Tel Aviv - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-02-12T01:09:08Z

+ Výrazné vylepšení

Sysop: Nahrazení textu „1100“ textem „1100“

2015-06-10T23:07:55Z

Nahrazení textu „1100“ textem „1100“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:07
Řádka 108:		Řádka 108:
	\| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> a je rovněž zmíněn ve staroegyptských dopisech z roku 1470 př. n. l., oslavujících jeho dobytí faraonem [[Thutmose III.\|Thutmosem III.]]<ref name="čeřovský-176-177"/> O Jaffě je možné nalézt několik zmínek v [[Bible\|Bibli]]. Je zde zmíněna jako přístav, ze kterého [[Jonáš (prorok)\|Jonáš]] uprchl do Taríše,<ref>{{Citát bible\|Jon\|1\|3\|\|}}</ref> jako hranice území kmene Dan<ref>{{Citát bible\|Joz\|19\|40\|\|48}}</ref> a jako přístav, do něhož bylo z libanonského Tyru dopravováno cedrové dřevo pro stavbu [[Šalomounův chrám\|Šalamounova chrámu]].<ref name="čeřovský-176-177"/><ref>{{Citát bible\|2Pa\|2\|15\|\|}}</ref> Město zůstalo v židovských rukách i po rozdělení [[Izraelské království\|Izraelského království]].		\| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> a je rovněž zmíněn ve staroegyptských dopisech z roku 1470 př. n. l., oslavujících jeho dobytí faraonem [[Thutmose III.\|Thutmosem III.]]<ref name="čeřovský-176-177"/> O Jaffě je možné nalézt několik zmínek v [[Bible\|Bibli]]. Je zde zmíněna jako přístav, ze kterého [[Jonáš (prorok)\|Jonáš]] uprchl do Taríše,<ref>{{Citát bible\|Jon\|1\|3\|\|}}</ref> jako hranice území kmene Dan<ref>{{Citát bible\|Joz\|19\|40\|\|48}}</ref> a jako přístav, do něhož bylo z libanonského Tyru dopravováno cedrové dřevo pro stavbu [[Šalomounův chrám\|Šalamounova chrámu]].<ref name="čeřovský-176-177"/><ref>{{Citát bible\|2Pa\|2\|15\|\|}}</ref> Město zůstalo v židovských rukách i po rozdělení [[Izraelské království\|Izraelského království]].
	[[Soubor:Antoine-Jean Gros - Bonaparte visitant les pestiférés de Jaffa.jpg\|thumb\|left\|Antoine-Jean Gros: ''Napoleon mezi malomocnými v Jaffě'', 1804]]		[[Soubor:Antoine-Jean Gros - Bonaparte visitant les pestiférés de Jaffa.jpg\|thumb\|left\|Antoine-Jean Gros: ''Napoleon mezi malomocnými v Jaffě'', 1804]]
-	Jaffu roku [[1100]] po [[první křížová výprava\|první křížové výpravě]] dobyl [[Godefroy z Bouillonu\|Godefroy z Bouillonu]].<ref>{{Citace monografie	+	Jaffu roku 1100 po [[první křížová výprava\|první křížové výpravě]] dobyl [[Godefroy z Bouillonu\|Godefroy z Bouillonu]].<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Runciman		\| příjmení = Runciman
	\| jméno = Steven		\| jméno = Steven

Sysop: /* Panorama */ Typo

2014-05-21T20:55:10Z

Panorama: Typo

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2014, 20:55
Řádka 857:		Řádka 857:
	== Panorama ==		== Panorama ==
	{{Panorama1		{{Panorama1
-	\|Fotovyska=~~262~~	+	\|Fotovyska=260
	\|Sirkaobrazku=2000		\|Sirkaobrazku=2000
	\|Nazevfoto=GushDanPano1.jpg		\|Nazevfoto=GushDanPano1.jpg

Sysop: + šablona FLICKR

2014-05-19T09:38:37Z

+ šablona FLICKR

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2014, 09:38
Řádka 856:		Řádka 856:

	== Panorama ==		== Panorama ==
-	~~<div style~~=~~"height: 265px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	{{Panorama1
-	~~<center>[[Soubor:~~GushDanPano1.jpg\|~~2000px\|~~Panorama metropolitní oblasti~~]]</center>~~	+	\|Fotovyska=262
-	~~</div>~~	+	\|Sirkaobrazku=2000
-	~~<center>'''~~Panorama části metropolitní oblasti Guš Dan, včetně měst Tel Aviv, Ramat Gan a Giv'atajim~~'''</center>~~	+	\|Nazevfoto=GushDanPano1.jpg
-	~~<br style="clear:both;"/>~~	+	\|Popisek1=Panorama metropolitní oblasti
		+	\|Popisek2=Panorama části metropolitní oblasti Guš Dan, včetně měst Tel Aviv, Ramat Gan a Giv'atajim}}

	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
Řádka 897:		Řádka 898:
	\|}		\|}

-	~~== Poznámky ==~~	+	== Související články ==
-	~~{{Geo dms\|32\|04\|04\|N\|s\|34\|45\|53\|E\|v\|type:city_region:IL}}~~	+
-	~~<references/>~~	+
-	=== Související články ===	+
	* [[Bílé Město]]		* [[Bílé Město]]
	* [[Jaffa]]		* [[Jaffa]]
	* [[Telavivská univerzita]]		* [[Telavivská univerzita]]

-	=== Bibliografie ===	+	== Bibliografie ==
	* ARAD, Shlomo. Sur les Traces du Modernisme: Tel-Aviv, Haifa, Jerusalem. Brusel : CIVA éditions, 2006. 238 s. ISBN 2930391081. (francouzsky)		* ARAD, Shlomo. Sur les Traces du Modernisme: Tel-Aviv, Haifa, Jerusalem. Brusel : CIVA éditions, 2006. 238 s. ISBN 2930391081. (francouzsky)
	* AZARYAHU, Maoz. Tel Aviv: Mythography of a City (Space, Place, and Society). New York : Syracuse University Press, 2006. 314 s. ISBN 978-0815631293. (anglicky)		* AZARYAHU, Maoz. Tel Aviv: Mythography of a City (Space, Place, and Society). New York : Syracuse University Press, 2006. 314 s. ISBN 978-0815631293. (anglicky)
Řádka 915:		Řádka 913:
	* SHAVIT, Yaacov. Tel Aviv : Naissance d'une ville (1909-1936). Paříž : Albin Michel Spiritualites, 2004. 240 s. ISBN 2226154345. (francouzsky)		* SHAVIT, Yaacov. Tel Aviv : Naissance d'une ville (1909-1936). Paříž : Albin Michel Spiritualites, 2004. 240 s. ISBN 2226154345. (francouzsky)
	* WEILL-ROCHANT, Catharine. L'Atlas de Tel-Aviv 1908-2008. Paříž : CNRS Éditions, 2008. 159 s. ISBN 978-2271066589. (francouzsky)		* WEILL-ROCHANT, Catharine. L'Atlas de Tel-Aviv 1908-2008. Paříž : CNRS Éditions, 2008. 159 s. ISBN 978-2271066589. (francouzsky)
-		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo dms\|32\|04\|04\|N\|s\|34\|45\|53\|E\|v\|type:city_region:IL}}
		+	== Poznámky ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.tel-aviv.gov.il Oficiální internetové stránky (anglicky, hebrejsky)]		* [http://www.tel-aviv.gov.il Oficiální internetové stránky (anglicky, hebrejsky)]
Řádka 927:		Řádka 928:
	* [http://in.ihned.cz/c4-10021060-23735240-n00000_d-vystava-ve-vidni-bile-mesto-tel-aviv Hospodářské noviny - Výstava ve Vídni - Bílé město Tel Aviv] (4/2008)		* [http://in.ihned.cz/c4-10021060-23735240-n00000_d-vystava-ve-vidni-bile-mesto-tel-aviv Hospodářské noviny - Výstava ve Vídni - Bílé město Tel Aviv] (4/2008)

-	{{~~Telavivský distrikt~~}}{{Izrael}}{{~~Dobrý článek~~}}	+	{{Dobrý článek}}{{Izrael}}
-	{{Commonscat\|Tel Aviv-Yaffo}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Tel+Aviv-Yaffo}}{{Commonscat\|Tel Aviv-Yaffo}}{{Telavivský distrikt}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Tel Aviv\| ]]		[[Kategorie:Tel Aviv\| ]]
	[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]		[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]
	[[Kategorie:Telavivský distrikt]]		[[Kategorie:Telavivský distrikt]]
	[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T12:51:57Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 12:51

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-30T19:46:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Tel Aviv-Jaffa
| orig.jméno = תל־אביב-יפו
| foto = File:Tel Aviv Collage 2.JPG
| popisek.foto = Zleva doprava: telavivské panorama, [[Azrieli Center]], [[Dizengoffovo náměstí]], [[Jaffská hodinová věž]], telavivské pláže
| vlajka = File:Tel Aviv flag.png|border
| znak = File:TelAvivEmblem.png
| souřadnice = {{Coor|32_04_04_N_34_45_53_E_region:IL-JM_type:city(719900)|32° 04′ 04″ s. š., 34° 45′ 53″ v. d.}}
| kontinent = Asie
| stát = Izrael
| pojem.vyšší.celek=[[Izraelské distrikty|distrikt]]
| název.vyšší.celek=[[Telavivský distrikt|Telavivský]]
| nad.výš = 34
| loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Tel Aviv |position=left |width=150 |lat=32.06 |long=34.76 |float=center |caption= }}
| rozloha = 50,6
| obyvatelé = 404 300<ref name="CBS2010">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2011
| titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2010
| url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15&CYear=2011
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2011-09-28}}</ref>
| rok = 2010
| hustota = 7803,2 (r.2010)
| starosta = [[Ron Chuldaj]]
| PSČ = 612 31
| web = www.tel-aviv.gov.il
}}
'''Tel Aviv-Jaffa''' ([[hebrejština|hebrejsky]] תֵּל-אָבִיב-יָפוֹ, [[arabština|arabsky]] تل أبيب‎, ''Tal Abīb''), obvykle jen '''Tel Aviv''' (doslova ''Jarní kopec''), je druhé největší [[Seznam měst v Izraeli|izraelské město]] s 404 400 obyvateli (údaj z konce roku 2010)<ref name="CBS2010"/> považované většinou států světa za hlavní město [[Izrael]]e.<ref name="PČR">[http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-040.pdf Parlament České republiky – Historický kontext a současný vývoj v Palestině (PDF)]</ref> [[Česká republika]] považuje za hlavní město [[Jeruzalém]], avšak [[vyslanec|velvyslanectví]] má, jako většina států, v Tel Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]]
| titul = Izrael: Základní informace o teritoriu
| url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/izrael/index.html
| datum přístupu = 2009-2-14
}}</ref> Tel Aviv je zároveň správním centrem [[Telavivský distrikt|Telavivského distriktu]]<ref>České adjektivum je ''telavivský'', viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=telavivský&Hledej=Hledej</ref> a největším a nejlidnatějším městem metropolitní oblasti [[Guš Dan]], ve které k roku 2007 žilo 3,15 milionu obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Localities, Population and Density per km²., by Metropolitan Area and Selected Localities
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st02_15.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Město leží na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] na ploše 51,8 km².

Město bylo založeno roku [[1909]] na předměstí tou dobou převážně [[Arabové|arabského]] starobylého přístavního města [[Jaffa]] (hebrejsky יָפוֹ, ''Jafo''). Růst Tel Avivu však Jaffu v krátké době zastínil. Ke sjednocení obou měst došlo v roce 1950. Až do roku [[1949]] byl Tel Aviv hlavním městem Izraele, kdy izraelští představitelé rozhodli přesunout hlavní město státu z Tel Avivu do [[Jeruzalém]]a. Většina států světa tento krok neuznala a dodnes považují za hlavní město Tel Aviv.<ref name="PČR"/> Část Tel Avivu zvaná [[Bílé Město]], kde je největší soubor modernistických budov na světě, byla roku 2003 zapsána na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="Bílé Město-UNESCO">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[UNESCO]]
| titul = Bílé Město
| url = http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/1096.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="Bílé Město-The Times">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Strimpel
| jméno = Joe
| vydavatel = The Times
| titul = Hip and happening in Tel Aviv
| url = http://travel.timesonline.co.uk/tol/life_and_style/travel/holiday_type/breaks/article3370349.ece
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

Tel Aviv je ekonomickým a kulturním centrem Izraele. Sídlí zde [[Telavivská burza cenných papírů]] a mnoho firem i výzkumných a vývojových center.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Wired
| titul = New Economy: Silicon Wadi
| url = http://www.wired.com/techbiz/media/news/1998/04/11669
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Mezi atraktivity města patří pláže, kavárny, obchodně-zábavní centra a památky, díky nimž je oblíbeným cílem turistů.<ref name="Independent">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Independent
| titul = An ugly scrap at Heathrow for the 'best-looking kid on the block'
| url = http://www.independent.co.uk/news/business/analysis-and-features/an-ugly-scrap-at-heathrow-for-the-bestlooking-kid-on-the-block-802459.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Podle průzkumu společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] z roku 2008 se jedná o nejdražší město [[Blízký východ|Blízkého východu]] a 14. nejdražší město světa.<ref name="mercer">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Mercer Human Resource Consulting
| titul = Cost of living top 50 cities
| url = http://www.mercer.com/costofliving
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

== Název ==
Název města byl z mnoha různých návrhů (např. Herzlija) vybrán roku 1910. Hebrejský název byl zvolen v duchu ideje obnovy starověké židovské domoviny. Tel Aviv je složenina hebrejských slov ''[[Tel]]'' (pahorek a typ blízkovýchodní [[archeologická lokalita|archeologické lokality]]) a ''Aviv'' (hebrejsky „jaro,“ symbolizuje obnovení).<ref name="JVL-Tel-Aviv1">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Tel Aviv
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vie/Telaviv.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Doslova tak znamená „Jarní pahorek.“ Jméno města je rovněž hebrejským titulem knihy [[Theodor Herzl|Theodora Herzla]] Staronová země (''Altneuland''), kterou z němčiny přeložil polský [[sionismus|sionistický]] vůdce [[Nachum Sokolov]]. Ten se nechal inspirovat veršem z [[Ezechiel|Ezechielova]] proroctví: {{Citát|''Tak jsem přišel do Tel Abíbu k přesídlencům usazeným u průplavu Kebaru, k těm totiž, kteří tam byli usazeni, a seděl jsem tam po sedm dní a vzbuzoval mezi nimi úděs.''| [[Kniha Ezechiel]] 3:15<ref>{{Citát bible|Ez|3|15||}}</ref>|200}}

Teorie o původů jména ''Jaffa'' nebo ''Jafo'' se různí. Někteří se domnívají, že se jedná o odvozeninu ze slov ''jafa'' nebo ''jofi'', což v hebrejštině znamená „krásný“. Podle další tradice je název města odvozen od [[Noe]]mova syna [[Jáfet]]a, který město údajně založil.<ref name="čeřovský-176-177">{{Citace monografie
| příjmení = Čeřovský
| jméno = Jan a kolektiv
| titul = Izrael a palestinská území
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-7033-541-6
| strany = 176-177
}} [Dále jen: ''Izrael a palestinská území.'']</ref>

== Dějiny ==
=== Jaffa ===
[[Soubor:MarktJaffaGustavBauernfeind1887.jpg|thumb|left|Gustav Bauernfeind, ''Trh v Jaffě'' (1887)]]
[[Soubor:Saladin_attacks_Jaffa_crusades.jpg|thumb|Saladin útočí na křižáky v Jaffě, středověký rukopis]]
[[Jaffa]] je starobylé přístavní město, považované za jedno z nejstarších měst na světě.<ref name="čeřovský-176-177"/><ref name="haaretz-arch-dic">
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Archaeological discoveries may prove barrier to Jaffa port rejuvenation
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/944906.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-08-31}}</ref> Zdejší přírodní přístav je využíván již od [[Doba bronzová|doby bronzové]]<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Telavivská univerzita]]
| titul = Excavations at Ancient Jaffa (Joppa)
| url = http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/projects/proj_jaffa.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> a je rovněž zmíněn ve staroegyptských dopisech z roku 1470 př. n. l., oslavujících jeho dobytí faraonem [[Thutmose III.|Thutmosem III.]]<ref name="čeřovský-176-177"/> O Jaffě je možné nalézt několik zmínek v [[Bible|Bibli]]. Je zde zmíněna jako přístav, ze kterého [[Jonáš (prorok)|Jonáš]] uprchl do Taríše,<ref>{{Citát bible|Jon|1|3||}}</ref> jako hranice území kmene Dan<ref>{{Citát bible|Joz|19|40||48}}</ref> a jako přístav, do něhož bylo z libanonského Tyru dopravováno cedrové dřevo pro stavbu [[Šalomounův chrám|Šalamounova chrámu]].<ref name="čeřovský-176-177"/><ref>{{Citát bible|2Pa|2|15||}}</ref> Město zůstalo v židovských rukách i po rozdělení [[Izraelské království|Izraelského království]].
[[Soubor:Antoine-Jean Gros - Bonaparte visitant les pestiférés de Jaffa.jpg|thumb|left|Antoine-Jean Gros: ''Napoleon mezi malomocnými v Jaffě'', 1804]]
Jaffu roku [[1100]] po [[první křížová výprava|první křížové výpravě]] dobyl [[Godefroy z Bouillonu|Godefroy z Bouillonu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Runciman
| jméno = Steven
| rok = 1954
| titul = A History of the Crusades Vol 1: The First Crusade
| vydavatel = Penguin
| místo = Londýn
| isbn = 978-0-14-013706-4
| strany = 282, 308}}</ref> V [[Hrabství Jaffa a Askalon|Jaffském hrabství]] měla výsadní postavení coby hlavní zásobovací cesta [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Runciman
| jméno = Steven
| rok = 1954
| titul = A History of the Crusades Vol 2: The Kingdom of Jerusalem
| vydavatel = Penguin
| místo = Londýn
| isbn = 978-0-140-13704-0
| strany = 191-192}}</ref> V roce 1192 byla nakrátko obsazena [[Saladin]]em, ale záhy ji král [[Richard I. Lví srdce|Richard Lví srdce]] dobyl zpět.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Runciman
| jméno = Steven
| rok = 1954
| titul = A History of the Crusades Vol 3: The Kingdom of Acre
| vydavatel = Penguin
| místo = Londýn
| isbn = 978-0-140-13705-7
| strany = 70–71, 186, 324}}</ref> V 16. století byla dobyta [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a administrativně poté spadala pod [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžak]] Gaza.<ref name="Kark-Ruth">{{Citace monografie
| příjmení = Kark
| jméno = Ruth
| rok = 1990
| titul = Jaffa: A City in Evolution 1799–1917
| vydavatel = Jad Jicchak Ben-Cvi
| místo = Jeruzalém
| isbn = 978-9652170651
| strany = 8-10}} [Dále jen: ''Jaffa: A City in Evolution 1799–1917.'']</ref> V roce 1799 město dobyl Napoleon Bonaparte a jeho vojáci povraždili většinu obyvatel.<ref name="Kark-Ruth"/> Přeživší zanedlouho velmi zdecimovala morová epidemie.<ref name="Kark-Ruth"/>

Do založení Tel Avivu a začátku [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]] měla Jaffa nejvyspělejší finanční, bankovní, rybářský a zemědělský průmysl v [[Palestina|Palestině]].<ref name="Kark-Ruth-262">''Jaffa: A City in Evolution 1799–1917.'' S. 262</ref> Zdejší továrny se specializovaly na výrobu cigaret, cementu, dlažby, střešních tašek, železných odlitků, zpracování bavlny, dále na výrobu ručně dělaných koberců, kožených produktů, dřevěných beden pro jaffské pomeranče, textilu, tiskovin a knih.<ref name="Kark-Ruth-262"/>

Mezi roky 1800 až 1870 byla Jaffa chráněna opevněním, které bylo poté v důsledku expanze města strženo.<ref name="haaretz-arch-dic"/> 2,5 metru vysoká zeď u moře byla zbořena až ve 30. letech 20. století během renovace přístavu.<ref name="haaretz-arch-dic"/> V 60. letech 19. století se k malé [[Sfaradim|sefardské komunitě]] žijící ve městě připojili Židé z [[Maroko|Maroka]] a malá skupinka [[Aškenázové|aškenázských Židů]].

=== Rozvoj města ===
[[Soubor:TelAviv-Founding.jpg|thumb|Aukce prvních pozemků (1909)]]
Další expanze byla možná díky [[Alija#Druhá Alija (1904 - 1913)|druhé aliji]] a německým a polským Židům, kteří do Tel Avivu přišli.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Paulík
| jméno = Ivo
| titul = Izrael
| vydavatel = Freytag & Berndt
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 978-80-7316-202-3
| strany = 126
}}</ref> V roce 1906 se někteří Židé, zčásti obyvatelé Jaffy, rozhodli vybudovat nové zahradní předměstí.<ref name="JVL-FromSpringHill">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = From Spring Hill to Independence
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/geo/tahist.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Sdružili se ve spolku ''Achuzat Bajit'' (doslova „Usedlost“), jehož cílem bylo vybudovat ''„židovské městské rezidenční centrum s kvalitním životním prostředím, navržené podle pravidel estetiky a moderní hygieny.“''<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Zionism Israel
| titul = Ahuzat Bayit
| url = http://www.zionism-israel.com/dic/Ahuzat_Bayit.htm
| datum přístupu = 2009-1-30
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce 1908 zakoupili severovýchodně od Jaffy celkem 5 [[hektar]]ů dun, které rozdělili na šedesát parcel. Jedním z členů byl pozdější první telavivský starosta [[Me'ir Dizengoff]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Židovská agentura]]
| titul = Dizengoff, Meir
| url = http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Jewish+Education/Compelling+Content/Eye+on+Israel/Gallery+of+People+%28Biographies%29/Dizengoff+Meir.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref>

Pozemky byly rozděleny v loterii a stavební podnik ''Nachalat Binjamin'' zahájil výstavbu.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Za rok byly hotovy ulice Herzlova, Achada Ha'Am, Judy Haleviho, Lilienblumova a Rotschildova; v provozu byl vodovodní systém a stálo prvních 66 domů.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Na konci Herzlovy ulice byl vybrán pozemek pro výstavbu Hebrejské střední školy Herzlija, která byla původně roku 1906 založena v Jaffě.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> 21. května 1910 byl nově budovanému městu vybrán název Tel Aviv.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Podle plánu se Tel Aviv stavěl v evropském stylu se širokými ulicemi a [[bulvár]]y jako rezidenční zahradní předměstí Jaffy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bernthal
| jméno = Ron
| vydavatel = Travel Writer's Magazine
| titul = The White City: Tel Aviv And Its Bauhaus Tradition
| url = http://www.travelwritersmagazine.com/RonBernthal/tel-aviv-and-its-bauhaus-tradition.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref>

V roce 1914 dosahovala rozloha Tel Avivu již více než 100 hektarů a zahrnovala několik nových čtvrtí.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Růst však se zastavil roku 1917 poté, co osmanské úřady vyhnaly Židy z Jaffy.<ref name="JVL-FromSpringHill"/>

=== Britský mandát Palestina ===
[[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|thumb|upright 1.2|Tel Aviv a Jaffa na mapě znázorňující [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]]
Během [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]] mezi Židy a Araby rostlo nepřátelství a nevraživost. 1. května [[1921]] došlo k [[Povstání v Jaffě|povstání v Jaffě]], při němž dav Arabů povraždil desítky Židů. V důsledku vlny násilí odešlo mnoho Židů do Tel Avivu, jehož populace tak během pěti let (1920–1925) vzrostla z 2000 na 34 000.<ref name="poptable-CBS">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Table 3. - Population of localities numbering over 1,000 residents and other rural population
| url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2009/table3.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="Bílé Město-UNESCO"/> V Tel Avivu vznikaly nové firmy, což mělo za následek pokles významu Jaffy jako obchodního centra.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> V roce 1925 [[Patrick Geddes]] navrhl městské radě plán rozvoje města, který byl poté přijat.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Burshtein
| jméno = Karen
| odkaz na autora =
| vydavatel = National Post
| titul = A tale of Tel Aviv
| url = http://www.nationalpost.com/life/story.html?id=488383
| datum přístupu = 2009-1-30
| jazyk = anglicky
}}</ref> Klíčovou myšlenkou byl rozvoj Zahradního města. Za hranice města byla tehdy považována na severu řeka [[Jarkon]] a na východě Ibn Gabirolova ulice. Od té doby byly tyto hranice již mnohonásobně překročeny.<ref name="Wein"/>
[[Soubor:Tel Aviv British mailboxes by David Shankbone.jpg|thumb|left|Pozůstatek britského mandátu: tradiční britské poštovní schránky]]
Město rostlo i roku 1926, ale v letech 1927 až 1930 nastal útlum v důsledku poklesu ekonomiky.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Toto období je rovněž charakteristické rozvojem kulturního života, kdy bylo vybudováno [[divadlo Ohel]] a nastálo se zde usadilo [[Ha-Bima|divadlo Habima]] (1931). Status města získal Tel Aviv v roce 1934.<ref>{{Citace monografie
| korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO
| titul = Fakta o Izraeli: země a lidé
| místo = Jeruzalém
| vydavatel = Ahva Press
| rok = 1999
| strany = 23
}}</ref>

Během [[Alija#Pátá Alija (1930 - 1939)|páté aliji]] populace prudce rostla přílivem Židů z [[nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]].<ref name="JVL-FromSpringHill"/> V Tel Avivu v roce 1937 žilo 150 000 obyvatel, zatímco v Jaffě 69 000 obyvatel. Během následujících dvou let se počet obyvatel zvýšil na 160 000, což byla plná třetina veškerého židovského obyvatelstva [[jišuv]]u.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Část nových imigrantů zůstala po vylodění v Jaffě, což ji proměnilo v centrum městského života. Ve druhé polovině třicátých let byl vybudován nový na Jaffě nezávislý [[telavivský přístav]], letiště v [[Lod]]u (dnešní [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben Gurionovo mezinárodní letiště]]) a [[letiště Sde Dov]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Katedra geografie, Hebrejská univerzita
| titul = Appendix: Description of Case Studies
| url = http://geography.huji.ac.il/emppp/israel%20conflict/envcnf.apn.htm
| datum přístupu = 2009-1-30
| jazyk = anglicky
}}</ref> Koncem 30. let 20. století byla také u ústí Jarkonu zprovozněna [[elektrárna Reading]].

Ve 30. letech začala stavba telavivského Bílého Města, které je v současnosti na seznamu světových památek UNESCO. Nezanedbatelný vliv tu měli židovští architekti z Německa, kteří přišli během páté aliji. Ti dokázali místním podmínkám přizpůsobit jak architektonický styl [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]], tak i dalších škol, a vytvořili tak zřejmě největší soubor budov mezinárodního stylu na světě.<ref name="Bílé Město-UNESCO"/>

V roce 1947 přijalo [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plán na rozdělení Palestiny]]. Podle něj měl Tel Aviv, v němž tou dobou žilo 230 000 obyvatel, připadnout židovskému státu. Naopak Jaffa, ve které v roce 1945 žilo 101 580 obyvatel, měla připadnout arabskému státu.<ref name="jaffa-pop">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = PalestineRemembered.com
| titul = Supplement to a Survey of Palestine
| url = http://www.palestineremembered.com/Acre/Maps/Story574.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Jaffské obyvatelstvo tvořilo 69 900 Arabů (53 900 [[muslim]]ů a 16 000 [[křesťan]]ů) a 30 280 Židů.<ref name="jaffa-pop"/> Arabové však plán na rozdělení odmítli.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2007
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| vydání = 2
| isbn = 978-80-87029-16-9
| strany = 68}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> V letech 1947 a 1948 se napětí na hranici mezi Tel Avivem a Jaffou dále zvyšovalo. Arabští snipeři ostřelovali Židy z [[minaret]]u místní [[mešita|mešity]]. Za to se [[Hagana]] a [[Irgun]] pomstili obléháním Jaffy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gilbert
| jméno = Martin
| rok = 2002
| titul = Izrael: Dějiny
| vydavatel = BB Art
| místo = Praha
| isbn = 80-7257-740-9
| strany = 183-184}}</ref> Arabové proto začali v dubnu 1948 město opouštět a v okamžiku dobytí města [[Izraelské obranné síly|izraelskými silami]] 14. května již zde zbyla Arabů jen hrstka.

=== Po vzniku Izraele ===
[[Soubor:Tel Aviv foundations memorial.JPG|thumb|Pomník zakladatelům Tel Avivu]]
V době [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení izraelské nezávislosti]] 14. května 1948 žilo v Tel Avivu 200 000 lidí.<ref name="poptable-CBS"/> Během [[První arabsko-izraelská válka|Války za nezávislost]] se stal Tel Aviv na osm měsíců hlavním městem nově vzniklého státu (od května do prosince 1948). Poté Izraelci prohlásili za své hlavní město Jeruzalém. Kvůli mezinárodnímu sporu o status Jeruzaléma však většina zahraničních ambasád zůstala v Tel Avivu.<ref name="JVL-Tel-Aviv1"/> Počátkem 80. let byl schválen [[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]], podle něhož „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ V reakci nato přesunulo třináct států svá velvyslanectví z Jeruzaléma do Tel Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele
| titul = Foreign Ministry reaction to the transfer of the Dutch embassy from Jerusalem to Tel Aviv
| url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Foreign%20Relations/Israels%20Foreign%20Relations%20since%201947/1979-1980/119%20Foreign%20Ministry%20reaction%20to%20the%20transfer%20of%20t
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> V dubnu 1949 byl Tel Aviv sjednocen s Jaffou do jednoho města '''Tel Aviv-Jaffa''', do něhož bylo rovněž zahrnuto několik vylidněných sousedních vesnic (al-Šajch Muvanis, Jamasin a Sumail).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Encyclopaedia Judaica
| titul = Tel Aviv-Jaffa
| url = http://www.encyclopaediajudaica.com/efiles/TelAviv.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Díky tomu se rozloha města rozrostla na 42 km². V roce 1949 byl také postaven památník 60 zakladatelům města. Během následujících 60 let se Tel Aviv vyvinul v sekulární, liberální a kosmopolitní město s čilým nočním životem.<ref name="britannica-tel aviv">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| titul = Tel Aviv–Yafo
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/585777/Tel-Aviv-Yafo/274761/City-layout
| datum přístupu = 2009-1-30
| jazyk = anglicky
}}</ref>

V 60. letech byly zdemolovány některé modernistické budovy ve stylu Bauhausu a byly nahrazeny prvními výškovými budovami v zemi, mezi něž patřila například [[Šalom Meir Tower]], která byla až do roku 1999 nejvyšší izraelskou budovou. Svého maxima dosáhla telavivská populace počátkem 60. let, kdy zde žilo 390 000 obyvatel, což představovalo 16 % všech obyvatel Izraele.<ref name="Profile"/> Následovalo období stálého poklesu způsobeného stárnutím populace, kvůli němuž žilo ve městě koncem 80. let jen 317 000 obyvatel.<ref name="Profile"/> Vysoké ceny nemovitostí z města vytlačovaly rodiny a odpuzovaly mladé lidi.<ref name="Profile"/>
[[Soubor:Tel Aviv Gay Pride.jpg|left|thumb|Gay Pride v Tel Avivu]]
Počátkem 90. let nastal obrovský příliv imigrantů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], s nímž souvisí i změna orientace průmyslu na [[hi-tech]] odvětví.<ref name="Profile"/> V souvislosti s výstavbou mnoha [[mrakodrap]]ů a výškových budov se město dostalo do nové fáze vývoje. V roce 1993 byl Tel Aviv poprvé označen za světové velkoměsto.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kipnis
| jméno = Baruch A
| vydavatel = [[Haifská univerzita]]
| titul = Tel Aviv, Israel – A World City in Evolution: Urban Development at a Deadend of the Global Economy
| url = http://www.ff.uni-lj.si/oddelki/geo/publikacije/dela/files/Dela_21/019%20kipnis.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref>
[[Soubor:HPIM1008.jpg|thumb|Místo atentátu na Jicchaka Rabina]]
4. listopadu 1995 byl na Náměstí králů při mírové demonstraci na podporu izraelsko-palestinského mírového procesu zabit izraelský premiér [[Jicchak Rabin]]. Vrahem byl pravicový židovský radikál [[Jigal Amir]], který atentát spáchal kvůli Rabinově podpoře [[Mírová dohoda z Osla|Dohod z Osla]]. Náměstí, kde se atentát odehrál, bylo pak přejmenováno na [[Rabinovo náměstí]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv Guide
| titul = Rabin Square
| url = http://www.telavivguide.net/Attractions/Sightseeing/Tel_Aviv_Rabin_Square_20051027164/
| datum přístupu = 2009-1-30
| jazyk = anglicky
}}</ref>

V polovině 90. let, tedy v době po [[první intifáda|první intifádě]], byl Tel Aviv sužován palestinskými teroristy. První sebevražedný útok se stal 19. října 1994 na autobusové lince č. 5, když sebevražedný atentátník z hnutí [[Hamás]] zabil 22 civilistů.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 192</ref> Nejtragičtější útok se stal 1. června 2001 během [[druhá intifáda|druhé intifády]], když uvnitř nočního [[Sebevražedný atentát na diskotéce Delfinárium|klubu Delfinárium]] vybuchla bomba, která zabila 21 lidí a více než 100 dalších zranila.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 223</ref> Poslední útok se odehrál 17. dubna 2006 a bylo při něm zabito 11 lidí, z nichž většina byli zahraniční dělníci, a desítky lidí byly zraněny.

V posledních letech roste podpora ekologických aktivit. Jedna z posledních akcí proběhla v březnu 2008, kdy bylo během [[Hodina Země|Hodiny Země]] vypnuto veškeré veřejné osvětlení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Tel Aviv goes dark as part of global 'Earth Hour' campaign
| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=969276&contrassID=1&subContrassID=0&sbSubContrassID=0
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-13}}</ref>

== Geografie ==
[[Soubor:Tel Aviv SPOT 1083.jpg|thumb|Satelitní snímek Tel Avivu]]
Tel Aviv se nachází na [[Izraelská pobřežní planina|izraelské středomořské pobřežní planině]], historické spojnici Evropy, Afriky a Asie. Rozkládá se severně od starodávného přístavního města Jaffa na místě bývalých písečných dun. Terén zde byl vyrovnán, je bez výraznějších vyvýšenin a půda je dosti neúrodná. Nejvýraznějším geografickým prvkem jsou kolmé útesy při pobřeží a při ústí řeky [[Jarkon]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Židovská agentura]]
| titul = Tel Aviv
| url = http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Aliyah/About+Israel/Cities/Tel+Aviv.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Kvůli neustálé expanzi již nejsou hranice mezi původními částmi města patrné. Město se nachází 60 km severozápadně od [[Jeruzalém]]a a 90 km jižně od přístavního města [[Haifa]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = TimeandDate.com
| titul = Cities located close to Tel Aviv
| url = http://www.timeanddate.com/worldclock/distances.html?n=676
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Mezi sousední města patří na severu [[Herzlija]], na severovýchodě [[Ramat ha-Šaron]], na východě [[Ramat Gan]] a [[Giv'atajim]], na jihovýchodě [[Cholon]] a na jihu [[Bat Jam]]. Jih města je chudší než sever, výjimkou je [[Neve Cedek]] a některé oblasti při jaffské pláži. Uprostřed města se nachází finanční a obchodní centrum táhnoucí se podél části Ramat Gan a [[Dálnice 20 (Izrael)|Ajalonské dálnice]]. Nachází se zde rovněž [[Azrieli Center]]. V severní části města sídlí [[Telavivská univerzita]] a jsou zde nejluxusnější rezidenční čtvrti.

=== Klima ===
Tel Aviv má typické [[středozemní klima]] s horkými léty, příjemnými jary a podzimy a chladnými deštivými zimami ([[Köppenova klasifikace podnebí]] – Csa). [[Vlhkost vzduchu]] je díky blízkosti moře celoročně vysoká. Zimní teploty se obvykle pohybují mezi 10 a 15 °C a zřídkakdy klesnou pod 5 °C. Od roku 1950 zde nebylo zaznamenáno vydatné [[sníh|sněžení]]. V létě je průměrná teplota 26 °C a denní teploty často překračují 32 °C. Navzdory vysoké vlhkosti je během letního období úhrn srážek velmi nízký. Průměrný roční úhrn srážek je 530 mm a nejvíce prší v období od října do dubna. Průměrný počet slunečných dnů je 300. Nejvyšší zaznamenaná teplota je 43 °C, zatímco nejnižší je −1.9 °C.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = MyForecast
| titul = Tel Aviv Almanac: Historical Information (February - Record Low)
| url = http://www.myforecast.com/bin/climate.m?city=66382&metric=true
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-10-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = MyForecast
| titul = Tel Aviv Almanac: Historical Information (May - Record High)
| url = http://www.myforecast.com/bin/climate.m?city=66382&metric=true
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-10-09}}</ref>

{{Počasí
| metric_first= Yes
| single_line= Yes
| location=Tel Aviv
|Jan_Hi_°C =17.5
|Feb_Hi_°C =17.7
|Mar_Hi_°C =19.2
|Apr_Hi_°C =22.8
|May_Hi_°C =24.9
|Jun_Hi_°C =27.5
|Jul_Hi_°C =29.4
|Aug_Hi_°C =30.2
|Sep_Hi_°C =29.4
|Oct_Hi_°C =27.3
|Nov_Hi_°C =23.4
|Dec_Hi_°C =19.2
|Jan_Lo_°C =9
|Feb_Lo_°C =9.8
|Mar_Lo_°C =11.5
|Apr_Lo_°C =14.4
|May_Lo_°C =17.3
|Jun_Lo_°C =20.6
|Jul_Lo_°C =23
|Aug_Lo_°C =23.7
|Sep_Lo_°C =22.5
|Oct_Lo_°C =19.1
|Nov_Lo_°C =14.6
|Dec_Lo_°C =11.2
|Jan_Precip_mm = 126.9
|Feb_Precip_mm = 90.1
|Mar_Precip_mm = 60.6
|Apr_Precip_mm = 18
|May_Precip_mm = 2.3
|Jun_Precip_mm = 0
|Jul_Precip_mm = 0
|Aug_Precip_mm = 0
|Sep_Precip_mm = 0.5
|Oct_Precip_mm = 26.3
|Nov_Precip_mm = 79.3
|Dec_Precip_mm = 126.4
|source=World Weather Information Service<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = World Weather Information Service
| titul = Monthly Average of Daily Maximum and Minimum Temperature
| url = http://www.worldweather.org/013/c00044.htm
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Precipitation
| url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref>
|accessdate =
}}

[[Soubor:Old yaffo 3.JPG|thumb|left|Pohled na Tel Aviv ze staré Jaffy]]
=== Městské čtvrtě ===
{{Hlavní článek|Seznam čtvrtí v Tel Avivu}}

Pro účely správní, statistické a demografické je Tel Aviv rozdělen na devět čtvrtí: [[Rova 1]] (severozápad města), [[Rova 2]] (severovýchod města), [[Rova 3]] (severozápadní část centra), [[Rova 4]] (severovýchodní část centra), [[Rova 5]] (jihozápadní část centra), [[Rova 6]] (jihovýchodní část centra), [[Rova 7]] ([[Jaffa]] a okolí), [[Rova 8]] (jih města), [[Rova 9]] (jihovýchod a východ města). Jde vesměs o velké a zčásti umělé územní jednotky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = tel-aviv.gov.il
| titul = Quarters and Subquarters
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/TheCity/Documents/תקציר%20מגמות%20ונתונים%20לשנת%202010.pdf
| jazyk = hebrejsky, anglicky
| datum přístupu = 2011-07-03}}</ref> Kromě toho je město zčásti rozděleno i na sedm samosprávných čtvrtí (do tohoto dělení není zahrnut celý Tel Aviv, zejména ne Jaffa). Jde o čtvrti: [[Rova Cafon Ma'arav‎]], [[Rova Cafon Mizrach]], [[Rova Bnej Dan]], [[Rova Lev ha-Ir]], [[Rova Darom]], [[Rova Darom Mizrach]] a [[Rova Mizrach]]. I v tomto případě jde o umělé velké celky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = tel-aviv.gov.il
| titul = רבעים ושכונות
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/Tolive/Community/Pages/Quarters.aspx
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2011-07-03}}</ref>

[[File:Shkunat hatikva - Etzel str.JPG|thumb|Zástavba v čtvrti [[Šchunat ha-Tikva]], ulice ''Rechov Ecel'']]
V dělení města vystupují některé přirozené urbanistické a historické celky. Mezi nimi vyniká starodávné přístavní město Jaffa, které předcházelo vzniku Tel Avivu, byť je nyní jeho pouhou součástí. Tato oblast je demograficky tvořena tradičně větším procentem [[Izraelští Arabové|arabské populace]], ale postupným stárnutí této skupiny obyvatelstva dochází k přirozené výměně za mladé kvalifikované lidi. Výrazným urbanistickým útvarem je vlastní centrální část Tel Avivu, vymezená mořským pobřežím, řekou [[Jarkon]] a ''Ajalonskou dálnicí'' ([[dálnice 20 (Izrael)|dálnice číslo 20]]). Jde o jednolitou, zcela urbanizovanou oblast. V jejím rámci se nacházejí zejména kompaktní oblasti budované v 30. a 40. letech ve funkcionalistickém slohu ([[Bílé Město]]), ale i starší čtvrti s drobnějším měřítkem zástavby jako [[Neve Cedek]] nebo [[Kerem ha-Tejmanim]]. Východní a severní okraje této centrální oblasti byly dobudovávány od 50. let 20. století. Výstavba tu sporadicky pokračuje i nadále (například soubor vysokopodlažních obytných budov [[Park Cameret]]).

Další výraznou částí Tel Avivu je zástavba severně od Jarkonu, kde od 50. let 20. století vznikaly jednotně koncipované obytné soubory, často sídlištního charakteru, zejména [[Ramat Aviv]] s několika podčástmi. Dál k severovýchodu pak pokračuje podobná zástavba ve výběžku katastrálního území Tel Avivu, které zde proniká hluboko k městům [[Ramat ha-Šaron]] a [[Bnej Brak]]. Stojí tu obytné čtvrti jako [[Ne'ot Afeka]], [[Tel Baruch]] nebo [[Cahala]]. Oblast severně od Jarkonu (takzvaný Severní Tel Aviv) je převážně tvořena luxusní zástavbou a osídlena socioekonomicky nadprůměrnou populací. Sídlo tu má Telavivská univerzita. U mořského pobřeží je [[letiště Sde Dov]]. Výstavba tu rovněž v omezené míře pokračuje i v současnosti, zejména postupnou expanzí do prostoru bývalých písečných dun u pobřeží (například obytný soubor [[ha-Guš ha-Gadol]] nebo [[Migdalej Ne'eman]]). Postupně byl tak mělo výstavbě ustoupit i samotné letiště Sde Dov.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Petersburg
| jméno = Ofer
| vydavatel = Ynetnews
| titul = Tel Aviv airport to make way for luxury project
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3420369,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-11}}</ref>

[[Soubor:PiHadasha052.jpg|thumb|Zástavba ve čtvrti ha-Guš ha-Gadol]]
Naopak socioekonomicky nižší profil mají čtvrtě jižně od centrální oblasti Tel Avivu. Například [[Florentin (Tel Aviv)|Florentin]] nebo [[Šapira (Tel Aviv)|Šapira]]. Je i o kulturní dělení. Zatímco v severní části města dominovali [[Aškenázové|aškenázští Židé]] z Evropy, na jihu města měli tradičně vyšší podíl [[Sfaradim|sefardští Židé]] a [[mizrachi]].<ref name="čeřovský-176-177"/>

Východně od Ajalonské dálnice se rozkládají rovněž hustě osídlené čtvrti, často budované od 50. let 20. století, které plynule přdcházejí do zastavěných území sousedních měst [[Ramat Gan]] a [[Giv'atajim]]. Jsou tu starší čtvrti jako [[Šchunat Hatikva]] nebo moderní sídlištní celky jako [[Nir Aviv]] nebo [[Neve Chen]]. Specifická je čtvrť [[Kfar Šalem]], která se rozkládá na území vysídlené arabské vesnice Salama a má tak na rozdíl od většiny telavivských čtvrtí živelně rostlý půdorys a částečně dochovanou původní zástavbu. Kfar Šalem ale postupně na okrajích ustupuje nové plánovité rezidenční zástavbě. Vzhledem k růstu populace a cen pozemků probíhá proces stavební proměny i v dalších historických čtvrtích. Výškové komerční a bytové komplexy nevyrůstají jen na mořském pobřeží (kde například zcela nahradily původní čtvrť [[Menašija]]) ale i uvnitř původních čtvrtí jako Neve Cedek (mrakodrap [[Migdal Neve Cedek]]).

V Tel Avivu se nerozvinuly ve větší míře specializované průmyslové čtvrti (respektive s rozvojem města byly většinou využity pro obytné a smíšené účely a průmysl se přestěhoval do satelitních měst aglomerace Tel Avivu). Jistý ucelenejší soubor komerční ploch se nachází podél Ajalonské dálnice (například západní část čtvrti [[Bicaron (Tel Aviv)|Bicaron]]). Ryze průmyslovou zónou je pouze čtvrť [[Kirjat Atidim]] na severovýchodním okraji města. Specializovaný charakter mají čtvrtě [[Kirjat ha-Muze'onim]] (kulturní instituce) a [[ha-Kirja]] (vojenské a vládní komplexy). Ráz samostatné čtvrti má i kampus Telavivské univerzity o značné rozloze. Plochu několika desítek hektarů zabírá rovněž [[hřbitov Kirjat Ša'ul]].

== Architektura ==
{{Infobox světové dědictví
| Název=Bílé Město v Tel-Avivu
| Obrázek=Rehov Ben Yehuda.jpg
| Popisek=
| Smluvní stát=Izrael
| Typ=kulturní dědictví
| Kritérium=ii, iv
| ID=1096
| Oblast=[[Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael|Evropa]]
| Rok=2003
| Změna=
| V ohrožení=
| Poznámky=
}}
Ranou [[architektura|architekturu]] ve městě tvořily převážně přízemní domky východoevropského typu se střechou z pálených tašek.<ref name="Wein">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wein
| jméno = Martin
| vydavatel = Emory University
| titul = Green, White or Black City?
| url = http://mjwein.net/lectures/T-Lec-WhiteCity.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-11}}</ref> První čtvrtí mimo území Jaffy byl Neve Cedek, charakteristický patrovými domy z [[pískovec|pískovce]].<ref name="Bílé Město-UNESCO"/> Ve 20. letech 20. století se dostal do módy orientální styl kombinující evropskou architekturu s blízkovýchodními prvky, jako jsou oblouky, kupole a ornamentální dlaždice. Výstavba rostla podle Geddesova plánu „zahradního města“. Patrové a dvoupatrové domky protínají bulváry a okrašlují veřejné parky.<ref name="Wein"/> Ve 20. a 30. letech se objevil architektonický styl [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]]u, který s sebou přinesli [[Židé v Německu|němečtí Židé]] z páté aliji.<ref name="Bílé Město-UNESCO"/><ref name="Bílé Město-The Times"/> [[Bílé Město]], nacházející se na severu Tel Avivu, se skládá z více než 5000 moderních budov inspirovaných Bauhausem a [[Le Corbusier|Le Corbusierem]].<ref name="Bílé Město-UNESCO"/> Výstavba těchto budov pokračovala v oblasti [[Rothschildův bulvár|Rothschildova bulváru]] až do 50. let.<ref name="Bílé Město-The Times"/> V roce 2003 bylo celé Bílé Město zapsáno na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] organizace [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[UNESCO]]
| titul = White City of Tel Aviv
| url = http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=1096
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-11}}</ref>

V 60. letech tento architektonický styl zčásti ustoupil kancelářským věžovým budovám, nábřežním hotelům a obchodním mrakodrapům.<ref name="britannica-tel aviv"/> Některé modernistické budovy byly zanedbávány a zchátraly, před uzákoněním ochrany historické architektury bylo mnoho starých budov zbořeno. Zejména v poslední době se však na modernizaci a restauraci budov ve stylu Bauhausu vynakládají značné finanční prostředky a úsilí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Bauhaus Architecture
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/Architecture/Bauhaus.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-11}}</ref> V posledních letech se město stalo centrem moderních výškových budov, a to především díky neustále se zvyšujícím cenám za pozemky. První telavivský mrakodrap [[Šalom Meir Tower]] byl postaven roku 1965 a až do roku 1999 byl nejvyšší budovou v Izraeli. Titul nejvyšší budova Izraele poté převzalo [[Azrieli Center]], které se skládá ze tří budov (se čtvercovým, trojúhelníkovým a kruhovým půdorysem). Od roku 2001 je nejvyšší budovou v zemi [[Věž Mošeho Aviva|Moše Aviv Tower]], která se nachází v nedalekém městě Ramat Gan.

<center><gallery>
Image:Azrieli Towers Sept.2007.JPG|Azrieli Center
Image:Drom-kirya01.jpg|Věžové domy v oblasti Jižní Kirji
Image:Bauhaus Tel-Aviv museum.jpg| Muzeum Bauhaus
Image:Pagoda House.jpg|Pagoda House
</gallery></center>

== Demografie ==
{| class="wikitable" style="float:left; margin-right:3px; text-size:80%; text-align:right"
|align=center colspan=2| '''Město Tel Aviv Populace podle roků'''<ref name="poptable-CBS"/><ref name="Bílé Město-UNESCO"/><ref name="Profile">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv
| titul = City Profile
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/engineering/strategy/pdf/profile-main-issues.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="JVL">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = From Spring Hill to Independence
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/geo/tahist.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="CBS2010"/>
|-
|1920 || 2 000
|-
|1925 || 34 000
|-
|1937 || 150 000
|-
|1939 || 160 000
|-
|1948 || 200 000
|-
|1960 || 390 000
|-
|1989 || 317 000
|-
|2008 || 392 700
|-
|2010 || 404 300
|}
{{bar box
|title=Etnické rozdělení obyvatel Tel Avivu
|titlebar=#ddd
|left1=náboženství
|right1=procent
|float=right
|bars=
{{bar percent|[[Židé]]|LightBlue|91.8}}
{{bar percent|[[Arabové]]|LightGreen|4.2}}
{{bar percent|ostatní|Grey|4}}
}}
V Tel Avivu, který má rozlohu 51,8 km², žilo k roku 2010 celkem 404 400 obyvatel a [[hustota zalidnění]] je 7803 obyvatel/km².<ref name="CBS2010"/> Podle [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] (CBS) byl v roce 2006 přirozený přírůstek 0,9 %. Z etnického hlediska zde žilo 91,8 % Židů, 4,2 % Arabů a 4 % ostatních ([[křesťanství|křesťané]], [[buddhismus|buddhisté]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Tel Aviv Ethnic Breakdown
| url = http://gis.cbs.gov.il/website/yishuvim/yishuvim_2005/XLS/bycode.xls
| druh nosiče = [[Microsoft Excel|XLS]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Město je velice multikulturní a mimo hebrejštiny zde lze zaslechnout angličtinu, francouzštinu, arabštinu, ruštinu, thajštinu či [[tagalog]]. Podle některých odhadů zde žije na 50 000 neregistrovaných zahraničních asijských dělníků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = UC Davis
| titul = Migration News
| url = http://migration.ucdavis.edu/MN/more.php?id=1041_0_5_0
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Ve srovnání s městy západního světa je zde kriminalita na nízké úrovni.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Overseas Security Advisory Agency
| titul = Israel 2007 Crime & Safety Report: Tel Aviv
| url = https://www.osac.gov/Reports/report.cfm?contentID=64217
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

Podle městské radnice jsou průměrné příjmy o 20 % nad celostátním průměrem a míra nezaměstnanosti je 6,9 %.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv
| titul = Tel Aviv-Yafo in Numbers
| url = http://64.233.183.104/search?q=cache:Fmggdk2FbeIJ:www.tel-aviv.gov.il/English/cityhall/geo/6167Area.pdf+http://www.tel-aviv.gov.il/English/cityhall/geo/6167Area.pdf&hl=en&ct=clnk&cd=1&gl=uk
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Nad celostátním průměrem jsou rovněž ukazatele vzdělanosti: 64,4 % absolventů 12. ročníků je připuštěno k maturitním zkouškám (''[[bagrut]]'').<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> Věkové skupiny jsou relativně početně vyrovnané: 22,2 % je mladší 20 let, 18,5 % je ve věku 20–29 let, 24 % ve věku 30–44 let, 16,2 % ve věku 45–59 let a 19,1 % je starší 60 let.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Statistical Abstract of Israel 2007
| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_11x&CYear=2007
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

Svého maxima dosáhla populace města v 60. letech, kdy zde žilo 390 tisíc obyvatel. V 80. letech následoval pokles na 317 tisíc obyvatel, zapříčiněný vysokými cenami, jež odpuzovaly mladé páry.<ref name="Profile"/> Od 90. let, kdy celý Izrael zažil masovou imigraci ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], dochází ke stabilnímu nárůstu populace.<ref name="Profile"/> Dnes je populace města mladá a rostoucí.<ref name="JP-getting younger">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Tel Aviv getting younger
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1200572495562&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> V roce 2006 se do města přistěhovalo 22 tisíc lidí, zatímco 18 500 se odstěhovalo.<ref name="JP-getting younger"/> Mnoho z nových rodin má navíc malé děti. Podle prognóz byl v roce 2025 mělo ve městě žít 450 tisíc obyvatel.<ref name="JP-getting younger"/> Ve městě dochází k mládnutí obyvatelstva, což je patrné z hodnoty průměrného věku obyvatelstva, jež poklesla ze 35,8 let (1983) na 35 let (2008).<ref name="JP-getting younger"/> Podíl občanů starších 65 let na celkovém počtu obyvatel klesl z 19 % (1983) na 14,6 % (2008).<ref name="JP-getting younger"/>

[[Soubor:Synagoge auf Gelaende der Universtaet Tel Aviv.jpg|thumb|Synagoga v kampusu Telavivské univerzity]]

=== Náboženské komunity ===
V [[Telavivský distrikt|Telavivském distriktu]] žije 93 % židů, 1 % muslimů a 1 % křesťanů. Zbývajících 5 % se nehlásí k žádnému náboženství.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = Population by District, Sub-District and Religion
| url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_06x&CYear=2007
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

Přestože je Tel Aviv znám především jako sekulární město, lze zde nalézt přibližně sto [[synagoga|synagog]] včetně historických budov, jako je [[Velká synagoga (Tel Aviv)|Velká synagoga]], která byla založena ve 30. letech 20. století.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Michelson
| jméno = Udi
| vydavatel = Ynetnews
| titul = The Jewish underground of Tel Aviv
| url = http://www.ynet.co.il/english/articles/0,7340,L-3451146,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> V roce 2006 byla ve městě otevřena „sekulární [[ješiva]]“ a centrum sekulárních Židovských studií.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Arfa
| jméno = Orit
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Jewish learning on the rise in Tel Aviv
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1159193467733&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Kvůli tzv. „pochodům hrdosti“ neboli gay pride parade<ref name="ynet-vandal-synagogue">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Cohen
| jméno = Avi
| vydavatel = Ynetnews
| titul = Synagogue vandalized as gay parade controversy picks up steam
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3322809,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> dochází k rozporům a napětí mezi sekulární a religiózní částí obyvatelstva. V roce 2006 dokonce došlo k vandalizaci místní synagogy.<ref name="ynet-vandal-synagogue"/>

Mezi nejznámější telavivské pamětihodnosti patří mešita [[Mešita Hassan Bek|Hassan Bek]]. Jaffa je domovem početné muslimské a křesťanské populace. V souvislosti s náboženskými potřebami diplomatů a zahraničních pracovníků došlo k výstavbě mnoha nových kostelů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ministerstvo turismu Izraele
| titul = Tel Aviv-Jaffa
| url = http://www.goisrael.com/Tourism_Euk/Destinations/Tel+Aviv/Tel+Aviv-Jaffa.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

== Ekonomika ==
[[Soubor:Ehad Haam stock exchange.JPG|thumb|left|Telavivská burza cenných papírů]]
Na národní zaměstnanosti se Tel Aviv podílí 15 % a na [[Hrubý domácí produkt|HPD]] 17 %.<ref name="Profile"/> Strukturou ekonomiky se oproti ostatním městům v Palestině odlišoval již v době svého založení, kdy se nerozvíjel ani v oblasti [[zemědělství]], které již v době jeho vzniku nebylo ziskové, ani v námořním obchodu, který byl soustředěn do Haify a [[Ašdod]]u. Namísto toho se město rozvíjelo v oblasti vědy a technického výzkumu. V roce 1974 zde společnost Intel otevřela své první zámořské výzkumné a vývojové centrum a v 90. letech 20. století se město stalo centrem [[hi-tech]] průmyslu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Sillicon Valley Toxic Coalition
| titul = Israel: High Tech Center
| url = http://web.archive.org/web/20041027082346/http://svtc.igc.org/listserv/leter11c.htm
| datum přístupu = 2009-1-30
| jazyk = anglicky
}}</ref>

Během uplynulých desetiletí došlo k dramatickému vývoji ekonomiky. Magazín ''[[Newsweek]]'' označil Tel Aviv za „vzkvétající technologické centrum“ a magazín ''[[The Economist]]'' za „miniaturní [[Los Angeles]]“.<ref name="newsweek-art">{{Citace periodika
| příjmení = Levy
| jméno = Stephen
| příjmení2 = Matt
| jméno2 = Rees
| titul = Focus on Technology: The Hot New Tech Cities
| periodikum = Newsweek
| rok = 1998
| měsíc = 11
| ročník = 9}}</ref> Ve městě žije a pracuje mnoho počítačových vědců, jejichž počet razantně stoupl počátkem 90. let díky imigraci ze zemí bývalého Sovětského svazu. Magazín Newsweek rovněž Tel Aviv roku 1998 označil za jedno z deseti technologicky nejvlivnějších měst světa. Od tohoto roku došlo ještě k rychlejšímu rozvoji než předtím.<ref name="newsweek-art"/> Metropolitní oblast Tel Avivu (včetně satelitních měst Herzlija a [[Petach Tikva]]) je centrem hi-tech průmyslu a je občas zmiňována jako „Silicon vádí“.<ref name="mercer"/><ref name="newsweek-art"/> V Tel Avivu se nachází jediná izraelská burza – [[Telavivská burza cenných papírů]] (TASE). Sídlí zde mnoho mezinárodních investičních firem, výzkumných institutů a hi-tech společností. Nachází se zde chemický, textilní a potravinový průmysl. Turisty zajímá především noční život, kulturní události a architektura.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Thomsonfly
| titul = Tel Aviv
| url = http://www.thomsonfly.com/en/destination_3863.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

Podle časopisu ''[[Forbes]]'' žije devět z patnácti izraelských dolarových miliardářů v Izraeli, z toho čtyři v Tel Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Forbes
| titul = The World's Billionaires
| url = http://www.forbes.com/lists/2007/10/07billionaires_The-Worlds-Billionaires_CountryOfCitizen_10.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bin-Nun
| jméno = Boaz
| vydavatel = Forbes
| titul = Israel's 40 Richest
| url = http://www.forbes.com/lists/2006/81/biz_06israel_Israels-Richest_land.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Náklady na bydlení jsou zde nejvyšší z celého státu. Podle konzultační společnosti Mercer byl roku 2008 Tel Aviv nejdražší město Blízkého východu a 14. nejdražší město na světě. V žebříčku se umístil těstě za [[Singapur]]em a [[Paříž]]í a před [[Sydney]] a [[Dublin]]em.<ref name="mercer"/>

== Kultura ==
=== Cestovní ruch a rekreace ===
[[Soubor:Tel Aviv Beachs.jpg|thumb|250px|Telavivské panorama a pláž]]
Jako středomořské kosmopolitní město je Tel Aviv magnetem mezinárodního [[cestovní ruch|cestovního ruchu]] a bývá označován jako „izraelská [[Barcelona]].“<ref name="Independent"/> Ve městě se nachází 44 hotelů s 5800 pokoji,<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> jsou zde mimo jiné zastoupeny hotelové řetězce [[Crowne Plaza]], [[Sheraton]], [[Dan (hotelový řetězec)|Dan]], [[Isrotel]] nebo [[Hilton]]. Kvůli svému nočnímu životu je někdy Tel Aviv, podobně jako New York, označován jako ''„město, které nikdy nespí.“''<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv Insider
| titul = Bars in Tel Aviv
| url = http://www.tel-aviv-insider.com/nightlife-1.php
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = TA Anglos make their own scene in city that never sleeps
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1191257245175&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Mirror
| titul = Show & Tel
| url = http://www.mirror.co.uk/news/travel/features/2008/02/16/show-tel-89520-20321363/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Noční život je, díky množství [[Bar (podnik)|barů]] a nočních klubů, čilý zejména v oblasti plážových promenád. Je zde třetí největší koncentrace [[suši]] restaurací na světě (100 restaurací) a zdejší [[italská kuchyně|italské restaurace]] byly italským ministerstvem zemědělství označeny za nejlepší italské restaurace mimo Itálii.<ref name="Bílé Město-The Times"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Saradas-Trutino
| jméno = Sarit
| vydavatel = Ynetnews
| titul = Israel becomes sushi mecca
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3499855,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

Největším [[park]]em Tel Avivu je [[park Jarkon|Jarkon]]. V centru města se dále nacházejí parky Gan Meir a Dubnow. 17 % rozlohy města tvoří porosty.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> Je zde též mnoho muzeí, architektonických a kulturních pozoruhodností.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv City Tours
| titul = Tel Aviv bus tour
| url = http://city-tour.co.il/ntextin.asp?psn=1109
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Izrael má nejvíce muzeí na počet obyvatel a tři největší z nich se nacházejí v Tel Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv
| titul = Museums and Galleries
| url = http://www.visit-tlv.co.il/eng.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sharkansky
| jméno = Ira
| rok = 2005
| titul = Governing Israel: Chosen People, Promised Land and Prophetic Tradition
| vydavatel = Transaction Publishers
| isbn = 0765802775
| strany = 22}}</ref> Patří mezi ně [[muzeum země izraelské|muzeum Erec Jisra'el]], známé pro své archeologické a historické exponáty z dějin země, a [[Telavivské muzeum umění]]. V areálu kampusu Telavivské univerzity se nachází muzeum [[Židovská diaspora|židovské diaspory]] – [[Bejt ha-Tfucot]]. Ve městě je rovněž řada dalších menších muzeí.

Tel Aviv je mezi velkými městy regionu nejvstřícnější vůči [[lesba|lesbám]], [[homosexualita|gayům]], [[bisexualita|bisexuálům]] a [[transgender]]<ref name="Ynetnews-Gayfrontier"/> a je zde dobře zavedená [[LGBT]] komunita.<ref name="Ynetnews-Gayfrontier">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Burden
| jméno = Chas Newke
| vydavatel = Ynetnews
| titul = Tel Aviv, the final gay frontier
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3349664,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Město hostí tzv. pochody hrdosti homosexuálů ({{Cizojazyčně|en|''gay pride''}}), které každoročně přitáhnout tisíce lidí a počátkem roku 2008 hostilo první izraelský festival sexu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kapshuk
| jméno = Yoav
| vydavatel = Ynetnews
| titul = 15,000 take part in Tel Aviv gay parade
| url = http://www.ynet.co.il/english/articles/0,7340,L-3410263,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>
<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bahrir
| jméno = Roee
| vydavatel = Ynetnews
| titul = First ever sex festival launched in Israel
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3486857,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-09}}</ref>

=== Umění a divadla ===
[[Soubor:Suzanne Dellal Centre5.jpg|thumb|left|Taneční centrum S. Dellalové]]
Tel Aviv je hlavním izraelským centrem kultury.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Felzenshṭain
| jméno = Daniyel
| příjmení2 = Schamp
| jméno2 = Eike W
| příjmení3 = Shachar
| jméno3 = A
| rok = 2002
| titul = Emerging Nodes in the Global Economy: Frankfurt and Tel Aviv Compared
| vydavatel = Springer
| isbn = 1402009240
| url = http://books.google.com/books?id=wyPZRi9uYxUC&pg=PA196&dq=tel+aviv+israel+cultural+capital&ei=RzLpR9b5FouuzgSe2529CQ&sig=UMwFeSsVp3W3r8KgHp83v6sIW9Q
| strany = 196}}</ref> Sídlí zde osmnáct ze 35 hlavních izraelských hereckých scén včetně pěti z devíti největších izraelských divadel. Odehrává se zde 55 % všech divadelních představení v zemi, které navštěvuje 75 % všech diváků.<ref name="Profile"/><ref name="travelguides-culture">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = TravelGuides.com
| titul = Tel Aviv Culture
| url = http://www.cityguide.travel-guides.com/city/125/culture/Middle-East/Tel-Aviv.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Domovem [[Izraelská opera|Izraelské opery]] a [[Divadlo Kameri|divadla Kameri]] je [[Tel Aviv Performing Arts Center]]. Tato hudební scéna byla v letech 1962 až 1965 domovskou scénou [[Plácido Domingo|Plácida Dominga]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Izraelská opera
| titul = Historie a architektura
| url = http://www.israel-opera.co.il/Eng/?CategoryID=220&ArticleID=146
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Největším divadlem je se třemi tisíci místy Auditorium Fredrica R. Manna ({{Cizojazyčně|he|''Heichal Hatarbut''}}).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Auditorium F. R. Manna
| titul = O nás
| url = http://www.hatarbut.co.il/English/about.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Ve městě sídlí i izraelské národní divadlo – [[Ha-Bima|divadlo Habima]], které bylo počátkem roku 2008 uzavřeno z důvodu rekonstrukce. Jednou z nově vybudovaných kulturních scén je kulturní centrum Enav.<ref name="travelguides-culture"/> Mezi další scény ve městě patří [[Divadlo Gešer]] a [[Divadlo Bejt Lesin]], menší divadla Cavta, Tmuna, Simta a Nocar hostují alternativní produkci.

[[Soubor:Hichal hatarbut7.jpg|thumb|Auditorium Fredrica R. Manna, největší telavivské divadlo]]
Tel Aviv je také domovem mnoha tanečních center a společností. Sídlí zde moderní taneční soubor [[Batsheva Dance Company]], Bat Dor a Izraelský balet.<ref name="travelguides-culture"/> V Neve Cedek se nachází středisko moderního a klasického tance Centrum Suzanne Dellalové.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = iExplore.com
| titul = Tel Aviv Activities
| url = http://www.iexplore.com/cityguides/Israel/Tel+Aviv/Activities
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref>

Každý den se ve městě konají operní a klasická hudební vystoupení. Na zdejších scénách vystupovalo mnoho světově známých dirigentů a sólistů.<ref name="travelguides-culture"/> Jako populární místo pop rockových koncertů je někdy využíván největší park Jarkon.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Professional Travel Guide
| titul = Yarkon Park (Ganei Yehoshua)
| url = http://www.professionaltravelguide.com/tel-aviv/see-and-do/sightseeing/parks-gardens/yarkon-park-ganei-yehoshua-484281
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Shechnik
| jméno = Raz
| vydavatel = Ynetnews
| titul = Madonna to perform in Tel Aviv?
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3541724,00.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brinn
| jméno = David
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = New York Dolls join Morrissey bill in Park Hayarkon
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1212041463126&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref>

Město hostí různé filmové festivaly, mezi něž patří Festival animovaného filmu, komiksů a karikatur, Studentský filmový festival, Jazzový, filmový a video festival a mnoho jiných. Nachází se zde několik [[multikino|multikin]].<ref name="travelguides-culture"/>

== Správa ==
[[Soubor:Tel Aviv Court House Shaul Hamelech.JPG|left|thumb|Budova telavivského soudu]]
Tel Aviv je spravován 31člennou [[městská rada|městskou radou]],<ref name="britannica">{{Citace monografie
| titul = The New Encyclopaedia Britannica
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| url = http://books.google.com/books?id=YpZpY9plD7AC&q=tel-aviv+city+council&dq=tel-aviv+city+council&lr=&pgis=1
| isbn = 0852292902
| strany = 66}}</ref> volenou na čtyřleté funkční období v přímých volbách podle [[Poměrný volební systém|poměrného volebního systému]].<ref name="britannica"/> Komunálních voleb se mohou zúčastnit izraelští občané starší osmnácti let, kteří v Tel Avivu žijí déle než jeden rok. [[Magistrát]] je zodpovědný za sociální služby, komunitní programy, veřejnou infrastrukturu, [[územní plánování]], cestovní ruch a další místní záležitosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv
| titul = Social Services Administration
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/human/index.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv
| titul = Community Life
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/education/community/centers.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Tel Aviv
| titul = Tourism
| url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/Tourism/Information/Index.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Telavivská radnice sídlí na Rabinově náměstí, od roku 1998 je starostou [[Ron Chuldaj]]. Nejdéle sloužícím starostou byl [[Šlomo Lahat]], který v úřadu působil 19 let. Význam města umocňuje fakt, že Jeruzalém není jako hlavní město státu mezinárodně uznávaný, a tudíž se většina velvyslanectví nachází právě v Tel Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Israel Science and Technology Homepage
| titul = Embassies and Consulates in Israel
| url = http://www.science.co.il/Embassies.asp
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Sídlí zde i [[Ministerstvo obrany Státu Izrael|izraelské ministerstvo obrany]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele
| titul = Ministerstvo obrany
| url = http://israel.org/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/8/Ministry%20of%20Defense
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Vrchním rabínem je [[Jisra'el Me'ir Lau]].

Demografické rozdělení města rovněž vytvořilo určité politické rozdělení mezi [[Izraelská strana práce|Stranou práce]], která je silnější na severu, a [[Likud]]em a dalšími pravicovými a náboženskými stranami, obvykle silnějšími na jihu. Ve volbách v roce 2006 narušila rovnováhu nově vzniklá centristická strana [[Kadima]], která získala 28 % hlasů před Stranou práce s 20 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jediot Achronot
| titul = תוצאות האמת: 28 לקדימה, הליכוד במקום חמישי
| url = http://www.ynet.co.il/articles/0,7340,L-3233587,00.html
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Pensioners a big hit in Tel Aviv
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1143498754035&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref>

== Školství ==
[[Soubor:Tau tumarkin.jpg|thumb|Areál Telavivské univerzity]]
Tel Aviv je domovem mnoha škol, fakult a univerzit. V roce 2006 zde chodilo do škol celkem 51 359 žáků, z toho 8977 do mateřských škol, 23 573 do základních škol a 18 809 do středních škol.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> 64 % studentů bylo připuštěno k maturitní zkoušce ''[[bagrut]]'', čímž se město umisťuje o 5 % nad celostátním průměrem.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> V roce 2008 bylo v prvních ročnících základních škol 4000 žáků, avšak k přihlédnutím k demografickému vývoji by mělo do roku 2012 dojít k nárůstu až na 6000 žáků. Vzhledem k tomuto vývoji bylo v září 2008 otevřeno dvacet nových mateřských škol a na severu města došlo k dodatečnému rozšíření tříd.<ref name="JP-getting younger"/>

V roce 1909 se gymnázium Herzlia přestěhovalo z Jaffy do Tel Avivu. Mezi další významné telavivské školy patří Ševa Mofet, v pořadí druhá hebrejská škola ve městě, Ironi Alef a Alliance. Hlavní telavivskou instituci vyššího vzdělání je [[Telavivská univerzita]]. Spolu s [[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanovou univerzitou]] v nedalekém Ramat Ganu má dohromady více než 50 000 studentů, v tom značné množství zahraničních.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = QS Top Universities
| titul = Tel Aviv University
| url = http://www.topuniversities.com/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Higher Education
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Education/higher_ed.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Telavivská univerzita byla založena roku 1953 a je v současnosti největší [[Seznam univerzit v Izraeli|univerzitou v zemi]]. Má vynikající mezinárodní reputaci, zvláště v oborech jako je fyzika, informační technologie, chemie či lingvistika. Kampus univerzity se nachází ve čtvrti [[Ramat Aviv]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Telavivská univerzita]]
| titul = Historie
| url = http://www.tau.ac.il/tau-history-eng.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-10}}</ref>

== Zdravotnictví ==
Tel Aviv je sídlem několika velkých zdravotnických ústavů s celostátním významem jako [[Nemocnice Ichilov]] nebo soukromé [[Nemocnice Asuta Tel Aviv]].

== Doprava ==
[[Soubor:Littleuni 13.jpg|thumb|left|200px|Ajalonská dálnice]]
Tel Aviv patří mezi hlavní dopravní centra státu. Hlavní dálnicí je [[Dálnice 20 (Izrael)|Ajalonská dálnice (20)]], jež vede v severojižním směru podél východní hranice města a koryta řeky [[Nachal Ajalon]] a odděluje město od Ramat Ganu. Jižně od Ajalonu se lze dostat na [[Dálnice 1 (Izrael)|dálnici 1]] mířící k [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben Gurionovu mezinárodnímu letišti]] a do [[Jeruzalém]]a. Silniční doprava je dominantní i v centrálních částech města. Významné třídy Tel Avivu jsou ulice Krále Davida, [[Allenbyho ulice]], [[rechov ha-Melech George]], ulice Ibn Gabirol, [[Dizengoffova ulice]], Namirova, bulvár [[Rothschildův bulvár|Sderot Rothschild]], ulice [[Ben Jehuda (Tel Aviv)|Ben Jehuda]] a Jeruzalémský bulvár. Každý den městem projede na 500 000 aut, což s sebou nese dopravní zácpy. Sadanova zpráva z roku 2007 doporučuje zavedení [[mýtné]]ho v centru města po vzoru Londýna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wrobel
| jméno = Sharon
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = Public transportation to be overhauled
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1198517321459
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Radnice podporuje [[cyklistika|cyklistiku]], je zde 74 km [[stezka pro cyklisty|cyklostezek]] a do roku 2009 by to to mělo být již 100 km.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = City wheels in bicycle rental plan
| url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1200572503247&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref>

[[Soubor:IC-3-Israel-TA-Uni.jpg|thumb|Železniční stanice Telavivská univerzita]]
Na jihu města se nachází [[Telavivské centrální autobusové nádraží]], druhé největší autobusové nádraží na světě. Roste i význam železniční dopravy, která je soustředěna do dopravního koridoru podél Ajalonské dálnice. Podle statistik využije železniční dopravu z přilehlých měst do Tel Avivu měsíčně na milion cestujících. Z Tel Avivu vycházejí [[železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém]], [[železniční trať Tel Aviv-Beerševa]], [[železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon]], [[železniční trať Tel Aviv-Aškelon]], [[železniční trať Tel Aviv-Hod ha-Šaron]], [[Pobřežní železniční trať (Izrael)|pobřežní železniční trať]] a také vysokorychlostní [[železniční trať Tel Aviv-Modi'in]]. Ve městě se nachází [[železniční stanice Telavivská univerzita]], [[železniční stanice Tel Aviv Savidor merkaz]], [[železniční stanice Tel Aviv ha-Šalom]] a [[železniční stanice Tel Aviv ha-Hagana]].

V severozápadní části města je telavivské [[letiště Sde Dov]]. Jelikož zabírá kvalitní pozemky při pobřeží v blízkosti luxusní čtvrtě Ramat Aviv, má být výhledově uzavřeno<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bar-Eli
| jméno = Avi
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Sde Dov to be vacated, state gets half of Big Bloc
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/793988.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> a provoz plně převeden na Ben Gurionovo mezinárodní letiště 15 km jihovýchodně od Tel Avivu u města [[Lod]].

Počátkem roku 2008 oznámila radnice pilotní projekt, v jehož rámci by měly být vybudovány nabíjecí stanice pro [[elektromobil]]y. Nejdříve jich bude vybudováno pět, plánuje se 150.<ref>[http://www.globes.co.il/serveen/globes/docview.asp?did=1000299280&fid=942 Globes – Tel Aviv commits to electric car (anglicky)]</ref>

== Panorama ==
<div style="height: 265px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:GushDanPano1.jpg|2000px|Panorama metropolitní oblasti]]</center>
</div>
<center>'''Panorama části metropolitní oblasti Guš Dan, včetně měst Tel Aviv, Ramat Gan a Giv'atajim'''</center>
 

== Partnerská města ==
Tel Aviv má následující [[partnerská města]]:<ref>[http://www.tel-aviv.gov.il/Hebrew/Cityhall/TwinCities/Index.asp Tel Aviv – Twin Cities (hebrejsky)]</ref>
{|style="width:80%"
|-
|width=45%|
* {{flagicon|Francie}} [[Toulouse]], [[Francie]] ''(od roku 1962)''
* {{flagicon|USA}} [[Filadelfie]], [[Spojené státy americké|USA]] ''(od roku 1967)''
* {{flagicon|Německo}} [[Kolín nad Rýnem]], [[Německo]] ''(od roku 1979)''
* {{flagicon|Německo}} [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Německo]] ''(od roku 1980)''
* {{flagicon|Německo}} [[Bonn]], [[Německo]] ''(od roku 1983)''
* {{flagicon|Argentina}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]] ''(od roku 1988)''
* {{flagicon|Maďarsko}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] ''(od roku 1989)''
* {{flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] ''(od roku 1990)''
* {{flagicon|Německo}} [[Essen]], [[Německo]] ''(od roku 1992)''
* {{flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] ''(od roku 1992)''
* {{flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]] ''(od roku 1992)''
* {{flagicon|Francie}} [[Cannes]], [[Francie]] ''(od roku 1993)''
* {{flagicon|Polsko}} [[Lodž]], [[Polsko]] ''(od roku 1994)''
* {{flagicon|Itálie}} [[Milán]], [[Itálie]] ''(od roku 1994)''
|width=45%|
* {{flagicon|Řecko}} [[Soluň]], [[Řecko]] ''(od roku 1994)''
* {{flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čína]] ''(od roku 1995)''
* {{flagicon|USA}} [[New York]], [[Spojené státy americké|USA]] ''(od roku 1996)''
* {{flagicon|Španělsko}} [[Barcelona]], [[Španělsko]] ''(od roku 1998)''
* {{flagicon|Turecko}} [[Izmir]], [[Turecko]] ''(od roku 1998)''
* {{flagicon|Palestina}} [[Gaza]], [[Palestinská autonomie]] ''(od roku 1998)''
* {{flagicon|Kazachstán}} [[Almaty]], [[Kazachstán]] ''(od roku 1999)''
* {{flagicon|Moldavsko}} [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] ''(od roku 2000)''
* {{flagicon|Jižní Korea}} [[Inčchon]], [[Jižní Korea]] ''(od roku 2000)''
* {{flagicon|Kypr}} [[Limassol]], [[Kypr]] ''(od roku 2000)''
* {{flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]] ''(od roku 2000)''
* {{flagicon|Brazílie}} [[São Paulo]], [[Brazílie]] ''(od roku 2004)''
* {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] ''(od roku 2005)''
|}

== Poznámky ==
{{Geo dms|32|04|04|N|s|34|45|53|E|v|type:city_region:IL}}
<references/>
=== Související články ===
* [[Bílé Město]]
* [[Jaffa]]
* [[Telavivská univerzita]]

=== Bibliografie ===
* ARAD, Shlomo. Sur les Traces du Modernisme: Tel-Aviv, Haifa, Jerusalem. Brusel : CIVA éditions, 2006. 238 s. ISBN 2930391081. (francouzsky)
* AZARYAHU, Maoz. Tel Aviv: Mythography of a City (Space, Place, and Society). New York : Syracuse University Press, 2006. 314 s. ISBN 978-0815631293. (anglicky)
* COHEN, Nahoum. Bauhaus Tel Aviv: An Architectural Guide. Londýn : Batsford, 2003. 320 s. ISBN 978-0713487923. (anglicky)
* ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
* GOLDAM, Lisa. City Guide Tel Aviv. Tel Aviv : Crossfields International, 2008. 208 s. ISBN 978-9659099733. (anglicky)
* IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.
* PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
* SHAVIT, Yaacov. Tel Aviv : Naissance d'une ville (1909-1936). Paříž : Albin Michel Spiritualites, 2004. 240 s. ISBN 2226154345. (francouzsky)
* WEILL-ROCHANT, Catharine. L'Atlas de Tel-Aviv 1908-2008. Paříž : CNRS Éditions, 2008. 159 s. ISBN 978-2271066589. (francouzsky)

== Externí odkazy ==
* [http://www.tel-aviv.gov.il Oficiální internetové stránky (anglicky, hebrejsky)]
* [http://www.visit-tlv.co.il/ Telavivský turistický portál (hebrejsky)]
* [http://www.telavivfoundation.org Tel Aviv Foundation (anglicky)]
* [http://www.3disrael.com/telaviv/ 3D Izrael - Tel Aviv - virtuální prohlídka (anglicky)]
* [http://www.mzv.cz/telaviv Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu]
* [http://zpravy.idnes.cz/tel-aviv-primorska-viden-slavi-100-let-a-touzi-po-normalnosti-pq4-/kavarna.asp?c=A090408_165359_kavarna_bos Kavárna MFD - 100 let Tel Avivu]
* [http://reflex.cz/Clanek38445.html Reflex - J. Fingerland, Bauhaus v Tel Avivu]
* [http://archiv.eretz.cz/?p=826 Eretz.cz - 98 let od založení Tel Avivu] (4/2007)
* [http://in.ihned.cz/c4-10021060-23735240-n00000_d-vystava-ve-vidni-bile-mesto-tel-aviv Hospodářské noviny - Výstava ve Vídni - Bílé město Tel Aviv] (4/2008)

{{Telavivský distrikt}}{{Izrael}}{{Dobrý článek}}
{{Commonscat|Tel Aviv-Yaffo}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Tel Aviv| ]]
[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]]
[[Kategorie:Telavivský distrikt]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]