Sysop: ++

2024-11-08T19:17:56Z

← Starší verze		Verze z 8. 11. 2024, 19:17
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Operační systémy}}~~
	'''UNX''' ({{Vjazyce2\|en\|Unix-like}}) je označení pro [[Multitasking\|víceúlohový]] a [[víceuživatelský operační systém\|víceuživatelský]] [[operační systém]], vycházející z filosofie [[operační systém\|operačního systému]] [[UNIX]]. Teoreticky je každý UNIX UNXem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze operační systémy, které nejsou UNIX.		'''UNX''' ({{Vjazyce2\|en\|Unix-like}}) je označení pro [[Multitasking\|víceúlohový]] a [[víceuživatelský operační systém\|víceuživatelský]] [[operační systém]], vycházející z filosofie [[operační systém\|operačního systému]] [[UNIX]]. Teoreticky je každý UNIX UNXem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze operační systémy, které nejsou UNIX.
	Na rozdíl od různých klonů UNIXu, které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové operační systémy mají [[otevřený zdrojový kód]] a je možno je [[Svobodný software\|volně šířit]] a volně upravovat.		Na rozdíl od různých klonů UNIXu, které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové operační systémy mají [[otevřený zdrojový kód]] a je možno je [[Svobodný software\|volně šířit]] a volně upravovat.
Řádka 46:		Řádka 45:
	== Příbuzná témata ==		== Příbuzná témata ==
	* [[Operační systém]]		* [[Operační systém]]
-	* [[~~UNIX~~]]	+	* [[Unix]]
	* [[Linuxová distribuce]]		* [[Linuxová distribuce]]
		+	== Externí odkazy ==

-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Operační systémy}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Operační systémy]]		[[Kategorie:Operační systémy]]
	[[Kategorie:Varianty Unixu]]		[[Kategorie:Varianty Unixu]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-14T20:59:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 14. 10. 2013, 20:59

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-29T14:04:33Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Operační systémy}}
'''UN*X''' ({{Vjazyce2|en|Unix-like}}) je označení pro [[Multitasking|víceúlohový]] a [[víceuživatelský operační systém|víceuživatelský]] [[operační systém]], vycházející z filosofie [[operační systém|operačního systému]] [[UNIX]]. Teoreticky je každý UNIX UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouze operační systémy, které nejsou UNIX.
Na rozdíl od různých klonů UNIXu, které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xové operační systémy mají [[otevřený zdrojový kód]] a je možno je [[Svobodný software|volně šířit]] a volně upravovat.
Z těchto důvodů nastal zejména v průběhu devadesátých let minulého století takový bouřlivý vývoj, že počet jejich implementací mnohonásobně převýšil počet komerčně vyvíjených UNIXů.
Některé firmy dokonce přistoupily na to, že zdrojové kódy svých UNIXových operačních systémů uvolnily a zpřístupnily.
Na UN*Xové bázi je založeno velké množství dnes používaných operačních systémů na [[server]]ech, na [[pracovní stanice|pracovních stanicích]] i na [[osobní počítač|osobních počítačích]].
== Historie ==
[[Proprietární software|Proprietární]] klony UNIXu měly různé nevýhody. Pro řadu běžných uživatelů byly nedostupné pro jejich vysokou cenu a pro běžné vývojáře nebyly k dispozici [[zdrojový kód|zdrojové kódy]]. Již tvůrci UNIXu se snažili zpřístupnit UNIX širším vrstvám uživatelů, zejména v té době univerzitám, ale byly problémy s licenční politikou. Z tohoto důvodu vznikaly již od začátku 80. let různé snahy a iniciativy, které postupně vedly ke zpřístupnění takových operačních systémů, jako je UNIX.
Protože u UNIXu je licencován nejenom kód, ale i název UNIX je kryt ochrannou známkou, vznikly snahy o napsání kompletně nového operačního systému, který by se choval „jako UNIX“, tj. byl by „UNIX-like“. Podobně, jak v některých „zakázaných slovech“ píšeme místo nějakého písmene hvězdičku, začal se pro takovéto operační systémy používat název '''UN*X'''.
== [[GNU]] ==
Nejznámější je iniciativa [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]], který v roce [[1983]] založil projekt [[GNU]], kterážto [[rekurzivní zkratka]] se vykládá jakožto „GNU's Not Unix!“, tedy „GNU není UNIX“. Znamená to, že přestože je GNU podobné UNIXu, není to UNIX, protože jednak nepoužívá ochrannou známku UNIX, a jednak nepoužívá kód, který by měl UNIXovou či jakoukoliv jinou licenci, která není [[volná licence|volná]].
== [[Hurd|GNU/Hurd]] ==
Od roku [[1990]] začaly v rámci GNU práce na vlastním [[mikrojádro|mikrojádru]], které bylo nazváno [[Hurd]]. Jeho vývoj pokračuje dodnes. I když se jedná o vysoce perspektivní vývoj, cesta k jeho praktické upotřebitelnosti byla nejspíš daleko více trnitá, než se původně zdálo.
== [[Linux|GNU/Linux]] ==
O nejbouřlivější rozvoj UN*Xů se zasloužil [[Linuxové jádro|Linux]]. Je to [[kernel|jádro]] operačního systému, které v roce [[1991]] publikoval [[Linus Torvalds]]. Na rozdíl od jádra, vyvíjeného v rámci GNU, se však v té době ukázalo být Linusovo [[monolitické jádro]] praktičtější. Proto Richard Stallman považoval za úspěch, když se mu podařilo Linuse přesvědčit, aby svoje jádro uvolnil pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] a tím jej přičlenil k projektu [[GNU]]. Tím vytvořil operační systém [[Linux|GNU/Linux]].
== [[BSD licence]] ==
Na počátku devadesátých let dvacátého století uvolnila Univerzita v [[Berkeley]] kód svého UNIXu pod licencí, která umožnila jeho volné šíření ([[BSD]] = Berkeley Software Distribution). Na základě toho vzniklo později několik UN*Xových operačních systémů, jako jsou například
* [[FreeBSD]]
* [[OpenBSD]]
* [[NetBSD]]
== [[OpenSolaris]] ==
Počátkem 21. století uvolnila firma Sun Microsystems kód svého operačního systému [[Solaris (operační systém)|Solaris]] a tím dala vzniknout dalšímu UN*Xovému operačnímu systému.
== UN*Xové distribuce ==
Distribucí operačního systému se míní množství [[programový balík|programových balíků]], který je možno nějakým způsobem šířit, ať již [[volné šíření|volně]] či za úplatu. Předpokládá se, že [[instalace (software)|instalací]] takové distribuce na počítač bude nainstalován nejen základní operační systém, tj. [[kernel|jádro]], [[Shell (programování)|příkazový interpret]], případně [[grafické uživatelské rozhraní]], ale i různé [[utilita|utility]] pro správu tohoto operačního systému a navíc množství různých užitečných [[počítačový program|programů]] ([[aplikace|aplikací]]).
Protože vývoj celého tohoto vybavení je výsledkem činnosti množství programátorů, je nejdůležitějším požadavkem zabezpečit jejich vzájemnou kooperaci tak, aby výsledky práce jedněch byly využitelné jinými. Jde zejména o problém [[závislost]]í (dependencí), kdy nějaký software závisí na jiném tak, že se časem vytvoří velmi komplikovaná síť vzájemných vazeb.
Tento problém se řeší tak, že se několik vzájemně souvisejících částí software „zabalí“ do jednoho [[balík]]u, ve kterém je jasně vyznačeno, na jakých jiných balících je daný balík závislý. Jednotlivé balíky je potom možné šířit směrem k uživatelům, ať již po Internetu anebo na [[Kompaktní disk|CD]], [[DVD]] či jinými způsoby.
Nad těmito balíky potom musí pracovat další software, který dokáže jednotlivé balíky instalovat na počítač podle požadavků [[správce počítače]] a zároveň výše uvedené problémy se závislostmi správně řešit. Tímto způsobem vzniká tzv. [[balíčkovací systém]].
== [[Debian]] ==
První distribuci [[Debian]]u uvolnil v roce [[1993]] pod licencí [[GNU General Public License|GPL]] [[Ian Murdock]] jakožto [[Linuxová distribuce|distribuci GNU/Linuxu]]. Systém pro správu balíků [[dpkg]] byl neustále zdokonalován, až se z něj vyvinul systém [[APT]]. Balíčkovací systém poté převzaly či upravily i jiné [[Linuxová distribuce|Linuxové distribuce]].
Debian však nezůstal pouze distribucí [[Linux]]u, tj. UN*Xového operačního systému, založeného na Linuxovém jádře, ale s pomocí stejných balíčkovacích a bugtrackingových mechanismů jsou distribuovány i UN*Xové systémy založené na jiných než Linuxových jádrech. Kromě systému [[Debian GNU/Hurd]] (“hurd-i386”), založeného na mikrojádře [[Hurd]], jsou distribuovány i systémy [[Debian GNU/NetBSD]] (“netbsd-i386” a “netbsd-alpha”) a [[Debian GNU/kFreeBSD]] (“kfreebsd-gnu”) (např. distribuce [[Ging]]). (Tyto ne[[linux]]ové UN*Xy jsou však v současné době pouze v ověřovacím stadiu a nejsou proto vhodné pro nezkušené uživatele.)
== [[Linuxová distribuce|Linuxové distribuce]] ==
Nejrozšířenějšími UN*Xovými distribucemi jsou [[Linuxová distribuce|linuxové distribuce]].
== Nelinuxové distribuce ==
Kromě výše zmíněného Debianu, který distribuuje linuxová i nelinuxová jádra, uvádíme nejznámější distribuce a další z nich postupně odvozené - zejména [[live distribuce]]) - včetně jejich [[domácí stránka|domácích stránek]]:
* [[BSD]]
** [[FreeBSD]] http://www.freebsd.org
*** [[PC-BSD]] http://www.pcbsd.org/
*** [[FreeSBIE]] http://www.freesbie.org
**** [[DesktopBSD]] http://www.desktopbsd.net
** [[DragonFly BSD]] http://www.dragonflybsd.org
** [[NetBSD]] http://www.netbsd.org/
** [[OpenBSD]] http://www.openbsd.org/
* [[OpenSolaris]] http://opensolaris.org/
** [[BeleniX]] http://belenix.sarovar.org
** [[Nexenta]] (alfa verze) http://www.gnusolaris.org
== Příbuzná témata ==
* [[Operační systém]]
* [[UNIX]]
* [[Linuxová distribuce]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Operační systémy]]
[[Kategorie:Varianty Unixu]]

UN*X - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu