http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Uhli%C4%8Ditan_sodn%C3%BDUhličitan sodný - Historie editací2026-06-21T04:34:12ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Uhli%C4%8Ditan_sodn%C3%BD&diff=367221&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-10-13T10:19:05Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 13. 10. 2013, 10:19</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Uhli%C4%8Ditan_sodn%C3%BD&diff=367220&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2011-04-19T16:06:37Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Chemická sloučenina<br />
|Název=Uhličitan sodný<br />
|Obrázek=[[Soubor:Sodium_carbonate-2009-23-04b.png|150px|Strukturní vzorec uhličitanu sodného]]<br />[[Soubor:Uhličitan sodný.JPG|250px|Uhličitan sodný]]<br />
|Systematický název=uhličitan sodný<br />
|Triviální název=soda<br />
|Ostatní názvy=soda na praní<br />
|Latinský název=Natrii carbonas<br />Natrium carbonicum<br />
|Anglický název=Sodium carbonate<br />
|Německý název=Natriumcarbonat<br />
|Sumární vzorec=Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub><br />
|Vzhled=bílý prášek, bílé krystaly<br />
|Číslo CAS=497-19-8<br />
|Další čísla CAS=5968-11-6 (monohydrát)<br />6132-02-1 (dekahydrát)<br />
|Číslo EINECS=207-838-8<br />
|Indexové číslo=011-005-00-2<br />
|PubChem=10340<br />
|Molární hmotnost=105,9884 g/mol<br />
|Teplota tání= 851&nbsp;°C (bezvodý)<br />
|Teplota varu=1600&nbsp;°C<br />
|Teplota rozkladu=100&nbsp;°C (monohydrát)<br />34&nbsp;°C (dekahydrát)<br />
|Hustota=2,54 g/cm<sup>3</sup> (bezvodý) <br /> 2,25 g/cm<sup>3</sup> (monohydrát) <br /> 1,46 g/cm<sup>3</sup> (dekahydrát)<br />
|Index lomu=1,495 (bezvodý)<br />1,420 (monohydrát)<br />
|pKb=3,67<br />
|Rozpustnost=22 g/100 ml (20&nbsp;°C)<br />
|Struktura=zobrazit<br />
|Krystalová struktura=triklinická (bezvodý)<br />orthorhombická (monohydrát)<br />
|Koordinační geometrie=trojúhelníková bipyramidální<br />
|Bezpečnost=zobrazit<br />
|Symboly nebezpečí={{dráždivý}}<br />
|R-věty={{R36}}<br />
|S-věty=({{S2}}) {{S22}} {{S26}}<br />
|NFPA 704={{NFPA 704<br />
|Zdraví=1<br />
|Hořlavost=0<br />
|Reaktivita=1<br />
|Ostatní rizika=}}<br />
|Číslo RTECS=VZ4050000<br />
}}<br />
'''Uhličitan sodný''' (Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>), též '''soda''' nebo '''soda na praní''', je [[anorganická sloučenina]]. Je to [[sodík|sodná]] sůl [[kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]]. V bezvodém stavu jde o bílý prášek tající při 851&nbsp;°C. Ve vodě se snadno rozpouští za uvolnění hydratačního tepla. Krystalizací za laboratorní teploty lze získat nejdůležitější hydrát tzv. krystalovou sodu (Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>·10H<sub>2</sub>O). Vodné roztoky sody jsou silně zásadité z důvodu [[hydrolýza|hydrolytického]] štěpění.(je to sůl silné zásady a slabé kyseliny) Soda se synteticky vyrábí ve velkém množství z [[chlorid sodný|chloridu sodného]] [[Solvayův proces|Solvayovým procesem]]. <br />
== Použití ==<br />
Soda se používá při výrobě [[sklo|skla]], [[papír]]u a [[detergent]]ů. Časté je i použití jako prostředku pro vytvoření zásaditého prostředí.<br />
V domácnosti je soda používána jako změkčovadlo vody. Váže ionty [[hořčík]]u a [[vápník]]u za vzniku patřičných nerozpustných uhličitanů. Bez jejího použití by bylo nutné použít nadbytečné množství pracího prostředku. <br />
Soda je často používána ve fotografických procesech jako [[kyselost|pH]] regulátor k zajištění stabilního zásaditého prostředí nutného pro správnou funkci [[vývojka|vývojek]].<br />
Zajímavostí je, že se během historie používal jako přisada do nejrůznějších [[antikoncepce|antikoncepčních]] směsí. Ve starém Egyptě (zmínka z písemnosti z období XII.dynastie)se používala pasta z včelího medu a uhličitanu sodného. V Římě za císařů Traiana a Hadriana se zase míchal s dření fíků. Tyto směsi měly po natření pochvy zabránit otěhotnění.<br />
== Výskyt ==<br />
Soda je rozpustná ve [[voda|vodě]], ale může se přirozeně vyskytovat ve vyprahlých oblastech, obzvláště na místech vyschlých jezer. Soda z těchto zdrojů byla již v pradávných dobách používána v Egyptě k [[mumifikace|mumifikaci]] a k výrobě skla. Uhličitan sodný se vyskytuje ve formě tří hydrátů: Dekahydrátu,heptahydrátu a monohydrátu.<br />
== Výroba ==<br />
Existují dva základní výrobní postupy pro výrobu sody - Solvayův a Leblancův proces.<br />
=== Solvayův proces ===<br />
V roce 1861 belgický chemik [[Ernest Solvay]] objevil metodu na přeměnu [[chlorid sodný|chloridu sodného]] na uhličitan sodný za použití [[amoniak]]u. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného [[hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitanu sodného]] (NaHCO<sub>3</sub>) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:<br />
:NaCl + NH<sub>4</sub>HCO<sub>3</sub> → NaHCO<sub>3</sub> + NH<sub>4</sub>Cl<br />
Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve [[amoniak]] a poté [[oxid uhličitý]]<br />
Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním(kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):<br />
<br />
:2NaHCO<sub>3</sub> → Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O + CO<sub>2</sub><br />
Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý [[chlorid amonný]] je podroben reakci s [[hydroxid vápenatý|hydroxidem vápenatým]] za vzniku odpadního [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě. <br />
:Ca(OH)<sub>2</sub> + 2 NH<sub>4</sub>Cl → CaCl<sub>2</sub> + 2 NH<sub>3</sub> + 2 H<sub>2</sub>O<br />
=== Leblancův proces ===<br />
Tento způsob výroby byl vypracován r. 1791 [[Nicolas Leblanc|Leblancem]] na základě ceny vypsané francouzskou Akademií.<br />
Na chlorid sodný se působí koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] za vzniku [[síran sodný|síranu sodného]] a kyseliny chlorovodíkové. <br />
:2 [[chlorid sodný|NaCl]] + [[kyselina sírová|H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>]] → [[síran sodný|Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>]] + 2 [[kyselina chlorovodíková|HCl]]<br />
Síran sodný se poté smísí s [[uhličitan vápenatý|uhličitanem vápenatým]] (vápencem) a [[uhlí]]m a taví se v peci. Během pálení probíhá tato reakce:<br />
:[[síran sodný|Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>]] + [[uhličitan vápenatý|CaCO<sub>3</sub>]] + 2 [[uhlík|C]] → Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> + 2 [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] + [[sulfid vápenatý|CaS]]<br />
Z vychladlé taveniny je poté uhličitan sodný vyloužen vodou.<br />
== Reference ==<br />
* Technické informace o výrobách jsou čerpány z Anorganické chemie I., Heinricha Remyho, rok vydání 1961<br />
<br />
{{Commonscat|Sodium carbonate}}{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Uhličitany|Sodný]]<br />
[[Kategorie:Sodné sloučeniny]]</div>Sysop