Vodní nádrž Harcov - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-08-13T11:36:42Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 13. 8. 2018, 11:36
Řádka 32:		Řádka 32:
	\|hrázvýška=20,5		\|hrázvýška=20,5
	\|hrázdélka=157		\|hrázdélka=157
-	}}	+	}}[[Soubor:Harcov, Liberec 2017-10 03.jpg\|thumb\|240px\|Harcovská přehrada (2017)]]
		+	[[Soubor:Vodní nádrž Harcov, přehrada (01).jpg\|thumb\|240px\|Harcovská přehrada (2012)]]
		+	[[Soubor:Liberecka-prehrada-hraz.jpg\|thumb\|240px\|Přehradní hráz]]
	'''Vodní nádrž Harcov''' ({{vjazyce\|de}} ''{{cizojazyčně\|de\|Talsperre Harcov}}''), nazývaná také '''Harcovská přehrada''' a '''Liberecká přehrada''', je [[přehrada]] v údolí [[liberec]]kého [[Harcovský potok\|Harcovského potoka]]. Její hráz má výšku 20,5 metru, je 157 metrů dlouhá a její koruna se nachází 13 metrů nad okolním terénem. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m<sup>3</sup> vody. Přehrada zadržuje vodu z povodí 14,78 km<sup>2</sup>. Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před [[povodeň\|povodněmi]] a jako zásobárna vody pro potřebu průmyslu. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí a také podle přilehlé čtvrti [[Starý Harcov]].		'''Vodní nádrž Harcov''' ({{vjazyce\|de}} ''{{cizojazyčně\|de\|Talsperre Harcov}}''), nazývaná také '''Harcovská přehrada''' a '''Liberecká přehrada''', je [[přehrada]] v údolí [[liberec]]kého [[Harcovský potok\|Harcovského potoka]]. Její hráz má výšku 20,5 metru, je 157 metrů dlouhá a její koruna se nachází 13 metrů nad okolním terénem. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m<sup>3</sup> vody. Přehrada zadržuje vodu z povodí 14,78 km<sup>2</sup>. Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před [[povodeň\|povodněmi]] a jako zásobárna vody pro potřebu průmyslu. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí a také podle přilehlé čtvrti [[Starý Harcov]].

Řádka 38:		Řádka 40:

	== Technická data ==		== Technická data ==
-	~~[[Soubor:Map cz Liberec kroton.png\|thumb\|Poloha přehrady na mapě ČR\|left]]~~
-	~~[[Soubor:Liberecka-prehrada-hraz.jpg\|thumb\|Přehradní hráz\|left]]~~
	* '''Šířka hráze'''		* '''Šířka hráze'''
	** '''v koruně:''' 4,5 m		** '''v koruně:''' 4,5 m
	** '''v patě:''' 16 m		** '''v patě:''' 16 m
	* '''Poloměr křivosti:''' 120 m		* '''Poloměr křivosti:''' 120 m
-	* '''Objem hráze:''' 16 000~~ m³~~	+	* '''Objem hráze:''' 16 000 m<sup>3</sup>
-	* '''Celkový objem nádrže:''' 687 000~~ m³~~	+	* '''Celkový objem nádrže:''' 687 000 m<sup>3</sup>
-	* '''Zásobní objem:''' 289 000~~ m³~~	+	* '''Zásobní objem:''' 289 000 m<sup>3</sup>
-	* '''Stálý objem:''' 48 000~~ m³~~	+	* '''Stálý objem:''' 48 000 m<sup>3</sup>

	== Historie ==		== Historie ==
-	Ve dnech 30.–31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu (pozdější ~~[[Textilana\|~~Textilanu]]) a napáchala značné škody i ve středu města na soutoku Harcovského potoka a [[Lužická Nisa\|Nisy]]. Na ochranu města a oblasti před takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci ''Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy''. Jeho členy byli postižení průmyslníci a jiné významné osobnosti regionu (mimo jiné také hrabě [[František Clam-Gallas]] a Rýnovický sklář Leopold Riedel) a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze [[Stráž nad Nisou\|Stráže nad Nisou]]. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský přehradář své doby – [[Otto Intze]] z [[Cáchy\|Cách]], na zpracování projektu přidělilo rakouské ministerstvo zemědělství částku 6000 korun. Ten představil své plány 13. ledna [[1901]]. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní [[hráz (stavba)\|hráze]] ve střední Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4. března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách. Dne 24. listopadu 1902 přijal zemský sněm zákon č. 89, díky kterému získalo družstvo podporu ve formě nenávratných příspěvků ve výši 40% předpokládaných nákladů (odhadovaných na 6 600 000 K pro celou soustavu) a dalších 20% ve formě bezúročných půjček.	+	Ve dnech 30.–31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu (pozdější Textilanu) a napáchala značné škody i ve středu města na soutoku Harcovského potoka a [[Lužická Nisa\|Nisy]]. Na ochranu města a oblasti před takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci ''Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy''. Jeho členy byli postižení průmyslníci a jiné významné osobnosti regionu (mimo jiné také hrabě [[František Clam-Gallas]] a Rýnovický sklář Leopold Riedel) a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze [[Stráž nad Nisou\|Stráže nad Nisou]]. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský přehradář své doby – [[Otto Intze]] z [[Cáchy\|Cách]], na zpracování projektu přidělilo rakouské ministerstvo zemědělství částku 6000 korun. Ten představil své plány 13. ledna [[1901]]. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní [[hráz (stavba)\|hráze]] ve střední Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4. března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách. Dne 24. listopadu 1902 přijal zemský sněm zákon č. 89, díky kterému získalo družstvo podporu ve formě nenávratných příspěvků ve výši 40% předpokládaných nákladů (odhadovaných na 6 600 000 K pro celou soustavu) a dalších 20% ve formě bezúročných půjček.

	Geologický průzkum odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W. Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450 000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla zalita cementovým mlékem.		Geologický průzkum odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W. Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450 000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla zalita cementovým mlékem.
Řádka 72:		Řádka 72:


-	{{~~commonscat~~\|Harcov Reservoir}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Liberec+Reservoir}}{{Commonscat\|Harcov Reservoir}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Přehrady v Libereckém kraji\|Harcov]]		[[Kategorie:Přehrady v Libereckém kraji\|Harcov]]
	[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec]]		[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec]]
	[[Kategorie:Jizerské hory]]		[[Kategorie:Jizerské hory]]
	[[Kategorie:Povodí Lužické Nisy]]		[[Kategorie:Povodí Lužické Nisy]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-23T12:47:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 12:47

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-16T10:09:00Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox jezero
|šířkaobr=200
|jezero=Vodní nádrž Harcov
|obrázek=Liberecka-prehrada.jpg
|popis1=Liberecká přehrada
|popis2=
|typ=[[přehrada]]
|rok=[[1902]]-[[1906|6]]
|rozloha=11,8 ha
|délka=
|šířka=
|objem=687 000 m³
|povodí=14,78
|hloubka=13
|prumhloubka=
|výška=
|pobřeží=
|přítok=[[Harcovský potok]]
|odtok=[[Harcovský potok]]
|ostrovy=
|spravnicelektyp4=[[katastrální území v Česku|Okres]]
|kú=
|spravnicelektyp3=[[obce v Česku|Obec]]
|spravniceleknazev3=
|spravnicelektyp2=[[okresy v Česku|Okres]]
|spravniceleknazev2=[[okres Liberec|Liberec]]
|spravnicelektyp1=[[kraje v Česku|Kraj]]
|spravniceleknazev1=[[Liberecký kraj|Liberecký]]
|státy={{vlajka a název|Česko}}
|světadíl=[[Evropa]]
|hráz=gravitační z lomového zdiva s předsypem
|hrázvýška=20,5
|hrázdélka=157
}}
'''Vodní nádrž Harcov''' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Talsperre Harcov}}''), nazývaná také '''Harcovská přehrada''' a '''Liberecká přehrada''', je [[přehrada]] v údolí [[liberec]]kého [[Harcovský potok|Harcovského potoka]]. Její hráz má výšku 20,5 metru, je 157 metrů dlouhá a její koruna se nachází 13 metrů nad okolním terénem. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m<sup>3</sup> vody. Přehrada zadržuje vodu z povodí 14,78 km<sup>2</sup>. Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před [[povodeň|povodněmi]] a jako zásobárna vody pro potřebu průmyslu. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí a také podle přilehlé čtvrti [[Starý Harcov]].

V okolí přehrady žijí také chránění živočichové: [[ropucha obecná]], [[čolek obecný]], [[strakapoud velký]], [[lejsek šedý]] a [[ježek západní]].

== Technická data ==
[[Soubor:Map cz Liberec kroton.png|thumb|Poloha přehrady na mapě ČR|left]]
[[Soubor:Liberecka-prehrada-hraz.jpg|thumb|Přehradní hráz|left]]
* '''Šířka hráze'''
** '''v koruně:''' 4,5 m
** '''v patě:''' 16 m
* '''Poloměr křivosti:''' 120 m
* '''Objem hráze:''' 16 000 m³
* '''Celkový objem nádrže:''' 687 000 m³
* '''Zásobní objem:''' 289 000 m³
* '''Stálý objem:''' 48 000 m³

== Historie ==
Ve dnech 30.–31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu (pozdější [[Textilana|Textilanu]]) a napáchala značné škody i ve středu města na soutoku Harcovského potoka a [[Lužická Nisa|Nisy]]. Na ochranu města a oblasti před takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci ''Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy''. Jeho členy byli postižení průmyslníci a jiné významné osobnosti regionu (mimo jiné také hrabě [[František Clam-Gallas]] a Rýnovický sklář Leopold Riedel) a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze [[Stráž nad Nisou|Stráže nad Nisou]]. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský přehradář své doby – [[Otto Intze]] z [[Cáchy|Cách]], na zpracování projektu přidělilo rakouské ministerstvo zemědělství částku 6000 korun. Ten představil své plány 13. ledna [[1901]]. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní [[hráz (stavba)|hráze]] ve střední Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4. března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách. Dne 24. listopadu 1902 přijal zemský sněm zákon č. 89, díky kterému získalo družstvo podporu ve formě nenávratných příspěvků ve výši 40% předpokládaných nákladů (odhadovaných na 6 600 000 K pro celou soustavu) a dalších 20% ve formě bezúročných půjček.

Geologický průzkum odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W. Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450 000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla zalita cementovým mlékem.

Základní kámen hráze byl položen 27. června [[1903]] a její výstavba trvala zhruba půl roku. Pro návodní líc hráze byly vybírány ty největší a nejkvalitnější kameny, pro vzdušní líc kameny vhodné pro zdění. Veškeré kameny byly získány ve trojici lomů v zátopové ploše. Při levém boku údolí bylo vyzděno pět otvorů bezpečnostního přelivu o šířce 5 m, na které navazuje odpadní žlab s osmistupňovou kaskádou. Po dokončení hráze a obou věží bylo do původních příčných štol převádějících vodu přes staveniště uloženo potrubí spodní výpusti o průměru 800 mm. Toto potrubí bylo nakonec obezděno cihlovou zátkou dlouhou asi 3,5 m. Stavba tak byla dokončena na jaře roku 1904 a 29. dubna téhož roku řádně [[kolaudace|zkolaudována]]. Celková cena tohoto vodního díla se vyšplhala na částku 789 111 rakouských korun. Již v listopadu roku 1904 zadržela přehrada povodeň o objemu 230 000m³, čímž prokázala svou užitečnost.

Po dokončení díla byla po pravém břehu nádrže zřízena promenádní cesta a městská plovárna s řadou vodních atrakcí. Nádrž se stala důležitou částí [[Německo-česká výstava|Německo-české výstavy]] (''{{cizojazyčně|de|Deutschböhmische Austellung}}'') roku [[1906]], kdy na jejím břehu byla řada výstavních pavilonů a na její hladině byly sváděny „námořní bitvy“. Ve 30. letech byla postavena levobřežní [[silnice]] III. třídy. 750 m dlouhá opěrná zeď chránící pravý břeh před [[eroze|erozí]] pochází z roku 1954. Roku [[1990]] bylo na odbočce z levé spodní výpusti osazeno malé turbosoustrojí s [[Bankiho turbína|Bankiho turbínou]] (170 l/s, spád 9,5 m) o maximálním výkonu 11 kW.

Dnes přehradu provozuje společnost Povodí Labe a.s. Za více než sto let její existence nebylo nutné provést žádná technická opatření k zajištění jejího dobrého technického stavu. Jen v roce [[1986]] byla nádrž vypuštěna a z jejího dna vytěženy [[sediment]]y o objemu 12 500 m³ a v levém úbočí vystavěna kanalizační [[štola]] odvádějící splašky.

=== Související články ===
{{Přehrady v Jizerských horách}}

=== Literatura ===
* {{Citace knihy | příjmení = Žák | jméno = Ladislav | spoluautoři = a kol | titul = Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné – Protržená přehrada | vydavatel = Květa Vinklátová – Knihy 555 | místo = Liberec | rok = 2006 | isbn = 80-86660-16-8}}
* {{Citace knihy | příjmení = Karpaš | jméno = Roman | spoluautoři = a kol | titul = Kniha o Liberci | vydavatel = Dialog | místo = Liberec | rok = 1996}}

== Externí odkazy ==
* http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~horsky/prehrady/hlavni.html
* [http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_harcov.htm Přehrada na stránkách Povodí Labe]

{{commonscat|Harcov Reservoir}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Přehrady v Libereckém kraji|Harcov]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec]]
[[Kategorie:Jizerské hory]]
[[Kategorie:Povodí Lužické Nisy]]