Sysop: 1 revizi

2013-06-30T10:49:09Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 6. 2013, 10:49

Sysop: Nahrazení textu

2012-08-28T19:52:56Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Vladislav
| znak = Image:Vladislav CoA.png
| foto = Image:Vladislav global.jpg
| popisek.foto = Pohled na střed městečka
| vlajka = Image:Flag of vladislav.png
| status = městys
| NUTS5 = CZ0634 591904
| ob.roz.půs = [[Třebíč]]
| pov.ob = [[Třebíč]]
| NUTS3 = CZ063
| NUTS4 = CZ0634
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Třebíč
| země = [[Morava]]
| výměra = 18,49
| obyvatelé = 1189
| obyv.datum = 2007<ref name="obyv">[http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/obce.html Počty obyvatel v obcích dle MVČR, v infoboxu uveden součet i s cizinci]</ref>
| zem.šíř = 49° 12' 36" s. š.
| zem.dél = 15° 59' 18" v. d.
| nad.výš = 364
| PSČ = 675 01
| početč = 3
| početk = 3
| početzsj = 3
| adresa = Úřad městyse Vladislav<br />Vladislav čp. 231<br />675 01 Vladislav
| web = www.obecvladislav.cz
| úř.web = www.obecvladislav.cz
| email = ouvladislav@cbox.cz
| starosta = Jan Havlena
| mistostarosta = Bc. Jaroslav Oborný
| mapa = Image:Vladislav mc.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vladislav |position=top |lat_deg=49 |lat_min=12 |lat_sec=36 |lon_deg=15 |lon_min=59 |lon_sec=18 |float=center}}
}}

'''Vladislav''' ({{vjazyce2|de|Wladislau, Unter Wladislau}}<ref name="mistopis">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| jméno = Josef
| příjmení2 = Schulz
| jméno2 = Jindřich
| příjmení3 = Trapl
| jméno3 = Miloš
| titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960
| redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček
| další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka
| vydání = 1
| vydavatel = Profil
| místo = Ostrava
| rok = 1990
| počet stran = 321
| přílohy = 7 map
| kapitola = Politický okres Třebíč
| strany = 86
| svazek = XII
| typ svazku = svazek
| isbn = 80-7034-038-X
}}</ref>) je [[městys]] ležící východně od [[okresní město|okresního města]] [[Třebíč]]e. Nadmořská výška obce je 364 metrů nad [[moře]]m. [[Obec]] patří do správního obvodu [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině [[klášter]]a a pochází z roku 1104. Vladislav je také blízko vesniček [[Hostákov]], [[Valdíkov]] a [[Smrk]] a [[Pozďátky]]. Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

