Voda - Historie editací

Sysop: ++

2021-07-16T08:51:44Z

← Starší verze		Verze z 16. 7. 2021, 08:51
Řádka 377:		Řádka 377:

	=== Znečištění vody ===		=== Znečištění vody ===
-	''Hlavní článek~~: [[~~Znečištění vody~~]]''~~	+	{{Hlavní článek\|Znečištění vody}}
-		+
	Voda má hodnotu nejen ekonomickou, ale i ekologickou. Pětina lidstva nemá přístup k nezávadné vodě. 2,6 miliardy lidí postrádá hygienické zázemí. Ve [[20. století]] zmizelo 50% světových mokřadů. 3 miliony lidí ročně umírají na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (např. průjmová onemocnění a malárie), 90% z nich jsou děti do pěti let. O to nepříjemnější je skutečnost, že se zásoby sladké vody na Zemi snižují. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují a lze přitom předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech stále stoupat.		Voda má hodnotu nejen ekonomickou, ale i ekologickou. Pětina lidstva nemá přístup k nezávadné vodě. 2,6 miliardy lidí postrádá hygienické zázemí. Ve [[20. století]] zmizelo 50% světových mokřadů. 3 miliony lidí ročně umírají na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (např. průjmová onemocnění a malárie), 90% z nich jsou děti do pěti let. O to nepříjemnější je skutečnost, že se zásoby sladké vody na Zemi snižují. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují a lze přitom předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech stále stoupat.
	Značná část znečištění životního prostředí pochází ze zemědělství (pesticidy, hnojiva i zvířecí exkrementy) a zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a do intenzivně využívaných zemědělských oblastí se musí přivádět z velkých vzdáleností.		Značná část znečištění životního prostředí pochází ze zemědělství (pesticidy, hnojiva i zvířecí exkrementy) a zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a do intenzivně využívaných zemědělských oblastí se musí přivádět z velkých vzdáleností.
Řádka 405:		Řádka 404:

	== Historická poznámka ==		== Historická poznámka ==
-	Iónský filosof Thalés z Milétu v 6. století př. n. l. pokládal vodu za základní [[element]] své kosmologie. Jeho následovníci až do ~~[[Aristotelés\|~~Aristotela]] přidali další základní elementy, jako je [[oheň]], [[země]] a [[vzduch]], což potom dominovalo [[islám]]skému a [[křesťan]]skému myšlení. Čtyřprvkový princip přetrval až do ~~[[Isaac Newton\|~~Isaaca Newtona]] ([[De Natura Acidorum]] - myšlenka, že všechny látky lze převést na vodu). Až v 19. století přejal roli vody [[vodík]]. Přesné [[stechiometrie\|stechiometrické]] výpočty atomových hmotností jiných prvků však později ukázaly, že nemohou být jednoduchými násobky atomové hmotnosti vodíku.	+	Iónský filosof Thalés z Milétu v 6. století př. n. l. pokládal vodu za základní [[element]] své kosmologie. Jeho následovníci až do Aristotela přidali další základní elementy, jako je [[oheň]], [[země]] a [[vzduch]], což potom dominovalo [[islám]]skému a [[křesťan]]skému myšlení. Čtyřprvkový princip přetrval až do Isaaca Newtona ([[De Natura Acidorum]] – myšlenka, že všechny látky lze převést na vodu). Až v 19. století přejal roli vody [[vodík]]. Přesné [[stechiometrie\|stechiometrické]] výpočty atomových hmotností jiných prvků však později ukázaly, že nemohou být jednoduchými násobky atomové hmotnosti vodíku.

-	~~=== Reference ===~~	+	== Související články ==
-	~~<references/>~~	+
-	=== Související články ===	+
	* [[led]]		* [[led]]
	* [[povodeň]], [[tsunami]], [[eroze]]		* [[povodeň]], [[tsunami]], [[eroze]]
Řádka 425:		Řádka 422:
	* [[parní kotel]] ([[odlučovač vody]]), [[pračka]], [[vodní kámen]], [[kotelní kámen]]		* [[parní kotel]] ([[odlučovač vody]]), [[pračka]], [[vodní kámen]], [[kotelní kámen]]

-	=== Literatura ===	+	== Literatura ==
	* M. Kravčík et al., ''Water for the recovery of the climate''. Praha 2008. ISBN 978-80-89089-71-0		* M. Kravčík et al., ''Water for the recovery of the climate''. Praha 2008. ISBN 978-80-89089-71-0
-		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270 Balená voda versus voda z vodovodu]		* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270 Balená voda versus voda z vodovodu]
Řádka 435:		Řádka 433:


-	{{Flickr\|Water}}{{Commonscat\|Water}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Water}}{{Commonscat\|Water}}{{Oxidy I.}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Voda\| ]]		[[Kategorie:Voda\| ]]
	[[Kategorie:Druhy vody]]		[[Kategorie:Druhy vody]]

Sysop: ++

2019-07-11T18:50:58Z

← Starší verze		Verze z 11. 7. 2019, 18:50
Řádka 7:		Řádka 7:
	\|Anglický název={{Cizojazyčně\|en\|oxidane}}		\|Anglický název={{Cizojazyčně\|en\|oxidane}}
	\|Sumární vzorec= [[Vodík\|H]]<sub>2</sub>[[Kyslík\|O]]		\|Sumární vzorec= [[Vodík\|H]]<sub>2</sub>[[Kyslík\|O]]
-
	\|Číslo CAS=7732-18-5		\|Číslo CAS=7732-18-5
-
	\|Molární hmotnost=18,01528 g/mol		\|Molární hmotnost=18,01528 g/mol
	\|Teplota tání=0 °C		\|Teplota tání=0 °C
Řádka 19:		Řádka 17:
	\|Kritický tlak= 22 140 kPa		\|Kritický tlak= 22 140 kPa
	\|Rychlost zvuku=přibližně 1460 [[Metr za sekundu\|m/s]]		\|Rychlost zvuku=přibližně 1460 [[Metr za sekundu\|m/s]]
-
	\|Povrchové napětí=0,073 N/m (''20 °C'')		\|Povrchové napětí=0,073 N/m (''20 °C'')
-
	\|Termodynamické vlastnosti=zobrazit		\|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
	\|Měrné teplo=4 184 J K<sup>-1</sup> kg<sup>-1</sup>(''kapalina při 20 °C'')		\|Měrné teplo=4 184 J K<sup>-1</sup> kg<sup>-1</sup>(''kapalina při 20 °C'')
-	}}	+	}}'''Voda''', [[Chemický vzorec#Sumární vzorec\|sumárním vzorcem]] [[Vodík\|H]]<sub>2</sub>[[Kyslík\|O]], [[Systematický název\|systematicky]] '''oxidan''' <ref> [http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin324/bulletin324.pdf Novela názvosloví organické chemie – přehled změn] – bod 3.2</ref>, je [[chemická sloučenina]] [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Spolu se [[vzduch]]em, resp. [[Atmosféra Země\|zemskou atmosférou]] tvoří základní podmínky pro existenci [[život]]a na [[Země\|Zemi]]. Za normální [[Teplota\|teploty]] a [[Normální tlak\|tlaku]] je to bezbarvá, čirá [[kapalina]] bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V [[Příroda\|přírodě]] se vyskytuje ve třech [[skupenství]]ch: v [[Pevné skupenství\|pevném]] – [[led]] a [[sníh]], v [[Kapalné skupenství\|kapalném]] – [[Voda (kapalné skupenství)\|voda]] a v [[Plynné skupenství\|plynném]] – [[vodní pára]].
-		+
-	'''Voda''', [[Chemický vzorec#Sumární vzorec\|sumárním vzorcem]] [[Vodík\|H]]<sub>2</sub>[[Kyslík\|O]], [[Systematický název\|systematicky]] '''oxidan''' <ref> [http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin324/bulletin324.pdf Novela názvosloví organické chemie – přehled změn] – bod 3.2</ref>, je [[chemická sloučenina]] [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Spolu se [[vzduch]]em, resp. [[Atmosféra Země\|zemskou atmosférou]] tvoří základní podmínky pro existenci [[život]]a na [[Země\|Zemi]]. Za normální [[Teplota\|teploty]] a [[Normální tlak\|tlaku]] je to bezbarvá, čirá [[kapalina]] bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V [[Příroda\|přírodě]] se vyskytuje ve třech [[skupenství]]ch: v [[Pevné skupenství\|pevném]] – [[led]] a [[sníh]], v [[Kapalné skupenství\|kapalném]] – [[Voda (kapalné skupenství)\|voda]] a v [[Plynné skupenství\|plynném]] – [[vodní pára]].	+

	Systematicky se nazývá '''„oxidan“.''' Častokrát se i v [[Odborná literatura\|odborné literatuře]] označuje jako '''„dihydrogenmonooxid“''' či '''„oxid vodný“,''' nebo dokonce jako '''„kyselina hydroxylová“.''' Všechny tyto tři názvy jsou ale chybné: nejedná se ani o [[Oxidy\|oxid]], ani o [[Kyselina\|kyselinu]], ale o [[Anorganická sloučenina\|anorganický]]<ref> [http://www.sos-veseli.cz/download/nazvoslovi_organickych_sloucenin.pdf Stručné základy názvosloví organických sloučenin]</ref> [[jednojaderný hydrid]]<ref> [http://www.medon-solutio.cz/online2004/print.php?textID=16 Chemické názvosloví a názvy lékových forem v ČL 2002]</ref> (proto končí na [[Přípona (mluvnice)\|příponu]] '''„-an“<ref> [http://nazvoslovi.webpark.cz/nazvoslovi31.htm Předmluva]</ref>).''' Název oxidan byl užíván již dříve, ale byl to [[Triviální název\|název triviální]], systematickým byl ustanoven až od [[Chemické názvosloví\|názvosloví]] [[IUPAC 93]].<ref> [http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:v2yV4dOzxqUJ:giovio.ic.cz/dok/viz/ch/Pravidla_organika.doc+oxidan&cd=12&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&lr=lang_cs&client=opera Názvosloví vycházející z jiných hydridů]</ref> Kromě toho se užívalo a užívá i triviální označení '''„voda“.''' Pojem voda se ale používá i jako označení pro [[směs]], jejímž hlavním základem je právě sloučenina oxidan (vizte článek [[Voda (směs)\|Voda]]). Někdy se oxidan označuje i [[Odborný název\|termínem]] '''„destilovaná voda“,''' ale ani to není správné, protože [[destilovaná voda]] je jen jedním druhem oxidanu (oxidanu získaném [[Destilace\|destilací]]).		Systematicky se nazývá '''„oxidan“.''' Častokrát se i v [[Odborná literatura\|odborné literatuře]] označuje jako '''„dihydrogenmonooxid“''' či '''„oxid vodný“,''' nebo dokonce jako '''„kyselina hydroxylová“.''' Všechny tyto tři názvy jsou ale chybné: nejedná se ani o [[Oxidy\|oxid]], ani o [[Kyselina\|kyselinu]], ale o [[Anorganická sloučenina\|anorganický]]<ref> [http://www.sos-veseli.cz/download/nazvoslovi_organickych_sloucenin.pdf Stručné základy názvosloví organických sloučenin]</ref> [[jednojaderný hydrid]]<ref> [http://www.medon-solutio.cz/online2004/print.php?textID=16 Chemické názvosloví a názvy lékových forem v ČL 2002]</ref> (proto končí na [[Přípona (mluvnice)\|příponu]] '''„-an“<ref> [http://nazvoslovi.webpark.cz/nazvoslovi31.htm Předmluva]</ref>).''' Název oxidan byl užíván již dříve, ale byl to [[Triviální název\|název triviální]], systematickým byl ustanoven až od [[Chemické názvosloví\|názvosloví]] [[IUPAC 93]].<ref> [http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:v2yV4dOzxqUJ:giovio.ic.cz/dok/viz/ch/Pravidla_organika.doc+oxidan&cd=12&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&lr=lang_cs&client=opera Názvosloví vycházející z jiných hydridů]</ref> Kromě toho se užívalo a užívá i triviální označení '''„voda“.''' Pojem voda se ale používá i jako označení pro [[směs]], jejímž hlavním základem je právě sloučenina oxidan (vizte článek [[Voda (směs)\|Voda]]). Někdy se oxidan označuje i [[Odborný název\|termínem]] '''„destilovaná voda“,''' ale ani to není správné, protože [[destilovaná voda]] je jen jedním druhem oxidanu (oxidanu získaném [[Destilace\|destilací]]).
Řádka 37:		Řádka 31:

	== Rozdělení vody ==		== Rozdělení vody ==
-
	[[Soubor:The Earth seen from Apollo 17.jpg\|thumb\|250px\|71 % povrchu Země tvoří voda]]		[[Soubor:The Earth seen from Apollo 17.jpg\|thumb\|250px\|71 % povrchu Země tvoří voda]]
	[[Soubor:Water_droplet_blue_bg05.jpg\|thumb\|250px\|Kapka vody]]		[[Soubor:Water_droplet_blue_bg05.jpg\|thumb\|250px\|Kapka vody]]
-
	Vyskytuje se ve třech [[skupenství]]ch.		Vyskytuje se ve třech [[skupenství]]ch.

Řádka 98:		Řádka 90:
	** [[diamantová voda\|diamantová]]		** [[diamantová voda\|diamantová]]

		+	{{Upravit část}}
	== Chemické a fyzikální vlastnosti ==		== Chemické a fyzikální vlastnosti ==
-	[[Soubor:H2O (water molecule).jpg\|left\|thumb\|Model [[molekula\|molekuly]] vody]]	+	[[Soubor:H2O (water molecule).jpg\|left\|thumb\|200px\|Model [[molekula\|molekuly]] vody]]
-	[[Soubor:Watermolecule.png\|left\|thumb\|Geometrie [[molekula\|molekuly]] vody]]	+	[[Soubor:Watermolecule.png\|left\|thumb\|200px\|Geometrie [[molekula\|molekuly]] vody]]
-	~~{{Upravit část}}~~	+	[[Soubor:Voda fazovy diagram.jpg\|thumb\|300px\|[[Fázový diagram]] vody znázorňující závislost existence [[skupenství]] na [[tlak]]u a [[teplota\|teplotě]]]]
-	[[Soubor:Voda fazovy diagram.jpg\|thumb\|~~400px~~\|[[Fázový diagram]] vody znázorňující závislost existence [[skupenství]] na [[tlak]]u a [[teplota\|teplotě]]]]. Podrobnější fázový diagram viz [http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html The Phase Diagram of Water].	+	Podrobnější fázový diagram viz [http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html The Phase Diagram of Water].
-	[[Soubor:Vodikove mustky kalotovy model.jpg~~\|right~~\|thumb\|[[Vodíková vazba\|Vodíkové vazby neboli vodíkové můstky]] mezi [[molekula]]mi vody]].	+	[[Soubor:Vodikove mustky kalotovy model.jpg\|thumb\|240px\|[[Vodíková vazba\|Vodíkové vazby neboli vodíkové můstky]] mezi [[molekula]]mi vody]]
-		+
	Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním [[vodík]]u s [[kyslík]]em (hořením bezbarvým plamenem) podle [[Chemická rovnice\|rovnice]]:		Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním [[vodík]]u s [[kyslík]]em (hořením bezbarvým plamenem) podle [[Chemická rovnice\|rovnice]]:

Řádka 304:		Řádka 296:
	\|}		\|}

-	[[Soubor:Puddle.png~~\|right~~\|thumb\|Schéma stojatých vod: 1. [[déšť]], 2. [[stojatá voda]], 3. [[nepropustné podloží]].]]	+	[[Soubor:Puddle.png\|thumb\|240px\|Schéma stojatých vod: 1. [[déšť]], 2. [[stojatá voda]], 3. [[nepropustné podloží]].]]
-		+
	[[Koloběh vody]] na [[kontinent]]ech začíná [[srážky\|srážkami]]. Jakmile dopadnou z [[mrak]]ů na povrch, mohou putovat třemi cestami:		[[Koloběh vody]] na [[kontinent]]ech začíná [[srážky\|srážkami]]. Jakmile dopadnou z [[mrak]]ů na povrch, mohou putovat třemi cestami:
	* zpravidla víc než 50 % (někdy i 100 %) se znovu vypaří		* zpravidla víc než 50 % (někdy i 100 %) se znovu vypaří
Řádka 371:		Řádka 362:

	=== Pitná voda ===		=== Pitná voda ===
-	[[Soubor:WorldWaterAvailability.png\|~~right~~\|~~400px\|thumb~~\|Státy s nejmenšími zásobami obnovitelné sladké vody v m<sup>3</sup> na obyvatele za rok.<br />červeně: pod 500 m<sup>3</sup> na obyvatele za rok<br />oranžově: 500-1500 m<sup>3</sup> na obyvatele za rok.]]	+	[[Soubor:WorldWaterAvailability.png\|thumb\|300px\|Státy s nejmenšími zásobami obnovitelné sladké vody v m<sup>3</sup> na obyvatele za rok.<br />červeně: pod 500 m<sup>3</sup> na obyvatele za rok<br />oranžově: 500-1500 m<sup>3</sup> na obyvatele za rok.]]
	[[Pitná voda]] se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy.		[[Pitná voda]] se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy.
	* Ke shromažďování povrchové vody slouží [[vodárenská nádrž]] ([[přehradní nádrž\|přehrada]]), v níž se nachází [[odběrová věž]] s několika odběrovými šachtami v různých hloubkách. Odebírá se podle příkazu z úpravny vody, která bývá v blízkosti přehrady. Vhodná teplota pro odběr je méně než 12 °C.		* Ke shromažďování povrchové vody slouží [[vodárenská nádrž]] ([[přehradní nádrž\|přehrada]]), v níž se nachází [[odběrová věž]] s několika odběrovými šachtami v různých hloubkách. Odebírá se podle příkazu z úpravny vody, která bývá v blízkosti přehrady. Vhodná teplota pro odběr je méně než 12 °C.
Řádka 382:		Řádka 373:

	=== Balená voda ===		=== Balená voda ===
-	[[Soubor:Stilles Mineralwasser.jpg~~\|right~~\|thumb\|Balená minerální voda]]	+	[[Soubor:Stilles Mineralwasser.jpg\|thumb\|240px\|Balená minerální voda]]
	Výroba a prodej balených vod má v Čechách dlouhou tradici, kterou můžeme vystopovat až do 16. století. Původně šlo výhradně o vody léčivé (ať už se skutečným nebo domnělým účinkem), stáčené do kameninových džbánků. K nim se později (18. - 19. století) přidaly i vody, které byly pro svou zvláštní chuť považovány za osvěžující nápoj. Jednalo se buď o minerální vody nebo o vody s vysokým obsahem [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] CO<sub>2</sub>, ať původu přirozeného (kyselky) nebo uměle připravované, stáčené převážně do skla. Tento stav se v Evropě v podstatě udržel do 60.-70. let minulého století, kdy jednak skleněné obaly začaly být postupně vytlačovány plastickými a jednak došlo ještě k jiné, mnohem revolučnější změně: balené vody začaly být používány též jako zdroj „obyčejné“ pitné vody, nejen jako řešení občasných havarijních situací, ale především jako náhrada za pitnou vodu distribuovanou veřejnými [[vodovod]]y. Což znamená, že se vedle vybraných druhů minerálních vod začaly stáčet i vody z kvalitních podzemních zdrojů pitné vody, které nevykazovaly ani zvláštní chuť, ani zvláštní farmakologický účinek[http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva-2/balena-voda-nebo-voda-z-vodovodu-kdo-vitezi.aspx].		Výroba a prodej balených vod má v Čechách dlouhou tradici, kterou můžeme vystopovat až do 16. století. Původně šlo výhradně o vody léčivé (ať už se skutečným nebo domnělým účinkem), stáčené do kameninových džbánků. K nim se později (18. - 19. století) přidaly i vody, které byly pro svou zvláštní chuť považovány za osvěžující nápoj. Jednalo se buď o minerální vody nebo o vody s vysokým obsahem [[oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]] CO<sub>2</sub>, ať původu přirozeného (kyselky) nebo uměle připravované, stáčené převážně do skla. Tento stav se v Evropě v podstatě udržel do 60.-70. let minulého století, kdy jednak skleněné obaly začaly být postupně vytlačovány plastickými a jednak došlo ještě k jiné, mnohem revolučnější změně: balené vody začaly být používány též jako zdroj „obyčejné“ pitné vody, nejen jako řešení občasných havarijních situací, ale především jako náhrada za pitnou vodu distribuovanou veřejnými [[vodovod]]y. Což znamená, že se vedle vybraných druhů minerálních vod začaly stáčet i vody z kvalitních podzemních zdrojů pitné vody, které nevykazovaly ani zvláštní chuť, ani zvláštní farmakologický účinek[http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva-2/balena-voda-nebo-voda-z-vodovodu-kdo-vitezi.aspx].

Řádka 424:		Řádka 415:
	* [[oceán]], [[Slapové jevy]], [[moře]], [[průliv]]		* [[oceán]], [[Slapové jevy]], [[moře]], [[průliv]]
	* [[řeka]], [[potok]], [[jezero]], [[rybník]], [[polder]] nebo [[poldr]]		* [[řeka]], [[potok]], [[jezero]], [[rybník]], [[polder]] nebo [[poldr]]
-	* [[zavlažovací kanál]], [[průplav]], [[plavební komora]]	+	* [[zavlažovací kanál]], [[průplav]], [[Zdymadlo\|plavební komora]]
	* [[evapotranspirace]]		* [[evapotranspirace]]
	* [[dehydratace]]		* [[dehydratace]]
Řádka 439:		Řádka 430:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270 Balená voda versus voda z vodovodu]		* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270 Balená voda versus voda z vodovodu]
-	* [http://www.lsbu.ac.uk/water/ Water Structure and Behavior ~~/ M. Chaplin. - London South Bank University~~]	+	* [http://www.lsbu.ac.uk/water/ London South Bank University – Water Structure and Behavior]
-	* [http://www.eea.europa.eu/publications/water-resources-across-europe Water resources across Europe — confronting water scarcity and drought] ~~- EEA Report No 2/2009~~	+	* [http://www.eea.europa.eu/publications/water-resources-across-europe EEA Report No 2/2009 – Water resources across Europe – confronting water scarcity and drought]
-	* ~~Josef Kučera:~~[http://technet.idnes.cz/voda-ma-66-anomalii-vedci-zacali-odhalovat-jejich-priciny-pjn-/tec_technika.asp?c=A090911_135558_tec_technika_mbo Voda má 66 anomálií. Vědci začali odhalovat jejich příčiny~~] [[idnes.cz]], 12.~~ září 2009	+	* [http://technet.idnes.cz/voda-ma-66-anomalii-vedci-zacali-odhalovat-jejich-priciny-pjn-/tec_technika.asp?c=A090911_135558_tec_technika_mbo Josef Kučera – Voda má 66 anomálií. Vědci začali odhalovat jejich příčiny (září 2009)]


