Turistické značení v Česku a na Slovensku - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česka“ textem „Česka“

2023-04-11T15:16:35Z

Nahrazení textu „Česka“ textem „Česka“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 15:16
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Hiking signs Divci kamen.jpg\|thumb\|right\|Rozcestník značek pod [[zřícenina\|zříceninou]] [[Dívčí kámen]]]]		[[Soubor:Hiking signs Divci kamen.jpg\|thumb\|right\|Rozcestník značek pod [[zřícenina\|zříceninou]] [[Dívčí kámen]]]]
	[[Soubor:Písek, palackého sady, turistický označník.JPG\|right\|thumb\|Označení [[Evropská dálková trasa\|Evropské dálkové cesty]] E10 v [[Písek (město)\|Písku]].]]		[[Soubor:Písek, palackého sady, turistický označník.JPG\|right\|thumb\|Označení [[Evropská dálková trasa\|Evropské dálkové cesty]] E10 v [[Písek (město)\|Písku]].]]
-	Území [[~~Česko~~\|Česka]] a [[Slovensko\|Slovenska]] patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustší sítí [[turistická značka\|turistického značení]] pro pěší turistiku. První slovenská trasa byla vyznačena roku 1874 Sitnianským klubem, první české trasy byly vyznačeny [[Pohorská jednota Radhošť\|Pohorskou jednotou Radhošť]] kolem roku 1884 a [[Klub českých turistů\|Klubem českých turistů]] roku 1889. Kromě pěších tras jsou v poslední době značeny též trasy pro cyklisty, běžkaře a jezdce na koních. Značení provádějí již od počátků bezplatně [[dobrovolník\|dobrovolníci]] vyškolení a organizovaní v klubech turistů.	+	Území [[Česká republika\|Česka]] a [[Slovensko\|Slovenska]] patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustší sítí [[turistická značka\|turistického značení]] pro pěší turistiku. První slovenská trasa byla vyznačena roku 1874 Sitnianským klubem, první české trasy byly vyznačeny [[Pohorská jednota Radhošť\|Pohorskou jednotou Radhošť]] kolem roku 1884 a [[Klub českých turistů\|Klubem českých turistů]] roku 1889. Kromě pěších tras jsou v poslední době značeny též trasy pro cyklisty, běžkaře a jezdce na koních. Značení provádějí již od počátků bezplatně [[dobrovolník\|dobrovolníci]] vyškolení a organizovaní v klubech turistů.
	== Historie značení na území Československa ==		== Historie značení na území Československa ==
	=== Rakousko-Uhersko ===		=== Rakousko-Uhersko ===

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|modrá}}“ textem „20px“

2018-03-13T08:14:43Z

Nahrazení textu „{{Turistická značka|modrá}}“ textem „20px“

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:14
Řádka 93:		Řádka 93:
	Přednostní volba barev pro značky:		Přednostní volba barev pro značky:
	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~modrá}}~~ modrá – významnější trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail blue.png\|20px]] modrá – významnější trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky		* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|žlutá}}“ textem „20px“

2018-03-13T08:11:39Z

Nahrazení textu „{{Turistická značka|žlutá}}“ textem „20px“

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:11
Řádka 95:		Řádka 95:
	* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy		* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~žlutá}}~~ žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky
	Základní typy značek:		Základní typy značek:
	* Základní pásová značka (v historických počátcích nebyly tvar a rozměry pevně předepsány). Základní [[rozměr]] čtvercové značky je 100×100 mm, má-li být značka viditelná z dálky, užívá se značka velikosti až 180×180 mm, takzvaná [[volavka (turistická značka)\|volavka]]. Vede-li souběžně více značených tras, jsou pásové značky (bez šipek i se šipkami) spojeny do jedné značky v závazně stanoveném pořadí barevných pruhů.		* Základní pásová značka (v historických počátcích nebyly tvar a rozměry pevně předepsány). Základní [[rozměr]] čtvercové značky je 100×100 mm, má-li být značka viditelná z dálky, užívá se značka velikosti až 180×180 mm, takzvaná [[volavka (turistická značka)\|volavka]]. Vede-li souběžně více značených tras, jsou pásové značky (bez šipek i se šipkami) spojeny do jedné značky v závazně stanoveném pořadí barevných pruhů.

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|zelená}}“ textem „20px“

2018-03-13T08:10:17Z

Nahrazení textu „{{Turistická značka|zelená}}“ textem „20px“

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:10
Řádka 94:		Řádka 94:
	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
	* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy		* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~zelená}}~~ zelená – místní trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
	* {{Turistická značka\|žlutá}} žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky		* {{Turistická značka\|žlutá}} žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky
	Základní typy značek:		Základní typy značek:

Sysop: Nahrazení textu „{{Turistická značka|červená}}“ textem „20px“

2018-03-13T08:09:07Z

Nahrazení textu „{{Turistická značka|červená}}“ textem „20px“

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:09
Řádka 92:		Řádka 92:
	Klub českých turistů používá takzvané [[pásové značení]] čtyř barev – [[červená\|červené]], [[modrá\|modré]], [[zelená\|zelené]] a [[žlutá\|žluté]], namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev. K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa.		Klub českých turistů používá takzvané [[pásové značení]] čtyř barev – [[červená\|červené]], [[modrá\|modré]], [[zelená\|zelené]] a [[žlutá\|žluté]], namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev. K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa.
	Přednostní volba barev pro značky:		Přednostní volba barev pro značky:
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~červená}}~~ červená – dálkové nebo hřebenové trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
	* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy		* {{Turistická značka\|modrá}} modrá – významnější trasy
	* {{Turistická značka\|zelená}} zelená – místní trasy		* {{Turistická značka\|zelená}} zelená – místní trasy

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:53:07Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:53
Řádka 139:		Řádka 139:
	<br clear=all>		<br clear=all>
	=== Jezdecké trasy ===		=== Jezdecké trasy ===
-	[[File:Jezdecká směrovka a značky.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Jezdecká směrovka a značky]]	+	[[File:Jezdecká směrovka a značky.jpg\|thumb\|200px\|Jezdecká směrovka a značky]]
	Pro [[jezdectví\|jezdce na koních]] se od roku 2005 (nejprve v Jihočeském a Pardubickém kraji, od roku 2007 i v Královéhradeckém) užívá obdobné značení stejných rozměrů jako pro pěší (100 × 100 mm), avšak místo barevného pásu je ve značce barevný kruh o průměru 6 centimetrů.<ref name=jezdecke>[http://www.jezdecke-stezky.cz/agroturistika.php Jezdecké stezky Královéhradeckého kraje]</ref> Značení provádějí členové jezdeckých občanských sdružení, proškolení lektory Klubu českých turistů.<ref name=jezdecke />		Pro [[jezdectví\|jezdce na koních]] se od roku 2005 (nejprve v Jihočeském a Pardubickém kraji, od roku 2007 i v Královéhradeckém) užívá obdobné značení stejných rozměrů jako pro pěší (100 × 100 mm), avšak místo barevného pásu je ve značce barevný kruh o průměru 6 centimetrů.<ref name=jezdecke>[http://www.jezdecke-stezky.cz/agroturistika.php Jezdecké stezky Královéhradeckého kraje]</ref> Značení provádějí členové jezdeckých občanských sdružení, proškolení lektory Klubu českých turistů.<ref name=jezdecke />
	Barva značek je rozlišována obdobně jako u pěších tras:		Barva značek je rozlišována obdobně jako u pěších tras:

Sysop: 1 revizi

2013-10-16T10:07:03Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 10. 2013, 10:07

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-23T15:38:40Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Hiking signs Divci kamen.jpg|thumb|right|Rozcestník značek pod [[zřícenina|zříceninou]] [[Dívčí kámen]]]]
[[Soubor:Písek, palackého sady, turistický označník.JPG|right|thumb|Označení [[Evropská dálková trasa|Evropské dálkové cesty]] E10 v [[Písek (město)|Písku]].]]
Území [[Česko|Česka]] a [[Slovensko|Slovenska]] patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustší sítí [[turistická značka|turistického značení]] pro pěší turistiku. První slovenská trasa byla vyznačena roku 1874 Sitnianským klubem, první české trasy byly vyznačeny [[Pohorská jednota Radhošť|Pohorskou jednotou Radhošť]] kolem roku 1884 a [[Klub českých turistů|Klubem českých turistů]] roku 1889. Kromě pěších tras jsou v poslední době značeny též trasy pro cyklisty, běžkaře a jezdce na koních. Značení provádějí již od počátků bezplatně [[dobrovolník|dobrovolníci]] vyškolení a organizovaní v klubech turistů.
== Historie značení na území Československa ==
=== Rakousko-Uhersko ===
V Rakousku a Švýcarsku (v [[Alpy|Alpách]] a [[Duryňský les|Duryňském lese]]) vznikala síť cest značených pásovým značením již v 19. století; začátkem 19. století kratší trasy značené tvarovým značením a v polovině 19. století ucelená síť značená pásovým značením.
Na Slovensku první cesty značily [[Sitnianský klub]] (založený cca 1860 v Banskej Štiavnici) a Uherský karpatský spolek (Magyarországi Kárpátegyesület – MKE, založený 1873), k němuž se Sitnianský klub roku 1882 připojil. První turistickou stezku na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub roku 1874 v okolí [[Hodruša|Hodruši]] ve [[Štiavnické vrchy|Štiavnických vrších]], a to k [[Počúvadelské jezero|Počúvadelskému jezeru]], na [[Sitno]] a do [[Sklenné Teplíce|Sklenných Teplíc]]. Uherský karpatský spolek a jeho početné sekce a další turistické spolky, např. Modranský turistický spolek, podporovaly rozvoj turistiky, budovaly a značkovaly turistické stezky, stavěly rozhledny, vydávaly turistické mapy a turistické průvodce. Například v okolí [[Modra|Modry]] byla v roce 1892 vyznačena cesta z [[Harmónia|Harmónie]] na [[Modranská Baba|Modranskou Babu]] i do dalších míst. Cesta na [[Devínska Kobyla|Devínsku Kobylu]] byla značena od roku [[1902]].
První síť turistických značených tras v českých zemích vyznačila po svém založení v roce 1884 [[Pohorská jednota Radhošť]] v [[Beskydy|Beskydech]] v okolí [[Radhošť|Radhoště]]. Cesty byly značeny tvarovými značkami.<ref name=plavba>[http://www.volny.cz/staraplavba/historieznaceni.htm Historie turistického značení], KČT, odbor Stará plavba, 2007–2008</ref>
Jako první česká značená trasa však většinou bývá uváděna červená ze [[Štěchovice|Štěchovic]] ke [[Svatojánské proudy|Svatojánským proudům]], kterou vyznačilo [[11. květen|11. května]] 1889 hned následující rok po založení [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (1888) označovací družstvo pod vedením arch. Pasovského na území dnes zaplaveném [[Vodní nádrž Štěchovice|štěchovickou přehradní nádrží]]. V tomtéž roce byla vyznačena druhá [[červená]] značka z [[Beroun]]a přes [[Svatý Jan pod Skalou]] na [[Karlštejn]], která existuje doposud a je částí dnešní trasy [[Turistická značená trasa 0001|trasy č. 0001]], a značky z [[Řevnice|Řevnic]] na [[Babka (Hřebeny)|Babku]] a [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalku]] (dnes značené modře a zeleně) a z [[Holoubkov]]a na Rač (dnes nazývaný [[Radeč (Křivoklátská vrchovina)|Radeč]]). V prvním roce tak dosáhla síť délky 55,5 km.<ref name=plavba /> V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu.
Původní pásové značky byly větší než dnes. Střední červený pruh měl šířku 10 cm a lemovaly jej bílé pruhy o šířce po 4 cm. Později začaly být některé trasy značeny i modře a v roce 1916 se začalo značit i zeleně a žlutě. Šířka barevného pruhu byla pak zmenšena na šířku bílých pruhů.<ref name=plavba /> Označovací družstva byla tří až šestičlenná, nepočítaje v to nájemné nosiče stravy a materiálu.<ref name=plavba />
V oblasti [[Sudety|Sudet]] značily cesty také německé spolky, zejména [[Gebirgsverein]], většinou tvarovým značením podle německého vzoru. V této činnosti pokračovaly za [[První republika|První republiky]] i na území nově vzniklého Československa.
=== Československo ===
[[File:Svatý Jan pod Skalou, turistická značka stará.jpg|thumb|Starší provedení značky na [[Turistická značená trasa 0001|trase 0001]] na zdi bývalého kláštera ve [[Svatý Jan pod Skalou|Svatém Janu pod Skalou]]]]
Po vzniku Československa se ke Klubu českých turistů, založenému roku 1888, přičlenily i slovenské odbory, roku 1920 se změnil na [[Klub československých turistů]] (KČST). Do své správy převzal od tatranských spolků i značení ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]]. Pásové značení KČST v tomto období proniklo i do [[Sudety|Sudet]], kde dosud převládalo německé tvarové značení. Až do roku [[1938]] následoval rychlý rozvoj, propojování a metodické sjednocení sítě značených tras.
Kromě KČST a německých turistických klubů se značením se zabývaly i různé další spolky, například turistický spolek [[Čeřínek]] v [[Jihlava|Jihlavě]], ve spolupráci s KČST v Praze a v Plzni také [[Klub dělnických turistů]], tvarové značky ve vnitrozemí zřizovala [[Československá obec turistická]] atd.<ref name=smejkalova>Martina Šmejkalová: [http://www.kma.zcu.cz/DATA/zaverecne_prace/2007/Smejkalova__Vyvoj_znacenych_turistickych_cest_na_podklade_starych_map__BP.pdf Vývoj značených turistických cest na podkladě starých map], bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, Plzeň 2007</ref>
Po rozbití Československa od roku 1939 působil KČST opět jako KČT. Na Slovensku vznikl Klub slovenských turistů a lyžařů (KSTL), který v činnosti v mezích možností pokračoval.
Období [[druhá světová válka|druhé světové války]] a období let 1950 - 1954 však znamenalo pro systém značení krizi – nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen. Ústřední akční výbor národní fronty 27. února 1948 zrušil plánované obnovení KČST a rozhodl, že v Československu bude jednotná tělovýchovná organizace Sokol (JTO Sokol). Turistické oddíly vzniklé pod jeho hlavičkou v mezích možností pokračovaly i v péči o turistické značení. Zákon č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport, zajistil této organizaci monopol na organizovanou sportovní činnost. Profesionální pracovníci však měli turistiku na okraji zájmu a dobrovolní funkcionáři ztratili o spolupráci zájem, znechuceni znárodněním své materiálně-technické základny.
Protože i v jiných oblastech sportu se JTO Sokol ukázala nefunkční, rozhodla v červnu 1956 konference KSČ o vytvoření nové „jednotné dobrovolné tělovýchovné organizace“ (JDTO). Na základě zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, byl založen ČSTV. Dne [[8. leden|8. ledna]] [[1954]] vydala vláda Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, jímž pověřila ke značení [[ČSTV]] ([[Československý svaz tělesné výchovy]]) a zajistila mu na tuto činnost [[monopol]]. [[22. duben|22. dubna]] [[1958]] vydal ÚV ČSTV Směrnici o jednotném značení turistických tras v Československu (zveřejněno v [[Úřední list|Úředním listu]] v částce č. 60/1958). Těmito opatřeními byl zajištěn ze státních prostředků na tělovýchovu stálý příjem, z nějž bylo možné platit materiál a dobrovolným značkařům cestovné. Systém se podařilo obnovit. Postupně byla síť značených cest rozšiřována a systém doplněn ještě směrovkami a nástěnnými mapami. Značení prováděl Svaz turistiky [[Československý svaz tělesné výchovy|Československého svazu tělesné výchovy]] (ST ČSTV), na Slovensku Slovenský odbor turistiky (SOT ČSZTV) v rámci Slovenské organizace ČSZTV.
Brzy po roce 1989 byla rozšířena síť turistických tras i do dosud nepřístupných oblastí při rakouské a německé hranici. V roce 1990 se Klub českých turistů osamostatnil (obnovil) pod původním názvem. Na Slovensku byl téhož roku založen Klub slovenských turistů, který se prohlásil za pokračovatele KSTL a zároveň převzal agendu SOT ČSZTV.
=== Samostatná Česká republika ===
[[Image:Rozdil mezi TZ v CR a SR.jpg|thumb|Rozdíl mezi slovenským značením v hodinách a českým v kilometrech]]
Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty, od roku 2005<ref name=prvnijezdecka>[http://www.equichannel.cz/clanek/ukaz1043 První turistická jezdecká značka již lemuje stezku v jižních Čechách] (11. 8. 2005)</ref> též pro jezdce na koních.
Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu [[Ministerstvo pro místní rozvoj ČR|Ministerstva pro místní rozvoj ČR]]. Tato dotace podle webu KČT Plzeňského kraje pokrývá náklady asi ze 70 %
<ref name=metodika> [http://www.webpark.cz/kctplzen/trasy/metodika.htm Metodika značení turistických tras] (KČT Plzeňského kraje) </ref>. Přispívají též sponzoři (například Lesy České republiky nebo výrobce sušenek [[Opavia]]) i například [[kraj (územní jednotka)|kraje]] a [[obec|obce]].
Klub českých turistů má několik smluv s [[MŽP ČR|Ministerstvem životního prostředí ČR]] a se správami některých chráněných území o turistickém značení v chráněných územích.<ref>[http://www.env.cz/AIS/web-news.nsf/9ab6596b5dac8075c1256662002b0723/f8169a97f8447457c1256ebc003d8a66/$FILE/MZP-KCT04.pdf] Smlouva mezi Klubem českých turistů a Ministerstvem životního prostředí ČR o značení v chráněných územích. 23. 6. 2004</ref> Tyto smlouvy souvisí se zákazem veřejnosti vstupovat v těchto územích mimo značené trasy. Dne 8. září 1993 byla uzavřena dohoda KČT s MŽP o spolupráci při zřizování, značkování, udržování a změnách turistických značených tras v chráněných částech přírody. Z 28. února 2000 pochází smlouva se správou NP a CHKO Šumava, z 12. 5. 2000 se správou NP České Švýcarsko, 7. února 2001 se správou NP Krkonoše a 26. června 2004 s MŽP (smlouva z roku 2004 zahrnuje celé území státu, nejen chráněná území). Ke koordinaci těchto činností pověřilo Ministerstvo životního prostředí organizaci [[Národní centrum šetrné turistiky]].
Nejvyšším orgánem KČT pro tuto činnost je Rada značení ÚV KČT, která metodicky a finančně řídí krajské (regionální) sekce začleněné do krajských organizací KČT. Regionální sekce se dále člení na „oblastní rady značení“ (ORZ).
KČT je členem Evropské asociace turistických klubů. Asociace sídlí v [[Kassel]]u v Německu, prezidentem asociace v roce 2005 byl Čech Jan Havelka, který má sekretariát v Praze. 28. dubna až 2. května 2004 asociace v Bechyni uspořádala první Evropskou konferenci o značení turistických cest. V přijaté Bechyňské deklaraci účastníci mimo jiné konstatovali, že budou respektovat národní tradice turistického značení a že není účelné usilovat shora o nadnárodní standardizaci a unifikaci způsobu značení.
Některé naučné stezky zřizují a udržují orgány a organizace ochrany přírody. Cyklistické (cykloturistické) značení v oblasti [[Krkonoše|Krkonoš]] zřídila správa Krkonošského národního parku (KRNAP).
Českou republikou procházejí [[Evropská dálková trasa|evropské dálkové trasy]] '''E3''', '''E10''', kratšími úseky v pohraničí do ní zasahují trasy '''E6''' a '''E8'''. V České republice je k jejich vyznačení využito běžného pásového turistického značení, na jehož směrových tabulkách je navíc uvedeno číslo evropské trasy.
V sobotu [[15. červen|15. června]] [[2003]] byl slavnostně připojen první český úsek takzvané [[Svatojakubská cesta|Svatojakubské cesty]]. Pod mezinárodním označením '''I 24''' vede z [[Praha|Prahy]]-[[Zbraslav]]i (klášter) přes [[Karlštejn (hrad)]], [[Beroun]], [[Nižbor]], [[Kralovice]], [[Plasy]] (klášter), [[Horní Bříza|Horní Břízu]], [[Krkavec]], [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]], [[Kladruby (okres Tachov)|Kladruby]] (klášter), [[Úhlavka|Úhlavku]], [[Bělá nad Radbuzou|Bělou nad Radbuzou]] a [[hraniční přechod]] [[Železná]] v [[Český les|Českém lese]] k německému [[Norimberk]]u. Česká část je dlouhá 238 km. Připravuje se i jižní větev trasy, která z Karlštejna pokračuje přes [[Příbram]], [[Rožmitál]], [[Třemšín]], [[Kasejovice]], [[Nepomuk]], [[Plánice]], [[Klatovy]], [[Koráb]], [[Kdyně|Kdyni]] a [[Všeruby (okres Domažlice)|Všeruby]].<ref>[http://www.webpark.cz/kctplzen/jakub/jakub.htm Svatojakubská trasa I 24]</ref><ref>[http://www.kladruby.cz/turistika/turisticke_stezky.htm Svatojakubská cesta] (obec Kladruby)</ref>. Cílem svatojakubských tras je hrob [[Jakub Větší|svatého Jakuba]] v [[Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] ve Španělsku.
[[Soubor:Rando Klastoriko.JPG|thumb|Turistické značení na Slovensku]]
=== Samostatná Slovenská republika ===
Po rozdělení Československa v roce 1993 pokračoval v péči o turistické značení [http://www.kst.sk/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=7&Itemid=87 Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska]
Území Slovenska procházejí evropské dálkové trasy E 3 (ze [[Španělsko|Španělska]] do [[Rumunsko|Rumunska]]) a E 8 (z [[Nizozemsko|Nizozemska]] do [[Bulharsko|Bulharska]]) a mezinárodní trasa I 23 (z [[Polsko|Polska]] do [[Rakousko|Rakouska]]).
Způsob značení je shodný jako v Česku. Liší se pouze tím, že vzdálenosti jsou uváděny v časových údajích (hodiny a minuty) se zaokrouhlením na 5 minut, nikoliv v kilometrech. Tato odlišnost však trvala i po celou dobu Československa.
== Evidence značených cest ==
Značené turistické trasy jsou vyznačovány v turistických [[mapa|mapách]], někdy i v [[plán]]ech [[město|měst]] nebo v automapách. Edice turistických map KČT od roku 2000 mívají na zadní (textové) straně mapy uvedenu podrobnou [[kilometráž]] značených cest seřazenou podle jejich čísel. Novější mapy KČT mají kilometráž uvedenou přímo v mapové části.
Každá pěší turistická trasa KČT má přiděleno čtyřmístné číslo - číslicí 0 začínají červené značky, číslicí 1 nebo 2 modré, číslicemi 3 nebo 4 zelené, číslicemi 5, 6 nebo 7 žluté, číslicemi 8 a 9 zvláštní druhy značení. Do nedávné doby se toto číslo značené cesty uvádělo na směrovkách a místních tabulkách, za lomítkem byla uváděna vzdálenost od počátku trasy. KČT vede i registr značených cest spravovaných jinými subjekty.
Některé značené cesty mají i název, který bývá uveden na směrovkách: například [[Jiráskova cesta]], [[Zlatá stezka Českého ráje]] nebo [[Březinova cesta]]. Některé značky, převážně červené, jsou součástí sítě [[evropská dálková trasa|evropských dálkových tras]]. Ty jsou značeny symbolem E a číslem (např. E10) v rohu nebo v šipce směrovky.
Cyklistické trasy jsou v rámci [[Cyklistické trasy v Česku|celostátního číslování]] rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v čísle trasy odpovídá třídě. Specifické značení je například [[Cyklistické trasy v Praze|v Praze]] nebo v [[Krkonoše|Krkonoších]]. V Krkonoších je síť cyklistických tras vyznačena pásovým značením se standardními směrovkami péčí správy [[KRNAP]]u. Trasy mají čísla od 1 do 27, přičemž k některým trasám patří odbočky nebo varianty značené číslem s doplněným písmenem velké abecedy (např. 1A, 1B, 1C, 1D, 1E atd.) Zpočátku, od roku 1996, byly cyklistické trasy v Krkonoších značeny zvláštním symbolem cyklisty jedoucího do svahu vyobrazeného v orámovaném čtverci a doplněného vpravo nahoře znakem KRNAPU a vlevo dole číslem trasy.
Jezdecké trase přiděluje pracovník Sekce značených stezek Rady značení KČT barvu i třímístné evidenční číslo, které odpovídá barvě: červené trasy č. 101–299, modré trasy č. 301–499, zelené trasy č. 501–699 a žluté trasy č. 701–899. Páteřní jezdecká trasa z Jižních Čech přes Pardubický a Královéhradecký kraj a přes Krkonoše do Polska má Klubem českých turistů přidělené číslo 103. Páteřní trasa západ–východ má číslo 102.
== Statistiky ==
[[Soubor:Breznice PB CZ trail blazing maintenance 610.jpg|thumb|Údržba turistického značení poblíž zámku v [[Březnice (okres Příbram)|Březnici]]]]
Systém turistického značení v České republice je považován za nejspolehlivější a nejpropracovanější nejen v Evropě, ale i na světě.<ref name=metodika /> Česko má nejhustší síť turistického značení ze zemí Evropské unie: 488,6 km na 1000 km2.“<ref>MF Dnes, 30. 4. 2004</ref>
;Rozvoj sítě turistických značených cest:
* 1888 - 0 km
* konec roku 1889 - 55 km
* 1920 - 25 000 km (v celém tehdejším [[Československo|Československu]] včetně [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]])
* 1938 - 40 000 km (v celém Československu)
* 1980 - 46 400 km v ČSSR, z toho v ČSR 34 500 km a v SSR 11 900 km
* po roce 1989 - 37 000 km jen v Česku
* 2002 - v Česku 38 500 km pěších tras, 1 240 km lyžařských tras. Na Slovensku kolem 14 000 km pěších tras.
* 2002–2005 – přibližně 300–400 naučných stezek, mnoho z nich v neudržovaném stavu
Systém turistického značení zahrnoval:
* Směrovek a tabulek - 48 000 (1980 v Československu), 54 711 (2002 v Česku)
* Směrovníků (míst, na nichž jsou směrovky a tabulky umisťovány) 2 746 (2002 v Česku)
* Vývěsných laminovaných map ve stojanech nebo rámech - 1 300 (1980 v Československu), 1 590 (2002 v Česku)
V roce 1998 evidoval KČT 1145 značkařů, kteří za rok odpracovali 59 000 hodin. V roce 2008 má KČT 1360 značkařů.<ref name=novinky />
Náklady na pravidelnou obnovu 1 km značení jsou asi 300 Kč a asi 40 minut času značkařské skupiny, obvykle dvojice.<ref name=metodika /> Za den značkař obnoví asi 5–7 km značené trasy.<ref name=novinky />
== Způsob značení ==
'''Turistická značená trasa (TZT)''' je trasa vyznačená turistickými značkami. Turistické značené trasy bývají vedeny zejména turisticky zajímavými místy. Bývají vyznačeny v [[turistická mapa|turistických mapách]].
Trasy jsou značeny dobrovolnými značkaři. Pomocným značkařem se zájemce může stát po absolvování nejméně 10 km zácviku pod vedením vedoucího značkaře nebo instruktora značení. Značení se obvykle provádí ve dvojici. Absolvent semináře úspěšně zakončeného zkouškou se stává samostatným vedoucím značkařem, v dalších speciálních kurzech značkař může získat kvalifikaci instruktora značení, kvalifikaci pro těžké značení (vývěsní mapy a směrovníky), kvalifikaci pilaře nebo mapaře atd.
=== Obecné zásady značení ===
Již od 19. století byly vydávány návody, jak značení provádět:<ref name=smejkalova /><ref>''Sborník KČT'', nakladatelství S & D, 1998, ISBN 80-86050-26-2</ref>
* ''Časopis turistů'' (1889–1891)
* ''Pravidla pro označování'', KČT, 1901
* Bohumír Lederer: ''Praktický značkovatel'', 1929 (autor byl generálním značkovatelem KČST)
* Václav Benda: ''Značkovací pravidla'', 1947
* ''Technika značení turistických cest'', Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, 1955
* ''Značení turistických cest'', Státní tělovýchovné nakladatelství, 1956
Požadavky na turistické značení jsou v dnešní době upraveny [[ČSN|československými státními normami]]:
* [[ČSN 01 8025]]:1989 Turistické značenie. Na Slovensku kolem roku 2006 vyšla v nové verzi jako STN 01 8025.
* [[ČSN 01 8026]]:1991 Verejné značenie pri lanových dráhach a lyžiarskych vlekoch
* [[ČSN 01 8027]]:1991 Značenie zjazdových a bežeckých lyžiarskych tratí a trás
* STN 01 8028: slovenská norma značení cykloturistických tras
Značené cesty jsou zásadně obousměrné (výjimky jsou v některých vysokohorských úsecích na Slovensku). Značka se maluje vzhledem k trase cesty jako čelní, přeponová, rohová nebo boční, výjimečně může být i na kameni nebo značkařském kolíku. Za rozcestím se umisťují dvě značky – první (naváděcí) tak, aby byla viditelná při příchodu, druhá, tzv. potvrzovací, za odbočením. Odbočení např. do hustého porostu bývá označeno tzv. brankou, dvěma značkami vedle sebe – vpravo i vlevo. V dlouhém úseku bez odboček se umisťují tzv. útěchové značky, které nemají být od sebe vzdáleny více než 250 m. Na rozcestích tras a významných místech, nejméně však po 4 kilometrech, se umisťuje směrovník se směrovkami.
Kontrola a obnova značení má být v ideálním případě prováděna každé tři roky, skutečnost závisí na možnostech dobrovolných spolupracovníků.
Většina značek se provádí písmomalířskou [[olejová barva|olejovou barvou]]. Na některých typech stožárů se používají značky z [[hliník]]ového plechu, na hladkém povrchu i [[samolepka|samolepky]].<ref name=novinky>[http://www.novinky.cz/clanek/147773-turisticke-znacky-jsou-treba-i-v-dobe-dokonalych-map-a-navigaci.html Turistické značky jsou třeba i v době dokonalých map a navigací], novinky.cz, 24. 8. 2008, ČTK</ref>
Některá místa Klub českých turistů vybavuje i laminovanými turistickými vývěsními mapami rozměrů 120 × 180 cm.
=== Směrové tabulky===
[[Soubor:Písek, Otava, Rozcestník na Sedláčkově stezce.jpg|thumb|Směrovky v [[Písek (město)|Písku]]. ]]
Na [[rozcestí]]ch značených cest a významných místech trasy, tzv. turistických informačních místech (dříve se jim ve značkařském odborném vyjadřování říkalo textační místa), se umisťují [[směrovník]]y ([[rozcestník]]y) s tabulkami místního názvu a směrovými tabulkami. Nemají být od sebe být vzdálenější než 4 kilometry.
* ''Turistická tabulka místní orientace'' - název místa (330 x 140 mm). Někdy obsahuje podrobnější informaci o místě či objektu, případně o nadmořské výšce.
* ''Turistická směrovka'' - směrová tabulka (400 x 140 mm včetně hrotu). První řádek označuje nejbližší další místo se směrovkami, které by nemělo být dále než 4 km. Druhý řádek by měl obsahovat další významné místo ve vzdálenosti 8 - 12 km a třetí řádek konec značené cesty nebo významné místo vzdálené nejvýše cca 25 km. Tyto zásady jsou jen přibližným vodítkem. Směrovky s bezbarvým hrotem mohou upozorňovat na významné objekty nebo cesty mimo značenou trasu nebo od dopravního uzlu k východišti značených tras. Vzdálenosti se v Česku udávají v kilometrech, na Slovensku tradičně v hodinách a čtvrthodinách.
* Zhruba od roku 2004 se na směrovníky KČT umisťuje i tabulka hlavního sponzora značení, podniku [[Lesy České republiky]].
Na tabulkách se obvykle vpravo dole uvádí evidenční číslo značené cesty a za lomítkem kilometrická poloha směrovníku na trase a rozlišení směrovky písmenem (zpravidla písmeno „a“ směrem k počátku trasy a „b“ ke konci). U novějších tabulek se místo čísla trasy a kilometrické polohy uvádí zkratka oblasti (zhruba odpovídající okresu) a identifikační číslo místa. Vlevo dole se uvádí rok výroby tabulky.
Původně směrovky nebyly unifikované. Koncem 30. let 20. století byla navržena dřevěná tabulka společná pro oba směry chůze, se dvěma šipkami. Používaly se také nákladné litinové tabulky s reliéfním písmem. Po druhé světové válce se vyráběly jednosměrné dřevěné tabulky s údaji v kilometrech, ve strmých úsecích v hodinách. Zpočátku byl text prováděn nepříliš kvalitními barvami, v letech 1950–1952 se do dřeva vypaloval. Koncem 50. let byly zavedeny kovové tabulky již podobné dnešním, v 80. letech [[polyuretan]]ové. Sloupky rozcestníků (směrovníků) byly v 50. letech dřevěné, od 60. let se používaly trubkové s kovovou stříškou.<ref name=smejkalova />
 
=== Pásové značení ===
[[Soubor:Turisticke znaceni Vydra.jpg|thumb|Značky u řeky Vydry na Šumavě.]]
[[Soubor:Stripe-marked trail red.png|left|60px|Pásové značení – červená.]]
Klub českých turistů používá takzvané [[pásové značení]] čtyř barev – [[červená|červené]], [[modrá|modré]], [[zelená|zelené]] a [[žlutá|žluté]], namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev. K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa.
Přednostní volba barev pro značky:
* {{Turistická značka|červená}} červená – dálkové nebo hřebenové trasy
* {{Turistická značka|modrá}} modrá – významnější trasy
* {{Turistická značka|zelená}} zelená – místní trasy
* {{Turistická značka|žlutá}} žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky
Základní typy značek:
* Základní pásová značka (v historických počátcích nebyly tvar a rozměry pevně předepsány). Základní [[rozměr]] čtvercové značky je 100×100 mm, má-li být značka viditelná z dálky, užívá se značka velikosti až 180×180 mm, takzvaná [[volavka (turistická značka)|volavka]]. Vede-li souběžně více značených tras, jsou pásové značky (bez šipek i se šipkami) spojeny do jedné značky v závazně stanoveném pořadí barevných pruhů.
* Směrová šipka: k základní pásové nebo tvarové značce je ze strany připojen barevný hrot s bílým orámováním (dříve bílé olemování hrotů přesahovalo výšku značky)
* Konec značené cesty nebo odbočky: barevný čtverec 30 x 30 mm s bílým orámováním (dříve barevný prstenec v bílém kruhu)
=== Značení odboček ===
Krátké (asi do 1 km délky) „slepé“ odbočky z tras značených pásovým značením se označují některým z typů tvarového značení. Barva značení odpovídá barvě trasy, na kterou odbočka navazuje. Odbočení se rovněž označuje šipkami připojenými ke značce, označení konce odbočky je shodné jako označení konce běžné trasy.
* Odbočka k vrcholu nebo vyhlídce: barevný rovnostranný trojúhelník s vrcholem nahoře v bílém čtverci základních rozměrů (dříve barevný trojúhelník s bílým lemem)
* Odbočka ke zřícenině hradu apod. - stylizovaný barevný symbol (barevný čtverec s chybějícím pravým horním kvadrantem) zasazený do bílého čtverce základní velikosti (dříve bílý lem sledoval tvar barevného symbolu)
* Odbočka k zajímavému objektu - stylizovaný barevný symbol tvaru stupně vítězů v bílém čtverci
* Odbočka ke [[studánka|studánce]] nebo [[pramen]]u - barevný dolní půlkruh v bílém čtverci (dříve barevný kruh v bílém kruhu)
<gallery>
Image:Odbočka k vyhlídce.jpg|Odbočka k vrcholu nebo vyhlídce
Image:Odbočka ke zřícenině.jpg|Odbočka ke zřícenině
Image:Odbočka k Ralsku.jpg|Směrová tabulka odbočky ke zřícenině
Image:Odbočka k průrvě Ploučnice.jpg|Odbočka k zajímavému objektu
</gallery>
=== Místní značení ===
V některých místech je takzvané [[místní značení]], při němž se nepoužívají pásové značky, ale [[úhlopříčka|úhlopříčně]] rozdělené čtverce, v nichž jeden [[trojúhelník]] je bílý a druhý má jednu ze čtyř barev - červenou {{Turistická značka|místníčervená}}, modrou {{Turistická značka|místnímodrá}}, zelenou {{Turistická značka|místnízelená}} nebo žlutou {{Turistická značka|místnížlutá}}. Místní značení se obvykle používá pro krátké [[okruh]]y.
=== Lázeňské značení ===
V 80. letech 20. století bylo u některých českých a slovenských lázní ([[Lázně Jeseník]], [[Poděbrady]], [[Třeboň]], [[Trenčianské Teplice]], [[Rajecké Teplice]] apod.) lázeňské značení rehabilitačních okruhů. Značení je tvořeno dvěma svislými barevnými pruhy, kolem nichž jsou dva bílé pruhy. Barevná kombinace souvisí s délkou a převýšením okruhu.
=== Zimní trasy pro běžkaře ===
[[Soubor:Turistická značka b.jpg|thumb|Turistická značka pro lyžaře]]
Pro [[lyžování|lyžaře]] (běžkaře) se užívá obdobné pásové značení stejných rozměrů jako pro pěší, avšak místo bílé barvy je k olemování barevného pásu použito oranžových pásů a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý.
Na směrovkách pro pěší nebo samostatných tabulích se vyznačuje přístupnost po běžkaře černým symbolem lyžaře ve žlutém nebo oranžovém čtverci postaveném na špičku. [[Krkonošská lyžařská cesta]] ([[Krkonošská magistrála]]) byla značena černým symbolem lyžaře ve čtverci postaveném na špičku, jehož horní polovina je bílá a dolní polovina červená.
==== Zimní tyčové značení ====
V některých bezlesých úsecích horských tras se například v Krkonoších používá tyčové značení. Jeho zřizovatelem je [[horská služba]]. Tyčové značení tvoří základní síť lyžařských tras, u okrajů lesa navazuje na pásové značení. V úsecích s tyčovým značením je lyžařská trasa mnohdy vedena odchylně od letního značení.
Tyčové značení krkonošských hřebenových cest je doložené již na mapách ze 17. století.
<ref>Radek Drahný (J. Klaban) : [http://www.skauting.cz/skunipa/univerzita/prednes/2006_2_Drahny.htm Co chcete vědět o Krkonošském národním parku], 27. 11. 2006, Skautská univerzita Pardubice</ref>
==== Němé značky Krkonoš ====
V Krkonoších jsou na některých rozcestích umístěny takzvané [[němé značky Krkonoš]], vyřezané z plechu do příslušného tvaru a červeně natřené. Každá z významných horských chat nebo podobných zdrojů a cílů cest má vlastní červený symbol. Značky vytvořil akademický malíř [[Kamil Vladislav Muttich]] (1873–1924, v mapách KČT chybně označován jako Kamil Vlastimil Muttich).<ref>''Krkonoše'', turistická mapa 1:50000, Klub českých turistů, 4. vydání, 2006, přílohový sešit, str. 3</ref>
 
=== Trasy pro cyklisty ===
[[Image:Cyklotrasa 3007, směrovka na Ještědu.jpg|left|thumb|Cyklistická směrovka na [[Ještěd]]u.]]
[[Image:Turistické značky cyklo a pěší.jpg|thumb|Turistická značka pro cyklisty v souběhu s pěšími trasami.]]
{{Viz též|Cyklistické trasy v Česku}}
Užívá se dvojí značení [[cyklistická trasa|cyklistických tras]]:
* Trasy vedené převážně po pozemních komunikacích se silničním (zpevněným) povrchem se [[dopravní značka|dopravními značkami]] zavedenými v Česku v roce 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb.:
** IS 19: Směrová tabule
** IS 20: Návěst před křižovatkou
** IS 21: Směrová tabulka
* Cykloturistické trasy vedené častěji terénem, po nerovných nebo nezpevněných cestách, se označují pásovými značkami větších rozměrů, 140×140 mm, v němž krajní pásy jsou žluté a vnitřní pás může být červený {{Turistická značka|cykločervená|velikost=20}}, modrý {{Turistická značka|cyklomodrá|velikost=20}}, zelený {{Turistická značka|cyklozelená|velikost=20}} nebo bílý {{Turistická značka|cyklobílá|velikost=20}}. Jednou z prvních cyklistických tras trvale vyznačených Klubem českých turistů byla kolem roku 1996 trasa [[Liberec]] – [[Žitava]] v délce 27 km.<ref>''Jizerské hory a Frýdlantsko'', turistická mapa 1:50000, Klub českých turistů, 1996, aktualizovaný dotisk 1. vydání, zadní strana</ref>
 
=== Jezdecké trasy ===
[[File:Jezdecká směrovka a značky.jpg|thumb|upright|Jezdecká směrovka a značky]]
Pro [[jezdectví|jezdce na koních]] se od roku 2005 (nejprve v Jihočeském a Pardubickém kraji, od roku 2007 i v Královéhradeckém) užívá obdobné značení stejných rozměrů jako pro pěší (100 × 100 mm), avšak místo barevného pásu je ve značce barevný kruh o průměru 6 centimetrů.<ref name=jezdecke>[http://www.jezdecke-stezky.cz/agroturistika.php Jezdecké stezky Královéhradeckého kraje]</ref> Značení provádějí členové jezdeckých občanských sdružení, proškolení lektory Klubu českých turistů.<ref name=jezdecke />
Barva značek je rozlišována obdobně jako u pěších tras:
*Červená: páteřní stezky
*Modrá: oblastní stezky, propojují zejména zajímavá místa v okruhu cca 30 km od [[jezdecká stanice|jezdecké stanice]].
*Zelená: trasy pro méně zdatné jezdce nebo jezdce s průvodcem v okruhu cca 10 km od jezdecké stanice
*Žlutá: propojovací stezky, například od hlavnější trasy k jezdecké stanice nebo mezi dvěma stezkami
Jízdárenské okruhy pro komerční jezdeckou turistiku mají být značeny barevným symbolem podkovy v bílém čtverci o vnějším rozměru 10 × 10 cm. Tyto okruhy nemají evidenční číslo, nevybavují se směrovkami ani tabulkami.
V případě souběhu s jinou trasou by jezdecká značka měla být umístěna buď 10 cm nad pěší nebo lyžařskou značkou nebo 20 cm pod cykloznačkou. Jezdecké směrovky a tabulky jsou textově, tvarově a barevně shodné se směrovkami pěšího značení, liší se textem „Jezdecká trasa KČT“ umístěným v záhlaví tabulky.
V nových turistických mapách se vyznačují též jezdecké trasy, jezdecké stanice, nebezpečná místa, kontakty na veterináře, kováře, přepravce zvířat atd.
První úsek jezdecké trasy byl v rámci prvního školení značkařů jezdeckých stezek, uspořádaného na Chatě Pod Kletí ve spolupráci s Klubem českých turistů, vyznačen nově zavedeným typem značení 6. srpna 2005 po úbočí hory Kleť na Českokrumlovsku v CHKO [[Blanský les]]. Vede po 300 let staré lesní cestě vybudované Schwarzenberky od dolní stanice lanovky na [[Kleť]] k sedlu Rohy.<ref name=prvnijezdecka />
=== Naučné stezky ===
[[Soubor:NS Pod Kozincem.jpg|thumb|Zastávka naučné stezky Povodím [[Botič]]e v [[Praha|Praze]]]]
Zvláštním typem turistického značení jsou [[naučná stezka|naučné stezky]], které zpravidla vyznačují samostatně nebo ve spolupráci s KČT organizace [[ochránce přírody|ochránců přírody]], obce, různé zájmové a účelové organizace atd.
Naučná stezka bývá značena bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem {{Turistická značka|naučná}}. Značka může být doplněna oranžovým číslem stanoviště. Součástí značení jsou i stojany s informacemi o přírodních zajímavostech v okolí.
Přehled českých naučných stezek je v postupném vývoji na serveru [[Ministerstvo životního prostředí|Ministerstva životního prostředí]] (http://www.stezka.cz). Naučné stezky jsou v seznamu členěny abecedně, podle okresů, podle uživatelů (pro pěší, pro děti, pro lyžaře, pro cyklisty, pro tělesně postižené, pro vodáky) i podle naučného obsahu ([[botanika]], [[zoologie]], [[zemědělství]] a [[chovatelství]], [[lesnictví]], [[rybníkářství]] a [[rybářství]], [[ekologie]], [[archeologie]], [[historie]], [[etnografie]], [[geologie]], [[mineralogie]], [[hornictví]] a [[těžba]] surovin, [[technika]]).
Klub českých turistů společně s ministerstvy pro místní rozvoj a pro životní prostředí schválili 10. září 2001 ''„Doporučené zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a bodových informačních panelů“''.
{{Viz též|Naučná stezka#Naučné stezky v Česku}}
 
== Významné a pojmenované turistické trasy ==
* [[Cesta Vojty Náprstka]], cca úsek [[Beroun]] – [[Karlštejn]], červeně značená, část [[Turistická značená trasa 0001|trasy 0001]]. Nejstarší dochovaná značená trasa Klubu českých turistů.
* [[Posázavská stezka]], [[Pikovice]] – [[Kamenný Přívoz]] – [[Žampach]], podél [[Sázava|Sázavy]], červeně značená, část [[Turistická značená trasa 0001|trasy 0001]]. Podle pamětní desky v Pikovicích byla vybudována Klubem čsl. turistů v Praze v letech [[1914]] až [[1924]] nákladem 230 000 Kč a dosahuje délky 68 km. V některých místech je stezka tesaná do skály.
* [[Sukova cesta]], u [[Křečovice|Křečovic]]
* [[Máchova cesta]], [[Mělník]] – [[Kokořín]] – [[Houska]] – [[Doksy]], červeně značená trasa č. 0004, 0345.
* [[Hradecký okruh]], červené místní značení č. 0378 u [[Helfenburk]]u, 5,5 km.
* [[Cinibulkova stezka]], okruh u [[Mšeno|Mšena]] značený žlutým místním značením, č. 6093, 9 km.
* [[Zlatá stezka Českého ráje]], [[Mnichovo Hradiště]] – [[Valečov]] – [[Drábské světničky]] – [[Příhrazy]] – [[Kost (hrad)|Kost]] – [[Nebákov]] – [[Dolní Mlýn]] – [[Trosky]] – [[Hrubá Skála]] – [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]] – [[Turnov]] – [[Frýdštejn]] – [[Malá Skála]] – [[Besedice]] – [[Kozákov]] – [[Tábor (Krkonošské podhůří)|Tábor]] – [[Železnice (okres Jičín)|Železnice]] – [[Jičín]]. Červeně značená trasa, délka 98 km. Název a koncepce stezky pochází z roku 1937.<ref>Jan Tůma, Jaroslav Kňap: ''Zlatá stezka Českého ráje - Putování po přírodních krásách a historických zajímavostech'', Praha, nakl. Karpana, 2007, ISBN 978-80-903952-0-6</ref>
* [[Riegrova stezka]], [[Semily]] - [[Podspálov]] – [[Železný Brod]], červená údolím Jizery, otevřena roku 1909.
* [[Palackého cesta]], [[Tanvald]] – [[Svárov]] – [[Návarov]] – [[Podspálov]] – [[Železný Brod]], červená údolím Kamenice, vybudována v letech 1911-13.
* [[Březinova cesta]], [[Počátky]] – [[Jaroměřice nad Rokytnou]], červeně značená, 65 km.
* [[Cesta česko-polského přátelství]] (pův. [[Cesta československo-polského přátelství]]), od [[Tvarožník]]u na [[Pomezní Boudy]] přes hřebeny [[Krkonoše|Krkonoš]], délka 28 km, zřízena roku 1962, červeně značená, č. 0401.
* [[Cesta Jana Buchara]], [[Jilemnice]] – [[pramen Labe]], červeně značená, části č. 0431, 0402.
* [[Cesta bratří Čapků]], [[Pomezní Boudy]] – [[Trutnov]] – [[Úpice]], červeně značená č. 0403.
* [[Harrachova cesta]] – vybudována 1876, 19 km dlouhá, Harrachov – Labský důl, modře značená č. 1801.
* [[Krakonošova cesta]], [[Bedřichov (okres Jablonec nad Nisou)|Bedřichov]] – [[Kotelní jámy]] – [[Horní Rokytnice]], vybudována 1889–1894 pod názvem [[Franz Josef-Weg]], po roce 1918 přejmenována. 15 km dlouhá, značena zeleně.
* [[Turistická značená trasa 0427|Cesta Karla Jaromíra Erbena]], [[Dvůr Králové nad Labem]] – [[Miletín]] – [[Stav (Úbislavice)|Stav]], červeně značená č. 0427
* [[Cesta Karla Václava Raise]], [[Hořice]] – [[Lázně Bělohrad]] – [[Zvičina]], žlutě značená č. 7287 a 7292
* [[Cesta Boženy Němcové]], [[Chvalkovice]] – [[Náchod]], červeně značená, části tras č. 0410, 0411, 0422
* [[Cesta Aloise Jiráska]] ([[Jiráskova cesta]]), [[Broumov]] – [[Hronov]] – [[Náchod]] – [[Peklo]] – [[Orlické hory]] – [[Litomyšl]], délka 160 km, červeně značená, části tras č. 0404, 0410, 0413, 0444.
* [[Svatopetrská cesta]], červeně značená č. 0136, přes [[Prachatice]]
* [[Klostermannova cesta]], modře značená č. 1224 a 1428, [[Volyně]] – [[Kašperské Hory]]
* [[Schwarzenberský kanál]], modře značená č. 1294, [[Rosenaureova nádrž]] - [[Zvonková]] – [[Dolní Marktschlag]], 58 km
* [[Zlatá stezka]]:
** Dolní zlatá stezka (prachatická větev), žlutě značená trasa č. 6416
** Střední zlatá stezka (vimperská větev), žlutě značená trasa č. 6316
** Horní zlatá stezka (kašperskohorská větev), zeleně značená trasa č. 3407
* [[Medvědí stezka]], žlutě značená trasa č. 6375, [[Ovesná]] – [[Černý Kříž]], 14 km.
* [[Milevský vyhlídkový okruh]], žlutě značená trasa č. 6382, 20 km, [[Milevsko]].
* [[Okruh Dušana Jurkoviče]], červené místní značení, okruh kolem [[Luhačovice|Luhačovic]].
* [[Cesta partyzánského oddílu Olga]], 57,5 km, žlutě značená trasa č. 7530, [[Brankovice]] – [[Zdounky]].
* [[Cesta Marušky Kudeříkové]], [[Vnorovy]] – [[Vrbovce]], 27 km, červeně značená trasa č. 0516.
* a další
Slovensko:
* [[Cesta hrdinů SNP]], dálková červeně značená trasa
* [[Chodník kpt. Miloše Uhra]], modře značená trasa č. 2416, 11,5 km, [[Lubina]] – [[Velká Javorina]]
== Ochrana značení ==
[[Image:Bila turistická znacka.jpg|thumb|Úsek modře značené trasy č. 1032 v údolí [[Kocába|Kocáby]] pod [[Masečín]]em byl zamalován a stal se předmětem jednání mezi KČT, městysem [[Štěchovice]] a majitelkou pozemku. ]]
Neoprávněné poškozování, odstraňování, zakrývání nebo pozměňování turistických značek je [[přestupek|přestupkem]] proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. e) přestupkového zákona (č. 200/1990 Sb.).
== Využití turistické značky v politické reklamě ==
[[Občanská demokratická strana]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) si zvolila modrou pásovou turistickou značku se šipkou doprava jako symbol své kampaně do [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|parlamentních voleb 2006]].
Proti se mu se však zvedla vlna odporu především dobrovolných značkařů, kteří svoji službu chápou jako čistě apolitickou, až politická strana od používání modré šipky upustila.
== Odkazy ==
=== Související články ===
{{commonscat|Hiking and footpath signs in the Czech Republic|Turistické značky v Česku}}
{{commonscat|Hiking and footpath signs in Slovakia|Turistické značky na Slovensku}}
* [[Cyklistické trasy v Česku]]
* [[Evropská dálková trasa]]
* [[České turistické trasy v Banátu]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.klubturistu.cz/?oid=10180 Klub českých turistů - Turistické značení]
* [http://www.webpark.cz/kctplzen/trasy/metodika.htm Metodika značení turistických tras] (KČT Plzeňského kraje)
* [http://www.prachatice.cz/n_turistika_znaceni.html Turistická značení] (město Prachatice ve spolupráci s KČT)
* [http://www.kst.sk/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=7&Itemid=87 Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska]
* [http://jezdecka-turistika.sothis.cz/metodika-znaceni.html Metodika značení jezdeckých stezek] (Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky)
* [http://www.era-ewv-ferp.org/index.php?Epathsi_d Evropská asociace turistických klubů]
* [http://www.era-ewv-ferp.com/upl_files/deklarace_bechyne_-_aj031005.pdf Bechyňská deklarace o turistickém značení v Evropě]
* [http://www.stezka.cz Přehled českých naučných stezek] na webu Ministerstva životního prostředí
==== Značení v krajích ČR ====
* [http://www.volny.cz/kct-jck/cesky/zmenytzt.htm KČT Jihočeského kraje – změny v síti TZT v kraji] od roku 2004
* [http://www.webpark.cz/kctplzen/ Turistické značení v Plzeňském kraji] (metodika, změny od roku 2006 a chystané změny, kilometráž atd.)
* [http://olomoucko.kct.cz/index_soubory/Page749.htm Síť turistických značených cest v Olomouckém kraji]
* [http://www.webhouse.cz/kct%2Dvysocina/vismo/zobraz_dok.asp?u=200030&id_org=200030&id_ktg=1285 Značení v kraji Vysočina]
* [http://www.jezdecke-stezky.cz/o-nas.php Jezdecké stezky Královéhradeckého kraje]
* [http://www.hippostezky-vc.info/modules.php?name=News&file=article&sid=3 Jezdecké stezky východních Čech]
* [http://www.turistikanakoni.cz/stezky.html Jezdecké stezky v Jihočeském kraji]
* [http://jezdecka-turistika.sothis.cz/jezdecke-stezky.html Jezdecké stezky u Maříže] ([[Maříž]])
==== Značení v SR ====
* [http://www.kst.sk/ Klub slovenských turistov]
=== Reference a literatura ===
* Milan Pernica, Jiří Rohlík: ''Na výlet s turistickou mapou'', Olympia, Praha 1980
<references />
[[Kategorie:Turistické trasy v Česku]]
[[Kategorie:Turistické trasy na Slovensku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Česku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace na Slovensku]]
[[Kategorie:Symboly]]
[[Kategorie:Orientační systémy]]{{Článek z Wikipedie}}

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2018, 08:14
Řádka 93:		Řádka 93:
	Přednostní volba barev pro značky:		Přednostní volba barev pro značky:
	* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail red.png\|20px]] červená – dálkové nebo hřebenové trasy
-	* ~~{{Turistická značka~~\|~~modrá}}~~ modrá – významnější trasy	+	* [[Soubor:Stripe-marked trail blue.png\|20px]] modrá – významnější trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy		* [[Soubor:Stripe-marked trail green.png\|20px]] zelená – místní trasy
	* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky		* [[Soubor:Stripe-marked trail yellow.png\|20px]] žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky