Václavské náměstí - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2016-10-25T11:21:30Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2016, 11:21
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Wenzelsplatz-00~~.jpg\|thumb\|220px\|Václavské náměstí – pohled od Národního muzea]]	+	[[Soubor:Peter Stehlik 2011.07.29 A.jpg\|thumb\|220px\|Václavské náměstí – pohled od Národního muzea]]
	: ''Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku'': [[Václavské náměstí (rozcestník)]].		: ''Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku'': [[Václavské náměstí (rozcestník)]].
	'''Václavské náměstí''' (hovorově zvané také '''Václavák''') je [[Praha\|pražské]] kulturní a obchodní centrum. Ve skutečnosti to není [[náměstí]] v pravém slova smyslu. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký [[bulvár]], který vede od [[Národní muzeum\|Národního muzea]] k [[Můstek\|Můstku]]. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro [[demonstrace (protest)\|demonstrace]], oslavy a jiná masová setkání.		'''Václavské náměstí''' (hovorově zvané také '''Václavák''') je [[Praha\|pražské]] kulturní a obchodní centrum. Ve skutečnosti to není [[náměstí]] v pravém slova smyslu. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký [[bulvár]], který vede od [[Národní muzeum\|Národního muzea]] k [[Můstek\|Můstku]]. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro [[demonstrace (protest)\|demonstrace]], oslavy a jiná masová setkání.
	Václavské náměstí se původně nazývalo '''Koňský trh'''. Nynější název (nejprve v podobě Svatováclavské náměstí) byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Karlem Havlíčkem Borovským. Dříve v témže roce se na Koňském trhu konaly tři slavnostní mše, z nichž poslední vyústila ve [[svatodušní bouře]].		Václavské náměstí se původně nazývalo '''Koňský trh'''. Nynější název (nejprve v podobě Svatováclavské náměstí) byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Karlem Havlíčkem Borovským. Dříve v témže roce se na Koňském trhu konaly tři slavnostní mše, z nichž poslední vyústila ve [[svatodušní bouře]].
-	Raně barokní jezdecký pomník [[Svatý Václav\|sv. Václava]] tehdy stával v jeho středu. Tato původní kamenná socha od ~~[[Jan Jiří Bendl\|~~Jana Jiřího Bendla]] z roku 1678 byla v roce 1879 přemístěna do [[Štulcovy sady\|Štulcových sadů]] na [[Vyšehrad]]ě.	+	Raně barokní jezdecký pomník [[Svatý Václav\|sv. Václava]] tehdy stával v jeho středu. Tato původní kamenná socha od Jana Jiřího Bendla z roku 1678 byla v roce 1879 přemístěna do [[Štulcovy sady\|Štulcových sadů]] na [[Vyšehrad]]ě.
	== Náměstí ==		== Náměstí ==
-	[[~~Image~~:~~Václavské náměstí od Můstku~~.jpg\|thumb\|Václavské náměstí – ~~pohled od Můstku~~]]	+	[[Soubor:Early morning on Wenceslas Square in Prague-Flickr.jpg\|thumb\|220px\|Václavské náměstí – před 6:00 ráno]]
	Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého [[obdélník]]u, delší strana má délku 682 m. Celé náměstí se mírně svažuje směrem k Můstku, který tvoří hranici [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova [[Národní muzeum\|Národního muzea]] a jezdecká socha [[Svatý Václav\|svatého Václava]] od [[Josef Václav Myslbek\|Josefa Václava Myslbeka]] z roku [[1912]].		Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého [[obdélník]]u, delší strana má délku 682 m. Celé náměstí se mírně svažuje směrem k Můstku, který tvoří hranici [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova [[Národní muzeum\|Národního muzea]] a jezdecká socha [[Svatý Václav\|svatého Václava]] od [[Josef Václav Myslbek\|Josefa Václava Myslbeka]] z roku [[1912]].
	=== Socha svatého Václava ===		=== Socha svatého Václava ===
Řádka 12:		Řádka 12:
	Podstavec sochy vytvořil architekt [[Alois Dryák]]. Na podstavci je napsáno: „''Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím''.“		Podstavec sochy vytvořil architekt [[Alois Dryák]]. Na podstavci je napsáno: „''Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím''.“
	== Historie ==		== Historie ==
-	[[~~Image~~:Wenceslas Square, upper part, at night.jpg\|thumb\|Horní polovina Václavského náměstí v noci]]	+	[[File:Wenceslas Square, upper part, at night.jpg\|thumb\|220px\|Horní polovina Václavského náměstí v noci]]
-	[[Image:St Wenceslas by Jan Jiri Bendl Vysehrad Prague CZ 801.jpg\|thumb\|Původní socha sv. Václava, která dnes stojí na [[Vyšehrad]]ě]]	+	[[Image:St Wenceslas by Jan Jiri Bendl Vysehrad Prague CZ 801.jpg\|thumb\|220px\|Původní socha sv. Václava, která dnes stojí na [[Vyšehrad]]ě]]
	V roce 1348 založil král Karel IV. [[Nové Město (Praha)\|Nové Město pražské]]. Plán města obsahuje celou řadu otevřených prostranství určených pro trhy. Jedním z nich byl i '''Koňský trh'''. Na jihovýchodním (horním) konci náměstí končilo u novoměstských hradeb.		V roce 1348 založil král Karel IV. [[Nové Město (Praha)\|Nové Město pražské]]. Plán města obsahuje celou řadu otevřených prostranství určených pro trhy. Jedním z nich byl i '''Koňský trh'''. Na jihovýchodním (horním) konci náměstí končilo u novoměstských hradeb.
	Zde stávala [[Koňská brána]], zbořená spolu s [[Opevnění Prahy\|pražskými hradbami]] roku 1875. Na jejím místě vyrostla v letech 1885 až 1890 podle projektu [[Josef Schulz\|Josefa Schulze]] budova Národního muzea.		Zde stávala [[Koňská brána]], zbořená spolu s [[Opevnění Prahy\|pražskými hradbami]] roku 1875. Na jejím místě vyrostla v letech 1885 až 1890 podle projektu [[Josef Schulz\|Josefa Schulze]] budova Národního muzea.
Řádka 23:		Řádka 23:
	Při [[Invaze do Československa\|okupaci ČSSR]] vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen\|21. srpna]] [[1968]] kulomety umístěné na sovětských tancích z Václavského náměstí nesmyslně ostřelovaly budovu [[Národní muzeum\|Národního muzea]] v mylném domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu.		Při [[Invaze do Československa\|okupaci ČSSR]] vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen\|21. srpna]] [[1968]] kulomety umístěné na sovětských tancích z Václavského náměstí nesmyslně ostřelovaly budovu [[Národní muzeum\|Národního muzea]] v mylném domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu.
	[[16. leden\|16. ledna]] [[1969]] se před Národním muzeem upálil student [[Jan Palach]] na protest proti okupaci Československa vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] v srpnu [[1968]]. Po roce [[1989]] byl před Národní muzeum umístěn i pomník Jana Palacha.		[[16. leden\|16. ledna]] [[1969]] se před Národním muzeem upálil student [[Jan Palach]] na protest proti okupaci Československa vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] v srpnu [[1968]]. Po roce [[1989]] byl před Národní muzeum umístěn i pomník Jana Palacha.
-	[[~~Image~~:Ardo.jpg\|thumb\|''Hřebec Ardo'' – dílo J. V. Myslbeka vystaveno v [[Košice\|Košicích]] na [[Slovensko\|Slovensku]], které sloužilo jako předloha k soše svatého Václava]]	+	[[File:Ardo.jpg\|thumb\|220px\|''Hřebec Ardo'' – dílo J. V. Myslbeka vystaveno v [[Košice\|Košicích]] na [[Slovensko\|Slovensku]], které sloužilo jako předloha k soše svatého Václava]]
	[[28. březen\|28. března]] [[1969]] porazil na mistrovství světa v [[Lední hokej\|hokeji]] tým Československa hokejisty [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Po tomto vítězství, které bylo většinou veřejnosti chápáno jako malá odplata za právě probíhající [[Invaze do Československa\|okupaci]], se na Václavském náměstí shromáždilo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Skupina provokatérů pak zaútočila na kancelář sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]]. Tento incident se stal pro komunistickou moc záminkou pro další utužení komunistického režimu, které vyvrcholilo obdobím zvaným jako [[normalizace]].		[[28. březen\|28. března]] [[1969]] porazil na mistrovství světa v [[Lední hokej\|hokeji]] tým Československa hokejisty [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Po tomto vítězství, které bylo většinou veřejnosti chápáno jako malá odplata za právě probíhající [[Invaze do Československa\|okupaci]], se na Václavském náměstí shromáždilo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Skupina provokatérů pak zaútočila na kancelář sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]]. Tento incident se stal pro komunistickou moc záminkou pro další utužení komunistického režimu, které vyvrcholilo obdobím zvaným jako [[normalizace]].
	K [[13. prosinec\|13. prosinci]] roku [[1980]] byl ukončen [[Tramvajová doprava v Praze\|tramvajový provoz]] v podélném směru. Náměstí se tak velmi změnilo – místo tramvají je nyní středový pás zaplněn květinami a keři a hlavně charakteristickými šestibokými betonovými květináči. Tato úprava, která byla dokončena oficiálně [[30. duben\|30. dubna]] [[1982]], je často kritizována termínem ''[[Lubomír Štrougal\|Štrougalovy]] sady''.		K [[13. prosinec\|13. prosinci]] roku [[1980]] byl ukončen [[Tramvajová doprava v Praze\|tramvajový provoz]] v podélném směru. Náměstí se tak velmi změnilo – místo tramvají je nyní středový pás zaplněn květinami a keři a hlavně charakteristickými šestibokými betonovými květináči. Tato úprava, která byla dokončena oficiálně [[30. duben\|30. dubna]] [[1982]], je často kritizována termínem ''[[Lubomír Štrougal\|Štrougalovy]] sady''.
Řádka 36:		Řádka 36:
	Václavské náměstí je otevřené i pro automobilovou dopravu. Na horním konci náměstí, přímo pod rampou [[Národní muzeum\|Národního muzea]] vede problematická několika proudová [[Severojižní magistrála\|magistrála]] – hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení. Magistrála se nachází ve stavu téměř permanentní dopravní zácpy. Kdysi v [[1960-1969\|60. letech]] [[20. století]] na Václavské náměstí kromě [[tramvaj]]í také jezdívaly i [[trolejbus]]y, které zde měly konečnou stanici.		Václavské náměstí je otevřené i pro automobilovou dopravu. Na horním konci náměstí, přímo pod rampou [[Národní muzeum\|Národního muzea]] vede problematická několika proudová [[Severojižní magistrála\|magistrála]] – hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení. Magistrála se nachází ve stavu téměř permanentní dopravní zácpy. Kdysi v [[1960-1969\|60. letech]] [[20. století]] na Václavské náměstí kromě [[tramvaj]]í také jezdívaly i [[trolejbus]]y, které zde měly konečnou stanici.

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo cz\|50\|04\|56.7\|14\|25\|34}}
	== Literatura ==		== Literatura ==
	* KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Kapitola: Z pověstí o Václavském náměstí, strana 260–263. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288805&mcp=&idpi=558839&author= Dostupné online].		* KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Kapitola: Z pověstí o Václavském náměstí, strana 260–263. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288805&mcp=&idpi=558839&author= Dostupné online].
Řádka 45:		Řádka 47:


-	{{Commonscat\|Wenceslas Square}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Wenceslas+Square}}{{Commonscat\|Wenceslas Square}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Václavské náměstí]]		[[Kategorie:Václavské náměstí]]
	[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]]		[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]]
	[[Kategorie:Pražské památky]]		[[Kategorie:Pražské památky]]
	[[Kategorie:Náměstí v Praze]]		[[Kategorie:Náměstí v Praze]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-23T10:24:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 10:24

Sysop: + Výrazné vylepšení

2012-04-27T08:50:39Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Wenzelsplatz-00.jpg|thumb|220px|Václavské náměstí – pohled od Národního muzea]]
: ''Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku'': [[Václavské náměstí (rozcestník)]].
'''Václavské náměstí''' (hovorově zvané také '''Václavák''') je [[Praha|pražské]] kulturní a obchodní centrum. Ve skutečnosti to není [[náměstí]] v pravém slova smyslu. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký [[bulvár]], který vede od [[Národní muzeum|Národního muzea]] k [[Můstek|Můstku]]. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro [[demonstrace (protest)|demonstrace]], oslavy a jiná masová setkání.
Václavské náměstí se původně nazývalo '''Koňský trh'''. Nynější název (nejprve v podobě Svatováclavské náměstí) byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Karlem Havlíčkem Borovským. Dříve v témže roce se na Koňském trhu konaly tři slavnostní mše, z nichž poslední vyústila ve [[svatodušní bouře]].
Raně barokní jezdecký pomník [[Svatý Václav|sv. Václava]] tehdy stával v jeho středu. Tato původní kamenná socha od [[Jan Jiří Bendl|Jana Jiřího Bendla]] z roku 1678 byla v roce 1879 přemístěna do [[Štulcovy sady|Štulcových sadů]] na [[Vyšehrad]]ě.
== Náměstí ==
[[Image:Václavské náměstí od Můstku.jpg|thumb|Václavské náměstí – pohled od Můstku]]
Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého [[obdélník]]u, delší strana má délku 682 m. Celé náměstí se mírně svažuje směrem k Můstku, který tvoří hranici [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova [[Národní muzeum|Národního muzea]] a jezdecká socha [[Svatý Václav|svatého Václava]] od [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]] z roku [[1912]].
=== Socha svatého Václava ===
{{Viz též|Pomník svatého Václava}}
Myslbekova jezdecká socha [[Svatý Václav|sv. Václava]] byla umístěna před budovu Národního muzea v roce [[1913]]. Sv. Václav je ve společnosti dalších českých svatých patronů: [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]], [[Anežka Česká|sv. Anežky České]], [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]].
Podstavec sochy vytvořil architekt [[Alois Dryák]]. Na podstavci je napsáno: „''Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím''.“
== Historie ==
[[Image:Wenceslas Square, upper part, at night.jpg|thumb|Horní polovina Václavského náměstí v noci]]
[[Image:St Wenceslas by Jan Jiri Bendl Vysehrad Prague CZ 801.jpg|thumb|Původní socha sv. Václava, která dnes stojí na [[Vyšehrad]]ě]]
V roce 1348 založil král Karel IV. [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]]. Plán města obsahuje celou řadu otevřených prostranství určených pro trhy. Jedním z nich byl i '''Koňský trh'''. Na jihovýchodním (horním) konci náměstí končilo u novoměstských hradeb.
Zde stávala [[Koňská brána]], zbořená spolu s [[Opevnění Prahy|pražskými hradbami]] roku 1875. Na jejím místě vyrostla v letech 1885 až 1890 podle projektu [[Josef Schulz|Josefa Schulze]] budova Národního muzea.
[[10. duben|10. dubna]] 1895 bylo uvedeno do provozu osvětlení [[elektrický proud|elektrickým proudem]].
Dlažby se náměstí dočkalo až v druhé polovině 19. století. [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]] v Černém Petříčkovi popisuje „Václavák“ tehdejších 30. let jako nevydlážděné prostranství, „kde se prodávalo všechno možné“.
[[28. říjen|28. října]] [[1918]] přečetl Alois Jirásek před sochou [[Svatý Václav|sv. Václava]] proklamaci o vyhlášení nezávislého [[Československo|Československa]].
Až do roku [[1927]] existovalo bez středního pásu; v této době jezdily tramvaje po okrajových stranách náměstí. Po přestavbě právě v tomto roce vznikla jak nová parkovací místa pro osobní [[automobil]]y tak i onen střední pás. V časech [[První republika|první československé republiky]] se Václavské náměstí také stalo prvním místem v zemi, kde byla nainstalovaná světelná signalizace.
Během okupace za [[Druhá světová válka|2. světové války]] používali [[nacismus|nacisté]] Václavské náměstí k pořádání masových demonstrací. Během [[Pražské povstání|Pražského povstání]] v roce [[1945]] bylo v blízkosti Národního muzea několik budov zničeno. Na jejich místě vyrostlo několik obchodních domů. Manifestace se ale ještě konaly i po válce, například na [[Den znárodnění]] v říjnu 1945.
Při [[Invaze do Československa|okupaci ČSSR]] vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] kulomety umístěné na sovětských tancích z Václavského náměstí nesmyslně ostřelovaly budovu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v mylném domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu.
[[16. leden|16. ledna]] [[1969]] se před Národním muzeem upálil student [[Jan Palach]] na protest proti okupaci Československa vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu [[1968]]. Po roce [[1989]] byl před Národní muzeum umístěn i pomník Jana Palacha.
[[Image:Ardo.jpg|thumb|''Hřebec Ardo'' – dílo J. V. Myslbeka vystaveno v [[Košice|Košicích]] na [[Slovensko|Slovensku]], které sloužilo jako předloha k soše svatého Václava]]
[[28. březen|28. března]] [[1969]] porazil na mistrovství světa v [[Lední hokej|hokeji]] tým Československa hokejisty [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Po tomto vítězství, které bylo většinou veřejnosti chápáno jako malá odplata za právě probíhající [[Invaze do Československa|okupaci]], se na Václavském náměstí shromáždilo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Skupina provokatérů pak zaútočila na kancelář sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]]. Tento incident se stal pro komunistickou moc záminkou pro další utužení komunistického režimu, které vyvrcholilo obdobím zvaným jako [[normalizace]].
K [[13. prosinec|13. prosinci]] roku [[1980]] byl ukončen [[Tramvajová doprava v Praze|tramvajový provoz]] v podélném směru. Náměstí se tak velmi změnilo – místo tramvají je nyní středový pás zaplněn květinami a keři a hlavně charakteristickými šestibokými betonovými květináči. Tato úprava, která byla dokončena oficiálně [[30. duben|30. dubna]] [[1982]], je často kritizována termínem ''[[Lubomír Štrougal|Štrougalovy]] sady''.
V [[1980-1989|80. letech]] minulého století se Václavské náměstí stalo svědkem mnohých vystoupení proti komunistickému režimu. Masové nepokoje se konaly téměř pravidelně v lednu při výročí smrti Jana Palacha, v srpnu k výročí sovětské okupace z roku 1968 a v říjnu u příležitosti vyhlášení samostatnosti Československa. Vyvrcholením těchto protestů byl [[Sametová revoluce|listopad 1989]], při kterém se na Václavském náměstí opakovaně konaly demonstrace více než 100 000 lidí.
V [[1990-1999|90. letech]] se na náměstí odehrávaly různá politická shromáždění i demonstrace extremistů. Jedním z těch významných bylo například v krizi po tzv. "Sarajevském atentátu" setkání příznivců [[Václav Klaus|Václava Klause]].
== Náměstí dnes ==
[[Soubor:Vaclavak.jpg|thumb|220px|Václavské náměstí kolem roku 1910]]
Dnes je Václavské náměstí srdcem hlavního města. Nacházejí se zde hotely, kanceláře zahraničních i domácích společností, drahé obchody, směnárny, obchody se suvenýry a rychlé občerstvení. Odvrácenou stranou dnešního Václavského náměstí jsou noční podniky, prostituce a prodej drog.
== Doprava ==
: ''Související informace naleznete v článku'': [[Tramvajová trať na Václavském náměstí]].
Na Václavském náměstí se nachází dvě velmi důležité přestupní stanice [[Metro v Praze|pražského metra]]. Na horním konci je to [[Muzeum (stanice metra v Praze)|Muzeum]], kde se kříží linka A s linkou C, na dolním konci náměstí je to [[Můstek (stanice metra v Praze)|Můstek]]. Zde se kříží linka B s linkou A. [[Tramvaj]]e přímo z náměstí zmizely v roce [[1980]], nejbližší stanice jsou v bezprostřední blízkosti v ulicích Jindřišská a Vodičkova. Dnes se objevují hlasy, které navrhují, aby se tramvajová doprava na náměstí vrátila.
Václavské náměstí je otevřené i pro automobilovou dopravu. Na horním konci náměstí, přímo pod rampou [[Národní muzeum|Národního muzea]] vede problematická několika proudová [[Severojižní magistrála|magistrála]] – hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení. Magistrála se nachází ve stavu téměř permanentní dopravní zácpy. Kdysi v [[1960-1969|60. letech]] [[20. století]] na Václavské náměstí kromě [[tramvaj]]í také jezdívaly i [[trolejbus]]y, které zde měly konečnou stanici.

== Literatura ==
* KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Kapitola: Z pověstí o Václavském náměstí, strana 260–263. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288805&mcp=&idpi=558839&author= Dostupné online].
* JANÁK, Pavel. Co můžeme se ještě dozvěděti o středověku Václavského náměstí?. In Kniha o Praze. Praha: Melantrich, 1933, strana 173–180. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=232214&mcp=5870&idpi=445617&author= Dostupné online].
== Externí odkazy ==
* [http://pis.eunet.cz/cz/praha/pamatky/vaclavske_namesti Pražská informační služba]
* [http://www.vaclavak.cz/ www.vaclavak.cz]
* [http://www.zastarouprahu.cz/pragensia/fotogalerie/vaclavak.htm Fotografie Václavského náměstí z konce 19. století]

{{Commonscat|Wenceslas Square}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Václavské náměstí]]
[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]]
[[Kategorie:Pražské památky]]
[[Kategorie:Náměstí v Praze]]