Sysop: 1 revizi

2013-10-22T10:53:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 10. 2013, 10:53

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-07T20:33:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''''Thibaultové''''' ([[1922]]-[[1940]], Les Thibault) je osmidílný [[román]]ový cyklus a nejvýznamnější dílo [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Roger Martin du Gard|Rogera Martina du Garda]], nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1937]]. Jednotlivé díly mají tyto názvy:
* ''Le Cahier gris'' ([[1922]], Šedý sešit),
* ''Le Pénitencier'' ([[1922]], Polepšovna),
* ''La Belle Saison'' ([[1923]], Rozkvět),
* ''La Consultation'' ([[1928]], Ordinace),
* ''La Sorellina'' ([[1928]], Sorellina).
* ''La Mort du pere'' ([[1929]], Otcova smrt),
* ''L'Été 1914'' ([[1936]], Léto 1914),
* ''L'Épilogue'' ([[1940]], Epilog).

Na tomto svém ''románu-řece'' (jak se také takováto díla označují) pracoval od roku [[1920]] a k jeho napsání mu byla vzorem ''[[Vojna a mír]]'' [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]] a také ''[[Jan Kryštof]]'' [[Romain Rolland|Romaina Rollanda]]. Zobrazil v něm společenský život ve [[Francie|Francii]] na přelomu 19. a [[20. století]], v době před [[první světová válka|první světovou válkou]] a především během ní. Především za sedmý díl tohoto cyklu, za ''Léto 1914'' obdržel [[Roger Martin du Gard]] roku [[1937]] [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu ceny za literaturu]].

== Prvních šest dílů cyklu ==
Románový cyklus ''Thibaultoé'' se zcela zřetelně rozpadá na dvě části, které se od sebe liší autorovu koncepcí. Prvních šest dílů bylo vydáno v rychlém sledu v letech [[1922]] až [[1929]] a jako kronika soukromého života měšťácké rodiny se pohybují především v [[psychologie|psychologické]] a [[etika|morální]] rovině. Autor v nich představuje jednotlivé postavy, popisuje prostředí v němž žijí a vyvíjejí se a zabývá se jejich osobními problémy.

Hned na začátku se seznamujeme s [[katolictví|katolickou]] rodinou Thibaultů, které vládne megalomanský a bigotní otec Oskar Thibault. Dalšími členy rodiny jsou jeho dva synové, starší Antonín, lékař a [[pozitivismus|pozitivista]], který věří pouze v chladný rozum a sní o tom, že se stane slavným vědcem, a Jakub, který má vzpurného a nepokořitelného ducha nenávidějícího násilí. Zatímco Antonínův život plyne poklidně, dochází mezi otcem a Jakubem ke dvěma velkým střetnutím, které Jakub řeší ve svých čtrnácti letech útěkem z domova. V postavě Oskara Thibaulta vytvořil [[Roger Martin du Gard]] platický a psychologicky propracovaný portrét představitele [[katolictví|katolického]] dogmatismu a tvrdého autoritářství, který neváhá dát svého syna Jakuba do polepšovny, kterou sám založil, aby jej zlomil. Tento jeho až nenávistný vztah k Jakubovi není však jen výrazem biologicko-sociologického vztahu otce a syna, ale má základ v Oskarově charakteru, odmítajícím všechno, co se vzpírá nehybnému konformismu. Po návratu z polepšovny se z Jakuba stává mlčenlivý a nejistý mladík, který se na rozdíl od svého bratra necítí nikde na pevné půdě.

Souběžně s osudy rodiny Thibaultů se rozvíjejí osudy rodiny de Fontaninů, osvícenských [[protestanství|protestantů]]. Té vládne vlídná paní de Fontanin, která, opuštěna manželelm, vášnivě miluje své dvě děti, Daniela a Jenny. Daniel je svou povahou podobný Jakubovi, ovšem je poněkud zdrženlivější a mírnější. Jenny, na první pohled odměřená a chladná, je však po matce velice citlivá a něžná. Na tomto základě pak [[Roger Martin du Gard]] rozvíjí složité vztahy svých hrdinů, jejich milostné problémy, přátelství Jakuba a Daniela a Jakubův komplikovaný vztah k Jenny.

V závěrečném díle této „první“ části cyklu, v ''Otově smrti'' jsme svědkem umírání Oskara Thibaulta. Jsme ale překvapeni, s jakou houževnaostí se tento fanatický [[katolictví|katolík]] brání smrti, namísto toho, aby se vyrovnaně rozloučil s títo světem. Nikdy se sice nedovíme, jesti opravdu věřil v posmrtný život, ale přesvědčujeme se, že by za něj nevyměnil ani to největší utrpení na zemi. Zjišťujeme tak, že za pevnou jistotou Oskara Thibaulta se skrývá nejistota, strach ze stárnutí, z vlastní osamocenosti a ze smrti. Postava jevící se zprvu jen v negativním světle, vyvolává tak nyní soucit.

== Léto 1914 a Epilog ==
Zhruba kolem roku [[1931]] došlo u [[Roger Martin du Gard|Rogera Martina du Garda]] ke změně koncepce cyklu. Nástup [[fašismus|fašismu]] a nebezpečí nového válečného konfliktu jej dovedlo k přesvědčení, že se nemůže věnovat jen líčení izolovaných citových a [[etika|morálních]] problémů svých hrdinů, protože člověk je součástí společnosti, která ovlivňuje jeho osud. Proto spálil již hotový sedmý díl s názvem ''Příprava'' (L'Appareillage) a napsal díl nový, ''Léto 1914'', ve kterém problémy individuálních úzkostí ustoupily do pozadí před politickými a sociálními problémy. [[První světová válka]], která měla být v původní koncepci jen stručnou epizodou, se tak stala vrcholným bodem díla, ve kterém jsou sedmý a závěrečný osmý svazek z roku [[1940]] delší než prvních šest částí dohromady.

V sedmém díle cyklu, nazvaném ''Léto 1914'', je podána v celé své složitosti dramatická historie [[Francie]] v době pěti týdnů, které oddělovaly [[sarajevský atentát]] od vypuknutí války. Autor zde vytváří bohatý a pestrý obraz politického a ideologického chaosu a vření ve [[Francie|francouzské]] společnosti. Zastánci [[nacionalismus|nacionalismu]] jsou konfrontováni se [[socialismus|socialistickými]] [[internacionalismus|internacionalisty]], [[anarchismus|anarchistické]] [[revoluce|revoluční]] tendence s názory [[humanismus|humanistických]] reformistů, válkychtivost zfanatizovaných [[šovinismus|šovinistů]] s [[Lev Nikolajevič Tolstoj|tolstojovským]] [[pacifismus|pacifismem]]. Jediným světlým bodem v této době, kdy se připravuje tragédie [[Evropa|evropských]] národů, je konečné shledání Jakuba a Jenny.

Samotná postava Jakuba se vyvíjí - od individuální revolty proti rodině směřuje Jakub takřka logicky k revoluční činnosti a v řadách socialistů bojuje za záchranu míru. Nakonec se rozhodně k zoufalému činu, o němž je přesvědčen, že může ukončit začínající válečnou katastrofu. Chce po obou stranách fronty shodit z letadla pacifistické letáky s výzvou, aby vojáci odhodili své zbraně. Při pokusu o realizaci toho svého plánu je však setřelen a v troskách letadla zahyne. Jeho smrt je sice hrdinská, ale zbytečná, absurdní a beznadějná. Jakub zemřel, aniž dokázal vyřešit své vlastní problémy, aniž porozuměl sám sobě.

Hrdinou závěrečného dílu celého cyklu s příznačným názvem ''Epilog'' je Antonín, který se sice dožil konce války, ale postupně umírá v sanatoriu na důledky zasažení [[yperit]]em, když působil na frontě jako vojenský lékař. Jde však o Antonína úplně jiného, než na jakého jsme byli zvyklí z předcházejícíh dílů. Tváří tvář snrti opouští Antonín svůj chladný [[pozitivismus]] ve prospěch nekonečného [[humanismus|humanismu]]. Vidí, že skončila jedna epocha, že skončily naděje jedné generace, která už nemůže splnit to, co si předsevzala, a obrací se tedy do budocnosti, kterou pro něj ztělesňuje syn Jakuba a Jenny Pavlík. Rodina válečnou katastrofu nepřežila, ale přežily jí Jakubovy názory o tom, že válka je ničitelkou všech hodnot a všeho životodárného, a Jenny je rozhodnuta zasvětit svůj život tomu, aby jim Pavlíka neodcizila. [[Roger Martin du Gard]] tak svým dílem předává poselství o tom, že válka není exaltací ctností, ale obecnou tragédií, jejíž příčiny netkví v nezměnitelné soudovosti, nýbrž v lidech samých, kteří z ideálů jako je Vlast, Svoboda a Spravedlnost vytvářejí idoly, za nimiž se skrývá agresivní [[nacionalismus]] a kořistnické zájmy.

== Česká vydání ==
* ''Rodina Thibaultů I. - VI.'', [[František Topič]], [[Praha]] [[1930]]-[[1933]], přeložili [[František Jelínek]] a [[Hanuš Jelínek]], znovu [[1937]],
* ''Rodina Thibaultů VII. - Léto 1914'', [[František Topič]], [[Praha]] [[1937]]-[[1938]], přeložili [[František Jelínek]] a [[Hanuš Jelínek]],
* ''Thibaultové'', SNKLHU, [[Praha]] [[1959]], přeložil [[Břetislav Štorm]], všech osm částí ve třech svazcích, znovu Odeon, [[Praha]] [[1967]].

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Francouzské romány]]
[[Kategorie:Knihy roku 1922]]
[[Kategorie:Knihy roku 1923]]
[[Kategorie:Knihy roku 1928]]
[[Kategorie:Knihy roku 1929]]
[[Kategorie:Knihy roku 1936]]
[[Kategorie:Knihy roku 1940]]

Thibaultové - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu