Uherské Hradiště - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:48:32Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:48
Řádka 126:		Řádka 126:

	===== Baťovi synové =====		===== Baťovi synové =====
-	Synové [[Antonín Baťa]] a [[Tomáš Baťa]] se v dílně vyučili a poté se osamostatnili. Založili si v roce 1894 ve [[Zlín]]ě (na [[náměstí]] v domě č.p. 6) spolu se svojí sestrou Annou vlastnili firmu "Antonín Baťa, výroba obuvi" a od srpna 1900 již "T. & A. Baťa". Od otce kromě [[kapitál]]u 800 zlatých, které jim vyplatil z věna jejich matky, a [[zkušenost]]í získali také několik [[stroj]]ů. V Uherském Hradišti se také narodil druhý pokračovatel v [[industrializace\|industriáln]]ím díle Tomáše Bati, jeho nevlastní [[bratr]], [[Jan Antonín Baťa]]. Ten byl v roce [[2007]] [[soud]]em očištěn od [[kolaborace]] s [[Nacismus\|nacisty]] ve všech bodech poválečné obžaloby. [[Obchodní akademie Uherské Hradiště\|Obchodní akademii v UH]] ve 30. letech studoval syn Tomáše Bati [[Tomáš Jan Baťa]], který se narodil v Praze. Studoval také ve [[Švýcarsko\|Švýcarsku]] a v [[Anglie\|Anglii]]. Po roce [[sametová revoluce\|1989]] byl v [[~~Česko~~\|Česku]] uváděn jako Tomáš Baťa Jr. či Thomas John Bata.	+	Synové [[Antonín Baťa]] a [[Tomáš Baťa]] se v dílně vyučili a poté se osamostatnili. Založili si v roce 1894 ve [[Zlín]]ě (na [[náměstí]] v domě č.p. 6) spolu se svojí sestrou Annou vlastnili firmu "Antonín Baťa, výroba obuvi" a od srpna 1900 již "T. & A. Baťa". Od otce kromě [[kapitál]]u 800 zlatých, které jim vyplatil z věna jejich matky, a [[zkušenost]]í získali také několik [[stroj]]ů. V Uherském Hradišti se také narodil druhý pokračovatel v [[industrializace\|industriáln]]ím díle Tomáše Bati, jeho nevlastní [[bratr]], [[Jan Antonín Baťa]]. Ten byl v roce [[2007]] [[soud]]em očištěn od [[kolaborace]] s [[Nacismus\|nacisty]] ve všech bodech poválečné obžaloby. [[Obchodní akademie Uherské Hradiště\|Obchodní akademii v UH]] ve 30. letech studoval syn Tomáše Bati [[Tomáš Jan Baťa]], který se narodil v Praze. Studoval také ve [[Švýcarsko\|Švýcarsku]] a v [[Anglie\|Anglii]]. Po roce [[sametová revoluce\|1989]] byl v [[Česká republika\|Česku]] uváděn jako Tomáš Baťa Jr. či Thomas John Bata.

	===== Současnost =====		===== Současnost =====

Sysop: Nahrazení textu „1257“ textem „1257“

2022-03-08T23:36:33Z

Nahrazení textu „1257“ textem „1257“

← Starší verze		Verze z 8. 3. 2022, 23:36
Řádka 181:		Řádka 181:
	===== 1. fáze komunismu 1950-1969 =====		===== 1. fáze komunismu 1950-1969 =====

-	V [[1950-1959\|50. letech]] došlo ke snahám na změnu názvu na Slovácké Hradiště, což bylo veřejností zamítnuto. V roce [[1953]] pořádal ve [[Slovácké muzeum\|Slováckém muzeu]] výstavu ke stému výročí vydání Kytice [[Bedřich Beneš Buchlovan]]. V roce [[1957]] se uskutečnily rozsáhlé oslavy u příležitosti [[výročí]] založení města, dodnes zbyl na dlažbě u [[knihkupectví]] ''Portál'' na Masarykově náměstí nápis [[1257]] - [[1957]]. V letech [[1950]] až [[1960]] Uherské Hradiště zahrnovalo i obce [[Kunovice]] a [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)\|Staré Město]].	+	V [[1950-1959\|50. letech]] došlo ke snahám na změnu názvu na Slovácké Hradiště, což bylo veřejností zamítnuto. V roce [[1953]] pořádal ve [[Slovácké muzeum\|Slováckém muzeu]] výstavu ke stému výročí vydání Kytice [[Bedřich Beneš Buchlovan]]. V roce [[1957]] se uskutečnily rozsáhlé oslavy u příležitosti [[výročí]] založení města, dodnes zbyl na dlažbě u [[knihkupectví]] ''Portál'' na Masarykově náměstí nápis 1257 - [[1957]]. V letech [[1950]] až [[1960]] Uherské Hradiště zahrnovalo i obce [[Kunovice]] a [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)\|Staré Město]].

	====== Architektura a [[socialistický realismus\|Sorela]] ======		====== Architektura a [[socialistický realismus\|Sorela]] ======

Sysop: ++

2021-10-05T10:58:39Z

Ukázat změny

Sysop: + Výrazné vylepšení

2016-05-19T12:55:52Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2016, 12:55
Řádka 36:		Řádka 36:

	== Geografie ==		== Geografie ==
-
	Z hlediska morfologie město tvoří územní rovinu, kterou vyrovnávaly náplavy řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]] do [[Nadmořská výška\|nadmořské výšky]] 178–180 m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205 m, na opačné straně (východně od místní části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230 m n. m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2 126 [[hektar\|ha]]. K [[31. březen\|31. březnu]] [[2005]] žilo ve všech městských čtvrtích (centrum, [[Mařatice]], [[Rybárny]], [[Jarošov]], [[Míkovice]], [[Sady (Uherské Hradiště)\|Sady]], [[Vésky]]) celkem 26 280 obyvatel. Z tohoto počtu bylo 13 792 žen a 12 488 mužů. Aglomerační jednotka čítá na 51 900 obyvatel (2006).		Z hlediska morfologie město tvoří územní rovinu, kterou vyrovnávaly náplavy řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]] do [[Nadmořská výška\|nadmořské výšky]] 178–180 m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205 m, na opačné straně (východně od místní části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230 m n. m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2 126 [[hektar\|ha]]. K [[31. březen\|31. březnu]] [[2005]] žilo ve všech městských čtvrtích (centrum, [[Mařatice]], [[Rybárny]], [[Jarošov]], [[Míkovice]], [[Sady (Uherské Hradiště)\|Sady]], [[Vésky]]) celkem 26 280 obyvatel. Z tohoto počtu bylo 13 792 žen a 12 488 mužů. Aglomerační jednotka čítá na 51 900 obyvatel (2006).

	== Historie ==		== Historie ==
-
	=== Pravěk a Velkomoravská aglomerace ===		=== Pravěk a Velkomoravská aglomerace ===
-		+	Území města bylo osídleno už ve starší době kamenné a patří k nejstarším sídelním oblastem [[Česká republika\|České republiky]]. Těmito místy vedla ve vertikále od severu k jihu [[Morava\|moravská]] část [[jantarová cesta\|jantarové cesty]] [[Krakov]]–[[Morava]]–[[Vídeň]] (nyní znovuobjevena jako lákadlo pro zvýšení turistického ruchu) a [[Uhry\|uherská]] cesta v horizontále od západu k východu. V 8. a 9. století byl na této křižovatce vytvořen ostrovní pevnostní systém. Tři neobydlené [[ostrov]]y řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]] byly na počátku 9. století osídleny [[Slované\|Slovany]]. Centrem byl tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle jeho kaple, jejíž patronem byl [[sv. Jiří]]. Velkomoravská aglomerace dnešního [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)\|Starého Města]], Uherského Hradiště a [[Sady (Uherské Hradiště)\|Sadů]] patřila k důležitým střediskům Velké Moravy. [[Archeologie\|Archeologický]] průzkum narozdíl od velkomoravské lokality [[Mikulčice-Valy]] však ztěžuje současná zástavba, stejně jako v [[Kyjov]]ě či [[Hodonín]]ě.
-	~~{{Hlavní článek\|Veligrad}}~~	+
-		+
-	Území města bylo osídleno už ve starší době kamenné a patří k nejstarším sídelním oblastem [[Česká republika\|České republiky]]. Těmito místy vedla ve vertikále od severu k jihu [[Morava\|moravská]] část [[jantarová cesta\|jantarové cesty]] [[Krakov]]–[[Morava]]–[[Vídeň]] (nyní znovuobjevena jako lákadlo pro zvýšení turistického ruchu) a [[Uhry\|uherská]] cesta v horizontále od západu k východu. V 8. a 9. století byl na této křižovatce vytvořen ostrovní pevnostní systém. Tři neobydlené [[ostrov]]y řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]] byly na počátku 9. století osídleny [[Slované\|Slovany]]. Centrem byl tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle jeho kaple, jejíž patronem byl [[sv. Jiří]]. Velkomoravská aglomerace dnešního [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)\|Starého Města]], Uherského Hradiště a [[Sady (Uherské Hradiště)\|Sadů]] patřila k důležitým střediskům ~~[[Velká Morava (říše)\|~~Velké Moravy]]. [[~~archeologie~~\|Archeologický]] průzkum narozdíl od velkomoravské lokality [[Mikulčice-Valy]] však ztěžuje současná zástavba, stejně jako v [[Kyjov]]ě či [[Hodonín]]ě.	+

	Na území současného Uherského Hradiště (jeho části [[Sady (Uherské Hradiště)\|Sady]]) až po [[aglomerace]] Starého Města se rozkládalo pravděpodobně centrum oblasti, ve které byla soustředěna mocenská [[správa]], řemeslná [[produkce]], [[obchod]] a náboženské [[objekt]]y tehdejší kultury. Pravděpodobně vzhledem k výhodám říčního [[terén]]u (umístění na ostrově) nebyly donedávna nalezeny stopy žádného specifického mohutného [[opevnění]], které by potvrzovalo teorii, že se jednalo o [[centrum]] velkomoravské říše [[Veligrad]]. Změna této situace nastala až objevením zatím nejmohutnějšího velkomoravského opevnění v lokalitě Rybárny.		Na území současného Uherského Hradiště (jeho části [[Sady (Uherské Hradiště)\|Sady]]) až po [[aglomerace]] Starého Města se rozkládalo pravděpodobně centrum oblasti, ve které byla soustředěna mocenská [[správa]], řemeslná [[produkce]], [[obchod]] a náboženské [[objekt]]y tehdejší kultury. Pravděpodobně vzhledem k výhodám říčního [[terén]]u (umístění na ostrově) nebyly donedávna nalezeny stopy žádného specifického mohutného [[opevnění]], které by potvrzovalo teorii, že se jednalo o [[centrum]] velkomoravské říše [[Veligrad]]. Změna této situace nastala až objevením zatím nejmohutnějšího velkomoravského opevnění v lokalitě Rybárny.
Řádka 61:		Řádka 56:
	==== Založení města opatem Hartlibem a Přemyslem Otakarem II. ====		==== Založení města opatem Hartlibem a Přemyslem Otakarem II. ====

-	V polovině 13. století se východní Morava – tehdy stále na pomezí vlivu [[Přemyslovci\|Přemyslovců]] a [[Uhry\|Uher]] jako tzv. [[Lucká provincie]] – ocitla pod nepřátelskými nájezdy, kterými trpělo obyvatelstvo i nedaleký klášter na [[Velehrad]]ě. A právě [[opat Hartlib]] z [[Velehradský klášter\|velehradského kláštera]] (založeného ve 13. století [[cisterciácký řád\|cisterciáky]]), se tehdy obrátil na panovníka s prosbou o ochranu území. Prostředníkem mu byl [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|olomoucký biskup]] [[Bruno ze Schauenburku]], který spolu s královskými rádci zvolil k založení pevnosti [[ostrov]] na řece [[Morava (řeka)\|Moravě]] s kaplí [[sv. Jiří]], na kterém tehdy bylo jen několik rybářských chatrčí. Král [[Přemysl Otakar II.]] poté [[15. října]] 1257 dosvědčil listinou, že město je založeno na ostrově, jenž je v majetku velehradského kláštera. Dle této listiny má město ochraňovat [[konvent]] i zemskou hranici, a dostalo proto název Nový Velehrad (použitý poprvé v roce 1258).	+	V polovině 13. století se východní Morava – tehdy stále na pomezí vlivu [[Přemyslovci\|Přemyslovců]] a [[Uhry\|Uher]] jako tzv. [[Lucká provincie]] – ocitla pod nepřátelskými nájezdy, kterými trpělo obyvatelstvo i nedaleký klášter na [[Velehrad]]ě. A právě [[opat Hartlib]] z [[Velehradský klášter\|velehradského kláštera]] (založeného ve 13. století [[cisterciácký řád\|cisterciáky]]), se tehdy obrátil na panovníka s prosbou o ochranu území. Prostředníkem mu byl [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|olomoucký biskup]] Bruno ze Schauenburku, který spolu s královskými rádci zvolil k založení pevnosti [[ostrov]] na řece [[Morava (řeka)\|Moravě]] s kaplí [[sv. Jiří]], na kterém tehdy bylo jen několik rybářských chatrčí. Král Přemysl Otakar II. poté [[15. říjen\|15. října]] 1257 dosvědčil listinou, že město je založeno na ostrově, jenž je v majetku velehradského kláštera. Dle této listiny má město ochraňovat [[konvent]] i zemskou hranici, a dostalo proto název Nový Velehrad (použitý poprvé v roce 1258).

	==== Názvy: Nový Velehrad, Radisch, Uherské Hradiště, Slovácké Hradiště ====		==== Názvy: Nový Velehrad, Radisch, Uherské Hradiště, Slovácké Hradiště ====
-
	Již na konci 13. století bylo od pojmenování Nový [[Velehrad]] upuštěno. V roce 1294 je město již nazýváno Hradištěm. Název byl ale často v historických pramenech pozměněn a město se tak uvádí např. jako Hradisst či Hradisscze. Z českého názvu vznikl [[latina\|latinský]] či [[němčina\|německý]] Radisch. Současný [[název]] „Uherské Hradiště“ se poprvé objevil v roce 1587. Na konci 17. a v 18. století se tento přívlastek začal objevovat častěji. V 50. letech [[20. století]] se uvažovalo o přejmenování na „[[Slovácko\|Slovácké]] Hradiště“, protože přívlastek „[[Uhersko\|uherské]]“ zněl pro tehdejší dobu již poněkud zastarale. Návrh nového názvu však byl veřejností roku [[1957]] při oslavě 700 let od založení města zamítnut. K přejmenování tak došlo pouze u [[Zlín]]a (který nesl v letech [[1949]]–[[1989]] název [[Gottwaldov]]) a již dříve u obce [[Vnorovy]] (kde se do roku [[1924]] používal i název Znorovy, ale uzákoněn byl nakonec termín písemně starší).<ref>[http://www.vnorovy.cz/index.php?leva=historie&prava=5historie-vnorov]</ref>		Již na konci 13. století bylo od pojmenování Nový [[Velehrad]] upuštěno. V roce 1294 je město již nazýváno Hradištěm. Název byl ale často v historických pramenech pozměněn a město se tak uvádí např. jako Hradisst či Hradisscze. Z českého názvu vznikl [[latina\|latinský]] či [[němčina\|německý]] Radisch. Současný [[název]] „Uherské Hradiště“ se poprvé objevil v roce 1587. Na konci 17. a v 18. století se tento přívlastek začal objevovat častěji. V 50. letech [[20. století]] se uvažovalo o přejmenování na „[[Slovácko\|Slovácké]] Hradiště“, protože přívlastek „[[Uhersko\|uherské]]“ zněl pro tehdejší dobu již poněkud zastarale. Návrh nového názvu však byl veřejností roku [[1957]] při oslavě 700 let od založení města zamítnut. K přejmenování tak došlo pouze u [[Zlín]]a (který nesl v letech [[1949]]–[[1989]] název [[Gottwaldov]]) a již dříve u obce [[Vnorovy]] (kde se do roku [[1924]] používal i název Znorovy, ale uzákoněn byl nakonec termín písemně starší).<ref>[http://www.vnorovy.cz/index.php?leva=historie&prava=5historie-vnorov]</ref>

Řádka 110:		Řádka 104:

	=== 19. století ===		=== 19. století ===
-
	Funkce pevnosti byla zrušena v roce 1782, ale až od čtyřicátých let 19. století expanduje městská zástavba mimo staré hradby. V roce 1842 byla vybudována tzv. [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] z [[Vídeň\|Vídně]] do [[Přerov]]a a [[Olomouc]]e. Radní města odmítli vedení trati krajským městem a trať byla přeložena do blízkosti obce [[Staré Město]]. V regionu vládl duch národního obrození. [[16. května]] 1848 byly položeny základní kameny [[Národní divadlo\|Národního divadla]]. Bylo jich celkem 20 a jedním z nich byl i pískovcový kámen z hradu [[Buchlov]]a.		Funkce pevnosti byla zrušena v roce 1782, ale až od čtyřicátých let 19. století expanduje městská zástavba mimo staré hradby. V roce 1842 byla vybudována tzv. [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] z [[Vídeň\|Vídně]] do [[Přerov]]a a [[Olomouc]]e. Radní města odmítli vedení trati krajským městem a trať byla přeložena do blízkosti obce [[Staré Město]]. V regionu vládl duch národního obrození. [[16. května]] 1848 byly položeny základní kameny [[Národní divadlo\|Národního divadla]]. Bylo jich celkem 20 a jedním z nich byl i pískovcový kámen z hradu [[Buchlov]]a.

Řádka 159:		Řádka 152:
	===== Protinacistický odboj =====		===== Protinacistický odboj =====
	{{Hlavní článek\|Protinacistický odboj na Uherskohradišťsku}}		{{Hlavní článek\|Protinacistický odboj na Uherskohradišťsku}}
-
	Obyvatelé Uherského Hradiště se během války zapojovali do činnosti [[Československý odboj (1939-1945)\|československého protinacistického odboje]]. Po nacistické okupaci v březnu 1939 vzniklo ve městě na popud bývalého legionáře [[František Šlerka\|Františka Šlerky]] nejprve oblastní a poté krajské vojenské velitelství ilegální organizace [[Obrana národa]]. Buňka byla zlikvidována gestapem ve dvou vlnách v únoru 1940 a v dubnu 1941. Na její činnost navázala skupina iniciovaná západním výsadkem z [[operace Carbon]].		Obyvatelé Uherského Hradiště se během války zapojovali do činnosti [[Československý odboj (1939-1945)\|československého protinacistického odboje]]. Po nacistické okupaci v březnu 1939 vzniklo ve městě na popud bývalého legionáře [[František Šlerka\|Františka Šlerky]] nejprve oblastní a poté krajské vojenské velitelství ilegální organizace [[Obrana národa]]. Buňka byla zlikvidována gestapem ve dvou vlnách v únoru 1940 a v dubnu 1941. Na její činnost navázala skupina iniciovaná západním výsadkem z [[operace Carbon]].

Řádka 178:		Řádka 170:
	<gallery>		<gallery>
	File:1322 UH.jpg\|Pečeť města z roku 1322		File:1322 UH.jpg\|Pečeť města z roku 1322
-	File:1420 UH.jpg\|Historická městská [[pečeť]] (15. století)	+	File:1420 UH.jpg\|Historická městská [[pečeť]] (15. století)
	File:1600 UH.jpg\|Pečeť města z roku 1600		File:1600 UH.jpg\|Pečeť města z roku 1600
	File:UH CsOL.jpg\|ČsOL v Uherském Hradišti 1914 - 1918		File:UH CsOL.jpg\|ČsOL v Uherském Hradišti 1914 - 1918
-	~~File:UH CsOL 2.jpg\|Znak města použitý ČsOL v Uherském Hradišti 1939 - 1945~~
	</gallery>		</gallery>

Řádka 202:		Řádka 193:
	* Kasárna [[Československá lidová armáda\|československé lidové armády]], dnes již zrušena. Zajímavá [[fasáda]] spojující [[lidový motiv]] a válečnou historii.		* Kasárna [[Československá lidová armáda\|československé lidové armády]], dnes již zrušena. Zajímavá [[fasáda]] spojující [[lidový motiv]] a válečnou historii.
	* Bytové domy na Velehradské třídě a		* Bytové domy na Velehradské třídě a
-	* Učiliště podniku [[MESIT]] v prostorách "Za Alejí". Kvalitní [[symetrie]] budov.	+	* Učiliště podniku MESIT v prostorách "Za Alejí". Kvalitní [[symetrie]] budov.
	* Neofunkcionalistické [[kino]] Hvězda z roku 1967 (architekt [[Zdeněk Michal]] ) jedná se o typizovanou stavbu podobná je i v [[Přerov]]ě (Kino Hvězda) a v [[Prostějov]]ě (Kino Metro). Navržen také jako protiatomový kryt.		* Neofunkcionalistické [[kino]] Hvězda z roku 1967 (architekt [[Zdeněk Michal]] ) jedná se o typizovanou stavbu podobná je i v [[Přerov]]ě (Kino Hvězda) a v [[Prostějov]]ě (Kino Metro). Navržen také jako protiatomový kryt.

Řádka 229:		Řádka 220:

	== Doprava ==		== Doprava ==
-
	Vlakové nádraží od architekta Karla Dvořáka s výzdobou Růženy Falešníkové z Tasova pochází z roku 1930.		Vlakové nádraží od architekta Karla Dvořáka s výzdobou Růženy Falešníkové z Tasova pochází z roku 1930.

Řádka 355:		Řádka 345:
	Soubor:LFS-Reduta.JPG\|Reduta		Soubor:LFS-Reduta.JPG\|Reduta
	Soubor:LFS-MestanskaBeseda.JPG\|Měšťanská beseda		Soubor:LFS-MestanskaBeseda.JPG\|Měšťanská beseda
-	Soubor:~~DSCN4602~~.~~JPG~~\|Kino Hvězda	+	Soubor:LFS-Hvezda2.jpg\|Kino Hvězda
	Soubor:LFS-DumKultury.JPG\|Dům kultury		Soubor:LFS-DumKultury.JPG\|Dům kultury
	Soubor:LFS-KinoMir.JPG\|Kino Mír		Soubor:LFS-KinoMir.JPG\|Kino Mír
Řádka 377:		Řádka 367:
	* [[Slovácké slavnosti vína a otevřených památek]]		* [[Slovácké slavnosti vína a otevřených památek]]

-	== ~~Reference~~ ==	+	== Souřadnice ==
	{{Geo cz\|49\|04\|05\|17\|27\|37}}		{{Geo cz\|49\|04\|05\|17\|27\|37}}
		+	== Reference ==
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
Řádka 388:		Řádka 379:


-	{{~~Okresní město~~}}{{~~Okres~~ Uherské Hradiště}}	+	{{Flickr\|Uherské+Hradiště}}{{commonscat\|Uherské Hradiště}}{{Okres Uherské Hradiště}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{~~commonscat\|~~Uherské Hradiště}}{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]
	[[Kategorie:Uherské Hradiště\| ]]		[[Kategorie:Uherské Hradiště\| ]]

Sysop: Nahrazení textu „český“ textem „český“

2015-08-18T11:35:45Z

Nahrazení textu „český“ textem „český“

← Starší verze		Verze z 18. 8. 2015, 11:35
Řádka 311:		Řádka 311:
	* [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika\|bohemista]], odborník na [[syntax]]		* [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika\|bohemista]], odborník na [[syntax]]
	* [[Ruda Kubíček]] (*1891), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště\|uměleckoprůmyslové školy]] a [[esperantista]] (ulice ''Rudy Kubíčka'' na sídlišti Východ)		* [[Ruda Kubíček]] (*1891), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště\|uměleckoprůmyslové školy]] a [[esperantista]] (ulice ''Rudy Kubíčka'' na sídlišti Východ)
-	* [[Otakar Levý]], [[~~Česko~~\|český]] literární historik, [[Romanistika\|romanista]] a [[překladatel]] z [[Francouzština\|francouzštiny]]	+	* [[Otakar Levý]], [[Česká republika\|český]] literární historik, [[Romanistika\|romanista]] a [[překladatel]] z [[Francouzština\|francouzštiny]]
	* [[Vojtěch Luža]], český [[generál]], [[legionář]] [[První světová válka\|první světové války]], čelní představitel [[Československý protifašistický odboj\|československého protifašistického odboje]]		* [[Vojtěch Luža]], český [[generál]], [[legionář]] [[První světová válka\|první světové války]], čelní představitel [[Československý protifašistický odboj\|československého protifašistického odboje]]
	* [[František Nábělek]], [[botanik]]		* [[František Nábělek]], [[botanik]]

Sysop: Nahrazení textu „1362“ textem „1362“

2014-10-12T18:14:08Z

Nahrazení textu „1362“ textem „1362“

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2014, 18:14
Řádka 145:		Řádka 145:
	==== Zemská nemocnice ====		==== Zemská nemocnice ====

-	Roku [[1923]] byla vybudována Zemská [[nemocnice]]. Již roku [[1907]] městská rada rozhodla o výstavbě nemocnice, nákladem 340 000 K podle návrhu zemského [[architekt]]a J. Karáska, ale stavbu zdržel odpor obyvatelstva dané čtvrti. Ve městě byl zřízen první [[špitál]] [[sv. Alžběta\|sv. Alžběty]] roku [[1362]] a byl financován z [[milodar]]ů. V roce 1727 bylo zvýšeno počet lůžek z osmi na dvanáct a roku 1797 krajský hejtman Ignác z Bevieru zřídil další dvě postele. Na počátku 19. století se špitál začal měnit v nemocnici. První nemocnici zřídil majitel [[Leopold I. Berchtold]] v lisovně [[olej]]e na svém [[buchlov]]ském panství a měla 12 lůžek. V roce 1807 otevřel velkou nemocnici o 52 lůžkách na svém [[Zámek Buchlovice\|zámku v Buchlovicích]], měla jednoho [[lékař]]e, jednoho [[duchovní]]ho, dva [[ošetřovatel]]e a 18 lůžek pro přestárlé. Přijímal nejen místní, ale i pocestné; omezení měli [[duševní nemoc\|duševně nemocní]] a [[Epilepsie\|epileptici]], a také [[pohlavní nemoc\|pohlavně nemocní]] - ti byli přijati pouze při první nákaze. V letech 1875 - 1899 usilovala městská rada o založení zemské nemocnice.<ref>[http://docs.google.com/gview?a=v&q=cache:kciYO8SqudwJ:www.nspuh.cz/index2.php%3Foption%3Dcom_content%26do_pdf%3D1%26id%3D26+nemocnice+uh+historie&hl=cs&gl=cz]</ref>	+	Roku [[1923]] byla vybudována Zemská [[nemocnice]]. Již roku [[1907]] městská rada rozhodla o výstavbě nemocnice, nákladem 340 000 K podle návrhu zemského [[architekt]]a J. Karáska, ale stavbu zdržel odpor obyvatelstva dané čtvrti. Ve městě byl zřízen první [[špitál]] [[sv. Alžběta\|sv. Alžběty]] roku 1362 a byl financován z [[milodar]]ů. V roce 1727 bylo zvýšeno počet lůžek z osmi na dvanáct a roku 1797 krajský hejtman Ignác z Bevieru zřídil další dvě postele. Na počátku 19. století se špitál začal měnit v nemocnici. První nemocnici zřídil majitel [[Leopold I. Berchtold]] v lisovně [[olej]]e na svém [[buchlov]]ském panství a měla 12 lůžek. V roce 1807 otevřel velkou nemocnici o 52 lůžkách na svém [[Zámek Buchlovice\|zámku v Buchlovicích]], měla jednoho [[lékař]]e, jednoho [[duchovní]]ho, dva [[ošetřovatel]]e a 18 lůžek pro přestárlé. Přijímal nejen místní, ale i pocestné; omezení měli [[duševní nemoc\|duševně nemocní]] a [[Epilepsie\|epileptici]], a také [[pohlavní nemoc\|pohlavně nemocní]] - ti byli přijati pouze při první nákaze. V letech 1875 - 1899 usilovala městská rada o založení zemské nemocnice.<ref>[http://docs.google.com/gview?a=v&q=cache:kciYO8SqudwJ:www.nspuh.cz/index2.php%3Foption%3Dcom_content%26do_pdf%3D1%26id%3D26+nemocnice+uh+historie&hl=cs&gl=cz]</ref>

	==== První světová válka ====		==== První světová válka ====

GVC Sobek: Nahrazení textu „1490“ textem „1490“

2014-07-14T00:31:23Z

Nahrazení textu „1490“ textem „1490“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:31
Řádka 91:		Řádka 91:
	* '''Dům U Slunce''': Jediná zachovalá [[renesance\|renesanční]] stavba je Dům U Slunce z roku 1578 s renesančním podloubím vysokým 5,5 metru. Takový byl tehdejší stavební předpis, aby jím mohl projet plně naložený vůz. Sloužil jako skladiště soli. Sousední [[podloubí]] u [[lékárna\|lékárny]] je jen [[estetika\|estetická]] úprava provedena za přestavby domu v 19. století.		* '''Dům U Slunce''': Jediná zachovalá [[renesance\|renesanční]] stavba je Dům U Slunce z roku 1578 s renesančním podloubím vysokým 5,5 metru. Takový byl tehdejší stavební předpis, aby jím mohl projet plně naložený vůz. Sloužil jako skladiště soli. Sousední [[podloubí]] u [[lékárna\|lékárny]] je jen [[estetika\|estetická]] úprava provedena za přestavby domu v 19. století.

-	* '''Františkánský klášter''': Ve městě byly dva řády – [[Řád menších bratří\|františkáni]] a [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]]. Františkánský klášter byl založen roku [[1490]] [[Jan Filipec\|Janem Filipcem]]. Velkou hodnotu má jeho [[refektář]]. Dnes v budově sídlí okresní [[archiv]].	+	* '''Františkánský klášter''': Ve městě byly dva řády – [[Řád menších bratří\|františkáni]] a [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]]. Františkánský klášter byl založen roku 1490 [[Jan Filipec\|Janem Filipcem]]. Velkou hodnotu má jeho [[refektář]]. Dnes v budově sídlí okresní [[archiv]].

	* '''Jezuité''': Jezuitské budovy na Masarykově náměstí se skládají z farního kostela [[František Xaverský\|sv. Františka Xaverského]], jezuitské koleje a gymnázia s divadelním sálem tzv. Reduta.<ref>Zemek, Metoděj: Dějiny jesuitské koleje v Uherském Hradišti. In: Čoupek, Jiří (ed.): Kniha o Redutě. Uherské Hradiště 2001, s. 20-238.</ref> Postavil jej Jan Jeroným Canevallo v letech 1670–1685. Projekt vytvořil [[Jan Dominik Orsi]]. Hlavní oltářní obraz je Křest indického prince sv. Františkem Xaverským autor [[Jan Jiří Heinsch]] z roku 1689. V bočních kaplích patří k nejcennějším barokní obrazy (autorem [[Ignác Raab]]) či plastiky (sochařem [[Ondřej Schweigel]]). Kostel podobně jako benátské [[kostel]]y stojí na dřevěném [[Rošt (stavebnictví)\|roštu]] z [[borovice]], v padesátých letech [[20. století]] byla k [[pilíř]]ům spuštěna [[sonda]] a technologický průzkum potvrdil, že se dřevo nalézá v bezvadném stavu. Na Palackého náměstí stojí barokní kaple [[svatý Šebestián\|sv. Šebestiána]] postavená roku 1715 městskou posádkou jako výraz díků za odvrácení [[mor\|morové epidemie]].		* '''Jezuité''': Jezuitské budovy na Masarykově náměstí se skládají z farního kostela [[František Xaverský\|sv. Františka Xaverského]], jezuitské koleje a gymnázia s divadelním sálem tzv. Reduta.<ref>Zemek, Metoděj: Dějiny jesuitské koleje v Uherském Hradišti. In: Čoupek, Jiří (ed.): Kniha o Redutě. Uherské Hradiště 2001, s. 20-238.</ref> Postavil jej Jan Jeroným Canevallo v letech 1670–1685. Projekt vytvořil [[Jan Dominik Orsi]]. Hlavní oltářní obraz je Křest indického prince sv. Františkem Xaverským autor [[Jan Jiří Heinsch]] z roku 1689. V bočních kaplích patří k nejcennějším barokní obrazy (autorem [[Ignác Raab]]) či plastiky (sochařem [[Ondřej Schweigel]]). Kostel podobně jako benátské [[kostel]]y stojí na dřevěném [[Rošt (stavebnictví)\|roštu]] z [[borovice]], v padesátých letech [[20. století]] byla k [[pilíř]]ům spuštěna [[sonda]] a technologický průzkum potvrdil, že se dřevo nalézá v bezvadném stavu. Na Palackého náměstí stojí barokní kaple [[svatý Šebestián\|sv. Šebestiána]] postavená roku 1715 městskou posádkou jako výraz díků za odvrácení [[mor\|morové epidemie]].

Sysop: Nahrazení textu „1899“ textem „1899“

2013-10-23T20:27:49Z

Nahrazení textu „1899“ textem „1899“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 20:27
Řádka 145:		Řádka 145:
	==== Zemská nemocnice ====		==== Zemská nemocnice ====

-	Roku [[1923]] byla vybudována Zemská [[nemocnice]]. Již roku [[1907]] městská rada rozhodla o výstavbě nemocnice, nákladem 340 000 K podle návrhu zemského [[architekt]]a J. Karáska, ale stavbu zdržel odpor obyvatelstva dané čtvrti. Ve městě byl zřízen první [[špitál]] [[sv. Alžběta\|sv. Alžběty]] roku [[1362]] a byl financován z [[milodar]]ů. V roce 1727 bylo zvýšeno počet lůžek z osmi na dvanáct a roku 1797 krajský hejtman Ignác z Bevieru zřídil další dvě postele. Na počátku 19. století se špitál začal měnit v nemocnici. První nemocnici zřídil majitel [[Leopold I. Berchtold]] v lisovně [[olej]]e na svém [[buchlov]]ském panství a měla 12 lůžek. V roce 1807 otevřel velkou nemocnici o 52 lůžkách na svém [[Zámek Buchlovice\|zámku v Buchlovicích]], měla jednoho [[lékař]]e, jednoho [[duchovní]]ho, dva [[ošetřovatel]]e a 18 lůžek pro přestárlé. Přijímal nejen místní, ale i pocestné; omezení měli [[duševní nemoc\|duševně nemocní]] a [[Epilepsie\|epileptici]], a také [[pohlavní nemoc\|pohlavně nemocní]] - ti byli přijati pouze při první nákaze. V letech 1875 - [[1899]] usilovala městská rada o založení zemské nemocnice.<ref>[http://docs.google.com/gview?a=v&q=cache:kciYO8SqudwJ:www.nspuh.cz/index2.php%3Foption%3Dcom_content%26do_pdf%3D1%26id%3D26+nemocnice+uh+historie&hl=cs&gl=cz]</ref>	+	Roku [[1923]] byla vybudována Zemská [[nemocnice]]. Již roku [[1907]] městská rada rozhodla o výstavbě nemocnice, nákladem 340 000 K podle návrhu zemského [[architekt]]a J. Karáska, ale stavbu zdržel odpor obyvatelstva dané čtvrti. Ve městě byl zřízen první [[špitál]] [[sv. Alžběta\|sv. Alžběty]] roku [[1362]] a byl financován z [[milodar]]ů. V roce 1727 bylo zvýšeno počet lůžek z osmi na dvanáct a roku 1797 krajský hejtman Ignác z Bevieru zřídil další dvě postele. Na počátku 19. století se špitál začal měnit v nemocnici. První nemocnici zřídil majitel [[Leopold I. Berchtold]] v lisovně [[olej]]e na svém [[buchlov]]ském panství a měla 12 lůžek. V roce 1807 otevřel velkou nemocnici o 52 lůžkách na svém [[Zámek Buchlovice\|zámku v Buchlovicích]], měla jednoho [[lékař]]e, jednoho [[duchovní]]ho, dva [[ošetřovatel]]e a 18 lůžek pro přestárlé. Přijímal nejen místní, ale i pocestné; omezení měli [[duševní nemoc\|duševně nemocní]] a [[Epilepsie\|epileptici]], a také [[pohlavní nemoc\|pohlavně nemocní]] - ti byli přijati pouze při první nákaze. V letech 1875 - 1899 usilovala městská rada o založení zemské nemocnice.<ref>[http://docs.google.com/gview?a=v&q=cache:kciYO8SqudwJ:www.nspuh.cz/index2.php%3Foption%3Dcom_content%26do_pdf%3D1%26id%3D26+nemocnice+uh+historie&hl=cs&gl=cz]</ref>

	==== První světová válka ====		==== První světová válka ====
Řádka 307:		Řádka 307:
	* [[Jaroslav Balaštík]] (*[[1979]]), [[lední hokej\|hokejista]]		* [[Jaroslav Balaštík]] (*[[1979]]), [[lední hokej\|hokejista]]
	* [[Robert Býček]] (*[[1968]]), mistr světa v kickboxu		* [[Robert Býček]] (*[[1968]]), mistr světa v kickboxu
-	* [[Zdeněk Chalabala]] (*[[1899]]), klavírista, houslista, hudební publicista, hudební pedagog a operní dirigent	+	* [[Zdeněk Chalabala]] (*1899), klavírista, houslista, hudební publicista, hudební pedagog a operní dirigent
	* [[Miroslav Kadlec]], [[fotbal]]ista, kapitán vicemistrů Evropy z roku [[1996]]		* [[Miroslav Kadlec]], [[fotbal]]ista, kapitán vicemistrů Evropy z roku [[1996]]
	* [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika\|bohemista]], odborník na [[syntax]]		* [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika\|bohemista]], odborník na [[syntax]]

Sysop: Nahrazení textu „1894“ textem „1894“

2013-10-23T20:26:17Z

Nahrazení textu „1894“ textem „1894“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 20:26
Řádka 134:		Řádka 134:

	===== Zánik závodu =====		===== Zánik závodu =====
-	Na výrobu v této Baťově dílně měl velký vliv také mohutný požár města [[17. dubna]] [[1894]], který překazil realizaci velké zakázky pro [[Budapešť]], ale i přesto se firma vzpamatovala. [[Bankrot]] firmy Koditsch & Co. ve [[Vídeň\|Vídni]] však znamenal pro Baťovu dílnu konec. Jelikož si Antonín Baťa starší neověřoval při [[obchodování]] s firmou Koditsch & Co. její [[solventnost]], podepsal její [[směnka\|směnku]] bez vědomí svého syna Antonína na 20 000 zlatých. Po požadavcích věřitelů, zbyl tedy ze 4 domů v Rybárnách pouze jeden, [[dům]] č. p. 2. Baťova [[dílna]] v UH byla definitivně zrušena roku 1907 jeho [[manželka\|ženou]] Ludmilou Baťovou.	+	Na výrobu v této Baťově dílně měl velký vliv také mohutný požár města [[17. dubna]] 1894, který překazil realizaci velké zakázky pro [[Budapešť]], ale i přesto se firma vzpamatovala. [[Bankrot]] firmy Koditsch & Co. ve [[Vídeň\|Vídni]] však znamenal pro Baťovu dílnu konec. Jelikož si Antonín Baťa starší neověřoval při [[obchodování]] s firmou Koditsch & Co. její [[solventnost]], podepsal její [[směnka\|směnku]] bez vědomí svého syna Antonína na 20 000 zlatých. Po požadavcích věřitelů, zbyl tedy ze 4 domů v Rybárnách pouze jeden, [[dům]] č. p. 2. Baťova [[dílna]] v UH byla definitivně zrušena roku 1907 jeho [[manželka\|ženou]] Ludmilou Baťovou.

	===== Baťovi synové =====		===== Baťovi synové =====
Řádka 279:		Řádka 279:

	==== Historie ====		==== Historie ====
-	Historie kopané v UH začíná [[rok]]u [[1905]], kdy byl přivezen do UH první kopací [[míč]] vysokoškolákem Viktorem Rumlerem z pražské Slavie. 15. května 1919 několik [[fotbal]]ových nadšenců a [[hoteliér]] Antonín Čáp v [[hotel]]u [[Grand]] založili [[klub]] AC Slovácká [[Slavia]]. V sezóně [[1. česká fotbalová liga 1995/96\|1995-96]] postoupil městský [[fotbal]]ový tým [[1. FC Slovácko\|FC Slovácká Slavia]] poprvé ve své historii do [[1. česká fotbalová liga\|1. ligy]] a svůj druhý zápas v ní sehrál na stadionu v Uherském Hradišti [[1. srpna]] [[1995]]<ref>[http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/programy/SlovackaSlaviaUH_1995-96.asp]</ref> se [[AC Sparta Praha\|Spartou Praha]], za kterou nastoupili např. [[Jan Koller]], [[Vratislav Lokvenc]] či brankář [[Petr Kouba]], který se později stal [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996\|vicemistrem Evropy]]. [[Zápas]] skončil [[stav]]em 2:2, ačkoliv ještě nedlouho před koncem Uherské Hradiště vedlo 2:1.<ref>[http://www.fcslovacko.cz/stadion.asp?mode=nahled&zalozka=f]</ref> Zúčastnilo se ho 11 000 [[plat]]ících [[divák]]ů (jiný [[zdroj]] 15 000 diváků z celého [[region]]u), což byla nejvyšší [[návštěvnost]] v celé historii [[klub]]u od roku [[1894]] a překonala [[rekord]] 10 000 [[divák]]ů z roku [[1975]], kdy se utkalo UH v rámci [[soutěž]]e [[Český pohár]] s [[SK Slavia Praha\|Slavia Praha]]. První [[gól]] za FC Slováckou Slavii umístila [[posila]] z [[Dánsko\|Dánska]] po pravém [[rohový kop\|rohovém kopu]] Petra Podaného a to [[dán]]ský [[záložník]] Kasper Jensen Saaby již v 15. minutě prvního [[poločas]]u, [[hlava\|hlavou]].<ref>[http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/slovacka/3-slov-hraci.asp]</ref>	+	Historie kopané v UH začíná [[rok]]u [[1905]], kdy byl přivezen do UH první kopací [[míč]] vysokoškolákem Viktorem Rumlerem z pražské Slavie. 15. května 1919 několik [[fotbal]]ových nadšenců a [[hoteliér]] Antonín Čáp v [[hotel]]u [[Grand]] založili [[klub]] AC Slovácká [[Slavia]]. V sezóně [[1. česká fotbalová liga 1995/96\|1995-96]] postoupil městský [[fotbal]]ový tým [[1. FC Slovácko\|FC Slovácká Slavia]] poprvé ve své historii do [[1. česká fotbalová liga\|1. ligy]] a svůj druhý zápas v ní sehrál na stadionu v Uherském Hradišti [[1. srpna]] [[1995]]<ref>[http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/programy/SlovackaSlaviaUH_1995-96.asp]</ref> se [[AC Sparta Praha\|Spartou Praha]], za kterou nastoupili např. [[Jan Koller]], [[Vratislav Lokvenc]] či brankář [[Petr Kouba]], který se později stal [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996\|vicemistrem Evropy]]. [[Zápas]] skončil [[stav]]em 2:2, ačkoliv ještě nedlouho před koncem Uherské Hradiště vedlo 2:1.<ref>[http://www.fcslovacko.cz/stadion.asp?mode=nahled&zalozka=f]</ref> Zúčastnilo se ho 11 000 [[plat]]ících [[divák]]ů (jiný [[zdroj]] 15 000 diváků z celého [[region]]u), což byla nejvyšší [[návštěvnost]] v celé historii [[klub]]u od roku 1894 a překonala [[rekord]] 10 000 [[divák]]ů z roku [[1975]], kdy se utkalo UH v rámci [[soutěž]]e [[Český pohár]] s [[SK Slavia Praha\|Slavia Praha]]. První [[gól]] za FC Slováckou Slavii umístila [[posila]] z [[Dánsko\|Dánska]] po pravém [[rohový kop\|rohovém kopu]] Petra Podaného a to [[dán]]ský [[záložník]] Kasper Jensen Saaby již v 15. minutě prvního [[poločas]]u, [[hlava\|hlavou]].<ref>[http://www.czechsoccernet.cz/suvenyry/slovacka/3-slov-hraci.asp]</ref>

	Mezi nejznámější [[hráč]]e historie 1. FC [[Slovácko]] patří:		Mezi nejznámější [[hráč]]e historie 1. FC [[Slovácko]] patří:

Sysop: Nahrazení textu „1892“ textem „1892“

2013-10-23T20:24:38Z

Nahrazení textu „1892“ textem „1892“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 20:24
Řádka 155:		Řádka 155:
	==== Druhá světová válka ====		==== Druhá světová válka ====
	===== Židovská komunita =====		===== Židovská komunita =====
-	Vlastní ulici mají hradišťští [[Židé]] zmíněnu již roku 1342, dřívější Židovská, dnes nese název [[Františkán]]ská. Za [[Husitské války na Moravě\|husitských válek]] byl zřízen vlastní hřbitov za městskými hradbami, vpravo za Staroměstskou bránou. Vyhnáni byli Židé z města poprvé v roce 1514 a odešli do okolních obcí ([[Uherský Brod]], [[Uherský Ostroh]] a [[Bzenec]]). Vstup jim byl povolen pouze na jarmarky za 7 [[krejcar]]ů. Od poloviny 18. století byl Židům zakázán vstup do města jen v neděli a o svátcích, jinak mohli do města vstoupit za poplatek 17 krejcarů. Po roce 1848 se směli Židé opět vrátit. Žilo zde 17 rodin, které měly 67 členů, a byla založena dokonce veřejná [[košer]] [[kuchyně]]. Byla povolena i spolková činnost v rámci organizace [[Spolek]] občanských záležitostí. Roku [[1892]] se Spolek pro občanské záležitosti pozměnil na náboženskou obec. Počátkem 80. let 19. století byl znovuobnoven starý hřbitov v Derfli, dnes [[Uherské Hradiště - Sady\|Sady]] a téhož roku byli zvoleni první židovští zástupci do rady města. První [[synagoga]] byla postavena roku 1875 za 18 tisíc zlatých v pseudo[[maur]]ském slohu s [[rozeta\|rozetovým]] oknem a [[27. září]] byla vysvěcena [[rabín]]em Mühmsamem z [[Bzenec]]ké [[diaspora\|diaspory]]. Byla jediným zástupcem neevropské architektury v Uherském Hradišti. Roku [[1904]] byla přistavěna kopule. Od počátku [[20. století]] směly [[žid]]ovské děti chodit do českých škol. I přes značný rozvoj židovské obce nikdy nedosáhli Židé v Uherském Hradišti vlastní samosprávy. [[7. října]] [[1939]] byl vyhotoven [[nacismus\|nacisty]] seznam 325 Židů žijících ve městě, následně byli odvezeni do [[Terezín]]a. Po jejich [[transport]]u byl zničen i hřbitov transportérem německé [[wermacht\|armády]]. Zachránilo se několik náhrobků, které dnes tvoří součást [[památník]]u v Sadech.	+	Vlastní ulici mají hradišťští [[Židé]] zmíněnu již roku 1342, dřívější Židovská, dnes nese název [[Františkán]]ská. Za [[Husitské války na Moravě\|husitských válek]] byl zřízen vlastní hřbitov za městskými hradbami, vpravo za Staroměstskou bránou. Vyhnáni byli Židé z města poprvé v roce 1514 a odešli do okolních obcí ([[Uherský Brod]], [[Uherský Ostroh]] a [[Bzenec]]). Vstup jim byl povolen pouze na jarmarky za 7 [[krejcar]]ů. Od poloviny 18. století byl Židům zakázán vstup do města jen v neděli a o svátcích, jinak mohli do města vstoupit za poplatek 17 krejcarů. Po roce 1848 se směli Židé opět vrátit. Žilo zde 17 rodin, které měly 67 členů, a byla založena dokonce veřejná [[košer]] [[kuchyně]]. Byla povolena i spolková činnost v rámci organizace [[Spolek]] občanských záležitostí. Roku 1892 se Spolek pro občanské záležitosti pozměnil na náboženskou obec. Počátkem 80. let 19. století byl znovuobnoven starý hřbitov v Derfli, dnes [[Uherské Hradiště - Sady\|Sady]] a téhož roku byli zvoleni první židovští zástupci do rady města. První [[synagoga]] byla postavena roku 1875 za 18 tisíc zlatých v pseudo[[maur]]ském slohu s [[rozeta\|rozetovým]] oknem a [[27. září]] byla vysvěcena [[rabín]]em Mühmsamem z [[Bzenec]]ké [[diaspora\|diaspory]]. Byla jediným zástupcem neevropské architektury v Uherském Hradišti. Roku [[1904]] byla přistavěna kopule. Od počátku [[20. století]] směly [[žid]]ovské děti chodit do českých škol. I přes značný rozvoj židovské obce nikdy nedosáhli Židé v Uherském Hradišti vlastní samosprávy. [[7. října]] [[1939]] byl vyhotoven [[nacismus\|nacisty]] seznam 325 Židů žijících ve městě, následně byli odvezeni do [[Terezín]]a. Po jejich [[transport]]u byl zničen i hřbitov transportérem německé [[wermacht\|armády]]. Zachránilo se několik náhrobků, které dnes tvoří součást [[památník]]u v Sadech.

	===== Protinacistický odboj =====		===== Protinacistický odboj =====

← Starší verze		Verze z 18. 8. 2015, 11:35
Řádka 311:		Řádka 311:
	* [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika\|bohemista]], odborník na [[syntax]]		* [[Petr Karlík]] (*[[1951]]), [[Bohemistika\|bohemista]], odborník na [[syntax]]
	* [[Ruda Kubíček]] (*1891), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště\|uměleckoprůmyslové školy]] a [[esperantista]] (ulice ''Rudy Kubíčka'' na sídlišti Východ)		* [[Ruda Kubíček]] (*1891), akademický malíř, pracovník muzea, ředitel [[Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště\|uměleckoprůmyslové školy]] a [[esperantista]] (ulice ''Rudy Kubíčka'' na sídlišti Východ)
-	* [[Otakar Levý]], [[~~Česko~~\|český]] literární historik, [[Romanistika\|romanista]] a [[překladatel]] z [[Francouzština\|francouzštiny]]	+	* [[Otakar Levý]], [[Česká republika\|český]] literární historik, [[Romanistika\|romanista]] a [[překladatel]] z [[Francouzština\|francouzštiny]]
	* [[Vojtěch Luža]], český [[generál]], [[legionář]] [[První světová válka\|první světové války]], čelní představitel [[Československý protifašistický odboj\|československého protifašistického odboje]]		* [[Vojtěch Luža]], český [[generál]], [[legionář]] [[První světová válka\|první světové války]], čelní představitel [[Československý protifašistický odboj\|československého protifašistického odboje]]
	* [[František Nábělek]], [[botanik]]		* [[František Nábělek]], [[botanik]]

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:31
Řádka 91:		Řádka 91:
	* '''Dům U Slunce''': Jediná zachovalá [[renesance\|renesanční]] stavba je Dům U Slunce z roku 1578 s renesančním podloubím vysokým 5,5 metru. Takový byl tehdejší stavební předpis, aby jím mohl projet plně naložený vůz. Sloužil jako skladiště soli. Sousední [[podloubí]] u [[lékárna\|lékárny]] je jen [[estetika\|estetická]] úprava provedena za přestavby domu v 19. století.		* '''Dům U Slunce''': Jediná zachovalá [[renesance\|renesanční]] stavba je Dům U Slunce z roku 1578 s renesančním podloubím vysokým 5,5 metru. Takový byl tehdejší stavební předpis, aby jím mohl projet plně naložený vůz. Sloužil jako skladiště soli. Sousední [[podloubí]] u [[lékárna\|lékárny]] je jen [[estetika\|estetická]] úprava provedena za přestavby domu v 19. století.

-	* '''Františkánský klášter''': Ve městě byly dva řády – [[Řád menších bratří\|františkáni]] a [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]]. Františkánský klášter byl založen roku [[1490]] [[Jan Filipec\|Janem Filipcem]]. Velkou hodnotu má jeho [[refektář]]. Dnes v budově sídlí okresní [[archiv]].	+	* '''Františkánský klášter''': Ve městě byly dva řády – [[Řád menších bratří\|františkáni]] a [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]]. Františkánský klášter byl založen roku 1490 [[Jan Filipec\|Janem Filipcem]]. Velkou hodnotu má jeho [[refektář]]. Dnes v budově sídlí okresní [[archiv]].

	* '''Jezuité''': Jezuitské budovy na Masarykově náměstí se skládají z farního kostela [[František Xaverský\|sv. Františka Xaverského]], jezuitské koleje a gymnázia s divadelním sálem tzv. Reduta.<ref>Zemek, Metoděj: Dějiny jesuitské koleje v Uherském Hradišti. In: Čoupek, Jiří (ed.): Kniha o Redutě. Uherské Hradiště 2001, s. 20-238.</ref> Postavil jej Jan Jeroným Canevallo v letech 1670–1685. Projekt vytvořil [[Jan Dominik Orsi]]. Hlavní oltářní obraz je Křest indického prince sv. Františkem Xaverským autor [[Jan Jiří Heinsch]] z roku 1689. V bočních kaplích patří k nejcennějším barokní obrazy (autorem [[Ignác Raab]]) či plastiky (sochařem [[Ondřej Schweigel]]). Kostel podobně jako benátské [[kostel]]y stojí na dřevěném [[Rošt (stavebnictví)\|roštu]] z [[borovice]], v padesátých letech [[20. století]] byla k [[pilíř]]ům spuštěna [[sonda]] a technologický průzkum potvrdil, že se dřevo nalézá v bezvadném stavu. Na Palackého náměstí stojí barokní kaple [[svatý Šebestián\|sv. Šebestiána]] postavená roku 1715 městskou posádkou jako výraz díků za odvrácení [[mor\|morové epidemie]].		* '''Jezuité''': Jezuitské budovy na Masarykově náměstí se skládají z farního kostela [[František Xaverský\|sv. Františka Xaverského]], jezuitské koleje a gymnázia s divadelním sálem tzv. Reduta.<ref>Zemek, Metoděj: Dějiny jesuitské koleje v Uherském Hradišti. In: Čoupek, Jiří (ed.): Kniha o Redutě. Uherské Hradiště 2001, s. 20-238.</ref> Postavil jej Jan Jeroným Canevallo v letech 1670–1685. Projekt vytvořil [[Jan Dominik Orsi]]. Hlavní oltářní obraz je Křest indického prince sv. Františkem Xaverským autor [[Jan Jiří Heinsch]] z roku 1689. V bočních kaplích patří k nejcennějším barokní obrazy (autorem [[Ignác Raab]]) či plastiky (sochařem [[Ondřej Schweigel]]). Kostel podobně jako benátské [[kostel]]y stojí na dřevěném [[Rošt (stavebnictví)\|roštu]] z [[borovice]], v padesátých letech [[20. století]] byla k [[pilíř]]ům spuštěna [[sonda]] a technologický průzkum potvrdil, že se dřevo nalézá v bezvadném stavu. Na Palackého náměstí stojí barokní kaple [[svatý Šebestián\|sv. Šebestiána]] postavená roku 1715 městskou posádkou jako výraz díků za odvrácení [[mor\|morové epidemie]].