Sysop: 1 revizi

2013-07-01T23:31:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 7. 2013, 23:31

Sysop: Nahrazení textu „stěhování národů“ textem „stěhování národů“

2010-10-07T10:55:58Z

Nahrazení textu „stěhování národů“ textem „stěhování národů“

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Visoko
| orig.jméno =
| znak = Soubor:Visokogrb.png
| vlajka =
| pojem.vyšší.celek = Entita
| název.vyšší.celek = Federace Bosny a Hercegoviny
| pojem.nižší.celek = Kanton
| název.nižší.celek = Zenicko-dobojský kanton|Kanton Zenica-Doboj
| admin.děl =
| rozloha = 231
| obyvatelé = 14 140<ref>[http://www.visoko.co.ba/?go=stanovnistvo Informace o obyvatelstvu na stránkách města]</ref>
| rok = 1991
| hustota = 174
| etnické.složení = [[Bosňáci]], [[Chorvati]], [[Srbové]]
| nábož.složení = [[Sunna|sunnitský]] [[islám]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Pravoslaví|pravoslavné]]
| souřadnice = 43° 59' s. š., 18° 10' v. d
| nad.výš = 422 (město), 399 – 1050 ([[opčina]])
| PSČ = 71300
| telefon = (+387) 32
| starosta = Munib Alibegović
| web = www.visoko.co.ba
| mapa =Soubor:Visoko Municipality Location.png
}}
'''Visoko''' je město a středisko [[opčina|općiny]] ve střední [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Leží na řece [[Bosna (řeka)|Bosně]] asi 25 km severozápadně od [[Sarajevo|Sarajeva]] v nadmořské výšce 439 m.
Podle údajů ze sčítání lidu roku [[1991]] mělo město kolem 15 tisíc obyvatel, celá općina pak 46 tisíc obyvatel. Visoko administrativně náleží do [[Zenicko-dobojský kanton|Zenicko-dobojského kantonu]] muslimsko-chorvatské [[Federace Bosny a Hercegoviny]]. Město je významným střediskem kožedělného [[průmysl]]u.
Nedaleko od města se nachází hora [[Visočica]], která má jehlanovitý tvar. Mnoho lidí jí proto označuje za [[pyramida|pyramidu]] záhadného původu či za mimozemskou stavbu.
== Přírodní poměry ==
Opčina, které je Visoko hlavním městěm, má rozlohu 231 km² a nachází se ve střední části Bosny a Hercegoviny. Hraničí s opčinami [[Kiseljak]], [[Busovača]], [[Kakanj]], [[Vareš]], [[Breza]], [[Ilijaš]] a [[Ilidža]]. Územím visocké opčiny prochází důležitý silniční (do [[Sarajevo|Sarajeva]]) a [[železnice|železniční]] (k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]]) [[dopravní koridor|koridor]], vedený údolím řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]]. Kromě těchto tudy ale procházejí i komunikace regionálního významu, a to všemi směry.
Přírodní poměry opčiny jsou ovlivněny údolími řek [[Bosna (řeka)|Bosny]] a [[Fojnica|Fojnice]]; krajina přechází z úrodných rovin na březích řek do vyšších zalesněných poloh. [[Nadmořská výška]] kolísá od 399 až k 1050 m, což v porovnání se zbytkem země je relativně málo a celé oblasti to pomáhá k rozvoji jak [[zemědělství]], tak další infrastruktury, tj. i [[průmysl]]u a služeb. Území samotného města se nachází v nadmořské výšce 422 m.

== Historie ==
=== Dávnověk a středověk ===
Nejstarší osídlení se datuje do dob třetího tisíciletí př. n. l. V časech Římské říše, která zde získala moc v roce [[9]] tu žili [[Ilyrové]] (Dassaretae), během stěhování národů se sem pak dostali [[Slované]].
V dobách středověku bylo Visoko královským městem; z těchto privilegií také těžilo. Poprvé je zmiňováno v listině, vydané [[Dubrovnik|dubrovnickým]] obchodníkům [[bán Kulin|bánem Kulinem]] v roce 1355.
Visoko bylo také centrem [[Bosenská církev|bosenské církve]], v době před jejím zánikem s nástupem [[Turci|Osmanů]]. Název Visoko pochází z umístění města - staré, [[královské město]] se nachází na kopci ''Visoki'', nové nese název ''Podvisoki'' - leží pod kopcem. Díky své příhodné poloze mohlo prosperovat z přes něj vedoucích [[obchod]]ních cest. V 15. století bylo jedním z významných center středověké [[Bosna (historická země)|Bosny]], sepsáno zde bylo mnoho tehdejších důležitých dokumentů. Nějakou dobu zde také pobýval i [[Tvrtko I. Kotromanić]], v zmíněné době vládce země. V okolí města vznikly mnohé osady a [[kostel]]y.

=== Osmanská doba ===
[[Soubor:Ilustracija.jpg|thumb|right|Visoko v osmanských dobách]]
Visoko dobyla Osmanská říše roku 1463. V této době se vlády nad městem ujal [[paša]] [[Ajas-beg]], za jeho vlády v 70. letech 15. století vznikl [[harém]], [[mekteb]] (základní [[náboženská škola]]), [[medresa]] (vyšší islámská škola), byla přemostěna [[Bosna (řeka)|Bosna]] a zajištěn byl také i přívod [[voda|vody]] do města. Zřízena byla i vakufská nadace a [[tekije]]. Zanedlouho se Visoko stalo řemeslným, [[Kultura|kulturním]] i duchovním centrem celé svojí oblasti.

=== Rakousko-Uherská vláda nad městem ===
Změnu přinesl až rok 1878, kdy Visoko obsadila, stejně jako celou tehdejší [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] vojska. Odpor některých [[Osmané|osmanských]] sil byl tehdy velmi malý. [[Habsburkové]] však mnoho převratných změn hned neuskutečnili; Visoko si stále drželo svůj orientální [[islám]]ský ráz. Zvýšení kontaktů se západními zeměmi však vedlo postupně k rozvoji města; postavily se nové čtvrti. Roku 1882 sem byla zavedena [[železnice]], též v tomto roce se dokončila i [[Mešita Tabhana]], dnešní pamětihodnost. Od roku 1895 tu existuje [[soud]]ní budova, od roku 1900 pak [[gymnázium]]. Budovy byly stavěny v pseudo-maurském slohu, který byl pro Rakousko-Uherskou vládu v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] typický. V prvním desetiletí tu vznikla ještě další [[základní škola]] a otevřela se nová správní budova pro přilehlou oblast.
[[Soubor:VisokoPanorama.jpg|thumb|left|Panorama města Visoko]]
V roce [[1911]] město zachvátil velký [[požár]]; zničil kompletně historické jádro Visoka, spolu s nějakými cca. 450 obytnými domy vyhořelo mnoho [[obchod]]ů. Zničena byla také i místní [[vysoká škola]] a [[Šadrvanská mešita]]. S obnovou města se začalo roku [[1912]], zemská vláda přislíbila, že nové stavby budou postaveny v bosenském stylu. Po dokončení [[rekonstrukce]] se tak město ukázalo jako mix orientální i západní kultury (podobně jako jiná okolní města, mezi které patří například [[Sarajevo]] či [[Travnik]]). Ještě v dnešní době některé z těchto budov stojí, a to i přesto, že přežily celkem tři války.

=== Meziválečná doba a druhá světová válka ===
První z těchto válek byla samozřejmě [[první světová válka]], která vedla k pádu dosud vládnoucího [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. V oblastech, kde žili jižní [[Slované]] se zformovalo [[Království SHS]], jehož součástí se stalo i Visoko. V meziválečných letech však ekonomický rozvoj vzledem k zaostalosti země nijak nepokročil.
Těsně před začátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město připojeno k [[fašistiké Chorvatsko|fašistickému Chorvatsku]]. Visoko bylo bombardováno [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými]] silami (Chorvatsko tehdy spolupracovalo s [[Německo|Německem]]), svrženo bylo dohromady devět [[bomba|bomb]] a zničeny byly některé strategické cíle. Visokem se sice nepřehnala fronta a v porovnání s jinými městy nebylo silně poškozeno, 1205 vojáků odsud však bojovalo a 145 z nich padlo. [[7. duben|7. dubna]] [[1945]] město osvobodila 7., 9. a 17. krajinská brigáda desáté divize [[Jugoslávští partyzáni|Jugoslávských partyzánů]].

=== Rozvoj v časech SFRJ ===
[[Soubor:1973 Visoko.jpg|left|thumb|Visoko v roce 1973]]
Během poválečné doby přibyly další významné budovy a instituce, nutné pro fungování moderního menšího města. Otevřena byla [[pošta]], vznikla [[policie|policejní]] budova, dále pak požární stanice, [[poliklinika]], objevil se také [[hotel]], [[supermarket]]y a [[stadion]]y. Vybudování [[divadlo|divadla]] pomohlo zdejšímu [[Kultura|kulturnímu]] rozvoji. V oblasti [[školství]] vznikly tři nové [[škola|školy]] – jednalo se ''základní školu Safvet-bega Bašaviće'', dvě střední školy, nové [[gymnázium]] a jednu [[vysoká škola|vysokou školu]]. Sportovní aktivity byly podpořeny založením fotbalového klubu [[NK Bosna]] (spojily se dva tehdejší kluby ''Jadran'' a ''Radnički'').
Roku [[1983]] získal [[architekt]] [[Zlatko Ugljen]] cenu Agy Khana za [[architektura|architekturu]]; oceněna byla [[Bílá mešita (Visoko)|bílá mešita]], kterou ve městě zbudovali podle jeho návrhů.
Zastavěno bylo okolí Visoka podél řek [[Bosna (řeka)|Bosny]] a [[Fojnica|Fojnici]]. Usídlila se tu společnost [[KTK]], největší výrobce v oblasti kožedělného [[průmysl]]u v [[Jugoslávie|Jugoslávii]]; mezi zdejší menší firmy také patřily ještě Vispak, Vitex, Velepromet, GP Zvijezda a Kovina. Dalšími významnými odvětvími ale byl také průmysl textilní a potravinářský. Díky tomu se tak Visoko stalo jedním z nejvíce vyvážejících měst v [[SFRJ]]. Roku [[1991]] odsud bylo vyvezeno zboží v celkové hodnotě 92,5 milionů [[Americký dolar|USD]], z čehož 80 milionů tvořila produkce právě firmy KTK. Visoko jako ukázku úspěšného města navštívil jedenkrát i tehdejší vůdce země [[Josip Broz Tito]].

=== Občanská válka v Bosně a Hercegovině ===
Tehdejší rozvoj, který však již v pozdejší době měl stejně klesající tendenci, zcela zastavila válka, kterou vyvolal [[Rozpad Jugoslávie|rozpad]] [[Jugoslávie]]. [[6. duben|6. dubna]] [[1992]] byla vyhlášena na území tehdy již nezávislé BiH [[Republika srbská]]; touto dobou se již srbské jednotky rozmístily v okolí města do bojových pozic. Místní obyvatelé, převážně [[Bosňáci]], se také vyzbrojovali; v tom jim pomohla tehdejší bosňácká [[Stranka demokratske akcije]] ([[SDA]]). Někteří z nich zformovaly také i oddíly tzv. [[Patriotska liga|Patriotské ligy]]. Místním se podařilo obsadit zdejší vojenská zařízení [[JNA]] ve snaze ztížit obsazení města [[Srbové|Srby]] a získat další potřebné bojové vybavení. Tento krok vedl k zvratu celé bojové situace ve Visoku a jeho okolí. Jakmile bylo Visoko obsazeno čistě muslimskými silami, bylo možné postoupit dále na jih k [[Obléhání Sarajeva|obleženému]] [[Sarajevo|Sarajevu]].
Během bojů sloužilo Visoko jako centrála bosňáckých sil; převážně díky své pozici ve středu bojující země s relativně dobrou infrastrukturou a improvizovaným [[letiště]]m. Město se také stalo útočištěm mnoha [[uprchlík]]ů z míst, kde byla situace mnohem horší. Přesto se město ze severu snažily obklíčit [[srbové|srbské]] síly; v [[vesnice]] [[Zimča]] probíhaly velmi těžké boje.
[[Soubor:MedresaVisoko.jpg|right|thumb|Visocká medresa v poválečné době]]
Další boje však propukly poté, co bylo ukončeno spojenectví mezi [[HVO]] a bosňáckou [[Armáda Bosny a Hercegoviny|Armádou Bosny a Hercegoviny]]; válčilo se v okolí Busovača|Busovači na jih od města. To ale netrvalo příliš dlouho; v posledních dnech roku [[1994]] bylo vyhlášeno příměří mezi [[Bosňáci|Bosňáky]] a [[Chorvati|Chorvaty]], kterého bylo využito pro boj proti tehdy lépe vyzbrojenému Vojsku republiky srbské.

