Sysop: 1 revizi

2013-10-13T09:26:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 10. 2013, 09:26

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-17T20:29:02Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Ultrafialové''' (zkratka '''UV''', z [[angličtina|anglického]] {{cizojazyčně|en|ultraviolet}}) záření je [[elektromagnetické záření]] s [[vlnová délka|vlnovou délkou]] kratší než má [[viditelné světlo]], avšak delší než má [[rentgenové záření]]. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je [[Slunce]].
[[Soubor:Jupiter.Aurora.HST.UV.jpg|náhled|Snímek [[polární záře]] na [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] ]]
== Původ označení ==
Nejtvrdší elektromagnetické záření viditelné člověkem je světlo fialové. UV záření se nachází za jeho hranicí ([[latina|lat.]] ''ultra'' - za).
== Objev ==
Ultrafialové záření objevil německý fyzik [[Johann Wilhelm Ritter]] v roce 1801. Pojmenoval ho „dezoxidační“ světlo. Nynější název dostal později v 19. století.
== Souvislost s evolucí ==
Podle moderních modelů [[evoluce]] je vznik a evoluce prvotních [[protein]]ů a [[enzym]]ů schopných reprodukce připisován právě existenci ultrafialového záření. To způsobuje, že sousední dvoušroubovicové páry [[thymin]]u v [[DNA]] se mohou spojit do kovalentní vazby a tím přerušit vlákno, které reproduktivní enzymy nedokáží zkopírovat. To během genetické replikace či syntézy proteinů vede k posunutí proti sobě orientovaných bází DNA, jehož konečným důsledkem je selhání přenosu genetické informace a smrt organizmu. První prokaryotické organizmy, které se přibližovaly hladině prehistorických oceánů – před tím, než byla zformována [[ozónová vrstva]], blokující většinu ultrafialového záření – neustále hynuly. Těch několik málo přeživších si vytvořilo enzymy, které přepracovaly a rozbily thyminové kovalentní vazby (tzv. {{cizojazyčně|en|excision repair enzymes}} – enzymy opravující vynechání při spiralizaci). Mnoho enzymů a bílkovin, které se účastní moderní [[mitóza|mitózy]] a [[meióza|meiózy]], jsou extrémně podobné enzymům opravujících vynechání při spiralizaci a jsou považovány za potomky enzymů, které poprvé přestály působení ultrafialového záření.<ref>Margulis, Lynn a Sagan, ''Origins of Sex: Three Billion Years of Genetic Recombination'', Yale University Press, Dorion, 1986</ref>
== Rozdělení ==
{|class="wikitable" style="float:right"
!Název
!Zkratka
![[Vlnová délka]] v [[nanometr]]ech
|-
|'''Blízké'''
|NUV
|400 nm - 200 nm
|-
|'''[[#UVA|UVA]]''', dlouhovlnné, „černé světlo“
|UVA
|400 nm - 320 nm
|-
|'''[[#UVB|UVB]]''', středněvlnné
|UVB
|320 nm - 280 nm
|-
|'''[[#UVC|UVC]]''', krátkovlnné, „dezinfekční“
|UVC
|pod 280 nm
|-
|'''DUV''', '''hluboké ultrafialové'''
|DUV
|pod 300 nm
|-
|'''Daleké''', řídčeji „vzduchoprázdné“ ({{cizojazyčně|en|vacuum}})
|FUV, VUV
|200 nm - 10 nm
|-
|'''Extrémní''' nebo '''„hluboké“'''
|EUV, XUV
|31 nm - 1 nm
|}
UV záření, jakožto oblast [[elektromagnetické spektrum|elektromagnetického spektra]], se dělí na '''blízké ultrafialové''' záření o [[vlnová délka|vlnové délce]] 400 – 200 [[nanometr|nm]]) a '''daleké ultrafialové''' záření (200 – 10 nm), resp. energií [[foton|fotonů]] mezi 3,1 a 250 [[elektronvolt|eV]].
Rozdělení na spektrální oblasti (též „typy“) '''UVA''', '''UVB''' a '''UVC''' je především z hlediska biologických účinků UV záření.
Označení „vzduchoprázdné ultrafialové“ záření (v anglické literatuře {{cizojazyčně|en|vacuum ultraviolet}}, VUV) naráží na skutečnost, že tento typ záření je při dopadu na zemský povrch pohlcován [[vzduch]]em.
Označení „hluboké ultrafialové“ záření ({{cizojazyčně|en|deep ultraviolet}}, DUV) je používáno ve fotolitografii a technologiích používající principu [[laser]]u.

=== UVA ===
Má vlnovou délky od 315 do 400 [[nanometr|nm]]. Asi 99 % UV záření, které dopadne na zemský povrch je ze spektrální oblasti UVA.

=== UVB ===
Záření UVB má vlnovou délku v rozsahu od 280 do 315 nm. Je z převážné většiny absorbováno [[Ozon|ozónem]] ve [[stratosféra|stratosféře]], resp. [[ozónová vrstva|ozónové vrstvě]]. Z typického [[Slunce|slunečního]] záření 350 - 900 [[Watt|W]]/[[metr|m]]², které dopadá na nejvyšší vrstvy atmosféry neproniká prakticky žádné UV záření s vlnovou délkou pod cca 295 nm; od této hranice se na zemský povrch dostává měkčí UV záření - záření UVA o vlnové délce 400 nm se na zem dostane 550 W/m² (z přibližně 1700 W/² z horních vrstev atmosféry). Jinými slovy lze říci, že ozón a kyslík propustí na povrch Země zhruba třetinu UV záření.<ref>[[UNEP]], ''The Ozone Layer'', UNEP/GEMS Library č. 2, Nairobi, 1987</ref>
Záření UVB je zhoubné pro živé organizmy. Jeho energie je schopná rozkládat nebo narušovat [[bílkoviny]] nebo jiné životně důležité organické sloučeniny s vážnými následky pro metabolismus postihnutého jedince, nebo (je-li zasaženy [[DNA]]) vzniku [[rakovina|rakoviny]]. Např. zvýšení intenzity UVB záření o každá 2 % může znamenat zvýšení výskytu rakoviny kůže o 3-6 %<ref>Rubin Russel Jones: ''Ozone Depletion and Cancer Risk'', The Lancet, 1987, str. 443</ref><ref>Medwin, M. Mintzis: ''Skin Cancer: The Price for a Depleted Ozone Layer'', EPA, Journal, 1986</ref>. Kromě kůže má UVB největší dopad i na oči (potažmo [[zrak]]) - takto tvrdé záření dokáže poničit až zcela spálit tyčinky a čípky, gangliové buňky a nervová zakončení v [[rohovka|rohovce]] (tzv. „sněžná slepota“).
Větší dopad má na jednobuněčné organizmy, které dokáže zničit zcela (dokáže změnit molekuly nesoucí genetickou informaci v buněčném jádře na energeticky výhodnější, vyvolat poškození funkcí organel, ovlivnit osmotický tlak nebo spustit lyzi). Proniká i vodou, ale jen do hloubky několika metrů (kde je však soustředěna většina podvodních organizmů). UVB záření též negativně ovlivňuje vzrůst zelených rostlin, účinnost fotosyntézy, ale i třeba celkovou plochu jejich listů. U dvou třetin hospodářských plodin byl zjištěn úbytek zemědělské produkce v souvislosti se zvýšeným působením UVB záření (např. u sóji každé jedno procento zvýšení UVB odpovídalo procentuálnímu úbytku úrody<ref>Office of Air and Radiation, ''U.S. Environmental Protection Agency, Assessing the Risks of Trace Gases in the Earth's Atmosphere'', svazek VIII, Washington DC, Government Printing Office, 1987</ref>).
Dlouhodobě zvýšené působení UVB záření by vyústilo v nepředvídatelné změny v morfologii biosféry (každý živočišný či rostlinný druh je na UV záření různě citlivý). Trend směřující k dominanci odolnějších druhů nad méně odolnějšími by odstartoval nesmírně složitou síť kauzuálních mezidruhových vztahů, jejichž důsledky není možné odhadnout).

=== UVC ===
Je nejtvrdší UV záření - jeho vlnová délka je nižší než 280 nm. Toto záření je jedním ze dvou způsobů vzniku [[Ozon|ozónu]] - při dopadu na dvojatomární molekulu kyslíku jí toto záření dodá energii pro vznik ozónu, který je touto reakcí absorbován. Jinak řečeno, plynný kyslík je významný [[inhibice|inhibitor]] dopadu UVC záření na zemský povrch. Záření UVC je prokazatelně zhoubné (karcinogenní) pro živé organizmy. Na rozdíl od UVB, které dokáže proniknout jen několika vrstvami buněk, je penetrace UVC pletivy a tkáněmi živých organismů poměrně větší.

=== EUV ===
Extrémní ultrafialové záření s vlnovými délkami nižšími než 31 nm se podílí na některých chemických procesech [[ionosféra|ionosféry]], zejména její nejsvrchnější vrstvy ([[Ionosféra#Vrstva F|vrstvy F]]).

== Využití ==
[[Soubor:Germicidal UV discharge tube glow.jpg|thumb|right|150px|Zážeh výboje v ultrafialové dezinfekční lampě]]
* [[svítidlo|svítidla]] na kontrolu např. [[cenný papír|cenných papírů]], [[kreditní karta|kreditních karet]], některých [[doklad]]ů
* [[výbojka|výbojkové]] [[oblouková lampa|obloukové lampy]] ([[xenon]], [[měď]])
* [[astronomie]] ([[Wienův zákon]])
* [[dezinfekce]], [[dezinsekce]]
* [[spektrofotometrie]]
* analýza [[minerál]]ů
* [[spektroskopie]]
* [[genetika]] (tzv. markery - „značkovací látky“)
* chemické markery
* [[biochemie]]
* [[fotochemoterapie]]
* [[fototerapie]]
* [[fotolitografie]]
* [[laser]]ová technologie
* kontrola [[elektrický průboj|elektrického průboje]]
* [[sterilizace]] (v [[biologická laboratoř|biologických laboratořích]])
* čištění [[voda|vody]]
* zpracování [[jídlo|jídla]]
* [[detektor]]y [[požár]]u
* „[[neviditelný inkoust]]“
* [[opalování]]
* vymazávání paměťových modulů [[EPROM]]
* příprava [[polymer]]ů s nízkou [[povrchová energie|povrchovou energií]] pro [[lepidlo|lepidla]] a [[lak]]y
* [[stabilizátor]]y při výrobě [[plast]]ů, [[kosmetika|kosmetiky]] a [[film]]ů
* [[archeologie]] (čtení poškozených [[papyrus|papyrů]])
* [[soudní znalectví]]
* odborné posudky [[obraz]]ů

=== Související články ===
* [[Fotodermatitida]]
=== Literatura ===
* Meadowsová, D.H., Randers, J.: ''Překročení mezí'', Argo, 1992
* Pekárek, L, Šístek, P., Jelínek, L.,:'' Neionizující záření expozice a zdravotní rizika '',SZÚ 2006
== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]]
[[Kategorie:Karcinogeny]]
[[Kategorie:Metody dezinfekce]]

Ultrafialové záření - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu