Sysop: + Panoramatické články Multimediaexpo.cz, šablona FLICKR (1 543 000 fotek)

2012-03-13T21:26:43Z

+ Panoramatické články Multimediaexpo.cz, šablona FLICKR (1 543 000 fotek)

Nová stránka

{| border=1 align=right cellpadding=4 cellspacing=0 width=300 style="margin: 0 0 1em 1em; background: #ffffff; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%;"
|+'''Wien''' 
! bgcolor="#EFEFEF" | Zemská [[vlajka]] Vídně
! bgcolor="#EFEFEF" | Zemská služební vlajka Vídně
|- align="center"
| style="background: #ffffff;width: 145px;" | [[Soubor:Flag of Wien.png|150px|Zemská vlajka]]
| style="background: #ffffff;width: 145px;" | [[Soubor:Flag of Wien (state).png|150px|Zemská služební vlajka]]
|-----
! bgcolor="#EFEFEF" | Velký [[Znak (heraldika)|znak]] Vídně
! bgcolor="#EFEFEF" | Malý znak Vídně
|- align="center"
| style="background: #ffffff;width: 145px;" | [[Soubor:Wien 3 Wappen.png|150px|Velký znak Vídně]]
| style="background: #ffffff;width: 145px;" | [[Soubor:Wien Wappen.png|100px|Malý znak Vídně]]
|-----
| colspan="2" align="center" |
|-----
! colspan="2" align=center bgcolor="#EFEFEF" | '''Základní údaje'''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Status]]:
| [[Rakouské spolkové země|Spolková země]] [[Rakousko|Rakouska]] a [[statutární město#Statutární města v Rakousku|statutární město]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[ISO 3166-2:AT|ISO 3166-2]]:
| AT-9
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Registrační značka]]:
| W
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Identifikační číslo obce:
| 90101 - 92301
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]]:
| 1010 - 1239, 1400, 1450
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Telefon]]ní předvolba:
| 01
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Oficiální web:
| [http://www.wien.gv.at/ www.wien.gv.at]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
! colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | '''Poloha Vídně na mapě [[Rakousko|Rakouska]]'''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Austria wien.png|290px|Poloha Vídně na mapě Rakouska]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
! colspan="2" align=center bgcolor="#EFEFEF" | '''Politika'''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Starosta]]
| Michael Häupl ([[Sozialdemokratische Partei Österreichs|SPÖ]])
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Vládnoucí strana
| [[Sozialdemokratische Partei Österreichs|SPÖ]]
|---- bgcolor="#FFFFFF" valign="top"
| Složení městského zastupitelstva a zemského sněmu (100 křesel):
| [[Sozialdemokratische Partei Österreichs|SPÖ]] 55 [[Österreichische Volkspartei|ÖVP]] 18 [[Die Grünen (Österreich)|Grüne]] 14 [[Freiheitliche Partei Österreichs|FPÖ]] 13
|---- bgcolor="#FFFFFF" valign="top"
| poslední volby:
| [[23. říjen|23. října]] [[2005]]
|---- bgcolor="#FFFFFF" valign="top"
| další volby:
| [[2010]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
! colspan="2" align=center bgcolor="#EFEFEF" | '''Obyvatelstvo'''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| valign="top" | Obyvatel:
| 1.691.468 ''(2009)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Rakouské spolkové země|Pořadí]]:
| 1. z 9
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Hustota zalidnění]]:
| 3 983 obyvatel/[[Kilometr čtvereční|km²]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
! colspan="2" align=center bgcolor="#EFEFEF" | '''Geografie'''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Rozloha]]:
| 414,65 [[Kilometr čtvereční|km²]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| - z toho [[souš]]:
| 395,29 km² (95,33 %)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| - z toho vodstvo:
| 19,36 km² (4,67 %)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| - Pořadí:
| 9. z 9
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Zeměpisná šířka:
| 48° 13' s.š.
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Zeměpisná délka:
| 16° 23' v.d.
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| valign="top" | Rozsah:
| [[Sever]] - [[jih]]: 22,4 [[kilometr|km]] [[Západ]] - [[východ]]: 30,0 km
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| valign="top" | Nejvyšší bod:
| 542 [[m]] (Hermannskogel)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| valign="top" | Nejnižší böd:
| 151 m (Lobau)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| valign="top" | Správní členění:
| 23 [[samospráva|samosprávných]] [[Vídeňské městské okresy|městských okresů]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
! colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | '''Mapa: Vídeň a její městské okresy'''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Wien districts with numbers.png|Vídeňské městské okresy]]
[[Vídeňské městské okresy]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Vienna 20021024.JPG|290px|Satelitní snímek Vídně]]
Vídeň na satelitním snímku z roku [[2002]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Wien040531w.jpg|290px|Pohled na Vídeň z Leopoldsbergu (především 2. 20. a 22. okres)]]
Pohled na Vídeň z Leopoldsbergu (především 2., 20. a 22. okres)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
|}

'''Vídeň''' (něm. ''Wien'') je hlavní město [[Rakousko|Rakouska]], současně také [[statutární město]] a zároveň od [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] jedna z [[rakouské spolkové země|jeho spolkových zemí]], zcela obklopená územím spolkové země [[Dolní Rakousko]]. Leží na řece [[Dunaj]] a se svými 1,7 miliony obyvatel je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším kulturním, politickým a hospodářským centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce [[2001]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V [[Seznam měst podle kvality života|seznamu měst podle kvality života]] sestaveném firmou Mercer se v roce 2008 Vídeň umístila na druhé příčce (spolu s [[Ženeva|Ženevou]]).<ref>[http://www.mercer.com/referencecontent.htm?idContent=1307990#Top50_qol Top 50 cities: Quality of living] na www.mercer.com</ref>

== Historie ==
[[Vídeňská pánev]] je díky své výhodné poloze a příznivému klimatu nepřetržitě osídlena už od mladší doby kamenné. Jméno dostalo místo po keltské osadě ''Vedunia'', což v překladu znamená lesní potok.
Kolem přelomu letopočtu bylo území dobyto Římany, kteří na místě dnešního centra města vybudovali vojenský tábor s přilehlým městem. Neslo jméno ''Vindobona'' a jeho úkolem byla obrana severní hranice říše před germánskými kmeny. Roku 180 při tažení proti Markomanům zde zemřel císař Marcus Aurelius. Římané opustili město v 5. století, ale osídlení v místě nikdy zcela nezaniklo a ve středověku bylo na římských základech obnoveno opět do podoby města.
[[Soubor:Vienna Battle 1683.jpg|thumb|left|[[Bitva u Vídně|Druhé obléhání Vídně Turky]] (1683) podle [[olejomalba|oleje]] [[Franz Geffels|Franze Geffelse]]]]
Roku 1155 učinil markrabě ''Jindřich II. Jasomirgott'' Vídeň hlavním městem [[Rakousy|Rakous]], na základě Privilegia minus (1156) povýšených na vévodství. Při návratu z křížové výpravy byl na území města zajat anglický král Richard Lví srdce. Výkupné složené za jeho propuštění se stalo stimulem pro rozvoj města, významného obchodního střediska v Podunají. Za vlády prvním [[Habsburkové|Habsburků]] se Vídeň jako jejich sídelní město stala na čas centrem [[Svatá říše římská|říše]], které se po nástupu [[Lucemburkové|Lucemburků]] přesunulo do [[Praha|Prahy]]. Roku 1365 zde byla založena třetí nejstarší [[Vídeňská univerzita|univerzita]] severně od Alp, v roce 1438 se Vídeň opět stala [[rezidence|rezidenčním]] městem [[Císař říše římské|císařů]]. Nedlouho poté zde bylo zřízeno i [[Arcidiecéze vídeňská|biskupství]] (1469). Ve dvacátých letech 16. století se Vídeň stala centrem podunajského soustátí, které zahrnovalo rakouské, české a uherské země a s krátkými přestávkami jím zůstala až do roku [[1918]]. V letech [[Obléhání Vídně|1529]] a [[Bitva u Vídně|1683]] byla u Vídně odražena [[Turecko|turecká]] vojska, která do té doby úspěšně postupovala přes celý [[Balkán]].
[[Soubor:CongressVienna.jpg|thumb|left|Vídeňský kongres stanovil po napolenských válkách novou velmocenskou rovnováhu v Evropě]]
Město se bylo centrem jedné z evropských velmocí a rezidencí římského císaře a jeho dvora. Během napoleonských válek se stalo hlavním městem nově vytvořeného [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], roku 1814 byl do Vídně svolán [[Vídeňský kongres|kongres]], který řešil nové poválečné uspořádání Evropy. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století bylo poznamenána bouřlivým rozvojem města. Na místě hradeb vznikla rozsáhlá okružní třída lemovaná veřejnými budovami - [[Ringstraße]], nově byla přestavěna podstatná část města a dřívější předměstí se propojila s vnitřním městem. Před první světovou válkou přesáhl počet obyvatel dva miliony, Vídeň byla čtvrtým největším městem na světě. Byla i významným centrem uměleckého života.

Velkou ranou pro město byl rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] v roce [[1918]]. Město ztratilo své zázemí v obrovské říši a stalo se předimenzovaným centrem malého [[Rakouská první republika|Rakouska]], postihl ho i odchod převážné části [[Češi|českého]] a [[Slováci|slovenského]] obyvatelstva do nového [[Československo|Československa]] (roku [[1910]] zde žilo ca čtvrt milionu Čechů a Slováků). Roku [[1921]] se Vídeň stala samostatnou spolkovou zemí. Mezi válkami byla baštou [[socialismus|socialismu]] v Rakousku, při krátké [[Rakouská občanská válka|občanské válce]] roku [[1934]] stála v centru bojů. Roku [[1938]] však již její obyvatelé připravili triumfální uvítání Adolfu Hitlerovi. Rakousko bylo do roku [[1945]] připojeno k [[Třetí říše|Německu]] a Vídeň ztratila pozici hlavního města. Po skončení války bylo město rozděleno na čtyři okupační zóny a [[SSSR]], [[USA]], [[Francie]] a [[Spojené království|Velká Británie]] spravovaly Vídeň deset let. Od 70. let zažívá město prudký rozvoj, díky rakouské neutralitě se stalo sídlem mnoha mezinárodních organizací ([[UNIDO]], [[UNOV]], [[CTBTO]], [[UNODC]], [[IAEA]], [[OPEC]], [[OBSE]]).

== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Vienna-inhabitants.gif|thumb|left|Vývoj počtu obyvatel Vídně v posledních dvou stoletích]]
Těsně před [[První světová válka|první světovou válkou]] byla Vídeň s více než dvěma miliony obyvatel čtvrtým největším městem na světě. Druhá polovina 19. a začátek 20. století, kdy byla centrem velké mnohonárodností říše, jí vtiskly charakter sídla tvořeného lidmi různého původu, kultur a náboženství. V roce 1900 byla čtvrtina obyvatel tvořena rodáky z území dnešní [[Česká republika|České republiky]] ([[Češi]] i [[Čeští Němci|Němci]]); významná přistěhovalecká vlna přišla z [[Halič|Haliče]] (především [[Židé]] a [[Poláci]]). Po válce město ztratilo mnoho obyvatel, kteří se často vrátili do rodných zemí. Jednalo se především o Čechy, [[Slováci|Slováky]] a [[Maďaři|Maďary]].

Počet obyvatel se koncem 30. let zvýšil vytvořením Velké Vídně, vzápětí ale zase poklesl v důsledku odchodu 140 000 a vyvraždění dalších 60 000 [[Židé ve Vídni|vídeňských Židů]]. Zanikl tím i osobitý charakter II. okresu ([[Leopoldstadt|Leopoldstadtu]]), který byl dříve určen právě touto menšinou. Po válce klesl počet obyvatel až na 1 600 000, mnoho vídeňských vojáků padlo nebo se nevrátilo ze zajetí. Město bylo z 20 % zcela zničeno a bylo okupováno spojeneckými vojsky. Počet obyvatel klesal až pod 1,5 milionu obyvatel ([[1987]]). Svůj podíl na demografickém propadu měla i změna životního stylu a vystěhovalectví na [[Dolní Rakousy|dolnorakouský]] venkov. Opětovný nárůst nebyl důsledkem zvýšení [[porodnost|porodnosti]], ale [[přistěhovalectví]]. V letech [[1987]]-[[1994]] zde našlo [[azyl]] 60 000 uprchlíků, především z bývalé [[Jugoslávie]] a [[Turecko|Turecka]]. Mezi lety [[1998]]-[[2005]] se přistěhovalo dalších 85 000 nových obyvatel.

Pestrý původ je dodnes zřetelný ve velkém podílu příjmení [[Slované|slovanského]] a [[Maďaři|maďarského]] původu, která v rámci [[Rakousko|Rakouska]] často ukazují na vídeňský původ nositele. Nositelé těchto jmen také často užívají [[vídeňský dialekt]], který se ale u mladší generace vytrácí a omezuje se na několik základních slov a slovních obratů.

Počátkem roku [[2009]] žilo ve Vídni 1,69 milionu obyvatel, podle posledního sčítání ([[2001]]) 1,55 milionu. Z toho se necelá čtvrtina nenarodila v Rakousku a necelá pětina nemá rakouské [[státní občanství|občanství]]. Polovinu cizinců tvoří občané států bývalé Jugoslávie (120 000 obyvatel) a Turecka (48 000); dále zde žije 26 000 [[Němci|Němců]], 25 000 [[Poláci|Poláků]], 21 000 [[Češi|Čechů]], 12 000 [[Maďaři|Maďarů]] a 10 000 [[Rumuni|Rumunů]]. Úředně uznaný statut jazykové menšiny mají mluvčí [[čeština|českého]], [[maďarština|maďarského]], [[slovenština|slovenského]] a [[romština|romského]] jazyka.
Vzhledem k růstu porodnosti i přistěhovalectví se předpokládá, že kolem roku 2030 může Vídeň opět dosáhnout počtu dvou milionů obyvatel.
Podle sčítání obyvatel z roku [[2001]] se největší podíl Vídeňanů a Vídeňanek hlásí k [[Římsko-katolická církev|římsko-katolickému]] křesťanství - 49,2 % (v roce 1961 ještě 82 %), město je sídlem katolické [[Arcidiecéze vídeňská|arcidiecéze]]. [[Bez vyznání]] je 25,6 obyvatel. [[Muslimové]] mají ve městě podíl 7,8 %, [[Pravoslaví|pravoslavní]] křesťané 6 % a [[Evangelická církev|evangelíci]] 4,7 %. Dříve významná židovská obec má nyní jen několik tisíc členů (0,5 %).

== Správní členění Vídně ==
: ''Podívejte se na:'' [[Vídeňské městské okresy]]
Vídeň se člení na 23 [[samospráva|samosprávných]] městských částí tradičně označovaných jako [[vídeňské městské okresy]] (''Wiener Stadtbezirke''). První byly vytvořeny roku 1850 při prvním rozšíření Vídně. Od té doby se zvětšil nejen jejich počet, ale i rozloha. Kromě toho docházelo i k jistým změnám hranic těchto celků. Městské okresy se dále člení celkem na 89 [[katastrální území|katastrálních území]], jejichž hranice se však v některých případech nekryjí s hranicemi městských okresů.

== Kultura ==
=== Hudba ===
Vídeň se vyznačuje bohatou hudební tradicí, jejíž vrchol se datuje na přelom 18. a 19. století, kdy v městě tvořili Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn a Ludwig van Beethoven, později se proslavili Franz Schubert, Franz Liszt, Johannes Brahms, Johann Strauss starší a Johann Strauss mladší, Franz Lehár, [[Josef Lanner]], Anton Bruckner a Gustav Mahler, stejně jako na začátku [[20. století]] příslušníci ''Nové vídeňské školy'' kolem [[Arnold Schönberg|Arnolda Schönberga]].
[[Vídeňští filharmonici]] patří mezi nejznámější [[orchestr]]ální tělesa vůbec.
Mezi [[pop]]ovými umělci se světově proslavil vídeňský rodák Johann Hölzel vystupující pod jménem [[Falco]].

=== Divadlo a opera ===
[[Soubor:Oper z03.JPG|thumb|right|[[Vídeňská státní opera]], kde se každoročně odehrává ''Ples v opeře'']]
Divadlo [[Burgtheater]] patří mezi přední [[němčina|německojazyčná]] [[divadlo|divadla]], dobrou pověst si drží i [[Volkstheater]] a [[Theater in der Josephstadt]]. Ve městě působí také velké množství malých scén a kabaretů. Od roku [[2000]] je ve Vídni předávána ''Nestroyova divadelní cena'', nejvýznamnější ocenění v německojazyčné oblasti.
[[Vídeňská státní opera|Státní opera]] je zaměřena na uvádení klasických děl, [[Volksoper]] nabízí širší repertoár zahrnující [[opereta|operetu]], klasický [[muzikál]] i [[opera|operu]]. Jako třetí operní scéna slouží od roku [[2006]] [[Theater an der Wien]], kde byla v premiéře uvedena Beethovenova opera [[Fidelio]]. [[Vídeňská komorní opera]] nabízí netradiční inscenace klasických i moderních děl.
Město dalo jméno i tanci období z období největšího rozmachu města - vídeňskému [[valčík]]u.

=== Muzea ===
[[Soubor:Maria-Theresien-Platz in Wien.jpg|thumb|right|[[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorické muzeum]] na Maria-Theresien-Platz]]
Největším [[muzeum|muzejním]] komplexem je císařský palác [[Hofburg]], kde jsou kromě interiérů z druhé poloviny 19. století vystaveny některé z panovnických sbírek. Jejich hlavní část se nachází v nedalekých muzeích [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorickém]], s rozsáhlou galerií starých mistrů, a [[Přírodovědecké muzeum (Vídeň)|Přírodovědeckém]]. Muzejní areál byl v posledním desetiletí doplněn tzv. [[Museumsquartier|Museumsquartierem]], což je soubor muzeí vytvořený v prostoru bývalých císařských koníren. Roli hlavní vídeňské ''kunsthaly'' plní [[Albertina]], která stavebně navazuje na komplex Hofburku, výstavními prostory jsou i pavilon [[Secese (pavilon)|Secese]], [[Dům umělců (Vídeň)|Dům umělců]] a mnohé jiné. Jako muzea slouží také hlavní zahradní paláce - císařská rezidence v [[Schönbrunn]]u, [[Belveder Evžena Savojského|Belveder]] [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]] i [[Lichtenštejnský palác (Vídeň, Fürstengasse)|Lichtenštejnský palác]] v Roßau.
Mezi desítkami vídeňských muzeí patří mezi známější ''Vojenské historické muzeum'' v budově ''Arzenálu'', soubor medicínských muzeí v prostoru ''Staré všeobecné nemocnice'' nebo Muzeum [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]].

=== Architektura ===
[[Soubor:Karlskirche4.JPG|thumb|right|Hlavní oltář kostela [[Kostel sv. Karla Boromejského (Vídeň)|sv. Karla Boromejského]] (''Karlskirche'')]]
Památky z římského období se dochovaly v pouhých fragmentech. Architektonické stopy středověku představují především chrámové stavby od [[románský sloh|románského]] kostela ''sv. Ruprechta'' až po [[gotika|gotický]] [[Stephansdom|svatoštěpánský dóm]] s bohatou sochařskou výzdobou. [[Baroko]] reprezentuje množství šlechtických [[palác]]ů i známé kostelní stavby ([[Kostel sv. Karla Boromejského (Vídeň)|sv. Karel Boromejský]], univerzitní jezuitský kostel). Mimořádný urbanistický význam mělo vytvoření reprezentativní okružní třídy s řadou veřejných budov - [[Ringstraße]] - na přelomu 19. a 20. století. V posledních desetiletích byla ve městě postavena řada výškových budov.

=== Vzdělanost ===
Ve Vídni byla roku 1365 založena nejstarší německá [[Vídeňská univerzita|univerzita]], která se dodnes řadí mezi prestižní evropské vysoké školy. Její knihovna je největší vědeckou knihovnou v Rakousku. Trojici zdejších nejvýznamnějších [[knihovna|knihoven]] dále tvoří [[Rakouská národní knihovna]] a ''Vídeňská městská knihovna''.
Město bylo rodištěm a působištěm mnoha vědeckých kapacit - filosofů [[Karl Popper|Karla Poppera]], [[Ludwig Wittgenstein|Ludwiga Wittgensteina]], ekonomů tzv. [[Vídeňská škola (ekonomie)|vídeňské školy]] ([[Eugen von Böhm-Bawerk]], [[Ludwig von Mises]], [[Friedrich August von Hayek]]), psychologů [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]], [[Alfred Adler|Alfreda Adlera]] nebo [[Viktor Frankl|Viktora Frankla]], fyziků [[Erwin Schrödinger|Erwina Schrödingera]], [[Ludwig Boltzmann|Ludwiga Boltzmanna]] či [[Ernst Mach|Ernsta Macha]] nebo inženýra [[Viktor Kaplan|Viktora Kaplana]].
Značnou část svého života ve Vídni strávili spisovatelé a spisovatelky [[Ingeborg Bachmann]], [[Thomas Bernhard]], [[Elias Canetti]], [[Elfriede Jelinek]], [[Karl Kraus]], [[Robert Musil]], [[Heimito von Doderer]], [[Franz Grillparzer]] nebo [[Stefan Zweig]].

=== Každodennost ===
[[Soubor:Wiener-Schnitzel02.jpg|thumb|right|[[Vídeňský řízek]]]]
Vídeň je charakterická specifickou [[vídeňská kuchyně|kuchyní]] vzniklou v dobách [[Rakousko-Uhersko|mnohonárodnostní monarchie]], kdy každá z národnostích menšin rozšířila zdejší jidelníček. Z [[Maďarsko|Maďarska]] byl v upravené podobě přejat [[guláš]], z [[Česko|českého]] prostředí, které mělo největší vliv, pocházejí [[štrůdl]], [[koláč]]e, [[Buchta|buchty]], [[palačinka|palačinky]] a [[knedlík]]y. Mezi typické pokrmy patří i [[vídeňský řízek]]. Stánky na ulicích nabízejí velký výběr párků a klobás, v poslední době obohatili Vídeň [[Turci]] a [[Bosňáci]] rychlým občerstvením tureckého a arabského typu ([[kebab]], [[burek]], [[falafel]]).
Typický je také výskyt [[tržnice|tržnic]] v ulicích i na náměstích, specializovaných zejména na prodej ovoce a zeleniny. Oblíbené jsou i [[bleší trh|bleší trhy]]. Zejména na turisty se zaměřuje trh [[Naschmarkt]]. Hlavní obchodní třídou je [[Mariahilferstraße]].
Kulturní podnik svého druhu představují i vídeňské [[kavárna|kavárny]], od 19. století dějiště intelektuálního života. Kromě nabídky novin bývá ke kávě podáván i čokoládový dort, nazvaný podle jednoho z hotelů [[Sacher]].
V čtvrtích na svazích západních [[vídeňské městské okresy|vídeňských okresů]], které jsou dodnes významnou [[víno|vinařskou]] oblastí se těší značné oblibě malé vinné lokály zvané [[Heurige]].

== Sport a město ==
Ve Vídni je jako skoro v každém hlavním městě po [[Evropa|Evropě]] zastoupen každý sport, mezi nejvýznamnější zástupce patří fotbalový [[SK Rapid Wien]] a [[FK Austria Wien]]. Vídeň má i [[lední hokej|hokejový]] klub, jsou jím [[Vienna Capitals]]. [[Volejbal]] ve Vídni hrají [[Aon hotVolleys]].

== Doprava ==
[[Soubor:4trams vienna.jpg|thumb|Čtyři typy vídeňských tramvají]]
{{viz též|Metro ve Vídni|S-Bahn ve Vídni|Tramvajová doprava ve Vídni|Trolejbusová doprava ve Vídni|Městská autobusová doprava ve Vídni}}
Podle statistiky z roku [[2007]] se 35 % přepravy ve Vídni odehrálo prostřednictvím [[veřejná doprava|veřejné dopravy]], 32 % [[automobil|automobilem]], 28 % [[chůze|pěšky]] a 5 % na [[jízdní kolo|kole]].

Páteří vídeňské [[městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]] je [[metro]] (''U-Bahn'') a [[městská železnice]] (''S-Bahn''), jejíž počátky spadají na začátek [[20. století]]. Tato základní síť je doplněna [[tramvaj]]emi (od roku 1865) a [[autobus]]y (od [[1907]]). V rakouském hlavním městě existovalo v průběhu 20. století také několik samostatných [[trolejbus]]ových tratí. Všechny prostředky hromadné přepravy používají jednotný [[tarif]] a jsou provozovány převážně firmami [[Wiener Linien]], [[ÖBB]], [[Badner Bahn]] a také řadou soukromých autobusových dopravců.
Dálkovou veřejnou dopravu zajištuje [[železnice|železniční]] síť, která vznikla převážně ještě v době [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] monarchie. Do Vídně se paprskovitě sbíhaly tratě z celého území tehdejší říše, což je důvodem existence několika [[hlavové nádraží|hlavových nádraží]]. Nejvýznamnějšími jsou [[Wien Südbahnhof|Südbahnhof]], [[Wien Westbahnhof|Westbahnhof]] a [[Franz-Josefs-Bahnhof]]. Südbahnhof je od roku [[2009]] přestavován na hlavní vídeňské nádraží.

[[Soubor:Citybike-01.jpg|thumb|Stanoviště ''Citybike'', veřejná půjčovna jízdních kol]]
[[Automobilová doprava]] využívá jako vnitřní okruhy [[Ringstraße]] a [[Gürtel]], pro dálkovou přepravu slouží [[dálnice|dálniční]] síť a budovaný obchvat města. Tok [[Dunaj|Dunaje]] překonává celkem 35 mostů. Podíl individuální automobilové přepravy je městskou správou cíleně omezován ve prospěch hromadných dopravních prostředků.
Ve městě je budována síť půjčoven [[jízdní kolo|jízdních kol]] ''Citybike''. Spolu s výstavbou husté sítě vyhrazených cyklistických tras a zklidňováním dopravy díky zavádění jednosměrného provozu postupně zvyšuje podíl cyklistiky na celkové dopravě v rámci města.
Jihovýchodně od Vídně se nachází mezinárodní [[letiště Wien-Schwechat]], domovská stanice ''Rakouských aerolinií''. Nízkorozpočtové linky odlétají z nedalekého [[letiště Milana Rastislava Štefánika|letiště v Bratislavě]]. S [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Budapešť|Budapeští]] je Vídeň propojena také lodní dopravou.

== Sídla organizací ==
Ve Vídni je sídlo mnoha mezinárodních organizací. Mezi jinými je to např.
* [[Úřad OSN pro vesmírné záležitosti|UNOOSA]]
* [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPEC]] – organizace zemí vyvážející ropu
* [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

== Panorama ==
<div style="height: 366px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:Panorama vienna.jpg|1300px|Panorama města Vídeň]]</center>
</div>
<center>'''Noční panorama města z [[Donauturm|Dunajské věže]] (2010)'''</center>
== Partnerská města ==
* {{flagicon|SRB}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]
* {{flagicon|SVK}} [[Bratislava]], [[Slovensko]]
* {{flagicon|CZE}} [[Brno]], [[Česká republika]]
* {{flagicon|HUN}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]]
* {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]]
* {{flagicon|UKR}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]]
* {{flagicon|Slovenia}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]]
* {{flagicon|RUS}} [[Moskva]], [[Rusko]]
* {{flagicon|Írán}} [[Tabríz]], [[Írán]]
* {{flagicon|ISR}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]]
* {{flagicon|Tunisko}} [[Tunis]], [[Tunisko]]
* {{flagicon|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]]
* {{flagicon|CRO}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]]

== Literatura ==
* BLED, Jean-Paul. Wien. Residenz, Metropole, Hauptstadt. Wien : Böhlau, 2002. ISBN 3-205-99077-3. s. 448. (německy)
* CZEIKE, Felix. Historisches Lexikon der Stadt Wien. 2. vyd. Wien : Kremayr & Scheriau / Orac, 2004. (německy)

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://whc.unesco.org/en/list/1033 Historic Centre of Vienna – UNESCO (anglicky)]
* [http://www.earthinpictures.com/world/austria/vienna/ Fotogalerie Vídně]
* [http://www.wien.gv.at/ Oficiální stránky Vídně (německy)]
* [http://www.your-friend.info/vienna/map.html Free Audio Guide for Vienna (anglicky, německy)]
* [http://vieden.marvas.sk Web o Vidni (slovensky)]
* [http://www.wienkultur.info/ 360°-panorama vídně] (anglicky)
* [http://www.mestasveta.cz/viden Český průvodce Vídní]
* [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=32 Vídeňská gotika]

{{Flickr|Vienna}}{{Commonscat|Vienna}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vídeň| ]]
[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Rakouské spolkové země]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Rakousko)]]
[[Kategorie:Sídla na Dunaji]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

← Starší verze		Verze z 1. 3. 2014, 11:52
Řádka 199:		Řádka 199:

	== Panorama ==		== Panorama ==
-	~~<div style~~=~~"height: 366px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	{{Panorama1
-	~~<center>[[Soubor:~~Panorama vienna.jpg\|~~1300px\|~~Panorama města ~~Vídeň]]</center>~~	+	\|Fotovyska=362
-	~~</div>~~	+	\|Sirkaobrazku=1300
-	~~<center>'''~~Noční panorama města z [[Donauturm\|Dunajské věže]] (2010)~~'''</center>~~	+	\|Nazevfoto=Panorama vienna.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama města
		+	\|Popisek2=Noční panorama města z [[Donauturm\|Dunajské věže]] (2010)}}
		+
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
	* {{flagicon\|SRB}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]		* {{flagicon\|SRB}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]

Vídeň - Historie editací

Sysop: + Nová šablona

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Panoramatické články Multimediaexpo.cz, šablona FLICKR (1 543 000 fotek)