Tolštejn - Historie editací

Sysop: + 2 x VIDEO. FLICKR...

2025-10-06T12:12:18Z

+ 2 x VIDEO. FLICKR...

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 12:12
Řádka 240:		Řádka 240:
	Kníže Josef Václav z Lichtenštejna zemřel dne 23. srpna 1791, jeho nástupcem se již dříve stal František z Lichtenštejna. Za jeho vlády probíhala bavorská nástupnická válka, bojovalo se také v blízkosti hradu. Za prusko-rakouské války ve dnech 19. a 21. září 1779<ref name="mosch47">Moschkau, str. 47.</ref> navštívil Tolštejn císař Josef II. při inspekční cestě po ohrožovaných severních Čechách .		Kníže Josef Václav z Lichtenštejna zemřel dne 23. srpna 1791, jeho nástupcem se již dříve stal František z Lichtenštejna. Za jeho vlády probíhala bavorská nástupnická válka, bojovalo se také v blízkosti hradu. Za prusko-rakouské války ve dnech 19. a 21. září 1779<ref name="mosch47">Moschkau, str. 47.</ref> navštívil Tolštejn císař Josef II. při inspekční cestě po ohrožovaných severních Čechách .
	Za Františkova následovníka knížete Aloise z Lichtenštejna byla v roce 1782 obnovena těžba [[Stříbro\|stříbra]] v Jiřetíně pod Jedlovou. Těžba však byla pro nerentabilitu již v roce 1804 znovu zastavena. Kníže zemřel v roce 1805, Tolštejn po něm zdědil kníže Alois Johann z Lichtenštejna.		Za Františkova následovníka knížete Aloise z Lichtenštejna byla v roce 1782 obnovena těžba [[Stříbro\|stříbra]] v Jiřetíně pod Jedlovou. Těžba však byla pro nerentabilitu již v roce 1804 znovu zastavena. Kníže zemřel v roce 1805, Tolštejn po něm zdědil kníže Alois Johann z Lichtenštejna.
-	Za jeho vlastnictví dne 12. srpna 1813 táhl kolem Tolštejna francouzský armádní sbor maršála [[Francois-~~Joseph Lefebvre\|Lefevra]]~~. Na Tolštejně byla do 18. srpna 1813<ref name="mosch48">Moschkau, str. 48.</ref>	+	Za jeho vlastnictví dne 12. srpna 1813 táhl kolem Tolštejna francouzský armádní sbor maršála Francois-Josepha Lefebvra. Na Tolštejně byla do 18. srpna 1813<ref name="mosch48">Moschkau, str. 48.</ref>
	císařská pozorovatelna. 19. srpna 1813 byla pozorovatelna přenechána [[Francouzi\|Francouz]]ům, okolí Tolštejna obsadil s 600 důstojníky maršál Lefevre. Francouzi poté odešli a dne 3. září 1813 a Lužické hory opět obsadili rakouští vojáci.		císařská pozorovatelna. 19. srpna 1813 byla pozorovatelna přenechána [[Francouzi\|Francouz]]ům, okolí Tolštejna obsadil s 600 důstojníky maršál Lefevre. Francouzi poté odešli a dne 3. září 1813 a Lužické hory opět obsadili rakouští vojáci.
	Alois Lichtenštejn udělal také přítrž rozebírání hradu na stavební materiál, jež zakázal pod pokutou 500 zlatých. Lichtenštejnům patřil Tolštejn do roku 1923, kdy jej od nich koupil československý stát.		Alois Lichtenštejn udělal také přítrž rozebírání hradu na stavební materiál, jež zakázal pod pokutou 500 zlatých. Lichtenštejnům patřil Tolštejn do roku 1923, kdy jej od nich koupil československý stát.
Řádka 280:		Řádka 280:
	[[Soubor:Restaurece na Tolštejně.JPG‎\|thumb\|left\|Budova restaurace na hradě Tolštejn]]		[[Soubor:Restaurece na Tolštejně.JPG‎\|thumb\|left\|Budova restaurace na hradě Tolštejn]]
	V roce 1865 využil jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg přitažlivosti hradní zříceniny, zřídil zde jednoduché občerstvení a příští rok, se svolením knížete Jana z Lichtenštejna, vystavěl hostinec ve švýcarském stylu. V roce 1874 spojil obě skaliska spojovacím můstkem. Při stavbě hostince bylo nalezeno mnoho historických [[Artefakt (archeologie)\|artefakt]]ů, které posloužily jako základ výstavy umístěné v restauraci. Byly zde vystavovány historické zbraně, hroty šípů, zámky, gotické i renesanční dlaždice a kachle.		V roce 1865 využil jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg přitažlivosti hradní zříceniny, zřídil zde jednoduché občerstvení a příští rok, se svolením knížete Jana z Lichtenštejna, vystavěl hostinec ve švýcarském stylu. V roce 1874 spojil obě skaliska spojovacím můstkem. Při stavbě hostince bylo nalezeno mnoho historických [[Artefakt (archeologie)\|artefakt]]ů, které posloužily jako základ výstavy umístěné v restauraci. Byly zde vystavovány historické zbraně, hroty šípů, zámky, gotické i renesanční dlaždice a kachle.
-	Na hradě se v té době vystřídalo mnoho známých osobností, v roce 1887 zde byl básník [[Rudolf Bauchmach]], o dva roky později v roce 1889 drážďanský malíř [[Hermann Max Vogel]] a herečka ruského dvorního divadla z Petrohradu [[Charlotte Witt]].	+	Na hradě se v té době vystřídalo mnoho známých osobností, v roce 1887 zde byl básník Rudolf Bauchmach, o dva roky později v roce 1889 drážďanský malíř Hermann Max Vogel a herečka ruského dvorního divadla z Petrohradu [[Charlotte Witt]].
	Dne 28. července 1892 napsal do pamětní knihy jedny ze svých prvních veršů tehdy sedmnáctiletý [[Rainer Maria Rilke]] (1875–1926), jehož otec pocházel ze Svébořic u Mimoně. Báseň je nazvaná „Únor“ ({{vjazyce\|de}} {{cizojazyčně\|de\|''Feber''}}).<ref> {{Citace periodika		Dne 28. července 1892 napsal do pamětní knihy jedny ze svých prvních veršů tehdy sedmnáctiletý [[Rainer Maria Rilke]] (1875–1926), jehož otec pocházel ze Svébořic u Mimoně. Báseň je nazvaná „Únor“ ({{vjazyce\|de}} {{cizojazyčně\|de\|''Feber''}}).<ref> {{Citace periodika
	\| příjmení = Dvořák		\| příjmení = Dvořák
Řádka 383:		Řádka 383:
	</center>		</center>

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=vis7TFYGLFw}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Tolštejn z ptačí perspektivy'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=okrMXJA6iVQ}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Jedlová, Tolštejn 19.6. 2025'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Literatura ==		== Literatura ==
	* HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, druhý díl Severní Čechy. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9.		* HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, druhý díl Severní Čechy. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9.
Řádka 388:		Řádka 400:
	* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, Díl XIV: Litoměřicko a Žatecko. Praha : Šolc a Šimáček, 1923.		* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, Díl XIV: Litoměřicko a Žatecko. Praha : Šolc a Šimáček, 1923.
	* ŠPRÁCHAL, Přemysl. Tolštejn. Dobrá : Beatris, 2005. ISBN 80-86737-23-3.		* ŠPRÁCHAL, Přemysl. Tolštejn. Dobrá : Beatris, 2005. ISBN 80-86737-23-3.
-
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://www.tolstejn.cz Stránky mikroregionu Tolštejn]	+	* [https://www.tolstejn.cz/ Stránky mikroregionu Tolštejn]
	* [http://www.tolstejnsky-kraj.cz Portál o hradu a okolním kraji]		* [http://www.tolstejnsky-kraj.cz Portál o hradu a okolním kraji]
	* [http://hrady.dejiny.cz/tolstejn/index.htm Stavební vývoj, dějiny a plány hradu Tolštejna, fotogalerie hradu]		* [http://hrady.dejiny.cz/tolstejn/index.htm Stavební vývoj, dějiny a plány hradu Tolštejna, fotogalerie hradu]
Řádka 398:		Řádka 409:


-	{{Commonscat\|Tolštejn}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Tolštejn}}{{Commonscat\|Tolštejn}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Zříceniny hradů v Ústeckém kraji]]		[[Kategorie:Zříceniny hradů v Ústeckém kraji]]
	[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Děčín]]		[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Děčín]]
Řádka 404:		Řádka 415:
	[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]		[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]
	[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]		[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Aktualizace

2025-10-06T11:54:38Z

+ Aktualizace

Ukázat změny

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-10-11T20:17:21Z

+ Výrazné vylepšení

Ukázat změny

GVC Sobek: Nahrazení textu „1467“ textem „1467“

2014-07-14T00:17:37Z

Nahrazení textu „1467“ textem „1467“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:17
Řádka 197:		Řádka 197:
	Král Jiří z Poděbrad dne 12. června 1464 prohlásil, že Albrecht Berka urazil důstojnost krále, a proto byl Tolštejn a Šluknov zkonfiskován. Jiří daroval Tolštejn Jindřichovi Berkovi a Janovi z Vartenberka, ale Jindřich Berka hned svá práva podstoupil Janovi z Vartenberka, ponechal si však [[Velký Valtinov\|Valtínov]]. Věc byla provedena podle práva a manské statky byly jako propadlé provolány. Proti tomu se ozval Zbyněk Berka z Dubé, syn Jindřicha Berky.		Král Jiří z Poděbrad dne 12. června 1464 prohlásil, že Albrecht Berka urazil důstojnost krále, a proto byl Tolštejn a Šluknov zkonfiskován. Jiří daroval Tolštejn Jindřichovi Berkovi a Janovi z Vartenberka, ale Jindřich Berka hned svá práva podstoupil Janovi z Vartenberka, ponechal si však [[Velký Valtinov\|Valtínov]]. Věc byla provedena podle práva a manské statky byly jako propadlé provolány. Proti tomu se ozval Zbyněk Berka z Dubé, syn Jindřicha Berky.
	[[Soubor:Zbytky_hradeb_na_Tolštejně.jpg\|thumb\|left\|Zbytky štítové zdi na hradě Tolštejn]]		[[Soubor:Zbytky_hradeb_na_Tolštejně.jpg\|thumb\|left\|Zbytky štítové zdi na hradě Tolštejn]]
-	Jan z Vartenberka zemřel v roce 1464, měl syny Jindřicha a Zikmunda, kterým král darování učiněné jejich otci obnovil. Tolštejn se při dělení dostal do vlastnictví Kryštofa z Vartenberka, který již nebydlel na Tolštejně, ten byl obydlím jeho hejtmanovi, Kryštofovi Romberkovi z Hermstorfu. Když se potom papež ujal [[Zelenohorská jednota\|Zelenohorské jednoty]] proti Jiřímu z Poděbrad a vyhlásil na krále [[Interdikt\|klatbu]], na stranu papeže se postavila i [[Lužice]], ale Kryštof z Vartenberka králi Jiřímu zachoval věrnost. Tehdy se zdálo papežskému legátovi, že možná pomůže Albrechtovi Berkovi k tomu, aby znovu nabyl Tolštejn, a nařídil duchovním úřadům v Lužici, aby držitele Tolštejna a jejich služebníky klatbou k vydání Tolštejna donutili. Papežská klatba byla na ně a celé tolštejnské panství vyhlášena v roce [[1467]].<ref name="sedl119">Sedláček, str. 119.</ref>	+	Jan z Vartenberka zemřel v roce 1464, měl syny Jindřicha a Zikmunda, kterým král darování učiněné jejich otci obnovil. Tolštejn se při dělení dostal do vlastnictví Kryštofa z Vartenberka, který již nebydlel na Tolštejně, ten byl obydlím jeho hejtmanovi, Kryštofovi Romberkovi z Hermstorfu. Když se potom papež ujal [[Zelenohorská jednota\|Zelenohorské jednoty]] proti Jiřímu z Poděbrad a vyhlásil na krále [[Interdikt\|klatbu]], na stranu papeže se postavila i [[Lužice]], ale Kryštof z Vartenberka králi Jiřímu zachoval věrnost. Tehdy se zdálo papežskému legátovi, že možná pomůže Albrechtovi Berkovi k tomu, aby znovu nabyl Tolštejn, a nařídil duchovním úřadům v Lužici, aby držitele Tolštejna a jejich služebníky klatbou k vydání Tolštejna donutili. Papežská klatba byla na ně a celé tolštejnské panství vyhlášena v roce 1467.<ref name="sedl119">Sedláček, str. 119.</ref>
	Romberk potom vpadl se spojenci do [[Lužice]], loupil zde a s kořistí se vracel k Tolštejnu. U [[Breiteberg]]u poblíž [[Großschönau (Sasko)\|Großschönau]] v dnešním Sasku na ně 14. listopadu 1467 Lužičané vypadli ze zálohy, asi 150 lidí pobili a ostatní zahnali na útěk.<ref name="heber433">Heber, str. 433.</ref> Mezi tím se papežský legát nepřestal starat o Albrechta Berku a nabádal Lužičany, aby vytáhli k Tolštejnu; k tomu však došlo až po druhé výzvě v roce 1469. Protože Lužičanům šlo nejvíce o to, aby vysvobodili králem obléhané hrady, poslali nejprve oddíl k [[Návarov\|Navarov]]u, ten se však bez úspěchu vrátil zpět do Lužice. Teprve potom vytáhli k Tolštejnu, který 3 až 4 dny obléhali. Dne 6. září vpadlo královské vojsko do Žitavska a donutilo lužické vojsko se vrátit domů. Za těchto potyček bylo poničeno mnoho vesnic v okolí a za své vzalo i sklářství o okolí Tolštejna, hlavně ves Glasendorf s jedlovskou sklárnou.		Romberk potom vpadl se spojenci do [[Lužice]], loupil zde a s kořistí se vracel k Tolštejnu. U [[Breiteberg]]u poblíž [[Großschönau (Sasko)\|Großschönau]] v dnešním Sasku na ně 14. listopadu 1467 Lužičané vypadli ze zálohy, asi 150 lidí pobili a ostatní zahnali na útěk.<ref name="heber433">Heber, str. 433.</ref> Mezi tím se papežský legát nepřestal starat o Albrechta Berku a nabádal Lužičany, aby vytáhli k Tolštejnu; k tomu však došlo až po druhé výzvě v roce 1469. Protože Lužičanům šlo nejvíce o to, aby vysvobodili králem obléhané hrady, poslali nejprve oddíl k [[Návarov\|Navarov]]u, ten se však bez úspěchu vrátil zpět do Lužice. Teprve potom vytáhli k Tolštejnu, který 3 až 4 dny obléhali. Dne 6. září vpadlo královské vojsko do Žitavska a donutilo lužické vojsko se vrátit domů. Za těchto potyček bylo poničeno mnoho vesnic v okolí a za své vzalo i sklářství o okolí Tolštejna, hlavně ves Glasendorf s jedlovskou sklárnou.
	Kryštof z Vartenberka se stálými válkami a nákladným cestováním zadlužil, a prodal proto Tolštejn a Šluknov dne 3. prosince 1471<ref>{{Citace monografie		Kryštof z Vartenberka se stálými válkami a nákladným cestováním zadlužil, a prodal proto Tolštejn a Šluknov dne 3. prosince 1471<ref>{{Citace monografie

Sysop: 1 revizi

2013-10-21T09:41:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 10. 2013, 09:41

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-29T23:45:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Nejlepší článek}}
{{Infobox - hora
| název = Tolštejn
| obrázek = Sopouchy Tolštejna.JPG
| popis1 = Pohled na Tolštejn ze západu
| popisek2 = Pohled na Tolštejn ze západu
| pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Jedlovský hřbet]] / [[Tolštejnský hřbet]]
| vrchol = 670,2
| poznámka k výšce = <ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://dataz.cuzk.cz/gu.php?1=07&2=06&3=015&4=a
| titul= Geodetické údaje trigonometrického bodu
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum přístupu=2008-06-21}}</ref>
| okres = [[Děčín]]
| kraj = [[Ústecký]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Česko]]
| prvovýstup =
| hornina = [[znělec]]
| typ =
| erupce =
| poznámka = výhled, [[hrad]]ní [[zřícenina]]
| povodí = [[Lužická Nisa]]
| loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=51|lat_sec=25|lon_deg=14|lon_min=34|lon_sec=54|caption=|label=Tolštejn|mark=Green pog.png|AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png}}
}}
'''Hrad Tolštejn''' ({{Vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Tollenstein''}}, dříve ''Dohlenstein'' znamenající „Kavčí skála“) je zřícenina středověkého [[hrad]]u na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na jihu [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v severních Čechách, přibližně 7 km jihozápadně od města [[Varnsdorf]] a 2 km jižně od centra obce [[Jiřetín pod Jedlovou]] v [[okres Děčín|okrese Děčín]], na jejímž katastrálním území leží.
[[Gotická architektura|Gotický]] hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou [[znělec|znělcových]] skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]]. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z [[Lužice]] na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili [[Vartenberkové]], [[Berkové z Dubé|Berkové]], [[Šlejnicové]] i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem [[Tolštejnské panství|tolštejnské]].
V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=138258
| datum přístupu = 2010-12-19
| vydavatel = Monumnet.npu.cz
}}</ref>, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a [[Sasko|Saska]]. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.
== Popis hradu ==
=== Dolní hrad ===
[[Soubor:Tolštejn - Brantl.jpg|thumb|left|Nedatovaná rytina z 1. poloviny 19. století podle předlohy [[František Alexandr Heber|F. A. Hebera]] zachycuje zříceninu hradu Tolštejna od severu]]
Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové [[Sopouch (útvar)|sopouchy]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží
| vydání = 1
| vydavatel = Česká geologická služba
| místo = Praha
| rok = 2006
| strany =
| isbn = 80-7075-640-3
}}</ref> na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem. Nad předními vraty byl [[Znak (heraldika)|erb]] [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], který je od roku 1861 v muzeu [[Rumburk]]u, kam byl předám poté, co byly napůl zřícené zdi z úředního rozkazu strženy.<ref name="mosch10">{{Citace monografie
| příjmení = Moschkau
| jméno = Alfred
| rok = 2003
| titul = Hrad Tolštejn a jeho historie, z německého originálu vydaného nakladatelstvím Jindřich Pfeifer Rumburk 1882 přeložilo a upravilo nakladatelství Libuše Horáčková
| vydavatel = Libuše Horáčková
| místo = Varnsdorf
| poznámka = [dále jen Moschkau]
| isbn = 80-903128-1-0
| strany = 10
}} </ref> První větší poškození utrpěla brána od [[Švédsko|švédských]] vojsk v roce 1642, potom z ní lidé z okolí brali stavební kámen, až v roce 1861 z větší části spadla.<ref name="mosch10"/>
Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla [[kuchyně]] se dvěma komorami, [[Pivnice (pohostinství)|pivnice]] a [[sklep]]. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena [[padací most|padacím mostem]], i když se nenašly žádné stopy po [[vodní příkop|vodním příkopu]]. Měla nejspíše průjezd lomeným obloukem<ref name="mosch9">Moschkau, str. 9.</ref> a její součástí byla i branka pro pěší.
[[Soubor:Sedláček Tolštejn mapa.jpg|thumb|upright 1.5|Půdorys zřícenin hradu Tolštejna podle Augusta Sedláčka]]
Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19. století byla 8 metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v současnosti zasypaný. Ve sklepě byla [[lázeň]], při vykopávkách se našly [[dlaždice]] a žlábky. V poschodí bašty byla nejspíše [[kaple]].<ref name="sedl116">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze království českého, Díl XIV: Litoměřicko a Žatecko
| vydání =
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| poznámka = [dále jen Sedláček]
| rok = 1923
| strany = 116
| isbn =
}}</ref> Na venkovní zdi byl erb [[páni ze Šlejnic|pánů ze Šlejnic]] a byla pomalovaná, snad tam byla [[bosáž|rustika]] vyzdobená postavami, jak bylo běžné na omítkách 16. století.<ref name="sedl116">Sedláček, str. 116.</ref> Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k obraně hradu, v jeho poschodí byl rytířský sál.
Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla [[hladomorna]], při vykopávkách se zde našly [[Kostra člověka|kosterní]] pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby.<ref name="sedl116">Sedláček, str. 116.</ref>
Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla [[dešťová voda]]. Nádržka je však již dávno zasypána. V 15. nebo 16. století byl na hradě postaven [[vodovod]]. Byly nalezeny zbytky vodovodních trubek vedoucích od Jedlové k Tolštejnu.<ref name="děčín">{{Citace periodika
| příjmení = Štika
| jméno = Jan
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Otazníky kolem zásobování Tolštejna vodou. vyhodnocení nových informací, popis a návaznost novějších objevů
| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska
| odkaz na periodikum =
| rok = 2001
| měsíc =
| ročník = XI
| číslo = 3
| strany = 42 až 57
| url =
| issn = 1212-6918
}}</ref>
=== Horní hrad ===
Nad dolní částí opevnění byl horní hrad, který byl důležitý ve 14. a v 15. století. Skalní [[Sopouch (útvar)|sopouchy]] byly spojeny zděnou hradbou. Na větším sopouchu stála věž, která byla buďto celá zděná nebo měla zděný spodek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Špráchal
| jméno = Přemysl
| rok = 2005
| titul = Tolštejn
| vydavatel = Beatris
| místo = Dobrá
| isbn = 80-86737-23-3
| strany = 30
}}</ref> Zbytky zdí byly patrné ještě v 50. letech 20. století a je zde výrazná spáleništní vrstva. Ke věži se chodilo po stupních vytesaných ve skále.
=== Stavební vývoj ===
Přesné datování vzniku hradu je složité a v současnosti již prakticky neproveditelné, jelikož chybí písemné prameny a ani archeologické průzkumy kvůli skalnímu podloží nepřinesly jasné závěry. Jádro původního [[Vartenberkové|vartenberského]] hradu bylo postaveno na obou znělcových skaliscích. Jeho konstrukce byla z velké části ze dřeva, které do současnosti nevydrželo. Z doby počátků Tolštejna se nezachovalo skoro nic vyjma zdiva ve skalních rozsedlinách, které lze datovat do 14. století. Dodnes se dochovaly ještě zbytky zdiva, obklopující nejvyšší části hradu. Naznačují úsek hradby, která mohla být ohrazením [[předhradí (hrad)|předhradí]]. Existují domněnky, že byl založen již ve 13. století, ale proti tomu mluví fakt, že v listinách o směně [[Žitava|Žitavska]] z roku [[1319]] o hradu Tolštejn není žádná zmínka.<ref name="smet21">{{Citace monografie
| příjmení = Smetana
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Jiřetín pod Jedlovou
| vydání = 1
| vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou
| místo = Jiřetín pod Jedlovou
| poznámka = [dále jen Smetana]
| rok = 1998
| strany = 21
| isbn = 80-238-2811-8
}}</ref>
[[Soubor:Tolštejn Vartenberk.JPG‎|thumb|left|Zbytky původního vartenberského hradu nad budovou dnešní restaurace]]
V [[15. století|15. století]] se [[Berkové z Dubé|Berkové z Dubé]] ještě před ztrátou hradu snažili zvýšit jeho obranyschopnost.<ref name="durd">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie českých hradů
| vydání = 3
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 289
| isbn = 80-85983-33-8
}}</ref> Donutily je k tomu zkušenosti z obležení vojsky [[Lužické Šestiměstí|Lužického Šestiměstí]]. Postavili 6 metrů silnou a 15 metrů vysokou [[štítová zeď|štítovou zeď]], která jim umožňovala aktivní obranyschopnost. V 15. století byla vystavěna také budova napojená na štítovou zeď v místě, kde stála brána hradu.
I přes toto opevnění byl hrad po ostřelování z [[dělo|děl]] roku 1462<ref name="durd"/>
značně poškozen a proto musely být v 16. století hradby postaveny znovu. Hradby vedly od štítové zdi ukončené [[Bašta|baštou]] v nároží, které ze severní strany obklopily hrad. Na severu vznikla polygonální bašta, jejíž zdi byly široké 3,8 metru a umožňovaly postavit děla. Autorem této přestavby byl údajně [[Wendel Rosskopf]], žák slavného [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmtolsc
| titul= Lužické hory, zajímavá místa, Tolštejn
| vydavatel = Jiří Kühn, 1997 – 2008
| datum přístupu=2008-06-29
}}</ref> Bližší podobu původního hradu nelze zjistit bez [[archeologie|archeologického]] průzkumu.<ref name="durd"/>
V [[renesance|renesanci]] proběhly již jen malé úpravy hradu. Byla postavena příčná zeď, kterou byla uzavřena [[hladomorna]]. Tehdy se stavělo i v dnes již neexistujících obytných budovách. V roce 1865 byla v polygonální baště otevřena [[Restaurace (pohostinství)|restaurace]], o rok později byla postavena dnešní restaurace ve švýcarském stylu.<ref name="mosch49">Moschkau, str. 49.</ref>
== Historie ==
Lokalita pozdějšího hradu byla obydlena lidmi již před jeho vznikem, [[Archeologie|archeologické]] nálezy z okolí se však nedochovaly, protože byly před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] součástí expozice v hradní restauraci, která byla po válce rozkradena. Dokládaly pravěké, pravděpodobně [[Lužičtí Srbové|srbské]] osídlení území.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Lužické hory, Ještědský hřbet Turistický průvodce ČSSR
| vydání = 1
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| poznámka =
| rok = 1987
| strany = 266
| isbn =
}}</ref>
=== Vartenberkové ===
{{viz též|Vartenberkové}}
[[Soubor:Hladomorna na Tolštejně.JPG|thumb|Bašta na Tolštejně lidově zvaná hladomorna]]
Tolštejn, německy ''Tollenstein'' nebo dříve ''Dohlenstein'', česky ''Kavčí skála'', má jméno po skále, na které byl založen, nebo mu jméno Tolštejn bylo dáno po jeho založení. Jeho nejstaršími majiteli byli Vartenberkové.
První písemná zmínka o hradu je z roku 1337<ref name="heber">{{Citace monografie
| příjmení = Heber
| jméno = František Alexandr
| odkaz na autora = František Alexandr Heber
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 2006
| titul = České hrady, zámky a tvrze
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| stránky = 432
| poznámka = [dále jen Heber]
| isbn = 80-7203-791-9
}}</ref> od žitavského městského písaře Jana z Gubenu. Jako majitel se uvádí nedoložený Bohuslav z Vartenberka, který měl být v té době s králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] na křížové výpravě v [[Litva|Litvě]]. Záznam hovoří o dobytí a zničení hradu vojsky Šestiměstí z důvodu velkého lupičství a škod, které působil lužickým městům [[purkrabí]] hradu.<ref name="smet21">Smetana, str 21.</ref>
Prvním doloženým vlastníkem hradu je Vaněk z Vartenberka, který byl vrchním [[Královský číšník|královským číšníkem]]. Jako vrchnímu královskému číšníkovi mu náležel poplatek z každé krčmy a hospody v království, dále i výnos z [[celnice|celnic]]. Byl také patronem kostela v [[Dolní Podluží|Dolním Podluží]]. Vaněk z Vartenberka znovu vystavěl hrad s podmínkou [[léno|lenního]] závazku jeho majitelů k  českému králi a udělal z něj v té době výstavný hrad. O dva roky později v roce 1339 zničilo žitavské vojsko hrad [[Krásný Buk]], který již od té doby nikdy nebyl obnoven. V té době převzal Tolštejn správní funkci Krásného Buku. V roce [[1343]]<ref name="heber">Heber, str. 432.</ref> na oplátku vtrhli [[Manská soustava|manové]] [[Páni z Michalovic|Michaloviců]], příbuzných Vartenberků, do [[Lužice]] a dobyli hrad [[Oybin|Ojvín]]. V roce 1343 král Karel IV. obsadil posádkou také jižněji položený hrad [[Milštejn]].
Vaněk z Vartenberka měl s manželkou dva syny, kteří si po jeho smrti v roce 1364 dědictví rozdělili.
[[Soubor:Hradní palác na Tolštejně.jpg|thumb|left|Zbytky hradního paláce na Tolštejně]]
Ke konci 14. století vlastnila Tolštejn větev Vartenberků, vlastníci původního rodového sídla ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]]. Byli to vnukové Vaňka z Vartenberka. Jeden z nich, Václav, měl i přídavek „Wáclaw z Wartenberka řečený z Tolštejna“. Nejpozději po jeho smrti před květnem 1404 hrad koupil další mocný severočeský [[šlechta|šlechtický]] rod Berkové.
=== Berkové ===
{{Viz též|Berkové z Dubé}}
Hrad koupil Hynek Berka z Dubé, který je v roce 1404<ref name="mosch20">Moschkau, str. 20.</ref>
připomínán jako patron kostela, další zmínka o něm je z roku 1408. Měl dospělé syny a postoupil jednomu z nich, Jindřichovi Berkovi, Tolštejn do doby, než zemře. Když Hynek Berka z Dubé v roce 1417 zemřel, rozdělili se jeho synové tímto způsobem: Hynek starší dostal [[Ostrý (hrad u Františkova nad Ploučnicí)|Šarfenštejn]], Jindřich [[Hohnstein|Hohnštejn]] v dnešním Sasku s polovinou panství, Beneš hrad [[Neurathen (hrad)|Ratný]], také v Sasku, Hynek mladší druhou polovinu hohnštejnkého panství a Jan mladší Tolštejn a k němu [[Fredevald (hrad)|Fredevald]], [[Falkenštejn]], [[Česká Kamenice|Kamenici]] a díl [[Chlum (okres Česká Lípa)|Chlumu]], [[Malešov]]a a [[Skalice u České Lípy|Skalice]].
[[Soubor:Hranolová bašta na Tolštejně .JPG‎|thumb|Hranolová bašta na Tolštejně]]
Jan Berka z Dubé sympatizoval s myšlenkami mistra [[Jan Hus|Jana Husa]], za něhož se v roce 1415 přimlouval. Byl však obklíčen [[římskokatolická církev|katolíky]], a to jej po začátku husitských válek nutilo k taktizování a ke kompromisům. Nejprve v roce 1423 začal sjednávat spolek se zástupci lužického Šestiměstí, děčínskými Vartenberky a s pány z Michalovic, kteří všichni stáli na straně Zikmunda. V letech 1422 až 1426 jmenoval katolické faráře na svém panství.
V roce 1423 husité na hrad nezaútočili, zastavili se u [[Česká Kamenice|České Kamenice]]. V následujícím roce vypukla na hranicích drobná válka. Posádka z hradu Tolštejna loupila ve vesnicích na Žitavsku. Když však roku 1425 moc husitů v okolí Tolštejna opět stoupala, Jan se s nimi spojil nebo jen přátelil.<ref name="sedl117">Sedláček, str. 117.</ref>
Když husité v roce 1425 zajali [[budyšín]]ského hejtmana Mikuláše z Ponikau, vsadili jej na Tolštejně do vězení.<ref name="vlast72">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| rok = 2008
| titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost
| vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska
| místo = Šluknov
| poznámka = [dále jen vlastivěda]
| isbn = 978-80-254-1704-1
| strany = 72
}}</ref>
V roce 1426 vpadlo vojsko [[sirotčí svaz|sirotků]] pod vedením Jana Roháče z Dubé do severních Čech. Některé oddíly vojska se dostaly až na Žitavsko a při zpáteční cestě prošly také [[Rumburk]]em, a proto se musely vrátit do nitra Čech lipskou cestou vedoucí kolem hradu.
Jan Berka z Dubé zemřel v roce 1426 bez potomků. Dědictví se ujali jeho bratři, s nimiž Lužičané v roce 1427 smlouvali. Chtěli Tolštejn obsadit či koupit, aby jej zničili. S tím ovšem Berkové nesouhlasili. Jindřich Berka z Kamenice se ujal Kamenice a Hynek mladší Berka z Dubé Tolštejna.<ref name="sedl118">Sedláček, str. 118.</ref> Ke své polovině hohnštejnského panství držel také nový hrad [[Neuer Wildenstein|Vildštejn]] a měl v roce 1427 ve své moci tři hrady. Za purkrabího měl Mikše z Chocebuze. Hynek Berka z Dubé jmenoval v roce 1429 faráře v Krásné Lípě a od té doby o něm není žádná písemná zmínka.
[[Soubor:Pohled na prostor bývalé brány na Tolštejně.JPG‎|thumb|left|Pohled na prostor bývalé brány na Tolšteně]]
Vildštejn a Tolštejn pak byli v držení bratrů Beneše, Hynka a Albrechta Berků, kteří měli dlouhé spory s Lužičany a Sasy. V bojích s Lužičany byl Beneš Berka kolem roku 1440 zabit a Albrecht Berka zajat. Boje trvaly dál, po roce 1442 nejsou již o Hynkovi Berkovi zmínky a Albrecht Berka zůstal sám pánem na hradech Vildštejně a Tolštejně.
Mnozí sousedé hradu Tolštejna se přidávali k tvořící se [[Poděbradská jednota|Poděbradské jednotě]]. Albrecht Berka se dal pod ochranu saských knížat. Poddal se jim v roce 1446 s Tolštejnem a Vildštejnem jako [[manská soustava|man]] do doby, kdy bude v Čechách jmenován korunovaný král nebo nejdéle na dobu 20 let. Byl však obklopen saským územím na skoro všech stranách. Když byl proto žádán, aby Vildštejn prodal knížeti Bedřichu Saskému, rád tak učinil a na oplátku dostal Šluknovské panství.<ref name="sedl118">Sedláček, str. 118.</ref>
Když přijel král Ladislav Pohrobek do Čech, byly vyhledávány odúmrti od roku 1439, které měly spadnout na krále. Albrecht Berka si vyprosil v roce 1457 právo na všechny statky Jana Berky, hrad Tolštejn a kamenické panství se statky, ale to již bylo dávno prodáno. Obdržel proto jen právo na Tolštejn.<ref name="sedl118">Sedláček, str 118.</ref> Po zvolení krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] se Albrecht Berka nějaký čas choval mírumilovně, ale v roce 1462, když byl upomínán, aby nezapomněl slíbit králi věrnost, začal rozesílat hanlivé dopisy. Král poté Lužičany obeslal s tím, aby jej nepodporovali, nýbrž zajali a zajatého dopravili na [[Pražský hrad]].
[[Soubor:Zbytky budov u brany na hradě Tolštejn.JPG‎|thumb|Zbytky budov u brány na hradě Tolštejn]]
Albrecht Berka měl vliv na lidi v širokém okolí Tolštejna. Král proto nařídil lužickému fojtovi Janovi z Vartenberka, Jindřichovi Berkovi z Dubé a šesti lužickým městům, aby sebrali vojsko a obklíčili Tolštejn. K tomu došlo dne 29. června 1463.<ref name="mosch26">Moschkau, str. 26.</ref> Tolštejn byl v prvních dnech měsíce července téhož roku dobyt a obsazen lužickým vojskem. Albrecht Berka buď nebyl v době obléhání na hradě, nebo se mu podařilo ujet. Uchýlil se do [[Vratislav (město)|Vratislavi]], která od počátku byla proti králi. [[Papež]]skému legátovi Rudolfovi, biskupovi z Lavantu nyní šlo o to, aby byl Albrecht Berka vylíčen jako mučedník pro katolickou víru. Lužický fojt Jan z Vartenberka se jej z tohoto omylu snažil vyvést, že se tak nestalo pro víru a že nebyl, jak [[papežský legát]] Rudolf psal, nábožným a poslušným synem [[Římskokatolická církev|Římské stolice]], nýbrž zločincem, protivícím se spravedlnosti. Albrecht Berka ale dokázal legáta přesvědčit, a proto legát začal naléhat na fojta a dávat mu najevo, že jedině papeži přísluší rozhodnout o tom, zda Albrecht Berka je zločincem nebo mučedníkem. Legát o tom psal papeži, který si zas stěžoval na krále u císaře a argumentoval, že Albrecht Berka není povinen [[kacíř]]i slibovat poslušnost. Také vratislavští psali papežovi. Ani to však nevedlo k tomu, co si přátelé Albrechta Berky přáli.<ref name="sedl119">Sedláček, str. 119.</ref>
Král Jiří z Poděbrad dne 12. června 1464 prohlásil, že Albrecht Berka urazil důstojnost krále, a proto byl Tolštejn a Šluknov zkonfiskován. Jiří daroval Tolštejn Jindřichovi Berkovi a Janovi z Vartenberka, ale Jindřich Berka hned svá práva podstoupil Janovi z Vartenberka, ponechal si však [[Velký Valtinov|Valtínov]]. Věc byla provedena podle práva a manské statky byly jako propadlé provolány. Proti tomu se ozval Zbyněk Berka z Dubé, syn Jindřicha Berky.
[[Soubor:Zbytky_hradeb_na_Tolštejně.jpg|thumb|left|Zbytky štítové zdi na hradě Tolštejn]]
Jan z Vartenberka zemřel v roce 1464, měl syny Jindřicha a Zikmunda, kterým král darování učiněné jejich otci obnovil. Tolštejn se při dělení dostal do vlastnictví Kryštofa z Vartenberka, který již nebydlel na Tolštejně, ten byl obydlím jeho hejtmanovi, Kryštofovi Romberkovi z Hermstorfu. Když se potom papež ujal [[Zelenohorská jednota|Zelenohorské jednoty]] proti Jiřímu z Poděbrad a vyhlásil na krále [[Interdikt|klatbu]], na stranu papeže se postavila i [[Lužice]], ale Kryštof z Vartenberka králi Jiřímu zachoval věrnost. Tehdy se zdálo papežskému legátovi, že možná pomůže Albrechtovi Berkovi k tomu, aby znovu nabyl Tolštejn, a nařídil duchovním úřadům v Lužici, aby držitele Tolštejna a jejich služebníky klatbou k vydání Tolštejna donutili. Papežská klatba byla na ně a celé tolštejnské panství vyhlášena v roce [[1467]].<ref name="sedl119">Sedláček, str. 119.</ref>
Romberk potom vpadl se spojenci do [[Lužice]], loupil zde a s kořistí se vracel k Tolštejnu. U [[Breiteberg]]u poblíž [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] v dnešním Sasku na ně 14. listopadu 1467 Lužičané vypadli ze zálohy, asi 150 lidí pobili a ostatní zahnali na útěk.<ref name="heber433">Heber, str. 433.</ref> Mezi tím se papežský legát nepřestal starat o Albrechta Berku a nabádal Lužičany, aby vytáhli k Tolštejnu; k tomu však došlo až po druhé výzvě v roce 1469. Protože Lužičanům šlo nejvíce o to, aby vysvobodili králem obléhané hrady, poslali nejprve oddíl k [[Návarov|Navarov]]u, ten se však bez úspěchu vrátil zpět do Lužice. Teprve potom vytáhli k Tolštejnu, který 3 až 4 dny obléhali. Dne 6. září vpadlo královské vojsko do Žitavska a donutilo lužické vojsko se vrátit domů. Za těchto potyček bylo poničeno mnoho vesnic v okolí a za své vzalo i sklářství o okolí Tolštejna, hlavně ves Glasendorf s jedlovskou sklárnou.
Kryštof z Vartenberka se stálými válkami a nákladným cestováním zadlužil, a prodal proto Tolštejn a Šluknov dne 3. prosince 1471<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gabriel
| jméno = František
| příjmení2 = Vaněk
| jméno2 = Vojtěch
| rok = 2006
| titul = České Švýcarsko ve středověku
| vydavatel = Společnost přátel starožitností v Praze
| místo = Praha
| isbn = 80-86204-16-2
| strany = 20
}} </ref> saským vévodům Arnoštovi a Albrechtovi za 8300 grošů. Devět dní nato Romberk opustil Tolštejn a předal jej novému správci Tycovi z Miltic. U královského dvora slyšeli neradi o tomto prodeji, král Vladislav Jagellonský však mu nepřekážel a nechal saské vévody na hradě. Když na hrad byl poslán za hejtmana Oldřich z Rechtenberku, zjistil, že hrad je prázdný a Romberk vše odvezl. Měl také potíže s poddanými, odmítali sloužit, musel proti nim použít exekucí. Saští vévodové také usilovali o sejmutí klatby z tolštejnského panství, avšak [[papežský legát]] se sídlem ve Vratislavi to nechtěl udělat, stále doufal, že Albrecht Berka získá svůj majetek zpět. Albecht Berka se proto na saské vévody obrátil s prosbou, aby mu poskytli místo, kde by se mohl zdržovat. Dokonce je prosil o místo vyššího úředníka na Tolštejně, saští vévodové však jeho prosbu odmítli. Po roce 1473 již není o Albrechtovi Berkovi žádná zmínka.
=== Šlejnicové ===
[[Soubor:Sklep pod hradem Tolštejn.JPG‎|thumb|Zbytky z hradu ve vchodu do sklípku pod hradem Tolštejn]]
Saští vévodové v roce 1475 pronajali Tolštejn se Šluknovem dosavadnímu [[Královský hejtman|hejtman]]ovi Oldřichovi z Rechtenberka na šest let. Vyhradili si pouze světskou soudní moc a výnosy z rybníků, chovu ovcí a lesů. Po uplynutí této doby nechtěli již Tolštejn vlastnit, a proto jej v roce 1485 prodali Hugoltovi ze Šlejnic. Dne 27. května přikázali saští vévodové manům, Šluknovským a poddaným, aby slíbili věrnost novému pánovi. Protože prodával cizinec cizinci, nemohl být převod vnesen do [[zemské desky|zemských]] a dvorských desek. Přesto dovolil král Vladislav Jagellonský Kryštofovi z Vartenberka, aby provedl zápis do desek. Dne 10. června 1485<ref name="mosch35">Moschkau, str. 35.</ref>
byl Hugoltovi ze Šlejnic hrad Tolštejn s osmi vesnicemi zapsán do panských desek, Šluknov do dvorských desek.
Hugolt ze Šlejnic byl rytířského stavu, což bylo manům proti mysli. Měli nad sebou dosud vždy osobu panského stavu, a proto nechtěli poslouchat Hugolta, který jim byl rovný. Prosili krále, aby jim dal někoho z panského stavu, avšak Hugolt na dvorském soudu řekl, že Tolštejn koupil a draze zaplatil, a proto jim bylo 12. června 1487 rozkázáno, aby Hugolta poslouchali a byli mu poddáni podle starodávného práva.
[[Soubor:Líc bývalé bráne na Tolštejně.JPG‎|thumb|left|Líc zbořeného průjezdu na hradě Tolštejn]]
Hugolt zemřel v roce 1490, Tolštejn po něm zdědil jeho syn Jindřich ze Šlejnic, který k Tolštejnu přikoupil další vesnice a statky. Jindřich zemřel slepý dne 14. května 1518 a jeho synové Volf, Arnošt, Kryštof, Jan a Jiří ještě toho roku slíbili věrnost králi Vladislavovi. Jan zemřel v roce 1520, v letech 1525 až 1526 zemřeli Volf a Kryštof, a tak zůstali Arnošt a Jiřík jedinými pány.
Arnošt se Šlejnic se stal již v roce 1504 kanovníkem pražského kostela, v roce 1511 proboštem a v roce 1539 správcem arcibiskupství. Zemřel dne 6. února 1548<ref name="mosch36">Moschkau, str. 36.</ref>
a je pohřben ve šluknovském kostele.
Jiřík ze Šlejnic žil na hradě Tolštejn. Za hejtmana měl v letech 1534 až 1566 Antonína z Ychtryc. Pro zlepšení hornictví založil v roce 1539 městečko pojmenované po něm Jürgenthal, dnešní [[Jiřetín pod Jedlovou]].
Traduje se, že měl na okenní římse severní půlkruhové věže být vytesán verš, vztahující se k založení Jiřetína:
„Yürg heiss ich und schau ins Thal, das Stadl soll heissen Yürgennthal.“
''(Jiří jmenuji se a do údolí hledím, to městečko se má zváti Jiřským údolím. L. P. 1554)''<ref name="mosch38">Moschkau, str. 38.</ref>
Na jeho prosbu král Ferdinand I. Habsburský hrad Tolštejn s Rumburkem vyňal z manství a jako zpupné roku 1558 vložil do [[zemské desky|zemských desek]]. Zpupné tehdy znamenalo, že Jiřík ze Šlejnic mohl s hradem volně nakládat, tj. například prodat, odkázat.
Ve stáří Jiřík opustil Tolštejn a přestěhoval se do Rumburka, kde v roce 1544 založil nový kostel. Zemřel dne 27. září 1565.
[[Soubor:Okno bašty na Tolštejně.JPG|thumb|right|Okno bašty na Tolštejně]]
Jiřík ze Šlejnic roce 1560 odkázal hrad Tolštejn svým příbuzným, ale v roce 1562 závěť změnil a odkázal Šluknov, [[Lovosice]] a Tolštejn s Rumburkem svým synům Hugoltovi, Janovi, Arnoštovi a Hendrychovi rovným dílem. Synové se rozdělili dne 13. května 1566, čím vznikla tři nová panství. Hugolt získal Lovosice, Jan západní část šluknovského panství s [[Lipová (okres Děčín)|Lipovou]], Arnošt zbytek šluknovského panství se Šluknovem a Jindřich si ponechal vesnice okolo Rumburka a vesnice okolo Tolštejna. Samotný Tolštejn byl rozdělen na tři díly. Bratři na Tolštejně již nebydleli, žili v Lipové, Šluknově a Rumburku. Hendrych pak prodal Rumburk s vesnicemi a ponechal si svůj díl Tolštejna s Varnsdorfem, který přikoupil.
Jan prodal v roce 1571 svůj díl i s třetinou Tolštejna Kryštofovi, Honzhaugoltovi a Abrahamovi ze Šlejnic, svým strýcům. Kryštof prodal a Arnošt přepsal svůj díl Tolštejna Jindřichovi. Jindřich potom předal své dva díly Tolštejna Kryštofovi a Hanušovi ze Šlejnic, kteří již vlastnili třetí díl, a tím byl Tolštejn vlastnicky sloučen.
Bratři prodali dne 25. února 1586 Tolštejn, psáno „Talensteyn“, a Rumburk s příslušenstvím Dr. Jiříkovi Mehlovi ze Střelic, vicekancléři na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]<ref name="heber434">Heber, str. 434.</ref> Když byl Tolštejn Mehlovi odevzdáván, byla přinejmenším všechna obydlí v dolní ohradě v pořádku. V inventáři se připomíná obecná světnice s kancelářemi a komorami, sál nebo síň, šnek (točité schodiště do patra), zelená světnice, kancelář, druhý sál (tabulnice), světnice s komorou, vedle níž byl vchod do prevítu. Nad tím v podkroví byly komory, světnice s hodinami a světnice hlásného. Vše bylo v dlouhém stavení. Ve vedlejším stavení byla kuchyně s komorou, zadní komora a pod ní dva sklepy, z nichž jedna byla [[pivnice (pohostinství)|pivnice]].
Na hradě byla čtyři děla o ráži 4 centýře, jedno jednocentýřové, 6 sudů [[prach]]u, 8 (480 kusů) [[kopa|kop]] větších a 6 (360 kusů) kop menších železných koulí, několik nabíječů a okovaných kol.
Z toho je vidět, že Tolštejn v této době měl větší význam jako [[pevnost (stavba)|pevnost]] než jako sídlo.
=== Mehl ze Střelic ===
Dr. Jiří Mehl ze Střelic svým městům Rumburku a Jiřetínu zjednal městská práva a erb. Na erbu Jiřetína má být zobrazen hrad Tolštejn, je tam brána a dvě věže, což se však Tolštejnu moc nepodobá. Dr. Jiří Mehl ze Střelic zemřel ve věku 74 let, dne 29. ledna 1589<ref name="heber434">Heber, str. 434.</ref> a je pochován v Rumburku. Jeho syn Baltazar Mehl ze Střelic se velmi zadlužil, za jeho vlastnictví Tolštejn velice zpustl. Ještě ale byl zachovaný jako pevnost.
Hrad byl tehdy za 3000 kop koupen Radslavem ze Vchynic a Tetova, jak se píše v taxe rumburského panství. V roce 1607 se hrad uvádí již jako pustý.
Po několika letech, v roce 1619, se již uvádí jako zámek, nejspíše kvůli kupní ceně. Jako pustý byl vždy prodáván k rumburskému panství. Hrad tehdy nebyl obýván, nebyl však ani pobořen.
=== Zničení hradu ===
[[Soubor:Druhá bašta na Tolštejně.JPG‎|thumb|left|Druhá bašta na Tolštejně, kde byla v 19. století první hradní restaurace]]
V roce 1642 vybíral švédský generál [[Carl Gustav Wrangel|Wrangel]] potraviny a peníze po okolí Tolštejna. Tehdy byla většina strategicky významných míst obsazena, většinou Švédy. Tolštejn však byl obsazen císařskými vojsky, jimž velel plukovník [[Mathlohe]]. Když švédské vojsko putovalo krajem v okolí Tolštejna, císařští vojáci na něj udeřili. Wrangler se rozhněval, začal obléhat Tolštejn, střílel na hrad z děl. Zapálil některá stavení, až donutil Mathloha, že v nouzi ustoupil do blízkého lesa. Císařští vojáci se střelbou bránili ještě při ústupu. Po odchodu vojsk Tolštejn zůstal v ohni a byl zčásti pobořen. To byla jeho konečná zkáza a od té doby je Tolštejn zřícenina.
=== Doba po zničení hradu do počátků turistiky ===
Vyhořelý hrad již nebyl nikdy obnoven, v roce 1681 hrad koupil<ref name="heber435">Heber, str. 435.</ref> kníže Florian z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]], jeho nástupcem se stal v roce 1718 kníže Josef Václav z Lichtenštejna, za jeho vlastnictví se na hradě usadili loupeživí rytíři. Jejich vůdcem byli Kardineck a potom jakýsi Grünbart – Zelenovous; loupili v [[Ostritz]], Žitavě, [[Neugersdorf]]u, Rumburku, Krásné Lípě atd. Mezi jejich činy patřilo vypálení Grünau u Ostritz, v roce 1744 založili požár Rumburka. Za vlády Floriana z Lichtenštejna, v roce 1756, kdy proběhla [[sedmiletá válka]], byla na hradě polní hlídka, kterou tvořili [[Chorvati|Chorvat]]é a [[Pandur|panduři]].
Kníže Josef Václav z Lichtenštejna zemřel dne 23. srpna 1791, jeho nástupcem se již dříve stal František z Lichtenštejna. Za jeho vlády probíhala bavorská nástupnická válka, bojovalo se také v blízkosti hradu. Za prusko-rakouské války ve dnech 19. a 21. září 1779<ref name="mosch47">Moschkau, str. 47.</ref> navštívil Tolštejn císař Josef II. při inspekční cestě po ohrožovaných severních Čechách .
Za Františkova následovníka knížete Aloise z Lichtenštejna byla v roce 1782 obnovena těžba [[Stříbro|stříbra]] v Jiřetíně pod Jedlovou. Těžba však byla pro nerentabilitu již v roce 1804 znovu zastavena. Kníže zemřel v roce 1805, Tolštejn po něm zdědil kníže Alois Johann z Lichtenštejna.
Za jeho vlastnictví dne 12. srpna 1813 táhl kolem Tolštejna francouzský armádní sbor maršála [[Francois-Joseph Lefebvre|Lefevra]]. Na Tolštejně byla do 18. srpna 1813<ref name="mosch48">Moschkau, str. 48.</ref>
císařská pozorovatelna. 19. srpna 1813 byla pozorovatelna přenechána [[Francouzi|Francouz]]ům, okolí Tolštejna obsadil s 600 důstojníky maršál Lefevre. Francouzi poté odešli a dne 3. září 1813 a Lužické hory opět obsadili rakouští vojáci.
Alois Lichtenštejn udělal také přítrž rozebírání hradu na stavební materiál, jež zakázal pod pokutou 500 zlatých. Lichtenštejnům patřil Tolštejn do roku 1923, kdy jej od nich koupil československý stát.
== Pověsti ==
[[Soubor:Pohled z Tolštejna na Jiřetín pod Jedlovou.JPG|thumb|Pohled z Tolštejna na Jiřetín pod Jedlovou]]
O hradu se zmiňuje již Bohuslav Balbín v díle ''Rozmanitosti z historie Království českého''. Píše o Tolštejnu jako o [[zlato]]nosném kopci. Podle Balbína vyvěrá před hradem pramen, z něhož s vodou tryskají i zrnka dobrého zlata. Dále lze prý u kopce, jemuž místní lidé říkají [[Malý Stožec]], v korytě potoka najít vzácné kameny a drahokamy. Balbínovi prý vyprávěl věrohodný muž, že se v korytě potoka nachází [[safír]]y a hyacinty.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Balbín
| jméno = Bohuslav
| odkaz na autora = Bohuslav Balbín
| rok = 1986
| titul = Krásy a bohatství České země, výbor z díla Rozmanitosti z historie Království českého
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| isbn =
| strany = 86, 128
}}</ref>
Existují také pověsti po podzemních chodbách, Tolštejn má být údajně spojen podzemní chodbou s hradem Milštejn, další podzemní chodby mají vézt do Sýkořího dolu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Plekanec
| jméno = Miroslav
| rok = 2006
| titul = Mandava 2006, Neznámé podzemí, tajná chodba z hradu Tolštejna, štola, aneb zbytky středověkého opevnění?
| vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf
| místo = Varnsdorf
| isbn =
| strany = 20 až 37
}}</ref>
Pověst o bílé paní vypráví o nešťastném vztahu tolštejnského [[rytíř]]e a mladé dívky Svanhildy. Dívka milovala chudého [[Zeman (šlechtic)|zemana]], avšak byla provdána s velkým věnem bohatému rytíři. Po svatbě si jí ale bohatý rytíř přestal všímat, a tak se Svanhilda vrátila ke svému milému. Její manžel se ale o jejich lásce dozvěděl a chtěl Svanhildě přinést hlavu jejího milého. Tak Svanhilda manžela otrávila vínem a sama také víno vypila, a tím milému zachránila život. O té doby se Svanhilda zjevuje jako bílá paní na tolštejnských hradbách. Její manžel se zjevuje v podobě strašlivého černého psa, střeží své poklady a zabije každého, kdo by se je pokusil získat. Poklady prý může získat pouze člověk, který v životě [[Hřích|nehřešil]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Votruba
| jméno = Adam
| odkaz na autora =
| titul = Poklad na Tolštejně, Pověsti z Jiřetína pod Jedlovou a Lužických hor
| vydání = 1
| vydavatel = Ateliér Stejskal
| místo = Jiřetín pod Jedlovou
| rok = 2003
| strany = 32 až 36
| isbn = 80-239-0257-1
}}</ref>
== Turistika ==
[[Soubor:Restaurece na Tolštejně.JPG‎|thumb|left|Budova restaurace na hradě Tolštejn]]
V roce 1865 využil jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg přitažlivosti hradní zříceniny, zřídil zde jednoduché občerstvení a příští rok, se svolením knížete Jana z Lichtenštejna, vystavěl hostinec ve švýcarském stylu. V roce 1874 spojil obě skaliska spojovacím můstkem. Při stavbě hostince bylo nalezeno mnoho historických [[Artefakt (archeologie)|artefakt]]ů, které posloužily jako základ výstavy umístěné v restauraci. Byly zde vystavovány historické zbraně, hroty šípů, zámky, gotické i renesanční dlaždice a kachle.
Na hradě se v té době vystřídalo mnoho známých osobností, v roce 1887 zde byl básník [[Rudolf Bauchmach]], o dva roky později v roce 1889 drážďanský malíř [[Hermann Max Vogel]] a herečka ruského dvorního divadla z Petrohradu [[Charlotte Witt]].
Dne 28. července 1892 napsal do pamětní knihy jedny ze svých prvních veršů tehdy sedmnáctiletý [[Rainer Maria Rilke]] (1875–1926), jehož otec pocházel ze Svébořic u Mimoně. Báseň je nazvaná „Únor“ ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Feber''}}).<ref> {{Citace periodika
| příjmení = Dvořák
| jméno = Jiří
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Básník na Tolštejně
| periodikum = Permoník
| odkaz na periodikum =
| rok = 1996
| měsíc = září
| ročník = 4
| číslo = 9
| strany = 1
| url =
| issn =
}}</ref>
Následujícího roku navštívil hradní zříceniny arcivévoda [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand Habsburský]]. V roce 1902 sem zavítal Enver Bej, známější jako [[Enver Paša]], později vrchní velitel turecké armády. O rok později Tolštejn navštívil saský korunní princ a pozdější král [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] V roce 1904 zde byl hrabě Nikolaus Des Fours-Walderode.
Rod Münzbergů vedl hostinskou činnost až do roku [[1945]], kdy musel nemovitost i s vybavením předat státu. Větší část vybavení, zejména rozsáhlá sbírka historických zbraní a kuriozit byla rozkradena nebo poničena. Vnuk zakladatele Johann Karl Münzberg vedl opětovně hostinec v letech 1952 – 1962, tentokráte však už jako zaměstnanec [[RaJ]] – Restaurací a jídelen. Po roce 1962 se v hradním hostinci vystřídalo mnoho hospodských. Kvalita služeb byla většinou na nízké úrovni. To se změnilo v roce 1970, kdy začal vést hradní restauraci hostinský tělem i duší Siegfied Jackel, zvaný „Jack“, za jehož působení zažilo pohostinství na hradě renesanci.<ref> {{Citace periodika
| příjmení = Štika
| jméno = Jan
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Hradní restaurace na Tolštejně (Z historie objektu a života v něm)
| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska
| odkaz na periodikum =
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník = IX
| číslo = 1
| strany = 33 až 42
| url =
| issn = 1212-6918
}}</ref> Dne 30. listopadu 1977 byla hradní restaurace uzavřena, zřítilo se pod ní zdivo.<ref name="smet162">Smetana, str. 162.</ref> Od roku 1995 je v provozu zrekonstruovaná restaurace. Je zde i místo pro hraní přírodního divadla.
V současnosti je častým návštěvníkem restaurace významný český kytarista [[Štěpán Rak]], první vysokoškolský profesor hry na kytaru v České republice, který je i prvním trubadúrem Tolštejnského panství.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/tolstejnske-slavnosti-zacaly20080607.html
| titul= Tolštejnské slavnosti začaly
| vydavatel = Děčínský deník
| datum přístupu=2008-06-22
}}</ref>
[[Soubor:Letecký pohled na Tolštejn.JPG|thumb|Letecký pohled na Tolštejn od jihovýchodu]]
Z vrcholového skaliska je výhled na okolní vrcholy Lužických hor a na údolí, v němž je vidět [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Dolní Podluží]] a [[Varnsdorf]].
Na hrad Tolštejn se lze dostal po [[asfalt]]ové silničce z Jiřetína pod Jedlovou, pod hradem je parkoviště pro osobní automobily. Na hrad se lze také dostat z [[Jedlová (nádraží)|jedlovského]] nádraží, které je vzdáleno asi 1 km směrem západně po lesní cestě. Autobusem je přístup z Lesného nebo Jiřetína pod Jedlovou. Do Lesného jezdí často i [[autobus]]y z [[Praha|Prahy]], na hrad vede z Lesného cesta, která má na 1 km převýšení 200 metrů. Kolem hradu vede [[Evropská dálková trasa]] E3. Zde je vedena jako červená trasa č. 0332<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = České středohoří, České Švýcarsko
| vydání = 1
| vydavatel = Kartografie Praha a.s.
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany =
| isbn = 80-7011-815-6
}}</ref> z [[Lesné]]ho do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]]. Kolem hradu dále ve cyklostezka číslo 3015 z Varnsdorfu k [[Hraniční rybník|Hraničnímu rybníku]].
Na hradě Tolštejn se prodává turistická známka číslo 549.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.turisticke-znamky.cz/seznam.php?PHPSESSID=444e1df9808d43d1be4a472b529eed6e
| titul= Seznam turistických známkových míst Hrady No. 549 Tolštejn
| vydavatel = Turistické známky s. r. o.
| datum přístupu=2008-06-22
}}</ref> Přístup na vyhlídku je zpoplatněn.
V současné době je hrad Tolštejn ve vlastnictví obce Jiřetín pod Jedlovou. Dne 8. září 1999 byl založen Mikroregion Tolštejn,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.tolstejn.cz/cz/index-mikroregion.htm
| titul= Mikroregion Tolštejn
| vydavatel = WebActive s. r. o.
| datum přístupu=2008-06-22
}}</ref> posláním mikroregionu je navrátit Tolštejnu jeho původní význam. Každoročně se pořádají Dny Tolštejnského panství,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3343
| titul= Osmé Tolštejnské slavnosti jsou minulostí
| vydavatel = WebActive s. r. o.
| datum přístupu=2008-06-22
}}</ref> pořádá se hra Vandrování po [[Tolštejnské panství|Tolštejnském panství]].
== Příroda ==
Z geologického hlediska je Tolštejn [[denudace|denudací]] vypreparovaný [[znělec|znělcem]] vyplněný sopouch, vyčnívající z okolních [[pískovec|pískovců]]. Zda vznikl jako podpovrchový [[lakolit]], nebylo spolehlivě prokázáno.<ref name="vlast17">Vlastivěda, str. 17.</ref>
Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů [[rostliny|rostlin]], jako je [[tolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria''), [[pamětník rolní]] (''Acinos arvensis''), [[len počistivý]] (''Linum catharticum''), [[kostřava žlábkatá]] (''Festuca rupicola'') či [[netřesk výběžkatý]] (''Jovibarba globifera''). Na zdech hradní zříceniny roste ve větším množství [[tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis''), která zde byla v minulosti uměle vysazena. Pod hradem je rybníček, ve kterém roste [[ďáblík bahenní]] (''Calla palustris''), [[leknín bělostný]] (''Nymphaea candida'') a [[závitka mnohokořenná]] (''Spirodella polyrhiza'').<ref name="vlast34">Vlastivěda, str 34.</ref>
== Výhled z Tolštejna ==
[[Soubor:Tolštejn Varsndorf.jpg|thumb|Pohled z vyhlídky směrem na sever, vlevo Jiřetín pod Jedlovou, vpravo Varnsdorf]]
<center>
{| style="border-collapse: collapse; text-align: center;"
|-
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 0 1px 1px 0; width: 33%;" | 
[[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí hora]] 12 km 
[[Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)|Tanečnice]] 22 km
| style="width: 34%;" | 
[[Dymník]] 10 km
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 0 0 1px 1px; width: 33%;" | 
[[Varnsdorf]] 7 km
|-
| style="width: 33%;" | 
[[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]] 1 km
| style="width: 34%; padding: .5em;" | [[Soubor:Brosen windrose SLO.png|150px|větrná růžice]]
| style="width: 33%;" | 
[[Luž]] 5 km 
|-
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 1px 0 0; width: 33%;" | 
[[Studenec (vrch)|Studenec]] 9 km 
[[Střední vrch]] 10 km
| style="width: 34%;" | 
[[Velký Buk]] 5 km 
[[Klíč (Lužické hory)|Klíč]] 8 km
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 0 0 1px; width: 33%;" | 
[[Bouřný]] 4 km 
[[Bezděz (hrad)|Bezděz]] 37 km
|}
</center>

== Literatura ==
* HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, druhý díl Severní Čechy. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9.
* MOSCHKAU, Alfred. Hrad Tolštejn a jeho historie. Varnsdorf : Libuše Horáčková, 2003. ISBN 80-903128-1-0.
* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, Díl XIV: Litoměřicko a Žatecko. Praha : Šolc a Šimáček, 1923.
* ŠPRÁCHAL, Přemysl. Tolštejn. Dobrá : Beatris, 2005. ISBN 80-86737-23-3.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.tolstejn.cz Stránky mikroregionu Tolštejn]
* [http://www.tolstejnsky-kraj.cz Portál o hradu a okolním kraji]
* [http://hrady.dejiny.cz/tolstejn/index.htm Stavební vývoj, dějiny a plány hradu Tolštejna, fotogalerie hradu]
* [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmtolsc Tolštejn na stránkách Lužických hor]

{{Commonscat|Tolštejn}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zříceniny hradů v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Lužické hory]]
[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]