Sysop: + NEW, FLICKR

2026-06-30T14:07:37Z

+ NEW, FLICKR

Nová stránka

[[Soubor:Tunguska Ereignis-1.jpg|thumb|250px|Zkáza lesa způsobená výbuchem, fotografie [[Leonid Kulik|Kulikovy]] výpravy z roku 1927]]
[[Soubor:Russia-CIA WFB Map--Tunguska.png|thumb|250px|Místo výbuchu Tunguského meteoritu]]
'''Tunguská událost''', '''tunguský meteorit''',<ref name="БРЭ"/> '''tunguská katastrofa''' či '''tunguská záhada''' (též psáno s přídavným jménem '''tunguzská''') byl mimořádně silný [[výbuch]], ke kterému došlo [[30. červen|30. června]] [[1908]]<ref name="БРЭ">{{Citace elektronické monografie
| autor = Корочанцев, А. В.
| titul = [[Velká ruská encyklopedie]]
| url = https://bigenc.ru/physics/text/4220728
| vydavatel = Ruská akademie věd
| datum_přístupu = 2020-05-11
| jazyk = ru
| kapitola = ́ТУНГУ́ССКИЙ МЕТЕОРИ́Т
| typ kapitoly = heslo
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210227132213/https://bigenc.ru/physics/text/4220728
| datum archivace = 2021-02-27
| nedostupné = ano
}}</ref> nedaleko řeky [[Podkamenná Tunguska]]<ref name="БРЭ"/> v prostoru centrální [[Sibiř]]e, v dnešním [[Krasnojarský kraj|Krasnojarském kraji]]. Událost je připisována výbuchu přiletivšího [[kosmické těleso|kosmického tělesa]] s rozměry 50 až 190 metrů (záleží na hustotě, rychlosti, kompaktnosti a úhlu dopadu), které vybuchlo ve výšce asi 5 až 10 km nad zemským povrchem. Exploze byla natolik silná, že v oblasti přibližně 2 150 km² vyvrátila a přelámala víc než 80 milionů stromů.<ref name="Před 110 lety vybuchl tunguzský meteorit. Zkoumal ho i český vědec">{{Citace elektronické monografie
| titul = Před 110 lety vybuchl tunguzský meteorit. Zkoumal ho i český vědec
| url = https://dotyk.denik.cz/publicistika/pred-110-lety-vybuchl-tunguzsky-meteorit-jeho-puvod-je-dodnes-zahadou-20180630.html
| datum vydání = 2018-06-30
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2019-01-05
| vydavatel =
| místo =
}}</ref> Síla výbuchu je odhadována na 10 až 30 [[Megatuna TNT|megatun]], což je 2 000 krát víc než měla [[Little Boy|atomová bomba]] svržená na [[Hirošima|Hirošimu]] nebo polovina [[Car-bomba|Car-bomby]]. V oblasti exploze nebyl nikdy nalezen žádný odpovídající [[meteorit]].<ref name="vypátrán" /> Mohlo ale jít jen o [[tečný meteoroid]] bez dopadu na zem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Houser
| jméno = Pavel
| titul = Tunguský meteorit mohl zase odletět
| periodikum = SCIENCEmag.cz
| url = https://sciencemag.cz/tungusky-meteorit-mohl-zase-odletet/
| datum vydání = 2020-05-21
| datum přístupu = 2021-07-11
}}</ref> Přesto se pro vybuchnuvší těleso někdy používá název tunguský meteorit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tunguzský meteorit zasáhl zemi před sto lety, jeho původ je stále neznámý
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/tunguzsky-meteorit-zasahl-zemi-pred-sto-lety-jeho-puvod-je-stale-neznamy.A080630_113652_vedatech_lpo
| datum vydání = 2008-06-30
| datum přístupu = 2021-07-11
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Tunguzský meteorit byl pravděpodobně menší |url=http://www.vesmir.info/meteoroidy/tunguzsky-meteorit-byl-pravdepodobne-mensi.htm |datum přístupu=2009-12-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091227193128/http://www.vesmir.info/meteoroidy/tunguzsky-meteorit-byl-pravdepodobne-mensi.htm |datum archivace=2009-12-27 |nedostupné=ano }}</ref><ref name="digiweb">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tejzr
| jméno = Ludvík
| titul = Tunguzský meteorit: záhada stará sto let
| periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz)
| url = https://tech.ihned.cz/c1-25712160-sibirska-exploze-pred-sto-lety
| datum vydání = 2008-06-28
| datum přístupu = 2021-07-11
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Záhada Tunguzského meteoritu: objeveno místo dopadu?
| periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahada-tunguzskeho-meteoritu-objeveno-misto-dopadu/r~i:article:458909/
| datum vydání = 2007-07-02
| datum přístupu = 2021-07-11
}}</ref>

== Popis události ==
K mohutnému výbuchu došlo přibližně v 7:15 ráno místního času<ref name="БРЭ"/> nad prakticky neobydlenou oblastí [[tajga|tajgy]] v Tunguské oblasti pojmenované podle řeky [[Podkamenná Tunguska]]. Průlet objektu atmosférou byl pozorován mnoha svědky a je obvykle popisován jako jasná žlutá koule nebo válec letící oblohou. Podle některých autorů byl průlet tohoto objektu atmosférou pozorován i na českém území v době okolo půlnoci a letící žhavé těleso ve velké výšce prý směřovalo východním směrem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Záhada Tunguzského výbuchu, obrovská explózia na Sibíri v roku 1908 - Záhady.eu
| url = https://www.zahady.eu/zahada-tunguzskeho-vybuchu/
| datum vydání = 2024-03-03
| datum přístupu = 2024-03-03
| jazyk = sk-SK
| url archivu = https://web.archive.org/web/20240303082344/https://www.zahady.eu/zahada-tunguzskeho-vybuchu/
| datum archivace = 2024-03-03
| nedostupné = ano
}}</ref>

Výbuch (podle části svědků tři po sobě jdoucí exploze) byl natolik silný, že byl slyšitelný do vzdálenosti kolem 1000 km, vyvrátil nebo přelámal kolem 60 000 000 stromů na rozloze větší než 2000 km²; rozbíjel okna domů, odhazoval osoby a zapaloval na nich oděv ještě v osadě [[Vanavara]], vzdálené od epicentra 70 km. [[zemětřesení|Seismické otřesy]] po explozi zaznamenaly [[seismologie|seismologické]] stanice po celém světě a následný obrovský [[lesní požár]] byl pozorovatelný ze vzdálenosti mnoha set kilometrů. Do atmosféry se dostalo nesmírné množství malých částic především popela z lesních požárů a v oblasti poblíž výbuchu padal černý déšť. Několik následujících nocí byla noční obloha i v Evropě podivně světlá a jevy podobné [[polární záře|polární záři]] byly pozorovatelné i ve střední Evropě. Lidé v blízkých oblastech utrpěli popáleniny pokožky, které se prý jen obtížně a dlouho hojily.

Zmizela většina sobích stád i s hlídacími psy.<ref name="#1">100+1 zahraničních zajímavostí, 7/2014; Vendula Hrnčířová: Stoletá záhada tunguzské katastrofy</ref>

Protože se na místě exploze nenašel kráter, je pravděpodobné, že k výbuchu došlo v atmosféře. Výpočty síly výbuchu se značně liší a jednotliví autoři uvádějí hodnoty 10–25 [[Ekvivalent TNT|megatun TNT]]. V některých pramenech je dokonce uváděno až 50 Mt TNT. V červnu [[2007]] italský vědec [[Luca Gasperini]] oznámil, že objevil jezero, které mohlo vzniknout z kráteru vzniklého dopadem meteoritu nebo jeho části, hypotéza však zatím nebyla potvrzena a řada vědců se k ní staví skepticky.<ref name="vypátrán">{{Citace elektronické monografie
| titul = Tunguzský kráter vypátrán
| url = http://www.astro.cz/clanek/2831
| datum vydání = 2007-06-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-11
| vydavatel = Česká astronomická společnost
| místo =
}} – založeno na informacích z časopisu [[Nature]].</ref><ref name="digiweb"/>

== Historie výzkumu ==
Tento jev způsobil jen malý zájem vědeckého světa o prozkoumání jeho příčin. Lze to přičítat velké vzdálenosti a nesnadné dostupnosti místa události z [[Moskva|Moskvy]], chaosu v tehdejším [[Ruské impérium|carském Rusku]] způsobenému nestabilitou politické situace, blížící se [[První světová válka|I. světovou válkou]], [[Říjnová revoluce|revolucí]] roku [[1917]] a následnou [[Ruská občanská válka|občanskou válkou]].

První vědeckou expedici do Tunguské oblasti uspořádal teprve roku [[1921]] ruský [[mineralogie|mineralog]] Leonid Kulik (* 1. září 1883, † 24. dubna 1942).<ref name="БРЭ"/> Tato výprava se však nedostala přímo do oblasti exploze, přesto však přinesla výsledky, které pomohly k financování několika následujících výprav. Profesor Kulik pak v letech [[1927]]–[[1938]] prozkoumal celou oblast katastrofy především z hlediska mineralogického, ale zdokumentoval i biologické chování lesního porostu a hmyzu v postižené oblasti. Hlavním překvapením celého výzkumu byl fakt, že nebyl nalezen předpokládaný hluboký kráter po výbuchu.

Od 50. let 20. století byly na místo uspořádány celé desítky výprav, často spíše amatérských, které se snažily nalézt hmatatelné zbytky Tunguského meteoritu. Od roku 1959 vyslala řadu vědeckých výprav [[Tomsk]]á univerzita, které mj. uskutečnily [[magnetometr]]ická měření.

Z poměrně kusých údajů o výsledcích pátrání různých výprav však vyplývá, že v místě exploze nebyly nalezeny oblasti s anomálním výskytem neobvyklých [[chemický prvek|chemických prvků]] nebo sloučenin ani částice, které by bylo možno prohlásit za zbytky meteoritu. Některé zprávy uvádějí zvýšený obsah [[iridium|iridia]] v půdě, popř. nálezy mikroskopických sklovitých částeček v půdě, ale přesvědčivé důkazy nebyly podány.

Velmi často byla zkoumána [[radioaktivita]] odebraných vzorků půdy i rostlinných pletiv. V žádném z nich však nebyly nalezeny hodnoty, které by odpovídaly radioaktivnímu ozáření oblasti v okamžiku exploze ani výskyt radioaktivních [[izotop]]ů, prvků vzniklých v důsledku jaderného výbuchu. Vedle mineralogického a radiologického průzkumu byl také mapován tvar zničené lesní oblasti. V tomto ohledu přinesly směrodatné výsledky sovětské expedice [[Ruská akademie věd|Akademie věd]] pod vedením Kirilla Florenského v letech 1958, 1961 a 1962.<ref name="Největší záhada století">{{Citace monografie
| příjmení = Krassa
| jméno = Peter
| odkaz na autora = Peter Krassa
| rok = 1997
| titul = Největší záhada století
| vydání = 1
| vydavatel = Dialog
| místo = Liberec
| počet stran = 213
| stránky =
| isbn = 80-238-1482-6
}}</ref>

== Stopy ==
* V letech 1961 až 1979 prošlo tajgou deset sovětských expedic, které do největších podrobností zakreslily směřování vyvrácených stromů,
* výrazné jizvy na těch, které zůstaly stát,
* zkoumaly anomálie
** [[Magnetická anomálie|magnetické]],
** [[Izotopová geochemie|izotopové]] (na kosmický původ katastrofy ukazovaly zvýšené obsahy [[Vzácné zeminy|vzácných prvků]] v půdě a vrstvě [[Rašelina|rašeliny]] z roku 1908),
** [[Biologická klasifikace|biologické]] ([[mutace]] borovic, chování hmyzu),
** [[Termoluminiscence|termoluminiscenční]],
* [[magnetit]]ové a [[Křemičitany|silikát]]ové kuličky (v půdě),
* možné krátery (vědci z [[Boloňská univerzita|Boloňské univerzity]] zkoumají od roku 1999 jezero [[Čeko]]).
* V roce 1991 italští vědci Menotti Galli a Giuseppe Longo prokázali přítomnost mikroskopických částeček chemických prvků typických pro kamenný [[meteorit]] v [[Pryskyřice|pryskyřici]] ožehnutých stromů.
* Jevgenij J. Dimitrijev nalezl sklovitá vlákna (zavlečená mravenci do mravenišť) z roztavené hmoty, typické pro explodující [[kometa|komety]].<ref name="#1"/>

== Výpovědi ==
Některé z výpovědí tvrdí, že explozí bylo ve skutečnosti pět a zbytek tělesa dopadl až o desítky kilometrů dále na sever. Jiná svědectví se zásadně rozcházejí v určení času a směru letu. Dokonce to vypadá, jako kdyby ráno proletělo jedno těleso z jihu na sever a odpoledne z východu na západ.<ref name="#1"/>

Některé výpovědí hovoří o (zdánlivém ?) manévrování tělesa.

== Původ tělesa ==
[[Soubor:2024 YR4 size comparison.png|thumb|250px|Srovnání Tunguzského meteoru (zcela vpravo) s planetkou 2024 YR<sup>4</sup>, [[Čeljabinský meteor|Čeljabinským meteoritem]] a superbolidem ze Sulawesi (2009)]]
Poměrně věrohodně vyznívala hypotéza o kometárním původu tělesa, protože vysvětluje skutečnost, že neexistují průkazné nálezy zbytků hmoty meteoritu. Novější výzkumy však vedly k domněnce, že tělesem byla [[planetka]].

V roce 1930 navrhl britský matematik a meteorolog [[Francis John Welsh Whipple|F. J. W. Whipple]], že šlo o malou kometu. [[Ľubor Kresák]] přišel v roce 1978 s myšlenkou, že tělesem byl kus krátkoperiodické [[Enckeova kometa|Enckeovy komety]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kleczek
| jméno = Josip
| odkaz na autora = Josip Kleczek
| rok = 2002
| titul = Velká encyklopedie vesmíru
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| počet stran = 582
| stránky =
| isbn = 80-200-0906-X
}}</ref><ref name="KR 2006/6">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| spoluautoři =
| titul = V první lize kometárních astronomů
| periodikum = Kosmické rozhledy - Věstník České astronomické společnosti
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2006-11-30
| datum přístupu = 2008-10-11
| ročník = 44
| číslo = 6
| strany = 9
| url = http://kr.astro.cz/archiv/Kr_2006/2006-6-KR.pdf
| issn = 0231-8156
}}</ref>

Sovětští vědci dr. Zotkin a Fesenkov ([[1972]]) se domnívají, že se těleso komety při průniku do zemské atmosféry rozpadlo na několik částí. Další hypotéza pochází od profesora Stanjukoviče. Ten se domnívá, že se kometa při minimální rychlosti asi 30 kilometrů za sekundu v atmosféře vypařila. Odborně se tento jev nazývá termická exploze. Podle alternativní teorie profesora Petrova se vesmírný objekt od samého počátku vyznačoval velmi malou hustotou a připomínal tenký list. Při vstupu do atmosféry se pak doslova rozpadl v prach.<ref name="Největší záhada století"/>

Příznivci asteroidu mají největší problém s tím, že se nenašly sebemenší zbytky tělesa. Proto tvrdí, že nad Sibiří v povodí říčky Tungusky přiletěl [[chondrit]], tedy vzácnější typ meteoritu s křehkou strukturou. Měl mít průměr asi 50 metrů a díky svému složení explodoval v důsledku tření o atmosféru ve výšce okolo šesti kilometrů.

„Vědci z americké Sandia National Laboratories ale nyní přišli s názorem, že těleso mohlo být mnohem menší. Vyšli přitom z hypotézy, podle které asteroid neexplodoval až poměrně nízko nad zemí, ale už v nejvyšších vrstvách atmosféry. Podle nich se těleso vstupující do blízkosti Země rychlostí až šedesátinásobku rychlosti zvuku začne zahřívat už při styku s velmi řídkým plynem ve výškách desítek kilometrů. Postupně se přitom zformuje do podoby rozžhavené placky, která proniká do hlubších a hustších vrstev a tlačí před sebou stále větší masu horkého stlačeného plazmatu. Závěrečná exploze proběhne vysoko nad povrchem a svou ničivou sílu vymrští ve směru letu původního tělesa. Na zem pak dopadne jen ohnivá smršť, která nevytvoří kráter, ale způsobí rozsáhlé škody na porostech – tak, jak tomu bylo v povodí Tunguzky.“<ref name="Ludvík Reiter">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Reiter
| jméno = Ludvík
| odkaz na autora = Ludvík Reiter
| titul = I malé meteority mohou zabíjet
| periodikum = Lidové noviny
| datum vydání = 26-01-2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-11
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.lidovky.cz/i-male-meteority-mohou-zabijet-dzz-/ln_noviny.asp?c=A080126_000124_ln_noviny_sko&klic=223630&mes=080126_0
| issn =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080630220951/http://www.lidovky.cz/i-male-meteority-mohou-zabijet-dzz-/ln_noviny.asp?c=A080126_000124_ln_noviny_sko&klic=223630&mes=080126_0
| datum archivace = 30-06-2008
| nedostupné = ano
}}</ref>

V roce 1983 publikoval [[Zdeněk Sekanina]] práci na základě svých modelů, která kritizovala kometární původ tělesa, protože kometa by vybuchla mnohem výš než v 10 km. Tělesem měla být [[Kamenná planeta|kamenná planetka]]. Tento názor ve vědecké obci převažuje.<ref name="KR 2006/6"/><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Grygar
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Grygar
| titul = Žeň objevů 2001
| periodikum = Žně objevů
| datum vydání = 2002-09-01
| datum aktualizace = 2002-09-22
| datum přístupu = 2008-10-11
| ročník = XXXVI
| číslo =
| strany =
| url = http://www.ta3.sk/zne/zneXXXVI2001A.html#5
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Scheirich
| jméno = Petr
| odkaz na autora = Petr Scheirich
| titul = Uchráníme Zemi před šmejdem z vesmíru?
| periodikum = Bílý trpaslík
| datum vydání = 2002-07-15
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-11
| ročník =
| číslo = 109
| strany = 14
| url = http://trpaslik.astronomie.cz/data/bt109.pdf
| issn =
}}</ref>

Italský tým vědců vedených [[Luca Gasperini|Lucou Gasperinim]] z [[Boloňská univerzita|Boloňské univerzity]] od roku 2006 tvrdí, že objevil dopadový kráter tunguského meteoritu v sibiřském jezeře [[Čeko]] a že tedy nedošlo k jeho destrukci (resp. úplné destrukci) v atmosféře. Jezero se nachází asi 8 km od epicentra exploze. Jezero má průměr asi 300 metrů, ale na rozdíl od všech okolních jezer má poměrně strmé stěny, které spadají ke dnu v hloubce 50 metrů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Petr
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Kráter po dopadu tunguzského meteoritu
| periodikum = OSEL
| datum vydání = 2007-06-28
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-11
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=2746
| issn = 1214-6307
}}</ref><ref name="vypátrán"/> Ihned po zveřejnění vyvolal objev značnou nedůvěru vědeckého světa.

Exploze [[Čeljabinský meteorit|Čeljabinského meteoritu]] nad [[Rusko|Ruskem]] v únoru [[2013]] poskytla pro vědce dostatek dat k vytvoření nových modelů pro simulování Tunguské události. Údaje použili k provedení statistické studie s více než 50 miliony kombinacemi, jež pracovaly se všemi různými situacemi, k nimž mohlo teoreticky dojít. Některé modely se zaměřily na sloučení některých vlastností, aby se jejich výsledek co možná nejvíce blížil reálným škodám na lesním porostu v dané oblasti. Čtyři z nich přinesly podobné výsledky – dospěly k závěru, že nejvhodnějším kandidátem na původce katastrofy v Tungusce bylo patrně vesmírné kamenné těleso o rozměrech 50 až 80 m, vstupujíc do atmosféry rychlostí zhruba 15,3 km/s (tj. 55 000 km/h), v níž explodovalo 9,7 až 14 km nad zemským povrchem silou 10 až 30 megatun TNT.

Ve stejném roce publikoval tým vědců výsledky analýzu vzorků z tamější rašeliny. Ta obsahuje fragmenty, které by mohly být meteorického původu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Záhada výbuchu nad sibiřskou Tunguskou je zřejmě vyřešena
| periodikum = Reflex.cz
| url = https://www.reflex.cz//clanek/info-x/50841/zahada-vybuchu-nad-sibirskou-tunguskou-je-zrejme-vyresena.html
| datum přístupu = 2021-07-11
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210711143914/https://www.reflex.cz//clanek/info-x/50841/zahada-vybuchu-nad-sibirskou-tunguskou-je-zrejme-vyresena.html
| datum archivace = 2021-07-11
}}</ref>

== Alternativní a spekulativní hypotézy o původu jevu ==
Během času byla publikována řada alternativních nebo [[spekulace|spekulativních]] hypotéz o původu tunguské události. Jednou z uvěřitelnějších hypotéz je výbuch velkého množství, asi 10 milionů tun, náhle uniklého [[zemní plyn|zemního plynu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kundt
| jméno = Wolfgang
| autor =
| spoluautoři =
| titul = The 1908 Tunguska Catastrophe: an alternative explanation
| periodikum = Current Science
| odkaz na periodikum =
| rok = 2001
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 81
| strany = 399–407
| url = http://www.iisc.ernet.in/currsci/aug252001/399.pdf
| issn =
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2013-02-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130511170310/http://www.iisc.ernet.in/currsci/aug252001/399.pdf
| datum archivace = 2013-05-11
| nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=http://www.iisc.ernet.in/currsci/aug252001/399.pdf |date=20130511170310 }}</ref> Zástupci spekulativních hypotéz jsou například havárie mimozemské [[kosmická loď|kosmické lodi]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russians add new twist to old UFO myth
| periodikum = NBC News
| url = https://www.nbcnews.com/id/wbna5686713
| datum vydání = 2004-08-12
| jazyk = en
| datum přístupu = 2025-10-09
}}</ref>, [[jaderný výbuch]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bressan
| jméno = David
| titul = For Almost 100 Years, Scientists Puzzled Over The Tunguska Event
| periodikum = Forbes
| url = https://www.forbes.com/sites/davidbressan/2019/06/29/for-more-than-111-years-scientist-puzzled-over-the-tunguska-event/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2025-10-09
}}</ref>, střet Země s [[antihmota|antihmotou]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gentry
| jméno = Robert V.
| titul = Anti-matter Content of the Tunguska Meteor
| periodikum = Nature
| datum vydání = 1966-09
| ročník = 211
| číslo = 5053
| strany = 1071–1072
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/2111071a0
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/2111071a0
| datum přístupu = 2025-10-09
}}</ref>, [[černá díra|černou dírou]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Beasley
| jméno = William H.
| příjmení2 = Tinsley
| jméno2 = Brian A.
| titul = Tungus event was not caused by a black hole
| periodikum = Nature
| datum vydání = 1974-08
| ročník = 250
| číslo = 5467
| strany = 555–556
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/250555a0
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/250555a0
| datum přístupu = 2025-10-09
}}</ref> či slunečním [[plazma|plazmoidem]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bronshten
| jméno = V. A
| titul = Nature and destruction of the Tunguska cosmical body
| periodikum = Planetary and Space Science
| datum vydání = 2000-08-01
| ročník = 48
| číslo = 9
| strany = 855–870
| issn = 0032-0633
| doi = 10.1016/S0032-0633(00)00028-3
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0032063300000283
| datum přístupu = 2025-10-09
}}</ref>, [[kulový blesk]] nebo pokus s [[elektrický výboj|elektrickým výbojem]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Stewart
| jméno = Michael
| titul = Nicola Tesla and the Tunguska Disaster
| periodikum = My Site 1
| url = https://www.bookwormpublishing.net/post/nicola-tesla-and-the-tunguska-disaster
| datum vydání = 2023-04-02
| jazyk = en
| datum přístupu = 2025-10-09
}}</ref>.

== Tunguská událost jako fikční téma ==
Mohutný výbuch nad centrální Sibiří způsobil rozsáhlé škody, ale zanechal minimum stop původu. Tento záhadný aspekt události se stal inspirací pro filmaře a spisovatele.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Tunguska Event: What Really Happened In Siberia In 1908? {{!}} ScientificOrigin
| url = https://scientificorigin.com/the-tunguska-event-what-really-happened-in-siberia-in-1908
| datum vydání = 2025-01-27
| datum přístupu = 2026-06-05
| jazyk = en-US
}}</ref>

==== Filmy a seriály s tématem tunguské události ====
* [https://www.csfd.cz/film/41975-mlcici-hvezda/prehled/ Mlčící hvězda (1960)] - režie: Kurt Maetzig - Událost je tu představena jako havárie vesmírné lodi.
* [https://www.csfd.cz/film/68902-akta-x/464298-tunguska/prehled/ Akta X - Tunguska (S04E08) (1996)] - režie: Kim Manners - Na událost je tu odkázáno ve spojení s výskytem mimozemského viru.

==== Tunguská událost jako literární téma ====
* [https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/astronauti-82516 Astronauti (1956)] - autor: Stanisław Lem - Vědeckofantastický příběh začíná odhalením, že tunguský meteorit nebyl přírodním tělesem.
* [https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/polibek-choroby-519244 Polibek Choroby (2023)] - autor: Tom Gottwald - Temný sci-fi příběh, který se odehrává na pozadí tunguské události a je prozaicky zpracovanou hypotézou o jejím původu.

== Související články ==
* [[Čeljabinský meteor]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://web.snauka.ru/en/issues/2013/12/30018 Dr. Andrei E. Zlobin, 2013, No.2 (anglicky)]
* [http://arxiv.org/abs/1304.8070 Dr. Andrei E. Zlobin, Paper 1304.8070 in arXiv.org, 2013, No.1 (PDF, anglicky)]
* [https://web.archive.org/web/20080407110721/http://www.aero.org/conferences/planetarydefense/2007papers/P4-1--Zlobin_Paper.pdf Dr. Andrei E. Zlobin, PDC-2007 (anglicky)]
* [https://web.archive.org/web/20080725011708/http://www.orc.ru/~azorcord/ Tunguská kometa 1908 (anglicky)]
* [https://www.sisyfos.cz/clanek/830-tunguzska-katastrofa Tunguská událost na stránkách spolku Sisyfos]

{{Flickr|Tunguska+event}}{{Commonscat|Tunguska event}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Impakty]]
[[Kategorie:Záhady v Rusku]]
[[Kategorie:Dějiny Sibiře]]
[[Kategorie:Rusko v roce 1908]]
[[Kategorie:Lesní požáry]]
[[Kategorie:Požáry v Rusku]]
[[Kategorie:Katastrofy]]
[[Kategorie:Meteoroidy]]

Tunguská událost - Historie editací

Sysop: + NEW, FLICKR