<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la</id>
		<title>Transsibiřská magistrála - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-14T09:49:18Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la&amp;diff=374309&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la&amp;diff=374309&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-10-18T11:42:42Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 18. 10. 2013, 11:42&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la&amp;diff=374308&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Transsibi%C5%99sk%C3%A1_magistr%C3%A1la&amp;diff=374308&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-04-16T20:45:18Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Prokudin-Gorskii-25.jpg|thumb|right|200px|Příhradový most, přemosťující řeku [[Kama|Kamu]] poblíž [[Perm (město)|Permi]] okolo roku 1910.]]'''Transsibiřská magistrála''', [[ruština|rusky]] ''Транссибирская магистраль'', zkráceně '''Transsib''' (''Трансси́б''), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna [[Rusko|Ruska]], probíhající v délce 9&amp;amp;nbsp;288&amp;amp;nbsp;km z [[Moskva|Moskvy]] do [[Vladivostok]]u.&lt;br /&gt;
== Vznik a historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Trans siberian railroad large.png|thumb|300px|Transsibiřská magistrála. červeně: „Transsib“, zeleně: [[Bajkalsko-amurská_magistrála|BAM]]]]S rozvojem dálnovýchodních oblastí ruské říše, zvláště po založení přístavu Vladivostok, majícího zajistit kontrolu nad pobřežím [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], v roce 1860, vyvstala kolem roku 1880 potřeba lepšího a rychlejšího dopravního spojení s evropskou částí Ruska. &lt;br /&gt;
Roku 1891 byl tedy na popud [[Sergej Juljevič Witte|Sergeje Witteho]], tehdy vedoucího odboru železnic na ministerstvu financí, zahájen ambiciózní plán na propojení celé [[Sibiř]]e pomocí železniční trati; stavělo se od obou konců a pokračovalo se ke středu. Tam, kam dorazila trať, vznikala nová města. Některá sice rychle zanikla, ale jiná, jako např. [[Novosibirsk]], se stala velkoměsty. Na západě překročila trať [[Ural (pohoří)|Ural]] již předtím v roce 1890 (na tomto místě dnes označuje kilometrovník 1&amp;amp;nbsp;777 hranici mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]]) a roku 1898 dosáhla železnice [[Irkutsk]]a při západním břehu [[Bajkal|Bajkalského jezera]]. Po dostavbě trati do [[Chabarovsk]]a bylo možno železnici napojit na již existující úsek Chabarovsk - Vladivostok. Trasa tak byla téměř v celé délce dokončena, až na krátký úsek kolem Bajkalského jezera, přes které musely být vlaky přepravovány loďmi. Roku [[1903]] byla zahájena pravidelná přeprava z Petrohradu do Vladivostoku prostřednictvím [[Čínsko-dálnovýchodní dráha|Čínsko-dálnovýchodní dráhy]], vedoucí přes čínské [[Mandžusko]] ([[Tarskaja]] - [[Charbin]] - [[Ussurijsk]]). V následujícím roce byl dostavěn zbývající 207 km úsek trati kolem jižního břehu Bajkalu a slavnostně odevzdán do provozu [[29. říjen|29. října]] (16. října podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]]) [[1905]]. Tohoto dne tak spojily železniční koleje bez přerušení břehy Atlantského a Tichého oceánu. Závěrečné práce na úseku trati podél řeky [[Amur]], směřujícím do Vladivostoku po ruském území, byly završeny zprovozněním [[Chabarovský most|mostu přes Amur]] u [[Chabarovsk]]a [[18. říjen|18. října]] (5. října) [[1916]]. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Roku [[1929]] se začalo s [[elektrizace|elektrizací]], která trvala dlouhých 73 let, poslední etapa byla dokončena [[25. prosinec|25. prosince]] [[2002]], což umožnilo zdvojnásobení hmotnosti vlaků na 6&amp;amp;nbsp;000 tun.&lt;br /&gt;
== Dnešní provoz ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:TransSiberianRailwayAtKm9288.jpg|thumb|right|200px|Kilometrovník 9&amp;amp;nbsp;288 na nástupišti ve Vladivostoku.]]&lt;br /&gt;
Každé dva dny vyjíždí expresní vlak č. 2 „Rossija“ z Jaroslavského nádraží v Moskvě, aby o šest dní později dorazil do Vladivostoku. Dnes je Transsibiřská magistrála velmi důležitá hlavně z [[obchod]]ního hlediska, nejen pro přepravu cestujících. Směřuje po ní do Evropy z [[Japonsko|Japonska]] 8 300 kontejnerů se zbožím ročně, což je asi třetina z celkového vytížení trasy. Celkem se ročně přepraví asi 20 000 kontejnerů. Ruské [[ministerstvo]] dopravy se přesto snaží ještě zvýšit provoz a tuto trasu více využívat.&lt;br /&gt;
== Místa na Transsibiřské magistrále ==&lt;br /&gt;
Podél trati leží 89 měst, níže jsou uvedena jen ta nejvýznamnější.&lt;br /&gt;
* [[Moskva]]&lt;br /&gt;
* [[Nižnij Novgorod]]&lt;br /&gt;
* [[Vjatka]]&lt;br /&gt;
* [[Perm (město)|Perm]]&lt;br /&gt;
* [[Jekatěrinburg]]&lt;br /&gt;
* [[Omsk]]&lt;br /&gt;
* [[Novosibirsk]]&lt;br /&gt;
* [[Krasnojarsk]]&lt;br /&gt;
* [[Irkutsk]]&lt;br /&gt;
* [[Ulan-Ude]]&lt;br /&gt;
* [[Čita]]&lt;br /&gt;
* [[Chabarovsk]]&lt;br /&gt;
* [[Vladivostok]]&lt;br /&gt;
Kromě toho „Transsib“ překračuje ne méně než 16 velkých řek: [[Volha]], [[Vjatka (řeka)|Vjatka]], [[Kama]], [[Tobol (řeka)|Tobol]], [[Irtyš]], [[Ob]], [[Tom (přítok Obu)|Tom]], [[Čulym (přítok Obu)|Čulym]], [[Jenisej]], [[Oka (přítok Angary)|Oka]], [[Selenga]], [[Zeja]], [[Bureja]], [[Amur]], [[Chor]] a [[Ussuri]].&lt;br /&gt;
== Další významné železniční tratě v Rusku ==&lt;br /&gt;
* BAM – [[Bajkalsko-amurská magistrála]]&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.google.ru/intl/ru/landing/transsib/en.html kompletní video záznam celé trasy z Moskvy do Vladivostoku] - virtuální prohlídku vytvořil ruský Google pro službu Google Maps&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[Ussurijská dráha]]&lt;br /&gt;
* [[Dálněvýchodní dráha]]&lt;br /&gt;
* [[Transmongolská magistrála]]&lt;br /&gt;
{{Commonscat|Trans-Siberian railway}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Železniční tratě v Rusku]]&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>