Vánoce - Historie editací

Sysop: ++

2021-12-21T13:13:29Z

← Starší verze		Verze z 21. 12. 2021, 13:13
Řádka 61:		Řádka 61:
	\| datum vydání=2007-12-17		\| datum vydání=2007-12-17
	\| datum přístupu=2008-01-29}}</ref> Tento údaj znamená, že křesťané Vánoce coby narození Krista slavili v [[Řím]]ě nejpozději tohoto roku, pravděpodobně však již dříve.		\| datum přístupu=2008-01-29}}</ref> Tento údaj znamená, že křesťané Vánoce coby narození Krista slavili v [[Řím]]ě nejpozději tohoto roku, pravděpodobně však již dříve.
-	Jedna z posledních [[hypotéza\|hypotéz]] tvrdí, že datum oslavy Vánoc může odpovídat skutečnému datu Ježíšova narození. Tato teorie se zakládá na analýze [[esejci\|esénské]] knihovny v [[Kumrán]]u a některých informací z [[evangelium podle Lukáše\|Lukášova evangelia]], podle něhož [[archanděl Gabriel]] [[kněz]]i [[Zachariáš (kněz)\|Zachariášovi]] v [[jeruzalémský chrám\|jeruzalémském chrámu]] během služby Abiovy [[kněz\|kněžské]] třídy, do níž náležel,~~<ref>{{citát bible\|Lk\|1\|5}}.</ref>~~ oznamuje, že se mu narodí syn. Podle kalendáře služeb jednotlivých tříd, který se podařilo zrekonstruovat na základě [[Svitky od Mrtvého moře\|kumránských svitků]], Abiova třída v chrámu sloužila dvakrát do roka, z toho jednou v posledním [[září]]jovém týdnu, kdy k tomuto poselství mohlo dojít.<ref>[[Byzantský ~~ritus\|Byzantský]]~~ [[liturgický kalendář]] mimochodem označuje jako den Janova početí [[23. září]], což je přinejmenším podivná shoda okolností: srov. [http://en.wikipedia.org/wiki/Nativity of St. John the Baptist Nativity of St. John the Baptist](anglicky).</ref> Jan Křtitel by tak mohl narodit na konci [[červen\|června]] (konec září + 9 měsíců [[svatá Alžběta\|Alžbětina]] [[těhotenství]]). Ježíš se pak narodil podle Lukášova evangelia~~<ref>{{citát bible\|Lk\|1\|26}}; {{citát bible\|Lk\|1\|36}}.</ref>~~ o šest měsíců po Janu Křtiteli: je tedy možné, že se tak událo na konci [[prosinec\|prosince]]. Možnost, že datum 25. prosince jako oslavy Ježíšova narození může pocházet i z nějaké starobylé [[tradice]], která měla historické jádro, tak zůstává otevřená.<ref>Doig, K. F. ''New Testament Chronology.'' Lewiston, NY: Edwin Mellen Press, 1990, [http://doig.net/NTC07.htm kapitola VII]; [[Vittorio Messori]], ''Corriere della Sera'', [[9. července]] [[2003]]; [http://www.shalomalyisrael.org/files/birth_of_yeshua.pdf Is there any evidence from the Bible that will help us fix date and year of Christ's birth?].</ref>	+	Jedna z posledních [[hypotéza\|hypotéz]] tvrdí, že datum oslavy Vánoc může odpovídat skutečnému datu Ježíšova narození. Tato teorie se zakládá na analýze [[esejci\|esénské]] knihovny v [[Kumrán]]u a některých informací z [[evangelium podle Lukáše\|Lukášova evangelia]], podle něhož [[archanděl Gabriel]] [[kněz]]i [[Zachariáš (kněz)\|Zachariášovi]] v [[jeruzalémský chrám\|jeruzalémském chrámu]] během služby Abiovy [[kněz\|kněžské]] třídy, do níž náležel, oznamuje, že se mu narodí syn. Podle kalendáře služeb jednotlivých tříd, který se podařilo zrekonstruovat na základě [[Svitky od Mrtvého moře\|kumránských svitků]], Abiova třída v chrámu sloužila dvakrát do roka, z toho jednou v posledním [[září]]jovém týdnu, kdy k tomuto poselství mohlo dojít.<ref>Byzantský [[liturgický kalendář]] mimochodem označuje jako den Janova početí [[23. září]], což je přinejmenším podivná shoda okolností: srov. [http://en.wikipedia.org/wiki/Nativity of St. John the Baptist Nativity of St. John the Baptist] (anglicky).</ref> Jan Křtitel by tak mohl narodit na konci [[červen\|června]] (konec září + 9 měsíců [[svatá Alžběta\|Alžbětina]] [[těhotenství]]). Ježíš se pak narodil podle Lukášova evangelia o šest měsíců po Janu Křtiteli: je tedy možné, že se tak událo na konci [[prosinec\|prosince]]. Možnost, že datum 25. prosince jako oslavy Ježíšova narození může pocházet i z nějaké starobylé [[tradice]], která měla historické jádro, tak zůstává otevřená.<ref>Doig, K. F. ''New Testament Chronology.'' Lewiston, NY: Edwin Mellen Press, 1990, [http://doig.net/NTC07.htm kapitola VII]; [[Vittorio Messori]], ''Corriere della Sera'', [[9. července]] [[2003]]; [http://www.shalomalyisrael.org/files/birth_of_yeshua.pdf Is there any evidence from the Bible that will help us fix date and year of Christ's birth?].</ref>
	== Křesťanské slavení Vánoc ==		== Křesťanské slavení Vánoc ==
	{{Podrobně\|Narození Páně}}		{{Podrobně\|Narození Páně}}
	[[Soubor:Meister des Paraments von Narbonne (Umkreis) 001.jpg\|thumb\|240px\|Mistr parament z Narbonne, ''Klanění tří králů'', kolem 1380]]		[[Soubor:Meister des Paraments von Narbonne (Umkreis) 001.jpg\|thumb\|240px\|Mistr parament z Narbonne, ''Klanění tří králů'', kolem 1380]]
	Přípravu na samotné Vánoce představuje [[advent]], období čtyř týdnů před Vánoci. [[1. neděle adventní\|První adventní neděle]] (připadající na neděli mezi [[27. listopad]]em a [[3. prosinec\|3. prosincem]]) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako ''železná'', ''bronzová'', ''stříbrná'' a ''zlatá'', ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.		Přípravu na samotné Vánoce představuje [[advent]], období čtyř týdnů před Vánoci. [[1. neděle adventní\|První adventní neděle]] (připadající na neděli mezi [[27. listopad]]em a [[3. prosinec\|3. prosincem]]) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako ''železná'', ''bronzová'', ''stříbrná'' a ''zlatá'', ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.
-	[[Soubor:Giotto - Legend of St Francis - -13- - Institution of the Crib at Greccio.jpg\|thumb\|left\|[[Giotto]], ''Františkovy jesličky v Grecciu'']]	+	[[Soubor:Giotto - Legend of St Francis - -13- - Institution of the Crib at Greccio.jpg\|thumb\|200px\|left\|[[Giotto]], ''Františkovy jesličky v Grecciu'']]
	V průběhu adventu mají svátek někteří důležití [[svatý\|svatí]], např. [[Svatý Ondřej\|sv. Ondřej]] ([[30. listopad]]), [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]] ([[4. prosinec]]), [[Svatý Mikuláš\|sv. Mikuláš]] ([[6. prosinec]]) a [[Svatá Lucie\|sv. Lucie]] ([[13. prosinec]]).		V průběhu adventu mají svátek někteří důležití [[svatý\|svatí]], např. [[Svatý Ondřej\|sv. Ondřej]] ([[30. listopad]]), [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]] ([[4. prosinec]]), [[Svatý Mikuláš\|sv. Mikuláš]] ([[6. prosinec]]) a [[Svatá Lucie\|sv. Lucie]] ([[13. prosinec]]).
	[[Štědrý večer]] ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také [[Půst\|postní období]]. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující [[půlnoční mše]] je pak v podstatě pozůstatkem noční [[vigilie]], která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.		[[Štědrý večer]] ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také [[Půst\|postní období]]. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující [[půlnoční mše]] je pak v podstatě pozůstatkem noční [[vigilie]], která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.
Řádka 82:		Řádka 82:
	[[Soubor:Vanocni cukrovi 2.JPG\|thumb\|240px\|Vánoční cukroví]]		[[Soubor:Vanocni cukrovi 2.JPG\|thumb\|240px\|Vánoční cukroví]]
	: ''Související informace naleznete v článku'': [[Vánoční cukroví]].		: ''Související informace naleznete v článku'': [[Vánoční cukroví]].
		+	[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg\|thumb\|240px\|Klanění tří králů od Albrechta Dürera z roku 1504]]
	Vánoční cukroví a jeho [[pečení]] je jedna z obecně rozšířených vánočních [[tradice\|tradic]], která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi [[mouka\|mouky]], [[Sacharóza\|cukru]], [[vejce\|vajec]], [[máslo\|másla]], [[kakao\|kakaa]], [[čokoláda\|čokolády]] a různých druhů [[Oříšek (plod)\|ořech]]ů a [[kandované ovoce\|kandovaného ovoce]]. Mezi typické patří cukroví z [[linecké těsto\|lineckého těsta]], které je možné navíc ochutit strouhaným [[Kokosový ořech\|kokosem]] nebo kakaem. Typická vůně je [[vanilka]], koření [[skořice]].		Vánoční cukroví a jeho [[pečení]] je jedna z obecně rozšířených vánočních [[tradice\|tradic]], která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi [[mouka\|mouky]], [[Sacharóza\|cukru]], [[vejce\|vajec]], [[máslo\|másla]], [[kakao\|kakaa]], [[čokoláda\|čokolády]] a různých druhů [[Oříšek (plod)\|ořech]]ů a [[kandované ovoce\|kandovaného ovoce]]. Mezi typické patří cukroví z [[linecké těsto\|lineckého těsta]], které je možné navíc ochutit strouhaným [[Kokosový ořech\|kokosem]] nebo kakaem. Typická vůně je [[vanilka]], koření [[skořice]].
	=== Betlémské světlo ===		=== Betlémské světlo ===
Řádka 91:		Řádka 92:
	V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v [[Spojené státy americké\|USA]] jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem [[Santa Claus]] (ve [[Spojené království\|Velké Británii]], [[Austrálie\|Austrálii]] a jinde též nazývaný ''Father Christmas'', tj. [[Otec Vánoc]]), který vozí dárky na [[saně\|saních]]. V jiných zemích nosí dárky vánoční [[Skřítek (mytologie)\|skřítci]].		V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v [[Spojené státy americké\|USA]] jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem [[Santa Claus]] (ve [[Spojené království\|Velké Británii]], [[Austrálie\|Austrálii]] a jinde též nazývaný ''Father Christmas'', tj. [[Otec Vánoc]]), který vozí dárky na [[saně\|saních]]. V jiných zemích nosí dárky vánoční [[Skřítek (mytologie)\|skřítci]].
	=== Pravoslavné Vánoce ===		=== Pravoslavné Vánoce ===
-	[[Soubor:RozdestvoHristovo RublevBlagSoborMK.jpg\|thumb\|~~upright~~\|left\|Ikona ''„Narození Krista“'' od Andreje Rubleva z roku 1405]]	+	[[Soubor:RozdestvoHristovo RublevBlagSoborMK.jpg\|thumb\|200px\|left\|Ikona ''„Narození Krista“'' od Andreje Rubleva z roku 1405]]
	Vánoce se v [[pravoslaví]] začínají slavit až [[6. leden\|6.]] a [[7. leden\|7. ledna]] z důvodu posunu ve východních církvích stále používaného Juliánského kalendáře o 13 dnů oproti západnímu Gregoriánskému kalendáři (25. prosinec Juliánského kalendáře tak spadá až na 7. leden Gregoriánského). V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v [[Sovětský svaz\|Sovětském svazu]] v roce [[1918]]. V současném [[Rusko\|Rusku]] jsou oslavy tak spojeny spíše s [[Nový rok\|Novým rokem]] s [[jolka\|jolkou]]. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je [[Děda Mráz]].<ref name="svet">{{Citace elektronické monografie		Vánoce se v [[pravoslaví]] začínají slavit až [[6. leden\|6.]] a [[7. leden\|7. ledna]] z důvodu posunu ve východních církvích stále používaného Juliánského kalendáře o 13 dnů oproti západnímu Gregoriánskému kalendáři (25. prosinec Juliánského kalendáře tak spadá až na 7. leden Gregoriánského). V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v [[Sovětský svaz\|Sovětském svazu]] v roce [[1918]]. V současném [[Rusko\|Rusku]] jsou oslavy tak spojeny spíše s [[Nový rok\|Novým rokem]] s [[jolka\|jolkou]]. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je [[Děda Mráz]].<ref name="svet">{{Citace elektronické monografie
	\| url=http://www.stripky.cz/svatky/vanoce/svet.html		\| url=http://www.stripky.cz/svatky/vanoce/svet.html
Řádka 128:		Řádka 129:
	}}</ref>		}}</ref>
	== Vánoce v umění ==		== Vánoce v umění ==
-	[[Soubor:Meister von Hohenfurth 002.jpg\|thumb\|240px\|Narození Krista na desce z Vyšebrodského cyklu, ~~kol. r.~~ 1350]]	+	[[Soubor:Meister von Hohenfurth 002.jpg\|thumb\|240px\|Narození Krista na desce z Vyšebrodského cyklu, kolem roku 1350]]
	=== Výtvarné umění ===		=== Výtvarné umění ===
	Zobrazení Vánoc ve [[výtvarné umění\|výtvarném umění]] je téměř výhradně doménou [[malba\|malby]]. Sochařské zpracování je, s výjimkou [[reliéf (sochařství)\|reliéfn]]ího podání a lidových [[Jesličky\|betlémů]], velmi vzácné.		Zobrazení Vánoc ve [[výtvarné umění\|výtvarném umění]] je téměř výhradně doménou [[malba\|malby]]. Sochařské zpracování je, s výjimkou [[reliéf (sochařství)\|reliéfn]]ího podání a lidových [[Jesličky\|betlémů]], velmi vzácné.
Řádka 134:		Řádka 135:
	Základním vánočním tématem ve výtvarném umění je [[Narození Krista]]. To bylo zobrazováno již v [[Křesťanské umění\|raněkřesťanském umění]], avšak zpravidla pouze jako součást [[christologický cyklus\|christologických cyklů]].<ref name=r164>Jan Royt: ''Slovník biblické ikonografie'', Karolinum, Praha 2006, S. 164–167</ref> Místo narození není v [[Bible\|biblickém textu]] nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený [[Ježíš]] byl položen do [[Jesle\|jeslí]]. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do [[chlév]]a, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často (zvláště v pozdní [[gotika\|gotice]] a rané [[Renesance\|renesanci]]) bývá vestavěný do trosek rozměrné [[Antika\|antické]] stavby. V oblastech působení [[Ortodoxní církev\|Ortodoxní církve]] se Kristovo narození odehrává zpravidla v [[Jeskyně\|jeskyni]].<ref name=r164/>		Základním vánočním tématem ve výtvarném umění je [[Narození Krista]]. To bylo zobrazováno již v [[Křesťanské umění\|raněkřesťanském umění]], avšak zpravidla pouze jako součást [[christologický cyklus\|christologických cyklů]].<ref name=r164>Jan Royt: ''Slovník biblické ikonografie'', Karolinum, Praha 2006, S. 164–167</ref> Místo narození není v [[Bible\|biblickém textu]] nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený [[Ježíš]] byl položen do [[Jesle\|jeslí]]. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do [[chlév]]a, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často (zvláště v pozdní [[gotika\|gotice]] a rané [[Renesance\|renesanci]]) bývá vestavěný do trosek rozměrné [[Antika\|antické]] stavby. V oblastech působení [[Ortodoxní církev\|Ortodoxní církve]] se Kristovo narození odehrává zpravidla v [[Jeskyně\|jeskyni]].<ref name=r164/>
	Kromě zvířat a [[Svatá rodina\|svaté rodiny]] bývají od 14. století obvyklou součástí scény narození Krista klanění [[pastýř]]ů. Často jsou součástí scény také [[Anděl v křesťanství\|andělé]], kteří buďto v pozadí výjevu zvěstují narození Spasitele, nebo jsou jako pozorovatelé přítomni samotnému [[betlém]]skému výjevu.<ref name=r164/>		Kromě zvířat a [[Svatá rodina\|svaté rodiny]] bývají od 14. století obvyklou součástí scény narození Krista klanění [[pastýř]]ů. Často jsou součástí scény také [[Anděl v křesťanství\|andělé]], kteří buďto v pozadí výjevu zvěstují narození Spasitele, nebo jsou jako pozorovatelé přítomni samotnému [[betlém]]skému výjevu.<ref name=r164/>
-	~~[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg\|thumb\|240px\|Klanění tří králů od Albrechta Dürera z roku 1504]]~~	+
	==== Klanění tří králů ====		==== Klanění tří králů ====
	Námětově patří k Vánocům také [[Tři králové\|Klanění tří králů]]. Motiv [[Betlémská hvězda\|hvězdy]] se objevuje již ve 4. století. Především ve východní církvi se objevují rozsáhlé umělecké cykly zobrazující celý [[Legenda\|legendický]] příběh [[Tři králové\|tří králů]].<ref name=r110>Jan Royt (cit. v pozn. 7) S. 110–113</ref>		Námětově patří k Vánocům také [[Tři králové\|Klanění tří králů]]. Motiv [[Betlémská hvězda\|hvězdy]] se objevuje již ve 4. století. Především ve východní církvi se objevují rozsáhlé umělecké cykly zobrazující celý [[Legenda\|legendický]] příběh [[Tři králové\|tří králů]].<ref name=r110>Jan Royt (cit. v pozn. 7) S. 110–113</ref>
Řádka 169:		Řádka 170:
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~yN4Uu0OlmTg~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=Xbdyg51MVbg}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| '''[[John Lennon]] – Happy Xmas (War Is Over)'''		\| '''[[John Lennon]] – Happy Xmas (War Is Over)'''

Sysop: + Vylepšení

2018-12-21T11:59:42Z

+ Vylepšení

Sysop: + Fotografie

2013-12-24T12:08:04Z

+ Fotografie

Sysop: 1 revizi

2013-05-12T01:08:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 5. 2013, 01:08

Sysop: + Vylepšení

2012-12-21T11:04:30Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Merry HDR Christmas.jpg|thumb|250px|Klasické Vánoce (HDR)]]
'''Vánoce''' (z [[němčina|něm.]] ''Weihnachten'' svaté noci) jsou v [[křesťanství|křesťanské]] [[tradice|tradici]] [[svátek|oslavou]] [[Narození Páně|narození]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Spolu s [[Velikonoce]]mi a [[Letnice]]mi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od [[25. prosinec|25. prosince]] do první neděle po [[6. leden|6. lednu]]. Již ve 3. století někteří [[křesťan]]ští [[teolog]]ové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v [[Řím]]ě kolem roku 336.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://krestane.zide.info/modules/news02/article.php?storyid=57
| titul=Čím jsou Vánoce pro křesťany: perspektivou dogmatického profesora
| příjmení=Pospíšil
| jméno=Ctirad V.
| datum přístupu=2007-11-18}}</ref> Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.
V [[Česká republika|Česku]] je však za vrchol Vánoc považován [[Štědrý den]], [[24. prosinec]], coby [[vigilie|předvečer]] samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba [[advent]]ní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí [[vánoční stromek]], [[jesličky]] (betlém), vánoční dárky, které nosí [[Ježíšek]], či [[vánoční cukroví]]; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou [[slunovrat]]u, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, [[náboženství|náboženský]] význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.
== Etymologie ==
Slovo ''Vánoce'' pochází ze staroněmeckého ''wāhnachten'' (dnes ''Weihnachten''), složeného z ''wīha-'' (světit) a ''Nacht'' (noc).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Holub
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Lyer
| jméno2 = Stanislav
| odkaz na autora2 =
| rok = 1978
| titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého
| vydání = 2
| vydavatel = SPN
| místo = Praha
| stránky = 501
}}</ref> Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar ''wínnahten'' a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| odkaz na autora =
| rok = 1971
| titul = Etymologický slovník
| vydání = 3
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| stránky = 677
}}</ref> Pfeiferův slovník odvozuje německé ''weihen'' od staroindického ''vinákti'', třídit, oddělovat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pfeifer
| jméno = Wolfgang
| odkaz na autora =
| rok = 1995
| titul = Etymologisches Wörterbuch des Deutschen
| vydání = 1
| vydavatel = Deutscher Taschenbuch Verlag
| místo = München
| stránky = 1549
| isbn = 3-05-000626-9
}}</ref> Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu ''dvě noce'', který označoval období, kdy ''noc trvala jako tři''.
== Původ Vánoc ==
{{Upravit část}}
Podle [[hypotéza|hypotézy]], která pochází z 18. století, mají Vánoce kořeny v předkřesťanských oslavách [[slunovrat|zimního slunovratu]] (např. svátky mrtvých či [[Saturnálie|Saturnáliích]] v antickém Římě). Literární prameny prokazují, že křesťané spojovali datum narození Krista mnohem dříve, než [[císař]] Aurelianus (270–275) ustanovil na tento den svátek zrození nepřemožitelného slunce (''natalis solis invicti''). Tato teorie se zakládá na propojení názvu svátku s raně křesťanskou [[christologie|christologickou]] [[exegeze|exegezí]] verše [[prorok]]a Malachiáše,<ref>''[[Kniha Malachiáš|Mal]]'' 4, 2.</ref> který obsahuje proroctví o [[Mesiáš]]i, v němž „vzejde slunce spravedlnosti“. Teorie však opomíná skutečnost, že mezi pojmy „slunce spravedlnosti" a „nepřemožitelné slunce" neexistuje shoda. Krom toho máme dosvědčen tento titul přiřčený Kristu ve spisku ''De Pascha computus'', který se dochoval mezi díly kartáginského [[biskup]]a Cypriána z roku 243.<ref>Ps.Cyprianus, ''De Pascha computus'', 19.</ref>
Již jeden z nejstarších [[bible|biblických]] [[komentář]]ů z přelomu 2. a 3. století připisovaný [[Hippolyt]]ovi označuje jako datum Kristova narození „středu 25. prosince".<ref>Ps.Hippolytus. ''Comm. in Dan.'' 4, 23.</ref> Totéž datum uvádí ve svém díle ''Chronografiai'' z roku 221 římský historik Sextus Iulius Africanus a již zmiňovaný spis ''De Pascha computus''. Z dalších indicií lze usuzovat, že v mnoha částech římské říše křesťané slavili Kristovo narození již před [[Konstantin]]em: slaví-li společně Vánoce [[donatismus|donatisté]] i [[katolická církev|katolíci]] v severní [[Afrika|Africe]], lze se domnívat, že se zde Kristovo narození slavilo již před [[schisma]]tem obou stran, k němuž došlo po roce 311.

Datum 25. prosince coby den narození Krista má zřejmě svůj původ v oslavě [[Velikonoce|Velikonoc]], a to prostým výpočtem. Například spis ''De solsticiis et aequinocibus'' z poloviny 4. století klade datum Velikonoc k [[25. březen|25. březnu]], a toto datum ztotožňuje s datem Kristova [[vtělení]], tedy [[početí]].<ref>''De solst. I, 230-233 (ed. Botte).</ref> Prostým připočítáním devíti měsíců se pak dostáváme k datu 25. prosince. Této teorii vzniku odpovídá i [[analogie|analogické]] vysvětlení, běžnější na [[východní církev|křesťanském Východě]], které takto váže [[6. duben]] a [[6. leden]], kdy křesťané slaví svátek [[Zjevení Páně|Epifanie čili Zjevení Páně]].<ref>TALLEY, T. J. ''Origins of the Liturgical Year''. Collegeville : Liturgical Press, 1991, passim.</ref>
Prvním dokumentem, který pak dosvědčuje přímo slavení Vánoc je slavný Filocalus ''Chronograf'' z roku 354, když uvádí narození Krista mezi oslavami [[mučedník]]ů římské církve v tzv. ''Depositio martyrum''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.newadvent.org/cathen/03724b.htm
| titul=New Advent - Christmas
| datum přístupu=2007-11-18}}</ref> Kvůli jisté nepravidelnosti v seznamu úmrtí [[papež]]ů v témže kalendáři pak můžeme datovat toto svědectví do roku 336.<ref>Srov. {{Citace elektronické monografie
| url=http://apo-logia.blogspot.com/2007/12/pvod-vnoc-coby-oslavy-narozen-krista.html
| titul=Původ Vánoc coby oslavy narození Krista
| příjmení=Vopřada
| jméno=David
| datum vydání=2007-12-17
| datum přístupu=2008-01-29}}</ref> Tento údaj znamená, že křesťané Vánoce coby narození Krista slavili v [[Řím]]ě nejpozději tohoto roku, pravděpodobně však již dříve.
Jedna z posledních [[hypotéza|hypotéz]] tvrdí, že datum oslavy Vánoc může odpovídat skutečnému datu Ježíšova narození. Tato teorie se zakládá na analýze [[esejci|esénské]] knihovny v [[Kumrán]]u a některých informací z [[evangelium podle Lukáše|Lukášova evangelia]], podle něhož [[archanděl Gabriel]] [[kněz]]i [[Zachariáš (kněz)|Zachariášovi]] v [[jeruzalémský chrám|jeruzalémském chrámu]] během služby Abiovy [[kněz|kněžské]] třídy, do níž náležel,<ref>{{citát bible|Lk|1|5}}.</ref> oznamuje, že se mu narodí syn. Podle kalendáře služeb jednotlivých tříd, který se podařilo zrekonstruovat na základě [[Svitky od Mrtvého moře|kumránských svitků]], Abiova třída v chrámu sloužila dvakrát do roka, z toho jednou v posledním [[září]]jovém týdnu, kdy k tomuto poselství mohlo dojít.<ref>[[Byzantský ritus|Byzantský]] [[liturgický kalendář]] mimochodem označuje jako den Janova početí [[23. září]], což je přinejmenším podivná shoda okolností: srov. [http://en.wikipedia.org/wiki/Nativity of St. John the Baptist Nativity of St. John the Baptist](anglicky).</ref> Jan Křtitel by tak mohl narodit na konci [[červen|června]] (konec září + 9 měsíců [[svatá Alžběta|Alžbětina]] [[těhotenství]]). Ježíš se pak narodil podle Lukášova evangelia<ref>{{citát bible|Lk|1|26}}; {{citát bible|Lk|1|36}}.</ref> o šest měsíců po Janu Křtiteli: je tedy možné, že se tak událo na konci [[prosinec|prosince]]. Možnost, že datum 25. prosince jako oslavy Ježíšova narození může pocházet i z nějaké starobylé [[tradice]], která měla historické jádro, tak zůstává otevřená.<ref>Doig, K. F. ''New Testament Chronology.'' Lewiston, NY: Edwin Mellen Press, 1990, [http://doig.net/NTC07.htm kapitola VII]; [[Vittorio Messori]], ''[[Corriere della Sera]]'', [[9. července]] [[2003]]; [http://www.shalomalyisrael.org/files/birth_of_yeshua.pdf Is there any evidence from the Bible that will help us fix date and year of Christ's birth?].</ref>
== Křesťanské slavení Vánoc ==
{{Podrobně|Narození Páně}}
[[Soubor:Meister des Paraments von Narbonne (Umkreis) 001.jpg|thumb|upright|Mistr parament z Narbonne, ''Klanění tří králů'', kolem 1380]]
Přípravu na samotné Vánoce představuje [[advent]], období čtyř týdnů před Vánoci. [[1. neděle adventní|První adventní neděle]] (připadající na neděli mezi [[27. listopad]]em a [[3. prosinec|3. prosincem]]) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako ''železná'', ''bronzová'', ''stříbrná'' a ''zlatá'', ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.
[[Soubor:Giotto - Legend of St Francis - -13- - Institution of the Crib at Greccio.jpg|thumb|left|[[Giotto]], ''Františkovy jesličky v Grecciu'']]
V průběhu adventu mají svátek někteří důležití [[svatý|svatí]], např. [[Svatý Ondřej|sv. Ondřej]] ([[30. listopad]]), [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]] ([[4. prosinec]]), [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláš]] ([[6. prosinec]]) a [[Svatá Lucie|sv. Lucie]] ([[13. prosinec]]).
[[Štědrý večer]] ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také [[Půst|postní období]]. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující [[půlnoční mše]] je pak v podstatě pozůstatkem noční [[vigilie]], která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.
Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně [[25. prosinec|25. prosince]], (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“). [[26. prosinec|26. prosince]] se slaví [[svátek sv. Štěpána]] prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“.
[[6. leden|6. ledna]] se slaví slavnost [[Zjevení Páně]] (též svátek [[Tři králové|Tří králů]]) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do [[Betlém]]a mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví [[Křest Páně]], kdy vánoční období v rámci [[liturgický rok|církevního roku]] končí.
Ne všichni křesťané však Vánoce slaví – například v 17. století byly v [[Anglie|Anglii]] a některých amerických koloniích vánoce kvůli možnému [[pohanství|pohanskému]] původu zakázány; podobně některé novodobé skupiny vycházející z křesťanství Vánoce neslaví ani dnes, například [[Svědci Jehovovi]]. Přímo z Bible totiž nelze slavení Vánoc obhájit. Křesťanská církevní tradice jejich slavení nicméně vykládá jako oslavu vtělení (inkarnace) Boha a jeho sestoupení mezi lid, čímž na sebe Bůh přebírá úděl člověka (nemá tedy jít o žádnou oslavu "Ježíšových narozenin", jak bývá někdy mylně vykládáno).
== Vánoce v Česku ==
: ''Související informace naleznete v článcích'': [[Jesličky]] a [[Vánoční stromeček]].
Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny [[24. prosinec|24.]], [[25. prosinec|25.]] a [[26. prosinec|26. prosince]], ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané [[advent]]. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem.
S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí [[Vánoční stromeček|vánočními ozdobami]], a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 18. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.vanoce.biz/clanek/vanocni-stromek/|titul=Vánoční stromek}}</ref> Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět [[jesličky]] neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.prvnikrok.cz/detail-clanek.php?clanek=896|titul=Tradice betlémů|datum přístupu=2007-11-18}}</ref> Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také [[koleda|koledy]], česká tradice koled je pak zvláště bohatá.
24. prosince bývá tradicí, že se schází celá [[rodina]] na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z [[rybí polévka|rybí polévky]], [[bramborový salát|bramborového salátu]] s [[kapr]]em a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze [[hospodyně]]. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší [[Ježíšek]]. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční [[mše|mší]], na které se zpívají koledy a začíná samotná [[církev]]ní oslava narození Krista.
Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.
=== Vánoční cukroví ===
[[Soubor:Vanocni cukrovi 2.JPG|thumb|Vánoční cukroví]]
: ''Související informace naleznete v článku'': [[Vánoční cukroví]].
Vánoční cukroví a jeho [[pečení]] je jedna z obecně rozšířených vánočních [[tradice|tradic]], která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi [[mouka|mouky]], [[Sacharóza|cukru]], [[vejce|vajec]], [[máslo|másla]], [[kakao|kakaa]], [[čokoláda|čokolády]] a různých druhů [[Oříšek (plod)|ořech]]ů a [[kandované ovoce|kandovaného ovoce]]. Mezi typické patří cukroví z [[linecké těsto|lineckého těsta]], které je možné navíc ochutit strouhaným [[Kokosový ořech|kokosem]] nebo kakaem. Typická vůně je [[vanilka]], koření [[skořice]].
=== Betlémské světlo ===
Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí [[junák|skauti]]. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč [[Evropa|Evropou]]. Do [[Česká republika|Česka]] betlémské světlo putuje z [[Vídeň|Vídně]], kde jej rakouští skauti předávají o [[Gaudete|neděli Gaudete]] delegacím z celé Evropy; pro české země jej přebírají [[brno|brněnští]] skauti, kteří jej v sobotu rozvážejí před [[4. neděle adventní|4. nedělí adventní]], takže je pak k dispozici v [[kostel]]ech, na [[náměstí]]ch, vánočních trzích, [[knihovna (instituce)|knihovnách]] apod.
== Oslava Vánoc ve světě ==
Vánoce se slaví na mnoha místech po celém světě a to i tam, kde křesťanství nemá silnou tradici či stoupence; slaví se zvláště v [[Evropa|Evropě]], [[Amerika|Americe]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Afrika|Africe]] a částečně i [[Asie|Asii]]. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické [[tradice]] či víru obyvatel.
=== Západní Evropa a Severní Amerika ===
{{Viz též|Santa Claus}}
V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v [[Spojené státy americké|USA]] jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem [[Santa Claus]] (ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Austrálie|Austrálii]] a jinde též nazývaný ''Father Christmas'', tj. [[Otec Vánoc]]), který vozí dárky na [[saně|saních]]. V jiných zemích nosí dárky vánoční [[Skřítek (mytologie)|skřítci]].
=== Pravoslavné Vánoce ===
[[Soubor:RozdestvoHristovo RublevBlagSoborMK.jpg|thumb|upright|left|Ikona ''„Narození Krista“'' od [[Andrej Rublev|Andreje Rubleva]] z roku 1405]]
Vánoce se v [[pravoslaví]] začínají slavit až [[6. leden|6.]] a [[7. leden|7. ledna]] z důvodu posunu ve východních církvích stále používaného Juliánského kalendáře o 13 dnů oproti západnímu Gregoriánskému kalendáři (25. prosinec Juliánského kalendáře tak spadá až na 7. leden Gregoriánského). V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] v roce [[1918]]. V současném [[Rusko|Rusku]] jsou oslavy tak spojeny spíše s [[Nový rok|Novým rokem]] s [[jolka|jolkou]]. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je [[Děda Mráz]].<ref name="svet">{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.stripky.cz/svatky/vanoce/svet.html
| titul=Vánoce ve světě - jiný kraj, jiný mrav
| datum přístupu=2007-11-23}}</ref>
=== Dánsko ===
Lidé v [[Dánsko|Dánsku]] si o Vánocích zdobí dům postavičkami [[Skřítek (mytologie)|skřítků]], kterým se říká ''nisser'' . Můžou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Drobné dárečky a sladkosti se zavěšují na větve vánočního stromečku. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. V některých oblastech panuje také zvyk vítání „vánočního posla“, který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovanou osobu - poukazují na ctnost nebo vadu, např. tlouštíci dostávají špejli od jitrnice. Večer se rodina sejde u stolu, na kterém nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciální dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek. Po večeři rodina přesune ke stromečku, kolem kterého tančí dokola držíc se za ruce a zpívajíc koledy.
=== Švédsko ===
Prvním vánočním svátkem je ve [[Švédsko|Švédsku]] [[13. prosinec|13. prosince]] Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za [[anděl]]y a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Typickou vánoční ozdobou je [[sláma|slaměná]] postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně. Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je ''Vörtbröt''- kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká ''Julkorv''. Po večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček ''Jultomten''(Vánoční muž) za pomoci skřítků ''Julnissar''ů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit.
=== Polsko ===
V [[Polsko|Polsku]] začínají Vánoce večer [[24. prosinec|24. prosince]] v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Poláci slaví svátek [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]] 6. prosince, ale tento den Mikuláš přináší dárky jen dětem. Teprve o Štědrém večeru Mikuláš, ale častěji ''Dzieciątko'' (dítě Ježíš), ''Aniołek'' (Anděl) anebo ''Gwiazdor'' (ve Velkopolsku) nechává pod stromečkem dárky pro všechny. Odedávna zvykem jsou také jesličky v kostele, v jejichž pozadí se často místo betlémské krajiny zobrazují polská města a historické stavby. Během svátku se tradičně navštěvují tyto betlémy s celou rodinou.
Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí oplatkou. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Jedná se o [[Aluze|aluzi]] na židovskou tradici vyhrazení místa u [[pesach]]ového stolu proroku Eliáši. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Hlavní jídlo je smažený kapr a jiné jídla z ryb. Před tím se obvykle podává červený [[boršč]] s tzv. [[uszka]]mi (taštičky s houbami, které připomínají tvarem uši), pak [[pierogi]] tj. taštičky se zelí s houbami, a jiná postní jídla. V různých částech Polska se jedí různé vánoční pochoutky: např. pro Slezsko typická je [[moczka]], namočený perník s rozinkami, ořechy, mandlí a sušeným ovocem, a také [[makůvky]] - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Typická je také [[kutia]], která je části východní tradici a její základem je pšenice, med, rozinky, mandle apod. Na Vánoce se také peče perník. O půlnoců z 24 na 25 prosince se slaví v katolické církvi půlnoční mše - [[pasterka]], která připomíná pastýři, kteří první navštívili Ježíše. Zpívají se také koledy.
=== Belgie ===
V [[Belgie|Belgii]], podobně jako v sousedním [[Nizozemsko|Nizozemsku]], děti prožívají více svátek [[Svatý Mikuláš|Sv. Mikuláše]] než Vánoce. Tehdy totiž ty hodnější dostávají dárky od Sinterklaase (ve [[Vlámsko|Vlámsku]]) nebo Saint Nicholase (ve [[Valonsko|Valonsku]]). Těm zlobivějším pak hrozí, že si je odnese Černý Petr, prý do Španělska. Vánoční svátky jsou tradičně zasvěceny spíše setkávání rodin a přátel namísto rozdávání dárků. V posledních letech však i Belgie podléhá komerčním vlivům a [[Santa Claus]] obvykle pod vánoční stromek či do punčoch zavěšených u krbu něco nadělí. K tradičním vánočním jídlům patří v Belgii ryby, mořské plody a plněný krocan. Nejtypičtější pochoutkou vyhrazenou jen pro vánoční tabuli je sladké "vánoční poleno", ve vlámštině "kerststronk" a ve francouzštině "la bûche de Noël". Jedná se o měkkou, pěnovitou roládu naplněnou krémem a zvenčí ozdobenou čokoládou tak, že opravdu připomíná poleno.
=== Itálie ===
V [[Itálie|Itálii]] bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zpravidla ale nechybí i ozdobený vánoční stromeček (nejčastěji jedle). Konkrétní zvyky a tradice se liší dle rodin a zejména podle jednotlivých měst a regionů. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma, a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Vánočním dnem je 25. prosinec. Hlavní slavnostní pokrmy o několika chodech se podávají při večeři 24.12. nebo při obědě 25.12., kdy se scházejí celé rodiny. Dárky se rozbalují po večeři 24.12.(čeká se do půlnoci, kdy začně 25.prosinec) nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo pod stromečkem. Dárky jsou spojené s osobou italské obdoby Santa Clause - Babbo Natale. Po snídani jde zpravidla celá rodina do kostela. Na italské vánoční hostině nesmí chybět ''panettone'', typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovaným ovocem, nebo v případě severní Itálie jednodušší ''pandoro''. Hlavní jídla se opět liší v závislosti na tradicích daného regionu a rodin. Může být jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky, či večeře o několika chodech na bázi mořských ryb. V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek [[Epifania]]. Čarodějnice Befana sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí.
=== Řecko ===
V [[Řecko|Řecku]] se v dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů [[svěcená voda|svěcenou vodou]] proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s [[triangl (hudební nástroj)|triangly]] a bubínky ke známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se [[krůta]] s [[Kaštanovník jedlý|kaštanovou]] nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda.
=== Havaj ===
Na [[Havaj]]i prý panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s [[ostenec běloskvrnný|ostencem běloskvrnným]]. Domorodé jméno této ryby je humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.<ref name="kvety">{{Citace periodika
| příjmení = Bednářová
| jméno = Jana
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Symboly Vánoc
| periodikum = Týdeník Květy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2007
| měsíc = prosinec
| ročník = XVII
| číslo = 51
| strany = 57
| url =
| issn =
}}</ref>
== Vánoce v umění ==
[[Soubor:Meister von Hohenfurth 002.jpg|thumb|upright|left|Narození Krista na desce z Vyšebrodského cyklu, kol. r. 1350]]
=== Výtvarné umění ===
Zobrazení Vánoc ve [[výtvarné umění|výtvarném umění]] je téměř výhradně doménou [[malba|malby]]. Sochařské zpracování je, s výjimkou [[reliéf (sochařství)|reliéfn]]ího podání a lidových [[Jesličky|betlémů]], velmi vzácné.
==== Narození Krista ====
Základním vánočním tématem ve výtvarném umění je [[Narození Krista]]. To bylo zobrazováno již v [[Křesťanské umění|raněkřesťanském umění]], avšak zpravidla pouze jako součást [[christologický cyklus|christologických cyklů]].<ref name=r164>[[Jan Royt|ROYT, Jan]]: ''Slovník biblické ikonografie'', Karolinum, Praha 2006, S. 164–167</ref> Místo narození není v [[Bible|biblickém textu]] nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený [[Ježíš]] byl položen do [[Jesle|jeslí]]. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do [[chlév]]a, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často (zvláště v pozdní [[gotika|gotice]] a rané [[Renesance|renesanci]]) bývá vestavěný do trosek rozměrné [[Antika|antické]] stavby. V oblastech působení [[Ortodoxní církev|Ortodoxní církve]] se Kristovo narození odehrává zpravidla v [[Jeskyně|jeskyni]].<ref name=r164/>
Kromě zvířat a [[Svatá rodina|svaté rodiny]] bývají od 14. století obvyklou součástí scény narození Krista klanění [[pastýř]]ů. Často jsou součástí scény také [[Anděl v křesťanství|andělé]], kteří buďto v pozadí výjevu zvěstují narození Spasitele, nebo jsou jako pozorovatelé přítomni samotnému [[betlém]]skému výjevu.<ref name=r164/>
[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg|thumb|Klanění tří králů od Albrechta Dürera z roku 1504]]
==== Klanění tří králů ====
Námětově patří k Vánocům také [[Tři králové|Klanění tří králů]]. Motiv [[Betlémská hvězda|hvězdy]] se objevuje již ve 4. století. Především ve východní církvi se objevují rozsáhlé umělecké cykly zobrazující celý [[Legenda|legendický]] příběh [[Tři králové|tří králů]].<ref name=r110>[[Jan Royt|ROYT, Jan]] (cit. v pozn. 7) S. 110–113</ref>
Řada zobrazovaných detailů klanění králů je opět [[apokryf]]ních. Bible nezmiňuje nejen jména „králů“ (dle biblického textu má jít o mágy), ale dokonce nezná ani jejich počet, který odpovídá počtu darů a zároveň může symbolizuje tři tehdy známé světadíly (Evropa, Asie, Afrika).<ref name=r110/>
==== Chronologický přehled ====
V českém i evropském gotickém umění byly Vánoční události zpravidla zobrazovány jako součást christologických cyklů. Příkladem je například [[Vyšebrodský cyklus]] od [[Mistr vyšebrodského oltáře|Mistra vyšebrodského oltáře]]. Narození Krista v tomto cyklu obsahuje množství vedlejších [[Ikonografie|ikonografických]] motivů, což je pro gotické umění obvyklé. [[Panna Marie|Marie]] zde mj. líbá malého Ježíše jako poukaz na paradoxní situaci, že ji [[katolická církev|katolická teologie]] chápe nejen jako Kristovu matku, ale i jako [[symbol]] [[církve]] tj. [[Nevěsta Kristova|nevěstu Kristovu]]. V popředí výjevu je zobrazen [[donátor]] a také nezvyklý apokryfní motiv lázně.
[[Soubor:Trebon-Adorace.jpg|thumb|upright||left|Adorace z Hluboké, kol. r. 1370]]
Od druhé poloviny 14. století se často pod vlivem sílícího dobového důrazu na Krista objevuje motiv [[Adorace Krista]], kdy se Marie malému Ježíši klaní. Příkladem je [[Adorace z Hluboké]] od [[Mistr třeboňského oltáře|Mistra třeboňského oltáře]].
Na obraze Klanění tří králů od Giotta di Bondone z let 1304–1306 se poprvé objevuje od té doby obvyklé zobrazení betlémské hvězdy jako [[Kometa|komety]].<ref>http://www.komety.cz/article.php3?sid=186</ref>
V pozdní gotice a rané renesanci jsou často spojovány motivy klanění pastýřů a příjezdu tří králů. Výjevy mívají mnohafigurový [[kompars]], bohatě a podrobně zobrazenou [[Krajina|krajinu]]. Příkladem je nedokončené [[:Image:Leonardo Magi.jpg|Klanění tří králů]] od Leonarda da Vinci. Na obrazech z této doby se také často objevují klečící donátoři. Na klanění tří králů mívají dokonce někdy podobu některého z králů.<ref name=r110/>
Vrcholně renesanční a především [[Baroko|barokní]] zobrazení směřují opět k [[soukromí|intimitě]] a to i na obrazech s mnoha postavami, jako na Klanění tří králů ze [[Smiřice|Smiřic]] od Petra Brandla.
V pobarokním sekularizujícím se prostředí se zobrazení Vánočních událostí přesouvá do sentimentální polohy [[folklór|lidového umění]], například vyřezávaných betlémů, obsahujících často i stovky figurek, zobrazení řady periferních a zcela [[Anachronismus|anachronických]] motivů, dějů. Výjimkou přitom nejsou [[jesličky|pohyblivé betlémy]] především z konce 19. století.
Ve „vysokém“ umění se objevují spíše výjimečně. V 19. století například v díle [[Nazaréni|nazarénů]], ve [[20. století]] pak v tvorbě některých katolicky orientovaných tvůrců, v Čechách například [[Bohuslav Reynek|Bohuslava Reynka]]

=== Hudba ===
Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše je ''[[Česká mše vánoční]]'' [[Jakub Jan Ryba|Jakuba Jana Ryby]].
Nebo jiné koledy například tichá noc,Vánoce,vánoce a tak dále.

== Související články ==
* [[Štědrý den]]
* [[Vánoční stromek]]
* [[Vánoční hvězda]]
* [[Jesličky]]
* [[Ježíš Kristus]]
* [[Liturgický rok]]
* [[Yule]] ([[germáni|germánské]] oslavy [[slunovrat]]u)
* [[Vánoční trhy]]

== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=ds6oTHYmqRc}}
|- align="center"
| '''[[Cascada]] – Last Christmas'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=yN4Uu0OlmTg}}
|- align="center"
| '''[[John Lennon]] – Happy Xmas (War Is Over)'''
|}
<br style="clear: both;" />
== Literatura ==
* {{Citace monografie | jméno = Valburga | příjmení = Vavřinová | titul = Malá encyklopedie Vánoc | vydání = 3 | místo = Praha | vydavatel = Libri | rok = 2002 | isbn = 80-7277-133-7 }}
* {{Citace monografie
| jméno = Zikmund
| příjmení = Winter
| titul = Ze starodávných radnic
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452
| edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra
| svazek = 11
| vydavatel = Otto
| místo = Praha
| rok = [asi 1917]
| kapitola = Štědrý den v radnici staroměstské
| typ kapitoly = - kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=5973&author=Winter_Zikmund
}}
* {{Citace monografie
| jméno = Körber
| příjmení = Pavel
| titul = Praha ve dne v noci : Líčení pražského života slovem i obrazem
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=126&author=
| svazek = 1
| vydavatel = Körber
| místo = Praha
| rok = 1904
| kapitola = Vánoce
| typ kapitoly = - kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=8126&author=
}}
* {{Citace monografie
| jméno = Čeněk
| příjmení = Zíbrt
| odkaz na autora = Čeněk Zíbrt
| titul = Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303
| vydavatel = Šimáček
| místo = Praha
| poznámka = Publikace českého kulturního historika, folkloristy a etnografa zachycující obyčeje, pověry, zábavy a slavnosti českého lidu v době Vánoc od Štědrého dne do svátku Mláďátek 28. prosince.
| rok = 1910
}}

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.karmelitanske-nakladatelstvi.cz/vanoce.php Tematické texty k Vánocům (kna.cz)]
* [http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=V&sel_tema=80 Tematické texty k Vánocům (pastorace.cz)]
* [http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=189 L. Pokorný: Vánoční doba]
* [http://www.vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=190&sel_kniha=45 Jak popřát k Vánocům v jiných jazycích]
* [http://www.vasevanoce.cz Vánoce populárně naučně]
* [http://vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=259 Jiří Grygar: Astronomie a data biblických událostí]
* [http://www.betlemske-svetlo.cz/ Betlémské světlo]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280046-historicky-magazin/ Vánoce] - video z cyklu České televize [[Historický magazín]]

{{Vánoce}}{{Flickr|Merry+Christmas}}{{Commonscat|Christmas}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vánoce]]
[[Kategorie:Liturgický rok]]
[[Kategorie:Svátky]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]