Sysop: 1 revizi

2013-10-13T08:53:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 10. 2013, 08:53

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-17T23:34:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox jazyk
| Jazyk = Urdština اردو Urdū
| Rozšíření = [[Pákistán]], [[Indie]]
| Mluvčích = 60 000 000
| Klasifikace =
* [[Indoevropské jazyky]]
** [[Indoíránské jazyky]]
*** [[Indoárijské jazyky]]
**** [[Střední indoárijské jazyky|Střední]]
| Písmo = [[Arabské písmo]]
| Úřední jazyk = [[Pákistán]], [[Indie]] ([[Ándhrapradéš]], [[Bihár]], [[Dillí]], [[Džammú a Kašmír]], [[Madhjapradéš]], [[Uttarpradéš]])
| Regulátor = [http://www.nla.gov.pk/ مقتدرہ قومی زبان] (Mqtdrah qomī zabān)
| ISO6391 = ur
| ISO6392 = urd
| ISO6393 = urd
| SIL = urd
| wiki = [[:ur:صفحہ اول|ur.wikipedia.org]]
}}
'''Urdština''' ([[urdština|urdsky]] اردو زبان, ''urdū zabān)'' je [[Indoíránské jazyky|indoíránský jazyk]] blízce příbuzný [[Hindština|hindštině]]. Oba jazyky jsou si vzájemně srozumitelné, liší se však kulturním pozadím: urdštině dávají přednost spíše [[muslim]]ové, hindštině spíše [[Hinduismus|hinduisté]]. Na rozdíl od hindštiny se urdština píše variantou [[Arabské písmo|arabského písma]] a její slovní zásoba obsahuje více výpůjček z [[Perština|perštiny]] a [[Arabština|arabštiny]].
== Historie a rozšíření ==
'''Urdština''' údajně vznikla mezi 15. a 18. století v časech [[Dillíský sultanát|Dillíského sultanátu]] a [[Mughalská říše|Mughalské říše]] jako žargon indických úředníků a vojáků, kteří sloužili u dvorů mughalských vládců [[Indie]] a nenaučili se správnou perštinu. Výraz ''urdú zabán'' znamená „jazyk vojenského tábora“.
Dnes je urdština úředním jazykem [[Pákistán]]u (i když jako mateřský jazyk zde také funguje západní [[paňdžábština]], [[sindhština]], [[balúčština]], [[paštština]] a řada dalších). V Indii je jedním z ústavou uznaných jazyků, úředním jazykem státu [[Džammú a Kašmír]] (i když tam vláda a úřady stále více jednají v angličtině, urdština zůstává jazykem základního školství) a druhým úředním jazykem několika dalších států. Významným centrem urdštiny v jižní Indii je město [[Hajdarábád]], které bylo až do indické nezávislosti centrem stejnojmenného muslimského státu.
== Charakteristika ==
Urdština je analytičtější jazyk než sanskrt, má méně pádů, ale jistou míru ohýbání si zachovala. Slovosled je poměrně pevný a řadí urdštinu mezi [[SOV jazyky]] ''(subject – object – verb),'' tedy nejdříve [[podmět]], pak [[předmět]] a nakonec [[sloveso]]. Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek ''t – th – d – dh – n.'' I když pravopis slov přejatých z arabštiny vychází z původního arabského, výslovnost specificky arabských písmen se přizpůsobila urdské fonetice.
== Abeceda a výslovnost ==
Urdština používá upravené [[arabské písmo]], obvykle ve stylu [[nastalík]] (ten je ozdobnější a vhodný více pro psaní rukou než pro zobrazení na počítači). Krátké samohlásky se rozlišují diakritickými znaménky, která se však, podobně jako v arabštině, v praxi málo využívají. Správně přečíst urdský text je tedy bez znalosti jazyka velmi obtížné.
Arabské písmo se píše zprava doleva. V následující tabulce je nicméně abecední pořadí uvedeno zleva doprava.
{| border="1" style="text-align:center;"
|-
| nastalík: || آ || ا || ب || پ || ت || ٹ || ث || ج || چ || ح || خ || د || ڈ || ذ || ر || ڑ || ز || ژ || س || ش || ص || ض || ط || ظ || ع || غ || ف || ق || ک || گ || ل || م || ن || ں || و || ہ, ﮩ, ﮨ || ھ || ء || ی || ے
|-
| transliterace: || ā || a/i/u/–/ā || b || p || t || ṭ || ṡ || j || č || ḩ || x || d || ḍ || ż || r || ṛ || z || ž || s || š || ş || z̧ || ţ || ḑ || ˀ || ğ || f || q || k || g || l || m || n || ñ || v/o/ū || h || h || ' || y/ī/e || e
|-
| výslovnost: || á || a/i/u/–/á || b || p || t || t || s || dž || č || h || ch || d || d || z || r || r || z || ž || s || š || s || z || t || z || - || gh || f || k || k || g || l || m || n || ~ || v/ó/ú || h || h || ''ráz'' || j/í/é || é
|}
* [[Cerebrální souhláska|Cerebrální souhlásky]] ٹ, ڈ se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby.
* Písmeno ا ''(alef)'' se používá na začátku slova, které začíná samohláskou. Běžně přitom není rozlišeno, o kterou samohlásku jde, např. افریقہ ''afrīqah'', اسلام ''islām'', اردو ''urdū''. (Krátké samohlásky lze rozlišit [[diakritika|diakritickými znaménky]], která se ale v běžném textu obvykle vynechávají.) Uvnitř a na konci slova označuje ا dlouhou samohlásku ''ā''. Pokud slovo začíná dlouhým ''ā'', použije se místo ا písmeno آ ''(alef madda)''.
* Písmeno و ''(wāw)'' se používá jednak pro označení (polo-)souhlásky ''v/w,'' jednak pro označení dlouhých samohlásek ''ū, o'' a ''ao'' (posledně jmenovaná není dvojhláska, jde o obvyklý přepis otevřeného ''o,'' které se vyslovuje někde mezi českým ''a'' a ''o).'' Na začátku slova a těsně před ''alefem'' se čte vždy jako souhláska ''v.'' Naopak na konci slova obvykle označuje samohlásku. Ve většině případů je však ke správnému čtení třeba buď diakritických znamének (která se v běžném textu vynechávají), nebo znalosti jazyka.
* Písmeno ی ''(yah)'' se používá jednak pro označení (polo-)souhlásky ''y'' (čti ''[j]),'' jednak pro označení dlouhých samohlásek ''ī, e'' a ''ae'' (posledně jmenovaná není dvojhláska, jde o obvyklý přepis otevřeného ''e,'' které se vyslovuje někde mezi českým ''a'' a ''e).'' Na začátku slova a těsně před ''alefem'' se čte vždy jako souhláska ''y.'' Naopak na konci slova se čte vždy jako samohláska ''ī.'' Ve většině případů je však ke správnému čtení třeba buď diakritických znamének (která se v běžném textu vynechávají), nebo znalosti jazyka.
* Písmeno ے ''(yah baṛī,'' velké yah) se objevuje pouze na konci slova a čte se jako (polodlouhé či dlouhé) ''e.''
== Gramatika ==
=== Podstatná jména ===
[[Podstatné jméno|Podstatná jména]] rozlišují [[Mluvnický rod|rod]] mužský a ženský. Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na ''-ā'', ženského na ''-ī''. V [[množné číslo|množném čísle]] se mužské ''-ā'' mění na ''-e'', ženské ''-ī'' se mění na ''-iyā(n)''. Příklady:
{|
|-
| لڑکا || laṛkā || chlapec || لڑکے || laṛke || chlapci
|-
| لڑکی || laṛkī || dívka || لڑکيا || laṛkiyā || dívky
|}
Podstatná jména rozlišují [[přímý pád|přímý]] a [[nepřímý pád]]. Přímý pád odpovídá [[nominativ]]u v jiných jazycích. Nepřímý pád se používá u podstatných jmen v pozici [[předmět]]u a u podstatných jmen řízených [[záložka]]mi. Protože záložky v urdštině se vyvinuly odtržením sanskrtských koncovek, mluví se někdy o dalších pádech, reprezentovaných jednotlivými záložkami.
Podstatná jména mužského rodu končící na ''-ā'' mají v nepřímém pádě koncovku ''-e'' (stejně jako v přímém pádě množného čísla). Podstatná jména ženského rodu končící na ''-ī'' se v nepřímém pádě nijak nemění. Nepřímý pád v množném čísle má bez ohledu na rod koncovku ''-oñ''.
{|
|-
| || [[Jednotné číslo]] || || [[Množné číslo]]
|-
| || [[Mužský rod]] || [[Ženský rod]] || Mužský rod || Ženský rod
|-
| [[Přímý pád]] || لڑکا laṛkā chlapec || لڑکی laṛkī dívka || لڑکے laṛke chlapci || لڑکيا laṛkiyā dívky
|-
| [[Nepřímý pád]] || لڑکے laṛke chlapce || لڑکی laṛkī dívku || لڑکوں laṛkoñ chlapce || لڑکيوں laṛkyoñ dívky
|}
=== Zájmena ===
{|
|-
| میں || meñ || já
|-
| تو || tū || ty (používané zřídka, pouze mluvíme-li s dítětem či sluhou, nebo s Bohem)
|-
| وہ || vah || on, ona, ono
|-
| ہم || ham || my
|-
| تم || tum || vy (odpovídá českému tykání, mluvíme-li s osobou sobě rovnou)
|-
| وہ || vah || oni, ony, ona
|-
| آپ || āp || Vy (zdvořilé vykání, srv. s německým Sie a s českým onikáním)
|}
=== Číslovky ===
Na [[číslovka|číslovkách]] je dobře vidět příbuznost urdštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky.
{|
|-
| ايک || ek || jeden
|-
| دو || do || dva
|-
| تين || tīn || tři
|-
| چار || čār || čtyři
|-
| پاںچ || pānč || pět
|-
| چھ || čha || šest
|-
| سات || sāt || sedm
|-
| آٹھ || āṭh || osm
|-
| نو || no || devět
|-
| دس || das || deset
|}
=== Slovesa ===
[[Infinitiv]] má příponu ''-nā''. Příklady:
* جانا ''jānā'' „jít“
* دیکھنا ''dekhnā'' „vidět“
==== [[Prézens]] [[indikativ]] ====
{|
|-
| || [[Jednotné číslo]] || || [[Množné číslo]]
|-
| || [[Mužský rod]] || [[Ženský rod]] || Mužský rod || Ženský rod
|-
| [[1. osoba]] || میں جاتا ہوں meñ jātā hūñ jdu || || ہم جاتے ہیں ham jāte heñ jdeme
|-
| [[2. osoba]] || تو جاتا ہے tū jātā he jdeš || || تم جاتے ہو tum jāte ho jdete
|-
| [[3. osoba]] || وہ جاتا ہے vah jātā he jde || وہ جاتی ہے vah jātī he jde || وہ جاتے ہیں vah jāte heñ jdou || وہ جاتی ہیں vah jātī heñ jdou
|}
==== Průběhový přítomný čas ====
{|
|-
| || [[Jednotné číslo]] || || [[Množné číslo]]
|-
| || [[Mužský rod]] || [[Ženský rod]] || Mužský rod || Ženský rod
|-
| [[1. osoba]] || میں جا رہا ہوں meñ jā rahā hūñ jdu || || ہم جا رہے ہیں ham jā rahe heñ jdeme
|-
| [[2. osoba]] || تو جا رہا ہے tū jā rahā he jdeš || || تم جا رہے ہو tum jā rahe ho jdete
|-
| [[3. osoba]] || وہ جا رہا ہے vah jā rahā he jde || وہ جا رہی ہے vah jā rahī he jde || وہ جا رہے ہیں vah jā rahe heñ jdou || وہ جا رہی ہیں vah jā rahī heñ jdou
|}
=== Záložky ===
[[Záložka|Záložky]] neboli postpozice jsou analogií [[předložka|předložek]], které najdeme v jiných jazycích. Upřesňují vztah jmenné fráze k ostatním větným členům a nahrazují tak některé vymizelé pády. Historicky jde zřejmě o pádové koncovky, které byly v sanskrtu, ale odtrhly se a staly se samostatnými slovy.
=== Slovosled ===
Výchozí [[slovosled]] je [[podmět]] – [[předmět]] – [[sloveso]]. [[Přívlastek]] se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady:
{|
|-
| Urdsky: || وہ کتاب ہے۔
|-
| Transliterace: || Vah kitāb he.
|-
| Doslova: || Tamto kniha je.
|-
| Česky: || Tamto je kniha.
|}
{|
|-
| Urdsky: || یہ کتاب ہے
|-
| Transliterace: || Yah kitāb he.
|-
| Doslova: || To kniha je.
|-
| Česky: || To je kniha.
|}
== Slovní zásoba ==
'''Urdština''' během historického vývoje přejímala řadu cizích slov hlavně z [[angličtina|angličtiny]], [[perština|perštiny]] a [[arabština|arabštiny]].
[[Soubor:Urdu-alphabet-en-hi-final.png|200px|thumb|right|urdská abeceda]]
== Arabština ==
Podstatná část slov, nejen z náboženské oblasti, pochází z arabštiny. Nevýhodou je, že významy těchto slov v urdštině nemusí vždy korespondovat s tím, co tato slova původně znamenají v arabštině. Jejich význam bývá posunutý.
* تعریف ''(taˀrīf)'' = arabsky „určení, definice, charakteristika“
* تعریف کرنا ''(taˀrīf karnā)'' = urdsky „chválit“
** میں نے بچوں کی تعریف کی ''(meñ ne bačoñ kī taˀrīf kī)'' = „Chválil jsem děti."
== Perština ==
Stejně jako [[arabština|arabská]] se v urdské literatuře vyskytuje i [[perština|perská]] slovní zásoba. Z hlediska gramatiky lze v některých případech uplatnit v urdštině perské tzv. ''[[ezáfetové spojení]]'' (arabské písmo ho ale nezachycuje, v následujících příkladech ho vidíme pouze v transkripci):
* وزیر اعظم ''(wazīr-e aˀzam)'' = ministerský předseda
* صدر پاکستان ''(sadr-e pākistān)'' = prezident Pákistánu (urdsky též پاکستان کا صدر ''(pākistān kā sadr)'')
Perské výrazy, stejně jako arabské, nemusí mít v urdštině stejný význam jako v perštině.
* پیدا شدن ''(peydā šodan)'' = persky „nastat, objevit se“
* پیدا ہونا ''(paydā honā)'' = urdsky „narodit se“
== Angličtina ==
Stejně jako hindština přejala i urdština mnoho svých slov z angličtiny. Tato anglická slova jsou přepisována foneticky perským / urdským písmem . Pro přepis anglického ''t'' a ''d'' se v urdštině většinou používají retroflexní '''ٹ''', resp. '''ڈ'''.
{|
| پائلٹ || ''pā'ilaṭ || pilot |
|}
V tomto případě je poslední písmeno ''t'' nahrazeno cerebrální hláskou ''ٹ''.
'''Anglické výrazy''' v urdštině považujeme za spisovné a existují k nim urdské výrazy. V současnosti dávají hlavně mladí lidé přednost výrazům anglickým než urdským. Což je vidět hlavně ve [[film]]ech. Není výjimkou, kdy mluvčí začne větu urdsky, ale dokončí ji anglicky.
{|
|مزائل || ''mizā'il'' (missile) || střela, [[raketa]]||
|-
|ڈاکٹر || ''ḍākṭar“" (doctor) || doktor, [[lékař]] ||
|}
== Vzorový text ==
{{Vzorový text
|VDLP=ano
|Komentář=Pro srovnání s hindštinou je tentýž text uveden v obou jazycích.
|Jazyk 1=urdsky
|Text 1=تمام انسان آزاد اور حقوق و عزت کے اعتبار سے برابر پیدا ہوۓ ہیں۔ انہیں ضمیر اور عقل ودیعت ہوئی ہی۔ اسلۓ انہیں ایک دوسرے کے ساتھ بھائی چارے کا سلوک کرنا چاہیۓ۔
|Jazyk 2=transliterace
|Text 2=Tamām insān āzād aur ḥuqūq o ʻizzat ke iʻtibār se barābar paidā hu’e heṇ. Unheṇ zamīr aur ʻaql wadīʻat hu’ī he. Isli’e unheṇ ek dūsre ke sāth bhā’ī chāre kā sulūk karnā chāhi’e.
|Jazyk 3=hindsky
|Text 3=सभी मनुष्यों को गौरव और अधिकारों के मामले में जन्मजात स्वतन्त्रता और समानता प्राप्त है । उन्हें बुद्धि और अन्तरात्मा को देन प्राप्त है और परस्पर उन्हें भाईचारे के भाव से बर्ताव करना चाहिए ।
|Jazyk 4=transliterace
|Text 4=sabhī manušyoñ ko gaurava aura adhikāroñ ke māmale meñ janmajāta svatantratā aura samānatā prāpta hai. unheñ buddhi aura antarātmā ko dena prāpta hai aura paraspara unheñ bhāīčāre ke bhāva se bartāva karanā čāhie.
}}
== Externí odkazy ==
* [https://wiki.ufal.ms.mff.cuni.cz/user:zeman:transliteration-of-urdu-to-latin-script Daniel Zeman: Transliterace urdštiny do latinky] (anglicky)
== Reference ==
* Aleš Klégr, Petr Zima et al.: ''Světem jazyků''. Albatros, Praha, 1989. Str. 150.
* A. R. Zakaria: ''Learn Urdu in a Month''. 196 pp. Readwell Publications, Naí Dillí. ISBN 81-87782-11-0

{{Indoíránské jazyky}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Živé jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Asie]]
[[Kategorie:Střední indoárijské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Pákistánu]]
[[Kategorie:Jazyky Indie]]
[[Kategorie:Indoíránské jazyky]]

Urdština - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu