Vor - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2015-12-20T14:38:43Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 12. 2015, 14:38
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Floss.jpg\|thumb\|Vor]]	+	[[Soubor:Floss.jpg\|thumb\|220px\|Vor (2004)]]
	{{Různé významy\|tento=plavidle\|druhý=radiomajáku\|stránka=VOR (radiomaják)}}		{{Různé významy\|tento=plavidle\|druhý=radiomajáku\|stránka=VOR (radiomaják)}}
-	'''Vor''', zastarale také '''~~[[wikt:~~plť~~\|plť]]~~''', je [[plavidlo]] sestavené z [[dřevo\|dřevěných]] [[kláda\|klád]] a sloužící k jejich [[doprava\|dopravě]] po [[proud]]u řeky nebo umělého [[kanál (průplav)\|kanálu]]. Vory byly kromě dopravy dřeva používány i k dopravě dalších nákladů a osob po proudu řeky. Vor patří k nejstarším lidským dopravním prostředkům.	+	'''Vor''', zastarale také '''plť''', je [[plavidlo]] sestavené z [[dřevo\|dřevěných]] [[kláda\|klád]] a sloužící k jejich [[doprava\|dopravě]] po [[proud]]u řeky nebo umělého [[kanál (průplav)\|kanálu]]. Vory byly kromě dopravy dřeva používány i k dopravě dalších nákladů a osob po proudu řeky. Vor patří k nejstarším lidským dopravním prostředkům.
	== Označení ==		== Označení ==
	Slovo [[pramen]] (zřejmě z německého ''Prahmenflößerei'' – voroplavba) se používalo někdy pro jednotlivé desky (vor), jindy pro celé jejich soupravy. Ve středověkých listinách ze 14. století byl vor nazýván také [[plt]] (výraz plť se pro vor užívá dodnes ve [[slovenština\|slovenštině]]).		Slovo [[pramen]] (zřejmě z německého ''Prahmenflößerei'' – voroplavba) se používalo někdy pro jednotlivé desky (vor), jindy pro celé jejich soupravy. Ve středověkých listinách ze 14. století byl vor nazýván také [[plt]] (výraz plť se pro vor užívá dodnes ve [[slovenština\|slovenštině]]).
Řádka 12:		Řádka 12:
	Podle teorie [[Thor Heyerdahl\|Thora Heyerdahla]] sloužily vory i k osidlování tichomořských ostrovů plavbou z [[Jižní Amerika\|Jižní Ameriky]]. Pro ověření své teorie postavil Heyerdal podle indiánského vzoru v roce [[1947]] [[balza\|balzový]] vor [[Kon-Tiki]] a na něm podobnou plavbu úspěšně uskutečnil. Podle pozdějších genetických výzkumů ale osidlování Tichomoří probíhalo patrně směrem z [[Asie]].		Podle teorie [[Thor Heyerdahl\|Thora Heyerdahla]] sloužily vory i k osidlování tichomořských ostrovů plavbou z [[Jižní Amerika\|Jižní Ameriky]]. Pro ověření své teorie postavil Heyerdal podle indiánského vzoru v roce [[1947]] [[balza\|balzový]] vor [[Kon-Tiki]] a na něm podobnou plavbu úspěšně uskutečnil. Podle pozdějších genetických výzkumů ale osidlování Tichomoří probíhalo patrně směrem z [[Asie]].
	== Související články ==		== Související články ==
-	~~{{Commons\|Raft\|Vor}}~~
-	~~{{Commonscat\|Timber floating}}~~
-
	* [[Voroplavba]]		* [[Voroplavba]]
	* [[Vaziště]]		* [[Vaziště]]
-	~~<!--sporting-->~~	+
		+
		+	{{Commons\|Raft\|Vor}}{{Commonscat\|Timber floating}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Lesnictví]]		[[Kategorie:Lesnictví]]
	[[Kategorie:Typy plavidel]]		[[Kategorie:Typy plavidel]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Sysop: 1 revizi

2013-06-23T12:23:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 12:23

Sysop: Nahrazení textu „14. století“ textem „14. století“

2011-04-15T19:05:59Z

Nahrazení textu „14. století“ textem „14. století“

Nová stránka

[[Soubor:Floss.jpg|thumb|Vor]]
{{Různé významy|tento=plavidle|druhý=radiomajáku|stránka=VOR (radiomaják)}}
'''Vor''', zastarale také '''[[wikt:plť|plť]]''', je [[plavidlo]] sestavené z [[dřevo|dřevěných]] [[kláda|klád]] a sloužící k jejich [[doprava|dopravě]] po [[proud]]u řeky nebo umělého [[kanál (průplav)|kanálu]]. Vory byly kromě dopravy dřeva používány i k dopravě dalších nákladů a osob po proudu řeky. Vor patří k nejstarším lidským dopravním prostředkům.
== Označení ==
Slovo [[pramen]] (zřejmě z německého ''Prahmenflößerei'' – voroplavba) se používalo někdy pro jednotlivé desky (vor), jindy pro celé jejich soupravy. Ve středověkých listinách ze 14. století byl vor nazýván také [[plt]] (výraz plť se pro vor užívá dodnes ve [[slovenština|slovenštině]]).
== Říční vory ==
Vory se při přepravě často svazovaly za sebe, takže celková délka soupravy mohla dosahovat na dolním toku až téměř 300 metrů. Na středním toku Vltavy se vory spojovaly až do délky kolem 150 metrů.
Vory se sestavovaly nebo převazovaly na [[vaziště|vazištích]] čili [[splaz]]ech. Klády nashromážděné na vazištích se nazývaly [[plavučina]]. Rozlišovaly se různé standardní délky klád – například šesták, sedmák, dvanáctka, vosumnáctka. Ke svazování se používaly vořiny, [[houžev|houžve]] z mladých větví a kmínků změkčených napařením. Na některých vazištích (například v Praze) je připravovali specializovaní houžvaři. Na [[výtoň|výtoních]] se z nich pak vytnutím stanoveného podílu dřeva vybírala [[naturální daň]] (jako obdoba [[mýtné]]ho).
Vory se stavěly podle poměrů na příslušné řece a podle velikosti toku, například ve vazišti [[Babice]] se vory z [[Lužnice]] a [[Nežárka|Nežárky]] převazovaly na [[Vltava|vltavský]] způsob.
== Námořní vory ==
Vory byly používány i k námořní dopravě.
Podle teorie [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]] sloužily vory i k osidlování tichomořských ostrovů plavbou z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Pro ověření své teorie postavil Heyerdal podle indiánského vzoru v roce [[1947]] [[balza|balzový]] vor [[Kon-Tiki]] a na něm podobnou plavbu úspěšně uskutečnil. Podle pozdějších genetických výzkumů ale osidlování Tichomoří probíhalo patrně směrem z [[Asie]].
== Související články ==
{{Commons|Raft|Vor}}
{{Commonscat|Timber floating}}

* [[Voroplavba]]
* [[Vaziště]]

[[Kategorie:Lesnictví]]
[[Kategorie:Typy plavidel]]
{{Článek z Wikipedie}}