Sysop: Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

2023-04-06T10:19:55Z

Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 10:19
Řádka 191:		Řádka 191:
	=== Výskyt v ČR ===		=== Výskyt v ČR ===
	[[Soubor:Rypadlo Tušimice.jpg\|thumb\|right\|Rypadlo velostroje v dole Nástup Tušimice v Mostecké uhelné pánvi]]		[[Soubor:Rypadlo Tušimice.jpg\|thumb\|right\|Rypadlo velostroje v dole Nástup Tušimice v Mostecké uhelné pánvi]]
-	Uhlí se v [[~~Česko~~\|České republice]] nachází hlavně v [[Ostrava\|Ostravsko]]-[[Karviná\|karvinském]] regionu (vysoce kvalitní černé uhlí), těží se ale již pouze na Karvinsku (těží společnost [[OKD]] patřící [[NWR]]). Dále pak ve dvou pánvích pod [[Krušné hory\|Krušnými horami]] se vyskytuje hnědé uhlí. Jedná se o Mosteckou uhelnou pánev (těží společnost [[Severočeské doly]] patřící do [[Skupina ČEZ\|Skupiny ČEZ]] a společnosti [[Litvínovská uhelná\|Litvínovská]] a [[Vršanská uhelná\|Vršanská]], patřící do skupiny [[Czech Coal]]) a Sokolovskou uhelnou pánev (těží [[Sokolovská uhelná]]). Hnědého uhlí a lignitu se v roce [[2008]] vytěžilo 47 mil. [[tuna\|tun]]) (prakticky všechno se spotřebovalo v České republice), černého uhlí pak 13 mil. tun (čistý export činil 30%).<ref>[http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FD001C6579/$File/810610011.pdf ČSÚ - Zdroje tuhých paliv]</ref>	+	Uhlí se v [[Česká republika\|České republice]] nachází hlavně v [[Ostrava\|Ostravsko]]-[[Karviná\|karvinském]] regionu (vysoce kvalitní černé uhlí), těží se ale již pouze na Karvinsku (těží společnost [[OKD]] patřící [[NWR]]). Dále pak ve dvou pánvích pod [[Krušné hory\|Krušnými horami]] se vyskytuje hnědé uhlí. Jedná se o Mosteckou uhelnou pánev (těží společnost [[Severočeské doly]] patřící do [[Skupina ČEZ\|Skupiny ČEZ]] a společnosti [[Litvínovská uhelná\|Litvínovská]] a [[Vršanská uhelná\|Vršanská]], patřící do skupiny [[Czech Coal]]) a Sokolovskou uhelnou pánev (těží [[Sokolovská uhelná]]). Hnědého uhlí a lignitu se v roce [[2008]] vytěžilo 47 mil. [[tuna\|tun]]) (prakticky všechno se spotřebovalo v České republice), černého uhlí pak 13 mil. tun (čistý export činil 30%).<ref>[http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FD001C6579/$File/810610011.pdf ČSÚ - Zdroje tuhých paliv]</ref>

	Zatímco černé uhlí se v ČR těží výhradně hlubinným způsobem, hnědé uhlí se dobývá v rozsáhlých povrchových velkolomech (podrobněji viz [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách]]).		Zatímco černé uhlí se v ČR těží výhradně hlubinným způsobem, hnědé uhlí se dobývá v rozsáhlých povrchových velkolomech (podrobněji viz [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách]]).

Sysop: 1 revizi

2013-10-13T09:48:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 10. 2013, 09:48

Sysop: 1 revizi

2011-11-04T10:45:31Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Coal.jpg|thumb|right|Uhlí]]
[[Soubor:Struktura chemiczna węgla kamiennego.png|thumb|right|Příklad možného složení uhlí]]
'''Uhlí''' (lidově či nářečně též ''uhel'') je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá [[hornina]]. Získává se [[dolování]]m z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako [[palivo]]. Uhlí je složeno především z [[uhlík]]u, [[vodík]]u a [[kyslík]]u, obsahuje však také další chemické prvky především [[síra|síru]] a příměsi radioaktivní ([[uran (prvek)|uran]] a [[thorium]]). Od doby [[Industrializace|průmyslové revoluce]] je uhlí především důležitou energetickou surovinou. Velká část světové výroby elektřiny (40%) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných respektive v [[tepelná elektrárna|tepelných elektrárnách]]. Uhlí se kromě výroby elektrické energie používá také k vytápění a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také velmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického průmyslu.

