Velká vlastenecká válka - Historie editací

Sysop: ++

2023-06-22T19:10:39Z

Sysop: ++

2023-06-22T19:07:32Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 19:07
Řádka 43:		Řádka 43:
	== Konflikt ==		== Konflikt ==
	[[Soubor:22jun1941.jpg\|thumb\|260px\|Rozmístění hlavních německých a sovětských jednotek dne [[22. červen\|22. června]] 1941]]		[[Soubor:22jun1941.jpg\|thumb\|260px\|Rozmístění hlavních německých a sovětských jednotek dne [[22. červen\|22. června]] 1941]]
-	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska nacistického [[~~Třetí říše~~\|Německa]] a jeho [[satelitní stát\|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat.<ref>{{Citace monografie	+	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska nacistického [[Nacistické Německo\|Německa]] a jeho [[satelitní stát\|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Merridale		\| příjmení = Merridale
	\| jméno = Catherine		\| jméno = Catherine
Řádka 63:		Řádka 63:

	[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta: 22. 6. až 5. 12. 1941]]		[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta: 22. 6. až 5. 12. 1941]]
-	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[~~Leningrad~~]]em, u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.	+	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.

-	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[~~bitva~~ před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 ~~- 300~~ km na západ<ref>http://www.serpukhov.su/dima/war/eng/ekontr.htm</ref>. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.	+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[Bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 až 260 km na západ<ref>http://www.serpukhov.su/dima/war/eng/ekontr.htm</ref>. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

-	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[~~Třetí říše~~\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.<ref>{{Citace monografie	+	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Merridale		\| příjmení = Merridale
	\| jméno = Catherine		\| jméno = Catherine
Řádka 109:		Řádka 109:
	[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta: srpen 1943 až prosinec 1944]]		[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta: srpen 1943 až prosinec 1944]]
	==Obrat ve válce==		==Obrat ve válce==
-	V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen\|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu\|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden\|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus\|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec\|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[Bitva v Kurském oblouku\|bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec\|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol\|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr\|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen\|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša\|Orše]] a [[Mahiljov\|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor\|1. československá samostatná brigáda]] .	+	V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen\|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Volgograd\|Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu\|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden\|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus\|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec\|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[Bitva v Kurském oblouku\|bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec\|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol\|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr\|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen\|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša\|Orše]] a [[Mahiljov\|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor\|1. československá samostatná brigáda]] .

	=="Na Berlín!"==		=="Na Berlín!"==
Řádka 201:		Řádka 201:
	== Galerie ==		== Galerie ==
	<gallery heights="200" widths="200">		<gallery heights="200" widths="200">
-	Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2B.jpg\|Vztyčení vlajky nad Reichstagem	+	Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2B.jpg\|[[Vztyčení vlajky nad Reichstagem]]
	File:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa		File:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa
	File:Parad pobedy 1945.jpg\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě		File:Parad pobedy 1945.jpg\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě
Řádka 254:		Řádka 254:
	* [http://www.palba.cz/forumfoto/thumbnails.php?album=54&page=2 Mapy Východní fronty] - Mapy v Češtině včetně pozic jednotlivých armádních útvarů		* [http://www.palba.cz/forumfoto/thumbnails.php?album=54&page=2 Mapy Východní fronty] - Mapy v Češtině včetně pozic jednotlivých armádních útvarů
	* [http://www.czechpatriots.com/csmu/indexcz.php Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945)]		* [http://www.czechpatriots.com/csmu/indexcz.php Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945)]
-	* [http://www.ostfront.wz.cz/ Východní fronta 1941 – 1945]
-	* [http://www.borodulincollection.com/war/english/index.html Fotogalerie SSSR 1941 - 1945]
	* [http://download.sovmusic.ru/m32/saintwar.mp3 Svjaščennaja vojna - hymna Velké vlastenecké války]		* [http://download.sovmusic.ru/m32/saintwar.mp3 Svjaščennaja vojna - hymna Velké vlastenecké války]
	* [http://sovmusic.ru/list.php?part=1&category=marsh Sovětské vojenské písně a pochody]		* [http://sovmusic.ru/list.php?part=1&category=marsh Sovětské vojenské písně a pochody]
Řádka 261:		Řádka 259:
	* [http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/468042 Velká vlastenecká katastrofa...]		* [http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/468042 Velká vlastenecká katastrofa...]
	* [http://english.pobediteli.ru/ Animovaná mapa východní fronty]		* [http://english.pobediteli.ru/ Animovaná mapa východní fronty]
-	* [~~http~~://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1 Akt vojenské kapitulace Německa (1)], [~~http~~://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka Akt vojenské kapitulace Německa (2)]	+	* [https://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1 Akt vojenské kapitulace Německa (1)]
-	* ~~[http~~://~~fufla~~.~~net~~.ru/~~forum~~/18-~~14490~~-~~1 Americko-sovětský dokumentární seriál z roku 1978 Velká vlastenecká/Neznámá válka (Великая Отечественная/The Unknown War)]~~	+	* [https://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka Akt vojenské kapitulace Německa (2)]
-	* ~~[http~~://~~unknown-war~~.~~com~~/ ~~Neznámá válka~~ na ~~DVD (anglicky)]~~	+	* https://www.fronta.cz/kalendar/zahajeni-operace-barbarossa Zahájení operace Barbarossa 22. 6. 1941 – 82 let
		+	* https://www.fronta.cz/pomer-tankovych-sil-na-vychodni-fronte-22-cervna-1941 Poměr tankových sil na východní frontě 22. června 1941

Sysop: Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

2023-06-22T17:12:01Z

Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:12
Řádka 114:		Řádka 114:
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]
	[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]		[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]
-	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. Politruci, kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].	+	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. Politruci, kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Nacistické Německo\|Třetí říše]].

	[[14. leden\|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu\|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen\|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války – [[operace Bagration\|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko\|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko\|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo\|Československa]], [[Maďarsko\|Maďarska]] a [[Rumunsko\|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie\|Moldávii]] a [[Rumunsko\|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko\|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]].		[[14. leden\|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu\|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen\|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války – [[operace Bagration\|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko\|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko\|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo\|Československa]], [[Maďarsko\|Maďarska]] a [[Rumunsko\|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie\|Moldávii]] a [[Rumunsko\|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko\|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]].

-	8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání\|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko\|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie\|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko\|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko\|Pruska]] a vstoupila na území [[Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.	+	8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání\|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko\|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie\|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko\|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko\|Pruska]] a vstoupila na území [[Nacistické Německo\|Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.

	12. ledna [[1945]] zahájila Rudá armáda [[Viselsko-oderská operace\|Viselsko - oderskou operaci]], při níž během 14 dnů postoupila až k [[Odra\|Odře]]. 13. ledna začala konečná fáze útoku na východní [[Prusko]], která skončila až 25. dubna dobytím [[Kaliningrad\|Královce]]. V únoru pokračovaly útoky sovětských vojsk v Maďarsku a na Slovensku, v březnu se přenesly boje do [[Rakousko\|Rakouska]] a v dubnu na [[Morava\|Moravu]]. Dne 16. dubna začala [[bitva o Berlín]], která skončila kapitulací berlínské posádky dne [[2. květen\|2. května]] 1945. [[8. květen\|8. května]] byl v Berlíně podepsán kapitulační akt za přítomnosti všech zástupců protifašistické koalice. [[9. květen\|9. května]] pronikly jednotky Rudé armády do [[Praha\|Prahy]] a v [[Čechy\|Čechách]] likvidovaly ohniska odporu až do 11. května.		12. ledna [[1945]] zahájila Rudá armáda [[Viselsko-oderská operace\|Viselsko - oderskou operaci]], při níž během 14 dnů postoupila až k [[Odra\|Odře]]. 13. ledna začala konečná fáze útoku na východní [[Prusko]], která skončila až 25. dubna dobytím [[Kaliningrad\|Královce]]. V únoru pokračovaly útoky sovětských vojsk v Maďarsku a na Slovensku, v březnu se přenesly boje do [[Rakousko\|Rakouska]] a v dubnu na [[Morava\|Moravu]]. Dne 16. dubna začala [[bitva o Berlín]], která skončila kapitulací berlínské posádky dne [[2. květen\|2. května]] 1945. [[8. květen\|8. května]] byl v Berlíně podepsán kapitulační akt za přítomnosti všech zástupců protifašistické koalice. [[9. květen\|9. května]] pronikly jednotky Rudé armády do [[Praha\|Prahy]] a v [[Čechy\|Čechách]] likvidovaly ohniska odporu až do 11. května.

Sysop: ++

2023-06-22T17:09:37Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:09
Řádka 62:		Řádka 62:
	* organizování [[partyzánská válka\|partyzánského boje]]		* organizování [[partyzánská válka\|partyzánského boje]]

-	[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta 22. ~~červen~~ až 5. ~~prosinec~~ 1941]]	+	[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta: 22. 6. až 5. 12. 1941]]
	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Leningrad]]em, u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.		Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Leningrad]]em, u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.

Řádka 107:		Řádka 107:
	}}</ref>		}}</ref>

-	[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta, srpen 1943 až prosinec 1944]]	+	[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta: srpen 1943 až prosinec 1944]]
	==Obrat ve válce==		==Obrat ve válce==
-	V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen\|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu\|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden\|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus\|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec\|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec\|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol\|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr\|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen\|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša\|Orše]] a [[Mahiljov\|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor\|1. československá samostatná brigáda]] .	+	V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen\|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu\|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden\|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus\|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec\|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[Bitva v Kurském oblouku\|bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec\|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol\|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr\|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen\|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša\|Orše]] a [[Mahiljov\|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor\|1. československá samostatná brigáda]] .

	=="Na Berlín!"==		=="Na Berlín!"==
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]
	[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]		[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]
-	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. ~~[[politruk\|~~Politruci]], kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].	+	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. Politruci, kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].

-	[[14. leden\|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu\|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen\|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války - [[operace Bagration\|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko\|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko\|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo\|Československa]], [[Maďarsko\|Maďarska]] a [[Rumunsko\|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie\|Moldávii]] a [[Rumunsko\|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko\|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]].	+	[[14. leden\|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu\|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen\|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války – [[operace Bagration\|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko\|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko\|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo\|Československa]], [[Maďarsko\|Maďarska]] a [[Rumunsko\|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie\|Moldávii]] a [[Rumunsko\|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko\|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]].

	8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání\|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko\|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie\|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko\|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko\|Pruska]] a vstoupila na území [[Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.		8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání\|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko\|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie\|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko\|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko\|Pruska]] a vstoupila na území [[Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.
Řádka 143:		Řádka 143:
	[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121a).jpg\|thumb\|220px\|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]		[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121a).jpg\|thumb\|220px\|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]
	[[Soubor:GermanSoldiers.jpg\|thumb\|220px\|Němečtí zajatci Rudé armády]]		[[Soubor:GermanSoldiers.jpg\|thumb\|220px\|Němečtí zajatci Rudé armády]]
-	~~[[File:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|thumb\|220px\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa]]~~	+	[[Soubor:Sov partizans.jpg\|thumb\|220px\|Sovětští partyzáni]]
-	[[Soubor:~~Parad pobedy 1945~~.jpg\|thumb\|220px\|~~Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě~~]]	+
	* [[Operace Barbarossa]]		* [[Operace Barbarossa]]
	** [[Obrana Brestské pevnosti (1941)\|Obrana Brestské pevnosti]]		** [[Obrana Brestské pevnosti (1941)\|Obrana Brestské pevnosti]]
Řádka 199:		Řádka 198:
	* [[Pražská ofenzíva\|Pražská operace]]		* [[Pražská ofenzíva\|Pražská operace]]
	* [[Sovětsko-japonská válka 1945\|Operace Srpnová bouře]]		* [[Sovětsko-japonská válka 1945\|Operace Srpnová bouře]]
		+
		+	== Galerie ==
		+	<gallery heights="200" widths="200">
		+	Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2B.jpg\|Vztyčení vlajky nad Reichstagem
		+	File:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa
		+	File:Parad pobedy 1945.jpg\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě
		+	</gallery>
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=OA7NGp8u-kk}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Great Patriotic Sacred War<br />Великая Отечественная война'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="center"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=vEB7BkPsWOk}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Soviet Patriotic Song (The Sacred War)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />

	== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==		== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==
Řádka 215:		Řádka 233:

	== Velká vlastenecká válka ve filmu a v dokumentech==		== Velká vlastenecká válka ve filmu a v dokumentech==
-	~~[[Soubor:Sov partizans.jpg\|thumb\|220px\|Sovětští partyzáni]]~~
	* [[Nepřítel před branami]]		* [[Nepřítel před branami]]
	* [[Sokolovo]]		* [[Sokolovo]]
Řádka 252:		Řádka 269:
	[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]		[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
	[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]		[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Aktualizace

2021-06-22T13:26:38Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2021, 13:26
Řádka 112:		Řádka 112:

	=="Na Berlín!"==		=="Na Berlín!"==
-	[[Soubor:~~1944 minsk city soviet infantry mounted on tanks~~.jpg\|thumb\|~~Osvobození Minska 1944~~]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]
		+	[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]
	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. [[politruk\|Politruci]], kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].		Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. [[politruk\|Politruci]], kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].

Řádka 122:		Řádka 123:

	==Fenomén zvaný "Velká vlastenecká válka"==		==Fenomén zvaný "Velká vlastenecká válka"==
-	[[Soubor:~~USSROfficerTT33~~.~~JPG~~\|thumb\|Sovětský velitel - žánrový snímek]]	+	[[Soubor:RIAN archive 543 A battalion commander.jpg\|thumb\|220px\|Sovětský velitel (žánrový snímek)]]
	Vítězství ve Velké vlastenecké válce znamenalo pro sovětský lid obrovské zadostiučinění po letech ponížení, teroru, odříkání a ztráty nejbližších. Vždyť [[Počet obětí druhé světové války\|počet obětí]] byl největší ze všech států, které se účastnily [[druhá světová válka\|2. světové války]]. Jejich přesné číslo se nikdy nedalo zcela objektivně zjistit, dle oficiálních statistik činily ztráty [[Sovětský svaz\|SSSR]] přes 23 miliónů osob, z toho téměř 11 miliónů vojáků a kolem 12 milionů civilistů (v tom 1 mil. obětí židovského [[holocaust]]u). Nacistická vojska a zejména jednotky [[Schutzstaffel\|SS]] prováděly v Sovětském svazu Hitlerovu politiku [[rasismus\|rasismu]], [[antislavismus\|antislavismu]] a [[antisemitismus\|antisemitismu]]. Jestliže Stalinova brutální politika před válkou (i po válce) ohrožovala některé skupiny osob (třídní nepřítele, kulaky, nepřítele státního zřízení, příslušníky národnostních menšin), pak [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce\|brutální politika]] nacistického Německa ohrožovala existenci národů Sovětského svazu komplexně. Proto se vůči ní postavili i lidé, kteří v prvním roce války s Hitlerem sympatizovali.		Vítězství ve Velké vlastenecké válce znamenalo pro sovětský lid obrovské zadostiučinění po letech ponížení, teroru, odříkání a ztráty nejbližších. Vždyť [[Počet obětí druhé světové války\|počet obětí]] byl největší ze všech států, které se účastnily [[druhá světová válka\|2. světové války]]. Jejich přesné číslo se nikdy nedalo zcela objektivně zjistit, dle oficiálních statistik činily ztráty [[Sovětský svaz\|SSSR]] přes 23 miliónů osob, z toho téměř 11 miliónů vojáků a kolem 12 milionů civilistů (v tom 1 mil. obětí židovského [[holocaust]]u). Nacistická vojska a zejména jednotky [[Schutzstaffel\|SS]] prováděly v Sovětském svazu Hitlerovu politiku [[rasismus\|rasismu]], [[antislavismus\|antislavismu]] a [[antisemitismus\|antisemitismu]]. Jestliže Stalinova brutální politika před válkou (i po válce) ohrožovala některé skupiny osob (třídní nepřítele, kulaky, nepřítele státního zřízení, příslušníky národnostních menšin), pak [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce\|brutální politika]] nacistického Německa ohrožovala existenci národů Sovětského svazu komplexně. Proto se vůči ní postavili i lidé, kteří v prvním roce války s Hitlerem sympatizovali.

Řádka 140:		Řádka 141:

	== Bitvy Velké vlastenecké války ==		== Bitvy Velké vlastenecké války ==
-	[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-~~121~~).jpg\|thumb\|220px\|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]	+	[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121a).jpg\|thumb\|220px\|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]
-	[[Soubor:~~GermanPOW1945~~.jpg\|thumb\|220px\|Němečtí zajatci Rudé armády]]	+	[[Soubor:GermanSoldiers.jpg\|thumb\|220px\|Němečtí zajatci Rudé armády]]
-	[[~~Image~~:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|thumb\|220px\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa]]	+	[[File:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|thumb\|220px\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa]]
	[[Soubor:Parad pobedy 1945.jpg\|thumb\|220px\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě]]		[[Soubor:Parad pobedy 1945.jpg\|thumb\|220px\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě]]
	* [[Operace Barbarossa]]		* [[Operace Barbarossa]]
Řádka 248:		Řádka 249:


-	{{Flickr\|~~Battles~~+of+~~Eastern+Front~~}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Great+Patriotic+War}}{{Commonscat\|Great Patriotic War}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]		[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
	[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]		[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

Sysop: + Vylepšení

2018-11-08T13:47:48Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 8. 11. 2018, 13:47
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:EasternFrontWWIIcolage.png\|thumb\|260px\|Fotografická koláž:1. Sovětský tank v Berlíně, poblíž Braniborské brány. 2. Německé tanky během [[Bitva v Kurském oblouku\|bojů u Kurska]] 3. Zničené budovy během [[Bitva u Stalingradu\|bitvy o Stalingrad]] 4. Německé [[Junkers Ju 87\|Štuky]] během bombardovacího náletu. 5. Německý generál [[Wilhelm Keitel]] podepisuje kapitulaci Německa. 6. Německá [[Einsatzgruppen\|komanda smrti]] během vyhlazovací akce proti Ukrajinským židům]]		[[Soubor:EasternFrontWWIIcolage.png\|thumb\|260px\|Fotografická koláž:1. Sovětský tank v Berlíně, poblíž Braniborské brány. 2. Německé tanky během [[Bitva v Kurském oblouku\|bojů u Kurska]] 3. Zničené budovy během [[Bitva u Stalingradu\|bitvy o Stalingrad]] 4. Německé [[Junkers Ju 87\|Štuky]] během bombardovacího náletu. 5. Německý generál [[Wilhelm Keitel]] podepisuje kapitulaci Německa. 6. Německá [[Einsatzgruppen\|komanda smrti]] během vyhlazovací akce proti Ukrajinským židům]]
-	'''Velká vlastenecká válka''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[~~Velkoněmecká říše~~\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[~~Třetí říše~~\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].	+	'''Velká vlastenecká válka''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

	== Předehra ==		== Předehra ==
Řádka 140:		Řádka 140:

	== Bitvy Velké vlastenecké války ==		== Bitvy Velké vlastenecké války ==
-	[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121).jpg\|thumb\|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]	+	[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121).jpg\|thumb\|220px\|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]
-	[[Soubor:GermanPOW1945.jpg\|thumb\|Němečtí zajatci Rudé armády]]	+	[[Soubor:GermanPOW1945.jpg\|thumb\|220px\|Němečtí zajatci Rudé armády]]
-	[[Image:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|thumb\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa]]	+	[[Image:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg\|thumb\|220px\|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa]]
-	[[Soubor:Parad pobedy 1945.jpg\|thumb\|~~right~~\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě]]	+	[[Soubor:Parad pobedy 1945.jpg\|thumb\|220px\|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě]]
	* [[Operace Barbarossa]]		* [[Operace Barbarossa]]
	** [[Obrana Brestské pevnosti (1941)\|Obrana Brestské pevnosti]]		** [[Obrana Brestské pevnosti (1941)\|Obrana Brestské pevnosti]]
Řádka 200:		Řádka 200:

	== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==		== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==
-	[[Soubor:BM 13 and BM 21 TBiU 7.jpg\|thumb\|Gardový raketomet "Kaťuša" - Stalinovy varhany]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B22359, Russland, Kampf um Stalingrad, Panzer T34.jpg\|thumb\|220px\|[[T-34]] ve Stalingradu]]
		+	[[Soubor:BM 13 and BM 21 TBiU 7.jpg\|thumb\|220px\|Gardový raketomet "Kaťuša" - Stalinovy varhany]]
	* [[BM 13-16 Kaťuša\|Raketomet BM 13-16 Kaťuša]]		* [[BM 13-16 Kaťuša\|Raketomet BM 13-16 Kaťuša]]
	* Střední tank [[T-34]]		* Střední tank [[T-34]]
Řádka 213:		Řádka 214:

	== Velká vlastenecká válka ve filmu a v dokumentech==		== Velká vlastenecká válka ve filmu a v dokumentech==
-	[[Soubor:Sov partizans.jpg\|thumb\|Sovětští partyzáni]]	+	[[Soubor:Sov partizans.jpg\|thumb\|220px\|Sovětští partyzáni]]
	* [[Nepřítel před branami]]		* [[Nepřítel před branami]]
	* [[Sokolovo]]		* [[Sokolovo]]
Řádka 228:		Řádka 229:
	* [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války]]		* [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války]]
	* [[Generalplan Ost]]		* [[Generalplan Ost]]
-
-	~~==Doporučená literatura==~~
-	~~[[File:T34 85 4.jpg\|thumb\|Tank T-34 v Berlíně]]~~

	== Reference ==		== Reference ==

GVC Sobek: Flickr, mapy a jiné

2016-01-06T16:13:36Z

Flickr, mapy a jiné

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2016, 16:13
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Soviet soldiers moving at Stalingrad~~.~~jpg~~\|thumb\|~~right~~\|~~upright=~~1.~~5\|Sovětská pěchota~~ v ~~průběhu~~ bojů o Stalingrad]]	+	[[Soubor:EasternFrontWWIIcolage.png\|thumb\|260px\|Fotografická koláž:1. Sovětský tank v Berlíně, poblíž Braniborské brány. 2. Německé tanky během [[Bitva v Kurském oblouku\|bojů u Kurska]] 3. Zničené budovy během [[Bitva u Stalingradu\|bitvy o Stalingrad]] 4. Německé [[Junkers Ju 87\|Štuky]] během bombardovacího náletu. 5. Německý generál [[Wilhelm Keitel]] podepisuje kapitulaci Německa. 6. Německá [[Einsatzgruppen\|komanda smrti]] během vyhlazovací akce proti Ukrajinským židům]]
	'''Velká vlastenecká válka''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Velkoněmecká říše\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Třetí říše\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].		'''Velká vlastenecká válka''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Velkoněmecká říše\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Třetí říše\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

Řádka 42:		Řádka 42:

	== Konflikt ==		== Konflikt ==
-	[[~~Image~~:~~Battle of moscow06~~.jpg\|thumb\|~~Přípravy na obranu Moskvy~~]]	+	[[Soubor:22jun1941.jpg\|thumb\|260px\|Rozmístění hlavních německých a sovětských jednotek dne [[22. červen\|22. června]] 1941]]
	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska nacistického [[Třetí říše\|Německa]] a jeho [[satelitní stát\|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat.<ref>{{Citace monografie		Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska nacistického [[Třetí říše\|Německa]] a jeho [[satelitní stát\|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Merridale		\| příjmení = Merridale
Řádka 62:		Řádka 62:
	* organizování [[partyzánská válka\|partyzánského boje]]		* organizování [[partyzánská válka\|partyzánského boje]]

-	[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png\|thumb\|~~upright=1.7~~\|Východní fronta 22. červen až 5. prosinec 1941]]	+	[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta 22. červen až 5. prosinec 1941]]
	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Leningrad]]em, u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.		Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Leningrad]]em, u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.

Řádka 107:		Řádka 107:
	}}</ref>		}}</ref>

-	[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png\|thumb\|~~upright=1.7~~\|Východní fronta, srpen 1943 až prosinec 1944]]	+	[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png\|thumb\|260px\|Východní fronta, srpen 1943 až prosinec 1944]]
	==Obrat ve válce==		==Obrat ve válce==
	V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen\|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu\|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden\|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus\|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec\|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec\|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol\|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr\|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen\|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša\|Orše]] a [[Mahiljov\|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor\|1. československá samostatná brigáda]] .		V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen\|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu\|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden\|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus\|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec\|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec\|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol\|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr\|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen\|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša\|Orše]] a [[Mahiljov\|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor\|1. československá samostatná brigáda]] .
Řádka 250:		Řádka 250:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Battles+of+Eastern+Front}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]		[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
	[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]		[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

Sysop: + Vylepšení

2015-04-06T15:10:09Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2015, 15:10
Řádka 201:		Řádka 201:
	== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==		== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==
	[[Soubor:BM 13 and BM 21 TBiU 7.jpg\|thumb\|Gardový raketomet "Kaťuša" - Stalinovy varhany]]		[[Soubor:BM 13 and BM 21 TBiU 7.jpg\|thumb\|Gardový raketomet "Kaťuša" - Stalinovy varhany]]
-	* [[Raketomet BM 13-16 Kaťuša]]	+	* [[BM 13-16 Kaťuša\|Raketomet BM 13-16 Kaťuša]]
	* Střední tank [[T-34]]		* Střední tank [[T-34]]
	* Těžký tank [[IS-2]]		* Těžký tank [[IS-2]]
Řádka 226:		Řádka 226:
	* Stalin		* Stalin
	* [[Válečné zločiny Sovětského svazu za druhé světové války]]		* [[Válečné zločiny Sovětského svazu za druhé světové války]]
-	* [[~~Německé válečné~~ zločiny ve druhé světové ~~válce~~]]	+	* [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války]]
	* [[Generalplan Ost]]		* [[Generalplan Ost]]

	==Doporučená literatura==		==Doporučená literatura==
-	[[~~Image:Soviet Offensive Moscow December 1941.jpg\|thumb\|Protiútok Rudé armády u Moskvy]]~~	+	[[File:T34 85 4.jpg\|thumb\|Tank T-34 v Berlíně]]
-	~~[[Image~~:T34 85 4.jpg\|thumb\|Tank T-34 v Berlíně]]	+

	== Reference ==		== Reference ==
Řádka 239:		Řádka 238:
	* [http://www.palba.cz/forumfoto/thumbnails.php?album=54&page=2 Mapy Východní fronty] - Mapy v Češtině včetně pozic jednotlivých armádních útvarů		* [http://www.palba.cz/forumfoto/thumbnails.php?album=54&page=2 Mapy Východní fronty] - Mapy v Češtině včetně pozic jednotlivých armádních útvarů
	* [http://www.czechpatriots.com/csmu/indexcz.php Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945)]		* [http://www.czechpatriots.com/csmu/indexcz.php Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945)]
-	* [http://www.ostfront.wz.cz/ Východní fronta 1941 - 1945]	+	* [http://www.ostfront.wz.cz/ Východní fronta 1941 – 1945]
	* [http://www.borodulincollection.com/war/english/index.html Fotogalerie SSSR 1941 - 1945]		* [http://www.borodulincollection.com/war/english/index.html Fotogalerie SSSR 1941 - 1945]
	* [http://download.sovmusic.ru/m32/saintwar.mp3 Svjaščennaja vojna - hymna Velké vlastenecké války]		* [http://download.sovmusic.ru/m32/saintwar.mp3 Svjaščennaja vojna - hymna Velké vlastenecké války]

Sysop: 1 revizi

2013-10-06T10:08:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 10. 2013, 10:08

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-02T17:17:55Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Soviet soldiers moving at Stalingrad.jpg|thumb|right|upright=1.5|Sovětská pěchota v průběhu bojů o Stalingrad]]
'''Velká vlastenecká válka''' je zevšeobecnělý [[Ruština|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz|SSSR]] s [[Velkoněmecká říše|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka|druhé světové války]], které začalo [[22. červen|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz|SSSR]] ze strany [[Třetí říše|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace|kapitulací]] [[8. květen|8. května]] [[1945]].

== Předehra ==
Již v roce [[1940]] nařídil Adolf Hitler zpracovat plán útoku na [[Sovětský svaz]], který dostal název „[[Operace Barbarossa]].“ Stalin zprávám o chystaném útoku odmítal věřit a dělal vše, aby Adolfa Hitlera, s nímž měl uzavřený [[Pakt Ribbentrop-Molotov|pakt o neútočení]], nevyprovokoval.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref> Byl si totiž vědom toho, že [[Sovětský svaz]] nebyl na válku zcela připraven, a to i přesto, že jeho lidský potenciál byl obrovský a množství techniky dosahovalo horentních čísel. Problém však spočíval v tom, že [[Rudá armáda]] byla po Stalinových čistkách, při nichž na popravištích nebo v [[gulag|gulazích]] skončilo zhruba 30 - 40 tisíc důstojníků,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref> zdecimovaná po všech stránkách. Armáda ztratila své know-how a byla totálně neschopná vést jakýkoliv efektivní boj.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Winchester
| jméno = Charles
| odkaz na autora =
| rok = 2005
| titul = Východní fronta : Hitlerova válka v Rusku 1941–1945
| vydání = 1
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| počet stran = 159
| stránky =
| isbn = 80-251-0802-3
}}</ref> Vojenské jednotky ještě nebyly zcela přezbrojeny, většina vojenské techniky byla zastaralá. To vše se odrazilo již ve válce proti [[Finsko|Finsku]], kdy početnější a lépe vyzbrojená Rudá armáda nedokázala Finy v [[Zimní válka|Zimní válce]] dlouho porazit.

== Konflikt ==
[[Image:Battle of moscow06.jpg|thumb|Přípravy na obranu Moskvy]]
Dne [[22. červen|22. června]] 1941 zahájila vojska nacistického [[Třetí říše|Německa]] a jeho [[satelitní stát|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref> Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.

Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:
* evakuace obyvatel a zařízení průmyslových závodů do východních oblastí země
* přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu
* organizování [[partyzánská válka|partyzánského boje]]

[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png|thumb|upright=1.7|Východní fronta 22. červen až 5. prosinec 1941]]
Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Leningrad]]em, u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní<ref>http://www.saint-petersburg.com/history/siege.asp</ref>.

Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva|Moskvě]]. [[6. prosinec|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ<ref>http://www.serpukhov.su/dima/war/eng/ekontr.htm</ref>. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Třetí říše|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]] vůči německým civilistům.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref>

V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Třetí říše|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 tisíc osob.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Winchester
| jméno = Charles
| odkaz na autora =
| rok = 2005
| titul = Východní fronta : Hitlerova válka v Rusku 1941–1945
| vydání = 1
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| počet stran = 159
| stránky =
| isbn = 80-251-0802-3
}}</ref> Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref>

[[Soubor:Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png|thumb|upright=1.7|Východní fronta, srpen 1943 až prosinec 1944]]
==Obrat ve válce==
V květnu [[1942]] se rozhořely boje kolem [[Charkov]]a, při nichž byla [[Rudá armáda]] nucena ustoupit. [[28. červen|28. června]] zahájili [[Němci]] velkou letní ofenzívu, která byla vedena jižním směrem na [[Voroněž]], [[Stalingrad]] a [[Kavkaz]]. [[Bitva u Stalingradu|Bitva o Stalingrad]] začala [[13. září]] a boje o město trvaly dva měsíce. [[19. listopad]]u zahájila [[Rudá armáda]] protiútok, při kterém došlo k obklíčení 300 000<ref>http://www.vectorsite.net/twsnow_08.html</ref> německých vojáků a zásadnímu obratu ve Velké vlastenecké válce. [[1. leden|1. ledna]] [[1943]] sovětská vojska zahájila ofenzívu na osvobození [[Kavkaz]]u, a do konce ledna zlikvidovala stalingradský kotel, přičemž zajala 90 tisíc německých vojáků a polního maršála [[Friedrich Paulus|Pauluse]]. Počátkem února zahájila [[Rudá armáda]] ofenzívu, při níž byla osvobozena města [[Kursk]], [[Charkov]] a [[Rostov na Donu]]. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února, 15. března německá armáda dokonce dobyla město [[Charkov]] zpět do svých rukou. Dne [[5. červenec|5. července]] [[1943]] zahájila německá armáda operaci '''Citadela''', která vešla do dějin jako [[bitva u Kurska]]. Dne [[12. červenec|12. července]] se u vsi [[Prochorovka]] odehrála největší tanková bitva v dějinách . Při ní přešla Rudá armáda do protiútoku a byla tak zahájena operace '''Kutuzov''' - operace, při níž měla<br /> být vyrovnána fronta v oblastech kolem [[Orjol|Orjolu]], [[Belgorod]]u a [[Charkov]]a. V září překročila sovětská vojska v [[Bitva o Dněpr|bitvě o Dněpr]] na několika místech řeku [[Dněpr]], která se měla stát německým východním valem. [[2. říjen|2. října]] byla v rámci [[Operace Suvorov]] osvobozena smolenská oblast a [[Rudá armáda]] postupovala k [[Vicebsk]]u, [[Orša|Orše]] a [[Mahiljov|Mogilev]]u. [[3. listopad]]u byl zahájen útok na [[Kyjev]], jehož se účastnila i [[1. československý armádní sbor|1. československá samostatná brigáda]] .

=="Na Berlín!"==
[[Soubor:1944 minsk city soviet infantry mounted on tanks.jpg|thumb|Osvobození Minska 1944]]
Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. [[politruk|Politruci]], kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].

[[14. leden|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války - [[operace Bagration|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo|Československa]], [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Rumunsko|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie|Moldávii]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko|Maďarska]].

8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko|Pruska]] a vstoupila na území [[Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.

12. ledna [[1945]] zahájila Rudá armáda [[Viselsko-oderská operace|Viselsko - oderskou operaci]], při níž během 14 dnů postoupila až k [[Odra|Odře]]. 13. ledna začala konečná fáze útoku na východní [[Prusko]], která skončila až 25. dubna dobytím [[Kaliningrad|Královce]]. V únoru pokračovaly útoky sovětských vojsk v Maďarsku a na Slovensku, v březnu se přenesly boje do [[Rakousko|Rakouska]] a v dubnu na [[Morava|Moravu]]. Dne 16. dubna začala [[bitva o Berlín]], která skončila kapitulací berlínské posádky dne [[2. květen|2. května]] 1945. [[8. květen|8. května]] byl v Berlíně podepsán kapitulační akt za přítomnosti všech zástupců protifašistické koalice. [[9. květen|9. května]] pronikly jednotky Rudé armády do [[Praha|Prahy]] a v [[Čechy|Čechách]] likvidovaly ohniska odporu až do 11. května.

==Fenomén zvaný "Velká vlastenecká válka"==
[[Soubor:USSROfficerTT33.JPG|thumb|Sovětský velitel - žánrový snímek]]
Vítězství ve Velké vlastenecké válce znamenalo pro sovětský lid obrovské zadostiučinění po letech ponížení, teroru, odříkání a ztráty nejbližších. Vždyť [[Počet obětí druhé světové války|počet obětí]] byl největší ze všech států, které se účastnily [[druhá světová válka|2. světové války]]. Jejich přesné číslo se nikdy nedalo zcela objektivně zjistit, dle oficiálních statistik činily ztráty [[Sovětský svaz|SSSR]] přes 23 miliónů osob, z toho téměř 11 miliónů vojáků a kolem 12 milionů civilistů (v tom 1 mil. obětí židovského [[holocaust]]u). Nacistická vojska a zejména jednotky [[Schutzstaffel|SS]] prováděly v Sovětském svazu Hitlerovu politiku [[rasismus|rasismu]], [[antislavismus|antislavismu]] a [[antisemitismus|antisemitismu]]. Jestliže Stalinova brutální politika před válkou (i po válce) ohrožovala některé skupiny osob (třídní nepřítele, kulaky, nepřítele státního zřízení, příslušníky národnostních menšin), pak [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce|brutální politika]] nacistického Německa ohrožovala existenci národů Sovětského svazu komplexně. Proto se vůči ní postavili i lidé, kteří v prvním roce války s Hitlerem sympatizovali.

Ohromné ztráty sovětských vojáků byly nejen důsledkem toho, že Sovětský svaz nesl hlavní tíhu bojů v [[Evropa|Evropě]], ale i svým způsobem částečně i důsledkem Stalinových rozhodnutí. V prvních dvou letech války doznívala zastaralá vojenská doktrína, kdy docházelo k nesmyslným obětem i tam, kde to nebylo nutné. V druhé polovině války se již vojenští velitelé většinou naučili své vojáky šetřit, ale byly tu Stalinovy rozkazy, který si přál určitá města a oblasti osvobodit v daném termínu (např. při příležitosti nějakého výročí), a pak šly obavy o nadměrné ztráty stranou. Kromě ztrát na životech došlo v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] i k jiným lidským ztrátám - většina rodin ztratila někoho blízkého, lidé byli násilím posíláni na nucené otrocké práce do nacistického [[Německo|Německa]], mladé ženy byly násilím odvlékány do veřejných domů pro německé vojáky atd.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref> Obrovské množství lidí přicházelo o střechu nad hlavou i o majetek v důsledku vypalování vesnic nacistickými vojáky. Za války došlo k masívnímu přesunu zbrojní výroby i osob do východních částí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kde vznikly obrovské výrobní komplexy, podřízené válečné výrobě. Zde lidé prakticky pracovali 12 - 16 hodin denně 7 dnů v týdnu . Na okupovaném území byly německou armádou napáchány obrovské škody, německá vojska uplatňovala taktiku spálené země, při níž bylo ukradeno to, co se dalo odvézt, vše ostatní bylo zničeno. Všechna tato utrpení a strádání, ale i osvobození a vítězství, zanechala v dějinách [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] i v dějinách lidstva fenomén, Rusy nazývaný Velká vlastenecká válka.

== Bitvy Velké vlastenecké války ==
[[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121).jpg|thumb|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Američanů a Sovětů za celou válku]]
[[Soubor:GermanPOW1945.jpg|thumb|Němečtí zajatci Rudé armády]]
[[Image:Wilhelm Keitel Kapitulation.jpg|thumb|Wilhelm Keitel podepisuje kapitulaci nacistického Německa]]
[[Soubor:Parad pobedy 1945.jpg|thumb|right|Přehlídka vítězství 24. června 1945 na Rudém náměstí v Moskvě]]
* [[Operace Barbarossa]]
** [[Obrana Brestské pevnosti (1941)|Obrana Brestské pevnosti]]
** [[Bitva u Białystoku a Minsku]]
** [[Bitva u Brodů]]
** [[Bitva u Smolenska]]
** [[Bitva o Kyjevský kotel]]
** [[Bitva před Moskvou]]
* [[Pokračovací válka]]
* [[Obležení Leningradu]]
* [[Bitva o Sevastopol]]
* [[Bitva o Rostov]]
* [[Kerčsko-feodosijská operace]]
* [[Děmjanský kotel]]
* [[Druhá bitva o Charkov]]
* [[Operace Blau]]
* [[Bitva u Voroněže]]
* [[Bitva o Ržev]]
* [[Bitva o Kavkaz]]
* [[Bitva u Stalingradu|Bitva o Stalingrad]]
* [[Operace Uran]]
* [[Operace Saturn]]
* [[Bitva o Velikije Luki]]
* [[Operace Mars]]
* [[Mansteinova jarní ofenzíva]]
** [[Bitva u Sokolova]]
* [[Bitva v Kurském oblouku]]
* [[Operace Kutuzov]]
* [[Operace Suvorov]]
* [[Bitva o Dněpr]]
** [[Bitva o Kyjev]]
* [[Žitomírsko-berdičevská operace]]
* [[Leningradsko-novgorodská operace]]
* [[Korsuň-ševčenkovská operace]]
* [[Bitva u Kamence Podolského]]
* [[Krymská operace]]
* [[Operace Bagration]]
* [[Bitva v oblasti Tali-Ihantala]]
* [[Lvovsko-sandoměřská operace]]
* [[Jasko-kišiněvská operace]]
* [[Karpatsko-dukelská operace]]
* [[Baltická operace]]
* [[Bělehradská operace]]
* [[Budapešťská operace]]
**[[Operace Jarní probuzení]]
* [[Viselsko-oderská operace]]
* [[Východopruská operace]]
* [[Východopomořanská operace]]
* [[Ostravsko-opavská operace]]
* [[Hornoslezská operace]]
* [[Bratislavsko-brněnská operace]]
* [[Vídeňská operace]]
* [[Bitva o Berlín]]
* [[Pražská ofenzíva|Pražská operace]]
* [[Sovětsko-japonská válka 1945|Operace Srpnová bouře]]

== Legendární zbraně Velké vlastenecké války ==
[[Soubor:BM 13 and BM 21 TBiU 7.jpg|thumb|Gardový raketomet "Kaťuša" - Stalinovy varhany]]
* [[Raketomet BM 13-16 Kaťuša]]
* Střední tank [[T-34]]
* Těžký tank [[IS-2]]
* Samohybné dělo [[SU-152]]
* Bitevní letadlo [[Iljušin Il-2]] Šturmovik
* Stíhací letadlo [[Jakovlev Jak-9]]
* [[Samopal PPŠ-41 Špagin]]
* [[122 mm houfnice M1938 (M-30)|Houfnice M-30 ráže 122 mm]]
* [[Protitankový kanón 45 mm vzor 42|Protitankový kanón ráže 45 mm]]
* [[Ponorka třídy S]]

== Velká vlastenecká válka ve filmu a v dokumentech==
[[Soubor:Sov partizans.jpg|thumb|Sovětští partyzáni]]
* [[Nepřítel před branami]]
* [[Sokolovo]]
* [[Osvobození Prahy]]
* Dokumentární dvacetidílný seriál [[Velká vlastenecká válka / Neznámá válka]]
* Boj o Moskvu - Agrese
* Boj o Moskvu - Tajfun
* Stalingrad, film Jurije Ozerova
* Osvobození I-V

== Související články ==
* Stalin
* [[Válečné zločiny Sovětského svazu za druhé světové války]]
* [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce]]
* [[Generalplan Ost]]

==Doporučená literatura==
[[Image:Soviet Offensive Moscow December 1941.jpg|thumb|Protiútok Rudé armády u Moskvy]]
[[Image:T34 85 4.jpg|thumb|Tank T-34 v Berlíně]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.palba.cz/viewforum.php?f=7 Východní fronta v detailech,včetně akcí mezi klíč.bitvami]
* [http://www.palba.cz/forumfoto/thumbnails.php?album=54&page=2 Mapy Východní fronty] - Mapy v Češtině včetně pozic jednotlivých armádních útvarů
* [http://www.czechpatriots.com/csmu/indexcz.php Československé vojenské jednotky v SSSR (1942-1945)]
* [http://www.ostfront.wz.cz/ Východní fronta 1941 - 1945]
* [http://www.borodulincollection.com/war/english/index.html Fotogalerie SSSR 1941 - 1945]
* [http://download.sovmusic.ru/m32/saintwar.mp3 Svjaščennaja vojna - hymna Velké vlastenecké války]
* [http://sovmusic.ru/list.php?part=1&category=marsh Sovětské vojenské písně a pochody]
* [http://www.fronta.cz/propaganda/velka-vlastenecka-valka-1941 Velká vlastenecká válka - plakáty]
* [http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/468042 Velká vlastenecká katastrofa...]
* [http://english.pobediteli.ru/ Animovaná mapa východní fronty]
* [http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1 Akt vojenské kapitulace Německa (1)], [http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka Akt vojenské kapitulace Německa (2)]
* [http://fufla.net.ru/forum/18-14490-1 Americko-sovětský dokumentární seriál z roku 1978 Velká vlastenecká/Neznámá válka (Великая Отечественная/The Unknown War)]
* [http://unknown-war.com/ Neznámá válka na DVD (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:12
Řádka 114:		Řádka 114:
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad Recolored.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Bitva u Stalingradu\|ve Stalingradu]]]]
	[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]		[[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg\|thumb\|220px\|Útok sovětské pěchoty [[Budapešťská operace\|v Budapešti]]]]
-	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. Politruci, kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Třetí říše]].	+	Do roku [[1944]] vstupovala [[Rudá armáda]] se značnou sebedůvěrou a silou. Už se nejednalo o armádu, zmítanou neustálými neúspěchy, neschopností vedení a důstojnického sboru, absencí zbraní a vybavení, ale o vojsko, které vyspělo po stránce morální, taktické i technické. [[Sovětský svaz]] vyráběl velký počet tanků, samohybných děl, letounů, ručních zbraní, vozidel i ostatní potřebné techniky, přičemž její kvalita neustále stoupala. Do země proudilo značné množství obrněných i neobrněných vozidel, tahačů, transportérů, tanků i letadel z [[Spojené království\|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké\|USA]]<ref>http://www.feldgrau.com/econo.html</ref>. Vojáci, kteří přežili rok [[1943]], se stali zkušenými veterány, kteří nebyli o nic horší, než jejich protivníci. Nejvíce zkušeností nabyli frontoví nižší důstojníci, kteří dokázali svým vojákům efektivně velet. Politruci, kteří tak neblaze zasahovali do vedení bojů v prvním roce války, měli značně okleštěné pravomoci. Tato mobilní a dobře vybavená [[armáda]] začala roku [[1944]] ohromné tažení, které skončilo v roce následujícím až v hlavním městě [[Nacistické Německo\|Třetí říše]].

	[[14. leden\|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu\|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen\|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války – [[operace Bagration\|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko\|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko\|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo\|Československa]], [[Maďarsko\|Maďarska]] a [[Rumunsko\|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie\|Moldávii]] a [[Rumunsko\|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko\|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]].		[[14. leden\|14. ledna]] roku [[1944]] byla zahájena [[Leningradsko-novgorodská operace]], při níž došlo k prolomení [[obležení Leningradu\|blokády Leningradu]] a zahnání německých vojsk na jihozápad. [[9. květen\|9. května]] byl osvobozen [[Sevastopol]]. 20. června zahájila [[Rudá armáda]] jednu z největších bitev 2. světové války – [[operace Bagration\|operaci Bagration]], při níž sovětská vojska pronikla na severu na území [[Polsko\|Polska]] a k hranicím východního [[Prusko\|Pruska]], na jihu k hranicím [[Československo\|Československa]], [[Maďarsko\|Maďarska]] a [[Rumunsko\|Rumunska]]. 20. srpna začala [[Jasko-kišiněvská operace]], při níž došlo k rozbití německých vojsk v [[Moldávie\|Moldávii]] a [[Rumunsko\|Rumunsku]]. Během 10 dnů bylo [[Rumunsko]] poraženo a jeho armáda se přidala na stranu Sovětů. Sovětská vojska měla otevřeny dveře do [[Bulharsko\|Bulharska]], [[Jugoslávie]] a do [[Maďarsko\|Maďarska]].

-	8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání\|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko\|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie\|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko\|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko\|Pruska]] a vstoupila na území [[Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.	+	8. září [[1944]] byla zahájena [[karpatsko-dukelská operace]], jejímž cílem měla být podpora [[Slovenské národní povstání\|Slovenského národního povstání]] a rychlé obsazení [[Slovensko\|Slovenska]]. V září obsadila Rudá armáda [[Bulharsko]], s nímž mělo [[Německo]] spojenecké svazky, a pokračovala v útoku na okupovanou [[Jugoslávie\|Jugoslávii]], která byla osvobozena v průběhu října vojsky 3. ukrajinského frontu a jugoslávskou národně osvobozeneckou armádou. 23. října vstoupila [[Rudá armáda]] na území [[Maďarsko\|Maďarska]] a téhož dne prorazila německou obranu na hranicích východního [[Prusko\|Pruska]] a vstoupila na území [[Nacistické Německo\|Třetí říše]]. Na podzim probíhala ofenzíva v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde byla odříznuta německá skupina armád Nord.

	12. ledna [[1945]] zahájila Rudá armáda [[Viselsko-oderská operace\|Viselsko - oderskou operaci]], při níž během 14 dnů postoupila až k [[Odra\|Odře]]. 13. ledna začala konečná fáze útoku na východní [[Prusko]], která skončila až 25. dubna dobytím [[Kaliningrad\|Královce]]. V únoru pokračovaly útoky sovětských vojsk v Maďarsku a na Slovensku, v březnu se přenesly boje do [[Rakousko\|Rakouska]] a v dubnu na [[Morava\|Moravu]]. Dne 16. dubna začala [[bitva o Berlín]], která skončila kapitulací berlínské posádky dne [[2. květen\|2. května]] 1945. [[8. květen\|8. května]] byl v Berlíně podepsán kapitulační akt za přítomnosti všech zástupců protifašistické koalice. [[9. květen\|9. května]] pronikly jednotky Rudé armády do [[Praha\|Prahy]] a v [[Čechy\|Čechách]] likvidovaly ohniska odporu až do 11. května.		12. ledna [[1945]] zahájila Rudá armáda [[Viselsko-oderská operace\|Viselsko - oderskou operaci]], při níž během 14 dnů postoupila až k [[Odra\|Odře]]. 13. ledna začala konečná fáze útoku na východní [[Prusko]], která skončila až 25. dubna dobytím [[Kaliningrad\|Královce]]. V únoru pokračovaly útoky sovětských vojsk v Maďarsku a na Slovensku, v březnu se přenesly boje do [[Rakousko\|Rakouska]] a v dubnu na [[Morava\|Moravu]]. Dne 16. dubna začala [[bitva o Berlín]], která skončila kapitulací berlínské posádky dne [[2. květen\|2. května]] 1945. [[8. květen\|8. května]] byl v Berlíně podepsán kapitulační akt za přítomnosti všech zástupců protifašistické koalice. [[9. květen\|9. května]] pronikly jednotky Rudé armády do [[Praha\|Prahy]] a v [[Čechy\|Čechách]] likvidovaly ohniska odporu až do 11. května.

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 19:10
Řádka 67:		Řádka 67:
	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[Bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 až 260 km na západ<ref>http://www.serpukhov.su/dima/war/eng/ekontr.htm</ref>. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.		Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[Bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 až 260 km na západ<ref>http://www.serpukhov.su/dima/war/eng/ekontr.htm</ref>. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

-	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[~~Německé válečné~~ zločiny ve druhé světové ~~válce~~\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.<ref>{{Citace monografie	+	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Merridale		\| příjmení = Merridale
	\| jméno = Catherine		\| jméno = Catherine
Řádka 124:		Řádka 124:
	==Fenomén zvaný "Velká vlastenecká válka"==		==Fenomén zvaný "Velká vlastenecká válka"==
	[[Soubor:RIAN archive 543 A battalion commander.jpg\|thumb\|220px\|Sovětský velitel (žánrový snímek)]]		[[Soubor:RIAN archive 543 A battalion commander.jpg\|thumb\|220px\|Sovětský velitel (žánrový snímek)]]
-	Vítězství ve Velké vlastenecké válce znamenalo pro sovětský lid obrovské zadostiučinění po letech ponížení, teroru, odříkání a ztráty nejbližších. Vždyť [[Počet obětí druhé světové války\|počet obětí]] byl největší ze všech států, které se účastnily [[druhá světová válka\|2. světové války]]. Jejich přesné číslo se nikdy nedalo zcela objektivně zjistit, dle oficiálních statistik činily ztráty [[Sovětský svaz\|SSSR]] přes 23 miliónů osob, z toho téměř 11 miliónů vojáků a kolem 12 milionů civilistů (v tom 1 mil. obětí židovského [[holocaust]]u). Nacistická vojska a zejména jednotky [[Schutzstaffel\|SS]] prováděly v Sovětském svazu Hitlerovu politiku [[rasismus\|rasismu]], [[antislavismus\|antislavismu]] a [[antisemitismus\|antisemitismu]]. Jestliže Stalinova brutální politika před válkou (i po válce) ohrožovala některé skupiny osob (třídní nepřítele, kulaky, nepřítele státního zřízení, příslušníky národnostních menšin), pak [[~~Německé válečné~~ zločiny ve druhé světové ~~válce~~\|brutální politika]] nacistického Německa ohrožovala existenci národů Sovětského svazu komplexně. Proto se vůči ní postavili i lidé, kteří v prvním roce války s Hitlerem sympatizovali.	+	Vítězství ve Velké vlastenecké válce znamenalo pro sovětský lid obrovské zadostiučinění po letech ponížení, teroru, odříkání a ztráty nejbližších. Vždyť [[Počet obětí druhé světové války\|počet obětí]] byl největší ze všech států, které se účastnily [[druhá světová válka\|2. světové války]]. Jejich přesné číslo se nikdy nedalo zcela objektivně zjistit, dle oficiálních statistik činily ztráty [[Sovětský svaz\|SSSR]] přes 23 miliónů osob, z toho téměř 11 miliónů vojáků a kolem 12 milionů civilistů (v tom 1 mil. obětí židovského [[holocaust]]u). Nacistická vojska a zejména jednotky [[Schutzstaffel\|SS]] prováděly v Sovětském svazu Hitlerovu politiku [[rasismus\|rasismu]], [[antislavismus\|antislavismu]] a [[antisemitismus\|antisemitismu]]. Jestliže Stalinova brutální politika před válkou (i po válce) ohrožovala některé skupiny osob (třídní nepřítele, kulaky, nepřítele státního zřízení, příslušníky národnostních menšin), pak [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|brutální politika]] nacistického Německa ohrožovala existenci národů Sovětského svazu komplexně. Proto se vůči ní postavili i lidé, kteří v prvním roce války s Hitlerem sympatizovali.

	Ohromné ztráty sovětských vojáků byly nejen důsledkem toho, že Sovětský svaz nesl hlavní tíhu bojů v [[Evropa\|Evropě]], ale i svým způsobem částečně i důsledkem Stalinových rozhodnutí. V prvních dvou letech války doznívala zastaralá vojenská doktrína, kdy docházelo k nesmyslným obětem i tam, kde to nebylo nutné. V druhé polovině války se již vojenští velitelé většinou naučili své vojáky šetřit, ale byly tu Stalinovy rozkazy, který si přál určitá města a oblasti osvobodit v daném termínu (např. při příležitosti nějakého výročí), a pak šly obavy o nadměrné ztráty stranou. Kromě ztrát na životech došlo v [[Sovětský svaz\|Sovětském svazu]] i k jiným lidským ztrátám - většina rodin ztratila někoho blízkého, lidé byli násilím posíláni na nucené otrocké práce do nacistického [[Německo\|Německa]], mladé ženy byly násilím odvlékány do veřejných domů pro německé vojáky atd.<ref>{{Citace monografie		Ohromné ztráty sovětských vojáků byly nejen důsledkem toho, že Sovětský svaz nesl hlavní tíhu bojů v [[Evropa\|Evropě]], ale i svým způsobem částečně i důsledkem Stalinových rozhodnutí. V prvních dvou letech války doznívala zastaralá vojenská doktrína, kdy docházelo k nesmyslným obětem i tam, kde to nebylo nutné. V druhé polovině války se již vojenští velitelé většinou naučili své vojáky šetřit, ale byly tu Stalinovy rozkazy, který si přál určitá města a oblasti osvobodit v daném termínu (např. při příležitosti nějakého výročí), a pak šly obavy o nadměrné ztráty stranou. Kromě ztrát na životech došlo v [[Sovětský svaz\|Sovětském svazu]] i k jiným lidským ztrátám - většina rodin ztratila někoho blízkého, lidé byli násilím posíláni na nucené otrocké práce do nacistického [[Německo\|Německa]], mladé ženy byly násilím odvlékány do veřejných domů pro německé vojáky atd.<ref>{{Citace monografie
Řádka 261:		Řádka 261:
	* [https://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1 Akt vojenské kapitulace Německa (1)]		* [https://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1 Akt vojenské kapitulace Německa (1)]
	* [https://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka Akt vojenské kapitulace Německa (2)]		* [https://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka Akt vojenské kapitulace Německa (2)]
-	* https://www.fronta.cz/kalendar/zahajeni-operace-barbarossa Zahájení operace Barbarossa 22. 6. 1941 – 82 let	+	* [https://www.fronta.cz/kalendar/zahajeni-operace-barbarossa Zahájení operace Barbarossa 22. 6. 1941 – 82 let]
-	* https://www.fronta.cz/pomer-tankovych-sil-na-vychodni-fronte-22-cervna-1941 Poměr tankových sil na východní frontě 22. června 1941	+	* [https://www.fronta.cz/pomer-tankovych-sil-na-vychodni-fronte-22-cervna-1941 Poměr tankových sil na východní frontě 22. června 1941]