Sysop: Nahrazení textu

2011-10-16T01:27:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Tučňák císařský
| obrázek = Aptenodytes forsteri -Snow Hill Island, Antarctica -adults and juvenile-8.jpg
| popis obrázku = Rodiče s mládětem
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[ptáci]] (Aves)
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
| řád = [[tučňáci]] (Sphenisciformes)
| čeleď = [[tučňákovití]] (Spheniscidae)
| rod = [[tučňák (Aptenodytes)|tučňák]] (''Aptenodytes'')
| binomické jméno = Aptenodytes forsteri
| druh popsal = Gray, 1844
| status = LC
| status_system = IUCN3.1
| status_ref=<ref name="IUCN">{{IUCN2006|assessors=BirdLife International| rok=2004| id=49667| titul=Aptenodytes forsteri|downloaded=12 May 2006}} Database entry includes justification for why this species is of least concern</ref>
| mapa rozšíření = Manchot empereur carte reparition.png
| popis mapy={{Legenda|#11bb66|Oblast rozmnožování}}
{{Legenda|#ee8888|Oblast rozšíření}}
}}
'''Tučňák císařský''' (''Aptenodytes forsteri'') je nejvyšší a nejtěžší ze všech [[tučňáci|tučňáků]]. Je [[endemit]]em [[Antarktida|Antarktidy]]. Samec má stejné rozměry i zbarvení [[peří]] jako samice, dosahuje výšky 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluté. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.
Loví většinou [[ryby]], ale i [[korýši|korýše]], například [[kril]], a [[hlavonožci|hlavonožce]], například [[krakatice]]. Při lovu může pod vodou zůstat až 18 minut a ponořit se do hloubky až 535 metrů. K tomu má přizpůsobené tělo – má neobvykle strukturovaný [[hemoglobin]], který mu umožňuje fungovat i při malých hodnotách [[kyslík]]u, tvrdé kosti zabraňující [[barotrauma]]tu a schopnost zpomalit [[metabolismus]] a pozastavit funkci méně důležitých orgánů.
Tučňák císařský je známý svými cestami, které dospělí jedinci každý rok uskutečňují kvůli páření a krmení mláďat. Velké skupiny ptáků, ve kterých mohou být až tisíce jedinců, cestují 100–160 km. Je to jediný druh tučňáka, který se rozmnožuje během antarktické zimy. Samice vyvrhne jediné vejce, které inkubuje samec a samice mezitím v moři loví potravu. Po vylíhnutí mláděte se o něj rodiče starají v kolonii. V přírodě tučňák císařský žije většinou okolo 20 let, ale pozorování naznačují, že někteří jedinci se mohou dožít až 50 let.
== Taxonomie ==
Tučňáka císařského popsal v roce 1844 [[Spojené království|anglický]] zoolog [[George Robert Gray]], který jeho [[rod (biologie)|rodové]] jméno ''[[Aptenodytes]]'' sestavil ze [[starořečtina|starořeckých]] slov ἀ-πτηνο-δύτης [a-ptēno-dytēs], „bez-křídla-potápěč“. Jeho [[Druh (biologie)|druhové]] jméno ''forsteri'' je pocta [[Německo|německému]] přírodovědci [[Johann Reinhold Forster|Johannu Reinholdu Forsterovi]], který doprovázel kapitána [[James Cook|Jamese Cooka]] na jeho druhé tichomořské plavbě a který pojmenoval pět jiných druhů tučňáka.<ref>[http://www.britishmuseum.org/explore/highlights/highlight_objects/loan_in/k/king_penguin.aspx British Museum – King penguin (anglicky)]</ref>
Spolu se stejně zbarveným, ale menším [[tučňák patagonský|tučňákem patagonským]] (''A. patagonicus''), je tučňák císařský jediným žijícím druhem rodu ''Aptenodytes''. [[Fosílie|Fosilní]] nálezy na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] z pozdního [[pliocén]]u, tedy asi před třemi miliony lety, ukázaly, že v tomto rodu byl další druh, ''A. ridgeni''.<ref name=Williams>{{Citace monografie|příjmení=Williams|jméno=Tony D.|titul=The Penguins|vydavatel=Oxford University Press |místo=[[Oxford]]|rok=[[1995]]|počet stran=295|jazyk=anglicky|strany=3, 13, 23, 24, 27, 28, 30, 40, 45, 47, 68, 89, 107–111, 152, 156–159| isbn=019854667X}}</ref> Výzkum chování a genetiky tučňáků ukázal, že je rod ''Aptenodytes'' bazální [[klad|větví]] celého řádu, což znamená, že se oddělil od větve, z níž se vyvinuly všechny ostatní rody tučňáků.<ref>{{Citace periodika| autor=Jouventin P| rok=1982| titul=Visual and vocal signals in penguins, their evolution and adaptive characters| periodikum=Adv. Ethol.| ročník=24| strany=1–149}}</ref> Zkoumání [[mitochondriální DNA|mitochondriální]] a [[jaderná DNA|jaderné]] [[DNA]] naznačuje, že toto odtržení proběhlo zhruba mezi 40 miliony lety.<ref>{{Citace periodika| autor=Baker AJ, Pereira SL, Haddrath OP, Edge KA| rok=2006| titul=Multiple gene evidence for expansion of extant penguins out of Antarctica due to global cooling| periodikum=Proc Biol Sci.| ročník=273| číslo=1582| strany=11–17| doi=10.1098/rspb.2005.3260| url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1560011| datum přístupu=2008-03-21| pmid=16519228|pmc=1560011}}</ref>
== Popis ==
[[Soubor:Kaiserpinguine mit Jungen.jpg|thumb|Dospělci s dětmi|left]]
Dospělý tučňák císařský dosahuje výšky až 122 centimetrů.<ref name=Marinebio/> Jeho váha se pohybuje mezi 22 a 45 kilogramy<ref name="ADW"/><ref name="Marinebio"/> a závisí na pohlaví, protože [[Pohlavní dimorfismus|samci váží více]] než samice, a také na ročním období, protože samec i samice ztrácejí podstatnou část své váhy při chovu mláďat a sezení na vejcích.<ref name="Marinebio"/> Samec musí vystát více než dva měsíce [[Antarktida|antarktické]] zimy, aby uchránil vejce před mrazem. Během této doby ani jednou nejí a proto většina samců za tu dobu ztratí okolo 12 kg.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Daddy Dearest|periodikum=Calgary Herald|datum vydání=2010-07-20| url=http://www2.canada.com/calgaryherald/news/story.html?id=59132c88-d1ec-434c-b16f-d15eb1ceb16b&p=2}}</ref> Průměrná váha na začátku sezení je u samců 38 kg a u samic 29,5 kg. Po tomto období mají obě pohlaví hmotnost průměrně 23 kg.<ref name="ADW">{{Citace elektronické monografie| url=http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Aptenodytes_forsteri.html| autor=University of Michigan Museum of Zoology| titul=Aptenodytes forsteri| datum přístupu=2008-01-01}}</ref><ref name=Marinebio>{{Citace elektronické monografie| url=http://marinebio.org/species.asp?id=534| titul=Emperor Penguin, Aptenodytes forsteri at MarineBio.org| vydavatel=Marinebio.org| datum=MarchineBio Advertising| datum přístupu=2008-11-03}}</ref><ref name=Hanzab />
Jako všichni [[tučňáci]] má také tučňák císařský [[aerodynamika|aerodynamický]] tvar, který minimalizuje [[Odpor prostředí|odpor vody]] při plavání, a křídla přeměněná na tuhé ploché ploutve.<ref name=Williams/> Jazyk má opatřený háčky orientovanými směrem dozadu, takže brání úniku lapené kořisti.<ref name=NG04/> Samci a samice jsou stejně vysocí a mají stejné zbarvení.<ref name="ADW"/> Na hlavě, bradě, krku, zádech, ocasu a hřbetu ploutví má tento druh černé opeření. Na břiše a spodku křídel je bílý a v horní části hrudi začíná peří přecházet do světle žluta. Okolí uší je pak jasně žluté. Vrchní část osmicentimetrového zobáku je černá a spodní část může být růžová nebo oranžová.<ref name=Williams/> Nedospělý jedinec má bradu, krk a okolí uší bílé a zobák černý.<ref name=Williams/> Mládě je většinou pokryté šedým peřím a má černou hlavu s bílou maskou.<ref name=Williams/> V roce [[2001]] bylo pozorováno mládě s bílým peřím na celém těle, ale nejednalo se u skutečného [[albinismus|albína]], jelikož nemělo růžové oči.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.cdnn.info/eco/e010908/e010908.html| titul=Scientists find rare all-white emperor penguin| datum přístupu=2008-03-29| autor=CDNN| datum=2001-09-08| edice=CDNN| vydavatel=Cyber Diver News Network}}</ref> Mládě po vylíhnutí váží průměrně 315 gramů a peří mu vyroste, když dosáhne asi 50 % váhy dospělého jedince.<ref name=Williams/>
Od listopadu do února tmavé peří tučňáka císařského bledne do hněda před tím, než se během ledna nebo února [[přepeřování|přepeří]].<ref name=Williams/> Vzhledem k ostatním ptákům je u tohoto druhu přepeřování rychlé, trvá v průměru pouze 34 dní. Nové peří vyvstane z pokožky po té, co naroste do třetiny své konečné délky, ještě před tím, než odpadne staré peří. Tomu se tak děje kvůli snížený tepelných ztrát.<ref name=Williams/>
Každoroční šance dožití tučňáka císařského je 95,1 % a průměrná doba života činí 19,9 let. Někteří vědci odhadují, že 1 % těchto tučňáků se může dožít 50 let.<ref name=Mougvanb79>(francouzsky) {{Citace periodika| autor=Mougin J-L, van Beveren M| rok=1979| titul=Structure et dynamique de la population de manchots empereur ''Aptenodytes forsteri'' de la colonie de l'archipel de Pointe Géologie, Terre Adélie| periodikum=Compte Rendus Academie Science dé Paris| ročník=289D| strany=157–60}}</ref> Na druhou stranu pouze 19 % mláďat přežije svůj první rok života.<ref name=Williams/> 80 % tučňáků císařských tvoří jedinci starší čtyř let.<ref name=Mougvanb79/>
=== Zvuky ===
Protože tučňák císařský nemá žádné dlouhodobé [[hnízdo]], které by mu sloužilo ke znovunalezení svého partnera nebo mláděte, musí spoléhat na zvukovou komunikaci.<ref name=Williams/> Používá složité směsice zvuků, které jsou pro rozpoznání rodičů, mláďat a partnerů zásadní.<ref name="ADW"/> Zřejmě disponuje nejrozmanitějšími zvukovými signály ze všech tučňáků.<ref name=Williams/> K dorozumívání používá dvou [[kmitočtové pásmo|kmitočtových pásem]] naráz.<ref>{{citace periodika| příjmení = Robisson | jméno=P.| rok= 1992 | url = http://elibrary.unm.edu/sora/Auk/v109n03/p0654-p0658.pdf | titul = Vocalizations in ''Aptenodytes'' Penguins: Application of the Two-voice Theory| periodikum = The Auk| ročník=109 | číslo=3| strany= 654–658}}</ref>
=== Adaptace na zimu ===
[[Soubor:Diving emperor penguin.jpg|thumb|Tučňák císařský může zadržet [[dýchání|dech]] až na 20 minut a ponořit se do hloubky přes 550 metrů.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://photolibrary.usap.gov/Portscripts/PortWeb.dll?query&field1=Filename&op1=matches&value=EMPEROR_DIVE.JPG&catalog=Antarctica&template=USAPgovMidThumbs |vydavatel=Antarctic Photo Library of the US Antarctic Program | datum = 30. května, 2008}}</ref>]]
Tučňák královský se rozmnožuje v nejstudenějším prostředí ze všech ptáků – teplota vzduchu může klesnout na -40 [[Stupeň Celsia|°C]] a vítr může dosáhnout rychlosti až 144 km/h. Teplota vody je -1,8 °C, což je mnohem méně než průměrná teplota tučňákova těla (39 °C). K zabránění ztráty tepla se u tohoto druhu vyvinuly mnohé [[adaptace]].<ref name=Williams/> Pod pokožkou má vrstvu [[škára|škáry]] tlustou až 3 cm a 80–90 % izolace zajišťuje peří.<ref name=Williams/> Výsledná vrstva tuku mu ztěžuje pohyb na pevnině. Má krátké tuhé peří ve tvaru kopí. S hustotou 15 per na cm<sup>2</sup> je to nejhustěji opeřený pták na světě.<ref name=NatGeoHile>{{Citace elektronické monografie| url=http://news.nationalgeographic.com/news/2004/03/0329_040329_TVpenguins.html| titul=Emperor Penguins: Uniquely Armed for Antarctica| datum přístupu=2008-03-31| autor=Hile J| datum=2004-03-29| edice=National Geographic website| vydavatel=National Geographic}}</ref> Tučňák císařský má svaly, které mu umožňují držet peří na zemi vzpřímené a vytvořit tak vrstvu vzduchu, která také redukuje ztrátu tepla. Naopak ve vodě se peří zploští a díky tomu tučňák neprovlhne.<ref name=Williams/> Aby udržel peří mastné a voděodolné, musí ho čechrat.<ref name=Kooy90>{{Citace periodika| autor=Kooyman GL, Gentry RL, Bergman WP, Hammel HT| rok=1976| titul= Heat loss in penguins during immersion and compression| periodikum=Comparative Biochemistry and Physiology| ročník=54A| strany=75–80}}</ref>
Tučňák císařský je schopný beze změny [[metabolismus|metabolismu]] [[termoregulace živočichů|udržet]] běžnou [[tělesná teplota|tělesnou teplotu]] při okolních teplotách -10 až 20 °C. Při nižších teplotách se jeho metabolismus výrazně zrychlí, ale normální teplotu těla si umí udržet v širokém teplotním rozmezí od -47 po 38 °C.<ref name=Williams/> Pro zrychlení metabolismu využívá plavání, chození, třesení a zvýšené spalování tuků, které navozuje hormon [[glukagon]].<ref name=Williams/> Při teplotách nad 20 °C se tučňák císařský snaží zabránit přehřívání, a proto zvedá svá křídla, čímž se plocha jeho těla odhalená větru zvýší o 16 %.<ref name=Williams/>
=== Adaptace na tlak a malé hodnoty kyslíku ===
Mimo zimu čelí tučňák císařský i dalšímu problému spojenému s ponory do velké hloubky – výrazně se zvyšujícímu tlaku, který může představovat až 40–násobek [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]. Takový tlak by u většiny jiných pozemských živočichů způsobil [[barotrauma]]. Kosti tohoto tučňáka nejsou téměř vyplněné vzduchem, ale jsou velmi pevné, což zabrání mechanickému barotraumatu. Není ale známo, jak se tučňák vypořádává s [[dekompresní nemoc|dekompresní nemocí]].<ref name=NG04/>
Při potápění se tučňákovi císařskému sníží spotřeba kyslíku, protože zpomalí tlukot svého srdce až na 5 úderů za minutu a pozastaví funkci méně důležitých orgánů.<ref name=NG04>{{Citace elektronické monografie| url=http://news.nationalgeographic.com/news/2004/01/0130_040130_penguincam.html| titul="Penguin Ranch" Reveals Hunting, Swimming Secrets| datum přístupu=2008-03-26| autor=Owen J| datum=2004-01-30| edice=National Geographic website| vydavatel=National Geographic}}</ref> Jeho [[hemoglobin]] a [[myoglobin]] jsou schopny transportovat kyslík v krvi v malých koncentracích, díky čemuž při jeho malých hodnotách neztratí vědomí.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://news.nationalgeographic.com/news/2007/12/071207-penguins-dive.html| titul=Penguins Safely Lower Oxygen to "Blackout" Levels| datum přístupu=2008-03-26| autor=Norris S| datum=2007-12-07| edice=National Geographic website| vydavatel=National Geographic}}</ref>
== Rozšíření ==
Tučňák císařský se vyskytuje téměř výhradně mezi 66° a 77° [[zeměpisná šířka|jižní šířky]]. Téměř vždy se rozmnožuje na [[kra|krách]] nejdále 18 km od pobřeží.<ref name="ADW" /> Kolonie s mláďaty se většinou schovávají před větrem u ledovcových útesů.<ref name="ADW"/> Počet žijících jedinců není vůbec znám a někteří autoři dokonce navrhují z těchto důvodů přesunout tučňáka císařského z kategorie „[[málo dotčený]]“ (LC) do kategorie „[[chybí údaje]]“ (DD).<ref name=fretwell /> Informace z roku 1990 hovoří o 400 000–450 000 jedincích, kteří žijí asi ve 40 koloniích.<ref name=Hanzab>{{Citace monografie| titul=Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic Birds, Vol. 1A| příjmení=Marchant| jméno=S| spoluautoři=Higgins PJ| rok=1990| vydavatel=[[Oxford University Press]]| místo=Melbourne}}</ref> Okolo 80 000 párů žije v [[Rossovo moře|Rossově moři]].<ref>{{Citace monografie| titul=Status and Conservation of the World's Seabirds| kapitola= The status and conservation of birds in the Ross Sea sector of Antarctica| korporace= Croxall JP, Evans PGH, Schreiber RW| autor=Harper PC, Knox GA, Wilson GJ, Young EC| rok=1984| vydavatel=ICBP| místo=Cambridge| strany=593–608}}</ref> Velké kolonie se nachází na mysu [[mys Washington|Washington]] (20 000-25 000 párů), na ostrově [[Coulman]] ve [[Viktoriina země|Viktoriině zemi]] (asi 22 000 párů), v [[Coatsova země|Coatsově zemi]] (14 300-31 400 párů) a v [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]] (16 000 párů).<ref name=Hanzab /> Ví se o dvou pevninských koloniích, jedna je na [[Antarktický poloostrov|Antarktickém poloostrově]]<ref>{{Citace periodika| příjmení=Stonehouse| jméno=B| rok=1953| titul=The Emperor Penguin ''Aptenodytes forsteri'' Gray I. Breeding behaviour and development| periodikum=Falkland Islands Dependencies Survey Scientific Report| ročník=6| strany=1–33}}</ref> a druhá na mysu [[ledovec Taylor|ledovce Taylor]] v [[Australské Antarktické teritorium|Australském Antarktickém teritoriu]].<ref>{{Citace periodika| doi=10.1071/MU9920065| příjmení=Robertson| jméno=G| rok=1992| titul=Population size and breeding success of Emperor Penguins ''Aptenodytes forsteri'' at Auster and Taylor Glacier colonies, Mawson Coast, Antarctica| periodikum=Emu| ročník=92| strany=65–71}}</ref> V roce 2009 satelitní snímky ledovců pomohly vědcům objevit deset předtím neznámých kolonií tučňáka císařského v Antarktidě, čímž se počet známých kolonií těchto tučňáků aktuálně dostává k číslu 38.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.guardian.co.uk/environment/2009/jun/02/wildlife-poles | titul = Penguin poo viewed from space reveals new Antarctic colony locations| vydavatel= The Guardian| měsíc=červen| den=2| rok=2009}}</ref><ref name=fretwell>{{Citace periodika
| doi = 10.1111/j.1466-8238.2009.00467.x
| issn = 1466-8238
| ročník = 18
| číslo = 5
| strany = 543-552
| příjmení = Fretwell
| jméno = Peter T.
| spoluautoři = Philip N. Trathan
| titul = Penguins from space: faecal stains reveal the location of emperor penguin colonies
| periodikum = Global Ecology and Biogeography
| datum vydání = 2009
}}</ref> Několik zbloudilých tučňáků císařských bylo v minulosti hlášeno na [[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech]],<ref>{{Citace periodika| autor=Downes MC, Ealey EHM, Gwynn AM, Young PS| rok=1959| titul=The Birds of Heard Island| periodikum=Australian National Antarctic Research Report| ročník=Series B1| strany=1–35}}</ref> [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgii a Jižních Sandwichových ostrovech]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]].<ref name=Hanzab/><ref>{{Citace periodika| autor=Croxall JP, Prince PA| rok=1983| titul=Antarctic Penguins and Albatrosses| periodikum=Oceanus| ročník=26| strany=18–27}}</ref>
=== Ohrožení ===
[[Soubor:Emperor Penguin Manchot empereur.jpg|right|thumb|Dospělý jedinec]]
Tučňák císařský patří mezi [[málo dotčený|málo dotčené]] druhy podle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]. Spolu s devíti dalšími druhy tučňáků se uvažuje o jeho zařazení do [[Endangered Species Act]] [[Spojené státy americké|Spojených států]].<ref name=Culturekiosque>{{Citace elektronického periodika|titul=PENGUINS TO GET PROTECTION UNDER ENDANGERED SPECIES|periodikum=Culturekiosque|datum vydání=2007-07-18|datum přístupu=2011-01-30| url=http://www.culturekiosque.com/nouveau/news/penguins.html}}</ref> Hlavním důvodem toho je údajně ubývání dostupnosti potravy kvůli [[klimatické změny|klimatickým změnám]] a průmyslovému rybolovu. Mezi další důvody patří choroby, ničení jeho přirozeného prostředí výskytu a narušování lidmi (hlavně vinou turismu).<ref name=Culturekiosque /><ref>{{citace periodika| autor = Burger J. & Gochfeld M. | rok=2007| titul = Responses of Emperor Penguins (''Aptenodytes forsteri'') to encounters with ecotourists while commuting to and from their breeding colony|periodikum= Polar Biology|ročník= 30| číslo=10|strany= 1303–1313|doi= 10.1007/s00300-007-0291-1}}</ref> Podle jedné studie mláďata začínají být znepokojená při přiblížení se helikoptéry na méně než 1 kilometr.<ref>{{Citace periodika| autor= Giese M, Riddle M| rok=1997| titul=Disturbance of emperor penguin ''Aptenodytes forsteri'' chicks by helicopters| periodikum=Polar Biology| ročník=22| číslo=6| strany=366–71| doi=10.1007/s003000050430| url= http://www.springerlink.com/content/vy4wbkfdlmqjj196/fulltext.pdf | datum přístupu= 2008-03-22}}</ref>
V průběhu neobvykle dlouhého teplého období na konci 70. let 20. století byl pozorován padesátiprocentní pokles populace v [[Adélina země|Adélině zemi]] v důsledku zvýšeného vymírání dospělých jedinců, a to hlavně samců. Na druhou stranu následné opětovné ochlazení sice zastavilo toto vymírání, ale vlivem nižších teplot se snížila úspěšnost vylíhnutí mláďat z vajec (při větší teplotě nemusí mít vejce tak silnou skořápku). Proto je tučňák císařský považován za druh velmi citlivý na klimatické změny.<ref>{{Citace periodika| titul=Emperor penguins and climate change.| příjmení=Barbraud| jméno=C.| spoluautoři=Weimerskirch H.| periodikum=Nature | rok=2001| ročník=411| číslo=6834| strany=183–186| pmid=11346792| doi=10.1038/35075554}}</ref>
Podle studie [[Oceánografický institut ve Woods Hole|Oceánografického institutu ve Woods Hole]] provedené v lednu 2009 se tučňák císařský může dostat na pokraj vyhynutí do roku 2100. Pomocí matematických modelů totiž vědci vypočítali, jak ztráta ledovcové plochy způsobená globálním oteplováním ovlivní velkou kolonii v [[Adélina země|Adélině zemi]] v [[Antarktida|Antarktidě]]. Tyto modely předpověděly 87% úbytek této populace do konce tohoto století, tedy ze současných 3000 párů na 400 párů. Takovýto úbytek může nastat v celkové populaci tučňáka císařského.<ref>Dunham, Will. "[http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/01/26/AR2009012601875.html?hpid=artslot Melting Sea Ice May Doom Emperor Penguins, Study Finds.]" ''[[The Washington Post]]'', January 26, 2009. Retrieved on 2008-01-26.</ref> Údajně se bude jednat o podobný úbytek, jaký již jednou nastal (v 70. letech 20. století).<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://scienceblogs.com/notrocketscience/2009/01/are_emperor_penguins_marching_to_extinction.php| titul = Are emperor penguins marching to extinction?| jméno=Ed | příjmení= Yong| rok=2009| vydavatel=Scienceblogs.com}}</ref>
== Chování ==
[[Soubor:EmperorPenguinColonyClose.jpg|thumb|Kolonie tučňáka císařského]]
Tučňák císařský je sociální zvíře. Lovící jedinci někdy synchronizují potápění a vynořování.<ref name=Kooy71>{{Citace periodika| autor=Kooyman GL, Drabek CM, Elsner R, Campbell WB| rok=1971| titul=Diving behaviour of the Emperor Penguin ''Aptenodytes forsteri''| periodikum=Auk| ročník=88| strany=775–95 | url=http://elibrary.unm.edu/sora/Auk/v088n04/p0775-p0795.pdf}}</ref> Někteří tučňáci jsou aktivní ve dne, někteří v noci. Většinu roku tráví cestováním mezi hnízdištěm a oblastí lovu.<ref name=Hanzab/>
[[Spojené státy americké|Americký]] [[fyziologie|fyziolog]] Gerry Kooyman v roce [[1971]] zveřejnil výsledky zkoumání chování tučňáka císařského pod vodou pomocí nahrávacích zařízení. Objevil, že se potápí do hloubky až 265 metrů a pod vodou vydrží až 18 minut.<ref name=Kooy71 /> Pozdější výzkum ukázal, že se jedna malá samice poblíž zálivu [[McMurdo Sound]] potopila do hloubky 535 metrů. Je možné, že se tučňák císařský může potopit ještě hlouběji, protože přesnost nahrávacích zařízení se ve větších hloubkách zmenšuje.<ref name=Williams/> Další výzkum jednoho jedince ukázal, že se ve vodě 900 metrů hluboké běžně ponořuje do hloubky 150 metrů a ve vodě hluboké 450–500 metrů se potápí do hloubek buď jen 50 metrů nebo více než 400 metrů.<ref name=Ancel92>{{Citace periodika| autor=Ancel A, Kooyman GL, Ponganis PJ, Gendner JP, Lignon J, Mestre X| rok=1992| titul=Foraging behaviour of Emperor Penguins as a resource detector in Winter and Summer| periodikum=Nature| ročník=360| strany=336–39| doi=10.1038/360336a0}}</ref>
Samci i samice musí z kolonií kvůli potravě urazit vzdálenost až 500 kilometrů. Tučňák císařský je zdatný plavec, průměrně při plavání dosahuje rychlosti 6–9 km/h.<ref>{{Citace periodika| autor=Kooyman GL, Ponganis PJ, Castellini MA, Ponganis EP, Ponganis KV, Thorson PH, Eckert SA, LeMaho Y| rok=1992| titul=Heart rates and swim speeds of emperor penguins diving under sea ice| periodikum=Journal of Experimental Biology| ročník=165| číslo=1| strany=1161–80 | url=http://jeb.biologists.org/cgi/reprint/165/1/161.pdf}}</ref> Na pevnině se pohybuje střídavě kolébavým pohybem a klouzáním se po ledu na svém břiše, kdy se odráží nohama a ploutvemi (křídly). Jako všichni ostatní tučňáci neumí létat.<ref name=Williams/>
Proti chladu se kolonie tučňáka císařského chrání choulením, kterého se účastní desítky až stovky jedinců a při němž se každý tučňák opírá o souseda. Tučňáci vně skupiny vystavení větru se pomalu přemisťují po okraji útvaru na závětrnou stranu, takže každý jedinec je chvíli uvnitř skupiny a chvíli vně.<ref>{{citace periodika|příjmení= Pinshow | jméno=B.,| spoluautoři = Fedak M.A. , Battles D.R, & Schmidt-Nielsen K. | rok=1976| titul = Energy expenditure for thermoregulation and locomotion in emperor penguins | periodikum = American Journal of Physiology| ročník = 231 (3)|strany= 903–12}}</ref>
=== Potrava ===
Tučňák císařský se živí převážně [[ryby|rybami]], [[korýši]] a [[hlavonožci]],<ref>Cherel Y, Kooyman GL. (1998) [http://www.springerlink.com/content/gpuy6dtmwnkxc5t8/fulltext.pdf "Food of emperor penguins (''Aptenodytes forsteri'') in the western Ross Sea, Antarctica"] ''Marine Biology'' '''130'''(3): 335–44 doi:10.1007/s002270050253</ref> ale složení potravy se mění od populace k populaci. Ryby jsou většinou nejdůležitějším zdrojem potravy, z nich nejčastější je [[treska antarktická]] (''Pleuragramma antarcticum''). Další běžnou potravou jsou ostatní ryby z [[čeleď|čeledi]] [[ledovkovití|ledovkovitých]] (Nototheniidae), [[krakatice glaciální]] (''Psychroteuthis glacialis''), [[krakatice Kondakova]] (''Kondakovia longimana'') nebo [[krunýřovka krillová]] (''Euphausia superba'').<ref name=Williams/> Tučňák císařský hledá potravu v [[Jižní oceán|Jižním oceánu]], a to buď v otevřených vodách nebo v prasklinách ledovců.<ref name="ADW"/> Jednou z jeho strategií je ponořit se do hloubky okolo 50 metrů, kde nad sebou nalezne ryby plovoucí pod ledovcem. Chytí jednu z nich a zase se ponoří hlouběji. Tak to dělá asi šestkrát a pak plave na povrch [[dýchání|nadechnout se]].<ref>{{Citace periodika| autor= Ponganis PJ, Van Dam RP, Marshall G, Knower T, Levenson DH| rok=2003| titul=Sub-ice foraging behavior of emperor penguins| periodikum=Journal of Experimental Biology | ročník=203 | číslo=21 | strany=3275–78 | url=http://jeb.biologists.org/cgi/reprint/203/21/3275.pdf}}</ref>
=== Predátoři ===
[[Soubor:Skua over penguins chicks.jpg|right|thumb|[[Chaluhovití|Chaluha]] letící nad mláďaty tučňáků císařských v [[Rossovo moře|Rossově moři]]]]
Mezi predátory tučňáka císařského patří ptáci a vodní savci. Největším pozemským predátorem mláďat je [[buřňák obrovský]] (''Macronectes giganteus''), který má za vinu až 34 % úmrtí mláďat v koloniích, i když se často spokojí i s mrtvými tučňáky. [[Chaluha antarktická]] (''Stercorarius maccormicki'') žere většinou mrtvá mláďata, protože živá jsou v období, kdy na místo výskytu kolonií doráží, na ní moc velká.<ref name=Williams/>
Jediní dva známí mořští predátoři jsou oba savci: [[tuleň leopardí]] (''Hydrurga leptonyx''), který se živí dospělými i mladými tučňáky,<ref name=Kooy90>{{Citace periodika| autor=Kooyman GL, Croll DA, Stone S, Smith S| rok=1990| titul=Emperor penguin colony at Cape Washington, Antarctica| periodikum=Polar Record| ročník=26| číslo=157| strany=103–08| doi=10.1017/S0032247400011141}}</ref> a [[kosatka dravá]] (''Orcinus orca''), která se živí pouze dospělci.<ref>{{Citace monografie| titul=Ecologie du manchot empereur| příjmení=Prévost| jméno=J| rok=1961| vydavatel=Hermann| místo=Paris}}</ref>
Pokud jeden z páru chovajícího mládě zemře, druhý musí mládě opustit a vydat se hledat potravu do moře.
=== Rozmnožování a chov mláďat ===
Tučňák císařský sexuálně dospívá ve věku asi tří let a většinou se začne rozmnožovat o jeden až tři roky později.<ref name=Williams/> Rozmnožovací cyklus začíná na počátku [[Antarktida|antarktické]] zimy, což je v březnu nebo v dubnu, kdy se všichni dospělí jedinci v koloniích přemisťují z moří do hnízdišť. Při tom urazí vzdálenost 100–160 kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Antarctic Photo Library: Images of Antarctica|url=http://photolibrary.usap.gov/Portscripts/PortWeb.dll?query&field1=Filename&op1=matches&value=PENGUIN_LIFECYCLE_H.JPG&catalog=Antarctica&template=USAPgovMidThumbs|vydavatel=[[Národní vědecká nadace]]|datum_vydání=2006|datum_přístupu=2011-02-05|jazyk=anglicky}}</ref> Zdá se, že se začínají hýbat spolu se zkracováním denní doby – úspěšně se k rozmnožování podařilo přimět jedince chované v zajetí pomocí systému osvětlení, který napodoboval změny délky antarktického dne.<ref>{{Citace periodika| titul=The endocrine control of reproduction and molt in male and female Emperor (''Aptenodytes forsteri'') and Adélie (''Pygoscelis adeliae'') Penguins. I. Annual changes in plasma levels of gonadal steroids and luteinizing hormone| periodikum=Gen. Comp. Endocrinol| ročník=62| strany=43–53| doi=10.1016/0016-6480(86)90092-4| rok=1986| autor=Groscolas, R| pmid=3781216| příjmení2=Jallageas| jméno2=M| příjmení3=Goldsmith| jméno3=A| příjmení4=Assenmacher| jméno4=I| číslo=1}}</ref>
[[Soubor:Penguin-lifecycle_czech.jpg|left|thumb|[[Životní cyklus]] tučňáka císařského]]
Námluvy tučňáka císařského začínají v březnu nebo dubnu, kdy se venkovní teplota může pohybovat okolo -40 [[Stupeň Celsia|°C]]. Na začátku si nezadaný samec položí hlavu na hruď, nadechne se a vydá 1–2 sekundy trvající zvuk. Poté se pohybuje po kolonii a volání opakuje. Když najde partnerku, tak si samec a samice stoupnou proti sobě, natáhnou hlavy směrem vzhůru a v této pozici několik minut přetrvávají. Poté se spolu pohybují po kolonii s tím, že samice většinou následuje samce. Před [[kopulace|kopulací]] se jeden z páru ukloní druhému a druhý to zopakuje.<ref name=Williams/>
Tučňák císařský je sériově [[monogamie|monogamní]] – jeden rok je věrný jednomu partnerovi, ale jen asi 15 % jedinců zůstane věrných jednomu partnerovi více let.<ref name=Williams/>
[[Soubor:Aptenodytes forsteri egg hg.jpg|thumb|right|[[Vejce]] tučňáka císařského. Má rozměr {{nowrap|12 × 8}} cm a tvarem trochu připomíná hrušku.]]
Samice v květnu nebo na začátku června vyvrhne jedno [[vejce]] vážící 460–470 g.<ref name=Williams/> Jeho tvar trochu připomíná hrušku a měří {{nowrap|12 × 8 cm}}.<ref name=Williams/> Většinou váží pouze 2,3 % váhy své matky, což ho činí jedním z nejlehčích (v poměru k váze matky) vajec mezi ptáky.<ref name=Williams/> 15,7 % váhy tohoto vejce tvoří skořápka; ta musí být stejně jako u ostatních druhů tučňáků velmi silná, aby se vejce nerozbilo.<ref name=Williams/>
Po vyvrhnutí vejce je matka vyhladovělá a trpí nedostatkem živin, takže velmi opatrně předá vejce samci a okamžitě se vrací na dva měsíce do moře lovit potravu.<ref name=Williams/> Předání vejce je velmi obtížné a mnoho párů ho upustí na zem. Když se to stane, mládě vevnitř velmi rychle zemře, protože vejce nedokáže vystát nízké teploty na povrchu ledu. Když se předání podaří, samec potom 64 dnů v kuse drží vejce na svých nohách, než se mládě vylíhne.<ref name=Williams/> Tučňák císařský je jediný druh tučňáka, který se chová tímto způsobem, u ostatních druhů se samec a samice v inkubování vejce střídají.<ref name=Williams/> V době, kdy se vejce vylíhne, už je samec v kolonii okolo 115 dní. Aby přežili zimu a silný vítr, který může dosahovat rychlosti až 200 km/h, choulí se samci k sobě. Během čtyř měsíců, kdy se přemisťuje, rozmnožuje a inkubuje mládě, ztratí samec až 20 kilogramů, takže z 38 kg mu zbude pouze 18 kg tělesné váhy.<ref>{{Citace periodika| jméno=J. P.| příjmení=Robin| spoluautoři=M. Frain, C. Sardet, R. Groscolas, and Y. Le Maho| rok=1988| titul= Protein and lipid utilization during long-term fasting in emperor penguins| periodikum=Am. J. Physiol. Regul. Integr. Comp. Physiol.| ročník=254| strany=R61–R68}}</ref><ref>{{Citace periodika| jméno=Y.| příjmení=Le Maho| spoluautoři=P. Delclitte, and J Chatonnet| titul=Thermoregulation in fasting emperor penguins under natural conditions| periodikum=Am. J. Physiol.| ročník=231| strany=913–922| rok=1976| pmid=970475| číslo=3}}</ref>
[[Soubor:EmperorPenguinFeedingChick.jpg|left|thumb|Tučňák císařský krmící mládě]]
Líhnutí může kvůli silné skořápce trvat dva až tři dny. Čerstvě narozené mládě je závislé na svých rodičích kvůli teplu a potravě.<ref name=Williams/> Jestliže se vylíhne před návratem matky, krmí ho otec tvarohovitou hmotou, kterou vytváří žlázou v [[jícen|jícnu]], složenou z 59 % z [[bílkovina|bílkovin]] a z 28 % z [[lipidy|lipidů]].<ref>{{Citace periodika| autor=Prévost J, Vilter V| rok=1963| titul=Histologie de la sécrétion oesophagienne du Manchot empereur| periodikum=Proceedings of the XIII International Ornithological Conference| strany=1085–94}}</ref>
Samice se do kolonie vrátí do deseti dnů po vylíhnutí mláděte, tedy někdy v půlce července nebo na začátku srpna.<ref name=Williams/> Svého partnera najde pomocí hlasových signálů a začne se starat o mládě. Krmí ho potravou předtím natrávenou ve svém žaludku. Samec je opustí a asi 24 dnů stráví lovem potravy v moři.<ref name=Williams/> Partneři se poté střídají v lovu a péči o mládě.<ref name=Williams/>
Asi 45–50 dní po vylíhnutí mláďata utvoří těsnou skupinu, čímž se navzájem ohřívají. Během této doby se oba rodiče vydají do moře lovit potravu, aby je nakrmili.<ref name=Williams/> Tyto skupiny mohou čítat až několik tisíc mláďat.<ref name=Williams/> Od začátku listopadu mláďatům začne růst peří a tento proces trvá až dva měsíce; často ho nemají kompletní ani v době opouštění kolonie. Během této doby je přestanou krmit rodiče. Všichni tučňáci se v prosinci nebo lednu přemístí k moři a stráví tam zbytek (arktického) léta.<ref name=Kooy90/><ref>{{Citace periodika | příjmení=Pütz | jméno=K. | příjmení2=Plötz | jméno2=J. | rok=1991 | titul=Moulting starvation in emperor penguin (''Aptenodytes forsteri'') chicks | periodikum=Polar Biology | ročník=11 | číslo=4 | strany=253–258 | url=http://www.springerlink.com/content/n27q005gj4631654/fulltext.pdf | issn= | doi=10.1007/BF00238459 }}.</ref>

== V kultuře ==
Životem tučňáka císařského se zabývá několik filmů. Velmi známý je francouzský dokument z roku 2005 ''[[Putování tučňáků]]'', který se zabývá jeho životním cyklem.<ref name=BBCBowes>{{Citace elektronické monografie| url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/entertainment/film/4165858.stm| titul=Penguin secrets captivate US viewers| datum přístupu=2008-03-23| autor=Bowes P| datum=2005-08-19| edice=BBC website| vydavatel=British Broadcasting Corporation}}</ref><ref>(francouzsky) {{Citace elektronické monografie| url=http://empereur.luc-jacquet.com/index_flash.htm| titul=La Marche de l'empereur, un film de Luc Jacquet| datum přístupu=2008-03-19| edice=Official Site}}</ref> Dvakrát se jím také zabýval [[David Attenborough]] z [[BBC]], a to v páté epizodě seriálu ''Life in the Freezer'' z roku 1993<ref>{{cite episode| title = The Big Freeze| series = Life in the Freezer| airdate = 1993| season = 1| number = 5|network= BBC|credits=Presenter – David Attenborough}}</ref> a v seriálu ''[[Zázračná planeta]]''.<ref>{{cite episode| title = Ice Worlds| series = Planet Earth| airdate = 2006| season = 1| number = 6|network= BBC|credits=Presenter – David Attenborough}}</ref>
Tučňáci císařští jsou hlavními postavami v animovaném filmu ''[[Happy Feet]]'' a Big-Z, postava z filmu ''[[Divoké vlny]]'', je také tučňák císařský.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://kids.nationalgeographic.com/Stories/WackyStories/Surfs-up| titul=Behind the Scenes of the New Movie "Surf's Up"| datum přístupu=2008-03-26| autor=Lovgren S| rok=2007| edice=National Geographic website| vydavatel=National Geographic |archiveurl = http://web.archive.org/web/20080310002959/http://kids.nationalgeographic.com/Stories/WackyStories/Surfs-up |archivedate = March 10, 2008}}</ref>

=== Literatura ===
* WILLIAMS, Tony D.. The Penguins. Oxford, England : Oxford University Press, 1995. ISBN 019854667X.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Aptenodytes_forsteri.html Informační stránka na webu Michiganské univerzity] s citacemi ze studií
* (anglicky) [http://www.gdargaud.net/Antarctica/Penguins.html Fotografie tučňáků císařských]
* (anglicky) [http://digimorph.org/specimens/Aptenodytes_forsteri/juvenile/whole/ Morfologie tučňáka císařského]
* (anglicky) [http://explorations.ucsd.edu/Features/Emperors_of_the_Extreme/ Článek Emperors of the Extreme] od Scrippsova institutu
* (anglicky) [http://www.photovolcanica.com/PenguinSpecies/Emperor/EmperorPenguinPhotos.html Emperor Penguin - Photo Volcaniaca]
* (anglicky) [http://ibc.lynxeds.com/species/emperor-penguin-aptenodytes-forsteri Videa, fotky a zvukové nahrávky tučňáka císařského] na stránkách Internet Bird Collection

{{Commonscat|Aptenodytes forsteri}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Dobrý článek}}
[[Kategorie:Tučňákovití]]
[[Kategorie:Přírodní prostředí Antarktidy]]

Tučňák císařský - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „{{Legenda|“ textem „{{Barva|“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:08
Řádka 19:		Řádka 19:
	\| status_ref=<ref name="IUCN">{{IUCN2006\|assessors=BirdLife International\| rok=2004\| id=49667\| titul=Aptenodytes forsteri\|downloaded=12 May 2006}}<!-- bad template, needs fixing, why don't they follow convention on other cite templates?--> Database entry includes justification for why this species is of least concern</ref>		\| status_ref=<ref name="IUCN">{{IUCN2006\|assessors=BirdLife International\| rok=2004\| id=49667\| titul=Aptenodytes forsteri\|downloaded=12 May 2006}}<!-- bad template, needs fixing, why don't they follow convention on other cite templates?--> Database entry includes justification for why this species is of least concern</ref>
	\| mapa rozšíření = Manchot empereur carte reparition.png		\| mapa rozšíření = Manchot empereur carte reparition.png
-	\| popis mapy={{~~Legenda~~\|#11bb66\|Oblast rozmnožování}}	+	\| popis mapy={{Barva\|#11bb66\|Oblast rozmnožování}}
-	{{~~Legenda~~\|#ee8888\|Oblast rozšíření}}	+	{{Barva\|#ee8888\|Oblast rozšíření}}
	}}		}}
	'''Tučňák císařský''' (''Aptenodytes forsteri'') je nejvyšší a nejtěžší ze všech [[tučňáci\|tučňáků]]. Je [[endemit]]em [[Antarktida\|Antarktidy]]. Samec má stejné rozměry i zbarvení [[peří]] jako samice, dosahuje výšky 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluté. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.		'''Tučňák císařský''' (''Aptenodytes forsteri'') je nejvyšší a nejtěžší ze všech [[tučňáci\|tučňáků]]. Je [[endemit]]em [[Antarktida\|Antarktidy]]. Samec má stejné rozměry i zbarvení [[peří]] jako samice, dosahuje výšky 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluté. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.