Vyhlazení Lidic - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-06-19T10:28:10Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 19. 6. 2017, 10:28
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1993-020-26A, Lidice, Ort nach Zerstörung.jpg\|thumb\|220px\|Zničené Lidice]]
-	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1993-020-26A, Lidice, Ort nach Zerstörung.jpg\|thumb\|Zničené Lidice]]	+	'''Vyhlazení Lidic''' bylo vyhlazením značné části obyvatel české vsi [[Lidice]] německými nacistickými okupanty. Po [[operace Anthropoid\|úspěšném atentátu]] českých parašutistů na [[Reinhard Heydrich\|Reinharda Heydricha]] v roce [[1942]] byla obec Lidice ve [[Středočeský kraj\|Středních Čechách]] v důsledku [[heydrichiáda\|heydrichiády]] vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo vyvražděno nebo odsunuto do [[koncentrační tábor\|koncentračních táborů]].
-	'''Vyhlazení Lidic''' bylo vyhlazením značné části obyvatel české vsi [[Lidice]] německými nacistickými okupanty. Po [[operace Anthropoid\|úspěšném atentátu]] českých parašutistů na [[Reinhard Heydrich\|Reinharda Heydricha]] v roce [[1942]] byla obec Lidice ve [[~~Střední Čechy~~\|Středních Čechách]] v důsledku [[heydrichiáda\|heydrichiády]] vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo vyvražděno nebo odsunuto do [[koncentrační tábor\|koncentračních táborů]].	+

	== Předehra tragédie ==		== Předehra tragédie ==
-	[[~~Image~~:Lidice CZ Horák's farm.JPG\|thumb\|Základy Horákova statku]]	+	[[File:Lidice CZ Horák's farm.JPG\|thumb\|220px\|Základy Horákova statku]]
-	[[~~Image~~:Lidice CZ church and school.JPG\|thumb\|~~right\|180px~~\|Jen obrys v trávě připomíná kostel sv. Martina a starou školu.]]	+	[[File:Lidice CZ church and school.JPG\|thumb\|220px\|Jen obrys v trávě připomíná kostel sv. Martina a starou školu.]]
	Po [[atentát na Heydricha\|atentátu]] na zastupujícího říšského protektora [[Obergruppenführer\|SS-Obergruppenführera]] [[Reinhard Heydrich\|Reinharda Heydricha]] dne [[27. květen\|27. května]] [[1942]] se ještě vystupňoval [[teror]] nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když [[4. červen\|4. června]] [[1942]] Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté k v Čechách dosud neslýchané zastrašovací akci; významný podíl na plánu vyhlazení Lidic měl ambiciózní státní tajemník úřadu říšského protektora [[Obergruppenführer\|SS-Obergruppenführer]] [[Karl Hermann Frank]].		Po [[atentát na Heydricha\|atentátu]] na zastupujícího říšského protektora [[Obergruppenführer\|SS-Obergruppenführera]] [[Reinhard Heydrich\|Reinharda Heydricha]] dne [[27. květen\|27. května]] [[1942]] se ještě vystupňoval [[teror]] nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když [[4. červen\|4. června]] [[1942]] Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté k v Čechách dosud neslýchané zastrašovací akci; významný podíl na plánu vyhlazení Lidic měl ambiciózní státní tajemník úřadu říšského protektora [[Obergruppenführer\|SS-Obergruppenführer]] [[Karl Hermann Frank]].

Řádka 13:		Řádka 12:

	== Vyhlazení Lidic ==		== Vyhlazení Lidic ==
-		+	[[File:Lidice CZ overall view from north.JPG\|thumb\|220px\|Zde stávaly Lidice – celkový pohled od severu]]
-	[[~~Image~~:Lidice CZ overall view from north.JPG\|thumb\|Zde stávaly Lidice – celkový pohled od severu]]	+	[[Soubor:Lidice.jpg\|thumb\|220px\|Členové SS si prohlížejí ruiny]]
-	[[Soubor:Lidice.jpg\|thumb\|Členové SS si prohlížejí ruiny]]	+
	Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami [[Schutzstaffel\|SS]] a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Organizační štáb celé akce už byl na místě a všemu velel.		Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami [[Schutzstaffel\|SS]] a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Organizační štáb celé akce už byl na místě a všemu velel.

Řádka 32:		Řádka 30:

	== Osud obyvatel ==		== Osud obyvatel ==
-		+	[[Soubor:Lidice shall live.jpg\|thumb\|220px\|Lidice shall live]]
-	[[Soubor:Lidice shall live.jpg\|thumb\|Lidice shall live]]	+
-		+
	Dne [[16. červen\|16. června]] 1942 bylo na [[kobyliská střelnice\|střelnici v Praze-Kobylisích]] popraveno dalších 26 lidických obyvatel: 7 žen a 8 mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve. Devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (7 v práci, 1 v nemocnici, 1 se několik dní skrýval v lesích) a 2 chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že již překročili 15 let věku.		Dne [[16. červen\|16. června]] 1942 bylo na [[kobyliská střelnice\|střelnici v Praze-Kobylisích]] popraveno dalších 26 lidických obyvatel: 7 žen a 8 mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve. Devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (7 v práci, 1 v nemocnici, 1 se několik dní skrýval v lesích) a 2 chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že již překročili 15 let věku.

-	[[~~Image~~:Lidice-pamatnik detem.jpg\|thumb\|left\|Sousoší zavražděných lidických dětí – každé z nich zde má svou podobiznu.]]Na Kladně byly lidické děti po tři dny zkoumány, nakolik jsou z „rasového hlediska“ vhodné k „převýchově“. Tři byly vybrány hned na Kladně, dalších sedm dětí mladších jednoho roku bylo předáno německému sirotčinci v Praze-Krči, ostatních 88 bylo převezeno do [[Lodž]]e (polsky ''Łódź'', německy ''Lodsch'', v listopadu [[1940]] Němci město přejmenovali na ''Litzmannstadt''), kde z nich bylo k poněmčení určeno dalších 7. Zbývajících 81 dětí bylo [[2. červenec\|2. července]] 1942 převezeno do nedalekého vyhlazovacího tábora [[Chełmno]] (německy ''Kulmhof'') a tam, pravděpodobně ještě téhož dne, usmrceno výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu. Dodatečně bylo na smrt do Chełmna posláno ještě jedno ze tří dětí vybraných k poněmčení hned na začátku. Po válce se přeživší děti s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným, bylo jich však pouze 17.	+	[[File:Lidice-pamatnik detem.jpg\|thumb\|left\|Sousoší zavražděných lidických dětí – každé z nich zde má svou podobiznu.]]
-		+	Na Kladně byly lidické děti po tři dny zkoumány, nakolik jsou z „rasového hlediska“ vhodné k „převýchově“. Tři byly vybrány hned na Kladně, dalších sedm dětí mladších jednoho roku bylo předáno německému sirotčinci v Praze-Krči, ostatních 88 bylo převezeno do [[Lodž]]e (polsky ''Łódź'', německy ''Lodsch'', v listopadu [[1940]] Němci město přejmenovali na ''Litzmannstadt''), kde z nich bylo k poněmčení určeno dalších 7. Zbývajících 81 dětí bylo [[2. červenec\|2. července]] 1942 převezeno do nedalekého vyhlazovacího tábora [[Chełmno]] (německy ''Kulmhof'') a tam, pravděpodobně ještě téhož dne, usmrceno výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu. Dodatečně bylo na smrt do Chełmna posláno ještě jedno ze tří dětí vybraných k poněmčení hned na začátku. Po válce se přeživší děti s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným, bylo jich však pouze 17.
-	[[Soubor:Lidice 2009.jpg\|thumb\|Lidice 2009~~.jpg~~]]	+	{{clear}}
-		+	[[Soubor:Lidice 2009.jpg\|thumb\|center\|600px\|Lidice roku 2009]]
	Sto osmdesát čtyři lidických žen, které byly [[12. červen\|12. června]] [[1942]] odtrženy od svých dětí, byly (vyjma několika těhotných, ponechaných dočasně v Praze) převezeny do koncentračního tábora [[Ravensbrück]]. 12 dalších bylo do Ravensbrücku posláno dodatečně v následujících měsících. 53 lidických žen v koncentračních táborech a na pochodech smrti zahynulo.		Sto osmdesát čtyři lidických žen, které byly [[12. červen\|12. června]] [[1942]] odtrženy od svých dětí, byly (vyjma několika těhotných, ponechaných dočasně v Praze) převezeny do koncentračního tábora [[Ravensbrück]]. 12 dalších bylo do Ravensbrücku posláno dodatečně v následujících měsících. 53 lidických žen v koncentračních táborech a na pochodech smrti zahynulo.

