Sysop: Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

2023-06-22T17:12:00Z

Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:12
Řádka 5:		Řádka 5:
	\|komentář= Kapitulace německých vojsk v Breslau		\|komentář= Kapitulace německých vojsk v Breslau
	\| trvání= [[12. leden]] [[1945]] - [[3. únor]] [[1945]]		\| trvání= [[12. leden]] [[1945]] - [[3. únor]] [[1945]]
-	\| místo= [[Třetí říše]]	+	\| místo= [[Nacistické Německo\|Třetí říše]]
	\| výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz\|SSSR]]		\| výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz\|SSSR]]
	\| strana1= [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Polsko]]		\| strana1= [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Polsko]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-01T23:31:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 7. 2013, 23:31

Sysop: + Výrazné vylepšení

2012-09-01T10:13:37Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= Viselsko-oderská operace
|konflikt= [[Velká vlastenecká válka]]
|image= [[Image:FestungBreslau6V1945.jpg|300px]]
|komentář= Kapitulace německých vojsk v Breslau
| trvání= [[12. leden]] [[1945]] - [[3. únor]] [[1945]]
| místo= [[Třetí říše]]
| výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz|SSSR]]
| strana1= [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Polsko]]
| strana2= [[Německo]]
| velitel1= Stalin
| velitel2= Adolf Hitler
| síla1= cca 2 000 000 mužů, 7 000 tanků a samohybných děl, 13 800 děl, 2 200 raketometů Kaťuša, 5 000 letadel
| síla2= 550 000 mužů, 1 100 tanků a samohybných děl, 4 100 děl a minometů, 250 letadel
| ztráty1= 45 000 mužů
| ztráty2= 295 000 mužů
|}}
'''Viselsko-oderská operace''' byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami [[Visla|Vislou]] a [[Odra|Odrou]]. Díky rychlému postupu [[Rudá armáda]] obsadila pravý břeh řeky Odry v [[Pruské Slezsko|pruském Slezsku]] a [[Braniborsko|Braniborsku]] a dostala na vzdálenost 60 - 70 km od [[Berlín]]a.

[[Soubor:Lodz liberation2.jpg|thumb|left|Rudá armáda v Lodži]]
[[Soubor:Attack of the Red Army 1-4 1945.jpg|thumb|left|Mapa bojů na východní frontě leden-duben 1945]]
Operace měla původně začít až 20. února, ovšem spojenci na [[Západní fronta 1944-1945|západní frontě]] vedli tvrdé boje v [[bitva v Ardenách|Ardenách]] a potřebovali odlehčit. Proto [[Winston Churchill]] požádal Stalina o uspíšení operace. Ten jeho žádosti vyhověl a slíbil, že útok Rudé armády začne mezi 12. a 15 lednem. Byly urychleny přípravy a operace skutečně začala [[12. ledna]] [[1945]] útokem vojsk 1. ukrajinského frontu, který útočil ze [[Sandoměř]]ského předmostí a upoutal tím na sebe pozornost. 14. ledna začal hlavní útok z magnuszewského a puławského předmostí jižně od [[Varšava|Varšavy]]. Vojska 1. běloruského frontu zahájila krátkou, avšak mohutnou dělostřeleckou přípravu, díky níž rozvrátila první obrannou linii německých vojsk a postoupila o 30 kilometrů. Severně od Varšavy zaútočila vojska 2. běloruského frontu, která ji obklíčila a dne 17. ledna polské hlavní město osvobodila. Pohyb vojsk Rudé armády se rozběhl tak rychle, že i americké noviny New York Times oznamovaly, že „ruská ofenzíva se rozvíjí s bleskovou rychlostí, před níž blednou německá tažení [[1939]] v Polsku a [[1940]] ve Francii.“ Sovětské tankové armády a mechanizované sbory postupovaly denně 45 - 70 km, obcházely uzly odporu a rozvíjely útok do hloubky. 19. ledna postoupily sovětské mechanizované sbory do německého [[Slezsko|Slezska]] a pokračovaly v útoku po pravém břehu Odry. Němci začali urychleně stahovat ze západní fronty vojenské jednotky, ovšem útok sovětských vojsk a polských vojenských jednotek, které vznikly v [[Sovětský svaz|SSSR]], nezadržitelně pokračoval. [[Rudá armáda]] pronikla do konce ledna až ke [[Kostřín]]u (Küstrine), kde překročila Odru a vytvořila si předmostí na jejím levém břehu. Vojska 4. ukrajinského frontu postupovala jižním [[Polsko|Polskem]] a vytvářela si podmínky pro útok na [[Morava|Moravu]] - [[Ostravsko-opavská operace|Ostravsko-opavskou operaci]].

Stalin si přál, aby útok pokračoval až do [[Berlín]]a, ovšem sovětské vojenské velení v čele s maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovem]] bylo jiného názoru. Sovětská vojska byla mohutným útokem vyčerpaná, sklady vojenského materiálu zůstaly daleko za frontou a ve [[Východní Prusko|Východním Prusku]], [[Pomořansko|Pomořansku]] a [[Slezsko|Slezsku]] se nacházely početné německé jednotky, které mohly provést útoky na křídla. Žukovův předpoklad byl správný, protože Adolf Hitler, který byl nejprve šokován rychlým postupem Rudé armády, přikázal provedení útoku z Pomořanska. Sovětská rozvědka však v tomto prostoru zjistila soustředění vojsk, na což Žukov reagoval vyčleněním dvou tankových a dvou vševojskových armád, které provedly na toto uskupení německých vojsk útok. Dne 3. března byla Rudá armáda u Baltského moře a odřízla po souši Východní Prusko od Německa. Podobný problém jako pro Žukova v Pomořansku nastal pro Koněva i v německém Slezsku (které po válce připadlo Polsku), kde musel 1. ukrajinský front porazit mohutné uskupení o síle 33 divizí. V průběhu února i počátkem března vedla sovětská vojska boje proti německým skupinám, které zůstaly v obklíčení. Vyčistěním oblastí východně od [[Odra|Odry]] a [[Kladská Nisa|Nisy]] si [[Rudá armáda]] zabezpečila prostor pro závěrečný [[bitva o Berlín|útok proti Berlínu]].

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Vistula–Oder Offensive}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bitvy druhé světové války]]
[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Dějiny Německa]]
[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]

Viselsko-oderská operace - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Výrazné vylepšení