=== Poválečné Visoko ===
Válečné události ukončila až [[Daytonská smlouva]]. Po vyhlášení [[mír]]u ale bylo Visoko těžce poškozeno, největší ztráty utrpěl samozřejmě [[průmysl]], který byl zničen již v počátku války vzhledem ke svému strategickému charakteru. Celkové ztráty byly odhadnuty na zhruba 200 milionů amerických dolarů. V bojích padlo 297 místních [[voják]]ů, dalších 600 bylo zraněno či se nikdy nevrátili. Podle dohody město připadlo [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]]; dnes tak ve Visoku žije 96 % Bosňáků, roku [[1991]] to bylo 74 %.

== Ekonomika ==
Visoko v časech [[socialismus|socialismu]] prošlo rozsáhlou industrializací a roku [[1991]] patřilo k městům s největší produktivitou. Celkem to fungovalo zhruba 20 různých společností, (největší z nich již byly zmíněny) jednalo se například o koženářskou firmu KTK, dále pak Vitex a mnoho dalších. Kromě toho bylo Visoko též ale i centrem v [[zemědělství]], [[stavebnický průmysl|stavebnickém průmyslu]] a některých dalších odvětvích.
Během [[Občanská válka v Jugoslávii|války]] v 90. letech došlo k velkým škodám; jen ve Visoku byly vyčísleny na zhruba 400 milionů [[konvertibilní marka|KM]]. Přesto zde fungovala ale i válečná výroba, avšak samozřejmě jen v těch kapacitách, které nebyly postiženy.
Po uzavření míru se začalo s obnovou; přistěhovala se nová společnost ''Prevent'', která do své nové provozovny ve Visoku investovala 5 milionů [[Konvertibilní marka|KM]]. Proslavila se i zdejší společnost Vispak, která se [[29. červen|29. června]] [[2005]] výrobou největšího [[káva|kávového]] šálku na světě zapsala do [[Guinnesova kniha rekordů|Guinnesovy knihy rekordů]].

== Turistika ==
[[Image:River Bosna.jpg|left|thumb|Řeka Bosna v okolí Visoka]]
Visoko se nikdy neřadilo mezi turisticky velmi atraktivní města; většina lidí tudy projede po okolní [[silnice|silnici]] do známějšího [[Sarajevo|Sarajeva]]. Přesto se zde nachází jisté množství pamětihodností, hlavně z časů předosmanské [[Bosna a Hercegovina|Bosny]]. Například na hoře [[Visočica]] (dnes mimochodem vlastně největší turistické atrakci, která Visoko proslavila po světě) se nacházela v dobách středověku [[pevnost (stavba)|pevnost]]; pod ní se pak rozkládá [[pohřebiště]], kde jsou pochováni tehdejší vladaři středověké Bosny.

== Externí odkazy ==
* [http://www.visoko.co.ba/ Stránky města (bosensky)]
* [http://www.visocko-oko.co.ba/ Informační portál Visocko oko (bosensky)]

{{commons|Visoko|Visoko}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]]

Visoko - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „stěhování národů“ textem „stěhování národů“