Sysop: 1 revizi

2013-06-23T12:47:04Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 12:47

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-10T22:30:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Janov-Most013.jpg|thumb|Vzdušná strana hráze]]
'''Vodní nádrž Janov''' (též zvaná ''Hamerská přehrada'' nebo ''Mostecká přehrada'') je přehrada nad osadou [[Křížatky]] v [[okres Most|okrese Most]] v tzv. [[Hamerské údolí|Hamerském údolí]] v [[Krušné hory|Krušných horách]]. Leží na soutoku říčky [[Loupnice]] a [[Klínský potok|Klínského potoka]] na rozhraní [[katastr]]ů [[Křížatky]], [[Lounice]] a [[Hamr (Litvínov)|Hamr]]. Vodárenská nádrž je v I. pásmu hygienické ochrany. Přehradní [[hráz (stavba)|hráz]] proto není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti nádrže jsou pro veřejnost uzavřeny. Její název je odvozen od [[Janov (Litvínov)|Janov]]a, části obce města [[Litvínov]]. Starší název ''Hamerská'' je odvozen od názvu údolí a ''Mostecká'' se nazývala proto, že město [[Most (město)|Most]] nechalo přehradu v letech [[1911]]-[[1913]] vybudovat.

== Historie ==
=== Plány ===
Na začátku [[20. století]] přestávaly stačit dosavadní zdroje vody pro rychle se rozvíjející průmyslové město [[Most (město)|Most]] a jeho představitelé museli řešit svízelnou situaci v zásobování obyvatel města vodou. Na schůzi [[obecní výbor|obecního výboru]] dne [[5. září]] [[1906]] radní uložili technickému oddělení městského úřadu vypracovat návrh na řešení tohoto problému. Z předložených projektů zvítězil plán na přehradu v Hamerském údolí. Potřebný lesní pozemek se nacházel v majetku města Mostu a rovněž srážková oblast v povodí budoucí nádrže, pokrytá lesy, zaručovala dostatek kvalitní vody. Třicetiletý průměr ročních srážek činil v [[Mníšek (Nová Ves v Horách|Mníšku]] 809 mm a na [[Klíny|Klínech]] 891 mm. Přehrada měla rovněž zadržovat jarní vody, které jinak v nížině způsobovaly záplavy.

Radní se dne [[29. září]] [[1907]] vydali na komisionelní šetření přímo do Hamerského údolí, aby si na místě ověřili jednotlivé body návrhu a potom projednali celou záležitost ve výboru i zastupitelstvu po stránce technické, vodohospodářské i vodoprávní. Jednání probíhala až do roku [[1908]], kdy byla sepsána závěrečná zpráva, sloužící současně jako podklad k vypracování definitivního projektu. Jeho zpracováním byl obecním výborem dne [[4. březen|4. března]] [[1908]] pověřen prof. Dr. Ing. Robert Weyrauch, profesor [[Hochschule für Technik Stuttgart|Vysokého učení technického]] ve [[Stuttgart]]u. V červnu 1908 byl již hotový plán i s rozpočtem nákladů ve výši 4,89 miliónu [[Rakousko-uherská koruna|korun]]. Dne [[9. prosinec|9. prosince]] 1908 udělilo [[Okresní hejtmanství]] v Mostě stavební povolení s platností na pět let.

Město si podalo žádost o státní příspěvek, neboť pořizovací náklady byly pro městský rozpočet velmi vysoké. Chtělo si také zajistit subvenci zemského úřadu a vstoupilo proto s třiceti členskými podíly do družstva, které bylo založeno v Mostě za účelem regulace vodních toků a výstavby údolních přehrad v povodí řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]]. Protože se jednání se státními úřady příliš protahovalo, obecní výbor nečekal na konečné rozhodnutí a vytvořil dne [[17. prosinec|17. prosince]] [[1910]] osmičlennou stavební komisi. Jejím předsedou se stal starosta Mostu Josef Herold. Komise svěřila dozor nad celou stavbou [[architekt]]ovi Weyrauchovi a hlavním stavbyvedoucím jmenovala inženýra V. Czeháka.

=== Výstavba ===
Přípravné práce byly zahájeny [[21. září]] 1910 kácením lesa a čištěním dna budoucí nádrže. V téže době byla vyřešena přeložka údolní silnice a spojení nové trasy s okresní silnicí vedoucí z [[Janov (Litvínov)|Janov]]a do Mníšku. Tyto práce dokončily místní stavební firmy začátkem roku [[1911]]. Na stavbu přehrady město vypsalo veřejnou soutěž, které se zúčastnilo deset firem. Nabídky se pohybovaly od 2,92 miliónu do 3,49 miliónu korun. Na schůzi obecního výboru dne [[10. květen|10. května]] 1911 byla vybrána nejlevnější nabídka ve výši 2 935 640 korun, kterou podalo [[konsorcium]] Berndt, Schwarzer & Wurm v Mostě. Firma začala s přípravnými pracemi ještě téhož měsíce. Dne  27. května 1911 byly u budoucí přehrady smontovány baráky pro dělníky, především Italy a Chorvaty, najaté pro betonování a lámání kamene. Italové zde měli dokonce i vlastní kuchyni. Mostecký hoteliér Dietl si již [[14. duben|14. dubna]] 1911 zajistil koncesi k provozu kantýny. Nacházela se na levém svahu asi ve výši dnešního domku [[hrázný|hrázného]].

Stavba samotné hráze byla zahájena v červnu 1911. Dne [[9. červen|9. června]] začali dělníci s lámáním kamene. Stavební materiál byl odebírán v blízkosti stavby na pravém svahu údolí (zbytky lomu poblíž hráze jsou dodnes patrné). Současně se upravovaly toky [[Loupnice]] a [[Klínský potok|Klínského potoka]]. Pro Loupnici bylo postaveno provizorní dřevěné koryto, kterým voda začala téct [[31. říjen|31. října]]. Dne [[21. listopad]]u 1911 byla hotová zděná nádržka a kaskády u vtoku do přehrady. Od správní budovy janovského [[polesí]] vedla až ke staveništi [[lanová dráha|lanovka]], základy jejích dvou pilířů se ještě zachovaly. Na staveništi byl smontován velký kabelový [[jeřáb (stroj)|jeřáb]]. Obě tato technická zařízení zahájila činnost [[30. leden|30. ledna]] [[1912]]. S betonováním se započalo v dubnu. Dne [[4. květen|4. května]] 1912 se dostavili starosta a radní města Mostu ke slavnostnímu položení základního kamene. Během zimních měsíců, kdy někteří cizí dělníci odjížděli domů, nechal stavbyvedoucí zdivo obednit, aby bylo chráněno před povětrnostními vlivy. Dne [[27. květen|27. května]] [[1913]] se začalo se stavbou strážního domku a tentýž den se Loupnice vrátila do svého starého koryta. Dne [[22. červenec|22. července]] 1913 začala výstavba čistírny vody, dne [[25. říjen|25. října]] kladení potrubí z ocelových trubek do Mostu (o celkové délce 13 km). Hrubá stavba přehrady byla dokončena v prosinci 1913. V té době šlo o největší přehradní hráz na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]].

=== Uvedení do provozu ===
Dne [[5. leden|5. ledna]] [[1914]] hráz poprvé zadržovala vodu, prozatím jen pokusně. Teprve [[16. leden|16. ledna]] vykonali zástupci okresního hejtmanství prohlídku stavby a udělili povolení k zadržování vody do jednoho milionu m³. Když [[8. březen|8. března]] 1914 dosáhla vodní hladina výše 20 metrů (zadržovaný objem 175 000 m³) začala voda pronikat zdí na levém svahu. Stavební firma ihned zahájila utěsňování, voda však přesto prosakovala dále. Dne [[18. duben|18. dubna]] bylo v přehradě naměřeno 997 000 m³. Dne  26. června byly ukončeny zednické práce a  17. července převzalo stavbu hlavní vodní vedení. Z německé [[Gotha|Gothy]] byl povolán odborník, aby prozkoumal příčiny průsaku. Opravy podle odborného posudku snížily prosakování během roku 1914 o 34 %. Práce byly skončeny [[20. srpen|20. srpna]] [[1915]]. Tlakovou injektáží do hloubky až 33 metrů se podařilo ztrátu vody prosakováním snížit o 71,5 %, činilo však stále ještě 38 litrů za sekundu. Dne [[20. srpen|20. srpna]] 1914 zahájila provoz čistící stanice s kapacitou 70 l/s, vybavená rychlofiltračním přístrojem značky Reisert a zařízením na sterilizaci vody ozónem.

V prosinci 1915 předložil vedoucí vodní správy konečné vyúčtování za léta [[1907]] až 1915 ve výši 4 694 237 korun a 15 haléřů. Ve srovnání s původním rozpočtem, který počítal s částkou 4,89 miliónů korun, tedy došlo k úsporám. V prvním roce provozu 1915 činila spotřeba vody 714 270 m³; z toho připadlo 213 763 m³ na průmysl a živnosti a 500 507 m³ na domácnosti, což znamená při tehdejším počtu obyvatel 58,8 litrů na osobu denně. Až do poloviny 20. století stačila přehrada pokrývat stále rostoucí spotřebu pitné vody v Mostě a přilehlých obcích. Teprve v roce [[1951]] se začalo s výstavbou [[Vodní nádrž Fláje|Flájské přehrady]].

=== Poslední opravy ===
Problémy s průsaky pod hrází, které se objevily po zahájení provozu, se zřejmě nepodařilo zcela odstranit. V roce [[2003]] začala generální oprava vzdušního líce. Proběhlo jeho vyčištění a oprava spárování ze spárovaného kamene, dále statické zajištění vodního díla a oprava přístupové komunikace k přehradě. V roce [[2005]] byla nádrž opět napuštěna. V roce [[2008]] byla nádrž opět prázdná a jejím dnem protékala Loupnice v původním korytě.

== Technické parametry ==
[[Soubor:Janov-Most022.jpg|thumb|Koruna hráze]]
'''Přehradní hráz''' patří k nejvyšším zděným hrázím v [[Česká republika|České republice]] (v [[Čechy|Čechách]] je vůbec nejvyšší), což přispělo k tomu, že přehrada je státem chráněnou [[technická památka|technickou památkou]]. Hráz je tížná, zděná z lomového kamene, vyklenutá proti vodě. [[Koruna hráze]] se nachází 493,52 m nad mořem, její délka činí 225 m a šířka 4,5 m. Maximální výška hráze nad terénem je 45,45 m.

'''Výpustná zařízení''' tvoří spodní [[výpust]]i, odběrné potrubí a bezpečnostní [[přeliv]]. Vlastní spodní výpust tvoří levé potrubí, zaústěné do kruhového vývaru. Pravé potrubí slouží pro odběr surové vody. Kapacita spodních výpustí je 1,54 m³/s. Bezpečnostní přeliv je nehrazený, boční, situovaný na levém břehu u hráze nádrže. Celková délka přelivné hrany činí 20,5 m. Celková kapacita přelivu při maximální hladině v nádrži je 21,44 m³/s. V tělese přelivu jsou umístěny dva odlehčovací otvory, hrazené dřevěnými [[stavidlo|stavidly]]. Stavidlo 1 je umístěné na pravé straně přelivu při pohledu po vodě, stavidlo 2 je na levé straně přelivu.

'''Nádrž''' má celkový objem 1 670 000 m³. Letní zásobní prostor činí 1 539 000 m³, zimní zásobní prostor 1 179 000 m³. Dno nádrže se nachází v nadmořské výšce 448,07 m, maximální hladina je 493,72 m nad mořem. Při celkovém zatopeném stavu zabírá vodní hladina plochu 10,08 ha. [[Vzdutí]] zasahuje do vzdálenosti 600 m. Největší hloubka dosahuje až 44,5 m. Plocha [[povodí]] nádrže má rozlohu 8,4 km². Průměrný roční průtok činí 0,09 m³/s. Pro vyšší vodohospodářský efekt je v suchých obdobích převáděna do nádrže voda z potoka Svídnice. K tomu slouží '''čerpací stanice Mníšek''' situovaná asi jeden km od osady [[Mníšek (Nová Ves v Horách)|Mníšek]]. Má 4 čerpadla, každé s kapacitou 55 l/s. Dopravní výška činí 28,5 m. Instalovaný výkon je 215 l/s, provozní výkon 110 l/s. Délka výtlačného řadu činí 855,5 m. Správcem čerpací stanice je [[státní podnik]] [[Povodí Ohře]].

== Současnost ==
Dnes je okolí přehrady poměrně oblíbeným výletním místem. V roce [[2001]] se o přehradě mluvilo v souvislosti se sporem o určení vlastníka, který vedlo město Most se státním podnikem Povodí Ohře.<ref>[http://litvinov.sator.eu/clanky/proc-je-janovska-prehrada-vypustena-30.html Článek o sporu města Mostu s Povodím Ohře]</ref> Od roku [[2006]] je přehrada vypuštěna.

=== Vodní díla vodní soustavy severočeské hnědouhelné pánve ===
Součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve jsou také další přehrady:
* [[Vodní nádrž Fláje]]
* [[Vodní nádrž Jezeří]]
* [[Vodní nádrž Jirkov]]
* [[Vodní nádrž Kamenička]]
* [[Vodní nádrž Křimov]]
* [[Vodní nádrž Přísečnice]]

===Reference===
<references />
=== Literatura ===
* Robert Weyrauch, Die Talsperreanlage der königlichen Stadt Brüx in Böhmen, Stuttgart 1916
* Die Wasserversorgung der königlichen Stadt Brüx in Böhmen, Wien/Leipzig 1918
* Erwin Marquardt - Josef Ott, Das Wasserwerk der Stadt Brüx, Brüx 1930
* Jan Foitschek, 50. výročí mostecké přehrady, Kulturní kalendář Mostecka 1964, č. 9, s. 12-14
== Externí odkazy ==
* [http://rangiroa.sweb.cz/krizatky/prehrada.html Historie Janovské přehrady]
* [http://www.poh.cz/vd/janov.htm Janovská přehrada na stránkách Povodí Ohře s. p.]
* [http://www.geology.cz/app/glok/glok_cz.pl?id_=876&tt_=z Informace na stránkách České geologické služby]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Přehrady v Ústeckém kraji|Janov]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Most]]
[[Kategorie:Povodí Bíliny]]
[[Kategorie:Krušné hory]]

Vodní nádrž Janov - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu