Sysop: 1 revizi

2013-06-23T12:32:10Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 12:32

Sysop: Nahrazení textu „8.“ textem „8.“

2011-05-12T21:59:00Z

Nahrazení textu „8.“ textem „8.“

Nová stránka

{{Infobox řeka
|šířka=
|řeka=Volha<br />''Волга''
|obrázek= Russia_River_Volga.jpg
|popis1=Volha v [[Jaroslavl]]i
|popis2=
|délka=3534
|průtok=u [[Volgograd]]u 8 000
|plocha=1 380 000
|světadíl=[[Evropa]]
|pramen=[[Valdajská vysočina]]
|výška1=228
|ústí=do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]
|souřadnice2=
|výška2= -20
|protéká={{vlajka a název|Rusko}} ''([[Tverská oblast|Tverská]], [[Moskevská oblast|Moskevská]], [[Jaroslavská oblast|Jaroslavská]], [[Kostromská oblast|Kostromská]], [[Nižněnovgorodská oblast]], [[Marij El]], [[Čuvašsko]], [[Tatarstán]], [[Samarská oblast|Samarská]], [[Saratovská oblast|Saratovská]], [[Volgogradská oblast|Volgogradská]], [[Astrachaňská oblast]], [[Kalmycko]])''
|povodí=[[bezodtoká oblast]], [[Kaspické moře]], [[povodí Volhy]] ''([[Rusko]] 99,77%, [[Kazachstán]] 0,14%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Oral/Volga] (ve zdroji je ještě uváděné Bělorusko 0,08%, což však není správně, na území Běloruska povodí Volhy nezasahuje)</ref>
}}
'''Volha''' ({{vjazyce2|ru|''Волга''}}, {{vjazyce2|tt|''İdel''}}, {{cizojazyčně|tt|''İdil''}} nebo {{cizojazyčně|tt|''İtil''}}, [[mordvinské jazyky|mordvinsky]] ''Рав'') je [[řeka]] ve východní části evropského [[Rusko|Ruska]]. S délkou 3534 [[kilometr|km]] to je [[nejdelší řeky v Evropě|nejdelší]] a [[nejvodnější řeky v Evropě|nejvodnější]] [[řeka]] [[Evropa|Evropy]]. Na Volze bylo vybudováno několik velkých [[přehradní nádrž|přehrad]] a plavební kanály ji spojují s [[Baltské moře|Baltským]], [[Bílé moře|Bílým]], [[Azovské moře|Azovským]] i [[Černé moře|Černým mořem]]. Před stavbou přehrad činila její délka 3690 km. Plocha [[povodí]] je 1 380 000 [[km²]].
== Průběh toku ==
[[Soubor: Volgarivermap.png|thumb|left| Povodí Volhy ]]
Celý tok řeky se obvykle dělí na tři části:
* horní tok – od pramene k ústí [[Oka (přítok Volhy)|Oky]]
* střední tok – od ústí [[Oka (přítok Volhy)|Oky]] k ústí [[Kama|Kamy]]
* dolní tok – od ústí [[Kama|Kamy]] k ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]
=== Horní tok ===
Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vysočina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna]] se známým [[Ústav jaderných výzkumů|Ústavem jaderných výzkumů]], kde ústí [[kanál imeni Moskvy]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz (stavba)|hrází]] a [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Ivankovo|Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a vodní elektrárnou u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-baltský kanál]], který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[Nižnyj Novgorod|Nižným Novgorodem]] byla vybudována hráz a vodní elektrárna [[Gorkovská přehrada|Gorkovské přehrady]].
=== Střední tok ===
[[Soubor:Nizhny-Novgorod-Volga-Bor-1460.jpg|thumb|Řeka Volha v [[Nižnij Novgorod|Nižném Novgorodu]]]]
Pod [[soutok]]em s [[Oka (přítok Volhy)|Okou]] je řeka ještě mnohem vodnější. Protéká podél severního okraje [[Povolžská vrchovina|Povolžské vrchoviny]]. Pravý břeh je v těchto místech vysoký, zatímco levý je nízký. U [[Čeboksary|Čeboksar]] byla vybudována hráz a vodní elektrárna [[Čeboksarská přehrada|Čeboksarské přehrady]]
=== Dolní tok ===
Na dolním toku pod ústím největšího přítoku [[Kama|Kamy]] se již stává mohutnou řekou. Protéká postupně [[Povolžská vrchovina|Povolžskou vrchovinou]] a u hlavního města [[Tatarstán]]u [[Kazaň|Kazaně]] se řeka stáčí na jih. U [[Toljatti]] se známou automobilkou nad [[Samarskaja Luka|Samarskou lukou]], kterou vytváří, když obtéká [[Žiguljovské hory]] byla vybudována hráz a [[Volžská vodní elektrárna]] [[Samarská přehrada|Samarské přehrady]], jejíž vzdutí dosahuje délky 550 km, je [[největší přehrady v Evropě|největší v Evropě]] a zasahuje i tok [[Kama|Kamy]]. Na břehu leží i město [[Uljanovsk]]. U města [[Balakovo]] pak následuje hráz a vodní elektrárna [[Saratovská přehrada|Saratovské přehrady]]. Zde při ústí stejnojmenné řeky leží město [[Samara]] a při dalším toku Volhy v okolí měst [[Marx (město)|Marx]] a [[Engels (město)|Engels]] sídlili němečtí kolonisté – tzv. [[povolžští Němci]], za [[2. světová válka|2. světové války]] přesídlení na [[Sibiř]]. Přítoky na tomto úseky jsou již mnohem méně vodné. Na západním břehu naproti městu [[Engels (město)|Engels]] leží [[Saratov]], kde začíná 600 km dlouhá [[Volgogradská přehrada]]. Pod přehradou leží město [[Volgograd]], kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev [[2. světová válka|2. světové války]], [[bitva u Stalingradu]]. Ve vzdálenosti 21 km nad městem se odděluje první východní [[říční rameno|rameno]] [[Achtuba]], která po 537 km ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. O něco níže ústí 100 km dlouhý [[Volžsko-donský kanál]], který spojuje Volhu se západnějším [[Don]]em a tak i s [[Azovské moře|Azovským mořem]]; na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m.
=== Delta ===
Vlastní delta Volhy začíná ve vzdálenosti 46 km severně od [[Astrachaň|Astrachaně]], asi 100 km od ústí řeky, kde se odděluje rameno [[Buzan]]. Celkem je v deltě téměř 500 ramen, průtoků a mělkých říček. Deltou se vlévá do [[Kaspické moře|Kaspického moře]], přičemž ústí leží 28 m pod úrovní [[světový oceán|světového oceánu]], takže celkový [[spád]] činí 256 m. Obrovské území delty, která je jednou z největších v Rusku, je významným hnízdištěm stěhovavých ptáků a přírodní rezervací. Astrachaň je také střediskem výroby [[kaviár]]u.
=== Přítoky ===
Celkem má asi 200 přítoků. Levých je mnohem více a jsou vodnější než pravé. Na dolním toku pod [[Kamyšin]]em již žádné přítoky nepřijímá.
* horní tok – [[Seližarovka]], [[Tverca]], [[Mologa]], [[Šeksna]], [[Unža]]
* střední tok – [[Oka (přítok Volhy)|Oka]], [[Sura]], [[Vetluga]], [[Svijaga]]
* dolní tok – [[Samara (přítok Volhy)|Samara]], [[Velký Irgiz]], [[Jeruslan]]
* delta (ramena) – [[Bachtěmir]], [[Kamyzjak]], [[Stará Volha]], [[Bolda]], [[Buzan]], [[Achtuba]]
== Vodní režim ==
Základními zdroji vody jsou [[sníh|sněhové]] [[srážky]] (60 [[%]]), [[podzemní voda|podzemní vody]] (30 %) a [[déšť|dešťové]] srážky (10 %). Přirozený režim je charakterizovaný jarním vzestupem hladiny ([[duben]] až [[červen]]), malou vodnost v [[léto|létě]] a v [[zima|zimě]] a dešti způsobenými [[povodeň|povodněmi]] na [[podzim]] ([[říjen]]). Roční kolísání úrovně hladiny před postavením [[kaskáda přehrad|kaskády přehrad]] dosahovalo u [[Tver]]u 11 m, pod ústím [[Kama|Kamy]] 15 až 17 m a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 3 m. Po zregulování toku se kolísání prudce snížilo. Nárůst průtoku až k [[Volgograd]]u zachycuje tabulka:
{| class="wikitable"
|- valign=top align=right
! width="33%" align=left | místo
! width="22%" | vzdálenost od ústí
! width="22%" | velikost povodí
! width="22%" | průměrný roční průtok
|- valign=top align=right
| align=left | [[Hornovolžský bejšlot]]
|
|
| 29 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Tver]]
|
|
| 182 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Jaroslavl]]
|
|
| 1110 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Nižnyj Novgorod]]
|
|
| 2970 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Samara]]
|
|
| 7720 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Volgograd]]
|
|
| 8060 m³/s
|}
Pod Volgogradem ztrácí přibližně 2 % v důsledku [[vypařování]]. Maximální průtoky vody pod ústím [[Kama|Kamy]] v minulosti dosahovaly 67 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] a u [[Volgograd]]u v důsledku rozlití do [[úval]]u nepřevyšovaly 52 000 m³/s. Po regulaci toku se nejvyšší hodnoty průtoků snížily a nejnižší hodnoty se naopak zvýšily. Vodní bilance řeky nad Volgogradem za dlouhé období zachycuje tabulka:
{| class="wikitable"
|- valign=top align=right
! width="33%" align=left | proces
! width="22%" | [[milimetr|mm]]
! width="22%" | [[kilometr krychlový|km³]]
|- valign=top align=right
| align=left | [[srážky]]
| 662
| 900
|- valign=top align=right
| align=left | [[odtok]]
| 187
| 254
|- valign=top align=right
| align=left | [[odpar]]
| 475
| 646
|}
Před postavením přehrad řeka k ústí přinesla za rok přibližně 25 [[megatuna|Mt]] [[nános]]ů a 40 až 50 Mt rozpuštěných [[minerální látka|minerálních látek]]. Teplota vody uprostřed léta v [[červenec|červenci]] dosahuje 20 až 25 [[stupeň Celsia|°С]]. Rozmrzá u [[Astrachaň|Astrachaně]] v polovině [[březen|března]], na horním toku a pod [[Kamyšin]]em v první polovině [[duben|dubna]] a uprostřed dubna na zbývajícím toku. Zamrzá na horním a středním toku na konci [[listopad]]u a na dolním toku na začátku [[prosinec|prosince]]. Bez [[led]]u tak zůstává přibližně 200 dní a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 260 dní. Po postavení přehrad se změnil teplotní režim řeky, na horním toku se prodloužila doba, kdy je řeka zamrzlá a na dolním toku se naopak tato doba zkrátila.
== Využití ==
=== Energetika ===
Od 30. let 20. století je řeka využívána pro potřeby [[energetika|energetiky]]. Tento význam vzrostl s výstavbou [[přehradní hráz|přehrad]] a [[vodních elektrárna|vodních elektráren]] v rámci [[Volžská kaskáda|Volžské kaskády]].
Přehrady a hydroelektrárny na Volze:
* [[Volžská přehrada|Volžská (Ivankovská) přehrada]]
* [[Ugličská přehrada]]
* [[Rybinská přehrada]]
* [[Gorkovská přehrada]] (dle dřívějšího názvu [[Nižnij Novgorod|Nižního Novgorodu]])
* [[Čeboksarská přehrada]]
* [[Samarská přehrada|Samarská (Kujbyševská) přehrada]] (největší – 6450 km²)
* [[Saratovská přehrada]]
* [[Volgogradská přehrada]]
Celková plocha zatopená volžskými přehradami přesahuje 20 000 km².
=== Vodní kanály ===
Řeka je spojena s okolními [[říční systém|říčními systémy]] prostřednictvím [[vodní kanál|vodních kanálů]].
* s [[Baltské moře|Baltským mořem]]
** [[Volžsko-baltská vodní cesta]]
** [[Vyšněvolocký kanál]]
** [[Tichvinský kanál]]
* s [[Bílé moře|Bílým mořem]]
** [[Severodvinský kanál]]
** [[Bělomořsko-baltský kanál]]
* s [[Azovské moře|Azovským]] a s [[Černé moře|Černým mořem]]
** [[Volžsko-donský kanál]]
Plánované spojení s řekou [[Ural (řeka)|Ural]] ([[Volžsko-uralský kanál]]) nebylo realizováno.
=== Města na Volze ===
Volha se svými přítoky a průplavy byla a je důležitou dopravní tepnou, která protéká následujícími městy (po proudu):
{| width="60%"
| width="50%" valign="top" |
* [[Ržev]]
* [[Tver]]
* [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]]
* [[Kimry]]
* [[Rybinsk]]
* [[Jaroslavl]]
* [[Kostroma]]
* [[Kinešma]]
* [[Nižnij Novgorod]]
* [[Bor (Nižněnovgorodská oblast)|Bor]]
* [[Kstovo]]
* [[Čeboksary]]
* [[Zelenodolsk]]
| width="50%" valign="top" |
* [[Kazaň]]
* [[Uljanovsk]] (Simbirsk)
* [[Toljatti]]
* [[Samara]]
* [[Syzran]]
* [[Balakovo]]
* [[Saratov]]
* [[Marx (město)|Marks]]
* [[Engels (město)|Engels]]
* [[Kamyšin]]
* [[Volgograd]]
* [[Volžskij]]
* [[Astrachaň]]
|}
=== Turistika ===
[[Soubor:Nizhny-Novgorod-Volga-Barge-1459.jpg|thumb|[[Vodní doprava]]]]
Koupání u Volhy je v létě příjemné, písek je rozpálený, voda chladivá (okolo 25 °C). Koupání „na Adama“ je poměrně běžné. Na rozdíl od západních letovisek není nutné používat oplocených [[nudismus|nudistických]] pláží.
=== Fauna ===
V řece žije přibližně 70 [[druh]]ů [[ryby|ryb]], z nichž 40 má [[průmysl]]ový význam. Nejdůležitější jsou [[rutilus rutilus caspicus|plotice obecná kaspická]], [[sleď|sledi]], [[cejn velký]], [[candát]]i, [[kapr obecný]], [[sumec velký]], [[štika|štiky]], [[jeseter|jeseteři]] ([[jeseter malý]]).
== Historie ==
Úrodná oblast podél dolního toku Volhy byla zřejmě osídlena už od pravěku. Někteří badatelé pokládají dolní Povolží za pravěkou kolébku [[Indoevropané|indoevropských]] národů.
=== Středověk ===
Od 8. století sloužila i se svými přítoky jako součást tržní cesty mezi [[Východ]]em a [[Západ]]em. Ze [[Střední Asie]] se dovážely [[tkaniny]], [[kov]]y a opačným směrem [[kožešiny]], [[vosk]] a [[med]]. Na Volze ležela i hlavní sídla říše [[Chazaři|Chazarů]] a později významná obchodní a politická centra, například [[Velikij golgat]] (dnes [[Bolgary]] v [[tatarštin]]u), od 8. do 15. století sídlo [[Volžští Bulhaři|Volžských Bulharů]], dále [[Saraj]], hlavní město [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] (nedaleko [[Volgograd]]u) nebo [[Itil]]/[[Astrachaň]]. Další významná centra byla [[Novgorod]], [[Rostov]], [[Sundal]], [[Murom]]. Od 11. století význam [[trhy|trh]]ů slábnul a ve 13. století [[mongolské nájezdy|mongolsko]]-[[tatarské nájezdy]] narušily [[hospodářské vztahy]] kromě povodí horního toku řeky, kde hrály významnou roli [[Novgorod]], [[Tver]] a města [[Vladimiro-Suzdalská Rus|Vladimiro-Suzdalské Rusi]]. Od 14. století význam trhů opět rostl. Šlo o centra [[Kazaň]], [[Nižnyj Novgorod]], [[Astrachaň]].
=== 16.-18. století ===
Území bylo dobyto [[Ivan Hrozný|Ivanem Hrozným]] v polovině 16. století, kdy Rusko postupně ovládlo i dolní tok Volhy a odtud zahájilo expanzi do [[Sibiř]]e. Jednu z epizod této expanze v 17. století líčí i příběhy o [[kozáci|kozáckém]] náčelníkovi [[Stěnka Razin|Stěnkovi Razinovi]] a zejména populární píseň "''Volga, Volga, mať rodnaja''". Celý [[povodí Volhy|vodní systém Volhy]] se tak po dobytí [[Kazaňský chanát|Kazaňského]] a [[Astrachaňský chanát|Astrachaňského chanátu]] dostal pod kontrolu [[Rusko|Ruska]]. Trhy vzkvétají a vznikají nová města ([[Samara]], [[Saratov]], [[Caricyn]]) a roste význam stávajících ([[Jaroslavl]], [[Kostroma]], [[Nižnyj Novgorod]]). Po řece v té době pluly dlouhé karavany [[loď|lodí]] čítající až 500 plavidel.
=== 19. století ===
V 19. století doznal trh na řece velkého rozvoje na což mělo vliv dokončení [[Mariinská vodní cesta|Mariinské vodní cesty]], jež spojila povodí Volhy a [[Něva|Něvy]] v roce 1808 vznik velké říční [[flotila|flotily]], první [[parník]] (1820) a práce 300000 [[burlak]]ů na řece. Převáželo se [[obilí]], [[sůl]], [[ryby]] a později také [[ropa]] a [[bavlna]]. Velký význam měly [[jarmarky v Nižném Novgorodě]].
=== 20. století ===
Během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]] na řece došlo k několika bitvám, v nichž řeka měla velký strategický význam. V roce [[1918]] to byly bitvy [[Rudá armáda|Rudé armády]] s [[československé legie|československými legionáři]] ([[bitva u Lipjag]]) a s [[bělogvardějci]] a v roce [[1919]] s [[Kolčak]]em a [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikinem]]. Během [[2. světová válka|2. světové války]] proběhla v letech [[1942]]-[[1943|43]] [[Stalingradská bitva]].
== Související články ==
* [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]]
* [[Povolžský federální okruh]]
== Poznámky ==
<references/>
== Literatura ==
* (rusky) Sokolov A. A., Hydrografie SSSR (vody souše), Leningrad 1964, ''(Соколов А. А., Гидрография СССР (воды суши). Л., 1964)''
* (rusky) Ginko S. S., Pokoření řek Leningrad 1965, ''(Гинко С. С., Покорение рек, Л., 1965)''
* (rusky) Straževskij A., Šmělev A., Leningrad-Astrachaň-Rostov na Donu (průvodce), Moskva 1968, ''(Стражевский А., Шмелев А., Ленинград-Астрахань - Ростов-на-Дону. (Путеводитель), М., 1968)''
* (rusky) Ruská federace, Evropský jihovýchod, Moskva 1968 (Série "Sovětský svaz"), ''(Российская Федерация. Европейский Юго-Восток, М., 1968 (Серия "Советский Союз"))''
* (rusky) Černěcov G. G., Černěcov N. G., Putování po Volze, Moskva 1970, ''(Чернецов Г. Г., Чернецов Н. Г., Путешествие по Волге, М., 1970)''
{{VSE|Волга}}
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://earthtrends.wri.org/maps_spatial/maps_detail_static.cfm?map_select=339&theme=2 Information and a map of the Volga's watershed]
* (anglicky) [http://earthfromspace.photoglobe.info/spc_volga_delta.html Volga Delta from Space]
* (anglicky) [http://as-volga.com Photos of the Volga coasts]
* (anglicky) [http://cabri-volga.org "CABRI-Volga": EU-Russian project on environmental risk management in the Volga Basin]

{{commonscat|Volga}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Volha| ]]
[[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Moskevské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Jaroslavské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Kostromské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Nižněnovgorodské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Marij El]]
[[Kategorie:Řeky v Čuvašsku]]
[[Kategorie:Řeky v Tatarstánu]]
[[Kategorie:Řeky v Samarské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Saratovské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky ve Volgogradské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Kalmycku]]
[[Kategorie:Řeky v Astrachaňské oblasti]]
[[Kategorie:Povodí Volhy| ]]
[[Kategorie:Přítoky Kaspického moře]]

Volha - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „8.“ textem „8.“