Sysop: Nahrazení textu

2011-03-29T16:30:02Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Hiking signs Divci kamen.jpg|thumb|220px|Rozcestník značek pod [[zřícenina|zříceninou]] [[Dívčí kámen]]]]
'''Turistická značka''' je [[symbol]] nebo [[tabulka]], jejímž účelem je poskytnout turistům [[informace|informaci]] o [[směr]]u [[cesta|cesty]] a vzdálenostech, případně další doplňující informace. '''Turistické značení''' je soustava turistických značek.

Podle účelu můžeme turistické značky a značení rozdělit na:
*Turistické značky pro pěší turistiku
*Turistické značky pro cykloturistiku (viz též [[cyklotrasa]])
*Turistické značky pro lyžaře
*Městské informační systémy
*Mapové ([[topografie|topografick]]é) značky v turistických mapách

== Československo a Česko ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Turistické značení v Česku a na Slovensku}}
=== Historie značení na území Československa a Česka ===

Území [[Česká republika|Česka]] a [[Slovensko|Slovenska]] má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. První česká turistická značená cesta byla červená ze [[Štěchovice (okres Praha-západ)|Štěchovic]] ke [[Svatojánské proudy|Svatojánským proudům]] a vyznačil ji [[11. květen|11. května]] 1889 [[Klub českých turistů]] hned následující rok po svém založení na území dnes zaplaveném [[Vodní nádrž Štěchovice|štěchovickou přehradní nádrží]]. V tomtéž roce byla vyznačena druhá [[červená]] značka v okolí [[Karlštejn]]a, která existuje doposud a je označena evidenčním číslem [[Turistická značená trasa 0001|0001]], a značky na [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalku]] a [[Rač]]. V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu. Až do roku [[1938]] následoval rychlý rozvoj. Období [[druhá světová válka|druhé světové války]] a období let 1950 - 1954 však znamenalo pro systém značení krizi – nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen.

Dne [[8. leden|8. ledna]] 1954 vydala vláda Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, jímž pověřila ke značení [[ČSTV]] ([[Československý svaz tělesné výchovy]]) a zajistila mu na tuto činnost [[monopol]]. 22.4.1958 vydal ÚV ČSTV Směrnici o jednotném značení turistických tras v Československu (zveřejněno v [[Úřední list|Úředním listu]] v částce č. 60/1958). Těmito opatřeními byl zajištěn ze státních prostředků na tělovýchovu stálý příjem, z nějž bylo možné platit materiál a dobrovolným značkařům cestovné. Systém se podařilo obnovit. Postupně byla síť značených cest rozšiřována a systém doplněn ještě směrovkami a nástěnnými mapami. Brzy po roce 1989 byla rozšířena síť turistických tras i do dosud nepřístupných oblastí při rakouské a německé hranici. Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty.

Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu [[Ministerstvo pro místní rozvoj ČR|Ministerstva pro místní rozvoj ČR]]. Přispívají též sponzoři (například Lesy České republiky nebo výrobce sušenek [[Opavia]]) i například [[kraj]]e.

Značení provádějí již od počátků bezplatně dobrovolníci vyškolení a organizovaní Klubem českých turistů. Klub českých turistů byl založen roku 1888. Roku 1920 se změnil na Klub československých turistů (KČST). Od roku 1939 působil opět jako KČT. V části druhé poloviny dvacátého století prováděl značení Svaz turistiky [[Československý svaz tělesné výchovy|Československého svazu tělesné výchovy]] (ST ČSTV), v devadesátých letech se však KČT osamostatnil (obnovil) pod původním názvem. Kontrola a obnova značení má být v ideálním případě prováděna každé tři roky, skutečnost závisí na možnostech dobrovolných spolupracovníků.

KČT je členem Evropské asociace turistických klubů. Asociace sídlí v [[Kassel]]u v Německu, prezidentem asociace v roce 2005 byl Čech Jan Havelka, který má sekretariát v Praze. 28. dubna až 2. května 2004 asociace v Bechyni uspořádala první Evropskou konferenci o značení turistických cest. V přijaté Bechyňské deklaraci účastníci mimo jiné konstatovali, že budou respektovat národní tradice turistického značení a že není účelné usilovat shora o nadnárodní standardizaci a unifikaci způsobu značení.

[http://www.klubturistu.cz/?oid=10180 Klub českých turistů - Turistické značení]

Některé naučné stezky zřizují a udržují orgány a organizace ochrány přírody. Cyklistické (cykloturistické) značení v oblasti [[Krkonoše|Krkonoš]] zřídila správa Krkonošského národního parku (KRNAP).

=== Statistiky ===
;Rozvoj sítě turistických značených cest:
* 1888 - 0 km
* konec roku 1889 - 55 km
* 1920 - 25 000 km (v celém tehdejším [[Československo|Československu]] včetně [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]])
* 1938 - 40 000 km (v celém Československu)
* 1980 - 46 400 km v ČSSR, z toho v ČSR 34 500 km a v SSR 11 900 km
* po roce 1989 - 37 000 km jen v Česku
* 2002 - 38 500 km pěších tras, 1 240 km lyžařských tras
* 2002 – přibližně 300 naučných stezek, většina v neudržovaném stavu

Systém turistického značení zahrnoval:
* Směrovek a tabulek - 48 000 (1980 v Československu), 54 711 (2002 v Česku)
* Směrovníků (míst, na nichž jsou směrovky a tabulky umisťovány) 2 746 (2002 v Česku)
* Vývěsných laminovaných map ve stojanech nebo rámech - 1 300 (1980 v Československu), 1 590 (2002 v Česku)

V roce 1998 evidoval KČT 1 145 značkařů, kteří za rok odpracovali 59 000 hodin.

=== Způsob značení ===
==== Obecné zásady značení ====

Požadavky na turistické značení jsou upraveny [[ČSN|československými státními normami]]:
* [[ČSN 01 8025]]:1989 Turistické značenie
* [[ČSN 01 8026]]:1991 Verejné značenie pri lanových dráhach a lyžiarskych vlekoch
* [[ČSN 01 8027]]:1991 Značenie zjazdových a bežeckých lyžiarskych tratí a trás

Značené cesty jsou zásadně obousměrné. Značka se maluje vzhledem k trase cesty jako čelní, přeponová, rohová nebo boční, výjimečně může být i na kameni nebo značkařském kolíku. Za rozcestím se umisťují dvě značky – první tak, aby byla viditelná při příchodu, druhá, tzv. potvrzovací, za odbočením. Odbočení např. do hustého porostu bývá označeno tzv. brankou, dvěma značkami vedle sebe – vpravo i vlevo. V dlouhém úseku bez odboček se umisťují tzv. útěchové značky, které nemají být od sebe vzdáleny více než 250 m. Na významných místech a rozcestích se umisťují rozcestníky s místními a směrovými tabulkami.

==== Pásové značení a odbočky ====

Klub českých turistů používá takzvané [[pásové značení]] čtyř barev – [[červená|červené]], [[modrá|modré]], [[zelená|zelené]] a [[žlutá|žluté]], namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev. K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa.

;Přednostní volba barev pro značky:
* {{Turistická značka|červená}} červená – dálkové nebo hřebenové trasy
* {{Turistická značka|modrá}} modrá – významnější trasy
* {{Turistická značka|zelená}} zelená – místní trasy
* {{Turistická značka|žlutá}} žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky

;Základní značky:
* Základní pásová značka (v historických počátcích nebyly tvar a rozměry pevně předepsány). Základní [[rozměr]] čtvercové značky je 100×100 mm, má-li být značka viditelná z dálky, užívá se značka velikosti a6 180×180 mm, takzvaná [[volavka]].
* Směrová šipka: k základní pásové nebo tvarové značce je ze strany připojen barevný hrot s bílým orámováním (dříve bílé olemování hrotů přesahovalo výšku značky)
* Konec značené cesty nebo odbočky: barevný čtverec 30 x 30 mm s bílým orámováním (dříve barevný prstenec v bílém kruhu)

;Značení odboček:
* Odbočka k vrcholu nebo vyhlídce: barevný rovnostranný trojúhelník s vrcholem nahoře v bílém čtverci základních rozměrů (dříve barevný trojúhelník s bílým lemem)
* Odbočka ke zřízenině hradu - stylizovaný barevný symbol (barevný čtverec s chybějícím pravým horním kvadrantem) zasazený do bílého čtverce základní velikosti (dříve bílý lem sledoval tvar barevného symbolu)
* Odbočka k zajímavém objektu - stylizovaný barevný symbol tvaru stupně vítězů v bílém čtverci
* Odbočka ke [[studánka|studánce]] nebo [[pramen]]u - barevný dolní půlkruh v bílém čtverci (dříve barevný kruh v bílém kruhu)
* Okružní značka - barevný kruh v bílém čtverci (zřejmě v nějaké jiné zemi)
* Odbočka k chatě nebo přístřešku - stylizovaný barevný symbol chaty v bílém čtverci (zřejmě v nějaké jiné zemi)

==== Místní a lázeňské značení ====

V některých místech, například [[lázně|lázeňských]] oblastech, je takzvané [[místní značení]], při němž se nepoužívají pásové značky, ale [[úhlopříčka|úhlopříčně]] rozdělené čtverce, v nichž jeden [[trojúhelník]] je bílý a druhý má jednu ze čtyř barev. Místní značení se obvykle používá pro krátké [[okruh]]y.

V 80. letech 20. století bylo u některých českých a slovenských lázní ([[Lázně Jeseník]], [[Poděbrady]], [[Třeboň]], [[Trenčianské Teplice]], [[Rajecké Teplice]] apod.) lázeňské značení rehabilitačních okruhů. Značení je tvořeno dvěma svislými barevnými pruhy, kolem nichž jsou dva bílé pruhy. Barevná kombinace souvisí s délkou a převýšením okruhu.

Na [[rozcestí]]ch značených cest a významných místech trasy, tzv. textačních místech, se umisťují směrové tabulky s uvedením míst, k nimž značená [[cesta]] vede, vzdáleností, evidenčního čísla značené cesty i tabulky a roku její výroby. V Česku se vzdálenosti udávají v kilometrech, na Slovensku tradičně v hodinách a čtvrthodinách.
* ''Turistická tabulka místní orientace'' - název místa (330 x 140 mm), od určité úrovně též nadmořská výška.
* ''Turistická směrovka'' - směrová tabulka (400 x 140 mm včetně hrotu)
První řádek označuje nejbližší další místo se směrovkami, které by nemělo být dále než 4 km. Druhý řádek by měl obsahovat další významné místo ve vzdálenosti 8 - 12 km a třetí řádek konec značené cesty nebo významné místo vzdálené nejvýše cca 25 km. Tyto zásady jsou jen přibližným vodítkem.

==== Zimní trasy pro běžkaře ====

Pro [[lyžování|lyžaře]] (běžkaře) se užívá obdobné pásové značení stejných rozměrů jako pro pěší, avšak místo bílé barvy je k olemování barevného pásu použito oranžových pásů a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý.

==== Trasy pro cyklisty ====

Pro [[cyklistika|cyklisty]] se užívá dvojí značení:
* '''[[Cyklotrasa|Cyklotrasy]]''' jsou trasy vedené po pozemních komunikacích s kvalitním silničním povrchem. Označují se [[dopravní značka|dopravními značkami]] zavedenými v roce 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb.:
** IS 19: Směrová tabule
** IS 20: Návěst před křižovatkou
** IS 21: Směrová tabulka
* [[Cykloturistická trasa|Cykloturistické trasy]] jsou trasy vedené terénem, po nerovných nebo nezpevněných cestách. Označují se pásovými značkami větších rozměrů, 140×140 mm, v němž krajní pásy jsou žluté a vnitřní pás může být:
** {{Turistická značka|cykločervená|velikost=20}} červený
** {{Turistická značka|cyklomodrá|velikost=20}} modrý
** {{Turistická značka|cyklozelená|velikost=20}} zelený
** {{Turistická značka|cyklobílá|velikost=20}} bílý.

==== Naučné stezky ====

[[Soubor:NS_Pod_Kozincem.jpg|thumb|Zastávka naučné stezky Povodím [[Botič]]e v [[Praha|Praze]]]]
Zvláštním typem turistického značení jsou [[naučná stezka|naučné stezky]], které zpravidla vyznačují samostatně nebo ve spolupráci s KČT organizace [[ochránce přírody|ochránců přírody]].

Naučná stezka bývá značena bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem {{Turistická značka|naučná}}. Značka může být doplněna oranžovým číslem stanoviště. Součástí značení jsou i stojany s informacemi o přírodních zajímavostech v okolí.

Přehled českých naučných stezek je v postupném vývoji na serveru [[Ministerstvo životního prostředí|Ministerstva životního prostředí]] (http://www.stezka.cz). Naučné stezky jsou v seznamu členěny abecedně, podle okresů, podle uživatelů (pro pěší, pro děti, pro lyžaře, pro cyklisty, pro tělesně postižené, pro vodáky) i podle naučného obsahu ([[botanika]], [[zoologie]], [[zemědělství]] a [[chovatelství]], [[lesnictví]], [[rybníkářství]] a [[rybářství]], [[ekologie]], [[archeologie]], [[historie]], [[etnografie]], [[geologie]], [[mineralogie]], [[hornictví]] a [[těžba]] surovin, [[technika]]).

Vzhledem k tomu, že zřizování naučných stezek nebylo centrálně řízeno ani evidováno, jejich počet lze jen odhadovat. Česká spořitelna vydala v roce 1982 brožurku ''Učebny pod širým nebem - Stručný průvodce po naučných stezkách státní ochrany přírody v ČSR''. Bylo v ní stručně zpracováno 60 naučných stezek. Novější přehled a přehled naučných stezek zřizovaných jinými subjekty chybí. V roce 2002 byl počet naučných stezek odhadován na přibližně 300, z nichž značná část měla značení a informační panely v neudržovaném a nepoužitelném stavu. Průměrné náklady na vybudování jedné naučné stezky činí kolem 0,5 milionu korun.

=== Evidence značených cest ===

Značené cesty jsou vyznačovány v turistických [[mapa|mapách]], někdy i v [[plán]]ech [[město|měst]] nebo v automapách. Edice turistických map KČT od roku 2000 mívají na zadní (textové) straně mapy uvedenu podrobnou [[kilometráž]] značených cest seřazenou podle jejich čísel. Novější mapy KČT mají kilometráž uvedenou přímo v mapové části.

Každá pěší turistická trasa KČT má přiděleno čtyřmístné číslo - číslicí 0 začínají červené značky, číslicí 1 nebo 2 modré, číslicemi 3 nebo 4 zelené, číslicemi 5, 6 nebo 7 žluté, číslicemi 8 a 9 zvláštní druhy značení. Do nedávné doby se toto číslo značené cesty uvádělo na směrovkách a místních tabulkách, za lomítkem byla uváděna vzdálenost od počátku trasy. KČT vede i registr značených cest spravovaných jinými subjekty.

Některé značené cesty mají i název, který bývá uveden na směrovkách: například [[Zlatá stezka Českého ráje]] nebo [[Březinova cesta]]. Některé značky, převážně červené, jsou součástí sítě [[evropská dálková trasa|evropských dálkových tras]]. Ty jsou značeny symbolem E a číslem (např. E10) v rohu nebo v šipce směrovky.

=== Ochrana značení ===
Neoprávněné poškozování, odstraňování, zakrývání nebo pozměňování turistických značek je [[přestupek|přestupkem]] proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. e) přestupkového zákona (č. 200/1990 Sb.).

== [[Slovensko]] ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Turistické značení v Česku a na Slovensku}}
Po rozdělení Československa v roce 1993 pokračoval v péči o turistické značení [http://www.kst.sk/znackari/index.html Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska]

Úmezí Slovenska procházejí evropské dálkové trasy E 3 (ze Španělska do Rumunska) a E 8 (z Nizozemska do Bulharska) a mezinárodní trasa I 23 (z Polska do Rakouska).

Způsob značení je shodný jako v Česku. Liší se pouze tím, že vzdálenosti jsou uváděny v časových údajích s přesností na čtvrt hodiny, nikoliv v kilometrech. Tato odlišnost však trvala i po celou dobu Československa.

== [[Polsko]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Poland|Turistické značení v Polsku}}
V Polsku se používá obdobné značení jako u nás, navíc existuje ještě černá značka.

Barvy nemají žádnou souvislost s obtížností trasy. Kromě toho se lze setkat s bílým vykřičníkem nad značkou, který má upozorňovat na náhlou změnu směru. První polskou trasu vytyčil pomocí směrových ukazatelů Leopold Wajgel v roce 1880 v [[Halič]]i (trasa Krasny Łuh - [[Hoverla]], nyní Ukrajina). V roce 1887 byla vyznačena první značka na území samotného Polska. Značky se zpočátku malovaly [[rumělka|rumělkou]] (HgS) v podobě červeného vodorovného proužku, později se začal přidávat kvůli lepší viditelnosti bílý proužek, což se však rozšířilo až po roce 1914. Podrobné instrukce, jak označovat turistické trasy, navrhl v roce 1924 Feliks Rapf. V tomto návrhu už byly značky v dnešní podobě - dva bílé pruhy s barevným uprostřed (na výběr pět barev). Základní značka má rozměry 9×15 cm. Na tabulkách se v horách uvádějí vzdálenosti časovým údajem, kdežto v nížinách v kilometrech.

V letech 1925-1927 probíhala tzv. ''štětcová válka'' (''wojna na pędzle'') mezi německou organizací ''Beskidenverein'' (založena v roce 1893 v [[Těšín]]ě) a ''Polskou tatranskou společností'' (''Polskie Towarzystwo Tatrzańskie''), kdy polská společnost nechtěla nechat v Západních Beskydech monopol na značení německému sdružení a začala značit vlastní trasy. Obě uskupení si značení vzájemně přemalovávala, proto ''štětcová válka''.

V roce 2003 bylo v Polsku vyznačeno 58 292 km turistických stezek, z toho 9211 km představovaly cyklotrasy a 785 km trasy pro lyžaře.

Na [http://www.pttk.pl/aktywna/znaki.php webu] turistického vlastivědného spolku PTTK je možno si prohlédnout plánky značených cest a k nim komentáře o turistických zajímavostech.

PTTK také zřizuje lyžařské a cyklistické značení, které je tvořeno nejen značkami a směrovými tabulkami, ale i systémem dalších značek obdobných dopravním. PTTK také značí turistické trasy pro [[jezdectví|jezdce na koních]].

== [[Ukrajina]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Ukraine|Turistické značení na Ukrajině}}
Ve 30. letech 20. století, kdy Zakarpatská Ukrajina byla součástí [[Československá republika|ČSR]], vyznačil Klub českých turistů několik tras i zde. Značení nebylo po 2. světové válce udržováno a prakticky zaniklo, v současnosti jsou v terénu pozorovatelné již jen zbytky na starších stromech (např. v okolí [[Koločava|Koločavy]]).

V cestopisech českých turistů jsou zmínky o turistickém značení na [[Zakarpatská Ukrajina|Zakarpatské Ukrajině]]. Turistická značka vede z Ukrajinské strany na trojmezní horu [[Kremenec (Bukovské vrchy)|Kremenec]]. V roce 2005 údajně pohraničníci vstupu na značenou cestu bránili a požadovali povolení, na které se čeká tři měsíce. V oblasti rezervace Velkého kaňonu, který ústí k místní hlavní silnici ústí nedaleko obce Sokolinoje, jsou vyznačeny tři „ekologičeskije tropy“. Přístup je povolen jen v doprovodu instruktora a se souhlasem záchranné služby, avšak dodržování tohoto nařízení není v praxi požadováno (2003).

Od roku [[2007]] jsou českými dobrovolníky vyznačovány na Zakarpatské Ukrajině turistické trasy podle českých zvyklostí, a to zejména v okolí [[Usť-Čorna|Usť-Čorné]] a [[Koločava|Koločavy]].<ref>[http://www.karpaty.net/znackari/znackari.htm Budování turistického značení v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, www.karpaty.net]</ref>

== [[Maďarsko]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Hungary|Turistické značení v Maďarsku}}
V 70. letech dvacátého století bylo základním značkařským systémem tvarové značení. Tvarové značky (kroužky, čtverečky, trojúhelníčky apod.) jsou orámovány bílou barvou, pásové značení je podobné jako v Česku. Používají se barvy červená, modrá, zelená a žlutá.

== [[Rumunsko]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Romania|Turistické značení v Rumunsku}}
V pohořích Východních, Jižních a Západních Karpat se používá tvarové i pásové značení. Je většinou velmi nesystematické a zanedbané, na mnoha místech jsou značené cesty již zcela neprůchodné a zarostlé takřka pralesní vegetací. Některé „turistické značené cesty“ jsou vedeny místy, kde cesta je neznatelná a zdá se, že i značkař se prodíral hustým lesem pokaždé jinudy. Některé značené cesty uvedené v mapách nejsou v terénu téměř k nalezení. Kvalitnější mapy rumunských turistických oblastí jsou vydávány převážně v Maďarsku.

Tvarové značky většinou tvoří jednoduchý barevný tvar, například červené kolečko nebo modrý trojúhelník, s bílým olemováním. Pásové značky mívají zpravidla barevný pruh svislý.

V atraktivní oblasti pohoří [[Ceahlau]] ve [[Východní Karpaty|Východních Karpatech]] jsou značky malovány podle českých standardů, údajně je v rámci mezinárodní výpomoci vyznačili čeští značkaři KČT.

== [[Bulharsko]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Bulgaria|Turistické značení v Bulharsku}}
V cestopisech českých turistů se lze dočíst, že se v Bulharsku vyskytují červené, modré, zelené i žluté barvy. Značení je mnohde velmi nízké kvality a zanedbané, není výjimkou, že během cesty mění barvu. Pravděpodobně jde o pásové značení podobné českému. Směrové tabulky jsou plechové, mají tvar ozdobné šipky a málokdy zobrazují vzdálenost k cíli.

== [[Chorvatsko]], [[Černá Hora]] ==
V cestopisech jsou zmínky o turistickém značení v některých zemích bývalé [[Jugoslávie]].

== [[Slovinsko]] ==
[[Image:Markacija.jpg|thumb|left|Slovinská turistická značka podle vzoru [[Alojz Knafelc|Alojze Knafelce]]]]
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Slovenia|Turistické značení ve Slovinsku}}
Turistické značení existuje jen v horách. Značení je prováděno červenými kroužky o průměru 2-3 cm, které jsou případně opatřovány šipkami. Vzhledem k tomu, že směrovky na řadě rozcestí neexistují a jednotlivé značené trasy jsou od sebe téměř neodlišitelné (formálně sice mají přidělená čísla, ta ovšem v terénu doprovázejí většinou pouze směrovky), nelze turistické značení bez mapy prakticky využívat.

Od roku 2006 se situace podstatně zlepšila; turistika přišla do větší módy a turistické cesty jsou i v jiné části země hojně rozšiřovány.
<br clear=left>
== [[Rakousko]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Austria|Turistické značení v Rakousku}}
[http://photo.jtri.com/gallery2/v/Places/Europe_2005/album/Europe+pics+missing+disk+004.jpg.html Foto] rozcestníku z rakouských Alp. Na tabulkách je podepsán ÖAV ([http://www.alpenverein.at/ Österreichischer Alpenverein], Rakouský alpský svaz). Byl založen roku 1862 ve Vídni. Na směrovkách uvedena vzdálenost časovým údajem a cíle označeny červenými nebo černými kroužky (puntíky).

== [[Švýcarsko]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Switzerland|Turistické značení ve Švýcarsku}}
Turistické značení pravděpodobně jen směrovými tabulkami [http://www.slowtrav.com/switzerland/hiking/signs.htm (foto a návod)]. Šipka s červenou pásovou značkou s bílými okraji znamená turisticky obtížnější trasu, šipka mající jen žlutou barvu tabulky méně obtížnou vycházkovou trasu. Vzdálenosti jsou udávané v hodinách.

== [[Německo]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Germany|Turistické značení v Německu}}
Na území bývalé NDR bývalo základním systémem tvarové turistické značení. Má tu výhodu, že v kombinaci tvaru a barvy nebo i dvou barev v jedné značce může mít každá značená cesta téměř jedinečné označení.

Mnohde značení bylo v 80. letech 20. století v nevyhovujícím stavu a místa neznalý turista bez mapy podle nich jen stěží někam mohl dojít. V poměrně dobrém stavu bylo značení například v Saském Švýcarsku. V některých oblastech se prosazovalo pásové značení.

== [[Francie]] ==
{{commonscat|Hiking and footpath signs in France|Turistické značení ve Francii}}
Ve Francii jsou k vyznačení trasy používány malé plastové tabulky s barevnými geometrickými tvary (např. kruh nebo trojúhelník), které jsou pouze dvoubodově připevněné k podkladu. Díky tomu jsou poměrně náchylné ke strhávání.

== [[Izrael]] ==
[[File:Shvil israel ezori.JPG|thumb|Typická turistická značka Izraelské stezky]]
Za příklad turistického značení v Izraeli je možné uvést značky tvořené vodorovným bílým, modrým a červeným pruhem, které jsou použity na [[Izraelská stezka|Izraelské stezce]] spojující severní a jižní cíp země.
Mimo značení Izraelské stezky se lze setkat s obdobou pásového značení.[[File:IzraelskySmerovnik.JPG|thumb|Izraelský směrovník]]
Tvar rozcestí bývá naznačen přímo pásovou značkou.[[File:IzraelskyRozcestnik.JPG|thumb|Izraelský rozcestník]]

== [[Evropská dálková trasa|Evropské dálkové trasy]] ==

[[Evropa|Evropská]] asociace turistických klubů (EWV, Europäische Wandervereinigung, European Ramblers' Association) si při svém založení v roce 1969 vytkla za cíl vytvořit mezinárodní [[Evropská dálková trasa|evropskou síť turistických tras]]. Členy asociace jsou turistické svazy a spolky většiny evropských zemí. Do roku 2006 bylo vytvořeno 11 dálkových tras (E1 až E11) o celkové délce asi 55 000 km. Ve střední Evropě jsou tyto cesty většinou dobře vyznačeny, v jiných částech Evropy značení v terénu je někde nedostatečné nebo zcela chybí. Českou republikou procházejí evropské trasy E3 a E10. V České republice je k jejich vyznačení využito běžného pásového turistického značení, na jehož směrových tabulkách je navíc uvedeno číslo evropské trasy.

== Jiné ==
[[Občanská demokratická strana]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) si zvolila modrou pásovou turistickou značku se šipkou doprava jako symbol své kampaně do [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|parlamentních voleb 2006]].

== Literatura ==
* Milan Pernica, Jiří Rohlík: Na výlet s turistickou mapou, Olympia, Praha 1980

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.klubturistu.cz/?oid=10180 Klub českých turistů - Turistické značení]
* [http://www.kst.sk/znackari/index.html Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska]
* [http://www.pttk.pl/aktywna/znaki.php Značení cest PPTK - Polsko]
* [http://www.slowtrav.com/switzerland/hiking/signs.htm Návod k použití švýcarského značení v angličtině]
* [http://www.era-ewv-ferp.org/index.php?Epathsi_d Evropská asociace turistických klubů]
* [http://www.era-ewv-ferp.com/upl_files/deklarace_bechyne_-_aj031005.pdf Bechyňská deklarace o turistickém značení v Evropě]

{{commonscat|Hiking and footpath signs|Turistické značení}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Turistika]]
[[Kategorie:Symboly]]
[[Kategorie:Orientační systémy]]
[[Kategorie:Turistika v Česku]]
[[Kategorie:Evropa]]

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:14
Řádka 61:		Řádka 61:
	;Přednostní volba barev pro značky:		;Přednostní volba barev pro značky:
	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~modrá}}~~ modrá – významnější trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail blue.png\|20px]] modrá – významnější trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky		* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:11
Řádka 63:		Řádka 63:
	* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy		* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~žlutá}}~~ žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky

	;Základní značky:		;Základní značky:

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:10
Řádka 62:		Řádka 62:
	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
	* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy		* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~zelená}}~~ zelená – místní trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
	* {{Turistická značka\|žlutá}} žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky		* {{Turistická značka\|žlutá}} žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky

Turistická značka - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|modrá}}“ textem „20px“

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|žlutá}}“ textem „20px“

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|zelená}}“ textem „20px“

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|červená}}“ textem „20px“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:09
Řádka 60:		Řádka 60:

	;Přednostní volba barev pro značky:		;Přednostní volba barev pro značky:
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~červená}}~~ červená – dálkové nebo hřebenové trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
	* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy		* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy
	* {{Turistická značka\|zelená}} zelená – místní trasy		* {{Turistická značka\|zelená}} zelená – místní trasy