Viola di bordoni - Historie editací

GVC Sobek: Nahrazení textu „1775“ textem „1775“

2013-10-23T08:54:36Z

Nahrazení textu „1775“ textem „1775“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 08:54
Řádka 6:		Řádka 6:
	[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]		[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]
	Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.		Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.
-	Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech ~~1766–[[1775]]~~ zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] (1765–1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.	+	Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech 1766–1775 zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] (1765–1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.
	Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.		Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.
	==Související články==		==Související články==

GVC Sobek: Nahrazení textu „1774“ textem „1774“

2013-10-23T08:52:45Z

Nahrazení textu „1774“ textem „1774“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 08:52
Řádka 2:		Řádka 2:
	'''Viola di bordoni''' ('''baryton''' , '''bariton''', '''barydon''', '''paradon''', '''paridon''', '''pariton''', '''viola paradon''', '''viola di bardone''', '''viola di bordone''') je smyčcový nástroj z rodiny [[viola\|viol]].		'''Viola di bordoni''' ('''baryton''' , '''bariton''', '''barydon''', '''paradon''', '''paridon''', '''pariton''', '''viola paradon''', '''viola di bardone''', '''viola di bordone''') je smyčcový nástroj z rodiny [[viola\|viol]].
	==Popis==		==Popis==
-	Má šest až sedm střevových strun, na které se hraje smyčcem. Jejich ladění je D-G-c-e-a-d'. Kromě těchto strun má dalších devět až deset kovových resonančních strun naladěných pevně, zpravidla A-d-e-fis-g-a-h-cis’-d’. Kromě rezonanční funkce může hudebník tyto struny rozeznívat úderem prstů. Tento zvuk připomíná [[cembalo]]. Hmatník je zpravidla opatřen pražci. Velikost nástroje je srovnatelná s [[violoncello\|violoncellem]] a obdobné je i držení nástroje. Počty strun nebyly ustálené a vyskytovaly se i nástroje značně kuriózní. Andreas Lidl (1769-[[1774]]), violoncellista [[Esterházyové\|esterházyovské]] kapely, měl nástroj opatřený 27 resonančními strunami.	+	Má šest až sedm střevových strun, na které se hraje smyčcem. Jejich ladění je D-G-c-e-a-d'. Kromě těchto strun má dalších devět až deset kovových resonančních strun naladěných pevně, zpravidla A-d-e-fis-g-a-h-cis’-d’. Kromě rezonanční funkce může hudebník tyto struny rozeznívat úderem prstů. Tento zvuk připomíná [[cembalo]]. Hmatník je zpravidla opatřen pražci. Velikost nástroje je srovnatelná s [[violoncello\|violoncellem]] a obdobné je i držení nástroje. Počty strun nebyly ustálené a vyskytovaly se i nástroje značně kuriózní. Andreas Lidl (1769-1774), violoncellista [[Esterházyové\|esterházyovské]] kapely, měl nástroj opatřený 27 resonančními strunami.
	==Použití==		==Použití==
	[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]		[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]

GVC Sobek: Nahrazení textu „1769“ textem „1769“

2013-10-23T08:50:00Z

Nahrazení textu „1769“ textem „1769“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 08:50
Řádka 2:		Řádka 2:
	'''Viola di bordoni''' ('''baryton''' , '''bariton''', '''barydon''', '''paradon''', '''paridon''', '''pariton''', '''viola paradon''', '''viola di bardone''', '''viola di bordone''') je smyčcový nástroj z rodiny [[viola\|viol]].		'''Viola di bordoni''' ('''baryton''' , '''bariton''', '''barydon''', '''paradon''', '''paridon''', '''pariton''', '''viola paradon''', '''viola di bardone''', '''viola di bordone''') je smyčcový nástroj z rodiny [[viola\|viol]].
	==Popis==		==Popis==
-	Má šest až sedm střevových strun, na které se hraje smyčcem. Jejich ladění je D-G-c-e-a-d'. Kromě těchto strun má dalších devět až deset kovových resonančních strun naladěných pevně, zpravidla A-d-e-fis-g-a-h-cis’-d’. Kromě rezonanční funkce může hudebník tyto struny rozeznívat úderem prstů. Tento zvuk připomíná [[cembalo]]. Hmatník je zpravidla opatřen pražci. Velikost nástroje je srovnatelná s [[violoncello\|violoncellem]] a obdobné je i držení nástroje. Počty strun nebyly ustálené a vyskytovaly se i nástroje značně kuriózní. Andreas Lidl ([[1769]]-[[1774]]), violoncellista [[Esterházyové\|esterházyovské]] kapely, měl nástroj opatřený 27 resonančními strunami.	+	Má šest až sedm střevových strun, na které se hraje smyčcem. Jejich ladění je D-G-c-e-a-d'. Kromě těchto strun má dalších devět až deset kovových resonančních strun naladěných pevně, zpravidla A-d-e-fis-g-a-h-cis’-d’. Kromě rezonanční funkce může hudebník tyto struny rozeznívat úderem prstů. Tento zvuk připomíná [[cembalo]]. Hmatník je zpravidla opatřen pražci. Velikost nástroje je srovnatelná s [[violoncello\|violoncellem]] a obdobné je i držení nástroje. Počty strun nebyly ustálené a vyskytovaly se i nástroje značně kuriózní. Andreas Lidl (1769-[[1774]]), violoncellista [[Esterházyové\|esterházyovské]] kapely, měl nástroj opatřený 27 resonančními strunami.
	==Použití==		==Použití==
	[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]		[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]

GVC Sobek: Nahrazení textu „1766“ textem „1766“

2013-10-23T08:47:40Z

Nahrazení textu „1766“ textem „1766“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 08:47
Řádka 6:		Řádka 6:
	[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]		[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]
	Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.		Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.
-	Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech ~~[[1766]]–~~[[1775]] zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] (1765–1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.	+	Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech 1766–[[1775]] zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] (1765–1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.
	Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.		Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.
	==Související články==		==Související články==

GVC Sobek: Nahrazení textu „1765“ textem „1765“

2013-10-23T08:47:29Z

Nahrazení textu „1765“ textem „1765“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 08:47
Řádka 6:		Řádka 6:
	[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]		[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg\|thumb\|left\|150px\|Viola di bordoni]]
	Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.		Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.
-	Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech [[1766]]–[[1775]] zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] (~~[[1765]]–1833~~), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.	+	Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech [[1766]]–[[1775]] zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] (1765–1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.
	Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.		Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.
	==Související články==		==Související články==

Sysop: 1 revizi

2013-07-01T23:33:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 7. 2013, 23:33

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-16T00:05:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Baryton.JPG|thumb|Kopie violy di bordoni prince Esterhazy]]
'''Viola di bordoni''' ('''baryton''' , '''bariton''', '''barydon''', '''paradon''', '''paridon''', '''pariton''', '''viola paradon''', '''viola di bardone''', '''viola di bordone''') je smyčcový nástroj z rodiny [[viola|viol]].
==Popis==
Má šest až sedm střevových strun, na které se hraje smyčcem. Jejich ladění je D-G-c-e-a-d'. Kromě těchto strun má dalších devět až deset kovových resonančních strun naladěných pevně, zpravidla A-d-e-fis-g-a-h-cis’-d’. Kromě rezonanční funkce může hudebník tyto struny rozeznívat úderem prstů. Tento zvuk připomíná [[cembalo]]. Hmatník je zpravidla opatřen pražci. Velikost nástroje je srovnatelná s [[violoncello|violoncellem]] a obdobné je i držení nástroje. Počty strun nebyly ustálené a vyskytovaly se i nástroje značně kuriózní. Andreas Lidl ([[1769]]-[[1774]]), violoncellista [[Esterházyové|esterházyovské]] kapely, měl nástroj opatřený 27 resonančními strunami.
==Použití==
[[Soubor:Aagrovebaryton.jpg|thumb|left|150px|Viola di bordoni]]
Nástroj se v Evropě používal od konce 17. století po celé 18. století. Se změnou hudebního vkusu v 19. století (ale zřejmě i pro obtížnost hry na tento nástroj) prakticky z koncertních sálů vymizel. Nicméně jedním z nejobdivovanějších virtuózů 19. století byl hudební skladatel [[Vincenc Houška]] pocházející z Čech, který pro tento nástroj i komponoval. Počátkem 60 let minulého století byly ve Vídni objeveny italské ''Canzonetti'' podepsané ''Vincenzo Hauschka'', pro různé hlasy s doprovodem violy do bordoni.
Ze skladeb pro tento nástroj je patrně nejznámější 175 skladeb, které v letech [[1766]]–[[1775]] zkomponoval [[Joseph Haydn]] pro prince [[Nikolaus II. Esterházy]] ([[1765]]–1833), který byl velkým milovníkem tohoto nástroje.
Renezance nástroje začala ve [[20. století]]. Důvodem byla nejen touha po autentickém znění starých skladeb, ale začali se o něj zajímat i současní skladatelé. Např. současný německý hudební skladatel [[Manfred Herbig]] zkomponoval dvě třídílná tria a použil jej i v kantátě ''Jesus in der Wüste''. Maďarský skladatel [[János Liebner]] napsal ''Divertimento concertante'' (1971) pro baryton a komorní orchestr a mnozí další.
==Související články==
* [[Viola]]
* [[Violoncello]]
* [[Viola da gamba]]
==Literatura==
* Robert Eitner, Franz Xaver Haberl: ''Bibliographie der Musik-Sammelwerke des XVI. und XVII. Jahrhunderts''. Liepmannssohn, Berlin 1877.
* Efrim Fruchtman: ''The baryton. Its history and its music reexamined''. In: ''Acta Musicologica'' 34, 1962, {{ISSN|0001-6241}}, S. 2–17.
* Georg August Griesinger: ''Biographische Notizen über Joseph Haydn''. Breitkopf und Härtel, Leipzig 1810.
* Günther Hellwig: ''Joachim Tielke. Ein Hamburger Lauten- und Violenmacher der Barockzeit''. Verlag Das Musikinstrument, Frankfurt am Main 1980, ISBN 3-920112-62-8, (''Fachbuchreihe Das Musikinstrument'' 38).
* Haydn-Institut (Hrsg): ''Joseph Haydn. Werke''. Henle, München u. a. 1958– , (Insbesondere Reihe 14, Bd. 1-5: ''Barytontrios Nr. 1–126'').
* Anthony van Hoboken: ''Joseph Haydn. Thematisch-bibliographisches Werkverzeichnis''. Schott, Mainz 1957–1978, ISBN 3-7957-0003-5, (Gruppe XI (Trios), XII (Duos), XIII (Konzerte)).
* [[János Liebner]]: ''The baryton''. In: ''The Consort'' 23, 1966, {{ISSN|0268-9111}}, S. 109–128.
* Carl Ferdinand Pohl, Hugo Botstiber: ''Joseph Haydn''. 3 Bände. Breitkopf & Härtel, Leipzig 1875–1927, (Auch Nachdruck: Sändig, Wiederwalluf bei Wiesbaden 1971).
==Externí odkazy==
* [http://www.orpheon.org/OldSite/Seiten/Instruments/other/baryton.htm První moderní viola di bordoni vyrobená Ferdinandem Jaurou]
* [http://www.youtube.com/watch?v=QZApJANZjl0 Roland Hutchinson se svou violou (demonstrační video, Youtube)]
* [http://www.youtube.com/watch?v=bygSPaDkNhY Burgksteiner: Divertimento for baryton trio (Youtube)]
* [http://www.youtube.com/watch?v=BB3-N9vVWjw&feature=related Haydn: Divertimento pro violu di bordoni (Youtube)]
* [http://www.barytonsociety.com/ibs.html Stránky Mezinárodní barytonové společnosti]
* [http://www.barytontrio.hu/index_en.php Haydnova tria nahraná Esterházy Ensemble]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Smyčcové nástroje]]
[[Kategorie:Historické hudební nástroje]]