Sysop: 1 revizi

2013-10-18T11:10:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 10. 2013, 11:10

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-16T10:08:53Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Sustainable development.png|thumb|Udržitelný rozvoj]]
'''Trvale udržitelný rozvoj''' (mimo ekonomický kontext též '''Trvale udržitelný život''') je takovým způsobem rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním [[Životní prostředí|životního prostředí]]. Mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě.

[[Evropský parlament]] definoval udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“

== Historie ==
V roce [[1968]] byl založen tzv. [[Římský klub]] (''Club di Roma''), který sdružuje uznávané osoby z mnoha zemí a provádí výzkumy beroucí v potaz problém vývoje světa jako celku, aby bylo možno vést rozhodující kroky ke stanovení limitů růstu, popř. limitů směru růstu.

V roce [[1972]] Římský klub uveřejnil zprávu zadanou týmu vědců z [[Massachusetts Institute of Technology]]. Tato zpráva zveřejňuje výsledky počítačově simulovaného vývoje lidské [[populace]] a využívání přírodních [[zdroj]]ů do roku 2100. Z této zprávy bylo patrno, že během [[21. století]] dojde k brutálnímu populačnímu pádu v důsledku [[znečištění]], vyčerpání [[úrodnost]]i obdělávatelných [[Půda (pedologie)|půd]] a nedostupnosti [[energie|energetických]] zdrojů (především [[Fosilní palivo|fosilních paliv]]). Tato zpráva byla vydána rovněž knižně pod názvem ''[[Donella Meadows#Meze růstu a World3|Meze růstu]]'' (orig. The Limits to Growth), hlavními autory byli manželé [[Donella Meadows|Meadows]]ovi.

Ve stejném roce ([[1972]]) se uskutečnila konference [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] na téma prostředí člověka. Zde vyšla na světlo světa myšlenka nutnosti ekologicky přijatelného rozvoje a nastínily se zde hlavní problémy vzájemného působení ekonomického růstu na stav planety. Rovněž zde došlo k načrtnutí problémů nerovného vývoje [[Rozvojová země|rozvojových zemí]] (nazývaných [[globální jih]]) a vysoce [[rozvinuté země|rozvinutých zemí]] (pro něž se vžil termín [[globální sever]]).

V roce [[1987]] byla stanovena definice trvale udržitelného rozvoje v tzv. ''Brundtland report'' (pojmenované po norské fyzičce a političce [[Gro Harlem Brundtland]], předsedkyni ''Světové komise pro životní prostředí a rozvoj'' (''World Commission on Environment and Development'' - '''WCED'''). Tato zpráva byla vydána knižně jako ''Naše společná budoucnost'' (orig. Our Common Future), česky v roce [[1991]].

Na [[Summit Země|Summitu Země]] v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]] v roce [[1992]] přešel tento termín do širokého povědomí.<br />
Průmyslové katastrofy posledních třiceti let ([[Černobylská havárie]], katastrofa chemického závodu v [[Bhópál]]u, havárie tankeru [[Exxon Valdez]] aj.) donutily k hlubokým otázkám nejen veřejnost, ale především nejrůznější organizace, do jejichž pole působnosti podobné problémy spadaly (např. [[Greenpeace]]). Trvale udržitelný rozvoj se tak stal veřejně diskutovanou záležitostí.

V roce 1992 byla jako reakce na dvacetileté výročí první zprávy Římského klubu vydáno její pokračování, kniha ''Překročení mezí'' (orig. Beyond the Limits). Kniha aktualizuje informace z Mezí růstu a snaží se aplikovat několik matematických modelů odpovídajících různému chování lidské populace. Většina modelů předpokládá významný pokles životní úrovně spojený s vyčerpáním zdrojů a znečištěním životního prostředí mezi lety 2020 a 2060.

V září roku [[2002]] na [[Summit v Johannesburgu|Sumittu v Johannesburgu]] více jak sto hlav států a několik desítek tisíc zástupců světových vlád ratifikovalo dohodu vyjadřující zájem o zachování přírodních zdrojů a planetární [[Biologická diverzita|biodiverzity]].

V roce [[2005]] byl zakončen projekt „Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí“ (Millennium Ecosystem Assessment), který byl odstartován generálním tajemníkem [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Kofi Annan|Kofi Annanem]] a který vycházel ze základních mezinárodních smluv o ochraně přírody - [[Úmluva o biologické rozmanitosti]] (biodiverzitě), [[Úmluva o boji proti rozšiřování pouští]] (desertifikaci), Úmluva o mokřadech, Úmluva o ochraně stěhovavých druhů atd. Projekt provedl syntézu vědeckých poznatků o změnách ekosystémů a jejich dopadech na kvalitu života, ale se pokusil o modelovaní možného vývoje v 21. století.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/13413/Co-nam-Zeme-dava-zadarmo-aneb-Ekosystemy-a-lidsky-blahobyt.html Co nám Země dává zadarmo aneb Ekosystémy a lidský blahobyt], 16. říjen 2007, [[Respekt]].cz </ref>

== Principy ==
Jestliže vycházíme ze zjištění, že hospodářská úroveň globálního severu je založena na intenzivním využívání [[přírodní zdroje|přírodních zdrojů]] a následném znečišťování, často i destrukci mnohých [[ekosystém]]ů, je třeba se obávat, že cesta zemí globálního jihu k podobnému stavu prosperity přinese ještě masivnější degradaci [[biosféra|biosféry]], než jaká probíhá dnes. A jelikož je jasné, že není možné ani účelné bránit chudým populacím v dosažení stejné míry úrovně života, jaká je ve vyspělých zemích standardem, mezi hlavní úkoly trvale udržitelného rozvoje patří zejména definovat koncepty, které by dokázaly omezit dopad lidské populace na [[životní prostředí]] (v podstatě snížit tzv. [[ekologická stopa|ekologickou stopu]]).
*Obnovitelné zdroje by měly být čerpány maximálně rychlostí, kterou se stačí obnovovat.
*Vyčerpatelné zdroje by měly být čerpány maximálně rychlostí, kterou budou budovány jejich náhrady, na něž bude možno plynule přejít.
*Část současných technologií by měla být investována na redukci znečištění, snížení plýtvání a zvýšení efektivity (výrobků, energie, výrobních postupů, …).

== Cíle ==
Nejznámější definice cílů trvale udržitelného rozvoje pochází přímo ze ''WCED'': „Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“
Zprává ''WCED'' dále upřesňuje, že termínem ‚potřeby’ se myslí základní potřeby vždy těch nejchudších obyvatel planety. V opačném případě by se pojem potřeby mohl [[statistika|statisticky]] dezintepretovat: ač by se globální stav mohl jevit relativně v pořádku, následky případné katastrofy by nejvýrazněji nesly nejchudší skupiny obyvatel (např. přímořské populace rozvojových států v případě výraznějšího stoupání hladin oceánů, kdy by se [[vyspělé země]] s tímto defektem dokázaly relativně úspěšně vyrovnat). V zásadě mezi takové potřeby lze počítat především dostatečné množství jídla, [[pitná voda|pitné vody]], odpovídající přístřeší, základní úroveň [[lékař]]ských a [[vzdělávání|vzdělávacích]] služeb a kvalitní životní prostředí.

Heslem tohoto pojetí trvale udržitelného rozvoje se stal citát [[Antoine de Saint-Exupéry|Antoina de Saint-Exupéry]]: „Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí.”

''Zpráva WCED'' vidí jako jeden ze základních cílů trvalou ochranu [[gen]]ové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů a celých ekosystémů. To vychází z přesvědčení, že biologicky pestré prostředí je odolnější vůči náhlým krizím a po všech stránkách vykazuje vyšší schopnost [[regenerace]]. Mizení živočišných a rostlinných druhů zintenzivněné lidskou činností se nám tak může stát osudné (např. v případě infekční pandemie mezi nedostatečně diverzifikovanými hospodářskými zvířaty nebo rostlinami).

Dnes je někdy v ekonomii rozlišována tzv. slabá a silná trvalá udržitelnost.

'''Slabá udržitelnost''' znamená, že v budoucnu nedojde ke snížení celkové ekonomické hodnoty zdrojů i produktů z nich získaných, tj. připouští, že z primárních, [[neobnovitelný zdroj|neobnovitelných zdrojů]] je možné čerpat, pokud ovšem je vytvořena příslušná protihodnota (tj. čerpání neprobíhá ztrátově). Takto získaný výrobek po skončení doby svého užívání musí být beze zbytku zrecyklován, aby nedocházelo ke ztrátám.

'''Silná udržitelnost''', která je v současné době považována v krátkodobém i střednědobém hledisku za obtížně realizovatelnou, vyžaduje nesnižující se hodnotu zdrojů, tedy princip silné udržitelnosti umožňuje čerpat jen [[obnovitelný zdroj|obnovitelné zdroje]], neobnovitelné jako zdroj energie vůbec neuvažuje.

Pro sledování trvale udržitelného rozvoje vznikly tzv. '''indikátory trvale udržitelného rozvoje''', což jsou ukazatele, které popisují chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojům, ochraně přírody a životního prostředí. Příkladem takových indikátorů je např. podíl [[zvláště chráněné území|zvláště chráněných území]] na ploše státu, podíl [[elektrická energie|elektrické energie]] získávané z obnovitelných zdrojů apod.

== Překážky ==
Princip trvale udržitelného rozvoje je jasný, je však obtížnější jej uvést do praxe. Mezi otázky, které trvale udržitelný rozvoj často vyvolává, patří:
* Není trvale udržitelný rozvoj v podstatě jen způsobem, jak lépe nakládat s [[neobnovitelné zdroje|neobnovitelnými zdroji]]?
* Chce trvale udržitelný rozvoj zachovat výhradně hodnotu [[přírodní kapitál|přírodního kapitálu]]?
* Jak lze definovat případné potřeby budoucích generací?
* Je silný ekonomický růst slučitelný s potřebami dnešní i budoucí populace?
* Je trvale udržitelný rozvoj (v kontextu neustále se rozevírajících nůžek mezi bohatými a chudými zeměmi) vůbec realizovatelný?
* Hodnotí koncept trvale udržitelného rozvoje problém budoucnosti správně? (Tj. zda počítá se všemi možnými faktory budoucího vývoje.)
* Jak mohou bohaté země rozvojovým zemím tvrdit, že se během svého vývoje musí vydat odlišnou cestou, jestliže my sami jsme se jí vyhnuli?
* Neklade tedy koncept trvale udržitelného rozvoje příliš veliké nároky na rozvojové země?
* Dává dostatečný důraz na potřebu řešení problémů od obyvatel ''globálního severu''?
* A je vůbec v našem zájmu starat se o to, co přijde po nás?

== Trvale udržitelný rozvoj v ČR ==
Před rokem [[1989]] nebyly u nás principy trvale udržitelného rozvoje nijak zohledňovány. V roce 1991 byl schválen první zákon o životním prostředí (17/1992 Sb.), který obsahuje mj. i definici trvale udržitelného rozvoje (podobnou definici WCED):

Rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Zákon zdůrazňuje též právo člověka na příznivé životní prostředí.

90. léta byla ve znamení restrukturalizace průmyslu a omezení znečišťování ovzduší i vody. Narůstá podíl tříděného i [[recyklace|recyklovaného]] odpadu. Přesto však energetická náročnost výroby v ČR zůstává vysoká, výrazně nad průměrem EU.

V roce [[2005]] byl schválen zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (180/2005 Sb.), který garantuje minimální výkupní ceny a umožňuje výrobcům z obnovitelných zdrojů uzavírat dlouhodobé smlouvy. Zákon byl velice kritizován, a to především zastánci jaderné energetiky a některými pravicovými politiky, přesto vstoupil v platnost.

Alternativním postupem, vhodným z hlediska trvale udržitelného rozvoje, není garance minimálních výkupních cen, ale započtení tzv. [[externalita|externalit]] do výrobních cen. Tyto externality by zvýšily výrobní ceny v těch elektrárnách, které výrazně narušují životní prostředí a převedly by tak náklady, které platí společnost, přímo na výrobce. Současný stav běžný v [[tržní ekonomika|tržní ekonomice]], kdy výrobce platí jen přímé náklady na výrobu elektřiny, odvozené z tržní ceny suroviny, není pro trvale udržitelný rozvoj žádoucí.

=== Literatura ===
* {{Citace knihy
| příjmení = Keller
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Keller
| rok = 1995
| titul = Přemýšlení s Josefem Vavrouškem
| vydavatel = G plus G
| místo = Praha
| isbn = 80-901896-1-X
| počet stran = 175
| strany =
}}

=== Související články ===
*[[Rozvojová politika]]
*[[Ochrana přírody]]
*[[Ekologická stopa]]
*[[Ekologická daňová reforma]]
*[[Externalita]]
*[[Udržitelnost]]
*[[Donella Meadows]]
*[[Jay Forrester]]
*[[Systémová dynamika]]
*[[Společnost pro trvale udržitelný život]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb066-05.pdf Zákon 180/2005 Sb.] ([[Portable Document Format|pdf]])
* [http://www.czp.cuni.cz/projekty/sdcz/moduly/2A/voda.pdf Analýza] trvale udržitelného rozvoje, věnovaná vodním zdrojům
* [http://www.millenniumassessment.org/en/index.aspx Millennium Ecosystem Assessment (anglicky)]
* [[Emil Tkadlec]]: [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5159 Trvale udržitelný rozvoj a jeho předpoklady], Vesmír, 1995/10

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rozvoj]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Makroekonomie]]
[[Kategorie:Ochrana přírody]]
[[Kategorie:Systémová dynamika]]

Trvale udržitelný rozvoj - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu