Sysop: 1 revizi

2013-06-21T15:45:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 6. 2013, 15:45

Sysop: 1 revizi

2009-01-23T08:38:55Z

1 revizi

Nová stránka

'''Věda na Zeměploše''' je zvláštní knihou z Pratchetovy série příběhů o [[Zeměplocha|Zeměploše]]. Děj této knihy probíhá ve dvou rovinách, [[Terry Pratchett]] rozvíjí svůj příběh o pokusu mágů na [[Neviditelná univerzita|Neviditelné univerzitě]] v [[Ankh-Morpork]]u a současně druzí dva autoři, [[Ian Stewart]] a [[Jack Cohen]] popisují pohled naší současné [[astrofyzika|astrofyziky]] a [[biologie]] na vznik a vývoj [[vesmír]]u a [[život]]a.

Kniha vyšla v Londýně v roce 1999, česky v roce 2005 v nakladatelství TALPRESS v překladu [[Lukáš Hozák|Lukáše Hozáka]] (ISBN 80-7197-243-6).

== Děj ==
{{Spoiler}}
==Zeměplocha==
Je zima. Všichni [[mág]]ové na [[Neviditelná univerzita|Neviditelné univerzitě]] by dali první poslední za trochu tepla. A tak dojde k riskantnímu experimentu, kdy profesor [[Rozšafín Ctibum]] z katedry Silnoproudé magie postaví na [[squash]]ovém kurtu univerzity zařízení na rozbití [[thaum]]u. Když přesvědčí ostatní univerzitní kolegy, že jim zařízení poskytne dostatek energie na vytápění celé univerzity, je experiment spuštěn.

Velmi brzy se však ukáže, že nastartováním procesu rozbití thaumu se uvolňuje kromě tepelné energie takové množství surové magie, která hrozí zničit celý Zeměplošský vesmír. Po delší debatě se proto mágové rozhodou využít odpadní surovou magii na projekt Zem''ne''plocha, který byl kdysi vymyšlen, ale z důvodu nedostatku energetických zdrojů nebyl realizován.

Výsledkem projektu Zem''ne''plocha je vznik zcela nového vesmíru, který je z pohledu mágů koule o velikosti přibližně fotbalového míče. V něm se odehrávají pro mágy nepochopitelné procesy. Nejprve z ničeho vznikne [[hmota]] a proti vší logice vznikají i obrovské [[hvězda|hvězdy]] – [[Slunce]]. V novém maličkém vesmíru i zanikají základní zeměplošské prvky jako bylonebylium, cohenium nebo explodium, zatímco vznikají prvky jako [[křemík]], [[uhlík]] nebo [[železo]]

Projekt Zem''ne''plochy se na Neviditelné univerzitě setkává s mimořádným zájmem studentů i profesorů. Mnozí používají nově vzniklá Slunce a planety jako terče pro své bojové hry. Nový svět tak rozhodně neměl čas na nějaký poklidný vývoj. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že většině procesů v tomto vesmíru rozumí jen superpočítač [[Hex (počítač)|Hex]], který svým tvůrcům sděluje jen to, co považoval za vhodné.

Nakonec se pozornost většiny zúčastněných soustředí jen na malou modrou planetu, podivně připomínající naši [[Země (planeta)|Zemi]]. Počítač Hex vyrobí speciální skafandr, který umožní osobě v něm oblečené smyslově pobývat na miniaturní Zem''ne''ploše, ale tělesně zůstat na staré dobré Zeměploše. Jako první „dobrovolník“ pro tento pokus je pochopitelně vybrán nedoučený mág [[Mrakoplaš]] především proto, že vykazuje velmi vysokou schopnost přežít v situacích, kdy se to zdá téměř vyloučené.

Mrakoplaš tak pozoruje vývoj malé modré planety od jejího postupného vychládání a vzniku prvních [[oceán]]ů až po vznik primitivních forem života. Přitom je po celou dobu svědkem nejrůznějších přírodních katastrof, které vracejí perspektivní živočišný vývoj znovu a znovu zpět, ať již jde o srážku planety s [[kometa|kometou]] nebo [[asteroid]]em či o vznik nové doby ledové.

Po jisté době se ke sledování a návštěvám planety přidají i ostatní mágové, každý z nich přitom má za svého favorita jiný druh živočichů. Nakonec se k návštěvě planety odhodlá i [[knihovník (Zeměplocha)|knihovník]] – [[orangutan]], to když se jako perspektivní živočišný druh jeví jistý druh [[opice|opic]]. Předá jim znalost [[oheň|ohně]] a naučí je tak chránit se před dravými šelmami.

Nakonec celý projekt skončí na polici v Mrakoplašově kabinetu a celá Neviditelná univerzita se vrací do normálního chodu. Největší škody při projektu utrpěl pravděpodobně [[kvestor]], který byl silně ozářen thaumatickým polem a chyti tzv. ''Neurčitost''. Buď ví, jak se jmenuje a kdo je, ale potom zapomene kde je a posunuje se proto v prostoru nebo naopak. Ale protože i předtím projevoval značné známky abnormality, tak se vlastě nic podstatného nestalo.

==Astronomie==
[[Image:169141main piaa09178.jpg|right|350px|thumb|kousek vesmíru]]
První paralelní část knihy je zaměřena na současné představy a teorie [[Fyzika|fyziky]] o vzniku [[vesmír]]u a [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Autoři přitom upozorňují na fakt, že uváděné skutečnosti jsou pouze výsledkem současného lidského poznání a mnoho dnes uznávaných pravd může doznat v budoucnosti značných oprav a změn.

Stejně jako vznik vesmíru zeměplošské části knihy (vyplnění [[vakuum|vakua]] surovou magií) i v našem vesmíru je pokládán za nejpravděpodobnější počátek všeho tzv. [[velký třesk]], tedy okamžik, kdy nepředstavitelně velkou explozí náhle vznikly prapůvodní částice hmoty, která tvoří současný vesmír. Rozpínáním tohoto vesmíru došlo k jeho rychlému ochlazování a tvorbě prvních částic [[hmota|hmoty]] a jejího oddělení od [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] (světla). Při dalším rozpínání se hmota koncentrovala do větších oddělených celků, které dnes známe jako [[galaxie]] a v nich dále docházelo k tvorbě center s vysokou koncentrací hmoty – budoucích [[hvězda|hvězd]] , kolem nichž pak často obíhají [[planeta|planety]].

Autoři zde také upozorňují na poměrně známý paradox, na který současná fyzika doposud nemá odpověď. Jsou všechny základní veličiny fyziky (náboj elektronu, rychlost světla, Boltzmanova konstanta…) takové jaké jsou proto, že to je prostě pro existenci hmoty nezbytné a jinak to být prostě nemůže nebo vznikly náhodně v prvních okamžicích formování našeho časoprostoru? Pokud platí druhá možnost, je jen věcí náhody, že dnes vypadáme tak jak vypadáme.

Při výzkumu rychlosti rozpínání současného vesmíru byl pozorován jev, který odporuje jednoduché představě vzájemně se vzdalujících galaxií za působení známých sil. Zdá se totiž, že vzdálenější galaxie se pohybují rychlostí vyšší, než by odpovídalo navrženému fyzikálnímu modelu. Jedním z možných vysvětlení je existence [[energie vakua]], která způsobuje antigravitační efekt a rozpínání vesmíru urychluje. Někdy je tento pojem také nazýván ''temná energie'', podobně jako se vžil pojem ''temná hmota'' pro poměrně podstatné množství hmoty, který astrofyzikům chybí při vysvětlování vesmírné mechaniky.

Jako perličku zde autoři uvádějí zajímavý postřeh [[Paul Dirac|Paula Diraca]]. [[Elektromagnetická síla]] mezi [[proton]]em a [[elektron]]em je 10<sup>40</sup> větší, než [[gravitační síla]] mezi nimi. Stáří vesmíru je 10<sup>40</sup> větší, než čas, který potřebuje světlo na průchod jedním atomem… Je možné, že tak Dirac našel doposud nevysvětlené spojení mezi makro - a mikro – světem.

V další kapitole se autoři věnují naší [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]] a samotné Zemi. Upozorňují na fakt, že každá z [[planeta|planet]] je individualita a vlastnosti, kterými se planety od sebe odlišují (hmotnost, povrchová teplota) jsou rozdílné až v rozmezí řádů. Naopak až podivuhodná je shoda rovin oběžných drah všech planet, z nichž výrazněji vybočuje pouze [[Pluto (plutoid)|Pluto]], který však dnes úředně ani planetou není. Také téměř všechny planety mají své souputníky, měsíce. Zároveň autoři připomínají, že společně s planetami s námi kolem Slunce obíhá miliony menších či větších těles – [[planetka| planetek]] nebo [[asteroid]]ů, jejichž případná kolize s naší planetou by pravděpodobně měla fatální důsledky pro život na Zemi nebo by alespoň značně zbrzdila rozvoj lidské civilizace.

==Život==
V druhé části „vědecky“ zaměřené části knihy se autoři zabývají obdobím vývoje Země, kdy na ní začaly vznikat podmínky umožňující existenci života a jeho dalšího vývoje. Podle předpokladů současné vědy před 3 – 3,5 miliardami let Země vychladla natolik že se zde udržela [[voda]] v kapalné formě. Nejprve pochopitelně procházela stádii neustálého vypařování při styku s horkou [[zemská kůra|zemskou kůrou]] a následnou kondenzací v [[atmosféra|atmosféře]], takže po několik desítek milionů let prakticky bez přestávky intenzivně pršelo. Potom ale povrchové vrstvy vychladly natolik, že se na Zemi dlouhodobě udržela kapalná voda, která vytvořila první praoceány. Do nich se poměrně velmi rychle naplavily veškeré dostupné rozpustné soli ze zemského povrchu, takže tento oceán již tehdy svým složením připomínal současnou mořskou vodu.

Autoři dále uvádějí, že současná [[věda]] nemá zdaleka jasno v otázce, jak vlastně pozemský [[život]] vznikl. Existuje přes 30 teorií, popisující procesy, které by teoreticky mohly vést ke vzniku života. Kromě toho zde existuje nevyvrácená možnost, že život byl na tuto planetu dopraven z kosmu, pádem [[meteorit]]u nebo srážkou Země s [[kometa|kometou]], což odsunuje problém samotného vzniku živé hmoty kamsi mimo Zemi.

Autoři dále konstatují, že v současné době je vědeckou komunitou nejvíce přijímána teorie vzniku prvních živých organizmů v původních pozemských mořích. Jedním z nepřímých důkazů pro toto tvrzení je fakt, že poměr základních iontů ([[sodík]], [[draslík]], [[vápník]], [[hořčík]]…) v krvi současných živočichů se prakticky přesně shoduje s jejich poměrným zastoupením v mořské vodě. Naopak celková [[salinita]] mořské vody (3,5%) je asi 3,5 x vyšší než obsah solí v průměrné [[krev|krvi]] (1 %).

Je prakticky jisté, že první formy života byly značně odlišné od současných organizmů. Vzhledem ke složení tehdejší atmosféry to nemohly být organizmy, čerpající energii pro životní pochody dýcháním [[kyslík]]u. Za nejpravděpodobnější se považuje vznik takových forem života, které byly závislé na horkých podmořských vývěrech, kde čerpaly energii oxidací sloučenin [[železo|železa]] a [[síra|síry]]. Takové organizmy doposud existují a byly nalezeny v na oceánské dně v hloubce přes tisíc metrů v blízkosti tzv. [[černý kuřák|černých kuřáků]].

== Externí odkazy ==
* [http://ankh.ic.cz/knihy.php?kniha=veda Ankh.ic.cz (česky)]
* [http://www.discworld.cz/knihy/45-Veda_na_Zemeplose DiscWorld.cz (česky)]

{{zeměplocha}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Knihy o Zeměploše]]
[[Kategorie:Populárně-naučné knihy]]
[[Kategorie:Knihy roku 1999]]

Věda na Zeměploše - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi