Sysop: + Nový článek

2016-11-21T10:18:40Z

+ Nový článek

Nová stránka

{{Upravit|neencyklopedické části}}
'''Václavice''' ''(německy Wetzwalde)'' je vesnice, která je [[část obce|součástí]] města [[Hrádek nad Nisou]] v [[Okres Liberec|okrese Liberec]] je vesnice dlouhá více než 5 km podél klikaté cesty, kterou lemuje [[Václavický potok]]. Hlavní cesta do obce vede z Chrastavy na [[Chotyně|Chotyň]] a dále na Hrádek nad Nisou. Další cesta vede přes [[Bílý Kostel nad Nisou]] na Pekařku ... kde je pár chalup na malém kopci mezi lesem a lány polí končící křižovatkou uprostřed Václavic. Obec leží v malebné krajině s horizontem [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědského hřebenu]], [[Lužické hory|Lužických hor]] a majestátního hradu [[Oybin]] na saské straně. Václavice jsou asi 5 km na východ od Hrádku nad Nisou a cca 18 km od krajského města [[Liberec]]. Je zde evidováno 178 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/l/hrade/vacla.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> Trvale zde žije 399 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url=http://www.czso.cz/kraje/li/zdroj/krajvcis/nabidpub/2003/publ/511503/data/tab/5115c/5115c01.xls|datum vydání=2001-03-01|datum přístupu=2001-03-01|jazyk=}}</ref>

Václavice leží v katastrálním území '''Václavice u Hrádku nad Nisou''' o rozloze 15,68 km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=77599|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V katastrálním území Václavice u Hrádku nad Nisou leží i [[Uhelná (Hrádek nad Nisou)|Uhelná]].

== Historie ==
* Rok 1326 (Anno Domini|l.p.) – První zmínka o obci s názvem Wezillwalde, patřila ke grabštejnskému panství. V dochovaných archivech jsou pouze písemnosti, které se vztahují k místnímu [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Václavice)|kostelu svatého Jakuba apoštola]], který je znám již od roku 1326. O životě místních lidí v samotných Václavicích, jejich jména, či zajímavé události, které se týkají této doby, se nedochovaly.
* Roku 1630 ve vsi samotné však byly dva dvory drobné lenní šlechty. Celé Václavice byly kdysi pomyslně rozděleny na tři části. Vrchní díl při silnici na [[Chrastava|Chrastavu]] se nazýval Horní Ves – Oberdorf, oblast okolo kostela a silnice na [[Pekařka|Pekařku]] pak Střední Ves – Mitteldorf, a konečně zbytek při silnici ke [[Grabštejn (hrad)|Grabštejnu]] pak zcela logicky Dolní Ves – Niederdorf. První dvůr se nacházel v horní části vsi, z dnešních popisných čísel 47 až 50 a sídlil zde [[Hans von Nostitz]]. V dolní vsi byl tzv. Černý nebo též [[Malý dvůr]] (dnešní [[číslo popisné|č. p.]] 99). Na obzvláště těchto panských statcích velmi tvrdě pracovala většina obyvatel této vesnice. ''Jméno vlastníka tohoto statku zatím nebylo dohledáno…'' .
* Třicetiletá válka – tu prý údajně připomíná starý smírčí kříž nedaleko brány ke zbořenému kostelu. Dle pověsti zde odpočívá jakýsi švédský generál. Zabíjení, potopy a různé epidemie se obci v této přetěžké době nevyhnuly.
* V prvé polovině 17. století byla ještě většina zdejších obyvatel [[Protestantismus|protestanty]]. Po porážce českých stavů na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] nařídila grabštejnská šlechta všem obyvatelům obce a také svých [[držav]], aby přijali [[katolík|katolictví]] a nebo prodej svého majetku a odchod ze země. Spousta obyvatel Václavic se přiklonila ke své víře a odešla za hranice. Prvním, kdo takto učinil byl luteránský učitel Gabriel Schütz. V letech 1651–1696 následovalo učitele do exilu dalších 100 lidí. Bylo ale mnoho těch, kteří milovali své rodné Václavice. Proto se usadili hned za hranicemi v Reichenau spřízněného Saska (dnes [[Bogatynia]] v Polsku). Pověst praví, že odcházející protestanti na protest vyhnáni odnesli i velký václavický zvon z věže kostela, který prý poté dlouhá léta visel v kostelní věži jejich nového domova v Sasku.
* Prvním rychtářem je v 17. století pan Christoph Worm. Rychtářský úřad byl pak dlouhá léta až do svého zániku roku 1850 prakticky jen v držení rodů Wormů, Thielů a Pietschů.
* V roce 1866, během prusko-rakouské války, Václavičtí zažili velký hlad a utrpení, jelikož bylo v obci zrekvírováno velké množství potravin pro frontu. Ale rakouský orel válku prohrál. V této a další následné době zažily Václavičtí vpád pruského vojska s desítkami kanónů, koňmi a tisíci vojáků, kteří pochodovali na Chrastavu. Jako vítězné vojsko plenilo a rabovalo.
* 1. světová válka – Václavické muže, kteří padli za císaře pána a jeho rodinu na bojištích 1. světové války, připomíná dodnes velký pomník v zadní části hřbitova.
* 2. světová válka – Václavičtí muži bojovali, ale nyní za Hitlera v Rusku. Nikdo z nich se domů nevrátil. Nikdo jim už nestačil postavit pomník… je konec války a odsun všech Němců, všech václavických za hranice země na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]].
* Budovatelská éra ([[1950]]) – tzv. „budovatelé pohraničí“ napsali: „Celkem jsme rozbourali asi 180 čísel popisných. Jedno číslo popisné někdy představovalo i několik budov: obytné stavení, maštal, stodolu a kůlny. Také jsme rozbourali jeden dům ještě nedostavěný.“ Hrůza asi jímala učitele Klímu, když toto psal, hrůza a strach před trestem by však měly jímat ty, kteří dokázali, ať již z hlouposti, ignorantství, lakoty, či z ideologické zaslepenosti zničit něco, co budovaly a na čem nechávaly své otisky generace před nimi.

== Současnost ==
Pokud dnes budete projíždět obcí Václavice, najdete zde obec, ve které se zastavil čas. Kostel byl zbourán v sedmdesátých letech minulého století, fara má nájemce, z bývalé školy je výrobna nití a staré václavické statky mnohdy vypadají opuštěně a zchátrale, nebo byly změněny do moderního stylu.
I tak zde na Vás dýchne kouzlo tohoto místa, které je zde ukryto – lány luk v malebné krajině, překrásné panorama okolních kopců a hor a tajemno spojené s historií této obce. Možná posledním žijícím svědkem minulosti je místní udržovaný hřbitov, kde krom prázdného travnatého obdélníku po zbořeném kostele může pozorný návštěvník najít třeba v roce 2010 přibyvší nápis na rodinné hrobce, ale i v roce 2012 instalovaný dřevěný kříž u jednoho původního, špatně čitelného náhrobku.

== Reference ==
<references />
== Použitá literatura ==
* Klíma, Josef: Václavický kantor vzpomíná, úryvky z rukopisu a časopisu HRÁDECKO.
* Kühn, Karl Franz Dr.: Topographie der historischen und kunstgeschitlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Brunn 1934.
* Ressel, Anton: Heimatskunde des Reichenberger Bezirks. Reichenberg 1903 – 1905.
* Scheybal J. V. PhDr., Scheybalová J. PhDr.: Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách. Ústí nad Labem 1985.
* Vydra, František PhDr.: Chrastava: Kapitoly z historie města a jeho okolí. Chrastava 1995.
* Marek Řeháček a Petr Polda : Hrádecko – kraj skal, pelyňku a větrných mlýnů (1997)
== Externí odkazy ==
* {{KM|775991|katastru Václavice u Hrádku nad Nisou}}

{{Commonscat|Václavice (Hrádek nad Nisou)}}{{Město Hrádek nad Nisou}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrádek nad Nisou]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Liberec]]

Václavice (Hrádek nad Nisou) - Historie editací

Sysop: + Nový článek