		+	* '''Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).'''

-	~~'''Celkem přišlo o život 340~~ lidických ~~obyvatel (192~~ mužů~~, 60 žen a 88 dětí)~~.'''	+	[[File:Lidice CZ grave of men.JPG\|thumb\|220px\|Hromadný hrob 173 lidických mužů]]
-		+	[[Soubor:Muzeum-Lesany-2016XZ1-27.JPG\|thumb\|220px\|Tank T-34/76 '''LIDICE''']]
	== Odezva ve světě ==		== Odezva ve světě ==
-	~~[[Image:Lidice CZ grave of men.JPG\|thumb\|left\|Hromadný hrob 173 lidických mužů]]~~	+
	Zločinné vyhlazení Lidic svou plánovitostí a chladnokrevností pobouřilo celý svět. Města a obce v [[Mexiko\|Mexiku]], [[Brazílie\|Brazíli]], [[Spojené státy americké\|USA]], [[Austrálie\|Austrálii]] se na protest proti nacistickému [[barbarství]] přejmenovávaly na Lidice; jménem Lidice byly křtěny právě narozené děti. Britští horníci založili hnutí ''Lidice shall live'' (Lidice budou žít) a zorganizovali sbírku na obnovu obce. Pod jménem Lidice bojovaly československé tanky na východní i na západní frontě. Příběh Lidic byl záhy několikrát zfilmován – snad nejpůsobivější byl film ''The Silent Village'' (Tichá ves), natočený s čistě amatérskými herci v reálném prostředí velšské hornické vsi Cwmgiedd.		Zločinné vyhlazení Lidic svou plánovitostí a chladnokrevností pobouřilo celý svět. Města a obce v [[Mexiko\|Mexiku]], [[Brazílie\|Brazíli]], [[Spojené státy americké\|USA]], [[Austrálie\|Austrálii]] se na protest proti nacistickému [[barbarství]] přejmenovávaly na Lidice; jménem Lidice byly křtěny právě narozené děti. Britští horníci založili hnutí ''Lidice shall live'' (Lidice budou žít) a zorganizovali sbírku na obnovu obce. Pod jménem Lidice bojovaly československé tanky na východní i na západní frontě. Příběh Lidic byl záhy několikrát zfilmován – snad nejpůsobivější byl film ''The Silent Village'' (Tichá ves), natočený s čistě amatérskými herci v reálném prostředí velšské hornické vsi Cwmgiedd.

Řádka 53:		Řádka 50:

	== Lidice obnovené ==		== Lidice obnovené ==
-	[[~~Image~~:Lidice CZ map.JPG\|thumb\|Schematický plán obce]]	+	[[File:Lidice CZ map.JPG\|thumb\|220px\|Schematický plán obce]]
-	[[~~Image~~:Lidice-pohled.jpg\|thumb\|Pohled na památník, který tuto tragédii připomíná]]	+	[[File:Lidice-pohled.jpg\|thumb\|220px\|Pohled na památník, který tuto tragédii připomíná]]
	Ihned po osvobození bylo místo lidické tragédie provizorně pietně upraveno a 10. června 1945, v den třetího výročí, přislíbila československá vláda Lidice obnovit a vybudovat. Byla vypsána architektonická soutěž na pietní úpravu území starých Lidic a výstavbu nové obce v těsném sousedství. Na konci čtyřicátých a počátkem padesátých let tak severozápadně od bývalé obce vyrostly nové Lidice čítající 150 rodinných domů.		Ihned po osvobození bylo místo lidické tragédie provizorně pietně upraveno a 10. června 1945, v den třetího výročí, přislíbila československá vláda Lidice obnovit a vybudovat. Byla vypsána architektonická soutěž na pietní úpravu území starých Lidic a výstavbu nové obce v těsném sousedství. Na konci čtyřicátých a počátkem padesátých let tak severozápadně od bývalé obce vyrostly nové Lidice čítající 150 rodinných domů.

Řádka 73:		Řádka 70:
	* [http://archiv.radio.cz/cesky/lidice.phtml Příběh dvou vesnic: Lidice - Cwmgiedd]		* [http://archiv.radio.cz/cesky/lidice.phtml Příběh dvou vesnic: Lidice - Cwmgiedd]
	* [http://www.lidice.cz Dokumenty související s Lidicemi]		* [http://www.lidice.cz Dokumenty související s Lidicemi]
-	* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3171 ~~Lidice na [[zanikleobce~~.cz]]]	+	* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3171 Zanikleobce.cz – Lidice]
		+

-	{{~~Commons~~\|Lidice}}	+	{{Flickr\|Lidice}}{{Commonscat\|Lidice}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Lidice]]		[[Kategorie:Lidice]]
	[[Kategorie:Masakry]]		[[Kategorie:Masakry]]
	[[Kategorie:Zločiny druhé světové války]]		[[Kategorie:Zločiny druhé světové války]]
	[[Kategorie:1942]]		[[Kategorie:1942]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-23T12:05:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 12:05

Sysop: 1 revizi

2010-04-16T11:20:35Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1993-020-26A, Lidice, Ort nach Zerstörung.jpg|thumb|Zničené Lidice]]
'''Vyhlazení Lidic''' bylo vyhlazením značné části obyvatel české vsi [[Lidice]] německými nacistickými okupanty. Po [[operace Anthropoid|úspěšném atentátu]] českých parašutistů na [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] v roce [[1942]] byla obec Lidice ve [[Střední Čechy|Středních Čechách]] v důsledku [[heydrichiáda|heydrichiády]] vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo vyvražděno nebo odsunuto do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]].

== Předehra tragédie ==
[[Image:Lidice CZ Horák's farm.JPG|thumb|Základy Horákova statku]]
[[Image:Lidice CZ church and school.JPG|thumb|right|180px|Jen obrys v trávě připomíná kostel sv. Martina a starou školu.]]
Po [[atentát na Heydricha|atentátu]] na zastupujícího říšského protektora [[Obergruppenführer|SS-Obergruppenführera]] [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] dne [[27. květen|27. května]] [[1942]] se ještě vystupňoval [[teror]] nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když [[4. červen|4. června]] [[1942]] Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté k v Čechách dosud neslýchané zastrašovací akci; významný podíl na plánu vyhlazení Lidic měl ambiciózní státní tajemník úřadu říšského protektora [[Obergruppenführer|SS-Obergruppenführer]] [[Karl Hermann Frank]].

Nicotnou souhrou okolností byly za oběť vybrány právě Lidice: 3. června se dostal Jaroslavu Pálovi, majiteli továrny na baterie ve [[Slaný|Slaném]], do rukou podezřelý milostný dopis adresovaný jedné ze zaměstnankyň továrny, jisté Anně Marusczákové z [[Holousy|Holous]] u Brandýska. Ve kterém stálo: ''„Drahá Aničko! Promiň,že ti píši tak pozdě… Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na [[Čabárna|Čabárně]]. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se už neuvidíme. Milan.“'' Pála, v domnění, že pisatel dopisu může být zapleten do atentátu, uvědomil četnictvo a to dopis postoupilo [[gestapo|gestapu]]. Marusczáková, která skutečné jméno svého milence neznala, při výslechu mimo jiné zmínila, že dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových vyřídila pozdrav od jejich syna. Následovala razie v Lidicích a zatčení rodin Horáků a Stříbrných, o jejichž synech bylo známo, že slouží v československém vojsku v [[Spojené království|Anglii]]. Domovní prohlídky ani výslechy však neodhalily nic podezřelého. Následujícího dne byl jako přítel Marusczákové identifikován Václav Říha, dělník z [[Vrapice|Vrapic]] u Kladna. Protože byl ženatý a obával se, že jeho nevěra s dívkou z nedaleké vsi vyjde najevo, chtěl vztah s Marusczákovou ukončit a poslal jí proto s pomocí spolupracovníků onen dopis, který měl vyvolat romantický dojem, že je zapojen do odbojové činnosti a že se odešel skrýt do křivoklátských lesů. Kladenskému gestapu bylo záhy jasné, že Říha, Marusczáková ani Horákovi nemají s atentátem na Heydricha nic společného; v Lidicích nebyl objeven žádný arzenál, vysílačky ani skrývané osoby a s tímto výsledkem bylo také podáno hlášení do Prahy.

V Praze se mezitím Karl Hermann Frank v naději, že tím posílí své postavení a napomůže svému jmenování příštím říšským protektorem, rozhodl využít Lidic jako ukázky svého „rázného postupu“. Frank 9. června osobně předložil při Heydrichově pohřbu v [[Berlín]]ě svůj záměr [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] a obratem k němu obdržel souhlas. '''Lidice měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na „náležité vychování“.'''

== Vyhlazení Lidic ==

[[Image:Lidice CZ overall view from north.JPG|thumb|Zde stávaly Lidice – celkový pohled od severu]]
[[Soubor:Lidice.jpg|thumb|Členové SS si prohlížejí ruiny]]
Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami [[Schutzstaffel|SS]] a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Organizační štáb celé akce už byl na místě a všemu velel.

*Štáb byl tvořen:
** SS-Hauptsturmführer [[Walter Jacobi]] (velitel vedoucí úřadovny [[Sicherheitsdienst|SD]] v Praze)
** SS-Hauptsturmführer [[Harald Wiesmann]] (velitel kladenské služebny Gestapa)
** SS-Standartenführer Dr. [[Hans-Ulrich Geschke]] (velitel pražského Gestapa Staatspolizeileitstelle)
** SS-Obersturmführer [[Max Rostock]] (velitel [[Sicherheitsdienst|SD]] v [[Kladno|Kladně]])
** SS-Untersturmführer [[Thomas Thomsen]] (zástupce Wiesmanna)
** Major der Schutzpolizei [[August Marwedel]] (velitel kladenské [[Schutzpolizei|Schupo]])
** SS-Obersturmbannführer [[Wilhelm Leimer]] (velitel protiparašutistického oddělení)

Starosta byl přinucen vydat veškeré obecní cennosti a obyvatelé začali být po půlnoci vyváděni ze svých domovů. Muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod., byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Ráno '''10. června 1942''' se na místo osobně dostavil [[Karl Hermann Frank|K. H. Frank]], aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za úsvitu pak autobusy převezeny do tělocvičny [[Gymnázium Kladno|kladenského gymnázia]]. Mezitím byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byly posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny.

V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov včetně exhumace zemřelých, vykáceny stromy (mimo jediné hrušně nedaleko potoka, která byla Němci považovaná za uschlou, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. K odvozu suti byla na místě zbudována polní železnice. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě. Filmové záznamy, pořízené samotnými nacisty, dodnes vydávají svědectví o díle zkázy. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn holým polem a jméno obce vymazáno z map.

== Osud obyvatel ==

[[Soubor:Lidice shall live.jpg|thumb|Lidice shall live]]

Dne [[16. červen|16. června]] 1942 bylo na [[kobyliská střelnice|střelnici v Praze-Kobylisích]] popraveno dalších 26 lidických obyvatel: 7 žen a 8 mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve. Devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (7 v práci, 1 v nemocnici, 1 se několik dní skrýval v lesích) a 2 chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že již překročili 15 let věku.

[[Image:Lidice-pamatnik detem.jpg|thumb|left|Sousoší zavražděných lidických dětí – každé z nich zde má svou podobiznu.]]Na Kladně byly lidické děti po tři dny zkoumány, nakolik jsou z „rasového hlediska“ vhodné k „převýchově“. Tři byly vybrány hned na Kladně, dalších sedm dětí mladších jednoho roku bylo předáno německému sirotčinci v Praze-Krči, ostatních 88 bylo převezeno do [[Lodž]]e (polsky ''Łódź'', německy ''Lodsch'', v listopadu [[1940]] Němci město přejmenovali na ''Litzmannstadt''), kde z nich bylo k poněmčení určeno dalších 7. Zbývajících 81 dětí bylo [[2. červenec|2. července]] 1942 převezeno do nedalekého vyhlazovacího tábora [[Chełmno]] (německy ''Kulmhof'') a tam, pravděpodobně ještě téhož dne, usmrceno výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu. Dodatečně bylo na smrt do Chełmna posláno ještě jedno ze tří dětí vybraných k poněmčení hned na začátku. Po válce se přeživší děti s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným, bylo jich však pouze 17.

[[Soubor:Lidice 2009.jpg|thumb|Lidice 2009.jpg]]

Sto osmdesát čtyři lidických žen, které byly [[12. červen|12. června]] [[1942]] odtrženy od svých dětí, byly (vyjma několika těhotných, ponechaných dočasně v Praze) převezeny do koncentračního tábora [[Ravensbrück]]. 12 dalších bylo do Ravensbrücku posláno dodatečně v následujících měsících. 53 lidických žen v koncentračních táborech a na pochodech smrti zahynulo.

'''Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).'''

== Odezva ve světě ==
[[Image:Lidice CZ grave of men.JPG|thumb|left|Hromadný hrob 173 lidických mužů]]
Zločinné vyhlazení Lidic svou plánovitostí a chladnokrevností pobouřilo celý svět. Města a obce v [[Mexiko|Mexiku]], [[Brazílie|Brazíli]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Austrálie|Austrálii]] se na protest proti nacistickému [[barbarství]] přejmenovávaly na Lidice; jménem Lidice byly křtěny právě narozené děti. Britští horníci založili hnutí ''Lidice shall live'' (Lidice budou žít) a zorganizovali sbírku na obnovu obce. Pod jménem Lidice bojovaly československé tanky na východní i na západní frontě. Příběh Lidic byl záhy několikrát zfilmován – snad nejpůsobivější byl film ''The Silent Village'' (Tichá ves), natočený s čistě amatérskými herci v reálném prostředí velšské hornické vsi Cwmgiedd.

Události v okupovaném Československu nezůstaly bez politické odezvy. Nedlouho po atentátu na Heydricha a následném vyvraždění Lidic a [[Ležáky|Ležáků]] vlády Velké Británie (5. srpna) a Francie (29. září) uznaly [[Mnichovská dohoda|mnichovskou dohodu]] za neplatnou od samého počátku.

== Lidice obnovené ==
[[Image:Lidice CZ map.JPG|thumb|Schematický plán obce]]
[[Image:Lidice-pohled.jpg|thumb|Pohled na památník, který tuto tragédii připomíná]]
Ihned po osvobození bylo místo lidické tragédie provizorně pietně upraveno a 10. června 1945, v den třetího výročí, přislíbila československá vláda Lidice obnovit a vybudovat. Byla vypsána architektonická soutěž na pietní úpravu území starých Lidic a výstavbu nové obce v těsném sousedství. Na konci čtyřicátých a počátkem padesátých let tak severozápadně od bývalé obce vyrostly nové Lidice čítající 150 rodinných domů.

Území starých Lidic bylo prohlášeno [[Národní kulturní památka| národní kulturní památkou]]; je zde muzeum s celoročně přístupnou expozicí připomínající lidickou tragédii. Snad každého návštěvníka dojme bronzové sousoší 82 lidických dětí zavražděných v Chełmnu, životní dílo sochařky [[Marie Uchytilová|Marie Uchytilové]], které je zároveň připomínkou všech dětských obětí války.

Osud Lidic nebyl ojedinělý; k masakrům civilistů docházelo za druhé světové války po celé Evropě. Připomeňme [[Kortelisy]] a [[Český Malín]] ([[Ukrajina]]), [[Oradour-sur-Glane]] ([[Francie]]), [[Marzabotto]] ([[Itálie]]) či české [[Ležáky]]. Žádným zločinem se však nacisté před světem nepyšnili tak, jako vyhlazením Lidic. Proto se právě Lidice v očích světové veřejnosti staly symbolem boje proti německému nacismu.

== Související články ==
* [[Lidice]]
* [[Památník vyhlazení Lidic]]
* [[Společnost pro obnovu Lidic]]
* [[Ležáky]]
* [[Heydrichiáda]]
* [[František Saidl]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.lidice-memorial.cz Památník Lidice]
* [http://archiv.radio.cz/cesky/lidice.phtml Příběh dvou vesnic: Lidice - Cwmgiedd]
* [http://www.lidice.cz Dokumenty související s Lidicemi]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3171 Lidice na [[zanikleobce.cz]]]

{{Commons|Lidice}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Lidice]]
[[Kategorie:Masakry]]
[[Kategorie:Zločiny druhé světové války]]
[[Kategorie:1942]]