Vítkov - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2017-11-05T15:10:28Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 5. 11. 2017, 15:10
Řádka 37:		Řádka 37:
	Leží v terénu Vítkovských vrchů na úpatí [[Nízký Jeseník\|Nízkého Jeseníku]].		Leží v terénu Vítkovských vrchů na úpatí [[Nízký Jeseník\|Nízkého Jeseníku]].

-	Ke dni 31.~~ ~~12. [[2008]] zde žilo 6 153 obyvatel.~~<ref>[http://vdb~~.~~czso~~.~~cz/vdbvo/tabparam.jsp?&cislotab=MOS%20ZV01~~&~~str=tabdetail.jsp&voa=tabulka Veřejná databáze ČSÚ~~]~~</ref>~~	+	* Ke dni 31. 12. [[2008]] zde žilo 6 153 obyvatel.
		+	* Ke dni 1. 1. [[2017]] zde žilo 5 787 obyvatel.

	== Části města ==		== Části města ==
Řádka 50:		Řádka 51:
	Roku 1891 byla vybudována železniční trať vedoucí z [[Budišov nad Budišovkou\|Budišova nad Budiškovkou]] přes Vítkov do [[Suchdol nad Odrou\|Suchdola nad Odrou]].		Roku 1891 byla vybudována železniční trať vedoucí z [[Budišov nad Budišovkou\|Budišova nad Budiškovkou]] přes Vítkov do [[Suchdol nad Odrou\|Suchdola nad Odrou]].

-	Na konci druhé světové války bylo město osvobozeno dne [[4. května]] [[1945]]. Při dělostřelbě byl poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích, včetně hasičské zbrojnice. Za oběť požáru padla i radnice, kde shořela prakticky veškerá registratura městského úřadu. Pachatelé nebyli zjištěni a pozadí tohoto činu oficiálně objasněno nebylo. Dochované přihlášky válečných škod naznačují, že Rusové často ničili vše, co nemohli pobrat. Bilance škod je tragická: 45 budov bylo zcela zničeno, 22 těžce poškozeno. Byly to vesměs budovy, kde byly soustředěny obchody a živnosti. V době od [[31. března]] do [[23. října]] [[1946]] byli odsunuti vítkovští [[občan]]é německé [[národnost]]i, jednalo se celkem o 3395 osob. Město zabydlovali noví osídlenci.	+	Na konci druhé světové války bylo město osvobozeno dne [[4. květen\|4. května]] [[1945]]. Při dělostřelbě byl poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích, včetně hasičské zbrojnice. Za oběť požáru padla i radnice, kde shořela prakticky veškerá registratura městského úřadu. Pachatelé nebyli zjištěni a pozadí tohoto činu oficiálně objasněno nebylo. Dochované přihlášky válečných škod naznačují, že Rusové často ničili vše, co nemohli pobrat. Bilance škod je tragická: 45 budov bylo zcela zničeno, 22 těžce poškozeno. Byly to vesměs budovy, kde byly soustředěny obchody a živnosti. V době od [[31. března]] do [[23. října]] [[1946]] byli odsunuti vítkovští [[občan]]é německé [[národnost]]i, jednalo se celkem o 3395 osob. Město zabydlovali noví osídlenci.

-	[[3. července]] [[1950]] se zde narodil [[Jan Zajíc]], jenž se v roce [[25. ~~února~~]] [[1969]] na protest proti okupaci vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], upálil v průjezdu domu č.p. 39 na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]]. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí.	+	[[3. červenec\|3. července]] [[1950]] se zde narodil [[Jan Zajíc]], jenž se v roce [[25. únor]]a [[1969]] na protest proti okupaci vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], upálil v průjezdu domu č.p. 39 na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]]. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí.

-	[[19. duben\|19. dubna]] [[2009]] byl v obci za použití několika zápalných lahví [[Žhářský útok ve Vítkově\|vypálen dům]] obydlený [[~~Rom~~\|romskou]] rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.<ref>{{Citace elektronické monografie	+	[[19. duben\|19. dubna]] [[2009]] byl v obci za použití několika zápalných lahví [[Žhářský útok ve Vítkově\|vypálen dům]] obydlený [[Romové\|romskou]] rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = Sasínová		\| příjmení = Sasínová
	\| jméno = Petra		\| jméno = Petra
Řádka 83:		Řádka 84:

	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
		+	{{RIGHTTOC}}
	=== Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie ===		=== Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie ===
	Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v raně barokním stylu na počátku		Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v raně barokním stylu na počátku

Sysop: Výrazné vylepšení

2016-03-25T12:34:31Z

Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2016, 12:34
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	{{Infobox české obce a města		{{Infobox české obce a města
	\| název = Vítkov		\| název = Vítkov
Řádka 31:		Řádka 30:
	\| NUTS3 = CZ080		\| NUTS3 = CZ080
	\| nad.výš = 480		\| nad.výš = 480
-	}}	+	}}[[Soubor:KRNOVIZOVICE-421.jpg\|thumb\|240px\|Náměstí Jana Zajíce (2014)]]
		+	[[Soubor:KRNOVIZOVICE-415.jpg\|thumb\|240px\|Náměstí Jana Zajíce (2014)]]
		+	[[Soubor:KRNOVIZOVICE-414.jpg\|thumb\|240px\|Městský úřad Vítkova (2014)]]
		+	Město '''Vítkov''' (německy ''Wigstadtl'', polsky ''Witków'') se nachází v okrese [[Okres Opava\|Opava]], v kraji [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezském]].

-	~~Město '''Vítkov''' (německy ''Wigstadtl'', polsky ''Witków'') se nachází v okrese [[Okres Opava\|Opava]], v kraji [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezském]].~~ Leží v terénu Vítkovských vrchů na úpatí [[Nízký Jeseník\|Nízkého Jeseníku]].	+	Leží v terénu Vítkovských vrchů na úpatí [[Nízký Jeseník\|Nízkého Jeseníku]].

-	Ke dni 31. 12. [[2008]] zde žilo ~~6153~~ obyvatel<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?&cislotab=MOS%20ZV01&str=tabdetail.jsp&voa=tabulka Veřejná databáze ČSÚ]</ref>.	+	Ke dni 31. 12. [[2008]] zde žilo 6 153 obyvatel.<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?&cislotab=MOS%20ZV01&str=tabdetail.jsp&voa=tabulka Veřejná databáze ČSÚ]</ref>

	== Části města ==		== Části města ==
Řádka 50:		Řádka 52:
	Na konci druhé světové války bylo město osvobozeno dne [[4. května]] [[1945]]. Při dělostřelbě byl poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích, včetně hasičské zbrojnice. Za oběť požáru padla i radnice, kde shořela prakticky veškerá registratura městského úřadu. Pachatelé nebyli zjištěni a pozadí tohoto činu oficiálně objasněno nebylo. Dochované přihlášky válečných škod naznačují, že Rusové často ničili vše, co nemohli pobrat. Bilance škod je tragická: 45 budov bylo zcela zničeno, 22 těžce poškozeno. Byly to vesměs budovy, kde byly soustředěny obchody a živnosti. V době od [[31. března]] do [[23. října]] [[1946]] byli odsunuti vítkovští [[občan]]é německé [[národnost]]i, jednalo se celkem o 3395 osob. Město zabydlovali noví osídlenci.		Na konci druhé světové války bylo město osvobozeno dne [[4. května]] [[1945]]. Při dělostřelbě byl poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích, včetně hasičské zbrojnice. Za oběť požáru padla i radnice, kde shořela prakticky veškerá registratura městského úřadu. Pachatelé nebyli zjištěni a pozadí tohoto činu oficiálně objasněno nebylo. Dochované přihlášky válečných škod naznačují, že Rusové často ničili vše, co nemohli pobrat. Bilance škod je tragická: 45 budov bylo zcela zničeno, 22 těžce poškozeno. Byly to vesměs budovy, kde byly soustředěny obchody a živnosti. V době od [[31. března]] do [[23. října]] [[1946]] byli odsunuti vítkovští [[občan]]é německé [[národnost]]i, jednalo se celkem o 3395 osob. Město zabydlovali noví osídlenci.

-	[[3. července]] [[1950]] se zde narodil [[Jan Zajíc]], jenž se v roce [[25. února]] [[1969]] na protest proti okupaci vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], upálil v průjezdu domu č.p. 39 na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]]. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí.	+	[[3. července]] [[1950]] se zde narodil [[Jan Zajíc]], jenž se v roce [[25. února]] [[1969]] na protest proti okupaci vojsky [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]], upálil v průjezdu domu č.p. 39 na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]]. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí.

	[[19. duben\|19. dubna]] [[2009]] byl v obci za použití několika zápalných lahví [[Žhářský útok ve Vítkově\|vypálen dům]] obydlený [[Rom\|romskou]] rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.<ref>{{Citace elektronické monografie		[[19. duben\|19. dubna]] [[2009]] byl v obci za použití několika zápalných lahví [[Žhářský útok ve Vítkově\|vypálen dům]] obydlený [[Rom\|romskou]] rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádka 104:		Řádka 106:


-	{{Commonscat\|Vítkov (Opava District)}}{{Okres Opava}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Vítkov (Opava District)}}{{Město Vítkov}}{{Okres Opava}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]		[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
	[[Kategorie:Okres Opava]]		[[Kategorie:Okres Opava]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-21T16:36:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 6. 2013, 16:36

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T12:38:35Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Vítkov
| status = město
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| okres = Opava
| ob.roz.půs = Vítkov
| pov.ob = Vítkov
| země = [[České Slezsko|Slezsko]]
| výměra = 55,03
| obyvatelé = 6153
| obyv.datum = 31. 12. 2008
| zem.šíř = 49° 46’ 44’’
| zem.dél = 17° 45’ 22’’
| PSČ = 747 43 až 749 01
| početzsj = 15
| početč = 8
| početk = 5
| adresa = Náměstí Jana Zajíce 7<br />Vítkov<br />74901 Vítkov 1
| web = www.vitkov.info/
| úř.web = www.vitkov.info/MU/
| email = mesto@vitkov.info
| starosta = Ing. Pavel Smolka
| foto = Image:Vitkov-namesti.jpg
| popisek.foto = Náměstí Jana Zajíce ve Vítkově
| znak = Soubor:Vitznak.png
| vlajka = Soubor:Vitkov_OP_CZ_flag.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vítkov |lat_deg=49 |lat_min=46 |lat_sec=44 |lon_deg=17 |lon_min=45 |lon_sec=22 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0805 511021
| NUTS4 = CZ0805
| NUTS3 = CZ080
| nad.výš = 480
}}

Město '''Vítkov''' (německy ''Wigstadtl'', polsky ''Witków'') se nachází v okrese [[Okres Opava|Opava]], v kraji [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském]]. Leží v terénu Vítkovských vrchů na úpatí [[Nízký Jeseník|Nízkého Jeseníku]].

Ke dni 31. 12. [[2008]] zde žilo 6153 obyvatel<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?&cislotab=MOS%20ZV01&str=tabdetail.jsp&voa=tabulka Veřejná databáze ČSÚ]</ref>.

== Části města ==
Vítkov je [[obec s rozšířenou působností]]. Má celkem 7 [[část obce|místních částí]]: [[Jelenice (Vítkov)|Jelenice]], [[Klokočov (Vítkov)|Klokočov]], [[Lhotka (Vítkov)|Lhotka]], [[Nové Těchanovice]], [[Podhradí (Vítkov)|Podhradí]], [[Prostřední Dvůr]] a [[Zálužné]].

== Historie ==

Město Vítkov bylo založeno spolu s hradem Vikštejnem patrně ve 2. pol. 13. století Vítkem z Kravař. První písemná zmínka je z roku 1301 na listině v Budišově nad Budišovkou ve věci soudní příslušnosti obce Dolejší Kunčice, aby "brala naučení v soudních sporech" u městského soudu ve Vítkově. Král Ludvík Jagellonský udělil Vítkovu v roce 1523 právo výročního trhu. Město včetně hradu Vikštejna a okolních obcí přecházelo do rukou různých majitelů, mezi nimiž vznikli převážně Bírkové z Násile, Planknarové z Kynšperka a Oderští z Lídeřova. V letech 1713 - 1714 dal tehdejší majitel vítkovského panství F.K. Wipplar z Ulschitz postavit barokní zámeček na Horní Vsi u Vítkova (později součást areálu nemocnice). V roce 1776 byl hrad Vikštejn opuštěn a záhy se přeměnil ve zříceninu.

V roce 1802 zakoupil vítkovské panství Emanuel Záviše z Osenic a v roce 1875 jej koupilo samotné město Vítkov. To však zde již existoval magistrát a město bylo součástí opavského okresu.

Roku 1891 byla vybudována železniční trať vedoucí z [[Budišov nad Budišovkou|Budišova nad Budiškovkou]] přes Vítkov do [[Suchdol nad Odrou|Suchdola nad Odrou]].

Na konci druhé světové války bylo město osvobozeno dne [[4. května]] [[1945]]. Při dělostřelbě byl poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích, včetně hasičské zbrojnice. Za oběť požáru padla i radnice, kde shořela prakticky veškerá registratura městského úřadu. Pachatelé nebyli zjištěni a pozadí tohoto činu oficiálně objasněno nebylo. Dochované přihlášky válečných škod naznačují, že Rusové často ničili vše, co nemohli pobrat. Bilance škod je tragická: 45 budov bylo zcela zničeno, 22 těžce poškozeno. Byly to vesměs budovy, kde byly soustředěny obchody a živnosti. V době od [[31. března]] do [[23. října]] [[1946]] byli odsunuti vítkovští [[občan]]é německé [[národnost]]i, jednalo se celkem o 3395 osob. Město zabydlovali noví osídlenci.

[[3. července]] [[1950]] se zde narodil [[Jan Zajíc]], jenž se v roce [[25. února]] [[1969]] na protest proti okupaci vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], upálil v průjezdu domu č.p. 39 na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí.

[[19. duben|19. dubna]] [[2009]] byl v obci za použití několika zápalných lahví [[Žhářský útok ve Vítkově|vypálen dům]] obydlený [[Rom|romskou]] rodinou. Při útoku bylo popáleno několik lidí včetně dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sasínová
| jméno = Petra
| odkaz na autora =
| titul = Útok ohněm byl pečlivě připraven, potvrdila policie
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=635604
| datum vydání = 24.4.2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-29
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =česky
}}</ref> V srpnu téhož roku obvinila policie čtyři členy organizace [[Autonomní nacionalisté]] z pokusu o vraždu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Maňák
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora =
| titul = Kauza Vítkov: Policie obvinila 4 osoby z pokusu o vraždu
| periodikum = ČT24
| url = http://www.ct24.cz/domaci/63808-kauza-vitkov-policie-obvinila-4-osoby-z-pokusu-o-vrazdu/
| datum vydání = 14. 8. 2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-29
| vydavatel = ČT24
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

== Pamětihodnosti ==
=== Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie ===
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v raně barokním stylu na počátku
17. století. Bohužel během 19. století jej dvakrát stihl požár (v roce 1830 a 1860), po každém z nich však byl kostel znovu opraven.

=== Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ===
Druhý kostel ve Vítkově byl postaven na počátku [[20. století]] podle plánu architekta Václava Matusche. Práce na kostele přerušila [[první světová válka]], proto byl kostel vysvěcen až v říjnu roku [[1918]]. Farní kostel je postaven z kamene v novogotickém slohu.

=== Další památky ===
* Boží muka u silnice k [[Čermná ve Slezsku|Čermné]]
* Socha svatého Floriána na rohu ulic Hřbitovní a Budišovské
* Pomník [[J. H. Pestalozzi]]ho v Opavské ulici
* Busta hudebního skladatele Eduarda Schöna – Engelsberga
* Vodárna

== Partnerská města ==
* [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Praso]], [[Itálie]]
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Kalety]], [[Polsko]]
* [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Vrbové]], [[Slovensko]]

== Reference ==
<references />

{{Commonscat|Vítkov (Opava District)}}{{Okres Opava}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Opava]]
[[Kategorie:Města v Českém Slezsku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce v okrese Opava]]