Sysop: 1 revizi

2013-06-21T16:28:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 6. 2013, 16:28

Sysop: + Vylepšení

2011-10-30T23:40:47Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Diclidanthera elliptica - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0217.jpg|thumb|''Diclidanthera elliptica'']]
[[Soubor:Comesperma ericinum.jpg|thumb|''Comesperma ericinum'']]
[[Soubor:Securidaca longipedunculata MS 1933.jpg|thumb|plody ''Securidaca longipedunculata'']]
'''Vítodovité''' (''Polygalaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[bobotvaré]] (''Fabales'').

== Charakteristika ==
Byliny, keře, stromy a liány s jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou střídavé, pouze u některých druhů rodu [[vítod]]
(''Polygala'') i vstřícné nebo přeslenité. Čepel je celokrajná. Někdy jsou na listech žlázky. Květy jsou většinou souměrné (pravidelné
je u rodu ''Diclidanthera''), oboupohlavné, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích. Nejčastějším typem květenství je hrozen
nebo lata. Kalich je složen z 5 volných a často opadavých lístků. Kališní lístky jsou si navzájem podobné, nebo častěji jsou 2
vnitřní lístky zvětšené a barevné, petaloidní. Koruna je složena ze 3, 4 nebo 5 srostlých lístků. Tyčinek je
nejčastěji 8 (4 až 10), nitky jsou přinejmenším na bázi srostlé a tvořící trubičku, někdy přirostlé ke korunní trubce a prašníky jsou tak zdánlivě přisedlé. V květu je obvykle přítomen nektáriový prstenec, nejčastěji na bázi semeníku.
Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 8 plodolistů, s jednou až 8 komůrkami. V každém plodolistu je 1 vajíčko.
Plodem je [[tobolka]], méně často jednokřídlá nebo dvoukřídlá [[samara]], [[bobule]] nebo [[peckovice]]. Tobolky mají často křídlaté výrůstky.

Častými obsahovými látkami jsou triterpenoidní [[saponiny]] a methylester kyseliny salicylové.

Čeleď zahrnuje asi 940 druhů ve 21 rodech. Rozšíření je téměř kosmopolitní mimo arktických oblastí, Nového Zélandu a Polynésie.
Největším rodem je [[vítod]] (''Polygala'', asi 325 druhů, téměř kosmopolitní), ''Monnina'' (140 druhů v tropické Americe),
''Muraltia'' (115 druhů v Africe) a ''Securidaca'' (asi 80 druhů v tropické Americe, Asii a Africe).

Vítodovité rostou na nejrůznějších stanovištích, v tropech spíše v nižších nadmořských výškách.

Opylování je nejčastěji zprostředkováno včelami, méně často motýly či ptáky. Semena jsou šířena ptáky, savci a mravenci,
křídlaté tobolky a semena větrem a vodou.

== Taxonomie ==

Na základě květní morfologie byly vítodovité v minulosti řazeny do příbuzenstva čeledí [[malpighiovité]] (''Malpighiaceae'') a [[krameriovité]] (''Krameriaceae'').
V [[Cronquistův systém|Cronquistově]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově]] systému jsou všechny tyto čeledi řazeny do řádu vítodotvaré (''Polygalales'').

V systému [[APG]] byla čeleď ''Polygalaceae'' vřazena do řádu [[bobotvaré]] (''Fabales'') společně s čeleděmi [[bobovité]] (''Fabaceae''),
''[[Surianaceae]]'' a ''[[Quillajaceae]]''. Sesterskou větví je dle kladogramů [[APG]] čeleď ''[[Surianaceae]]''.

Vítodovité byly tradičně členěny na 3 skupiny: ''Polygaleae'', ''Moutabeae'' a ''Carpolobieae''. Později byl jako další podčeleď
''Xanthophylleae'' vřazen rod ''Xanthophyllum'', dříve v samostatné čeledi ''Xanthophyllaceae'' v rámci řádu vítodotvaré (''Polygalales'').

== Využití ==

Vítodovité mají jen malý ekonomický význam.
Severoamerický vítod ''Polygala senega'' byl používán ve farmacii jako lék na bronchitidu a astma. Původní indiáni
kmene [[Seneca]] jej využívali na hadí uštknutí. Různé druhy vítodovitých jsou používány v lidové medicíně. V Panamě a Venezuele je vývar
z druhu ''Securidaca diversifolia'' používán při léčení pohlavních chorob. Z plodů ''Monnina salicifolia'' je získáváno
modré barvivo.

Některé druhy jsou používány jako ozdobné rostliny. Jako skalnička je občas pěstován [[zimostrázek alpský]] (''Polygala chamaebuxus''). Ve Středomoří
je pěstován vítod ''Polygala myrtifolia'', nápadně kvetoucí keř pocházející z Jižní Afriky.

== Květena ČR ==

V evropské květeně je čeleď zastoupena jediným rodem ''Polygala'' - [[vítod]] a [[zimostrázek]]. [[Zimostrázek alpský]] (''Polygala chamaebuxus''), dříve vedený jako ''Chamaebuxus alpestris'' nebo také ''Polygaloides chamaebuxus'', byl v rámci taxonomických změn vřazen do rodu ''Polygala''. České rodové jméno zimostrázek však zůstalo.

Celkem na našem území roste 8 druhů této čeledi, nejběžnějším druhem je [[vítod obecný]] (''Polygala vulgaris'').

== Seznam rodů ==
''[[Atroxima]]'', ''[[Badiera]]'', ''[[Balgoya]]'', ''[[Barnhartia]]'', ''[[Bredemeyera]]'', ''[[Carpolobia]]'', ''[[Comesperma]]'',
''[[Diclidanthera]]'', ''[[Epirhizanthes]]'', ''[[Eriandra]]'', ''[[Monnina]]'', ''[[Moutabea]]'', ''[[Muraltia]]'', ''[[Nylandtia]]'',
''[[Polygala]]'', ''[[Salomonia]]'', ''[[Securidaca]]'', ''[[Xanthophyllum]]''

== Literatura ==
*Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
*Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
*Gentry A.H. ''Wooden Plants of Northwest South America''. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
*Berry P.E. et al. ''Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VIII)''. Timber Press, 2004. ISBN 1-930723-36-9.
*Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
*Hejný S. et al. ''Květena České republiky 5''. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0

== Externí odkazy ==
* [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny]
* [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10716 Flora of China: ''Polygalaceae'']
* [http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/www/polygala.htm The Families of Flowering Plants: ''Polygalaceae'']

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Botanické čeledi]]
[[Kategorie:Bobotvaré]]

Vítodovité - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení