Sysop: 1 revizi

2013-06-21T15:48:12Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 6. 2013, 15:48

Sysop: 1 revizi

2011-04-13T00:02:35Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Aircraft altimeter.JPG|thumb|Letecký barometrický výškoměr, nastavený na atmosférický tlak 29,87 [[in Hg]] (1011,5 hPa), zobrazuje výšku 75 [[Stopa (jednotka délky)|stop]] (23 m)]]
'''Výškoměr''' je zařízení určené k měření výšky objektu nad určitým daným povrchem (např. povrchem [[Země]] či jiné [[planeta|planety]]).
== Tlakový výškoměr ==
Tlakový (též [[barometr]]ický) výškoměr se používá především v [[letecká doprava|letecké dopravě]], v přenosné verzi ho používají také horolezci a potápěči během svých výprav. Nevýhodou tohoto výškoměru je závislost na momentálním [[atmosférický tlak|tlaku vzduchu]], potažmo [[počasí]]. Výškoměr je proto nutno před použitím nastavit podle aktuálních podmínek; to je zvláště důležité v letectví, kde na správném nastavení výškoměru závisí bezpečnost letadla.
=== Funkce ===
Tlakový výškoměr je ve skutečnosti barometr, který naměřený tlak přepočítává (na základě matematického modelu [[mezinárodní standardní atmosféra|standardní atmosféry]]) a zobrazuje v jednotkách výšky. Závislost atmosférického tlaku na počasí se odstraňuje tím, že se na barometru nastaví referenční tlak. V turistice se prakticky vždy předem nastavuje taková hodnota, aby výškoměr ukazoval aktuální nadmořskou výšku (známou např. z mapy). V letectví se používají různé referenční hodnoty, podle toho poté výškoměr zobrazuje různé údaje. Základním nastavením je tzv. [[QNH]] – hodnota atmosférického tlaku na příslušném místě přepočteného na hladinu moře. Výškoměr se správně nastaveným QNH ukazuje nadmořskou výšku letadla (na letišti tedy ukazuje nadmořskou výšku letiště). Někdy se namísto QNH nastavuje tzv. [[QFE]] – hodnota atmosférického tlaku na letišti, bez přepočtu na hladinu moře. Výškoměr pak ukazuje výšku nad úrovní tohoto letiště (na letišti tedy ukazuje nulu). Pokud letadlo přelétá na větší vzdálenost, prolétá oblastmi s různým atmosférickým tlakem. Aby nebylo třeba za letu výškoměr neustále přelaďovat, používá se při letech nad jistou výškou (tzv. [[převodní výška]]) standardní nastavení 1013,25 [[hPa]] (29,92 [[in Hg|in Hg]]) bez ohledu na skutečný místní atmosférický tlak. Údaj prezentovaný výškoměrem pak neudává skutečnou výšku, ale tzv. [[letová hladina|letovou hladinu]] (FL).
=== Zobrazení výšky ===
Turistické výškoměry mají často digitální displej zobrazující výšku číselně. Zejména v letectví se často používají přístroje s mechanickým zobrazováním. Tyto přístroje se pak podle způsobu odečítání údajů dělí na ''bubínkové'' a ''tříručičkové''. Bubínkový výškoměr je vybaven jedinou ručkou, jejíž plná otáčka obvykle odpovídá tisíci stopám s dělením po 20 stopách. Otáčky ručky se přenáší na bubínkové číslicové počítadlo, ukazující celkovou letovou výšku či letovou hladinu. Tříručičkový přístroj je vybaven třemi ručkami, indikujícími postupně stovky (dlouhá ručička), tisíce (krátká) a desetitisíce (dlouhá tenká s terčíkem na konci) stop.
Referenční tlak se nastavuje na pomocné stupnici viditelné okénkem, u bubínkových přístrojů je zpravidla také číslicová, u tříručičkových je okénkem v segmentu základní stupnice vidět malá otočná stupnice.
V letectví se dnes jako jednotka výšky používají téměř výhradně [[Stopa (jednotka délky)|stopy]], zejména ve státech východního bloku se před rokem [[1990]] používal [[metrický systém]].
== Laserový a radiolokační výškoměr ==
[[Soubor:Moon_clementine_lidar.jpg|thumb|right|Topografická měření [[Měsíc|měsíčního]] povrchu provedená sondou [[Clementine (sonda)|Clementine]]]]
Mnohem přesnější je výškoměr aktivní, tedy zařízení, které vysílá vlastní signál ([[laser]]ový či rádiový) a svou výšku nad povrchem zjišťuje z doby potřebné k jeho odrazu a návratu (princip [[Radiolokátor|radaru]]).
V některých letadlech se absolutní výškoměr (tzn. výškoměr zobrazující skutečnou výšku nad zemí) používá jako doplňkový přístroj k barometrickému výškoměru při letu nízko nad zemí, zvláště při vzletu a přistání. Umožňuje např. detekovat hrozící náraz do hory, kdy ač letadlo stoupá (roste nadmořská výška), výška nad zemí klesá (viz též [[GPWS]]).
Pro [[věda|vědecké účely]] se používá radiolokační výškoměr v případě, že je povrch zahalen hustou [[atmosféra|atmosférou]] (jako např. u [[Země]], [[Venuše (planeta)|Venuše]] či [[Saturn (planeta)|Saturnova]] měsíce [[Titan (měsíc)|Titanu]]), pokud je [[atmosféra]] slabá ([[Mars (planeta)|Mars]]) či žádná ([[Měsíc]] či [[Merkur (planeta)|Merkur]]) používá se výkonnějšího výškoměru laserového.
Laserový výškoměr se sestává z laserového generátoru a výkoných optických soustav ([[dalekohled]]ů), které zachycují signál odražený od povrchu. Podle množství zachyceného světla ze kromě vertikální vzdálenosti k povrchu dá určit také [[albedo]] a [[hrubost povrchu]]. Celá aparatura generuje velké množství optických pulsů, takže měření podél orbitální dráhy jsou velmi přesná a mají malé rozestupy. Nevýhodou je naopak poměrně velká vzdálenost mezi jednotlivými stopami (např. u měření [[Měsíc|měsíční]] [[topografie]] sondou [[Clementine (sonda)|Clementine]]), kde se musí mezi těmito měřeními provádět [[interpolace]]. Tento nedostatek může být odstraněn kombinací se [[stereokamera|stereokamerou]], která produkuje nezávisle relativní výškové modely [[topografie]] se širším záběrem.
== GPS ==
Pro určování výšky lze na Zemi používat také zařízení [[Global Positioning System|GPS]], případně [[DGPS]].
== Související články ==
* [[Barometrické měření výšky]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Letecké přístroje]]

Výškoměr - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi