Sysop: 1 revizi

2013-10-16T10:07:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 10. 2013, 10:07

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T22:16:54Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox jazyk
|Jazyk=Turkmenština ''(Türkmen dili)''
|Rozšíření=[[Turkmenistán]], [[Afghánistán]], [[Írán]], [[Irák]]
</div>
|Mluvčích=9 Miliónů
|Klasifikace=
<div style="width: 200px;">
* [[Altajské jazyky]]
** [[Turkické jazyky]]
*** [[Západoturkické jazyky]]
**** [[Oghuzské jazyky]]
***** '''Turkmenština'''
</div>
|Písmo=[[Latinka]]
|Úřední jazyk=[[Turkmenistán]]
</div>
|Regulátor=''Není''
</div>
|ISO6391='''tk'''
|ISO6392B='''tuk'''
|ISO6392T='''tuk'''
|SIL=TUK
|wiki=[[:tk:Hlavní strana|tk.wikipedia.org]]
}}
'''Turkmenština''' je [[turkické jazyky|turkický jazyk]], kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v [[Turkmenistán]]u, [[Afghánistán]]u, [[Írán]]u, [[Irák]]u, [[Kazachstán]]u, [[Pákistán]]u, [[Tádžikistán]]u a [[Uzbekistán]]u. Dále se používá v evropské části [[Rusko|Ruska]] a [[Německo|Německa]], potom v [[Turecko|Turecka]] a [[Spojené státy americké|USA]].
== Historie písma ==
Turkmenština je oficiálním jazykem v [[Turkmenistán]]u. V psané podobě se začala používat až na začátku [[20. století]], kdy se zapisovala [[arabské písmo|arabským písmem]]. V letech [[1928]]–[[1940]] se pro turkmenštinu používala [[latinka]], která byla až do roku [[1991]] nahrazena z politických důvodů [[cyrilice|cyrilicí]] (záměrem vládců [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi [[Sovětský svaz|SSSR]] a zároveň tak omezit vliv [[islám]]u v těchto republikách). Od roku [[1991]] je opět používána [[latinka]].
== Gramatika ==
=== Pády ===
[[Turkické jazyky]] mají [[Mluvnický pád|pády]]. Turkmenština jich má šest:
* [[nominativ]]
* [[genitiv]] (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ''’s'')
* [[dativ]]
* [[akuzativ]]
* [[ablativ]]-pád určující čas či místo
* [[instrumentál]]
=== Abeceda ===
{| class="wikitable" style="text-align:center;"
!Současná [[latinka]]
![[Cyrilice]]
![[Fonetika]]
![[Latinka]] 1993
![[Latinka]] 1992-1993
![[Latinka]] 1927-1940
|-
|'''A a'''
|А а
|class="IPA"|[a]
|A a
|A a
|A a
|-
|'''B b'''
|Б б
|class="IPA"|[b]
|B b
|B b
|B b
|-
|'''Ç ç'''
|Ч ч
|class="IPA"|[ʧ]
|Ç ç
|C c
|C c
|-
|'''D d'''
|Д д
|class="IPA"|[d]
|D d
|D d
|D d
|-
|'''E e'''
|Е е
|class="IPA"|[je], [e]
|E e
|E e
|E e
|-
|'''Ä ä'''
|Ә ә
|class="IPA"|[æ]
|Ä ä
|Ea ea
|Ә ә
|-
|'''F f'''
|Ф ф
|class="IPA"|[ɸ]
|F f
|F f
|F f
|-
|'''G g'''
|Г г
|class="IPA"|[g~ʁ]
|G g
|G g
|G g
|-
|'''H h'''
|Х х
|class="IPA"|[h~x]
|H h
|H h
|H/X h/x
|-
|'''I i'''
|И и
|class="IPA"|[i]
|I i
|I i
|I i
|-
|'''J j'''
|Җ җ
|class="IPA"|[ʤ]
|J j
|J j
|Ç ç
|-
|'''Ž ž'''
|Ж ж
|class="IPA"|[ʒ]
|£ ɾ
|Jh jh
|Ƶ ƶ
|-
|'''K k'''
|К к
|class="IPA"|[k~q]
|K k
|K k
|K/Q k/q
|-
|'''L l'''
|Л л
|class="IPA"|[l]
|L l
|L l
|L l
|-
|'''M m'''
|М м
|class="IPA"|[m]
|M m
|M m
|M m
|-
|'''N n'''
|Н н
|class="IPA"|[n]
|N n
|N n
|N n
|-
|'''Ň ň'''
|Ң ң
|class="IPA"|[ŋ]
|Ñ ñ
|Ng ng
|Ŋ ŋ
|-
|'''O o'''
|О о
|class="IPA"|[o]
|O o
|O o
|O o
|-
|'''Ö ö'''
|Ө ө
|class="IPA"|[ø]
|Ö ö
|Q q
|Ө ө
|-
|'''P p'''
|П п
|class="IPA"|[p]
|P p
|P p
|P p
|-
|'''R r'''
|Р р
|class="IPA"|[r]
|R r
|R r
|R r
|-
|'''S s'''
|С с
|class="IPA"|[θ]
|S s
|S s
|S s
|-
|'''Ş ş'''
|Ш ш
|class="IPA"|[ʃ]
|$ ¢
|Sh sh
|Ş ş
|-
|'''T t'''
|Т т
|class="IPA"|[t]
|T t
|T t
|T t
|-
|'''U u'''
|У у
|class="IPA"|[u]
|U u
|U u
|U u
|-
|'''Ü ü'''
|Ү ү
|class="IPA"|[y]
|Ü ü
|V v
|Y y
|-
|'''W w'''
|В в
|class="IPA"|[β]
|W w
|W w
|V v
|-
|'''Y y'''
|Ы ы
|class="IPA"|[ɯ]
|Y y
|X x
| -
|-
|'''Ý ý'''
|Й й
|class="IPA"|[j]
|Ұ ÿ
|Y y
|J j
|-
|'''Z z'''
|З з
|class="IPA"|[ð]
|Z z
|Z z
|Z z
|}
=== Fonetika ===
* '''ç''' se čte [č]
* '''ä''' = [æ]
* '''ž''' = [ž]
* '''j''' = [dž]
* '''ň''' = nosové ''n'' (jako anglické ''-ing'')
* '''ö''' = [ə], resp. [ö]
* '''ş''' = [š]
* '''ü''' jako [ü]
* '''w''' jako [v]
* '''ý''' jako [j]
Turkmenština dodržuje [[vokálová harmonie|vokálovou harmonii]]. Ve vokálové harmonii je důležité rolišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:
* Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: ''kädi'' (pouze přední samohlásky) nebo ''köwüş'' (pouze zadní samohlásky).
* V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: ''kitap'' (kniha), ''dükan'' (obchod), ''serdar'' (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba [[sufix]]ů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.

{{Turkické jazyky}}
[[Kategorie:Oghuzské jazyky]]
[[Kategorie:Živé jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Turkmenistánu]]
[[Kategorie:Jazyky Afghánistánu]]
[[Kategorie:Jazyky Íránu]]
[[Kategorie:Jazyky Tádžikistánu]]
[[Kategorie:Jazyky Uzbekistánu]]

{{Článek z Wikipedie}}

Turkmenština - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu