Uhličitan zinečnatý - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:54:05Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:54
Řádka 2:		Řádka 2:

	Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na [[oxid zinečnatý]] (ZnO) a [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>).		Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na [[oxid zinečnatý]] (ZnO) a [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>).
-	: <big>\(\mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO + CO_2}</~~math~~>	+	: <big>$\mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO + CO_2}$</big>

	== Příprava ==		== Příprava ==
	Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých [[soli\|solí]] roztokem rozpustného [[uhličitany\|uhličitanu]] nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).		Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých [[soli\|solí]] roztokem rozpustného [[uhličitany\|uhličitanu]] nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).
-	: <big>\(\mathrm{ZnCl_2 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + 2 NaCl}</~~math~~>	+	: <big>$\mathrm{ZnCl_2 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + 2 NaCl}$</big>
-	: <big>\(\mathrm{ZnSO_4 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + Na_2SO_4}</~~math~~>	+	: <big>$\mathrm{ZnSO_4 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + Na_2SO_4}$</big>
-	: <big>\(\mathrm{Zn^{2+} + CO_3^{2-}\ \to\ ZnCO_3\downarrow}</~~math~~>	+	: <big>$\mathrm{Zn^{2+} + CO_3^{2-}\ \to\ ZnCO_3\downarrow}$</big>

	== Využití ==		== Využití ==

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:50:30Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:50
Řádka 2:		Řádka 2:

	Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na [[oxid zinečnatý]] (ZnO) a [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>).		Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na [[oxid zinečnatý]] (ZnO) a [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>).
-	: <~~math~~>\mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO + CO_2}</math>	+	: <big>\(\mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO + CO_2}</math>

	== Příprava ==		== Příprava ==
	Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých [[soli\|solí]] roztokem rozpustného [[uhličitany\|uhličitanu]] nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).		Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých [[soli\|solí]] roztokem rozpustného [[uhličitany\|uhličitanu]] nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).
-	: <~~math~~>\mathrm{ZnCl_2 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + 2 NaCl}</math>	+	: <big>\(\mathrm{ZnCl_2 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + 2 NaCl}</math>
-	: <~~math~~>\mathrm{ZnSO_4 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + Na_2SO_4}</math>	+	: <big>\(\mathrm{ZnSO_4 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + Na_2SO_4}</math>
-	: <~~math~~>\mathrm{Zn^{2+} + CO_3^{2-}\ \to\ ZnCO_3\downarrow}</math>	+	: <big>\(\mathrm{Zn^{2+} + CO_3^{2-}\ \to\ ZnCO_3\downarrow}</math>

	== Využití ==		== Využití ==

Sysop: + NEW

2021-10-11T09:04:12Z

+ NEW

Nová stránka

'''Uhličitan zinečnatý''' (chemický vzorec ZnCO<sub>3</sub>) je bílá až šedá práškovitá látka, prakticky [[rozpustnost|nerozpustná]] ve vodě, ovšem rozpustná v roztocích [[kyseliny|kyselin]], [[hydroxidy|zásad]] nebo [[amoniak|čpavku]]. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu '''[[smithsonit]]u'''.

Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na [[oxid zinečnatý]] (ZnO) a [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>).
: <math>\mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO + CO_2}</math>

== Příprava ==
Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých [[soli|solí]] roztokem rozpustného [[uhličitany|uhličitanu]] nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).
: <math>\mathrm{ZnCl_2 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + 2 NaCl}</math>
: <math>\mathrm{ZnSO_4 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + Na_2SO_4}</math>
: <math>\mathrm{Zn^{2+} + CO_3^{2-}\ \to\ ZnCO_3\downarrow}</math>

== Využití ==
Využívá se jako bílý [[pigment]] k barvení a potisku textilu a k přípravě oxidu zinečnatého (ZnO), který se také využívá jako pigment, ale v malířství pod názvem ''zinková běloba''. Přidává se jako plnivo do léčiv a využívá se k [[adsorpce|adsorpci]] [[sulfan]]u v hlubokých studních. Využívá se také jako aktivátor [[vulkanizace|vulkanizačního procesu]] k výrobě [[pryž]]e z [[latex]]u.

== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
* Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 2. díl, 1. vydání 1961
* {{Citace monografie| příjmení = Greenwood| jméno = N. N| příjmení2 = Earnshaw| jméno2 = A| vydání = 1. čes| rok = 1993| titul = Chemie prvků II| vydavatel = Informatorium| místo = Praha| isbn = 80-85427-38-9| strany=1320–1374}}

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Zinc carbonate}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zinečnaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Uhličitany (chemie)|Zinečnatý]]

Uhličitan zinečnatý - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: + NEW

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“