-	{{~~Commons~~\|Water}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Water}}{{Commonscat\|Water}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Voda\| ]]		[[Kategorie:Voda\| ]]
	[[Kategorie:Druhy vody]]		[[Kategorie:Druhy vody]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-28T18:40:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 6. 2013, 18:40

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-09T12:28:38Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Chemická sloučenina
|Název=Voda (oxidan)
|Obrázek=[[Soubor:Water molecule dimensions.png|150px|struktura molekuly vody]]
|Popis obrázku=Struktura molekuly vody
|Systematický název=oxidan
|Triviální název=voda
|Anglický název={{Cizojazyčně|en|oxidane}}
|Sumární vzorec= [[Vodík|H]]2[[Kyslík|O]]

|Číslo CAS=7732-18-5

|Molární hmotnost=18,01528 g/mol
|Teplota tání=0 °C
|Teplota varu=100 °C
|Hustota=0,99997 g/cm³ (''3,98 °C/kapalina'')
|Viskozita=0,001 Nsm-2
|Index lomu=1,33
|Kritická teplota=374 °C
|Kritický tlak= 22 140 kPa
|Rychlost zvuku=přibližně 1460 [[Metr za sekundu|m/s]]

|Povrchové napětí=0,073 N/m (''20 °C'')

|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
|Měrné teplo=4 184 J K-1 kg-1(''kapalina při 20 °C'')
}}

'''Voda''', [[Chemický vzorec#Sumární vzorec|sumárním vzorcem]] [[Vodík|H]]2[[Kyslík|O]], [[Systematický název|systematicky]] '''oxidan''' <ref> [http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin324/bulletin324.pdf Novela názvosloví organické chemie – přehled změn] – bod 3.2</ref>, je [[chemická sloučenina]] [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Spolu se [[vzduch]]em, resp. [[Atmosféra Země|zemskou atmosférou]] tvoří základní podmínky pro existenci [[život]]a na [[Země|Zemi]]. Za normální [[Teplota|teploty]] a [[Normální tlak|tlaku]] je to bezbarvá, čirá [[kapalina]] bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V [[Příroda|přírodě]] se vyskytuje ve třech [[skupenství]]ch: v [[Pevné skupenství|pevném]] – [[led]] a [[sníh]], v [[Kapalné skupenství|kapalném]] – [[Voda (kapalné skupenství)|voda]] a v [[Plynné skupenství|plynném]] – [[vodní pára]].

Systematicky se nazývá '''„oxidan“.''' Častokrát se i v [[Odborná literatura|odborné literatuře]] označuje jako '''„dihydrogenmonooxid“''' či '''„oxid vodný“,''' nebo dokonce jako '''„kyselina hydroxylová“.''' Všechny tyto tři názvy jsou ale chybné: nejedná se ani o [[Oxidy|oxid]], ani o [[Kyselina|kyselinu]], ale o [[Anorganická sloučenina|anorganický]]<ref> [http://www.sos-veseli.cz/download/nazvoslovi_organickych_sloucenin.pdf Stručné základy názvosloví organických sloučenin]</ref> [[jednojaderný hydrid]]<ref> [http://www.medon-solutio.cz/online2004/print.php?textID=16 Chemické názvosloví a názvy lékových forem v ČL 2002]</ref> (proto končí na [[Přípona (mluvnice)|příponu]] '''„-an“<ref> [http://nazvoslovi.webpark.cz/nazvoslovi31.htm Předmluva]</ref>).''' Název oxidan byl užíván již dříve, ale byl to [[Triviální název|název triviální]], systematickým byl ustanoven až od [[Chemické názvosloví|názvosloví]] [[IUPAC 93]].<ref> [http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:v2yV4dOzxqUJ:giovio.ic.cz/dok/viz/ch/Pravidla_organika.doc+oxidan&cd=12&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&lr=lang_cs&client=opera Názvosloví vycházející z jiných hydridů]</ref> Kromě toho se užívalo a užívá i triviální označení '''„voda“.''' Pojem voda se ale používá i jako označení pro [[směs]], jejímž hlavním základem je právě sloučenina oxidan (vizte článek [[Voda (směs)|Voda]]). Někdy se oxidan označuje i [[Odborný název|termínem]] '''„destilovaná voda“,''' ale ani to není správné, protože [[destilovaná voda]] je jen jedním druhem oxidanu (oxidanu získaném [[Destilace|destilací]]).

Podle počtu [[neutron]]ů v [[atom]]u vodíku rozlišujeme
# '''[[Lehká voda|lehkou vodu]]''' (oba vodíky jsou [[Protium|protia]], strukturní vzorec je 1H2O),
# '''[[Polotěžká voda|polotěžkou vodu]]''' (jeden vodík je protium a jeden [[deuterium]], strukturní vzorec se dá zapsat jako HDO),
# '''[[Těžká voda|těžkou vodu]]''' (oba vodíky jsou deuteria, strukturní vzorec je 2H2O, ale dá se také zapsat jako D2O; voda vyrobená z těžkých atomů vodíku, v přírodě se nachází zcela běžně ve směsi s normální vodou v nízké [[Koncentrace (chemie)|koncentraci]], těžká voda sloužila ke konstrukci prvních [[atomový reaktor|atomových reaktorů]]) a
# '''[[Tritiová voda|tritiovou vodu]]''' (zvána též '''supertěžká voda''', oba vodíky jsou [[tritium|tritia]], strukturní vzorec je 3H2O, ale dá se zapsat i jako T2O).

== Rozdělení vody ==

[[Soubor:The Earth seen from Apollo 17.jpg|thumb|250px|71 % povrchu Země tvoří voda]]
[[Soubor:Water_droplet_blue_bg05.jpg|thumb|250px|Kapka vody]]

Vyskytuje se ve třech [[skupenství]]ch.

* '''podle skupenství'''
** [[Pevné skupenství|pevné]] – [[led]], [[sníh]]
** [[Kapalné skupenství|kapalné]] – [[Voda (kapalné skupenství)|voda]], ([[přechlazená voda]])
** [[Plynné skupenství|plynné]] – [[vodní pára]]

* '''podle [[hydrologie]] a [[meteorologie]]''':
** [[povrchová voda|povrchová]]
*** [[voda v oceánech]] (většinou slaná), např. [[mořská voda]]
*** [[voda v ledovcích]] (sladká, v pevném skupenství)
*** podle umístění
**** voda v [[Řeka|řekách,]] [[Potok|potocích]] a [[Potůček|potůčkách]] (většinou sladká; vždy tekoucí)
**** [[voda v jezerech]] (někdy slaná, někdy sladká; někdy tekoucí, někdy stojatá)
*** podle stojatosti
**** [[tekoucí voda]]
**** [[stojatá voda]]
*** ostatní povrchová voda
** [[podpovrchová voda|podpovrchová]]
*** [[půdní vláha]]
*** [[podzemní voda]]
** [[voda v atmosféře]] – ve formě [[Pára|páry]] nebo ve formě [[Srážky|srážek]]

* '''podle [[Tvrdost vody|tvrdosti]]'''
** [[Měkká voda|měkká]] – obsahuje málo minerálních látek
** [[Tvrdá voda|tvrdá]] – z podzemních pramenů, obsahuje více minerálních látek

* '''podle [[Salinita|salinity]] (slanosti)'''
** [[slaná voda]]
** [[sladká voda]]
** [[brakická voda]]

* '''podle [[mikrobiologie]]'''
** [[pitná voda]] – je vhodná ke každodennímu použití, je zbavená nečistot, obsahuje vyvážené množství minerálních látek tak, aby neškodily zdraví, např. [[minerální voda]] (obsahuje mnoho [[minerál]]ních látek), může to být i [[balená voda]]
** [[užitková voda]] – v [[průmysl]]ových závodech (sníží se tvrdost vody a ta se zbaví Fe2+ a Mn2+) a v [[potravinářství]] – vyžaduje dezinfikovanou vodu ([[chlórování]], [[ozonizace]], [[ozařování]] [[ultrafialové záření|ultrafialovým zářením]]), např. [[napájecí voda]] (voda pro [[Parní kotel|parní kotle]], zbavená minerálních [[Sůl|solí]], aby nevznikl [[kotelní kámen]], který zanáší potrubí, nebo voda určená k napojení [[Zvíře|zvířat]] /má odlišné parametry než voda pitná/ )
** [[odpadní voda]], např. [[splašková voda]]

* '''podle obsahu [[Živina|živin]]''' ([[dusík]], [[fosfor]], popřípadě i přítomnost [[draslík]]u a [[Mikrobiogenní prvek|mikrobiogenních prvků)]]
** [[ultraoligotrofní vody]] (velmi slabě úživné až neúživné vody)
** [[oligotrofní vody]] (slabě úživné)
** [[dystrofní vody]] – obsahují velké množství [[huminové kyseliny|huminových kyselin]] (může být obsahem dalších živin řazena mezi oligotrofní nebo mezotrofní, potom se ale už nejedná o dystrofní vodu)
** [[mesotrofní vody]] (středně úživné)
** [[eutrofní vody]] (silně úživné)
** [[polytrofní vody]] (velmi silně úživné)
** [[hypertrofní vody]] (vysoce úživné)

* '''podle přírodní medicíny'''
** [[mrtvá voda]]
** [[živá voda]]

* '''v náboženství'''
** [[svěcená voda]]

* '''[[Pseudověda|pseudovědecké]] druhy vody'''
** [[magnetizovaná voda|magnetizovaná]]
** [[diamantová voda|diamantová]]

== Chemické a fyzikální vlastnosti ==
[[Soubor:H2O (water molecule).jpg|left|thumb|Model [[molekula|molekuly]] vody]]
[[Soubor:Watermolecule.png|left|thumb|Geometrie [[molekula|molekuly]] vody]]
{{Upravit část}}
[[Soubor:Voda fazovy diagram.jpg|thumb|400px|[[Fázový diagram]] vody znázorňující závislost existence [[skupenství]] na [[tlak]]u a [[teplota|teplotě]]]]. Podrobnější fázový diagram viz [http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html The Phase Diagram of Water].
[[Soubor:Vodikove mustky kalotovy model.jpg|right|thumb|[[Vodíková vazba|Vodíkové vazby neboli vodíkové můstky]] mezi [[molekula]]mi vody]].

Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním [[vodík]]u s [[kyslík]]em (hořením bezbarvým plamenem) podle [[Chemická rovnice|rovnice]]:

:2H2 + O2 → 2H2O,

za vývinu velkého množství [[Teplo|tepla]] ([[exotermní reakce]]). Kromě toho vzniká jako vedlejší produkt vedle [[Sůl|solí]] při [[Neutralizace|neutralizaci]] [[kyselina|kyselin]] [[zásada]]mi, např.

:HCl + NaOH → H2O + NaCl.

Voda je obsažena ve spalných [[plyn]]ech při hoření většiny [[Organická látka|organických látek]], např. [[methan]]u

:CH4 + 2O2 → 2H2O + CO2,

nebo [[oktan]]u (hlavní složky [[benzín]]u)

:2C8H18 + 25O2 → 18H2O + 16CO2.

Vodné [[roztok]]y mohou vykazovat ''kyselou'', ''neutrální'' nebo ''zásaditou'' reakci. [[Kyselost]] (acidita) a [[zásaditost]] (bazicita) se vyjadřuje ve [[Vodíkový exponent pH|stupnici hodnot pH]]. Rozsah stupnice je od 0 do 14 pH, přičemž hodnotě pH 7 odpovídá [[roztok]] [[Neutrálnost|neutrální]]. Hodnoty nižší označují roztok kyselý, hodnoty vyšší zásaditý čili alkalický. Vody kyselé jsou obvykle bez života, protože se v nich nevytváří [[plankton]] ani [[Bakterie|baktérie]].

Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její [[Molekula|molekuly]]. [[Atom]]y v ní vázané nejsou uspořádány lineárně (v jedné [[Přímka|přímce]]), ale [[Chemická vazba|chemické vazby]] mezi [[atom]]y svírají [[úhel]] přibližně 105 [[Stupeň|°]]. [[Polarita|Polaritě]] vazeb (různé [[elektronová afinita|afinitě]] atomů [[vodík]]u a [[kyslík]]u) a zmíněné nelinearitě molekuly vděčí molekula vody za svoji [[polarita|polaritu]], za existenci [[vodíková vazba|vodíkové vazby]] (zvané též ''vodíkové můstky'') a [[anomálie vody|anomálie]] následujících vlastností:
* ''[[hustota]]'' – Největší hustotu nemá led, ale tekutá voda při 3,95 °C. Je to způsobeno polymerizací vodních molekul v závislosti na teplotní změně úhlu mezi atomy vodíku. Nejmenší objem má proto při 3,95 [[Stupeň Celsia|°C]] a dalším snižováním teploty se [[objem]] zase zvětšuje. [[Krystalová struktura]] ledu má okolo 10 [[Procento|%]] „děr“ ([[Ledovec|ledovce]] „vystrkují“ toto procento objemu nad [[Hladina|hladinu]], zatímco 90 % skrývají). Voda o teplotě kolem 4 °C se hromadí na dně [[oceán]]u a vodních nádrží. Tato zvláštnost má např. tyto důsledky:

: – [[led]] se tvoří na povrchu vodních ploch a tím nezmrzlou vodu izoluje, voda tolik nepromrzá do [[Hloubka|hloubky]], přičemž voda o teplotě 3,95 °C se hromadí na [[Dno|dně]] vodních ploch. Tato skutečnost je velmi důležitá pro přežití vodních organismů.

: – tento proces urychluje zvětrávání – voda zvětšující svůj objem „trhá“ [[Hornina|horniny]] a další látky

: – zvětšování objemu má význam pro [[rostliny]] a [[zemědělství]] – při mrznutí dochází ke kypření ornice

[[Tepelná roztažnost]] vody bude (podle modelu změn klimatu) hlavní příčinou zvýšení mořské hladiny během 21. století v důsledku [[globální oteplování|globálního oteplování]]<ref>[http://press.avcr.cz/aktuality.php?id=65 Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k diskusi o klimatických změnách] - bod 7.4.</ref>.

* ''[[měrná tepelná kapacita]] (specifické teplo)'' – je třikrát větší než u většiny ostatních látek, jako jsou horniny, [[železo]], [[hliník]], atd. Proto má voda svou tepelnou setrvačností velký [[Podnebí|klimatický]] vliv a s výhodou se používá k transportu tepla (např. [[ústřední topení]]).

* ''specifická skupenská tepla'' (tání a varu) – V tomto parametru je voda naprosto neobvyklá. Vysoké výparné teplo umožňuje efektivní ochlazování teplokrevných obratlovců, jako je člověk – bez pocení by nepřežili.

* ''bod varu'' - Obecný trend v periodické tabulce prvků je takový, že s rostoucí hmotností se zvyšuje teplota varu. Nicméně vodíkové můstky nám dokazují, že mají vetší vliv na teplotu varu než hmotnost dané látky, a že voda a všechny sloučeniny s vodíkem v druhé periodě - B2H6, CH4, NH3 a HF - jsou výjimkou v tomto trendu.
{| border="1" align="left" cellspacing="0" cellpadding="2" style="margin-left:0,5em"
!colspan="2" align="center" bgcolor="#FFDEAD"|'''[[Teplota varu|bod varu]]'''
|-----
|sloučenina||teplota
|-----
|H2O||100 °C
|-----
|H2S||-60,28 °C
|-----
|H2Se||-41,25 °C
|-----
|H2Te||-2 °C
|-----
|H2Po||n/a
|}
 
 

Právě díky vysoké [[měrná tepelná kapacita|měrné tepelné kapacitě]] je voda často využívána pro transport tepla. Zajímavá je také závislost hustoty vody na její teplotě: nejvyšší hustotu má při přibližně 4 °C, což způsobuje například to, že u dna hlubokých nádrží má právě tuto teplotu.

Chemicky čistá voda ([[destilovaná voda]] či [[deionizovaná voda]]) je elektricky nevodivá, ale i malé množství rozpustných příměsí způsobuje její [[vodivost]].

[[Mpembův jev]]: teplá voda paradoxně mrzne (mění skupenství z kapalného na tuhé) dřív než studená (k jevu nemusí dojít vždy).

=== Termodynamika ===

{| border="1" align="left" cellpadding="2" cellspacing="0" style="margin-left:0.5em;"
!colspan="3" align="center" bgcolor="#FFDEAD"|'''termodynamika'''
|-----
|rowspan="3"|[[molární slučovací enthalpie]]||Δf''H''0g   || -241,83 [[Joule|kJ]]/[[Mol (jednotka)|mol]]  
|-----
||Δf''H''0l   || -285,83 kJ/mol  
|-----
||Δf''H''0s   ||-291,8 kJ/mol  
|-----
|rowspan=3|[[molární entropie na Kelvin]]||''S''0g, 0,1 MPa   || 188,84 J/(mol.K)  
|-----
||''S''0l, 0,1 MPa   ||69,95 J/(mol.K)  
|-----
||''S''0s   ||41 J/(mol.K)  
|-----
|colspan=3|Dolní indexy: f - slučování; g - plyn; l - kapalina; s - pevná látka; horní index: 0 - standardní
|}
 

=== Povrchové napětí a viskozita ===

{| border="1" align="left" cellspacing="0" cellpadding="2"
!colspan="3" align="center" bgcolor="#FFDEAD"|'''[[povrchové napětí]] a [[viskozita]]'''
|----- align="center"
|teplota °C||povrchové napětí m[[Newton|N]]/m||viskozita m[[Pascal|Pa]]·[[Sekunda|s]]
|----- align="right"
|0||75,6||1,78
|----- align="right"
|10||74,2||1,31
|----- align="right"
|20||72,8||1,00
|----- align="right"
|30||71,2||0,80
|----- align="right"
|50||67,9||0,55
|----- align="right"
|100||58,9||0,28
|}
 

=== Tepelná vodivost ===

{| border="1" align="left" cellspacing="0" cellpadding="2" style="margin-left:0,5em"
!colspan="2" align="center" bgcolor="#FFDEAD"|'''[[tepelná vodivost]]'''
|-----
|teplota ve °C||tepelná vodivost ve W/(m.K)
|-----
| -20||''kapalina'': 0,523, ''led'': 2,43
|-----
| 0||''kapalina'': 0,564, ''led'': 2,22
|-----
| 10||0,584
|-----
| 20||0,597
|-----
| 30||0,618
|-----
| 50||0,645
|-----
| 80||0,670
|-----
| 100||0,682
|}
 

=== Tvrdost vody ===
Veličina nejčastěji udávající '''koncentraci [[kation]]tů''' [[vápník]]u a [[hořčík]]u ve vodě. Definice tvrdosti vody je však nejednotná, někdy se tak označuje koncentrace dvojmocných kationtů vápníku, hořčíku, [[stroncium|stroncia]] a [[baryum|barya]], nebo všech kationtů s nábojem větším než jedna. Vzhledem k této nejednotnosti se moderní [[hydrochemie]] termínu tvrdost vody snaží vyhýbat. V praxi mnoha oborů, například akvaristiky, se však pojem tvrdost vody stále často užívá.

Celkovou tvrdost můžeme rozdělit na přechodnou, tj. [[uhličitan]]ovou a na stálou. Přechodnou (karbonátovou) tvrdost vody způsobují rozpustné [[hydrogenuhličitan]]y a to především [[hydrogenuhličitan vápenatý]] Ca(HCO3)2 a [[hydrogenuhličitan hořečnatý]] Mg(HCO3)2; tuto tvrdost vody lze odstranit převařením – [[dekarbonizace|dekarbonizací]]:

:Ca(HCO3)2 → CaCO3 + H2O + CO2
:Mg(HCO3)2 → MgCO3 + H2O + CO2.

Vařením se však nezbavíme tvrdosti trvalé (nekarbonátové), za kterou jsou odpovědné především [[síran]]y, a to [[síran vápenatý]] CaSO4 a [[síran hořečnatý]] MgSO4. K jejich odstranění používáme srážení působením [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] Ca(OH)2 a [[uhličitan sodný|uhličitanu sodného]] Na2CO3:

:Ca(HCO3)2 + Ca(OH)2 → 2CaCO3 + 2H2O
:Mg(HCO3)2 + Ca(OH)2 → CaCO3 + MgCO3 + 2 H2O
:MgSO4 + Ca(OH)2 → CaSO4 + Mg(OH)2
:CaSO4 + Na2CO3 → CaCO3 + Na2SO4,

čímž se rozpustné hydrogenuhličitany a sírany převedou na méně rozpustné normální uhličitany, a to [[uhličitan vápenatý]] a [[uhličitan hořečnatý]], resp. [[hydroxid hořečnatý]].

Hodnotu tvrdosti vody uvádíme v mmol/l nebo tzv. německých stupních tvrdosti (dGH). Jeden německý stupeň odpovídá 10 mg [[CaO]] v jednom litru vody. Současná (2005) česká norma stanovuje tvrdost vody podle koncentrace Ca a Mg (mmol/l). Mezi uvedenými jednotkami je možno přibližně převádět podle vztahu 1 mmol/l = 5,61°dGH.

Z celkové tvrdosti vody jsou odvozeny tyto údaje: tvrdost od 1 do 10° značí vodu měkkou, z toho do 5° jde o vodu zvláště měkkou. 10–20° značí střední tvrdost, 20–30° značí vodu tvrdou a přes 30° zvláště tvrdou.

== Voda v přírodě ==
Rozšířením vody na [[Země|Zemi]] a jejím pohybem se zabývá '''[[hydrologie]]'''.

Výskyt vody na naší planetě je ''mnohem'' vyšší než na ostatních planetách sluneční soustavy. Při pohledu z vesmíru vypadá Země jako modrobílá planeta: bílá od vodní páry a modrá od vody. A zákonitě všechny formy života (tak jak ho známe) závisejí na vodě. Část zemského povrchu s obsahem vody v kapalném skupenství nazýváme [[hydrosféra]].

Většinu povrchu Země (71 %) pokrývá slaná voda moří a oceánů, jež tvoří 97 % celého vodstva na naší planetě. Obsahuje průměrně 35 g solí v jednom litru. Z toho 77,8 % [[chlorid sodný|chloridu sodného]] (NaCl), 10,9 % [[Chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] (MgCl2) a další soli jako [[síran hořečnatý]], [[síran vápenatý]], [[síran draselný]] a jiné.

Sladká voda tvoří jen nepatrnou část [[hydrosféra|hydrosféry]] - 3 %, přičemž 69 % této vody je v [[ledovec|ledovcích]], které jsou v polárních oblastech. Dalších 30 % je [[podzemní voda|voda podzemní]] a jen necelé procento tvoří voda povrchová a atmosférická.

{| border="1"
|-
! Forma
! množství (mil. km3)
! procent z celku
|-
| Moře a oceány
| 1 370
| 97,25 %
|-
| Ledovce
| 29
| 2,05 %
|-
| Spodní voda
| 0,5
| 0,68 %
|-
| Jezera
| 0,125
| 0,01 %
|-
| Půdní vlhkost
| 0,065
| 0,005
|-
| V atmosféře
| 0,018
| 0,001
|-
| Řeky
| 0,0017
| 0,0001 %
|-
| Biosféra
| 0,0006
| 0,000004 %
|-
| '''Celkem'''<ref>M. Kravčík et al., ''Water for the recovery of the climate''. Praha 2008, str. 17.</ref>
| 1 409
| 100 %
|-
|}

[[Soubor:Puddle.png|right|thumb|Schéma stojatých vod: 1. [[déšť]], 2. [[stojatá voda]], 3. [[nepropustné podloží]].]]

[[Koloběh vody]] na [[kontinent]]ech začíná [[srážky|srážkami]]. Jakmile dopadnou z [[mrak]]ů na povrch, mohou putovat třemi cestami:
* zpravidla víc než 50 % (někdy i 100 %) se znovu vypaří
* méně než 30%, většinou 10 % - 20 %, steče do potoků, [[řeka|řek]] a nakonec do [[moře]]
* 10 % a méně (ale také nic) se může vsáknout.

Množství kyslíku rozpuštěného ve vodě nepřesahuje maximální koncentraci 14 mg kyslíku na litr vody při teplotě 4 °C, s rostoucí teplotou pak množství kyslíku klesá a tak voda o teplotě například 20 °C obsahuje pouze 9 mg kyslíku na litr.

=== Výskyt vody ve vesmíru ===
Ve [[vesmír]]u se velké množství vody nachází v [[molekulární mračno|molekulárních mračnech]] v [[mezihvězdný prostor|mezihvězdném prostoru]]. Také [[protoplanetární mlhovina]], ze které vzniklo [[Slunce]] a celá [[Vznik a vývoj sluneční soustavy|sluneční soustava]], obsahovala velké množství vody, z níž část se zachovala v [[Oortův oblak|Oortově oblaku]], kde se z ní zřejmě ještě dnes tvoří nové [[kometa|komety]]. Jádra komet obsahují desítky procent vody. Podle jedné z teorií právě komety zanesly na Zemi většinu vody, která zde v současnosti je.

Také některé [[měsíc (satelit)|měsíce]] [[planeta|planet]], tělesa [[Kuiperův pás|Kuiperova pásu]] a [[Transneptunické těleso|transneptunická tělesa]] jsou převážně tvořena vodou v pevném skupenství. Velký podpovrchový oceán vody se předpokládá na [[Jupiter (planeta)|Jupiterově]] měsíci [[Europa (měsíc)|Europa]].

V [[Červenec|červenci]] [[2007]] bylo oznámeno (viz [http://pressesc.com/01184180642_water_extrasolar]), že se voda v plynném skupenství nachází i na [[Extrasolární planeta|extrasolární planetě]] — konkrétně na planetě HD 189733b, nacházející se 63 [[Světelný rok|světelných let]] od Země v souhvězdí [[Lištička (souhvězdí)|Lištičky]].

* plynná ([[vodní pára]])
** [[Merkur (planeta)|Merkur]] 3,4 % v atmosféře
** [[Země]] – stopy, záleží na [[podnebí]]
** [[Voda na Marsu|Mars 0,03 % v atmosféře]]
** [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] 0,1 % v atmosféře
** [[Saturn (planeta)|Saturn]] 0,1 % v atmosféře
** [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]] (měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]) – 100 % v atmosféře
* kapalná:
** [[Země]] – 71 % povrchu
** [[Europa (měsíc)|Europa]] (měsíc planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]) – náznaky, protože na povrchu je led
** [[Io]] (měsíc planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]) – málo nebo žádná voda (předpoklad)
* zmrzlá voda ([[led]])
** [[Mars (planeta)|Mars]] – výskyt potvrdila na pólech orbitální sonda [[Mars Express]]
** [[Pluto (plutoid)|Pluto]] – odhad, že led tvoří asi 30 % Pluta
** [[Europa (měsíc)|Europa]] (měsíc planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]) – na povrchu je led
** [[Phoebe (měsíc)|Phoebe]] (měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]) – předpoklad podle hustoty
** [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]] (měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]) – velmi pravděpodobný předpoklad
** [[kometa|komety]] – předpoklad
** okraje [[mlhovina|mlhovin]], např. v [[Oortův oblak|Oortově oblaku]] – předpoklad
* není vůbec:
** [[Venuše (planeta)|Venuše]]

== Význam a použití ==
# Je základní podmínkou života. Ve vodě vznikl [[život]]. Je to [[rozpouštědlo]], ve kterém probíhají veškeré chemické děje v organismu. Lidské tělo obsahuje 70 % a rostliny až 90 % vody. Už ztráta 20 % tělesné vody je smrtelná. Na [[dehydratace|dehydrataci]] člověk umírá asi během 7 dnů. (Podle [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnesovy knihy rekordů]] vydržel bez vody nejdéle jeden mladý Rakušan, kterého policie zapomněla v cele pro zadržené. Našla ho po 18 dnech na prahu [[smrt]]i.)
# Je nejdůležitější surovinou všech průmyslových odvětví, používá se ke chlazení, ohřevu, oplachu, k výrobě [[elektrická energie|elektrické energie]] ve formě páry a v [[potravinářství]] k výrobě nápojů atd.
# Je základní podmínkou rostlinné a živočišné výroby
# Je zdrojem obživy v přímořských státech
# Vodní toky (řeky) a plochy (oceány, moře, jezera) hrají významnou roli v dopravě.
# Přítomnost vodních ploch má vliv na klima krajiny.
# Voda je využívána při rekreaci a sportu.
# [[Minerální voda]] má léčivé účinky.

Obsah vody v některých potravinách:
* [[máslo]] 18 %
* [[chléb]] 40 %
* [[sýr]] 30 až 60 %
* [[jogurt]], [[mléko]] 87,5 %
* [[maso]] 60-75 %
* jablko, hruška 85 %
* vodní [[meloun]] 90 %
* mrkev 94 %
* okurky, rajčata 98 %

viz také: [[Anatomie měkkýšů#Obsah vody a sliz|obsah vody v měkkýších]]

== Vodní hospodářství ==
{{viz též|Vodní hospodářství v Česku}}

Vodní hospodářství obecně zajišťuje dodávky [[pitná voda|pitné vody]] ([[vodní zdroj]], [[vodárna]], [[vodojem]], [[vodovod]], [[vodovodní přípojka]]) pro domácnosti i průmysl a nakládá s [[odpadní voda|odpadními vodami]]. Provádí odběr, transport ([[stoková síť]] neboli [[kanalizace]]) a [[čištění odpadních vod]] v [[Čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]]. Předchází [[znečištění vody]].

=== Pitná voda ===
[[Soubor:WorldWaterAvailability.png|right|400px|thumb|Státy s nejmenšími zásobami obnovitelné sladké vody v m3 na obyvatele za rok. červeně: pod 500 m3 na obyvatele za rok oranžově: 500-1500 m3 na obyvatele za rok.]]
[[Pitná voda]] se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává z podzemních nebo povrchových zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy.
* Ke shromažďování povrchové vody slouží [[vodárenská nádrž]] ([[přehradní nádrž|přehrada]]), v níž se nachází [[odběrová věž]] s několika odběrovými šachtami v různých hloubkách. Odebírá se podle příkazu z úpravny vody, která bývá v blízkosti přehrady. Vhodná teplota pro odběr je méně než 12 °C.
* Výjimečně se využívá umělé filtrace a [[sorpce|sorpční]] schopnosti půdního [[sediment]]u, protože [[řasy]] často ucpávají [[filtrace|filtraci]]. Voda z toku se nechá [[infiltrace|infiltrovat]] z umělých nádrží do podzemí a z podzemí se poté čerpá. Příkladem může být vodárna v obci [[Káraný]], která od r. [[1911]] vyrábí kvalitní pitnou vodu pro přibližně třetinu Prahy a řadu dalších obcí a měst [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].
* Čerpání z podpovrchových zdrojů z podzemních vrtů.

[[Surová voda]] se odvádí do [[úpravna vod|úpravny vod]]. Tam se upravuje (mechanické předčištění, chemické čeření, filtrace přes pískové filtry, odstranění [[Ion|iontů]] [[železo|železa]] a [[mangan]]u, někdy i částečné odstranění [[Dusičnany|dusičnanů]] a [[dusitan]]ů, [[dezinfekce]]). Pak směřuje do [[vodojem]]ů a z nich se [[vodovod]]y dopravuje k spotřebitelům.

K pitné vodě v současnosti (2006) nemá přístup více než 1 miliarda lidí. Proto je zajištění přístupu k pitné vodě jedním z cílů usnesení [[Organizace spojených národů|OSN]] ''[[Rozvojové cíle tisíciletí]]''.

=== Balená voda ===
[[Soubor:Stilles Mineralwasser.jpg|right|thumb|Balená minerální voda]]
Výroba a prodej balených vod má v Čechách dlouhou tradici, kterou můžeme vystopovat až do 16. století. Původně šlo výhradně o vody léčivé (ať už se skutečným nebo domnělým účinkem), stáčené do kameninových džbánků. K nim se později (18. - 19. století) přidaly i vody, které byly pro svou zvláštní chuť považovány za osvěžující nápoj. Jednalo se buď o minerální vody nebo o vody s vysokým obsahem [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] CO2, ať původu přirozeného (kyselky) nebo uměle připravované, stáčené převážně do skla. Tento stav se v Evropě v podstatě udržel do 60.-70. let minulého století, kdy jednak skleněné obaly začaly být postupně vytlačovány plastickými a jednak došlo ještě k jiné, mnohem revolučnější změně: balené vody začaly být používány též jako zdroj „obyčejné“ pitné vody, nejen jako řešení občasných havarijních situací, ale především jako náhrada za pitnou vodu distribuovanou veřejnými [[vodovod]]y. Což znamená, že se vedle vybraných druhů minerálních vod začaly stáčet i vody z kvalitních podzemních zdrojů pitné vody, které nevykazovaly ani zvláštní chuť, ani zvláštní farmakologický účinek[http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva-2/balena-voda-nebo-voda-z-vodovodu-kdo-vitezi.aspx].

=== Znečištění vody ===
''Hlavní článek: [[Znečištění vody]]''

Voda má hodnotu nejen ekonomickou, ale i ekologickou. Pětina lidstva nemá přístup k nezávadné vodě. 2,6 miliardy lidí postrádá hygienické zázemí. Ve [[20. století]] zmizelo 50% světových mokřadů. 3 miliony lidí ročně umírají na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (např. průjmová onemocnění a malárie), 90% z nich jsou děti do pěti let. O to nepříjemnější je skutečnost, že se zásoby sladké vody na Zemi snižují. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují a lze přitom předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech stále stoupat.
Značná část znečištění životního prostředí pochází ze zemědělství (pesticidy, hnojiva i zvířecí exkrementy) a zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a do intenzivně využívaných zemědělských oblastí se musí přivádět z velkých vzdáleností.

=== Bezpečnost ===
Chemické [[znečištění]] vody nelze převařením odstranit. Bakteriologické znečištění odstraníme povařením aspoň 5 minut. ([[Vir]]y se usmrtí až po 30 minutách.)

Požadavky na jakost vody pro [[koupání]] ve volné přírodě upravuje vyhláška [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstva zdravotnictví]] č. 464/2000 Sb.

== Voda v politice ==
Význam vody pro lidstvo podtrhlo vyhlášení „Evropské vodní charty“ dne [[6. květen|6. května]] [[1968]] ve [[Strasbourg]]u:

'''Evropská vodní charta'''
# Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná [[surovina]].
# Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat.
# [[Znečišťování]] vody způsobuje škody člověku i ostatním živým [[organismus|organismům]], závislým na vodě.
# Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského [[zdraví]].
# Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely.
# Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především [[les]].
# Vodní zdroje musí být zachovány.
# Příslušné orgány musí plánovat účelné [[hospodaření]] s vodními zdroji.
# Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého [[výzkum]]u, výchovu odborníků a informování veřejnosti.
# Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky.
# Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených [[povodí]] a ne v rámci politických a správních hranic.
# Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje [[mezinárodní spolupráce|mezinárodní spolupráci]].

== Historická poznámka ==
Iónský filosof Thalés z Milétu v 6. století př. n. l. pokládal vodu za základní [[element]] své kosmologie. Jeho následovníci až do [[Aristotelés|Aristotela]] přidali další základní elementy, jako je [[oheň]], [[země]] a [[vzduch]], což potom dominovalo [[islám]]skému a [[křesťan]]skému myšlení. Čtyřprvkový princip přetrval až do [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] ([[De Natura Acidorum]] - myšlenka, že všechny látky lze převést na vodu). Až v 19. století přejal roli vody [[vodík]]. Přesné [[stechiometrie|stechiometrické]] výpočty atomových hmotností jiných prvků však později ukázaly, že nemohou být jednoduchými násobky atomové hmotnosti vodíku.

=== Reference ===
<references/>
=== Související články ===
* [[led]]
* [[povodeň]], [[tsunami]], [[eroze]]
* [[sucho]], [[zavlažování]], [[hydroponie]], [[akvakultura]], [[akvárium]]
* [[oceán]], [[Slapové jevy]], [[moře]], [[průliv]]
* [[řeka]], [[potok]], [[jezero]], [[rybník]], [[polder]] nebo [[poldr]]
* [[zavlažovací kanál]], [[průplav]], [[plavební komora]]
* [[evapotranspirace]]
* [[dehydratace]]
* [[Dezertifikace]]
* [[čištění vody]], [[úpravna vod]], [[odsolování]], [[zásobování vodou]]
* [[vodní kolo]], [[vodní turbína]], [[vodní elektrárna]], [[vodní energie]], [[vodní trkač]] - čerpadlo
* [[vodní dílo]]
* [[parní turbína]], [[parní stroj]]
* [[parní kotel]] ([[odlučovač vody]]), [[pračka]], [[vodní kámen]], [[kotelní kámen]]

=== Literatura ===
* M. Kravčík et al., ''Water for the recovery of the climate''. Praha 2008. ISBN 978-80-89089-71-0

== Externí odkazy ==
* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270 Balená voda versus voda z vodovodu]
* [http://www.lsbu.ac.uk/water/ Water Structure and Behavior / M. Chaplin. - London South Bank University]
* [http://www.eea.europa.eu/publications/water-resources-across-europe Water resources across Europe — confronting water scarcity and drought] - EEA Report No 2/2009
* Josef Kučera:[http://technet.idnes.cz/voda-ma-66-anomalii-vedci-zacali-odhalovat-jejich-priciny-pjn-/tec_technika.asp?c=A090911_135558_tec_technika_mbo Voda má 66 anomálií. Vědci začali odhalovat jejich příčiny] [[idnes.cz]], 12. září 2009

{{Commons|Water}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Voda| ]]
[[Kategorie:Druhy vody]]
[[Kategorie:Hydridy]]
[[Kategorie:Oxidy]]
[[Kategorie:Sloučeniny kyslíku]]
[[Kategorie:Sloučeniny vodíku]]
[[Kategorie:Živiny]]
[[Kategorie:Životní prostředí]]