Sysop: Nahrazení textu „třetihor“ textem „třetihor“

2024-06-21T14:58:59Z

Nahrazení textu „třetihor“ textem „třetihor“

← Starší verze		Verze z 21. 6. 2024, 14:58
Řádka 15:		Řádka 15:
	* subarktické podnebí		* subarktické podnebí
	== Původ trvalek ==		== Původ trvalek ==
-	Původ trvalek lze najít jen u čistých botanických druhů. V podmínkách mírného pásu se vyskytují trvalky nejvíce jako [[kříženec\|kříženci]]. Vývoj trvalek začal před mnoha milióny let a probíhá celou stupnicí [[Geologický čas\|geologických dob]], od prvních cévnatých rostlin [[devon (geologie)\|devonu]] až po rozmanité rostliny ~~[[Třetihory\|~~třetihor]]. Třetihory, období ve kterém byla již klimatická pásma, se staly základem naší dnešní [[Květena\|flóry]]. Na vývoj vytrvalých bylin měla vliv doba [[Třetihorní glaciál\|arktická]] v třetihorách, kdy se značně ochladilo a nízké teploty zničily teplomilné rostliny. Po době ledové se trvalky vyvinuly z původních [[Luční rostliny\|lučních]] a [[Močálové rostliny\|močálových]] rostlin, které ustoupily před zimou. Nebyly však stejné, jelikož již došlo ke křížení s tamějšími druhy a k přizpůsobení tamním podmínkám. Proto na novém území vznikaly nové typy a šířily se typy staré. Další vývoj proběhl v rukou člověka, který je dovážel ze vzdálených zemí a pak dále dopěstoval. Tento vývoj byl již velice rychlý a netrval milióny let jako ve volné přírodě.	+	Původ trvalek lze najít jen u čistých botanických druhů. V podmínkách mírného pásu se vyskytují trvalky nejvíce jako [[kříženec\|kříženci]]. Vývoj trvalek začal před mnoha milióny let a probíhá celou stupnicí [[Geologický čas\|geologických dob]], od prvních cévnatých rostlin [[devon (geologie)\|devonu]] až po rozmanité rostliny třetihor. Třetihory, období ve kterém byla již klimatická pásma, se staly základem naší dnešní [[Květena\|flóry]]. Na vývoj vytrvalých bylin měla vliv doba [[Třetihorní glaciál\|arktická]] v třetihorách, kdy se značně ochladilo a nízké teploty zničily teplomilné rostliny. Po době ledové se trvalky vyvinuly z původních [[Luční rostliny\|lučních]] a [[Močálové rostliny\|močálových]] rostlin, které ustoupily před zimou. Nebyly však stejné, jelikož již došlo ke křížení s tamějšími druhy a k přizpůsobení tamním podmínkám. Proto na novém území vznikaly nové typy a šířily se typy staré. Další vývoj proběhl v rukou člověka, který je dovážel ze vzdálených zemí a pak dále dopěstoval. Tento vývoj byl již velice rychlý a netrval milióny let jako ve volné přírodě.
	== Péče o výsadbu ==		== Péče o výsadbu ==
	=== Půda ===		=== Půda ===

Sysop: 1 revizi

2013-10-18T11:10:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 10. 2013, 11:10

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-12T21:49:08Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Trvalky''' ('''pereny''') jsou podle botanické definice víceleté nedřevnaté [[rostliny]], které během svého života několikrát [[kvetení|kvetou]] a mají [[semeno|semena]]. Trvalky považujeme za jakýsi přechod mezi [[letnička]]mi a dlouholetými [[dřeviny|dřevinami]].
Nepříznivé vegetační podmínky, např. [[Zima|zimu]] a [[sucho]] přečkávají pouze podzemní orgány – [[kořen]]y, [[oddenek|oddenky]], [[Hlíza|hlízy]], [[cibule (orgán)|cibule]]. Nadzemní orgány – [[list]]y a [[stvol]]y – u většiny trvalek zahynou. Podzemní části jsou zásobárnami [[živina|živin]] a [[voda|vody]]. Za vhodných vegetačních podmínek rostlina vyraší z neporušených podzemních částí. Do skupiny trvalek se nezařazují druhy, které nepřečkají zimu ve volné půdě a druhy, které se z pěstitelských důvodů musí každoročně přesazovat. Naopak sem z praktických důvodů zařazujeme druhy některých drobných keříků.
== Etymologie ==
Pojem pereny je plné [[synonymum]] pro termín trvalky ve smyslu ''vytrvalé, tj. víceleté [[Bylina|byliny]] či zahradní květiny''. Termín „trvalky“ je ovšem nejen mladší, ale i širší a čeština ho používá v mnoha oborech lidské činnosti, vznikl především ze snahy odstranit z jazyka cizí slovo. Pereny jsou počeštěným tvarem latinského ''perenae'' - vytrvalý. Výraz pereny je ovšem přesnější a proto používaný zejména v odborných zahradnických kruzích (podobně jako [[konifery]], [[alpinky]], [[annuely]] aj.). Teprve po roce 1948 se pereny dostaly na druhé místo v odborném jazyce. Dnes se pozvolna vrací na své původní místo spolu s květinami, které označuje.
Čeština zná i starší výraz pro pereny - trvalky. Tím je pojem „ostálky“. Z širšího použití vymizel v průběhu meziválečného období a tento pojem se používá jako české jméno pro rod ''[[Zinnia]]'', jinak ovšem klasickou letničku.
== Dělení trvalek ==
=== Podle zeměpisné polohy ===
Použití trvalek do volné půdy se mění s [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] a [[zeměpisná šířka|zeměpisnou šířkou]]. Každý stupeň zeměpisné šířky má své typické druhy trvalek. Výskyt rozmanitých druhů trvalek se zmenšuje směrem od [[Tropický podnebný pás|tropického]] pásu k [[Polární podnebný pás|polárnímu]]. [[Střední Evropa]] má optimální podmínky pro různé skupiny trvalek – vlhká, svěží i stinná místa pro trvalky horského původu a chráněná teplá místa pro trvalky jižního původu; musí zde však mít podmínky pro přečkání zimy.
=== Podle klimatických typů ===
Trvalky můžeme rozdělit přibližně do 5 klimatických typů, kde přírodní podmínky odpovídají požadavkům trvalek:
* mírné a vlhké podnebí
* mírné a sušší podnebí
* teplejší suché podnebí
* teplejší a vlhké podnebí
* subarktické podnebí
== Původ trvalek ==
Původ trvalek lze najít jen u čistých botanických druhů. V podmínkách mírného pásu se vyskytují trvalky nejvíce jako [[kříženec|kříženci]]. Vývoj trvalek začal před mnoha milióny let a probíhá celou stupnicí [[Geologický čas|geologických dob]], od prvních cévnatých rostlin [[devon (geologie)|devonu]] až po rozmanité rostliny [[Třetihory|třetihor]]. Třetihory, období ve kterém byla již klimatická pásma, se staly základem naší dnešní [[Květena|flóry]]. Na vývoj vytrvalých bylin měla vliv doba [[Třetihorní glaciál|arktická]] v třetihorách, kdy se značně ochladilo a nízké teploty zničily teplomilné rostliny. Po době ledové se trvalky vyvinuly z původních [[Luční rostliny|lučních]] a [[Močálové rostliny|močálových]] rostlin, které ustoupily před zimou. Nebyly však stejné, jelikož již došlo ke křížení s tamějšími druhy a k přizpůsobení tamním podmínkám. Proto na novém území vznikaly nové typy a šířily se typy staré. Další vývoj proběhl v rukou člověka, který je dovážel ze vzdálených zemí a pak dále dopěstoval. Tento vývoj byl již velice rychlý a netrval milióny let jako ve volné přírodě.
== Péče o výsadbu ==
=== Půda ===
Musíme znát osazovaný [[pozemek]] a nároky vybraných trvalek. Jelikož trvalky jsou na stanovišti více let, je nutno pečlivě připravit pozemek. Půda musí být hluboko zpracovaná. Důkladně musíme zkypřit, odplevelit a upravit povrch. Půdu [[Rytí|zryjeme]], pro většinu druhů stačí 20–30 cm. Většina trvalek vyžaduje dobrou, [[Humus|humózní]], [[Kyprost|kyprou]], [[Propustnost|propustnou]], hlinitopísčitou půdu, bohatou na [[pohotové živiny]]. V příliš těžkých půdách ([[Jílovité půdy|jílovitých]] a nepropustných) mají rostliny bohatě narostlé nadzemní části, ale špatně koření. Těžká půda ztěžuje ošetřování rostlin, proto důkladně a hluboko zryjeme a kypřením přidáme [[kompost]] s [[Písek (materiál)|pískem]] a [[rašelina|rašelinou]]. Dobré je toto provádět na podzim, na jaře pečlivě povrchově upravit. Do písčité a příliš lehké půdy zapravíme rašelinu, která pojímá a váže vodu, dobrý kompost a těžší zeminu. Někdy půdu máme úmyslně „horší“ pro druhy, kterým se tak lépe daří.
=== Odplevelení ===
Pozemek musíme zbavit [[plevel]]ů. Nepříjemné jsou plevele, které se rozrůstají podzemními [[oddenky]]. V půdě nesmí zůstat ani kousek oddenku, jinak se brzy a rychle rozrostou. Tyto plevele zničíme mechanicky a chemicky. Nejlépe je spojit tato dvě ošetření a pozemek vyčistit. Pokud je pozemek silně zaplevelený a máme možnost výsadbu o rok odložit, je dobré toho využít. Musíme dobře zvolit přípravky, které chceme použít. Nesmí zanechávat [[Reziduum|rezidua]] v půdě, pokud jsou na ně trvalky citlivé. K likvidaci nadzemní části se používají přípravky Gramoxone a Reglone. Pro zničení celého plevelného porostu používáme [[Roundup]].
=== Hnojení ===
Pro hnojení nepoužíváme čerstvý [[hnůj]], protože spálí mladé kořeny. Po zakořenění je dobré používat průmyslová hnojiva, která jsou rozpustná ve vodě. Rostliny se nesmí přehnojit [[dusík]]em, jinak v zimě vymrzají.
=== Přihnojování ===
Přihnojování řídíme podle požadavků jednotlivých druhů trvalek, abychom nedosáhli přebujelého růstu, kdy rostliny ztrácejí svůj [[Habitus (biologie)|habitus]], jsou měkčí a rozklesávají se, špatně kvetou a jsou méně odolné proti [[Choroba|chorobám]] a [[Škůdce|škůdcům]] a špatně [[Přezimování rostlin|přezimují]].
=== Voda ===
Nároky na vláhu jsou rozdílné. Většinou se rostliny spokojí s vláhou z půdy. Tu zabezpečují atmosférické srážky – déšť, sníh a rosa. Zálivku vyžadují v létě při déle trvajícím suchu. Pro zálivku je nejlepší čistá voda s nízkým obsahem [[soli|solí]], s obsahem [[Minerální látky|minerálních látek]] a s neutrální až slabě kyselou reakcí ([[kyselost|pH]]). Nejlépe voda dešťová. Voda z vodovodů a studniční je již méně vhodná. V prvním roce se musí trvalky ujmout, je třeba častěji zalévat, vhodný je mlžící zavlažovač.
=== Ošetření ===
Ošetření se neprovádí každý rok stejně. V prvním roce po výsadbě potřebují větší péči než v letech následujících. Než povrch zatáhne porostem trvalek, je třeba půdu mezi rostlinami [[Kypření|prokypřit]]. Zničíme tak i vyrůstající plevele. Nebezpečné jsou zimy bez sněhu. Většinou se provádějí přikrývky [[chvojí]]m nebo listím. Nejvíce rostlinám škodí sluneční paprsky a vlhko. Na jaře přikrývku odstraníme postupně, aby nedošlo k poškození slunečními paprsky.
== Související články ==
* [[Jednoletá rostlina]]
* [[Dvouletá rostlina]]
{{zahrada}}

[[Kategorie:Rostliny]]
[[Kategorie:Zahradnictví]]
[[Kategorie:Zahradní rostliny]]
[[Kategorie:Trvalky]]
{{Článek z Wikipedie}}

Trvalka - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „třetihor“ textem „třetihor“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu