Tryskové předení - Historie editací

Sysop: ++

2021-03-24T20:26:26Z

← Starší verze		Verze z 24. 3. 2021, 20:26
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[File:Vortex 3.jpg\|thumbnail\|150px\|Struktura svazkové příze]]~~
	'''Tryskové předení''' je technologie výroby [[stapl]]ové [[příze]] pomocí proudu stlačeného vzduchu.		'''Tryskové předení''' je technologie výroby [[stapl]]ové [[příze]] pomocí proudu stlačeného vzduchu.
	''Svazková příze'' (z angl.: ''fascinated yarn'') vyrobená tryskovým (dříve také zvaným ''pneumatickým'') předením má zcela zvláštní strukturu (viz mikroskopický snímek vpravo).		''Svazková příze'' (z angl.: ''fascinated yarn'') vyrobená tryskovým (dříve také zvaným ''pneumatickým'') předením má zcela zvláštní strukturu (viz mikroskopický snímek vpravo).
	Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen (červeně značený) svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem (zeleně znázorněného) vlákenného materiálu. <ref>Struktura svazkové příze (německy): http://elib.uni-stuttgart.de/opus/volltexte/2007/3287/pdf/Doktorarbeit_von_Hosien_Hasani_2.pdf</ref>		Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen (červeně značený) svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem (zeleně znázorněného) vlákenného materiálu. <ref>Struktura svazkové příze (německy): http://elib.uni-stuttgart.de/opus/volltexte/2007/3287/pdf/Doktorarbeit_von_Hosien_Hasani_2.pdf</ref>
		+
	== Princip tryskového předení, parametry strojů ==		== Princip tryskového předení, parametry strojů ==
-	~~[[File:Luftdüsen 1.jpg\|thumbnail\|150px\|Schéma tryskové přádní jednotky]]~~
	Na snímku vpravo je schématický nákres funkce tryskového předení AJS (''Air Jet Spinning'') z konce 70. let minulého století. Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi [[průtah]]ovým ústrojím a odtahovacími válečky.		Na snímku vpravo je schématický nákres funkce tryskového předení AJS (''Air Jet Spinning'') z konce 70. let minulého století. Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi [[průtah]]ovým ústrojím a odtahovacími válečky.
	Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá témeř paralelně ve středu vznikající [[nit]]i, zatímco se z tzv. okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. <ref>Popis technologie AJS (anglicky): http://www.amazines.com/Education/article_detail.cfm/386269?articleid=386269</ref>		Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá témeř paralelně ve středu vznikající [[nit]]i, zatímco se z tzv. okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. <ref>Popis technologie AJS (anglicky): http://www.amazines.com/Education/article_detail.cfm/386269?articleid=386269</ref>
-	Stroji se předkládá [[protahovací stroj\|posukovaný pramen]], který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², [[zákrut příze\|zákruty příze]] se odhadují na 200 000-300 000 / min., počet zákrutů se nedá přesně nastavit. První stroje pracovaly s dodávkou hotové příze do 180 m/min.	+	Stroji se předkládá [[protahovací stroj\|posukovaný pramen]], který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², [[zákrut příze\|zákruty příze]] se odhadují na 200 000-300 000 / min., počet zákrutů se nedá přesně nastavit. První stroje pracovaly s dodávkou hotové příze do 180 m/min.
		+
	O dvacet let později se objevila zdokonalená konstukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má postatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. <ref>Porovnání vlastností AJS/Vortex (anglicky): http://textilearticles.co.cc/0066.htm</ref> Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu. <ref>Ing.Klička: "Vývoj textilního strojírenství... " (str. 74): http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf</ref> Technické podrobnosti nejsou (v roce 2010) veřejně známé.		O dvacet let později se objevila zdokonalená konstukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má postatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. <ref>Porovnání vlastností AJS/Vortex (anglicky): http://textilearticles.co.cc/0066.htm</ref> Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu. <ref>Ing.Klička: "Vývoj textilního strojírenství... " (str. 74): http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf</ref> Technické podrobnosti nejsou (v roce 2010) veřejně známé.
	== Vlastnosti příze ==		== Vlastnosti příze ==
	Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání [[česaná příze\|česané bavlny]] a [[ovčí vlna\|vlny]], umělých [[stapl]]ových vláken a směsí z těchto materiálů. Svazkové příze v jemnostech od 10 do 100 [[tex (jednotka)\|tex]] dosahují průměrně 80 % pevnosti klasické prstencové příze, mají nižší tažnost a srovnatelnou stejnoměrnost s klasickými přízemi.		Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání [[česaná příze\|česané bavlny]] a [[ovčí vlna\|vlny]], umělých [[stapl]]ových vláken a směsí z těchto materiálů. Svazkové příze v jemnostech od 10 do 100 [[tex (jednotka)\|tex]] dosahují průměrně 80 % pevnosti klasické prstencové příze, mají nižší tažnost a srovnatelnou stejnoměrnost s klasickými přízemi.
	== Uplatnění technologie tryskového předení ==		== Uplatnění technologie tryskového předení ==
-	První seriově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi [[polyesterová vlákna\|PES]]/česaná bavlna. Do roku 1985 se prodalo 538 strojů, hlavně do USA, <ref>První tryskové dopřádací stroje (anglicky): http://www.encyclopedia.com/doc/1G1-3987127.html</ref> což odpovídalo cca. 0,06 % světové přádní kapacity. V Evropě se omezilo tryskové předení na několik ojedinělých zkoušek.	+	První seriově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi [[polyesterová vlákna\|PES]]/česaná bavlna. Do roku 1985 se prodalo 538 strojů, hlavně do USA, <ref>První tryskové dopřádací stroje (anglicky): http://www.encyclopedia.com/doc/1G1-3987127.html</ref> což odpovídalo cca. 0,06 % světové přádní kapacity. V Evropě se omezilo tryskové předení na několik ojedinělých zkoušek.
	V roce 2003 představila japonská firma Murata novou generaci tryskových strojů – '''Vortex''' (z angl. ''vír''). <ref>Vortex v roce 2003 Anglicky: http://www.muratec.net/tm/newstopics/newsletter/pdf/2003summer.pdf</ref> Stroje dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min., dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. Strojírna uvádí řadu přádelen, <ref>Přádelny se stroji Vortex (anglicky): http://www.muratec.net/tm/products/vortex/vortex_001.html</ref> které používají její stroje k výrobě nejrůznějších [[tkanina\|tkalcovských]] a [[pletenina\|pletařských]] přízí. S 28 stroji (672 přádních jednotek) má v roce 2010 jedna indická firma údajně největší tryskovou přádelnu na světě. <ref>Největší trysková přádelna (anglicky): http://www.visaka.in/yarn.php</ref>		V roce 2003 představila japonská firma Murata novou generaci tryskových strojů – '''Vortex''' (z angl. ''vír''). <ref>Vortex v roce 2003 Anglicky: http://www.muratec.net/tm/newstopics/newsletter/pdf/2003summer.pdf</ref> Stroje dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min., dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. Strojírna uvádí řadu přádelen, <ref>Přádelny se stroji Vortex (anglicky): http://www.muratec.net/tm/products/vortex/vortex_001.html</ref> které používají její stroje k výrobě nejrůznějších [[tkanina\|tkalcovských]] a [[pletenina\|pletařských]] přízí. S 28 stroji (672 přádních jednotek) má v roce 2010 jedna indická firma údajně největší tryskovou přádelnu na světě. <ref>Největší trysková přádelna (anglicky): http://www.visaka.in/yarn.php</ref>
	Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter <ref>Tryskový dopřádací stroj Rieter (německy): http://www.rieter.com/de/textile/kurzstapelgarn/luftduesenspinnen/luftduesenspinnmaschine-j-10/</ref> vyráběný od roku 2006 v závodě této firmy v [[Ústí nad Orlicí]], kde byl také zčásti vyvinut. <ref>Podnikatelský projekt roku 2006: http://www.czechinvest.org/data/files/pp-roku-tz-priloha-389.pdf</ref> Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. Údaje o počtu prodaných strojů nejsou známé.		Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter <ref>Tryskový dopřádací stroj Rieter (německy): http://www.rieter.com/de/textile/kurzstapelgarn/luftduesenspinnen/luftduesenspinnmaschine-j-10/</ref> vyráběný od roku 2006 v závodě této firmy v [[Ústí nad Orlicí]], kde byl také zčásti vyvinut. <ref>Podnikatelský projekt roku 2006: http://www.czechinvest.org/data/files/pp-roku-tz-priloha-389.pdf</ref> Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. Údaje o počtu prodaných strojů nejsou známé.
Řádka 19:		Řádka 19:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references />		<references />
-	{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Textil]]	+
		+
		+	{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Textil]]
	[[Kategorie:Příze]]		[[Kategorie:Příze]]
	[[Kategorie:Technologie a technika výroby příze]]		[[Kategorie:Technologie a technika výroby příze]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-18T11:11:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 18. 10. 2013, 11:11

Sysop: 1 revizi

2011-06-29T08:33:53Z

1 revizi

Nová stránka

[[File:Vortex 3.jpg|thumbnail|150px|Struktura svazkové příze]]
'''Tryskové předení''' je technologie výroby [[stapl]]ové [[příze]] pomocí proudu stlačeného vzduchu.
''Svazková příze'' (z angl.: ''fascinated yarn'') vyrobená tryskovým (dříve také zvaným ''pneumatickým'') předením má zcela zvláštní strukturu (viz mikroskopický snímek vpravo).
Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen (červeně značený) svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem (zeleně znázorněného) vlákenného materiálu. <ref>Struktura svazkové příze (německy): http://elib.uni-stuttgart.de/opus/volltexte/2007/3287/pdf/Doktorarbeit_von_Hosien_Hasani_2.pdf</ref>
== Princip tryskového předení, parametry strojů ==
[[File:Luftdüsen 1.jpg|thumbnail|150px|Schéma tryskové přádní jednotky]]
Na snímku vpravo je schématický nákres funkce tryskového předení AJS (''Air Jet Spinning'') z konce 70. let minulého století. Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi [[průtah]]ovým ústrojím a odtahovacími válečky.
Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá témeř paralelně ve středu vznikající [[nit]]i, zatímco se z tzv. okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. <ref>Popis technologie AJS (anglicky): http://www.amazines.com/Education/article_detail.cfm/386269?articleid=386269</ref>
Stroji se předkládá [[protahovací stroj|posukovaný pramen]], který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², [[zákrut příze|zákruty příze]] se odhadují na 200 000-300 000 / min., počet zákrutů se nedá přesně nastavit. První stroje pracovaly s dodávkou hotové příze do 180 m/min.
O dvacet let později se objevila zdokonalená konstukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má postatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. <ref>Porovnání vlastností AJS/Vortex (anglicky): http://textilearticles.co.cc/0066.htm</ref> Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu. <ref>Ing.Klička: "Vývoj textilního strojírenství... " (str. 74): http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf</ref> Technické podrobnosti nejsou (v roce 2010) veřejně známé.
== Vlastnosti příze ==
Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání [[česaná příze|česané bavlny]] a [[ovčí vlna|vlny]], umělých [[stapl]]ových vláken a směsí z těchto materiálů. Svazkové příze v jemnostech od 10 do 100 [[tex (jednotka)|tex]] dosahují průměrně 80 % pevnosti klasické prstencové příze, mají nižší tažnost a srovnatelnou stejnoměrnost s klasickými přízemi.
== Uplatnění technologie tryskového předení ==
První seriově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi [[polyesterová vlákna|PES]]/česaná bavlna. Do roku 1985 se prodalo 538 strojů, hlavně do USA, <ref>První tryskové dopřádací stroje (anglicky): http://www.encyclopedia.com/doc/1G1-3987127.html</ref> což odpovídalo cca. 0,06 % světové přádní kapacity. V Evropě se omezilo tryskové předení na několik ojedinělých zkoušek.
V roce 2003 představila japonská firma Murata novou generaci tryskových strojů – '''Vortex''' (z angl. ''vír''). <ref>Vortex v roce 2003 Anglicky: http://www.muratec.net/tm/newstopics/newsletter/pdf/2003summer.pdf</ref> Stroje dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min., dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. Strojírna uvádí řadu přádelen, <ref>Přádelny se stroji Vortex (anglicky): http://www.muratec.net/tm/products/vortex/vortex_001.html</ref> které používají její stroje k výrobě nejrůznějších [[tkanina|tkalcovských]] a [[pletenina|pletařských]] přízí. S 28 stroji (672 přádních jednotek) má v roce 2010 jedna indická firma údajně největší tryskovou přádelnu na světě. <ref>Největší trysková přádelna (anglicky): http://www.visaka.in/yarn.php</ref>
Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter <ref>Tryskový dopřádací stroj Rieter (německy): http://www.rieter.com/de/textile/kurzstapelgarn/luftduesenspinnen/luftduesenspinnmaschine-j-10/</ref> vyráběný od roku 2006 v závodě této firmy v [[Ústí nad Orlicí]], kde byl také zčásti vyvinut. <ref>Podnikatelský projekt roku 2006: http://www.czechinvest.org/data/files/pp-roku-tz-priloha-389.pdf</ref> Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. Údaje o počtu prodaných strojů nejsou známé.
== Literatura ==
* Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8
== Reference ==
<references />
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Příze]]
[[Kategorie:Technologie a technika výroby příze]]