Sysop: 1 revizi

2013-10-06T11:45:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 10. 2013, 11:45

Sysop: + Nový článek...

2012-02-17T17:33:36Z

+ Nový článek...

Nová stránka

'''Velká Praha''' byla po více než sedmdesátiletých snahách založena k [[1. leden|1. lednu]] [[1922]] zákonem o vytvoření Velké Prahy a dalšími navazujícími zákony, č. 114 až 117, z [[6. únor]]a [[1920]], a nazvána '''[[Praha|hlavní město Praha]]'''.

== Snahy o vytvoření Velké Prahy ==

Rozšíření Prahy o předměstí (tehdy [[Karlín]] a [[Smíchov]]) bylo jako cíl stanoveno již v pražském obecním řádu z roku 1849. Obě obce však o přípojení odmítly jednat. Vyšehrad požádal o připojení sám, avšak nejprve neúspěšně. V tomto období tak byl připojen pouze [[Josefov (Praha)|Josefov]] (1850).

Další kolo jednání o připojení vyvolaly [[Praha-Vinohrady|Královské Vinohrady]], [[Smíchov]], [[Karlín]], [[Žižkov]] a [[Holešovice-Bubny]] v osmdesátých letech, když potřebovaly zavést vodu a plyn. Problémem se však ukázalo odlišné daňové zatížení i obava ze ztráty rozhodovacího vlivu, takže Královské Vinohrady si postavily vlastní vodárnu a připojeny byly jen [[Vyšehrad]] (1883) a [[Holešovice-Bubny]] (1884).

Určitou představu, jak by mohla vypadat budoucí Velká Praha, přinesl zákon z roku 1886, kterým se pro Prahu a některé její předměstské obce stanovil zvláštní stavební řád, odlišný od stavebního řádu platného ve zbytku [[Čechy|Čech]]. Do své působnosti zahrnul tedy nejen královské hlavní město Prahu, ale i města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov, a obce Košíře, Střešovice, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troja, Vršovice, Nusle, Michle a Podolí.<ref>Zákon ze dne 10. dubna 1886, č. 40/1886 z. z., jímžto se vydává stavební řád pro král. hlavní město Prahu a pro města Karlín, Smíchov, král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí</ref>

V dalších letech projevily zájem například [[Dejvice]] a [[Košíře]], ale to by bez připojení bližších měst bylo nereálné. Roku 1897 Praha opět vyzvala k jednání [[Karlín]], [[Žižkov]], [[Královské Vinohrady]] a [[Smíchov]]. Ty utvořily koalici a požadovaly zachování autonomie v rámci Prahy, zachování výše činžovní a potravní daně a odmítly, aby k Praze byly připojovány obce, které s ní nesousedí. Praha na tyto požadavky nepřistoupila, takže byla připojena jen [[Libeň]] (1901).

Zákonem č. 48 z. z. ze dne 16. srpna 1899 bylo zřízeno zvláštní společenství obcí Prahy, Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova ke zřízení, vydržování a správě společné vodárny.

Začátkem 20. století opět vstoupily do jednání [[Smíchov]], [[Žižkov]] a [[Nusle]]. V letech 1907 a 1908 schválil pražský sbor obecních starších (rada města) připojení šesti obcí. Rozhodnutí však podléhalo schválení [[Zemský sněm|Zemským sněmem]], a ten byl paralyzován spory mezi Čechy a Němci. V letech 1910–1914 připojení zablokovala okresní zastupitelstva. Válka jednání přerušila. Po vzniku Československa byla pod vlivem nové národnostní atmosféry z neúspěchu předválečných jednání viněna především [[Habsburkové|Habsburská]] [[Vídeň]].

V letech 1918–1919 již byla o vytvoření Velké Prahy obecná shoda. Návrh zákona byl předložen [[Národní shromáždění|Národnímu shromáždění]] v listopadu [[1918]], po konci [[první světová válka|první světové války]], rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a založení [[centralismus|centralistického]] [[Československo|Československa]], jehož hlavním městem se Praha stala. Během projednávání návrhu zákona o Velké Praze se seznam obcí, jichž se měl týkat, přičiněním regulační kanceláře městského stavebního úřadu i zájmem dalších obcí značně rozšířil. [[Štěrboholy]], [[Měcholupy (Praha)|Měcholupy]] a [[Stodůlky]] byly však tehdy odmítnuty.

== Velká Praha ==

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] na základě zákona č. 114/1920 Sb. n. a z.<ref name=zakony>[http://www.integrace.biz/C1256D890033656E/citace/114_1920%20Sb. Zákon č. 114/1920 Sb. n. a z.], kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou, ze dne [[6. únor]]a [[1920]] 
Zákon č. 115/1920 Sb. n. a z., o volbách do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy 
Zákon č. 116/1920 Sb. n. a z., o organisaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů 
Zákon č. 117/1920 Sb. n. a z., kterým se mění a doplňují některá ustanovení (…) o zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci hlavního města Prahy</ref> a prováděcích nařízení vlády<ref>[http://www.integrace.biz/faksimile/faksimileold.nsf/Citace/457_1921%20Sb.?OpenDocument&Str=1651 Sbírka zákonů a nařízení státu československého, částka 122/1921]: 
Nařízení vlády č. 457/1921 Sb. n. a z., kterým se vydávají předpisy o zabezpečení jednotnosti politické správy v sjednocené obci pražské 
Nařízení vlády č. 458/1921 Sb. n. a z., kterým upravují se hranice mezi sjednocenou obcí pražskou a obcemi (osadami) Háji-Milíčovem, Velkou Chuchlí a Modřany 
Nařízení vlády č. 459/1921 Sb. n. a z., kterým přidělují se obce samosprávných okresů král. vinohradského a žižkovského k sousedním okresům, určují se sídla okresních zastupitelstev pro obce okresů karlínského a smíchovského a mění se hranice soudních okresů
</ref> připojením 37 obcí a osad. Připojeno bylo
* 8 obcí [[karlín]]ského okresu: [[Bohnice]], [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]], [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Prosek]], [[Střížkov]], [[Troja]], [[Vysočany]] (vládní nařízení 459/1921 Sb. n. a z.)
* 14 obcí smíchovského okresu: [[Břevnov]], [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Hlubočepy]], [[Jinonice]], [[Košíře]], [[Liboc]], [[Motol]]y, [[Radlice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Smíchov]], [[Střešovice]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]]
* 10 obcí král. vinohradského okresu: [[Braník]], [[Hodkovičky]], [[Hostivař]] (bez osad [[Milíčov (Praha)|Milíčov]] a [[Háje]]), [[Krč]], [[Michle]], [[Nusle]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Vršovice]], [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]], [[Záběhlice]] (vinohradský okres současně zanikl, obce [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Šeberov]] a nová obec [[Háje]] byly převedeny do [[Říčany|říčanského]] okresu, [[Kunratice (Praha)|Kunratice]] do [[zbraslav]]ského okresu)
* 4 obce žižkovského okresu: [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]], Staré [[Strašnice]], [[Žižkov]] (žižkovský okres současně zanikl, obec [[Štěrboholy]] byla převedena do říčanského okresu)
* 2 části obcí zbraslavského okresu: osada [[Malá Chuchle]] (z obce [[Velká Chuchle]]), část [[Modřany|Modřan]] zvaná [[Zátiší]] (zároveň připojena k [[Hodkovičky|Hodkovičkám]])

Po svém založení měla 676 000 obyvatel na rozloze 17 164 ha (171,64 km²).

Zákony č. 115–117/1920 Sb. n. a z.<ref name=zakony /> upravily záležitosti samosprávy Velké Prahy. Město spravovalo [[ústřední zastupitelstvo]] a [[městská rada]], dosavadní obecní a osadní zastupitelstva byla přejmenována na místní výbory, obecní rady na místní rady a obecní starostové na místní starosty. Vládní zařízení 457–459/1921 Sb. n. a z. upravila státní správu Prahy (zřízení Magistrátu), upřesnila hranice obcí vznikem Velké Prahy rozdělených (Modřany, Velká Chuchle a Hostivař), ustavila samostatnou obec [[Háje]] a dořešila zařazení zbývajících (k Praze nepřipojených) obcí dotčených okresů.

Vládní nařízení 7/1923 Sb.<ref>[http://www.integrace.biz/faksimile/faksimileold.nsf/Citace/7_1923%20Sb. Vládní nařízení č. 7/1923 Sb. n. a z.], o rozdělení Prahy na obvody pro volby místních výborů a očíslování nových částí Prahy</ref> s účinností ode dne vyhlášení ([[17. leden|17. ledna]] [[1923]]) rozdělilo Prahu do 13 obvodů označených římskými čísly I–XIX. Praha I–VII tvořily dohromady jeden obvod, přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení. Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody spravovaly [[obvodní rada|obvodní rady]]. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání.

K dosavadním čtvrtím a obvodům [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]]:
* Praha I – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]
* Praha II – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* Praha III – [[Malá Strana]]
* Praha IV – [[Hradčany]]
* Praha V – [[Josefov (Praha)|Josefov]]
* Praha VI – [[Vyšehrad]]
* Praha VII – [[Holešovice]], [[Bubny]]
* Praha VIII – [[Libeň]]
přibylo roku 1922 dalších 37 měst a obcí, následujícího roku rozdělených do obvodů takto:
* další obce do Prahy VIII – [[Bohnice]], [[Kobylisy]], [[Střížkov]], [[Troja]]
* Praha IX – [[Prosek]], [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]], [[Vysočany]]
* Praha X – [[Karlín]]
* Praha XI – [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]], [[Žižkov]]
* Praha XII – [[Královské Vinohrady]]
* Praha XIII – [[Vršovice]]
* Praha XIV – [[Michle]], [[Nusle]], [[Krč]]
* Praha XV – [[Braník]], [[Hodkovičky]], [[Podolí (Praha)|Podolí]]
* Praha XVI – [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]], [[Radlice]], [[Smíchov]]
* Praha XVII – [[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]]
* Praha XVIII – [[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Dolní Liboc]]
* Praha XIX – [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]].

== Další vývoj ==

Vládní nařízení č. 45/1945 Sb.<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb22-45.pdf Vyhláška č. 45/1945 Sb.], o úplném znění vládního nařízení o volbě a pravomoci národních výborů</ref> ze 7. srpna [[1945]] zavedlo místo obvodních rad místní [[národní výbor]]y, místo městské rady Ústřední národní výbor.

Od roku 1947 byl [[vládní nařízení|vládním nařízením]] č. 187<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1947/sb88-47.pdf Nařízení č. 187/1947 Sb.], o územním rozdělení hlavního města Prahy 
Nařízení č. 188/1947 Sb., o zřízení obvodní rady pro Prahu XX-Strašnice</ref> z [[21. říjen|21. října]] [[1946]] z dosavadního obvodu Praha XIII oddělen nový obvod Praha XX, do nějž připadly [[Staré Strašnice]], [[Hostivař]] a [[Zahradní Město]] (část [[Záběhlice|Záběhlic]]). Místní národní výbory se krátce navrátily k označení obvodní rada.

Od roku 1949 bylo území Prahy rozděleno podle vládního nařízení č. 79/1949 Sb.<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb26-49.pdf Nařízení č. 79/1949 Sb.] z 31. března [[1949]], o rozdělení území hlavního města Prahy pro účely veřejné správy</ref> na 16 obvodů, jejichž hranice se již vzdálily od hranic dosavadních čtvrtí (katastrálních území) a v jejichž čele stanuly obvodní národní výbory.

V roce 1960 bylo v rámci změny krajů a okresů na území celé republiky zavedeno v Praze 10 obvodů, které byly územními, správními i samosprávnými jednotkami. Hlavní město Praha získalo status kraje, obvody status okresů. Zároveň byly připojeny obce Čimice (do Prahy 8) a Ruzyně (do Prahy 6).

Obce připojené k Praze v letech 1968, 1970 a 1974 byly sice začleněny do přilehlých obvodů, avšak zároveň si ponechaly vlastní místní národní výbory. V letech 1998–2002 byl systém samosprávy postupně transformován tak, že vzniklo 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů. Původních 10 obvodů platí již jen jako soudní obvody a pro některé vedlejší účely, například označování budov nebo organizace pošt, technicko-správních organizací a podobně.

O rozšiřování a členění Prahy podrobněji v článku [[Části Prahy]].

== Litearatura ==
* kolektiv autorů, ''Dějiny Prahy II.'', nakl. Paseka 1998, ISBN 80-7185-144-2

== Související články ==
* [[Dějiny Prahy]]
* [[Růst města Prahy]]
* [[Velké Brno]]
* [[Velká Olomouc]]

== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Prahy]]

Velká Praha - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Nový článek...