<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vozovka</id>
		<title>Vozovka - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vozovka"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Vozovka&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-08T20:57:54Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Vozovka&amp;diff=2411322&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + NEW</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Vozovka&amp;diff=2411322&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-10-10T13:37:16Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ NEW&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Vozovka''' je vrchní část [[pozemní komunikace]], určená pro jízdu [[vozidlo|vozidel]]. Součástí vozovky jsou především [[jízdní pruh]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konstrukce vozovky ==&lt;br /&gt;
Vozovka je označení především pro zpevněný povrch jízdních pásů komunikací silničního (nebo uličního) typu. Nezpevněný povrch mají zejména [[cesta (druh pozemní komunikace)|cesty]] vzniklé pouhým vyježděním. Obvykle se za nezpevněný označuje též povrch tvořený nezhutněnou sutí, kameny, štěrkopískem, stavebním rumem nebo podobnými hmotami, avšak ČSN 73 6100 „Názvosloví silničních komunikací“ v bodě 40 cesty s takovým povrchem řadí mezi zpevněné. Za zpevněný povrch se považují zejména plochy s krytem tvořeným litými [[živice|živičnými]] materiály ([[asfalt]]), kamennou či betonovou [[dlažba|dlažbou]], [[Panel (stavební díl)|panely]], litým betonem atd. Druh materiálu a druh a síla podkladních vrstev jsou voleny podle předpokládaného (návrhového) zatížení komunikace, tedy druhu a frekvence provozu vozidel, která vozovku mají užívat, a s ohledem na navrhovanou životnost. ČSN 73 6100 v bodech 363 a 364 rozděluje vozovky na netuhé a tuhé: netuhé jsou vozovky s živičným, popřípadě jiným krytem na podkladu ze stmelených nebo nestmelených materiálů. Tuhá je vozovka s cementobetonovým krytem anebo s podkladem z prostého nebo vyztuženého cementového betonu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vozovka má podle ČSN 73 6100 tyto vrstvy:&lt;br /&gt;
* podsyp – z propustných nesoudržných materiálů, kromě roznášení tlaků má za účel především izolaci před vzlínající vodu a vlhkem a provzdušnění vozovky&lt;br /&gt;
* podklad vozovky – slouží k roznášení tlaku vozidel z krytu vozovky, může být jednovrstvý nebo vícevrstvý&lt;br /&gt;
* kryt vozovky – horní část vozovky, může být jednovrstvový nebo vícevrstvový (ložní vrstva a obrusná vrstva)&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
== Závady a opotřebení vozovek ==&lt;br /&gt;
Vozovky trpí například těmito závadami:&lt;br /&gt;
* obrus – drcení, vylamování nebo obrušování kameniva nebo pojiva&lt;br /&gt;
* výtluk – zřetelně ohraničená prohlubeň v krytu vozovky&lt;br /&gt;
* výmrazek – místní deformace vrstev krytu, podkladu a podloží vozovky vlivem střídavého působení mrazu a tání na zeminu v podloží&lt;br /&gt;
* pocení vozovky – pronikání živičného pojiva za teplého počasí na povrch vozovky&lt;br /&gt;
* nerovnost vozovky – výskyt nezanedbatelných odchylek v geometrickém uspořádání povrchu oproti standardu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vozovka v českých předpisech ==&lt;br /&gt;
Někdejší ČSN 73 6100 z roku 1983 v bodě 361 definovala vozovku jako zpevněnou část silniční komunikace určenou pro pojíždění vozidel. Silniční komunikací přitom norma podle bodu 2 rozumí komunikaci určenou převážně pro provoz silničních motorových vozidel, jejímž charakteristickým znakem je zpevněná vozovka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Definice vozovky v českém zákoně o silničním provozu (361/2000 Sb.) není uvedena, avšak tento termín je hojně používán v definicích ostatních pojmů i v normativních ustanoveních zákona i prováděcích předpisů. Neostrou a neúplnou definici vozovky lze tedy nepřímo odvozovat z kontextu dalších ustanovení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V § 2 písm. t) zákona č. 361/2000 Sb. v aktuálním znění je [[jízdní pruh]] definován jako část vozovky; obdobně § 12 odst. 8 definuje jízdní pruh pro případ, že není na vozovce vyznačen. Částí vozovky tedy jsou všechny jízdní pruhy včetně [[vyhrazený jízdní pruh|vyhrazených jízdních pruhů]]. [[Pruh pro cyklisty]] na [[stezka pro chodce a cyklisty|stezce pro chodce a cyklisty]] však do pojmu jízdní pruh spíše nespadá a za vozovku považován není. Nejasné je, zda součástí vozovky jsou účelové pruhy jako [[parkovací pruh]], [[odstavný pruh]], [[zastávkový pruh]] atd.&lt;br /&gt;
* Z několika ustanovení je zřejmé, že [[krajnice]] částí vozovky není, protože je mnohokrát zmiňována jako protiklad vozovky. Vyhláška č. 30/2001 Sb. stanoví, že vodorovná dopravní značka [[vodicí čára]] vyznačuje okraj vozovky. Na rozdíl od dřívější verze vyhlášky se však již za součást vodicí čáry nepovažuje silná krátce přerušovaná čára, která na vodicí čáru navazuje v místech jejího přerušení&lt;br /&gt;
* V § 2 písm. x) je hranice křižovatky definovaná pomocí pojmů „kolmice k ose vozovky“ a „zakřivení okraje vozovky“. Předpokládá tedy, že vozovka může mít podélnou osu a nezakřivený či zakřivený okraj.&lt;br /&gt;
* Ustanovení o „části vozovky určené pro jeho směr jízdy“ (např. § 21 odst. 3) předpokládají směrově rozdělenou vozovku. V případě obousměrné jednopruhové komunikace může být správný způsob odbočování vlevo sporný.&lt;br /&gt;
* § 15 odst. 1 zakazuje objíždět vozidlo hromadné dopravy, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, přičemž výjimkou je autobus nebo trolejbus, který zastavil u okraje vozovky. Toto ustanovení zjevně předpokládá, že autobus, který zastavil v zastávkovém pruhu, zastavil „u okraje vozovky“, což však stále nevylučuje, že by okrajem vozovky mohl být i levý okraj zastávkového pruhu.&lt;br /&gt;
* V § 5 odst. 2 písm. h) a ustanovení o přechodech pro chodce a přecházení (§ 54) předpokládají, že vozovka je tím, co chodec přechází. Tato ustanovení jsou formulována tak, jako by [[tramvajový pás]] (ať v úrovni vozovky nebo zvýšený) byl součástí vozovky, protože tentýž odstavec píše i o dávání přednosti tramvaji a obdobná ustanovení o přecházení tramvajového pásu v pravidlech chybí.&lt;br /&gt;
* Podle pravidel o odbočování (§ 21 odst. 3) se řidič má při odbočování vlevo řadit co nejvíce vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy. V praxi se vyskytují rozdílné výklady, zda to znamená povinnost řadit se na nezvýšeném tramvajovém pásu anebo vpravo od něj.&lt;br /&gt;
* Podle popisu významu značky „zúžená vozovka“ ve vyhlášce 30/2001 Sb. se místo, kde se tramvajová kolej přibližuje k chodníku, považuje za zúžení vozovky.&lt;br /&gt;
* § 13 odst. 2 zákona píše o „tramvajovém pásu v úrovni vozovky“. Tato formulace nasvědčuje tomu, že tramvajový pás není za součást vozovky považován (nepíše se o „zbývající části vozovky“, a to ani v případě, kdy je po něm povolena jízda silničním vozidlům. Dále se píše o tramvajovém pásu zvýšeném nad nebo sníženém pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak odděleném, což rovněž předpokládá, že tramvajový pás není částí vozovky.&lt;br /&gt;
* § 11 odst. 1 obecně ukládá řidičům jezdit při pravém okraji vozovky. Toto ustanovení nasvědčuje tomu, že parkovací nebo zastávkový pruh nejsou součástí vozovky.&lt;br /&gt;
* Podle § 6 odst. 1 vyhlášky 30/2001 Sb. svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky platí pro celou vozovku v daném směru jízdy s výjimkou značek upravujících zastavení a stání, které platí vždy jen pro tu stranu pozemní komunikace, u které jsou umístěny. Svislá dopravní značka umístěná nad vozovkou platí pro celou vozovku v daném směru jízdy, pokud nejde o zákazovou nebo příkazovou značku umístěnou nad vyznačeným jízdním pruhem.&lt;br /&gt;
* Z právních předpisů lze jen obtížně dovozovat, v jaké míře se za vozovku považují plochy [[účelová komunikace|účelových komunikací]], například [[parkoviště|parkovišť]], různých vjezdů a výjezdů, [[polní cesta|polních]] a [[lesní cesta|lesních]] [[cesta (druh pozemní komunikace)|cest]], [[obytná zóna|obytných zón]], [[pěší zóna|pěších zón]] s povoleným provozem některých druhů vozidel, případně [[stezka pro cyklisty|stezek pro cyklisty]], [[stezka pro chodce a cyklisty|pro chodce a cyklisty]] nebo [[stezka pro jezdce na zvířeti|pro jezdce na zvířeti]] atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vozovka může být buď tvořena jedním [[jízdní pás|jízdním pásem]] (jízdní směry nejsou rozděleny nebo jsou rozděleny jen podélnými čarami) nebo dvěma (výjimečně i více) jízdními pásy, které odděluje [[dělicí pás]]. Do samostatných jízdních pásů může být oddělena také například vozovka pro vozidla hromadné dopravy ([[metrobus]]), obslužná vozovka pro dopravní obsluhu přilehlých budov atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak zcela jasně je definována vozovka (okraj) ve vyhlášce č. 294/2015 Sb. u VDZ V4, V 10a - V 10e a V 10g. V 10d -  '''Parkovací pruh''' Značka vyznačuje dovolené zastavení a stání. Při stání nesmí vozidlo svým obrysem nebo nákladem přesahovat do '''vozovky''' vyznačenou plochu. Z toho je zřejmé, že okraj vozovky je vymezen vodící čarou, parkovacím pruhem, případně VDZ odpovídajího provedení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[Vyjeté koleje]]&lt;br /&gt;
* [[Chodník]]&lt;br /&gt;
* [[Mostovka]]&lt;br /&gt;
* [[Deflektometr]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Commonscat|Pavements}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pozemní komunikace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>