== Vznik ==

Uhlí vzniklo z rostlinných a živočišných zbytků, které byly uloženy v [[anaerobní]]ch vodních prostředích, kde nízké hladiny [[kyslík]]u bránily jejich kompletnímu rozkladu a [[oxidace|oxidaci]] (hnití).

== Typy ==

* [[Lignit]] - také označovaný jako [[hnědé uhlí]] je nejméně kvalitní druh uhlí. Užívá se výhradně pro výrobu elektřiny nebo výrobu technologického tepla. Leštěné bylo využíváno jako ozdobný kámen od [[doba železná|doby železné]]. Je [[Třetihory|třetihorního]] původu.
* [[Hnědé uhlí]] - používá se k vytápění domácností nebo k výrobě tepla a elektřiny
* Hnědo-černé - jeho vlastnosti spadají mezi hnědé a černé uhlí. Využívá se pro výrobu elektřiny, tepla a chemickou výrobu
* [[Černé uhlí]] - má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná. Uhlí je [[Prvohory|prvohorního]] a [[Druhohory|druhohorního]] původu. Vzniká rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových [[plavuňové rostliny|plavuní]], které se propadly do [[bažina|bažin]] ([[geologické období|období]] [[perm]]).
* [[Antracit]] - jde o nejkvalitnější uhlí, používá se na vytápění a k výrobě chemikálií.

== Využití ==
[[Soubor:Elna Detmarovice.jpg|thumb|left|[[Elektrárna Dětmarovice]] spalující černé uhlí]]
=== Palivo ===
{{viz též|Tepelná elektrárna}}
Uhlí je nejčastěji používaný tuhý materiál pro výrobu tepla a elektřiny. Světová spotřeba uhlí v roce 2007 byla 7 192 milionů tun<ref>[http://www.eia.doe.gov/emeu/international/RecentCoalConsumptionMST.xls Energy Information Administration - World Coal Consumption, Most Recent Annual Estimates, 1980-2007]</ref>, z toho 75% je využíváno pro výrobu elektřiny. [[Čínská lidová republika|Čína]] jako největší spotřebitel spotřebovala 2 893 milionů tun (asi 40% světové spotřeby).

Při výrobě elektřiny se spaluje uhlí v kotli, kde se ohřívá voda na vodní páru, která roztáčí parní turbíny a elektrické generátory respektive alternátory. Při stejné spotřebě by zásoby z roku 2009 vystačily na 119 let.<ref>[http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2010_downloads/coal_section_2010.pdf BP Statistical Review of World Energy]</ref> Reálně spotřeba stoupá, jsou ale nalézány také nové zásoby.

=== Koksování a použití koksu ===
[[Soubor:CoalcliffICC.jpg|thumb|right|Koksovna v [[austrálie|australském]] Coalcliff]]
[[Koks]] je pevný uhlíkatý zbytek odvozený z nízkopopelového, nízkosirného černého uhlí z kterého jsou odstraněny prchavé složky v peci s omezeným přístupem kyslíku v teplotách kolem 1000 °C. Při tom vzniká také kamenouhelný [[dehet]], [[amoniak]], lehké oleje a [[svítiplyn]]. Koks se používá jako palivo a jako [[Redukce (chemie)|redukční]] činidlo mj. ve [[vysoká pec|vysoké peci]]. Koks z uhlí je šedý, tvrdý a pórovitý a má [[výhřevnost]] 29,6 MJ/kg

=== Zplyňování ===

Vysoké ceny [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] zvyšují zájem o „BTU konverzi“ – technologie jako zplyňování, zkapalňování a tuhnutí. V minulosti bylo uhlí používáno na výrobu [[svítiplyn]]u, který byl dopravován ke spotřebitelům potrubím a byl využíván na svícení, vaření i topení. Dnes je svítiplyn nahrazen bezpečnějším zemním plynem. [[Jižní Afrika]] stále využívá zplyňování uhlí pro mnoho petrochemických potřeb.

=== Zkapalnění ===

Uhlí může být zpracováno na kapalná paliva jako [[benzín]] nebo [[nafta]] několika různými způsoby.

'''Fischer-Tropschův proces''' – syntéza kapalných [[uhlovodíky|uhlovodíků]] – byl použit v nacistickém [[Německo|Německu]] nebo v jižní [[Afrika|Africe]], protože tyto země byly politicky izolované a neschopné koupit surovou [[ropa|ropu]]. Uhlí může být zplyňované na syngas (vyvážená čištěná směs CO a H2 plynů) a syngas zkapalněný Fischer-Tropschovou metodou na lehké [[uhlovodíky]], které jsou dále zpracovávány na benzín a naftu. Syngas může být také převedený na [[methanol]], který může být použitý jako palivo nebo přísada do paliva.

Přímé kapalnění '''Bergiusovým procesem''' – kapalnění hydrogenací – je také dosažitelné, ale není užívané vně Německa, kde byly oba tyto procesy ovládané během první a druhé světové války.

Dalším způsobem výroby kapalných uhlovodíků je '''nízkoteplotní karbonizace''' (LTC). Uhlí je dopované v teplotách mezi 450 a 700 °C ve srovnání s 800 až 1000 °C pro hutnický [[koks]]. Tyto teploty jsou optimální pro výrobu kamenouhelných [[dehet|dehtů]]. Na rozdíl od klasického dehtu obsahuje mnohem více lehkých uhlovodíků. Kamenouhelný dehet je potom dále zpracováván na paliva. Proces byl vyvinut Lewisem Karrickem roku [[1920]].

Zachytávat oxid uhličitý uvolňovaný těmito procesy je mnohem snazší než filtrování ze spalin vzniklých spalováním uhlí se vzduchem, kde je smíchaný s [[dusík]]em a dalšími plyny.

== Škodlivé účinky spalování uhlí ==

Spalování uhlí produkuje [[oxid uhličitý]] spolu s proměnným množstvím [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] v závislosti na kvalitě. [[Oxid siřičitý]] reaguje s vodou za tvorby [[kyselina siřičitá|kyseliny siřičité]]. Jestliže se dostane do [[atmosféra|atmosféry]], reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě [[kyselé deště|kyselých dešťů]]. Emise z uhelných elektráren představují největší umělý zdroj [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a tím s velkou pravděpodobností výrazně přispívají ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]]. Moderní elektrárny využívají mnoho technik pro omezení škodlivosti odpadních látek a zvýšení účinnosti. Ačkoli jsou tyto techniky široce využívány v některých zemích, jsou pořád příliš drahé.

Uhlí také obsahuje mnoho stopových prvků včetně [[arsen]]u a [[rtuť|rtuti]], které jsou nebezpečné pokud se dostanou do ovzduší. Uhlí také obsahuje malé množství [[uran (prvek)|uranu]], [[thorium|thoria]] a dalších přirozeně se vyskytujících radioaktivních [[izotop]]ů, jejichž vypuštění do ovzduší může vést k [[radioaktivní zamoření|radioaktivnímu zamoření]]. Emise radionuklidů z [[Tepelná elektrárna|uhelných elektráren]] jsou nicméně mnohonásobně nižší, než z [[Jaderná elektrárna|elektráren jaderných]]. Podle vládní zprávy z roku 1999 "Při porovnání měrných emisí je hodnota celkové výpustě jaderné elektrárny asi 140 krát vyšší, než u elektrárny hnědouhelné."<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.mzp.cz/C125696C00059652/01A7537D7910CC39C125696F004ACF25/7EA736C7A6032FA8C1256C6E00592937/$file/konverze.pdf
| titul = Konverze výstavby jaderné elektrárny v Temelíně na alternativní způsob využití, MŽP, duben 1999, str. 21 an.
}}</ref>

== Požáry uhlí ==

Ve světě jsou stovky ohňů uhlí, hoří pod povrchem, tudíž je nemožné je uhasit. Ohně mohou způsobit propadání půdy a kouřové plyny jsou životu nebezpečné. Mimo to mohou vystupovat prasklinami na povrch a vytvářet povrchové požáry. Uhelné jeskyně se mohou samovznítit nebo zapálit od důlního ohně, případně povrchového ohně. Uhelné ohně v Číně spálí ročně 120 milionů [[tuna|tun]] uhlí- z toho vznikne 360 milionů tun CO<sub>2</sub>, což se rovná 2-3 % z roční celosvětové produkce CO<sub>2</sub> z fosilních paliv. Věřilo se, že australská ''Hořící hora'' (Burning Mountain) je vulkán, ale později se zjistilo, že jde o uhelný oheň, který hoří už více než 5000 let.

== Výskyt ve světě a těžba ==

Existuje celá řada velmi významných a světově známých uhelných pánví (kupř. [[Doněcká uhelná pánev]]). Velká ložiska kvalitního černého uhlí nebyla ještě v některých průmyslově méně rozvinutých zemích prakticky vůbec těžena.

=== Celkové zásoby ===
V následující tabulce jsou uvedeny zásoby, které mohou být s velkou pravděpodobností využity za současných ekonomických a technologických podmínek. Při současném tempu spotřeby tyto zásoby vydrží na 122 let.
{| class="wikitable sortable" align="center" style="text-align:center"
|+ '''Potvrzené objevené uhelné zásoby na konci roku 2008 (v miliónech tun)'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| url =http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2009_downloads/coal_table_of_proved_coal_reserves_2009.pdf
| titul = BP Statistical review of world energy 2009
| datum přístupu = 2009-07-31
}}</ref>
|-
! width="200pt"|Země
! width="100pt"|Černé uhlí
! width="100pt"|Hnědé uhlí
! width="100pt"|Celkově
! width="100pt"|Podíl
|-
|[[Spojené státy Americké]] ||108 950||129 358||238 308||28,9
|-
|[[Rusko]]||49 088||107 922||157 010||19,0
|-
|[[Čínská lidová republika|Čína]]||62 200||52 300||114 500||13,9
|-
|[[Austrálie]]||36 800||39 400||76 200||9,2
|-
|[[Indie]]||54 000||4 600||58 600||7,1
|-
|[[Ukrajina]]||15 351||18 522||33 873||4,1
|-
|[[Kazachstán]]||28 170||3 130||31 300||3,8
|-
|[[Jihoafrická republika]]||30 408||–||30 408||3,7
|-
|[[Evropská Unie]]||8 427||21 143||29 570||3,6
|-
|[[Polsko]]||6 012||1 490||7 502||0,9
|-
|[[Brazílie]]||-||7 059||7 059||0,9
|-
|[[Kolumbie]]||6 434||380||6 814||0,8
|-
|[[Německo]]||152||6 556||6 708||0,8
|-
|[[Kanada]]||3 471||3 107||6 578||0,8
|-
|[[Česko]]||1 673||2 828||4 501||0,5
|-
|[[Indonésie]]||1 721||2 607||4 328||0,5
|-
|Řecko||-||3 900||3 900||0,5

|-
!Celosvětově||411 321||414 680||826 001||100,0
|}

=== Statistika těžby ===
{| class="wikitable sortable" align="center" style="text-align:center"
|+ '''Těžba v roce 2008 (v miliónech tun)'''<ref>[http://tonto.eia.doe.gov/cfapps/ipdbproject/IEDIndex3.cfm?tid=1&pid=7&aid=1 Energy Information Administration - Total Primary Coal Production (Thousand Short Tons)]</ref>
|-
! width="200pt"|Země
! width="100pt"|Množství
! width="100pt"|Podíl
|-
|[[Čínská lidová republika|Čína]]||2 878||39,2
|-
|[[Spojené státy Americké]]||1 171||16,1
|-
|[[Indie]]||568||7,8
|-
|[[Austrálie]]||439||6,0
|-
|[[Rusko]]||356||4,9
|-
|[[Indonésie]]||313||4,3
|-
|[[Jihoafrická republika]]||260||3,6
|-
|[[Německo]]||214||2,9
|-
|[[Polsko]]||158||2,2
|-
|[[Kazachstán]]||120||1,6
|-
|[[Kolumbie]]||87||1,2
|-
|[[Turecko]]||84||1,1
|-
|[[Kanada]]||75||1,0
|-
|[[Řecko]]||72||1,0
|-
|[[Česko]]||66||0,9
|-
|[[Ukrajina]]||66||0,9
|-
|[[Vietnam]]||44||0,6
|-
|[[Severní Korea]]||41||0,6
|-
|[[Srbsko]]||40||0,5
|-
|[[Rumunsko]]||38||0,5
|-
|[[Bulharsko]]||32||0,4
|-
|ostatní státy||<20||<0,3
|-
!'''Celosvětově||7 271||100,0'''
|}

=== Výskyt v ČR ===
[[Soubor:Rypadlo Tušimice.jpg|thumb|right|Rypadlo velostroje v dole Nástup Tušimice v Mostecké uhelné pánvi]]
Uhlí se v [[Česko|České republice]] nachází hlavně v [[Ostrava|Ostravsko]]-[[Karviná|karvinském]] regionu (vysoce kvalitní černé uhlí), těží se ale již pouze na Karvinsku (těží společnost [[OKD]] patřící [[NWR]]). Dále pak ve dvou pánvích pod [[Krušné hory|Krušnými horami]] se vyskytuje hnědé uhlí. Jedná se o Mosteckou uhelnou pánev (těží společnost [[Severočeské doly]] patřící do [[Skupina ČEZ|Skupiny ČEZ]] a společnosti [[Litvínovská uhelná|Litvínovská]] a [[Vršanská uhelná|Vršanská]], patřící do skupiny [[Czech Coal]]) a Sokolovskou uhelnou pánev (těží [[Sokolovská uhelná]]). Hnědého uhlí a lignitu se v roce [[2008]] vytěžilo 47 mil. [[tuna|tun]]) (prakticky všechno se spotřebovalo v České republice), černého uhlí pak 13 mil. tun (čistý export činil 30%).<ref>[http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FD001C6579/$File/810610011.pdf ČSÚ - Zdroje tuhých paliv]</ref>

Zatímco černé uhlí se v ČR těží výhradně hlubinným způsobem, hnědé uhlí se dobývá v rozsáhlých povrchových velkolomech (podrobněji viz [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách]]).

[[Lignit]]ové doly se nacházejí na [[Břeclav]]sku a [[České Budějovice|Českobudějovicku]] ([[Mydlovary]]). Malé černouhelné pánve - kdysi hojně využívané a dnes již fakticky opuštěné - se nachází jihozápadně od Brna ([[Rosice (okres Brno-venkov)|Rosice]], [[Oslavany]]), dále mezi [[Kladno|Kladnem]] a [[Rakovník]]em či [[Plzeň|Plzní]], malé ložisko černého uhlí se též nachází v [[Podkrkonoší]] u [[Žacléř]]e. Uhelné sloje malých mocností lze nalézt na mnoha jiných místech České republiky (třeba na Lounsku, Litoměřicku a Mělnicku a jinde), tyto malé sloje se ale prozatím pro těžbu vůbec nehodí především z ekonomických důvodů (zde jsou předpokládané neúměrně vysoké investiční a provozní náklady na jejich těžbu).<ref>http://media.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_binary/00509400.pdf</ref>

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.euracoal.org European Association for Coal and Lignite]
* [http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_energetickych_surov.html#HN%CCD%C9%20UHL%CD%20(+%20LIGNIT) Uhlí na geologie.vsb.cz]
* [http://chemlinkcz.cz/chemicka-technologie/uhli-a-jeho-zpracovani Uhlí a jeho zpracování] na chemlinkcz.cz

{{Fosilní paliva}}{{commonscat|Coal}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Paliva]]
[[Kategorie:Usazené horniny]]
[[Kategorie:Kaustobiolity| ]]
[[Kategorie:Uhlí| ]]

Uhlí - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi