Sysop: 1 revizi

2013-10-18T11:19:10Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 10. 2013, 11:19

Sysop: Nahrazení textu

2010-10-09T16:11:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox české obce a města
| název = Trojovice
| status = obec
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| okres = Chrudim
| ob.roz.půs = [[Chrudim]]
| pov.ob = [[Chrast]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 2,72
| obyvatelé = 200
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 49° 56’ 11’’
| zem.dél = 15° 54’ 42’’
| PSČ = 538 33
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Trojovice 57<br />538 33 Trojovice
| web = trojovice.wz.cz
| úř.web =
| email = ou.trojovice@quick.cz
| starosta = Rostislav Tesner
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Trojovice |lat_deg=49 |lat_min=56 |lat_sec=11 |lon_deg=15 |lon_min=54 |lon_sec=42 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0531 572403
| NUTS4 = CZ0531
| NUTS3 = CZ053
| nad.výš = 252
}}
Obec '''Trojovice''' se nachází v okrese [[Okres Chrudim|Chrudim]], kraj [[Pardubický kraj|Pardubický]].
Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 200 obyvatel.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1244.
== Pamětihodnosti ==
* Tvrz u rybníka, archeologické naleziště
* Kostel svatého Michala
== Založení a rozšiřování vsi ==
První zmínky o obci Trojovice pocházejí z 12. století, v kteréžto době byla obec také pravděpodobně založena a pojmenována. Osada ležela uprostřed trojích újezdů (zřejmě proto také název Trojovice), tj. [[Zájezdec]], [[Řestoky]] a [[Honbice]] a do r. 1244 zůstávala v poddanosti kláštera Kladrubského. Od r. 1244 se však Trojovice již řadí mezi osady samostatné, tj. vladycké, tzn. v obci byl přítomen vladyka a "sedláci", přičemž sídlem vladyky byl poplužní dvůr, zatímco sídlem sedláků byly selské či kmecí dvory.
Nákladem některého z vladyků byl r. 1374 vystavěn kostel, který stával v místech nynějšího kostela [[Michala Archanděla]] a farní budova v severovýchodní části nynějšího hřbitova.
=== Tvrz a poplužní dvory ===
: Poplužní dvůr nesloužil příliš dlouho za obytné stavení, záhy byla všechna dvorská stavení ponechána pouze k účelům hospodářským a jako obytné stavení začala fungovat nově vystavěná [[tvrz]]. Kdy byla tvrz postavena, prameny neuvádějí, ale s určitostí lze říci, že stávala mezi mlýnem a čp. 65, tedy v místě, kterému se dnes říká "Na kopečku".
Za starých časů fungovala tvrz jako sídlo panské, méně opevněné. Pro tvrz byl nejprve přichystán pahrbkovitý návoz (vedle naváženého kopečku), pod kterým povstal ve vybraných místech rybníček, jež byl v pozdějších zprávách označován "příkopem vodným" a byl spojen strouhou s místním potokem. Tvrze byly většinou roubeny ze dřeva (obyčejně o třech poschodích) a teprve později stavěny výhradně z kamene. Soudí se, že i zdejší tvrz byla celá dřevěná. Při tvrzi obvykle stával malý dvorek a vše uzavíraly hradba, příkop a násep s plotem. Tvrz byla užívána nepochybně do r. 1469, poté byla zničena, patrně následkem uherské hrabivosti. Tehdejší vladyka už tvrz samu neobnovil a namísto ní postavil v místech, kde se rozkládaly sady k mlýnu, nový poplužní dvůr a obytná stavení.
Před r. 1541 stávaly v Trojovicích dva poplužní dvory, což lze vysvětlit tak, že majetník starého i nového poplužního dvora z neznámých příčin odprodal menší část svého majetku. Kmecích dvorů bylo v 15. a 16. století v Trojovicích několik a náležely různým držitelům, tj. některé patřily k prvotnímu dvoru, některé k druhému novějšímu dvoru, jiné klášteru Tržku, jež byly později připojeny ke Kunětické Hoře. R. 1584 zde sídlilo deset usedlých lidí, tj. deset selských či kmecích dvorů.
Majetník prvotního poplužního dvoru dal r. 1567 postavit mlýn v těch místech, v kterých se i dnes nachází.
Staré letopisy rovněž uvádějí, že v obci stávala krčma, s kterou byly současně (ne-li dříve) postaveny i pivovar a pálenka. Naproti původnímu pivovaru pak stávalo obydlí chmelařovo, okolo něhož se rozprostírala chmelnice. Posledními se zdejších sládků byli: r. 1666 Martin Kapřík, r. 1690 Václav Kramařík, r. 1691 Krištof Hauer.
Až do r. 1629 byly Trojovice v rukou různých držitelů a teprve poté byly připojeny pod panství jediného pána, držitele panství Hrochovo-Týneckého. V tomto roce a v letech následujících řádili v naší krajině Švédové, neboť po bitvě na Bílé hoře přicházelo vojsko po vojsku do Chrudimi a okolí, a to zvláště na naší stranu. Soldateska zde loupila a plenila co se dalo, trápila a sužovala obyvatele tak, že opouštěli své domovy a utíkali do hor a lesů. V letech 1639, 1643, 1645 a 1648 přišli několikrát Švédové do Trojovic i jeho okolí, které plenili a rovněž spalovali tvrze a dvory. V Trojovicích byly oba poplužní dvory spustošeny tak silně, že byly zrušeny a namísto nich byla kolem r. 1650 vybudována jiná hospodářská stavení na nových místech. S pravdivostí lze tvrdit, že po třicetileté válce byla celá obec přestavěna, čímž nabyla jiné tvářnosti, kterou si pak s malými změnami udržela až do rozdělení dvora r. 1785. Po rozdělení dvora byla ves rozšířena o sedm nových čísel, která byla postavena na bývalých panských zahradách a sadech (jde o čp. 53, 54, 55, 56, 57, 66 a 67).
=== Pozemky trojovické ===
K zdejší osadě náležely pozemní rozlohy o velikosti 473 jiter 770 sáhů. Názvy jednotlivých pozemků jsou datovány teprve k r. 1839. Polím v lukách se dříve říkalo "za kravinami", polím "u hlubokého ouvozu" se říkalo "nad Řestockou a Trojovskou cestou až ke kapli" a polím "v klínu u nabočanské cesty" se říkalo "od nabočanské cesty až k farskému poli".
== Kostel a náboženství osadníků ==
Osada Trojovice byla založena v době, v které bylo křesťanství v zemích českých již plně rozšířeno. Podle církevního rozdělení spadaly Trojovice k děkanátu chrudimskému, jež byl částí archiděkanátu královéhradeckého. R. 1350 bylo však založeno biskupství litomyšlské a Trojovice tak připadly pod pravomoc litomyšlského biskupa.
V které době byly postaveny kostel a farní budova, prameny neuvádějí. Muselo se tak však stát nepochybně ještě před r. 1374, neboť v tomto roce se naše osada už vyskytuje mezi osadami farními a pravděpodobně v tomtéž roce byly také pod naši faru přiřazeny Přestavlky a Zájezdec. Patronem kostela i fary byl zdejší pán, který mohl dokonce biskupovi navrhovat osobu, které měla být fara udělena.
Roku 1415 byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus a Jeroným Pražský byl žalářován. Celé Čechy a obzvláště také chrudimsko nebylo s tímto počinem spokojeno, a tak proti takovému jednání sepsali prostest, který podepsalo 452 pánů a rytířů, mezi nimiž jmenujme tehdejší držitele Trojovic, např. Václav z Honvic, Jan a Mikuláš ze Seslavic, Petr z Nabočan, Martin, Filip, Beneš a Jan Rúbík ze Synčan ad. Lid zdejší osady poté nedokázal vzdorovat účinkům tehdejších událostí a stal se kališnickým, v kterémžto učení setrval až do počátku 30-leté války. Po bitvě na Bílé hoře se stal, jak známo, českým králem Ferdinand II. (jezuita), který usiloval o to, aby se všichni jeho poddaní přidali k církvi katolické. Zdejší držitel dvora Volf Viktorin Hradecký se však nechtěl kalicha vzdát (stejně jako mnoho dalších pánů), a tudíž také musel odejít ze země. "Stateček svůj trojovický" odevzdal dne 8. 9. 1629 Kašparovi Cellerovi z Rozenthalu a odstěhoval se ze země. Zbylí osadníci pak pod nátlakem uvedených okolností opustili kališnické náboženství a přidali se ke katolictví.
Mezi další následky 30-leté války počítáme ožebračení naší vlasti, proto také r. 1677 byly při zdejším kostele nalezeny pouze dva stříbrné kalichy, stará mosazná křtitelnice a tři zvony. Dalším důsledkem tehdejších dob byl i nedostatek kněží. Kališničtí kněží byli totiž vypovězeni a katolických byl nedostatek, proto jediný katolický farář musel vykonávat duchovní správu ve více kolatorách. Také Hrochův Týnec byl tehdy bez duchovního správce, a tudíž tam církevní obřady vykonávali duchovní z Dašic, Chroustovic a nejčastěji z Trojovic. Teprve po r. 1650 byl Hrochův Týnec jako filiální přiřazen k zdejšímu kostelu. Od r. 1681 byla zdejší kolatora bez duchovního správce, a tak všechny duchovní potřeby vykonával farář chroustovický Laurentius František Herrmann na tamní faře, které se r. 1683 vzdal a z čistého soucitu přijal místo na zdejší chudší faře. Brzy nato však byla trojovická fara přeložena do Hrochova Týnce, a to z popudu Anny Beatrix Cellerové, manželky Jana Václava Cellera z Rozenthalu, jemuž Trojovice tehdy náležely. Hrochův Týnec byl bezpochyby zámožnější osadou, a proto také mohl mnohem lépe zajišťovat potřeby farního chrámu než malá obec Trojovice. Prvním farářem v Hrochově Týnce se r. 1704 stal poslední trojovický farář Petr Koukal, který se zpočátku zapisoval jako "farář Týnecký a Trojovický", později však ani on, ani jeho nástupci již druhého přídomku nedbali. Náš kostel se tedy stal filiálním Hrochovo-Týneckho chrámu Páně.
V polovině 18. století trojovický kostel vyhořel a stála-li v té době ještě farní budova, padla i ta. R. 1744 vystavěli tehdejší držitelé Trojovic Premonstráté nový kostel z kamene a s šindelovým krytem, přičemž věže bývaly původně dvě, báňovité, z nichž menší stála nad presbiteriem. I tento nově vystavěný kostel však r. 1855 vyhořel, takže z původní stavby zbyly jen ohořelé zdi a některé drobnosti z kostela vynešené. Trojovičtí, přestavlčtí a zájezdečtí osadníci pak prosili patrona kostela pana Šlechtu z Hrochova na Týnci Hrochově, aby jim nový kostel vystavěl, avak ten prosbu zamítl. Rozhodli se tedy místní osadníci, že si kostel postaví sami. Stavba byla dokončena r. 1860 a dne 18. 11. t. r. v něm byla sloužené první mše. O vnitřní výzdobu kostela se postaralo více dobrodinců, např. J. V. císař Ferdinand Dobrotivý daroval 300 zlatých; P. Eduard Prašinger (tehdejší hrochovotýnecký farář) věnoval obraz Michala Archanděla nad hlavním oltářem; biskup královéhradecký 40 zlatých, za něž byl opatřen ornát; Josef Keller (majetník velkostatku v Přestavlkách) dva malé oltáříčky po evangelní straně; Vojtěch Sýkora jeden malý oltáříček sv. Vojtěcha a polštáříčky na oltář. Varhany byly postaveny téměř jen nákladem zdejšího učitele Jana Pospíšila. Obrazy nad hlavním oltářem byly pořízeny sbírkami.
V hrobce, kterou lze nalézt poblíž kazatelny, byli pochováni Jaroslav Talacko z Ještětich na Přestavlkách a paní Sidonie Žofie Talacková z Ještětic na Přestavlkách.
Na zvonici se nalézají dva zvony, z nichž větší sv. Michal byl ulit r. 1762 a býval prostředním zvonem před vyhořením kostela r. 1855. Bývalý malý zvonek praskl a byl uchováván na hrochovotýnecké faře. Malý zvonek "umíráček" byl opatřen r. 1859 nákladem obce.
Okolo zdejšího kostela se na straně půlnoční a polední rozprostíral starý hřbitov, na nějž se až do r. 1870 pochovávalo. V jihozápadním rohu starého hřbitova, naproti dveřím na zvonici, stávala asi do r. 1840 kostnice, do níž se sestupovalo dolů po schůdkách. Od r. 1870 se počalo pochovávat na novém hřbitově.
== Škola ==
Kdy byla škola v Trojovicích poprvé založena, nelze přesně určit, muselo to však být nepochybně již v době, kdy zde stávala fara. Učitelem býval obvykle člověk zběhlý v čtení a psaní, který vyučoval jen v zimním období, zatímco v létě pracoval na poli jako každý jiný osadník.
Ve farní matrice se lze dočíst, že před r. 1665 zde kantorskou funkci zastával Kristian Roberstein z Hamer Bysterských. Poté se dovídáme až o r. 1676, v kterém zde fungovala škola, již v zimě navštěvovalo 4-5 žáků. R. 1682 zde působil jako kantor a varhaník Fridrich Hampela, avšak později, když byla fara odtud přenesena, škola zanikla docela. Po vydání tzv. normalu školního r. 1774 docházely trojovické děti do školy v Řestokách, čímž se počet školních dětí rozmnožil, a protože zde nebyla žádná školní budova, začalo se přemýšlet o její výstavbě. R. 1792 bylo vyhověno žádosti o zřízení školy v Trojovicích a od r. 1821 zde působil Václav Sýkora, rodák z Hrochova Týnce. Do té doby, než byla školní budova vystavěna, probíhalo vyučování v soukromých domech. Patronem zdejší školy byl držitel panství Hrochovo-Týneckého, který byl z tohoto postu zavázán opatřit všechno stavivo na vybudování nové školy. R. 1834 však skořela v Hrochově Týnci škola a tak se ředitel panství Jan Kozlík tehdy pokusil bez vědomí trojovických občanů přiškolit Trojovice a Přestavlky k Hrochovu Týnci, kde by pro ně v nové škoní budově byla vybudována jedna místnost navíc. Trojovští občasné však na tuto variantu nepřistoupili a rozhodli se, že si sami budou učitele vydržovat, což znamenalo to, že z každého čísla v obci šel na plat učitele půlzlatník a kromě toho bylo zapotřebí dodávat do školy palivo. Od r. 1838 bylo pak zavedeno placení školného.
Teprve r. 1843 byla vystavěna v Trojovicích nová školní budova a začal zde učit František Xaver Turka, který se do nové školní budovy rovněž přestěhoval. Po něm pak Jan Vrbata, dále Jan Hrdlička ze Seče, Vojtěch Sedlák z Hrochova Týnce, Jan Pospíšil, František Novotný, Josef Vojáček, František Herra aj.
== Prameny ==
Paměti Trojovic. Shledal a napsal Jan Roček, 1888 (in: Kronika obce Trojovice).

{{Okres Chrudim}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Chrudim]]

Trojovice - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu