Trevír - Historie editací

Student85: Světové dědictví Německo

2016-11-03T14:20:28Z

Světové dědictví Německo

← Starší verze		Verze z 3. 11. 2016, 14:20
Řádka 73:		Řádka 73:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{commonscat\|Trier}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Trier+Germany}}{{commonscat\|Trier}}{{Světové dědictví - Německo}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]		[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]
	[[Kategorie:Trevír]]		[[Kategorie:Trevír]]

Ivan Drago: Světové dědictví - Německo

2015-07-14T09:45:48Z

Světové dědictví - Německo

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2015, 09:45
Řádka 36:		Řádka 36:
	== Historie ==		== Historie ==
	=== Římská říše ===		=== Římská říše ===
-	[[Soubor:Augusta_Treverorum.jpg\|thumb\|~~left~~\|~~model~~ římského císařského města [[Augusta Treverorum]] ve 4. století n.l. (pohled od [[Porta Nigra]])]]	+	[[Soubor:Augusta_Treverorum.jpg\|thumb\|220px\|Model římského císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n.l. (pohled od [[Porta Nigra]])]]
-	Trevír byl podle doložených zdrojů založen římany v roce 16 př.n.l. s názvem [[Augusta Treverorum]]. Za císaře ~~[[Claudius\|~~Claudia]] bylo k názvu města přidáno ~~[[Colonia (Řím)\|~~colonia]].	+	Trevír byl podle doložených zdrojů založen římany v roce 16 př.n.l. s názvem Augusta Treverorum. Za císaře Claudia bylo k názvu města přidáno <u>colonia</u>.
-	Ve 2. polovině 3. století se Trevír stal sídelní městem biskupa; prvním biskupem byl [[Eucharius]]. Toto [[biskupství]] je nejstarší severně od [[Alpy\|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organisace v německých zemích. V letech 271 až 274 se stal sídlem proticísaře ~~[[Tetricus I.\|~~Tetricuse I~~.]]~~. V roce 275 byl Trevír zničen vpádem ~~[[Alamani\|~~Alamanů]]. Trevír byl za ~~[[Konstantin Veliký\|~~Konstantina Velikého]] znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur Římské říše. V této době byly postaveny stavby jako jsou císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika - Konstantisbasilika). V letech 293 až 392 se Trevír stal sídlem západořímských císařů. S 80 000 až 100 000 obyvateli byl největším městem na sever od Alp.	+	Ve 2. polovině 3. století se Trevír stal sídelní městem biskupa; prvním biskupem byl Eucharius. Toto [[biskupství]] je nejstarší severně od [[Alpy\|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organisace v německých zemích. V letech 271 až 274 se stal sídlem proticísaře Tetricuse I. V roce 275 byl Trevír zničen vpádem Alamanů. Trevír byl za Konstantina Velikého znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur Římské říše. V této době byly postaveny stavby jako jsou císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika - Konstantisbasilika). V letech 293 až 392 se Trevír stal sídlem západořímských císařů. S 80 000 až 100 000 obyvateli byl největším městem na sever od Alp.
		+
	V 5. století našeho letopočtu byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům.		V 5. století našeho letopočtu byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům.
	=== Středověk ===		=== Středověk ===
-	[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG\|thumb\|~~200px~~\|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]	+	[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG\|thumb\|220px\|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]
-	Roku 870 se stal součástí ~~[[Východofranská říše\|~~Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští, patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a byli počítáni mezi kurfiřty. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře ~~[[Ota~~ IV. ~~Brunšvický\|Oty IV]]~~ uvolňovací dopis, který byl potvrzen ~~[[Konrád~~ IV. ~~Štaufský\|Konrádem IV]]~~. Roku 1309 se Trevír opět dostal po jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku 1797 pod Napoleonem zrušena.	+	Roku 870 se stal součástí Východofranské říše. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští, patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a byli počítáni mezi kurfiřty. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře Oty IV. Brunšvického uvolňovací dopis, který byl potvrzen Konrádem IV. Štaufským. Roku 1309 se Trevír opět dostal po jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný Balduin Lucemburský. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku 1797 pod Napoleonem zrušena.
		+
	=== Novověk až 2.světová válka ===		=== Novověk až 2.světová válka ===
	Roku 1512 se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během třicetileté války byl Tervír dvakrát dobyt, roku 1634 Španěly a 18. listopadu 1645 Francouzi.		Roku 1512 se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během třicetileté války byl Tervír dvakrát dobyt, roku 1634 Španěly a 18. listopadu 1645 Francouzi.
		+
	Ve válce francouzského krále Ludvíka XIV. s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8.září 1673 město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. [[Barbarathermen]] (římské lázně). Roku 1675 se podařilo město od nenáviděných Francouzů osvobodit.		Ve válce francouzského krále Ludvíka XIV. s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8.září 1673 město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. [[Barbarathermen]] (římské lázně). Roku 1675 se podařilo město od nenáviděných Francouzů osvobodit.
	Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/04 und 1705/14.		Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/04 und 1705/14.
-	Dne 9.srpna roku 1794 se stal součástí ~~[[Velká francouzská revoluce\|~~revoluční Francie]], čímž skončila světská nadvláda [[Římskokatolická církev\|církve]]. V mírové smlouvě [[Mír v Campo Formio\|z Campo Formio]] uznal [[František ~~I.\|František I]]~~I. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu.	+
		+	Dne 9.srpna roku 1794 se stal součástí revoluční Francie, čímž skončila světská nadvláda [[Římskokatolická církev\|církve]]. V mírové smlouvě [[Mír v Campo Formio\|z Campo Formio]] uznal František I. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu.
	Po podepsání mírové smlouvy v Lunéville (1801) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku ondrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce Napoleona 6. ledna roku 1814 přešel Trevír pod správu [[Prusko#Od napoleonských válek do sjednocení Německa\|Pruska]].		Po podepsání mírové smlouvy v Lunéville (1801) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku ondrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce Napoleona 6. ledna roku 1814 přešel Trevír pod správu [[Prusko#Od napoleonských válek do sjednocení Německa\|Pruska]].
	V 19. století se město rozšířilo za jeho středověké hradby. Krátkodobě měli hradby svůj význam, protože se u vstupních bran vybírala daň z obilí a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku 1820 a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce 1875 byla tato neoblíbená daň nahrazena daní jinou, která nevyžadovala dovozní kontroly a to mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb - to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku 1876/77 byly zbourány 4 městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní Palastgarten a [[Kaiserthermen]] - císařské lázně) s částmi Südalle a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb. Tento krok umožnil další vývoj města.		V 19. století se město rozšířilo za jeho středověké hradby. Krátkodobě měli hradby svůj význam, protože se u vstupních bran vybírala daň z obilí a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku 1820 a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce 1875 byla tato neoblíbená daň nahrazena daní jinou, která nevyžadovala dovozní kontroly a to mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb - to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku 1876/77 byly zbourány 4 městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní Palastgarten a [[Kaiserthermen]] - císařské lázně) s částmi Südalle a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb. Tento krok umožnil další vývoj města.
	Po skončení 1. světové války v roce 1918 se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce 1930.		Po skončení 1. světové války v roce 1918 se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce 1930.
		+
	=== 2. světová válka ===		=== 2. světová válka ===
	Národními socialisty zřízená kasárna na kopci Petrisberg byla přeměněna na známý zajatecký tábor STALAG XII ve kterém byli umístěni hlavně francouzští zajatci. Od září 1944 bylo město nedaleko fronty a bylo skoro denně ostřelováno spojeneckým dělostřelectvem. V prosinci 1944 byly na město provedeny 3 těžké nálety bombardovacích letadel. Při těchto náletech zahynulo asi 420 lidí a bylo poškozeno mnoho budov. Během války bylo 1600 domů zcela zničeno. 2. března 1945 padlo město po slabém odporu do rukou spojenců.		Národními socialisty zřízená kasárna na kopci Petrisberg byla přeměněna na známý zajatecký tábor STALAG XII ve kterém byli umístěni hlavně francouzští zajatci. Od září 1944 bylo město nedaleko fronty a bylo skoro denně ostřelováno spojeneckým dělostřelectvem. V prosinci 1944 byly na město provedeny 3 těžké nálety bombardovacích letadel. Při těchto náletech zahynulo asi 420 lidí a bylo poškozeno mnoho budov. Během války bylo 1600 domů zcela zničeno. 2. března 1945 padlo město po slabém odporu do rukou spojenců.
		+
	Je rodištěm [[Karel Marx\|Karla Marxe]].		Je rodištěm [[Karel Marx\|Karla Marxe]].
		+
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Mety]], [[Francie]]	+	* {{flagicon\|Francie}} [[Mety]], [[Francie]]
-	* [[Ascoli Piceno]], [[Itálie]]	+	* {{flagicon\|Itálie}} [[Ascoli Piceno]], [[Itálie]]
-	* [[Gloucester]], [[Spojené království\|Velká Británie]]	+	* {{flagicon\|Spojené království}} [[Gloucester]], [[Spojené království\|Velká Británie]]
-	* [[Hertogenbosch]], [[Nizozemsko]]	+	* {{flagicon\|Nizozemsko}} [[Hertogenbosch]], [[Nizozemsko]]
-	* [[Pula]], [[Chorvatsko]]	+	* {{flagicon\|Chorvatsko}} [[Pula]], [[Chorvatsko]]
-	* [[Fort Worth]], [[USA]]	+	* {{flagicon\|USA}} [[Fort Worth]], [[Spojené státy americké\|USA]]
-	* [[Výmar]], [[Německo]]	+	* {{flagicon\|Německo}} [[Výmar]], [[Německo]]
-	* [[Nagaoka]], [[Japonsko]]	+	* {{flagicon\|Japonsko}} [[Nagaoka]], [[Japonsko]]
		+
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	{{commonscat\|Trier}}	+
		+	{{commonscat\|Trier}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]		[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]
	[[Kategorie:Trevír]]		[[Kategorie:Trevír]]

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:52:53Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:52
Řádka 41:		Řádka 41:
	V 5. století našeho letopočtu byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům.		V 5. století našeho letopočtu byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům.
	=== Středověk ===		=== Středověk ===
-	[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG\|thumb\|~~upright~~\|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]	+	[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG\|thumb\|200px\|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]
	Roku 870 se stal součástí [[Východofranská říše\|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští, patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a byli počítáni mezi kurfiřty. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický\|Oty IV]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský\|Konrádem IV]]. Roku 1309 se Trevír opět dostal po jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku 1797 pod Napoleonem zrušena.		Roku 870 se stal součástí [[Východofranská říše\|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští, patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a byli počítáni mezi kurfiřty. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický\|Oty IV]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský\|Konrádem IV]]. Roku 1309 se Trevír opět dostal po jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku 1797 pod Napoleonem zrušena.
	=== Novověk až 2.světová válka ===		=== Novověk až 2.světová válka ===

Sysop: 1 revizi

2013-10-18T11:34:55Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 10. 2013, 11:34

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-21T01:03:49Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{| cellpadding="2" style="float: right; width: 307px; background: #e3e3e3; margin-left: 1em; border-spacing: 1px;"
! Znak
! Mapa
|- style="background: #ffffff;" align="center"
| style="width: 145px;" | [[Soubor:Wappen der Stadt Trier.png|130px|Znak Trevíru]]
| style="width: 145px;" | [[Soubor:Karte trier in deutschland.png|130px|Umístění Trevíru na mapě Německa]]
|-
! colspan="2" | Základní údaje
|- style="background: #ffffff;"
| [[Spolková země (Německo)|Spolková země]]: || [[Porýní-Falc]]
|- style="background: #ffffff;"
| [[Okres]]: || [[městský okres]]
|- style="background: #ffffff;"
| [[Rozloha]]: || [[Rozloha|117,14]] [[Kilometr čtvereční|km²]]
|- style="background: #ffffff;"
| [[Počet obyvatel]]: || 103 518
|- style="background: #ffffff;"
| [[Hustota zalidnění|Hustota osídlení]]: || 884 obyvatel na km²
|- style="background: #ffffff;"
| [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] || 54290, 54292, 54293, 54294, 54295, 54296
|- style="background: #ffffff;"
| [[Telefonní předvolba|Předvolba]]: || 0651
|- style="background: #ffffff;"
| [[Registrační značka|SPZ]]: || TR
|- style="background: #ffffff;"
| Oficiální stránka: || [http://www.trier.de www.trier.de]
|-
! colspan="2" | Politika
|- style="background: #ffffff;"
| [[Starosta]]: || [[Klaus Jensen]] ([[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]])
|}
'''Trevír''' ([[Němčina|něm]]. ''Trier'') je významným [[Německo|západoněmeckým]] městem nacházejícím se ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]]. Je považován za nejstarší [[Město|městské sídlo]] v Německu. Místní římské památky jsou součástí [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].
[[Soubor:Dom und Liebfrauen Trier.jpg|thumb|left|Trevírský dóm]]
== Geografie ==
Trevír leží v rozšířené části údolí [[Mosela|Mosely]], kde větší část města leží na pravé straně řeky. Svahy porostlé lesy a částečně i vinohrady stoupají k plochým vrcholkům vrchoviny [[Hunsrück]] na jihu a na severu k vrchovině [[Eifel]]. Vzdálenost k hranicím Lucemburska je asi 15 km. Nejbližší větší města jsou [[Saarbrücken]] asi 80 km jihozápadně, [[Koblenz]] asi 100 km severovýchodně a [[Lucemburk]] asi 50 km západně od Trevíru.
== Historie ==
=== Římská říše ===
[[Soubor:Augusta_Treverorum.jpg|thumb|left|model římského císařského města [[Augusta Treverorum]] ve 4. století n.l. (pohled od [[Porta Nigra]])]]
Trevír byl podle doložených zdrojů založen římany v roce 16 př.n.l. s názvem [[Augusta Treverorum]]. Za císaře [[Claudius|Claudia]] bylo k názvu města přidáno [[Colonia (Řím)|colonia]].
Ve 2. polovině 3. století se Trevír stal sídelní městem biskupa; prvním biskupem byl [[Eucharius]]. Toto [[biskupství]] je nejstarší severně od [[Alpy|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organisace v německých zemích. V letech 271 až 274 se stal sídlem proticísaře [[Tetricus I.|Tetricuse I.]]. V roce 275 byl Trevír zničen vpádem [[Alamani|Alamanů]]. Trevír byl za [[Konstantin Veliký|Konstantina Velikého]] znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur Římské říše. V této době byly postaveny stavby jako jsou císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika - Konstantisbasilika). V letech 293 až 392 se Trevír stal sídlem západořímských císařů. S 80 000 až 100 000 obyvateli byl největším městem na sever od Alp.
V 5. století našeho letopočtu byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413 a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům.
=== Středověk ===
[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG|thumb|upright|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]
Roku 870 se stal součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští, patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a byli počítáni mezi kurfiřty. Od 10. století se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský|Konrádem IV]]. Roku 1309 se Trevír opět dostal po jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku 1797 pod Napoleonem zrušena.
=== Novověk až 2.světová válka ===
Roku 1512 se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během třicetileté války byl Tervír dvakrát dobyt, roku 1634 Španěly a 18. listopadu 1645 Francouzi.
Ve válce francouzského krále Ludvíka XIV. s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8.září 1673 město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. [[Barbarathermen]] (římské lázně). Roku 1675 se podařilo město od nenáviděných Francouzů osvobodit.
Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/04 und 1705/14.
Dne 9.srpna roku 1794 se stal součástí [[Velká francouzská revoluce|revoluční Francie]], čímž skončila světská nadvláda [[Římskokatolická církev|církve]]. V mírové smlouvě [[Mír v Campo Formio|z Campo Formio]] uznal [[František I.|František I]]I. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu.
Po podepsání mírové smlouvy v Lunéville (1801) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku ondrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce Napoleona 6. ledna roku 1814 přešel Trevír pod správu [[Prusko#Od napoleonských válek do sjednocení Německa|Pruska]].
V 19. století se město rozšířilo za jeho středověké hradby. Krátkodobě měli hradby svůj význam, protože se u vstupních bran vybírala daň z obilí a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku 1820 a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce 1875 byla tato neoblíbená daň nahrazena daní jinou, která nevyžadovala dovozní kontroly a to mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb - to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku 1876/77 byly zbourány 4 městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní Palastgarten a [[Kaiserthermen]] - císařské lázně) s částmi Südalle a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb. Tento krok umožnil další vývoj města.
Po skončení 1. světové války v roce 1918 se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce 1930.
=== 2. světová válka ===
Národními socialisty zřízená kasárna na kopci Petrisberg byla přeměněna na známý zajatecký tábor STALAG XII ve kterém byli umístěni hlavně francouzští zajatci. Od září 1944 bylo město nedaleko fronty a bylo skoro denně ostřelováno spojeneckým dělostřelectvem. V prosinci 1944 byly na město provedeny 3 těžké nálety bombardovacích letadel. Při těchto náletech zahynulo asi 420 lidí a bylo poškozeno mnoho budov. Během války bylo 1600 domů zcela zničeno. 2. března 1945 padlo město po slabém odporu do rukou spojenců.
Je rodištěm [[Karel Marx|Karla Marxe]].
== Partnerská města ==
* [[Mety]], [[Francie]]
* [[Ascoli Piceno]], [[Itálie]]
* [[Gloucester]], [[Spojené království|Velká Británie]]
* [[Hertogenbosch]], [[Nizozemsko]]
* [[Pula]], [[Chorvatsko]]
* [[Fort Worth]], [[USA]]
* [[Výmar]], [[Německo]]
* [[Nagaoka]], [[Japonsko]]
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Trier}}
[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]
[[Kategorie:Trevír]]