== Historie ==
Česky původně ''Brod'', později ''Wadislaw'' (1548), ''Wladislaw'' (1665), ''Dolní Vladislav'' (1869), ''Vladislava'' (Před 1918), německy ''Unter Wladislau'' (1869), ''Wladislaw''. K městečku patřil do roku 1867 Valdíkov, do roku 1867 a od roku 1964 Hostákov, do roku 1884 Smrk. Roku 1870 měla 619 obyvatel, roku 1890 měla 650 obyvatel, [[rok]]u 1991 měla 1 244 obyvatel. Kostel nejsvětější Trojice, původně pozdně románsky s jádrem ze 13. století, se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena [[lokálie]], a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890-1900. Fara byla znovu postavena v roce 1859, ale úplně upravena byla roku 1901.
Městečko Vladislav vzniklo z hodně staré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých, většinou bydleli rybáři z kmene Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době [[Třebíč]]), byla osada Brod, přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter [[ryba]]mi. V roce 1548 bylo zhotoveno stříbrné razítko, které dodnes dochovalo. Má nápis: ,,Peciet miesteczka Wadislawi'' se znakem vrše či koše na chytání ryb. Městečko Vladislav bylo také sídlem okrsku patrimoniálních soudů. Do okrsku soudu patřily dědiny: Městečko Vladislav, dědina Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov.
Do roku 1848 nebylo v českých zemích jednotného obecního řádu a na každém panství byly obce spravovány podle instrukcí či artikulí, které vydal pán nebo jeho úředník. Proto bývala správa obcí rozdílná.
V dubnu vystěhovali Němci osadu [[Německo|německé]] dívčí [[mládež]]e ze školy. Místo toho tam zřídili vojenský [[lazaret]], kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Mgr. Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.<ref>{{Citace periodika
| autor = ot
| titul = Vladislav má nového starostu
| periodikum = Třebíčský deník
| rok = 2010
| měsíc = 11
| den = 15
| číslo = 265
| strany = 3
| url =
| issn =
}}</ref>
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel městyse Vladislavi<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 592–593
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 951
| 974
| 998
| 1065
| 1211
| 1249
| 1367
| 1358
| 1458
| 1385
| 1310
| 1227
| 1222
|}
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel místní části Vladislavi<ref name="čsú"/>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 619
| 626
| 650
| 699
| 820
| 883
| 983
| 1010
| 1067
| 1052
| 974
| 939
| 937
|}
== Zajímavosti a pamětihodnosti ==
* [[Románský sloh|Románský]] [[kostel Nejsvětější Trojice (Vladislav)|kostel Nejsvětější Trojice]], později [[baroko|barokně]] upraven. Tento kostel má pouť v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem [[Římskokatolická farnost Vladislav|Římskokatolické farnosti Vladislav]].
* Kaple sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]
* barokní socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] před kostelem
* restaurace
* Farní budova - po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které [[9. dubna]] 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. [[19. březen|19. března]] 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci.
[[Soubor:Kostel ve Vladislavi.jpg|thumb|Pohled na kostel]]
[[Soubor:Vladislav.jpg|thumb|Kostel zezadu]]
== Významné osobnosti ==
* P. [[Arnošt Tvarůžek]]
* RNDr. [[Emanuel Komínek]]
* P. [[Antonín Trávníček]]
== Počátky odborového hnutí ve Vladislavi ==
Počátky odborového hnutí ve Vladislavi jsou spojeny dále s bukovou nynější 1 chemické továrny ve Vladislavi, n. p. Sociální pokrok byl umožněn protáhnutím průmyslu do zdejšího městečka. Velikou zásluhu o zdejší chudý [[krajina|kraj]] si získal [[Václav Slaný]].
== Školství a kultura ==
[[Soubor:New school building in Vladislav, Czech Republic.jpg|thumb|Škola]]
* Národní škola ve Vladislavi - Škola byla zřízena roku 1728. Studovalo zde jen 5-6 chlapců. Nejvyšší správou nad všemi školami měla Pražská univerzita. V roce 1876 byla tato škola zbořena a na její místě byla vystavěna nová budova. Ta byla jednopatrová měla, tři učebny, kabinet, kuchyň a byt pro správce. Stavitel byl z Třebíče (p. Tepich), který na stavbu za 9 000 zlatých dohlédl. Budovu vysvětil P. František Diviš dne 30. září 1877. Budovu navštěvovaly děti z Vladislavi, ze Smrku a z Hostákova. Později vznikla škola také v [[Hostákov]]ě, která byla posvěcena 23. září 1877. Škola měla v roce [[1934]]/[[1935]] dokonce 6 tříd. Největší počet žáků byl 92. Dne 15. října [[1945]] byla u této školy zřízena také mateřská škola pro děti od 3 do 6 let. V letech [[1928]] až [[1929]] se počal jevíti na obecné škole ve Vladislavi, jejich učitelem byl [[František Kaboňek]].
* Poštovní úřad - [[Česká pošta|Poštovní úřad]] ve Vladislavi byl zřízen kolem roku 1871, svědčí o něm doklad pořízený [[13. ledna]] 1872. Tato pošta se nacházela v dnešním domě číslo 33. Přes Vladislav pošta projížděla kolem 8. hodiny ráno směrem na Zastávku a vracela se mezi 5. a 6. hodinou večer. Po poštmistrovi Černém převzal poštu p. Masopust a pošta se přestěhovala do pivovaru. Výplata zaměstnanců činila asi 20 zlatých. Pak se po několika letech střídali další majitelé. Pošta se z Vladislavi vozila do následujících obcí: [[Smrk (okres Třebíč)|Smrk]], [[Valdíkov]], [[Hostákov]], [[Číměř (okres Třebíč)|Číměř]], [[Slavičky]], [[Střížov (Vladislav)|Střížov]], [[Okrašovice]], [[Pozďátky]] a [[Dobrá Voda (Markovka)|Dobrá Voda]]. [[Koněšín]] měl svou vlastní poštu, ta však zanikla a stala se doručovací stanicí pro poštovní úřad ve Vladislavi. Valdíkov později připadl poštovnímu úřadu v [[Budišov|Budišově]].
[[Soubor:City hall of Vladislav.jpg|thumb|Radnice]]
* Knihovnictví - Vladislav si založila svou veřejnou knihovnu roku [[1922]]. Na začátku bylo zakoupeno 52 knih. Potom bylo obcí přispíváno na nové knihy. Bylo to však málo - 50 [[haléř]]ů na jednoho obyvatele ročně, tj 500 [[Kč]] ročně celkem. Později to bylo 600 Kčs, až v roce [[1946]] byl příspěvek zvýšen na 1600 Kčs. Knihovna také knihovní dary. V roce 1922 od ministerstva školství 40 knih, z hosp. podniků v roce [[1941]] 9 knih, od MUDr. Františka Večeři v roce [[1934]] 27 knih, od prof. Karla Háňavky v roce [[1939]] 18 knih.
* Divadlo - První počátky divadelní hry můžeme hledat asi v roce 1889, kdy se sešla mládež, aby se zahrála první divadlo. Tento kroužek se nazýval „Divadelní komitét“. První vystoupení tohoto kroužku se hrálo brzy po jeho založení, ještě o prázdninách. Toto první představení se nazývalo„Dynamit“. Druhé vystoupení mělo název „Můj ráj“. Hrálo se v sále hostince na primitivním jevišti. Z tohoto kroužku, který pořádal představení se stal „Spolek divadelních ochotníků ve Vladislavi“. Do první světové války se hrálo v uvedeném hostinci, po válce se hrálo v sále sokolovny. Tato divadelní činnost se dále rozvíjela. Za rok se průměrně odehrálo 6 divadel.
* Sbor [[hasič]]ů ve Vladislavi byl založen v roce 1894 jako Dobrovolná tělocvičná a hasičská práce ve Vladislavi, potom přejmenován na Sbor dobrovolných hasičů.
== Pohromy a živelní katastrofy ==
* První historicky zjištěnou zprávou o sežehnutí osady máme z roku 1304.<br />Tehdy za výpadu divokých Kumanů v [[zaří]] bylo vypáleno na statcích [[třebíč]]ského [[klášter]]a 27 osad.
* Nehoda se stala [[11. května]] 1848 v [[prachárna|prachárně]] pana Prokopa Zelníčka, která byla toho dne vyhozena do povětří, ale jen ta část závodu.
== Doprava, průmysl a zemědělství ==
=== Doprava ===
[[Soubor:Train station in Vladislav, Třebíč District.jpg|thumb|Vlaková zastávka na trati č. 240.]]
Vladislav má [[autobus]]ovou zastávku, z které jezdí autobusy z Vladislavi do [[Smrk]]u, ze Smrku do [[Hostákov]]a a z Hostákova do [[Valdíkov]]a. Pak má Vladislav také [[nádraží]], kde jezdí [[vlak]]y z Vladislavi do [[Brno|Brna]]. Také jezdí vlaky z [[Vladislav]]i do [[Třebíč]]e.
=== Tanex a. s. ===
Továrna Tanex a. s. má velmi dlouhou tradici sahající až do roku 1826. Původně to byla prádelna, později továrna na čokoládu.
Její historie prošla dlouhým vývojem. Dnešní továrna Tanex a. s. je jedním z evropsky významných výrobců klihu.
[[Soubor:Brewery building in Vladislav, Czech Republic.jpg|thumb|Pivovar]]
=== Pivovarnictví ===
Kdy a za jakých okolností byl po dlouhé práci vystavěn úplně první [[pivovar]] ve Vladislavi, nejde pro nedostatek písemných záznamů zjistit. Je však pravděpodobné, že v prvních dobách vařili Vladislavští [[pivo]] ve vlastním pivovaru, který stál v místech, kde dnes stojí [[mostní váha]]. Byla to dřevěná budova a v ní zazděný [[měď|měděný]] kotel s 6 [[sud]]y. Odtud se pivo v kádích dováželo do čísla 6, první vladislavské radnice a tam v kamenných kádích se ochlazovalo a stáčelo do věder. Když byla postavena nová [[radnice]], nynější dům s číslem popisným 8, vařilo se ještě v tomto prvním dřevěném pivovaru, pivo se donášelo do kamenných kádí, které byly umístěny v bočním křídle již zmíněné radnice. V této radnici se pivo chladilo a stáčelo, jak je vidět z účtovní knihy požitků za rok 1706, 1707, 1708, 1711, které vyúčtování muselo být předloženo do kanceláře. Na pivovarském komíně je již dlouhá léta hnízdo čápů.
== Rekreace a cestovní ruch ==
Vladislav je svojí polohou ideálním místem pro rybáře a rybaření. Údolí [[Jihlava (přítok Dyje)|řeky Jihlavy]] láká k návštěvě i turisty a výletníky nejen z blízké [[Třebíč]]e ale i z míst vzdálenějších. Rybníkářské řemeslo v 16. století patřilo mezi výnosné druhy práce. Rybářství ve Vladislavi zdomácnělo, toto lze soudit ze zpráv třebíčského statku z roku 1556. Chovali se zde [[kapr|kapři]], [[štika|štiky]] a [[lín]]i, avšak chov štik a línů byl později zrušen. Výlovy ryb se konají vždy na podzim (v říjnu).
Rybnikářské řemeslo v 16. století náleželo mezi výnosné a vážené druhy lidské [[práce]]. Rybáři odvodňovali celé oblasti dosud neproduktivní půdy, vysušovali močály na úrodná pole, tak připravujíce místa pro nová sídla vesnic v nižších a před větry chráněných polohách. Časem [[rybář]]ů přibylo, ale ubylo na vážnosti. Protože bylo [[rybníkářství]] ve Vladislavi velice oblíbené, přispělo to zřejmě k tomu, že má Vladislav ve [[znak (heraldika)|znaku]] vrš ( koš na chytání ryb ).
{{HlavičkaObecNav|Vladislav|Vladislav (okres Třebíč)|Městys}}
[[Hostákov]] |
[[Střížov (Vladislav)|Střížov]]|
'''Vladislav''' 
{{PatičkaObecNav}}
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Římskokatolická farnost Vladislav]]
* [[Děkanát Třebíč]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.obecvladislav.cz/ Oficiální stránky obce]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:591904 Statistické informace o obci]
* [http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-18323.htm Informace o Vladislavi]
== Zdroje ==
* {{Citace monografie
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Vladislav 1548 - 1948
| editoři = Ing. Josef Prudík, Arch. Ing. C. František Musil
| vydavatel = Místní národní výbor ve Vladislavi
| tiskárna = Emanuel Čapek, Třebíč
| místo =
| rok = 1948
| počet stran = 102
| strany = 24
| isbn = 80-85799-83-9
}}

{{Commonscat|Vladislav}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vladislav (okres Třebíč)|*]]
[[Kategorie:Městyse na Moravě]]
[[Kategorie:Městyse okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Mikroregion Horácko]]
[[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]]

Vladislav (okres Třebíč) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu