Sysop: 1 revizi

2013-05-12T00:58:04Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 5. 2013, 00:58

GB1977: Pro mou trojici monitorů

2012-11-27T02:30:41Z

Pro mou trojici monitorů

Nová stránka

[[Soubor:Vesta from Dawn, July 17.jpg|thumb|250px|Snímek z oběžné dráhy sondy Dawn (červen 2011)]]
'''(4) Vesta''' je [[planetka]] obíhající v [[Hlavní pás planetek|hlavním pásu planetek]] a je co do rozměru třetím největším tělesem této kategorie, co se týče hmotnosti dokonce druhým nejhmotnějším. Jako jediná z planetek může být za mimořádně příznivých okolností viditelná na noční obloze pouhým okem. Podle charakteru oběžné dráhy patří do [[planetka skupiny I hlavního pásu I|skupiny I]] v hlavním pásu. Současně je mateřským tělesem [[rodina planetek|rodiny]] [[vestoid]]ů.

== Historie ==
[[Soubor:4 Vesta (0).png|15px|left|Starý symbol pro Vestu]]

Planetku objevil [[29. březen|29. března]] 1807 v [[Brémy|Brémách]] [[Německo|německý]] astronom Heinrich Wilhelm Olbers. V té době byla ještě považována za [[planeta|planetu]] a dostala dokonce i grafický symbol (viz vlevo). Ani objev další planetky ([[Seznam planetek 1-250|5]]) [[Astraea (planetka)|Astraea]] o 38 let později na tom nic nezměnil; teprve v 50. letech 19. století, kdy objevů planetek kvapem přibývalo, začala být spolu s ostatními podobnými tělesy považována za pouhou planetku.

== Popis objektu ==
[[Soubor:Moon and Asteroids 1 to 10 at 10 km per px.png|thumb|left|Srovnání velikosti Měsíce s prvními deseti planetkami. Vesta je čtvrtá zleva.]]

Planetka Vesta patří vzhledem ke své velikosti a relativní blízkosti k Zemi k nejlépe prozkoumaným objektům pásu planetek. Na rozdíl od většiny planetek má velmi vysoké [[albedo]] (0,423), což způsobuje, že při blízké opozici, kdy se může přiblížit k Zemi až na 1,14 [[Astronomická jednotka|astronomických jednotek (AU)]], může dosáhnout maximální možné [[hvězdná velikost|zdánlivé hvězdné velikosti]] 5,5m. Díky tomu je výjimečně na hranici viditelnosti pouhým okem.

Co do velikosti a hmotnosti je největší planetkou ve vnitřní části hlavního pásu planetek, mezi drahou Marsu a [[Kirkwoodova mezera|Kirkwoodovou mezerou]] ve vzdálenosti 2,50 AU od [[Slunce]].

Vesta rotuje poměrně rychle kolem své osy; rotační perioda je 5 h 20 min 31 s.

=== Vzhled planetky ===
Tvarově se díky rozměrům a hmotnosti dostala do [[isostáze]] a její tvar se blíží trojosému [[elipsoid]]u. Její rozměry a tvar byly v minulosti zjišťovány na základě zákrytů hvězd tímto tělesem. Podrobné znalosti o vzhledu, včetně rozlišení povrchových útvarů, přinesly až [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] a nejmodernější pozemní dalekohledy, jako např. Keckův dalekohled na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]].

[[Soubor:Vesta-Elevation.jpg|thumb|200px|left|Výškový profil Vesty při pohledu od jižního pólu. Černá = nejnižší, bílá = nejvyšší (HST, 1996)]]
Nejdéle známým útvarem na povrchu Vesty je velká tmavá oblast o velikosti přibližně 200 km, lišicí se od svého okolí významně nižší albedem. Byla na počest objevitele planetky nazvána ''Olbers''. Její [[geometrický střed]] slouží jako referenční bod počátku vestografických souřadnic (0º vestografické délky).

Nejvýznamnějším povrchovým útvarem však je velký kráter o průměru 460 km poblíže jižního pólu planetky; jeho průměr tedy představuje asi 80 % rozměru Vesty. Jeho dno se nachází asi 13 km pod úrovní okolního terénu, zatímco jeho valy okolí převyšují o 4 až 12 , tedy maximální převýšení činí až 25 km. Středový vrcholek se tyčí do výše 18 km nad dnem kráteru. Vzhledem k tomu, že nebyl dopady meteoroidů výrazně pozměněn, odhaduje se, že není starší ne 1 miliarda let. Dopad tělesa, kterým byl kráter vytvořen, vymrštil do prostoru asi 1 % materiálu Vesty. Tyto horniny se staly materiálem, z něhož vznikla tělesa ''Vestiny rodiny'', zvané ''[[vestoid]]y'' a [[meteoroid]]y, které na Zemi známe jako ''[[HED meteority]]''. Díky jejich analýze máme dobré znalosti o chemii, mineralogii a geologii Vesty.
Na povrchu planetky byla identifikována řada dalších kráterů o průměru kolem 150 km a hloubce až 7 km.

Polokoule Vesty se od sebe podstatně liší. Z analýzy snímků, pořízených Hubbleovým kosmickým dalekohledem vyplývá, že východní polokoule je pokryta světlejším materiálem, [[regolit]]em a vykazuje velké množství kráterů, zasahujících do hlubších vrstev vyvřelých hornin; jistým způsobem je obdobou „horských“ oblastí na našem [[Měsíc]]i. Západní polokoule má nižší albedo a připomíná měsíční „moře“; je pravděpodobně tvořena výlevnými [[bazalt]]y.

=== Geologie planetky ===
[[Soubor:Vesta_elevation_map_HST1996.jpg|thumb|200px|left|Výšková mapa Vesty (HST, 1996)]]
Předpokládá se, že Vesta má díky proběhlé diferenciaci kovové [[Planetární jádro|jádro]] ze [[železo|železa]] a [[nikl]]u, ukryté v [[olivín]]ovém [[Zemský plášť|plášti]]. Nejvyšší vrstvu tvoří povrchová [[Zemská kůra|kůra]], kterou směrem do hloubky tvoří čtyři základní vrstvy:
* [[litifikace|litifikovaný]] (zpevněný) regolit, z něhož pocházejí [[howardit]]y a [[brekcie|brekciové]] [[eukrit]]y. Podle japonských astronomů jsou v regolitu obsaženy i hydratované nebo hydroxylované minerály;
* bazaltové [[láva|lávové]] výlevy, z nichž pocházejí nekumulované eukrity;
* [[plutonická hornina|plutonické horniny]] vzniklé z [[magma]]tu tvořené [[pyroxen]]y, [[pigeonit]]y a [[plagioklas]]y, z nichž pocházejí kumulované eukrity;
* plutonické horniny, bohaté na [[ortopyroxen]]y ve velkých zrnech, z nichž pocházejí [[diogenit]]y.

Podle nejnovějších teorií vývoj Vesty, zahájený před 4,75 miliardami let, pravděpodobně probíhal následujícím způsobem:
* vznik Vesty [[akrece|akrecí]] byl ukončen během prvních 2 až 3 milionů let její existence;
* úplné, nebo téměř úplné roztavení nitra planetky v důsledku tepla vznikajícího radioaktivním rozpadem [[hliník|26Al]], vedoucí k oddělení a vzniku kovového jádra, v době 4 až 5 milionů let po vzniku planetky;
* postupná krystalizace hornin v roztaveném plášti se silnými konvektivními proudy; [[konvekce]] (proudění) ustala, když asi 80 % materiálu zkrystalizovalo asi 6 až 7 mil. let po vzniku Vesty;
[[Soubor:Vesta-Surface.jpg|thumb|200px|left|Spektrální (nahoře) a albedová mapa Vesty (HST, 1994)]]
* [[extruze]] (vytlačení) vzhůru zbylého roztaveného materiálu, který vytvořil kůru planetky a to buď formou postupných erupcí bazaltové lávy, nebo krátkodobým vytvořením magmatického oceánu;
* vznik plutonických hornin krystalizací spodních vrstev kůry; starší bazalty metamorfovaly v důsledku tlaku nově vytvořených vyšších vrstev hornin;
* postupné chladnutí nitra planetky.

Zdá se, že Vesta je jedinou planetkou, u níž proběhla tato diferenciace a která se dožila současné doby. Existence [[siderit]]ů (kovových meteoritů) a [[achondrit]]ů však dokazuje, že musely existovat i jiné planetky, u nichž proběhla podobná diferenciace, ale ty byly následnými srážkami zničeny.

Díky výjimečně vysokému albedu a přítomnosti pyroxenu na jejím povrchu je hlavním představitelem planetek chemické klasifikace [[planetka V-třídy|třídy V]].

== Průzkum planetky ==
{| border="4" width="420" align="right"
| <mediaplayer width='410' >File:Animation of Dawns Visit to Vesta-640.mov</mediaplayer>
|- align="center"
| '''NASA – návštěva sondy [[Dawn (sonda)|Dawn]] u Vesty'''
|}
[[Soubor:Dawn Flight Configuration 2.jpg|thumb|250px|Sonda Dawn s Vestou a Cererou (představa umělce)]]
Vesta dosud nebyla zblízka zkoumána žádnou pozemskou sondou. [[27. září]] [[2007]] k ní odstartovala [[kosmická sonda|sonda]] [[Dawn (sonda)|Dawn]], která by k planetce měla dorazit v září [[2011]]. Po umístění sondy na oběžné dráze proběhne přibližně roční sledování tělesa, poté se Dawn vydá na průzkum dalšího cíle – trpasličí planety [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]].

== Původ jména ==
Planetka byla pojmenována podle [[Římská mytologie|římské bohyně]] [[Vesta (mytologie)|Vesty]], ochránkyně ctnosti, čistoty a domácího krbu. Vesta byla také sestrou [[Ceres (mytologie)|Cerery]] podle níž byla pojmenována první z objevených planetek, ([[Seznam planetek 1-250|1]]) [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]]. Na žádost objevitele jméno vybral významný německý [[matematik]] [[Carl Friedrich Gauss|C. F. Gauss]], který vypracoval matematickou metodu, umožňující stanovit [[elementy dráhy]] z menšího počtu pozorování, což bylo důležité právě v případě nově objevených planetek.

== Související články ==
* [[Seznam planetek 1-250]]

== Literatura ==
* KLECZEK, Josip: ''Velká encyklopedie vesmíru''. Praha: Academia, 2002. S. 535. ISBN 80-200-0906-X
* SCHMADEL, L. D.: ''Dictionary of Minor Planet Names'', Springer Verlag (5. vyd., 2003), ISBN 3-540-00238-3 (angl.)
* THOMAS, P. C. et al.: ''Impact excavation on asteroid 4 Vesta: Hubble Space Telescope results'', Science, Vol. 277, s. 1492 (1997). (angl.)
* THOMAS, P. C. et al.: ''Vesta: Spin Pole, Size, and Shape from HST Images'', Icarus, Vol. 128, s. 88 (1997). (angl.)
* GHOSH, A., McSWEEN, H. Y.: ''A Thermal Model for the Differentiation of Asteroid 4 Vesta, Based on Radiogenic Heating'', Icarus, Vol. 134, p. 187 (1998). (angl.)
* [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=1997M%26PS...32..929R&db_key=AST&data_type=HTML&format=&high=4374b9c9ce01530 RIGHTER, K., DRAKE, M. J.: ''A magma ocean on Vesta: Core formation and petrogenesis of eucrites and diogenites''], Meteoritics & Planetary Science, Vol. 32, s. 929 (1997). (angl.)
* [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=2001M%26PS...36..501D&db_key=AST&data_type=HTML&format=&high=4374b9c9ce04149 DRAKE, M. J.: ''The eucrite/Vesta story''], Meteoritics & Planetary Science, Vol. 36, s. 501 (2001). (angl.)
* [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=1997M%26PS...32..841T&db_key=AST&data_type=HTML&format=&high=4374b9c9ce04630 TAKEDA, H. ''Mineralogical records of early planetary processes on the HED parent body with reference to Vesta''], Meteoritics & Planetary Science, Vol. 32, s. 841 (1997). (angl.)
* [http://aa.springer.de/papers/0360001/2300363/small.htm MICHALAK, G.: ''Determination of asteroid masses - I. (1) Ceres, (2) Pallas and (4) Vesta''] ''Astronomy and Astrophysics'', Vol. 360, s. 363-374 (08/2000). (angl.)
* [http://www.lpi.usra.edu/meetings/dps97/html/H0711/H0711.html BINZEL, R. P. et al.: ''Vesta: Impact Crater Topography from Hubble Space Telescope WFPC2 Images''], ''Bulletin of the American Astronomical Society'', Vol. 29, s. 973 (American Astronomical Society, DPS meeting #29, 1997). (angl.)
* BINZEL, R. P. et al.: ''Geologic Mapping of Vesta from 1994 Hubble Space Telescope Images'', ''Icarus'', Vol. 128, s. 95 (1997). (angl.)
* ZELLNER, B. J. et al.: ''Hubble Space Telescope Images of Asteroid Vesta in 1994'', ''Icarus'', Vol. 128, s. 83 (1997). (angl.)
* KELLEY, M. S. et al.: ''Quantified mineralogical evidence for a common origin of 1929 Kollaa with 4 Vesta and the HED meteorites'', ''Icarus'', Vol. 165, s. 215 (2003). (angl.)
* KEIL, K.: ''Geological History of Asteroid 4 Vesta: The Smallest Terrestrial Planet'' in ''Asteroids III'', William Bottke, Alberto Cellino, Paolo Paolicchi, and Richard P. Binzel, (Eds), Univ. of Arizona Press (2002), ISBN 0-8165-2281-2 (angl.)
* HASEGAWA, S. et al.: ''Evidence of hydrated and/or hydroxylated minerals on the surface of asteroid 4 Vesta'', ''Geophysical Research Letters'', Vol. 30, č. 21 (11/2003) (angl.)
* McSWEEN, H. Y.: ''Meteorites and Their Parent Planets'', Cambridge University Press, (2. vyd., 1999), ISBN 0-521-58303-9(angl.)
* [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=1997M%26PS...32..965A&amp ASPHAUG, E.: ''Impact origin of the Vesta family''], ''Meteoritics & Planetary Science'', Vol. 32, č. 6, s. 965-980 (11/1997) (anglicky)
* [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=1997M%26PS...32..903M&amp MIGLIORINI, F. et al: ''Vesta fragments from v6 and 3:1 resonances: Implications for V-type NEAs and HED meteorites''], ''Meteoritics & Planetary Science'', Vol. 32, č. 6, s. 903-916 (11/1997) (anglicky)

== Externí odkazy ==
* [http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/db?name=4 Graf dráhy planetky (anglicky)]
* [http://www.heavens-above.com/asteroid.asp?TZ=CET&mpid=4 Hvězdná mapka pro vyhledání na obloze (anglicky)]
* [http://hamilton.dm.unipi.it/cgi-bin/astdys/astibo?objects:Vesta;main Elementy dráhy a další údaje (anglicky)]
* [http://aa.usno.navy.mil/hilton/AsteroidHistory/minorplanets.html When Did the Asteroids Become Minor Planets ? (anglicky)]
* [http://www.solarviews.com/eng/vesta.htm Vesta – Views of the Solar System (anglicky)]
* [http://hubblesite.org/newscenter/newsdesk/archive/releases/1995/40/ Hubble Maps the Asteroid Vesta - HubbleSite (anglicky)]
* [http://hubblesite.org/newscenter/newsdesk/archive/releases/1997/27/ Hubble Reveals Huge Crater on the Surface of the Asteroid Vesta (anglicky)]
* [http://hubblesite.org/newscenter/newsdesk/archive/releases/1995/20/video/a Krátký videoklip ze snímků HST z listopadu 1994 (anglicky)]
* [http://www2.keck.hawaii.edu/ao/vesta-ao.html Adaptive optics views of Vesta. - Keck Observatory (anglicky)]
* [http://www.isas.ac.jp/e/snews/2003/1029.shtml Evidence of hydrated and/or hydroxylated minerals. - Sagamihara: ISAS, 2002 (anglicky)]
* [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=2004cosp.meet.2014P&db_key=AST&data_type=HTML&format=&high=43a5c7f7b426048 E. V. Pitjeva, ''Estimations of Masses of the Largest Asteroids and the Main Asteroid Belt From Ranging to Planets, Mars Orbiters And Landers''] Solar System Resarch, Vol. 39 pp. 176 (2005, anglicky)
* [http://www.psi.edu/pds/archive/astdata04/simps04/diamalb.tab Supplemental IRAS Minor Planet Survey (anglicky)]
* [http://www.esa.int/esapub/bulletin/bullet108/chapter4_bul108.pdf ESA bulletin Vol. 108, p. 38 (2001) – T. G. Mueller and L. Metcalfe ''ISO and Asteroids'' (PDF, anglicky)]
* [http://www-ssc.igpp.ucla.edu/dawn/pdf/Vesta_Current_Knowledge.pdf TSCHAN-GRIMM, K.: ''Vesta''. Los Angeles: UCLA, 2004 (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Planetky hlavního pásu]]
[[Kategorie:Planetky zkoumané sondami]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Vesta (planetka) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

GB1977: Pro mou trojici monitorů