Sysop: Nahrazení textu „Aristotelés“ textem „Aristotelés“

2016-03-10T21:10:21Z

Nahrazení textu „Aristotelés“ textem „Aristotelés“

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2016, 21:10
Řádka 6:		Řádka 6:

	== Historický vývoj pojmu ==		== Historický vývoj pojmu ==
-	Pojem ''teologie'' nepochází z křesťanského náboženství, ale ze [[Starověké Řecko\|starověké řecké]] [[Kultura\|kultury]]. Nejstarší užití slova nacházíme v Platónově ''Ústavě'' (379a). Platón se zde kriticky staví k [[mytologie\|mytologickým]] vyprávěním o bozích a hledá [[pravda\|pravdu]] o jednom, dobrém a neměnném. [[Aristotelés]] užívá též pojmu teologie, označuje ji za nejvyšší z teoretických [[věda\|věd]], která má za svůj [[předmět]] [[první příčina\|první příčinu]] (''Metafyzika'' 1064a/b).	+	Pojem ''teologie'' nepochází z křesťanského náboženství, ale ze [[Starověké Řecko\|starověké řecké]] [[Kultura\|kultury]]. Nejstarší užití slova nacházíme v Platónově ''Ústavě'' (379a). Platón se zde kriticky staví k [[mytologie\|mytologickým]] vyprávěním o bozích a hledá [[pravda\|pravdu]] o jednom, dobrém a neměnném. Aristotelés užívá též pojmu teologie, označuje ji za nejvyšší z teoretických [[věda\|věd]], která má za svůj [[předmět]] [[první příčina\|první příčinu]] (''Metafyzika'' 1064a/b).

	Od 2. století začínají užívat pojmu křesťanští autoři, tzv. [[Patristika#Apologeti\|apologeté]], kteří teologii staví do kontrastu k mytologii [[pohanství\|pohanského náboženství]]. [[Eusebeios z Kaisareie]] užívá pojmu ve smyslu „křesťanského chápání Boha“. U žádného z [[církevní Otcové\|církevních Otců]] neoznačuje pojem celek křesťanské víry, ale pouze tu jeho část, která je vztažena k Bohu; to, co se týká božího spásného jednání vůči člověku, označovali Otcové pojmem ''oikonomia'' (ekonomie spásy).		Od 2. století začínají užívat pojmu křesťanští autoři, tzv. [[Patristika#Apologeti\|apologeté]], kteří teologii staví do kontrastu k mytologii [[pohanství\|pohanského náboženství]]. [[Eusebeios z Kaisareie]] užívá pojmu ve smyslu „křesťanského chápání Boha“. U žádného z [[církevní Otcové\|církevních Otců]] neoznačuje pojem celek křesťanské víry, ale pouze tu jeho část, která je vztažena k Bohu; to, co se týká božího spásného jednání vůči člověku, označovali Otcové pojmem ''oikonomia'' (ekonomie spásy).

Sysop: 1 revizi

2013-10-26T05:46:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 10. 2013, 05:46

Sysop: Nahrazení textu

2013-01-04T22:16:54Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{globalizovat}}'''Teologie''' (z [[řečtina|řeckého]] θεολογία ''theologia'' < θέος ''theos'' bůh + λόγος ''logos'' slovo) je nauka o [[Bůh|Bohu]], bohosloví. V českém kulturním kontextu se teologií obvykle rozumí teologie [[křesťanství|křesťanská]], v širším významu je však možné hovořit i o teologii ostatních [[náboženství]].

Křesťanská teologie se chápe jako vědecký rozbor pramenů [[víra|víry]] ([[biblická teologie]] a [[historická teologie]]), jejich systematická [[analýza]] a pokus o verbalizaci ([[systematická teologie]] a [[fundamentální teologie]]) a praxe této víry ([[praktická teologie]]). V České republice vychází řada odborných [[Seznam teologických časopisů|teologických časopisů]].

Teologie vychází z předpokladu, že [[Bůh]] existuje, zatímco [[religionistika]] se snaží vědecky zkoumat a porovnávat různá [[náboženství]], přičemž existence či neexistence boha pro ni z tohoto hlediska (z hlediska víry) není podstatná.

== Historický vývoj pojmu ==
Pojem ''teologie'' nepochází z křesťanského náboženství, ale ze [[Starověké Řecko|starověké řecké]] [[Kultura|kultury]]. Nejstarší užití slova nacházíme v Platónově ''Ústavě'' (379a). Platón se zde kriticky staví k [[mytologie|mytologickým]] vyprávěním o bozích a hledá [[pravda|pravdu]] o jednom, dobrém a neměnném. [[Aristotelés]] užívá též pojmu teologie, označuje ji za nejvyšší z teoretických [[věda|věd]], která má za svůj [[předmět]] [[první příčina|první příčinu]] (''Metafyzika'' 1064a/b).

Od 2. století začínají užívat pojmu křesťanští autoři, tzv. [[Patristika#Apologeti|apologeté]], kteří teologii staví do kontrastu k mytologii [[pohanství|pohanského náboženství]]. [[Eusebeios z Kaisareie]] užívá pojmu ve smyslu „křesťanského chápání Boha“. U žádného z [[církevní Otcové|církevních Otců]] neoznačuje pojem celek křesťanské víry, ale pouze tu jeho část, která je vztažena k Bohu; to, co se týká božího spásného jednání vůči člověku, označovali Otcové pojmem ''oikonomia'' (ekonomie spásy).

Zatímco mezi [[teolog]]y ve starověku patřili většinou [[biskup]]ové, ve středověku hrají v teologii prim [[řeholník|řeholníci]]. V rámci [[univerzita|univerzit]] vznikají teologické [[fakulta|fakulty]], na nichž je studována křesťanská nauka systematicky. U [[Petr Abélard|Petra Abélarda]] a sv. [[Svatý Bonaventura|Bonaventury z Bagnoreggia]] získává konečně pojem teologie rozsah posvátného vědění, který zahrnuje celou křesťanskou nauku. Na teologii se nyní pohlíží v tomto smyslu jako na spekulativní a teoretickou vědu, jejímž vrcholným dílem je ''[[Teologická suma]]'' sv. [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]].

S [[protestantská reformace|protestantskou reformací]] je opět posílen aspekt praktického rozměru teologie. Martin Luther se tímto chápáním staví do [[mnich|monastické]] teologické [[tradice]], kterou ve středověku zastupuje např. sv. [[Anselm z Canterbury]] či sv. [[Bernard z Clairvaux]]. Praktickou vědou je teologie v tom smyslu, že se celá zabývá [[spása|spásou]] člověka v Bohu, která zahrnuje i praktické počínání věřícího. [[Luterství|Luterští]] teologové proto považovali teologii za ''scientia practica'', praktickou vědu. K dalšímu posilování praktických aspektů teologie na úkor teorie a spekulace přichází v době [[osvícenství]] ([[Johann Salomo Semler]] a [[Friedrich Schleiermacher]]).

Na [[katolictví|katolické]] straně se dnes chápe rozdělení na teologickou teorii a praxi jako svým způsobem fatální, neboť na základě samotných teologických principů nelze prakticky rozlišovat lidské poznání o Bohu a jeho postoj vůči Bohu a světu. V tomto chápání nemůže být v životě teologa rozděleno, co o Bohu vypovídá a jak před Bohem žije.

== Rozdělení teologie ==
Teologii můžeme rozdělit na mnoho oborů podle různých měřítek. Toto rozdělení se věnuje akademickým odvětvím teologie v [[křesťanství]]:

* [[biblická teologie]] — se zaměřuje na výzkum a interpretaci [[Bible]] (biblická [[textová kritika]], [[biblická exegeze]], …),
* [[dějiny teologie]] — se věnují výzkumu rozvoje náboženského nebo teologického myšlení,
** [[patristická teologie]] — též [[patrologie]] či [[patristika]], zkoumá období [[církevní Otcové|církevních Otců]] (do cca. roku 800),
** [[scholastická teologie]] — období středověké „školské“ teologie a její druhé vlny v 16. století,
** [[Dějiny církve|církevní dějiny]] — někdy též [[dějiny církve]], pojímají církev v jejích historických souvislostech,
* [[systematická teologie]], [[dogmatická teologie]] či [[dogmatika]] — se snaží rozčlenit a systematizovat jednotlivé teologické koncepty,
* [[morální teologie]] — zkoumá teologické důvody, proč by měl člověk konat [[dobro]] a nekonat [[zlo]],
* [[spirituální teologie]] — se věnuje teologickému zkoumání díla různých duchovních autorů a náboženských skupin či hnutí, [[modlitba]],
* [[srovnávací teologie]] — se věnuje srovnání jednotlivých témat mezi různými náboženstvími,
* [[praktická teologie]] — má za cíl zkoumat praktické uplatnění teologických myšlenek, patří do ní např.:
** [[pastorální teologie]]
** [[homiletika]]
** [[katechetika]]
** [[liturgika]]

Podle svého předmětu (''locus'')) můžeme teologii dělit takto:
* teologie v úzkém slova smyslu — [[Bůh]], jeho vlastnosti, vztah ke světu,
* [[teodicea]] — snaží se ospravedlnit existenci [[zlo|zla]] a [[utrpení]] ve světě ve srovnání s Boží mocí,
* [[trinitární teologie]] — zkoumá Boha jako společenství tří osob: [[Trojice]],
* [[christologie]] (pouze v křesťanství) — [[Ježíš Kristus]], jeho [[přirozenost]], vztah mezi božským a lidským v Kristu,
* [[pneumatologie]] — [[Duch svatý]],
* [[teologická antropologie]] — [[člověk]], [[stvoření]],
** nauka o [[milost]]i,
** [[hamartologie]] — [[hřích]], [[vykoupení]],
* [[soteriologie]] — spása, vykoupení,
* [[biblistika]] — [[Bible]], biblická [[textová kritika]], [[interpretace Bible]], [[exegeze]],
* [[ekleziologie]] — [[církev]],
** [[misiologie]] — [[misie]], [[evangelizace]]
* [[sakramentální teologie]] — teologie [[svátost]]í ([[křest]], …),
* [[eschatologie]] — „poslední věci“: [[smrt]], [[věčný život]], [[poslední soud]],
* [[angelologie]] — [[Anděl v křesťanství|andělé]], neviditelný svět,
* [[démonologie]] — [[Satan]], [[démon (mytologie)|démoni]], zlí [[duch]]ové.

Podle své povahy lze dělit teologii na:
* [[přirozená teologie]] — diskuse o těch aspektech, které lze zkoumat bez pomoci konceptu [[zjevení]], [[Bible]] nebo [[tradice]],
* [[pozitivní teologie]] či [[katafatická teologie]] — protějšek přirozené teologie; zkoumá s pomocí zjevení, bible a tradice,
* [[negativní teologie]] či [[apofatická teologie]] — diskuse o tom, co Bůh není.

Podle příslušnosti teologa k jednotlivému náboženství nebo skupině církví lze dělit teologii na:

* [[ekumenická teologie]],
* [[evangelická teologie]],
* [[katolická teologie]],
* [[pravoslavná teologie]],
* [[scholastická teologie]],
* [[liberální teologie]],
* [[postliberální teologie]],
* [[postmoderní teologie]],
* [[transcendentální teologie]],
* [[feministická teologie]],
* [[teologie osvobození]],
* teologie „po Osvětimi“ (hrůzy holokaustu vyvolaly zvláště u [[Židé|židovských]] teologů potřebu přehodnotit některé pohledy — viz [[teodicea]]).

== Teologové ==
{{viz též|Teolog}}

== Literatura ==
* Jong-Un Kimová, (Ideál 1999), ÚVOD DO TEOLOGIE - Spis korejské teoložky, zabývající se všeobecným úvodem do teologie, určený pro širokou veřejnost.
* [http://krystal.op.cz/pub/ut.htm Dominik Duka: Úvod do teologie]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Teologie| ]]

Teologie - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Aristotelés“ textem „Aristotelés“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu