http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Uhlovod%C3%ADkyUhlovodíky - Historie editací2026-04-15T20:56:31ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Uhlovod%C3%ADky&diff=366848&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-10-13T09:48:27Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 13. 10. 2013, 09:48</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Uhlovod%C3%ADky&diff=366847&oldid=prevSysop: 1 revizi2011-04-12T15:25:10Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Uhlovodík''' je označení pro [[organická sloučenina|organickou sloučeninu]], jejíž [[molekula]] se skládá pouze z [[atom]]ů ''[[uhlík]]u'' (C) a ''[[vodík]]u'' (H). Tyto látky mají hlavní uhlíkový řetězec (tzv. uhlíková kostra), na kterou jsou připojeny atomy vodíku. Termín '''uhlovodík''' se často užívá jako zkrácený název pro [[alifatická sloučenina#Alifatické uhlovodíky|alifatické uhlovodíky]] (nearomatické uhlovodíky).<br />
== Dělení uhlovodíků ==<br />
[[Soubor:Benzene-3D-vdW.png|thumb|Model [[benzen]]u, který patří mezi [[areny|aromatické uhlovodíky]]]]<br />
{| class="wikitable"<br />
! colspan="2" | Podle typu řetězce<br />
!Podle typu vazeb<br />
!Vazby<br />
|----<br />
| rowspan="7" | [[Alifatický uhlovodík|Alifatické uhlovodíky]]<br />
| rowspan=4 | [[Acyklický uhlovodík|Acyklické uhlovodíky]]<br />
| [[Alkany]]<br />
| jednoduché<br />
|----<br />
| [[Alkeny]]<br />
| jedna [[dvojná vazba]]<br />
|----<br />
| [[Alkyny]]<br />
| jedna [[trojná vazba]]<br />
|----<br />
| [[Alkadieny]]<br />
| dvě dvojné <br />
|----<br />
| rowspan=3 | [[Cyklické uhlovodíky]]<br />
| [[Cykloalkany]]<br />
| jednoduché<br />
|----<br />
| [[Cykloalkeny]]<br />
| jedna [[dvojná vazba]]<br />
|----<br />
| [[Cykloalkyny]]<br />
| jedna [[trojná vazba]]<br />
|----<br />
| colspan="2" | [[Aromatické uhlovodíky]] (areny)<br />
| colspan="2" | delokalizovaný systém konjugovaných dvojných vazeb<br />
|}<br />
== Příklady ==<br />
[[Soubor:ShellMartinez-refi.jpg|Uhlovodíky se získávájí při [[rafinace|rafinaci]] ropy v [[ropná rafinerie|ropných rafinériích]] a v chemických závodech|thumb]]<br />
Nejjednodušším uhlovodíkem je [[methan]], uhlovodík s jedním [[atom]]em [[uhlík]]u a čtyřmi atomy [[vodík]]u: CH<sub>4</sub>. <br />
[[Ethan]] je uhlovodík (přesněji řečeno alkan) sestávající z dvou atomů uhlíku spojených jednoduchou vazbou, každý se třemi atomy vodíku: C<sub>2</sub>H<sub>6</sub>. [[Propan]] má tři uhlíkové atomy (C<sub>3</sub>H<sub>8</sub>) a [[butan]] čtyři (C<sub>4</sub>H<sub>10</sub>). Dále následují [[pentan]] (5), [[hexan]] (6), [[heptan]] (7), [[oktan]] (8), [[nonan]] (9), [[dekan]] (10), [[undekan]] (11) a [[dodekan]] (12). Tato [[homologická řada]] dále pokračuje a liší se o homologický přírustek CH<sub>2</sub>, obecný vzorec alkanů je tedy C<sub>''n''</sub>H<sub>2''n''+2</sub>.<br />
== Názvosloví ==<br />
{| class="wikitable" style="float:right;"<br />
! Počet atomů C || Slovní základ <br />
|-<br />
|1 || [[methan|meth-]]<br />
|-<br />
| 2 || [[ethan|eth-]]<br />
|-<br />
| 3 || [[propan|prop-]]<br />
|-<br />
| 4 || [[butan|but-]]<br />
|-<br />
| 5 || [[pentan|pent-]]<br />
|-<br />
| 6 || [[hexan|hex-]]<br />
|-<br />
| 7 || [[heptan|hept-]]<br />
|-<br />
| 8 || [[oktan|okt-]]<br />
|-<br />
| 9 || [[nonan|non-]]<br />
|-<br />
| 10 || [[dekan|dek-]]<br />
|-<br />
| 11 || [[undeksan|undek-]]<br />
|-<br />
| 12 || [[dodekan|dodek-]]<br />
|-<br />
| 13 || [[tridekan|tridek-]]<br />
|-<br />
| 14 || [[tetradekan|tetradek-]]<br />
|-<br />
| 15 || [[pentadekan|pentadek-]]<br />
|-<br />
| 16 || [[hexadekan|hexadek-]]<br />
|-<br />
| 17 || [[heptadekan|heptadek-]]<br />
|-<br />
| 18 || [[oktadekan|oktadek-]]<br />
|-<br />
| 19 || [[nonadekan|nonadek-]]<br />
|-<br />
| 20 || [[eikosan|eikos- (ikos-)]]<br />
|}<br />
Existují tři druhy názvosloví uhlovodíků: [[Triviální název|triviální]], jež je nejstarší a souvisí s místem výskytu nebo s vlastnostmi, funkčně skupinové (radikálově funkční), které se skládá z uhlovodíkového zbytku a názvu funkční skupiny, a [[Systematický název|systematické]], definované organizací [[IUPAC]].<br />
Chemický název uhlovodíku se může skládat z předpon, kmene značícího počet uhlíku a koncovky. ''Předpony'' mohou být číslovkové (di, tri, tetra, …) nebo názvoslovné (cyklo- pro uzavřený řetězec, izo- a neo- pro větvený řetězec, alkyl- pro navázané uhlovodíkové zbytky). Pestřejší soubor předpon obsahují [[deriváty uhlovodíků]] pro označení [[funkční skupina|funkčních skupin]]. ''Slovní základ'' označující počet uhlíků je buďto vžitý triviální (meth-, eth-) nebo vychází z číslovky. ''Koncovka'' vyjadřuje chemickou vazbu (-an, -en, -dien, -yn) nebo uhlovodíkový zbytek (-yl). U derivátů uhlovodíků se vyskytují další koncovky pro funkční skupiny.<br />
Při tvorbě názvu uhlovodíku nejdříve musíme najít nejdelší uhlíkový řetězec s co největším počtem násobných vazeb. Poté očíslujeme atom uhlíku tak, aby vznila co nejmenší čísla. Dvojná vazba má přednost před vazbou trojnou a před uhlovodíkovým zbytkem. Předpony uhlovodíkových zbytků s číslem jejich pozice řadíme podle jejich názvu v abecedním pořadí. Podobně řadíme koncovky označující typ vazby. Pro větvené uhlovodíky obsahující na konci řetězce skupinu (CH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>CH- můžeme použít předponu izo-, pro skupinu (CH<sub>3</sub>)<sub>3</sub>C- předponu neo-.<br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Organické sloučeniny]]<br />
[[Kategorie:Uhlovodíky]]</div>Sysop