Sysop: 1 revizi

2013-07-02T08:29:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 7. 2013, 08:29

Sysop: 1 revizi

2010-10-09T11:41:53Z

1 revizi

Nová stránka

{{Probíhající vesmírný let}}
'''Venus Express''' je evropská [[planetární sonda]] organizace [[Evropská kosmická agentura|ESA]] určená pro průzkum [[planeta|planety]] [[Venuše (planeta)|Venuše]], především chemického složení a dynamiky její [[atmosféra|atmosféry]].

== Konstrukce a vybavení ==
Tříose stabilizovaná sonda se základním tělesem tvaru kvádru o rozměrech 1,5 × 1,8 × 1,4 m je vybavena dvěma křídly fotovoltaických článků o celkové ploše 5,7 m², dodávajících v maximální vzdálenosti od [[Slunce]] (u Země) minimálně 800 W elektrické energie, u Venuše až 1100 W a dobíjejících tři lithiumsulfonylové akumulátorové baterie s kapacitou 3 × 22,5 Ah. Na palubě sondy jsou umístěny následující experimenty (celková hmotnost 93 kg):

* Fourierův spektrometr PFS (Planetary Fourier Spectrometer) pro studium chemického složení atmosféry, její teploty ve výškách 0 až 10 km a 55 až 100 km a lokálních variací teploty povrchu planety (Itálie);
* analyzátor plazmatu ASPERA (Analyser of Space Plasma and Energetic Atoms) v okolí planety (Švédsko);
* tříosý magnetometr MAG (Magnetometer) pro studium změn magnetického pole slunečního větru v oblasti jeho interakce s planetární atmosférou (Rakousko);
* spektrometr Spica-V/SOIR pro studium chemického složení atmosféry planety (Francie, Belgie, Rusko);
* mapující spektrometr pro ultrafialovou, viditelnou a blízkou infračervenou oblast VIRTS (Ultraviolet/Visible/Near Infrared Topographic Spectrometer) pro studium chemického složení atmosféry ve výškách pod 40 km a ke zjišťování pohybu mraků (Itálie, Francie);
* širokoúhlá multispektrální kamera VMC (Venus Mapping Camera) pro pořizování snímků v ultrafialové, viditelné a blízké infračervené oblasti spektra (Německo).

Část těchto vědeckých přístrojů byla již dříve postavena jako záložní exempláře pro sondy [[Rosetta (sonda)|Rosetta]] a [[Mars Express]].

Kromě toho bude využíváno sledování signálu nosné frekvence palubních vysílačů k následujícím vědeckým pozorováním v rámci experimentu VeRa (Venus Radio Science); Německo):
* upřesnění parametrů gravitačního pole Venuše;
* při rádiových zákrytech bude stanovován teplotní a tlakový profil atmosféry;
* při rádiových zákrytech budou měřeny charakteristiky ionosféry;
* simultánního pozorování přímých a odražených signálů od povrchu planety (bistatický radar) bude využíváno k zjišťování nerovností terénu;
* při konjunkci se Sluncem k zjišťování vlastností sluneční koróny.

Vysílače sondy pracují v pásmu X (8,4 GHz) a S (2,3 GHz), povelový přijímač pracuje v pásmu S (2,1 GHz). Pro spojení s pozemními stanicemi v blízkosti Země slouží dvě všesměrové tyčové antény, ve větších vzdálenostech dvě pevné parabolické antény o průměru 1,3 m resp. 0,3 m. Naměřená data jsou zaznamenávána do velkokapacitní polovodičové paměti palubního počítače s kapacitou 12 Gbit. Orientace sondy je zjišťována hvězdnými čidly, laserovými měřicími gyroskopy a hrubými čidly Slunce. Jako výkonné prvky stabilizace a orientace slouží silové setrvačníky a osm trysek na dvousložkové kapalné pohonné látky (KPL) o tahu 8 × 10 N, které mají společné zásoby KPL ve dvou nádržích o celkové kapacitě 570 kg s hlavním motorem o tahu 400 N, který slouží k navedení na oběžnou dráhu kolem Venuše. Malé trysky slouží také k drobným korekcím dráhy. Pohonné látky jsou do motorů dopravovány přetlakem hélia.

== Další informace ==
Řízení sondy zajišťuje středisko VMCC (Venus Express Mission Control Centre) umístěné v areálu ESOC (European Space Operations Centre), [[Darmstadt]] ([[Německo]]). Spojení zajišťuje pozemní stanice Cebreros u [[Madrid]]u ([[Španělsko]]) za podpory stanic ve Villafranca (Španělsko), [[Kourou]] ([[Francouzská Guyana]]) a New Norcia ([[Austrálie]]).

Předpokládaná aktivní životnost sondy jsou dva roky.

Náklady na vývoj a stavbu sondy, na zajištění jejího přístrojového vybavení a na její vypuštění ruskou nosnou raketou činily přibližně 220 mil. €.

Původ jména: První slovo názvu sondy je anglickou formou jména cílové planety; druhé slovo má zdůraznit rychlost, s jakou byla sonda zkonstruována a připravena ke startu (za pouhé dva roky).

== Průběh letu ==
=== Od startu k Venuši ===
Sonda byla vypuštěna [[9. listopad]]u [[2005]] v 03:33:34 UTC ruskou nosnou raketou Sojuz-FG s urychlovacím stupněm Fregat z [[kosmodrom]]u [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] a navedena na únikovou dráhu z gravitačního pole [[Země]].

=== Činnost u planety ===
Po [[Heliocentrická dráha|heliocentrické dráze]] doletěla [[11. duben|11. dubna]] [[2006]] k planetě Venuši, kde byl zapojen přibližně na dobu 55 minut hlavní motor sondy, který snížil rychlost zhruba o 1,3 km/s. Tím sonda přešla na velmi excentrickou [[polární dráha|polární oběžnou dráhu]] kolem Venuše. V průběhu následujících pěti dnů byla korekcemi dosažena operační dráha ve výši 250 až 66 000 km a s dobou oběhu 24 hodin. Z této dráhy zkoumala planetu a její atmosféru po dobu nejméně dvou venušských siderických dní (2 × 243 dny), tedy do září [[2007]]. Podle odhadů zásob paliva pro hlavní motor sondy je reálná možnost (pokud se neobjeví žádné problémy) dokonce několikanásobného prodloužení nominální mise – tj. udržení potřebné oběžné dráhy – až na 6 let, tedy do roku [[2012]]. První snímky Venuše i další měření byly pořízeny už během prvních dnů mise, kdy se využilo extrémně eliptické dráhy před přechodem na plánovanou orbitu. V červnu 2007 poblíž Venuše prolétala sonda [[MESSENGER]] mířící k [[Merkur (planeta)|Merkuru]] a oběma vědeckým týmům, tj. pro MESSENGER i Venus Express se podařilo na den 5. června 2007 uspořádat společný experiment v pozorování jednoho z oblaků v atmosféře ve třech různých hodinách.

=== Změna oběžné dráhy ===
V červenci 2008 byla postupně měněna dráha sondy na její oběžné dráze. Na novou, bližší k povrchu, byla uvedena 4. srpna 2008. Smysl této změny je, aby se dostala do kontaktu s atmosférou a byly tak prozkoumány vlivy brzdění, tedy i hustota horních vrstev atmosféry. Zároveň se tím umožní získat její další parametry.

=== Prodloužení mise ===
Dne [[7. října]] 2009 [[Evropská vesmírná agentura]] schválila prodloužení mise do 31. prosince [[2012]].

== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://www.esa.int/SPECIALS/Venus_Express/index.html Oficiální stránky mise]
* (anglicky) [http://www.ajax.ehu.es/VEX/ Venus Express: The first European mission to Venus]
* [http://www.astro.cz/clanek/3285 Článek na Astro.cz]
* [http://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/ve/index.htm Informace na MEK Online]
* [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=73 Venus Express na Spaceprobes]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sondy k Venuši]]
[[Kategorie:Sondy ESA]]

Venus Express - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi