Vysoké Tatry - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-07-19T12:34:33Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 19. 7. 2017, 12:34
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	{{Infobox reliéf		{{Infobox reliéf
	\| název = Vysoké Tatry<br />''Tatry Wysokie''		\| název = Vysoké Tatry<br />''Tatry Wysokie''
-	\| obrázek = ~~Observatory Skalnate pleso.jpg~~	+	\| obrázek =
	\| popis1 = Lomnický štít		\| popis1 = Lomnický štít
	\| popisek2 = Lomnický štít		\| popisek2 = Lomnický štít
Řádka 15:		Řádka 14:
	\| poznámka = Nejvyšší pohoří [[Karpaty\|Karpat]]		\| poznámka = Nejvyšší pohoří [[Karpaty\|Karpat]]
	\| povodí = [[Váh]], [[Dunajec]]		\| povodí = [[Váh]], [[Dunajec]]
-	}}	+	}}[[Soubor:Lomnicky and Kezmarsky stit from Skalnate pleso II.jpg\|thumb\|230px\|Lomnický a Kežmarský štít]]
-		+	[[Soubor:Obrovský vodopád.JPG\|thumb\|230px\|[[Obrovský vodopád]] ve Studené dolině]]
	'''Vysoké Tatry''' je nejvyšší [[pohoří]] na [[Slovensko\|Slovensku]] i v [[Polsko\|Polsku]]. Jsou [[geomorfologie\|geomorfologickým]] podcelkem [[Východní Tatry\|Východních Tater]] západně od [[Kopské sedlo\|Kopského sedla]], které je odděluje od [[Belianské Tatry\|Belianských Tater]]. Na jihu hraničí s [[Podtatranská kotlina\|Podtatranskou kotlinou]]. Mají rozlohu 341 [[kilometr čtvereční\|km²]] (260 km² na ''Slovensku'' a 81 km² v ''Polsku''). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km.		'''Vysoké Tatry''' je nejvyšší [[pohoří]] na [[Slovensko\|Slovensku]] i v [[Polsko\|Polsku]]. Jsou [[geomorfologie\|geomorfologickým]] podcelkem [[Východní Tatry\|Východních Tater]] západně od [[Kopské sedlo\|Kopského sedla]], které je odděluje od [[Belianské Tatry\|Belianských Tater]]. Na jihu hraničí s [[Podtatranská kotlina\|Podtatranskou kotlinou]]. Mají rozlohu 341 [[kilometr čtvereční\|km²]] (260 km² na ''Slovensku'' a 81 km² v ''Polsku''). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km.

Řádka 32:		Řádka 31:
	== Vrcholy ==		== Vrcholy ==
	Ve Vysokých Tatrách nejdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními úzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, [[Ganek]], [[Bradavica]], [[Prostredný hrot]], [[Ľadový štít]], [[Baranie rohy]], [[Lomnický štít]], [[Kežmarský štít]] aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. [http://www.tatraguide.sk/leto.php]. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. [[Český horolezecký svaz\|ČHS]]) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí[http://www.vysoketatry.com/tanap/vmnhorolezectvo/vmnhorolezectvo.html]Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou [[Lanová dráha\|lanovou dráhou]] z [[Tatranská Lomnica\|Tatranské Lomnice]].		Ve Vysokých Tatrách nejdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními úzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, [[Ganek]], [[Bradavica]], [[Prostredný hrot]], [[Ľadový štít]], [[Baranie rohy]], [[Lomnický štít]], [[Kežmarský štít]] aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. [http://www.tatraguide.sk/leto.php]. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. [[Český horolezecký svaz\|ČHS]]) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí[http://www.vysoketatry.com/tanap/vmnhorolezectvo/vmnhorolezectvo.html]Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou [[Lanová dráha\|lanovou dráhou]] z [[Tatranská Lomnica\|Tatranské Lomnice]].
-	[[Soubor:Gerlachovsky stit from Velicka dolina.jpg\|thumb\|Gerlachovský štít]]	+	[[Soubor:Gerlachovsky stit from Velicka dolina.jpg\|thumb\|230px\|Gerlachovský štít]]
-	[[Soubor:Krivan from Vychodna.jpg\|thumb\|Kriváň]]	+	[[Soubor:Krivan from Vychodna.jpg\|thumb\|230px\|Kriváň]]
	Tatranské vrcholy nad 2 500 m:		Tatranské vrcholy nad 2 500 m:
	{\|		{\|
Řádka 106:		Řádka 105:
	Ve Vysokých Tatrách se nachází na 35 dolin. Dna severních dolin jsou níže než je tomu na jihu. To je dáno [[ledovec\|ledovcovou]] činností, kdy na jihu byly ledovce menší a tudíž nedosahovaly tak velké [[eroze\|erozní]] činnosti jako na severu. Mezi boční hřebeny se zařezávají tatranské doliny. Na jižní straně to jsou [[Kôprová dolina]], [[Furkotská dolina]], [[Mlynická dolina]], [[Mengusovská dolina]], [[Batizovská dolina]], [[Velická dolina]], [[Velká Studená dolina\|Velká]] a [[Malá Studená dolina]], [[Dolina Kežmarskej Bielej vody]]. Na severní straně to jsou [[Bielovodská dolina]] a [[Javorová dolina]]. Nejdelšími dolinami Vysokých Tater jsou Kôprová dolina a Bielovodská dolina, jež mají obě délku 11 km.		Ve Vysokých Tatrách se nachází na 35 dolin. Dna severních dolin jsou níže než je tomu na jihu. To je dáno [[ledovec\|ledovcovou]] činností, kdy na jihu byly ledovce menší a tudíž nedosahovaly tak velké [[eroze\|erozní]] činnosti jako na severu. Mezi boční hřebeny se zařezávají tatranské doliny. Na jižní straně to jsou [[Kôprová dolina]], [[Furkotská dolina]], [[Mlynická dolina]], [[Mengusovská dolina]], [[Batizovská dolina]], [[Velická dolina]], [[Velká Studená dolina\|Velká]] a [[Malá Studená dolina]], [[Dolina Kežmarskej Bielej vody]]. Na severní straně to jsou [[Bielovodská dolina]] a [[Javorová dolina]]. Nejdelšími dolinami Vysokých Tater jsou Kôprová dolina a Bielovodská dolina, jež mají obě délku 11 km.

		+	[[Soubor:Strbske Pleso-theodevil.jpg\|thumb\|230px\|Štrbské pleso v létě]]
		+	[[Soubor:TATRY8043.jpg\|thumb\|230px\|Štrbské pleso v zimě]]
	== Vodstvo ==		== Vodstvo ==
-
	Vysoké Tatry se řadí ke dvěma [[úmoří]]m - černomořskému a baltskému. [[Pramen]] zde mají některé významné řeky jako například [[Váh]]. Jeden z největších vodopádů Vysokých Tater je [[Obrovský vodopád]], který se nachází v ústí Malé Studené doliny v nadmořské výšce 1 330 m. Je vysoký 20 m. Ve většině dolin se nacházejí [[ledovec\|ledovcová]] [[jezero\|jezera]], [[pleso\|plesa]]. Ve Vysokých Tatrách se nalézá 120 ples. Hojně navštěvované [[Štrbské pleso]] je známé také tím, že z něj [[voda]] vytéká na obě strany - teče do [[Baltské moře\|Baltského]] a [[Černé moře\|Černého moře]]. V pohoří také vyvěrá několik minerálních [[pramen]]ů, z nichž některé jsou využívány. K vyhlášeným [[lázně\|lázním]] patří např. [[Starý Smokovec]]. Pramen napájející lázně vyvěrá z masivu Slavkovského štítu.<br />		Vysoké Tatry se řadí ke dvěma [[úmoří]]m - černomořskému a baltskému. [[Pramen]] zde mají některé významné řeky jako například [[Váh]]. Jeden z největších vodopádů Vysokých Tater je [[Obrovský vodopád]], který se nachází v ústí Malé Studené doliny v nadmořské výšce 1 330 m. Je vysoký 20 m. Ve většině dolin se nacházejí [[ledovec\|ledovcová]] [[jezero\|jezera]], [[pleso\|plesa]]. Ve Vysokých Tatrách se nalézá 120 ples. Hojně navštěvované [[Štrbské pleso]] je známé také tím, že z něj [[voda]] vytéká na obě strany - teče do [[Baltské moře\|Baltského]] a [[Černé moře\|Černého moře]]. V pohoří také vyvěrá několik minerálních [[pramen]]ů, z nichž některé jsou využívány. K vyhlášeným [[lázně\|lázním]] patří např. [[Starý Smokovec]]. Pramen napájející lázně vyvěrá z masivu Slavkovského štítu.<br />
-	~~[[Soubor:Strbske Pleso.JPG\|thumb\|Štrbské pleso]]~~	+
	Nejznámější plesa jsou:		Nejznámější plesa jsou:
	* [[Veľké Hincovo pleso]] (''Slovensko'')		* [[Veľké Hincovo pleso]] (''Slovensko'')
Řádka 124:		Řádka 124:

	== Příroda ==		== Příroda ==
-	[[Soubor:Tatra Mountains - Red tourist route from Dolina Chochołowska to Trzydniowiański Wierch 2.jpg\|thumb\|Tatranský národní park]]	+	[[Soubor:Tatra Mountains - Red tourist route from Dolina Chochołowska to Trzydniowiański Wierch 2.jpg\|thumb\|230px\|Tatranský národní park]]
-	~~[[Soubor:Obrovský vodopád.JPG\|thumb\|200px\|[[Obrovský vodopád]] ve Studené dolině~~]]	+
	; Vegetační stupně		; Vegetační stupně
	* ''Kolinní stupeň'' (200 – 500 m)		* ''Kolinní stupeň'' (200 – 500 m)
Řádka 141:		Řádka 140:

	=== Ochrana přírody ===		=== Ochrana přírody ===
-	Vysoké Tatry patří do [[Tatranský národní park\|Tatranského národního parku]] (TANAP). Park byl vyhlášen v r. [[1948]]. Rozloha [[TANAP]] činí 73 300 ha a plocha ochranného pásma dalších 39 800 ha. V [[Polsko\|Polsku]] je to ''Tatrzanski park narodowy'' zaujímající plochu 212 km². Účel vyhlášení parku byla ochrana jedinečné [[Květena\|flory]] a [[fauna\|fauny]] a výrazného vysokohorského profilu a glaciálního reliéfu. Ten se vyznačuje především strmými štíty a hřebeny, [[kar]]y, morénami apod. Ochrana zde zahrnuje také četné krasové jevy (ve vápancové složce podloží Tater) jako např. jámy, [[propast]]i, [[škrap]]y či [[jeskyně]]. Lze tu najít i četné [[Ponor (speleologie)\|ponory]], vyvěračky a [[kaňon]]y s [[vodopád]]y. V únoru [[1993]] byl TANAP vyhlášen jako [[biosférická rezervace]] v programu [[UNESCO]] (MAB).	+	Vysoké Tatry patří do [[Tatranský národní park\|Tatranského národního parku]] (TANAP). Park byl vyhlášen v roce [[1948]]. Rozloha [[TANAP]] činí 73 300 ha a plocha ochranného pásma dalších 39 800 ha. V [[Polsko\|Polsku]] je to ''Tatrzanski park narodowy'' zaujímající plochu 212 km². Účel vyhlášení parku byla ochrana jedinečné [[Květena\|flory]] a [[fauna\|fauny]] a výrazného vysokohorského profilu a glaciálního reliéfu. Ten se vyznačuje především strmými štíty a hřebeny, [[kar]]y, morénami apod. Ochrana zde zahrnuje také četné krasové jevy (ve vápancové složce podloží Tater) jako např. jámy, [[propast]]i, [[škrap]]y či [[jeskyně]]. Lze tu najít i četné [[Ponor (speleologie)\|ponory]], vyvěračky a [[kaňon]]y s [[vodopád]]y. V únoru [[1993]] byl TANAP vyhlášen jako [[biosférická rezervace]] v programu [[UNESCO]] (MAB).

		+	[[Soubor:Vysoke Tatry5. Gotha, 1865.jpg\|thumb\|230px\|Historická mapa (1865)]]
	== Historie a osídlení ==		== Historie a osídlení ==
-	Starší doba kamenná se považuje za období prvního osídlení Vysokých Tater. 3 000 let př. n. l. se začínají pod Tatrami již opracovávat [[kov]]y. Keltové, kteří zde žili na přelomu letopočtů, uměli zpracovat také [[železo]]. Obchodovali s ním například s ~~[[Římané\|~~Římany]]. Ze začátku 12. století pochází první doložená zmínka o Tatrách z kroniky ''[[Chronica Boemorum]]''. Vpád [[Tataři\|Tatarů]] v letech 1241 - 1242 začal stabilizovat zdejší osídlení a začalo se více prosazovat [[pastevectví]] a [[hospodářství]]. Dále ve 14. století (Matyáš Korvín) se zde začaly masivně těžit [[ruda\|rudy]]. Pod Kriváněm tak vzniklo několik [[štola\|štol]]. To pokračovalo až do 16. století (Maxmilián II.) kdy bylo vybudováno mnoho dalších štol, včetně nejvýše položené Terézie (2 100 m). Ke konci těžby dochází v roce 1787.	+	Starší doba kamenná se považuje za období prvního osídlení Vysokých Tater. 3 000 let př. n. l. se začínají pod Tatrami již opracovávat [[kov]]y. Keltové, kteří zde žili na přelomu letopočtů, uměli zpracovat také [[železo]]. Obchodovali s ním například s Římany. Ze začátku 12. století pochází první doložená zmínka o Tatrách z kroniky ''[[Chronica Boemorum]]''. Vpád [[Tataři\|Tatarů]] v letech 1241 - 1242 začal stabilizovat zdejší osídlení a začalo se více prosazovat [[pastevectví]] a [[hospodářství]]. Dále ve 14. století (Matyáš Korvín) se zde začaly masivně těžit [[ruda\|rudy]]. Pod Kriváněm tak vzniklo několik [[štola\|štol]]. To pokračovalo až do 16. století (Maxmilián II.) kdy bylo vybudováno mnoho dalších štol, včetně nejvýše položené Terézie (2 100 m). Ke konci těžby dochází v roce 1787.

	== Turismus ==		== Turismus ==
-	[[Soubor:~~Lanovka v Tatrách~~.~~jpg~~\|thumb\|Lanová dráha ve Vysokých Tatrách]]	+	[[Soubor:Funicular Hrebienok 2013f.JPG\|thumb\|230px\|Lanová dráha ve Vysokých Tatrách]]
	=== Horské chaty ===		=== Horské chaty ===
	; Slovensko		; Slovensko
Řádka 187:		Řádka 187:


-	{{commonscat\|High Tatra Mountains}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|High+Tatra+Mountains}}{{commonscat\|High Tatra Mountains}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Tatranský národný park]]		[[Kategorie:Tatranský národný park]]
	[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]		[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:53:22Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:53
Řádka 125:		Řádka 125:
	== Příroda ==		== Příroda ==
	[[Soubor:Tatra Mountains - Red tourist route from Dolina Chochołowska to Trzydniowiański Wierch 2.jpg\|thumb\|Tatranský národní park]]		[[Soubor:Tatra Mountains - Red tourist route from Dolina Chochołowska to Trzydniowiański Wierch 2.jpg\|thumb\|Tatranský národní park]]
-	[[Soubor:Obrovský vodopád.JPG\|thumb\|~~upright~~\|[[Obrovský vodopád]] ve Studené dolině]]	+	[[Soubor:Obrovský vodopád.JPG\|thumb\|200px\|[[Obrovský vodopád]] ve Studené dolině]]
	; Vegetační stupně		; Vegetační stupně
	* ''Kolinní stupeň'' (200 – 500 m)		* ''Kolinní stupeň'' (200 – 500 m)

Sysop: 1 revizi

2013-06-23T11:58:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 11:58

Sysop: Nahrazení textu „1242“ textem „1242“

2012-04-15T23:59:36Z

Nahrazení textu „1242“ textem „1242“

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Vysoké Tatry<br />''Tatry Wysokie''
| obrázek = Observatory Skalnate pleso.jpg
| popis1 = Lomnický štít
| popisek2 = Lomnický štít
| maxnázev = [[Gerlachovský štít]]
| maxvýška = 2655
| nadřaz = [[Východní Tatry]], [[Karpaty]]
| podřaz =
| soused = [[Západní Tatry]], [[Belianské Tatry]], [[Spišská Magura]], [[Podtatranská kotlina]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{vlajka a název|Slovensko}}, {{vlajka a název|Polsko}}
| hornina = [[žula]], [[vápenec]], [[pískovec]], [[křemen]], [[břidlice]], [[slepenec]]
| poznámka = Nejvyšší pohoří [[Karpaty|Karpat]]
| povodí = [[Váh]], [[Dunajec]]
}}

'''Vysoké Tatry''' je nejvyšší [[pohoří]] na [[Slovensko|Slovensku]] i v [[Polsko|Polsku]]. Jsou [[geomorfologie|geomorfologickým]] podcelkem [[Východní Tatry|Východních Tater]] západně od [[Kopské sedlo|Kopského sedla]], které je odděluje od [[Belianské Tatry|Belianských Tater]]. Na jihu hraničí s [[Podtatranská kotlina|Podtatranskou kotlinou]]. Mají rozlohu 341 [[kilometr čtvereční|km²]] (260 km² na ''Slovensku'' a 81 km² v ''Polsku''). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km.

== Poloha ==
Od jihu je pohoří ohraničeno [[Podtatranská kotlina|Podtatranskou kotlinou]], na severu sousedí se [[Spišská Magura|Spišskou Magurou]] a západní hranici tvoří [[Kôprová dolina]] oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem [[Belianské Tatry|Belianských Tater]]. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol [[Havran (hora)|Havran]] - 2 142 m)

== Geologie ==
[[Geologie|Geologická]] stavba Vysokých Tater je velmi komplikovaná. Rozděluje se na tři části: Krystalické jádro, které vytváří hlavní část hřebene a jižní svahy. To je složeno převážně z [[žula|žuly]] a [[břidlice]]. V [[sediment]]ech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě [[dolomit]], [[křemen]]ec, [[břidlice|břidlici]], různé druhy [[slepenec|slepenců]] či [[pískovec]]. Tyto vrstvy se nachází ve větší míře povětšinou v Belianských Tatrách a Západních Tatrách. Jádro Tater vznikalo v prvohorách (Karbon, 210 mil. let). Okolní [[moře]] ustoupilo v druhohorách a začala se projevovat masivní [[eroze]]. V triasu však opět stouplo a začaly se ukládat usazeniny (vápence apod.), které vytvořily základ Belianských Tater a [[Červené vrchy|Červených vrchů]]. Na konci období křídy se Tatry nadobro staly součástí pevniny. Dále pak byly modelovány alpínskými vrásněními. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které tekly v [[Doba ledová|dobách ledových]], během kterých dosahovaly [[ledovec|ledovce]] na severních stranách hor až 14 [[kilometr|km]].

Nejdelší a nejhlubší [[jeskyně]] v Tatrách je [[Jaskinia Wielka Śnieżna]] (délka 22 km, hloubka 824 m)

== Geografický popis ==
Hlavní hřeben ''Vysokých Tater'', který je ve svém středu podkovovitě prohnut k jihu, je 26 km dlouhý a jeho maximální šířka je 17 km. Vysoké Tatry se táhnou od [[Ľaliové sedlo|Ľaliového sedla]] (1 947 m) na západě ke [[Kopské sedlo|Kopskému sedlu]] (1 749 m) na východě. Jejich nejzápadnějším vrcholem je [[Svinica]] (2 301 m), nejvýchodnějším [[Jahňací štít]] (2 229 m). Hřeben téměř vůbec neklesá pod 2 000 m a jeho nejvyšším vrcholem je [[Ľadový štít]] (2 627 m). Odbočuje z něj pět hlavních hřbetů na jih s vrcholy ([[Kriváň]], [[Končistá]], [[Gerlachovský štít]], [[Slavkovský štít]], [[Lomnický štít]],) čtyři na sever ([[Kozi Wierch]], [[Opalony Wierch]], [[Malé Rysy]], [[Veľká Javorová veža]]). Nejvyšší vrchol [[Gerlachovský štít]] je zároveň nejvyšším vrcholem nejen [[Tatry|Tater]], ale celých [[Karpaty|Karpat]].

== Vrcholy ==
Ve Vysokých Tatrách nejdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními úzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, [[Ganek]], [[Bradavica]], [[Prostredný hrot]], [[Ľadový štít]], [[Baranie rohy]], [[Lomnický štít]], [[Kežmarský štít]] aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. [http://www.tatraguide.sk/leto.php]. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. [[Český horolezecký svaz|ČHS]]) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí[http://www.vysoketatry.com/tanap/vmnhorolezectvo/vmnhorolezectvo.html]Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou [[Lanová dráha|lanovou dráhou]] z [[Tatranská Lomnica|Tatranské Lomnice]].
[[Soubor:Gerlachovsky stit from Velicka dolina.jpg|thumb|Gerlachovský štít]]
[[Soubor:Krivan from Vychodna.jpg|thumb|Kriváň]]
Tatranské vrcholy nad 2 500 m:
{|
|
* [[Gerlachovský štít]] (2 655 m)
* [[Gerlachovská veža]] (2 642 m)
* [[Lomnický štít]] (2 634 m)
* [[Ľadový štít]] (2 627 m)
* [[Pyšný štít]] (2 623 m)
* [[Zadný Gerlach]] (2 616 m)
* [[Lavínový štít]] (2 606 m)
* [[Malý Ľadový štít]] (2 602 m)
* [[Kotlový štít]] (2 601 m)
* [[Lavínová veža]] (2 600 m)
* [[Malý Pyšný štít]] (2 592 m)
* [[Veľká Litvorová veža]] (2 581 m)
* [[Strapatá veža]] (2 565 m)
|
* [[Kežmarský štít]] (2 556 m)
* [[Vysoká (Tatry)|Vysoká]] (2 547 m)
* [[Supia veža]] (2 540 m)
* [[Končistá (Vysoké Tatry)|Končistá]] (2 538 m)
* [[Malá Litvorová veža]] (2 533 m)
* [[Baranie rohy]] (2 526 m)
* [[Dračí štít]] (2 523 m)
* [[Veľká Vidlová veža]] (2 522 m)
* [[Český štít]] (2 520 m)
* [[Veterný štít]] (2 515 m)
* [[Malý Kežmarský štít]] (2 513 m)
* [[Zadný Ľadový štít]] (2 507 m)
* [[Rysy]] (2 503 m)
|
|}
Turisticky dostupné vrcholy slovenské části Tater:
* [[Svinica]] (2 301 m) - přístupná z polské strany
* [[Hrubý štít]] (2 172 m) - přístupný z polské strany
* [[Rysy]] (2 503 m) - 3,5 hod. od Štrbského plesa
* [[Kriváň]] (2 495 m) - 2,30 hod. od Tri studničky
* [[Slavkovský štít]] (2 452 m) - 5 hod. ze Starého Smokovce
* [[Východná Vysoká]] (2 429 m) - 2,75 hod. ze Sliezského domu
* [[Kôprovský štít]] (2 363 m) - 3 hod. od Chaty pri Popradskom plese
* [[Jahňací štít]] (2 230 m) - 5 hod. z nástupu v dolině Kežmarskej Bielej vody
* [[Predné Solisko]] (2 093 m) - 1 hod. od Chaty pod Soliskom a 2,30 hod. ze Štrbského plesa
* [[Velká Svišťovka]] (2 038 m) - 4 hod. z Tatranské Lomnice

== Sedla ==
Nejvyšším sedlem je Sedielko. Několik chodníků přechází přes často vysoko položená horská sedla. Některé přechody jsou dokonce zajištěny řetězy a nejedná se tak o procházkové túry.

Turisticky zpřístupněná horská sedla ve slovenské části:
{|
|
* [[Sedielko]] (2 376 m)
* [[Priečne sedlo]] (2 353 m)
* [[sedlo Váha]] (2 340 m)
* [[Bystré sedlo]] (2 314 m)
* [[sedlo Prielom]] (2 290 m)
* [[Poľský hrebeň]] (2 200 m)
* [[Lomnické sedlo]] (2 190 m)
* [[Vyšné Kôprovské sedlo]] (2 180 m)
|
* [[Kolový priechod]] (2 118 m)
* [[Chalubinského vrata]] (2 029 m)
* [[Sedlo pod Svišťovkou]] (2 023 m)
* [[sedlo pod Ostrvou]] (1 966 m)
* [[Liliové sedlo|Ľaliové sedlo]] (1 952 m)
* [[Predné Kopské sedlo]] (1 780 m)
* [[Kopské sedlo]] (1 750 m)
|
|}

== Doliny ==
Ve Vysokých Tatrách se nachází na 35 dolin. Dna severních dolin jsou níže než je tomu na jihu. To je dáno [[ledovec|ledovcovou]] činností, kdy na jihu byly ledovce menší a tudíž nedosahovaly tak velké [[eroze|erozní]] činnosti jako na severu. Mezi boční hřebeny se zařezávají tatranské doliny. Na jižní straně to jsou [[Kôprová dolina]], [[Furkotská dolina]], [[Mlynická dolina]], [[Mengusovská dolina]], [[Batizovská dolina]], [[Velická dolina]], [[Velká Studená dolina|Velká]] a [[Malá Studená dolina]], [[Dolina Kežmarskej Bielej vody]]. Na severní straně to jsou [[Bielovodská dolina]] a [[Javorová dolina]]. Nejdelšími dolinami Vysokých Tater jsou Kôprová dolina a Bielovodská dolina, jež mají obě délku 11 km.

== Vodstvo ==

Vysoké Tatry se řadí ke dvěma [[úmoří]]m - černomořskému a baltskému. [[Pramen]] zde mají některé významné řeky jako například [[Váh]]. Jeden z největších vodopádů Vysokých Tater je [[Obrovský vodopád]], který se nachází v ústí Malé Studené doliny v nadmořské výšce 1 330 m. Je vysoký 20 m. Ve většině dolin se nacházejí [[ledovec|ledovcová]] [[jezero|jezera]], [[pleso|plesa]]. Ve Vysokých Tatrách se nalézá 120 ples. Hojně navštěvované [[Štrbské pleso]] je známé také tím, že z něj [[voda]] vytéká na obě strany - teče do [[Baltské moře|Baltského]] a [[Černé moře|Černého moře]]. V pohoří také vyvěrá několik minerálních [[pramen]]ů, z nichž některé jsou využívány. K vyhlášeným [[lázně|lázním]] patří např. [[Starý Smokovec]]. Pramen napájející lázně vyvěrá z masivu Slavkovského štítu.<br />
[[Soubor:Strbske Pleso.JPG|thumb|Štrbské pleso]]
Nejznámější plesa jsou:
* [[Veľké Hincovo pleso]] (''Slovensko'')
* [[Štrbské pleso]] (''Slovensko'')
* [[Popradské pleso]] (''Slovensko'')
* [[Morskie oko]] (''Polsko'')
* [[Wielki Staw Polski]] (''Polsko'')
Přehledy:
* [[Tatranská plesa (Vysoké Tatry)]]
* [[Tatranská plesa (Polsko)]]

== Podnebí ==
Podnebí ve Vysokých Tatrách má výrazně [[Kontinentální typ podnebí|kontinentální]] rysy. Panuje zde spíše chladné počasí, kdy teplota se v průměru dostává až na 0 [[Stupeň Celsia|°C]]. Ve výšce 1 000 m je potom 5 °C. Teplotní průměr je zde nejnižší na celém Slovensku. [[Sníh|Sněhová pokrývka]] se zde udrží po 200 - 250 dní v roce. Na některých stinných stráních či [[firn]]ovštích neroztává vůbec. Pro Tatry je charakteristické proměnlivé počasí. [[Inverze teploty vzduchu|Inverze]] nejsou v zimě žádnou výjimkou. Roční srážky tu dosahují celkového ročního úhrnu kolem 1 600 mm. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější a díky nižším teplotám je také výborná viditelnost.

== Příroda ==
[[Soubor:Tatra Mountains - Red tourist route from Dolina Chochołowska to Trzydniowiański Wierch 2.jpg|thumb|Tatranský národní park]]
[[Soubor:Obrovský vodopád.JPG|thumb|upright|[[Obrovský vodopád]] ve Studené dolině]]
; Vegetační stupně
* ''Kolinní stupeň'' (200 – 500 m)
* Submontánní stupeň (500 – 900 m)
* ''Montánní stupeň'' (900 – 1500 m) – Zde se nachází pásmo souvislých lesů a lesních porostů.
* ''Subalpinský stupeň'' (1500 – 1850 m) – Místo četných [[smrk]]ových lesů se začínají více prosazovat zakrslá [[borovice]] - [[kosodřevina]], vytvářející hustý a neprostupný porost.
* ''Alpinský stupeň'' (1850 – 2300 m) – V tomto pásmu se vyskytují alpinské louky. Žije zde řada glaciálních reliktů. Stromy se zde již nerostou. Nanejvýše porosty plazivých keřovitých [[vrba|vrb]].
* ''Subnivální stupeň'' (2300 – 2655 m) – Je takzvané podsněžné pásmo, které již dosahuje k nejvyšším tatranským vrcholkům.

=== Flóra ===
Výskyt rostlin v Tatrách je ovlivněn jednak nadmořskou výškou a jejím vegetačním pásmem, jednak horninovým podložím. V alpinském a subalpinském pásmu se vyskytují rostliny známé v [[Alpy|Alpách]], [[Pyreneje|Pyrenejích]] atd. - např. [[dryádka osmiplátečná]], [[hořec jarní]], [[vrba bylinná]], [[oměj]]. Na [[vápenec|vápenci]] rostou [[vrba síťnatá]], [[vrba alpská]], [[koniklec]], [[plesnivec alpský]], [[škarda Jacquinova]], [[hvozdík časný]], [[hořcokvět Clusiův]], [[mateřídouška]] karpatská, [[prvosenka aurikule]], [[len karpatský]] , [[hadí kořen živorodý]], [[všivec Oederův]], [[zvonek maličký]], [[kozinec|kozince]], [[vlnice]], [[turan]]y a jiné. Obzvláště bohatá je květena vápencových [[Belanské Tatry|Belanských Tater]]. Kyselejší žulový či břidlicový podklad přitáhl rostliny jako [[všivec přeslenitý]], [[rozchodník alpinský]], [[huseník alpský]], [[řeřišničník přehlížený]], [[kopretina alpská]], [[hořec ledovcový]], [[pomněnka alpská]], [[prvosenka nejmenší]], [[hvozdík ledovcový]], [[koniklec bílý]], [[starček brotanolistý]], [[starček šedivý]], [[pryskyřník alpinský]], [[pryskyřník ledovcový]], [[náholník jednoúborný]], [[škarda hnidákolistá]], [[hořec tečkovaný]], [[netřesk horský]], [[zvonek alpský]], [[zvonek tatranský]], [[kamzičník Clusiův]], [[rozrazil alpský]], [[silenka bezlodyžná]], několik druhů [[lomikámen|lomikamenů]], [[rožec|rožců]], horských [[jestřábník|jestřábníků]] atd. V Tatrách najdeme také několik [[endemit|endemitů]], jako jsou např. [[stračka tatranská]], [[mák tatranský]] nebo [[lžičník tatranský]]. Skály, sutě a hole porůstají charakteristická společenstva [[trávy|trav]] a travin, jako je např. [[sítina trojklanná]], [[ostřice tmavá]], [[ostřice vždyzelená]], [[bika kaštanová]], [[lipnice alpská]], [[lipnice žulová]], [[kostřava tatranská]] a řada dalších.

=== Fauna ===
Vzledem k zachovalosti rozsáhlých lesů a vyhlášení národního parku se zde nachází celá řada původních živočichů a velkých savců. Především potom největší slovenská šelma [[medvěd hnědý]], kterého zde žije přibližně 50 kusů (r. [[2002]]). Dalšími významnými savci jsou [[Rys (zoologie)|rys]], jenž je zde považován za jediný přirozený regulátor vysoké zvěře, [[vlk]], [[prase divoké]], [[kamzík horský]], [[kočka divoká]], [[kuna]], [[jelen]], [[srnec]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[jezevec]], [[svišť]] a jiní. Žije zde také řada hlodavců a různých menších živočichů ([[hraboš sněžný]], [[zajíc]], [[norek]]). Ptačí říši zastupují [[orel skalní]], [[orel křiklavý]], [[jestřáb]] velký, [[Krahujec obecný|krahujec]], [[tetřev hlušec]], [[tetřívek]] obyčejný, [[čáp]], [[výr velký]] atd. Početné jsou zde kolonie [[Netopýři|netopýr]]ů zastoupených mnoha druhy ([[vrápenec velký]], [[netopýr velkouchý]] atd.). Z [[plaz]]ů je nejběžnější [[zmije obecná]], [[ještěrka živorodá]], [[užovka]]. Bohaté je zastoupení bezobratlých, především [[Motýli|motýl]]ů. Pouze ve Spodním Furkotském plese žije, od dob ledových, drobný [[korýš]] [[žábronožka severní]], která se vyskytuje pouze v jezerech středoevropské [[tundra|tundry]]. Dalším [[endemit]]em je korýš ''[[Pentacamptus mrázeki]]'' žijící v několika vysokotatranských plesech. Tento druh se vyskytuje např. v jezeře [[Bajkal]].

=== Ochrana přírody ===
Vysoké Tatry patří do [[Tatranský národní park|Tatranského národního parku]] (TANAP). Park byl vyhlášen v r. [[1948]]. Rozloha [[TANAP]] činí 73 300 ha a plocha ochranného pásma dalších 39 800 ha. V [[Polsko|Polsku]] je to ''Tatrzanski park narodowy'' zaujímající plochu 212 km². Účel vyhlášení parku byla ochrana jedinečné [[Květena|flory]] a [[fauna|fauny]] a výrazného vysokohorského profilu a glaciálního reliéfu. Ten se vyznačuje především strmými štíty a hřebeny, [[kar]]y, morénami apod. Ochrana zde zahrnuje také četné krasové jevy (ve vápancové složce podloží Tater) jako např. jámy, [[propast]]i, [[škrap]]y či [[jeskyně]]. Lze tu najít i četné [[Ponor (speleologie)|ponory]], vyvěračky a [[kaňon]]y s [[vodopád]]y. V únoru [[1993]] byl TANAP vyhlášen jako [[biosférická rezervace]] v programu [[UNESCO]] (MAB).

== Historie a osídlení ==
Starší doba kamenná se považuje za období prvního osídlení Vysokých Tater. 3 000 let př. n. l. se začínají pod Tatrami již opracovávat [[kov]]y. Keltové, kteří zde žili na přelomu letopočtů, uměli zpracovat také [[železo]]. Obchodovali s ním například s [[Římané|Římany]]. Ze začátku 12. století pochází první doložená zmínka o Tatrách z kroniky ''[[Chronica Boemorum]]''. Vpád [[Tataři|Tatarů]] v letech 1241 - 1242 začal stabilizovat zdejší osídlení a začalo se více prosazovat [[pastevectví]] a [[hospodářství]]. Dále ve 14. století (Matyáš Korvín) se zde začaly masivně těžit [[ruda|rudy]]. Pod Kriváněm tak vzniklo několik [[štola|štol]]. To pokračovalo až do 16. století (Maxmilián II.) kdy bylo vybudováno mnoho dalších štol, včetně nejvýše položené Terézie (2 100 m). Ke konci těžby dochází v roce 1787.

== Turismus ==
[[Soubor:Lanovka v Tatrách.jpg|thumb|Lanová dráha ve Vysokých Tatrách]]
=== Horské chaty ===
; Slovensko
* [[Chata pod Rysy]] (2 250 m) - kapacita 14 lůžek, založena 1933, nejvýše položená chata v Tatrách
* [[Téryho chata]] (2 015 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1899, otevřeno po celý rok
* [[Zbojnická chata]] (1 960 m) - kapacita 16 lůžek, založena 1907, v roce 1998 vyhořela, dnes je rekonstruovaná
* [[Chata pod Soliskom]] (1 840 m) - není zde možnost ubytování, založena 1942, otevřeno celoročně
* [[Skalnatá chata]] (1 740 m) - není zde možnost ubytování, založena 1932, otevřeno po celý rok
* [[Sliezsky dom]] (1 665 m) - kapacita 114 lůžek, založena 1895 (dnešní podoba z r. 1968), otevřena po celý rok
* [[Chata pri Zelenom plese]] (1 551 m) - kapacita 50 lůžek, založena 1897, otevřena celoročně
* [[Chata kpt. Morávka]] (1 500 m) - kapacita 120 lůžek, založena 1879, celoroční provoz
* [[Chata pri Popradskom plese]] (1 500 m) - kapacita 129 lůžek, založena 1879, mimosezónní období 3.1. - 31.1. a 1.11. - 15.12.
* [[Zamkovského chata]] (1 475 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1943, celoroční provoz
* [[Rainerova chata]] (1 290 m) - není zde možnost ubytování, založena 1860, muzeum tatranských nosičů, bufet
* [[Bílikova chata]] (1 285 m) - kapacita 28 lůžek, založena 1934, celoroční provoz
; Polsko
* [[Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów]] (1 671 m) - kapacita 70 lůžek, založena 1947
* [[Schronisko Murowaniec]] (1 500 m) - kapacita 120 lůžek, založena 1921,
* [[Schronisko przy Morskim Oku]] (1 405 m) - kapacita 77 lůžek, založena 1908, nejstarší chata v Polských Vysokých Tatrách
* [[Schronisko na Hali Kondratowej]] (1 335 m) - kapacita 20 lůžek, založena 1910, nejmenší chata v Polských Vysokých Tatrách
* [[Hotel górski na Polanie Kalatówki]] (1 198 m) - kapacita 86 lůžek, založena 1938
* [[Schronisko na Polanie Chochołowskiej]] (1 150 m) - kapacita 132 lůžek, založena 1951
* [[Schronisko na Hali Ornak]] (1 100 m) - kapacita 85 lůžek, založena 1947
[[Soubor:Panorama High Tatras from Poprad descriptions.jpg|thumb|center|600px|Panoramatický pohled na Vysoké Tatry z Popradské kotliny.]]

=== Dostupnost ===
Vysoké Tatry jsou dobře dostupným pohořím, kde je značení opravdu důkladné, chodníky upravené a je zde dostatek informačních středisek a materiálů. Nejpřístupnější jsou od jihu, např. z [[Tatranská Štrba|Tatranské Štrby]], odkud vede na [[Štrbské Pleso]] trať [[Ozubnicová železnice Štrba - Štrbské Pleso|ozubnicové železnice]]. Zde začíná [[Tatranské elektrické železnice|Podtatranská železnice]], jež probíhá pod celým masivem Tater. Traverzem po jižním úbočí hor se táhne [[turistická značka|červeně značená]] [[Tatranská magistrála]], z které vede mnoho odboček do dolin a k vrcholům či chatám. Letiště v oblasti Tater nalezneme v [[Poprad]]u. Dalšími centry na slovenské straně hor jsou [[Starý Smokovec]], [[Tatranská Lomnica]], [[Tatranská Polianka]], město [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]] a [[Podbanské]]. Na polské straně je hlavním turistickým centrem město [[Zakopane]], přístupné po [[silnice|silnici]] a [[železnice|železnici]].

== Literatura ==
* ''publikace'': Vysoké Tatry, Belianské Tatry - Turistický průvodce (autor Otakar Brandos, Nakladatelství SKY) - ISBN 80-901902-5-1
* ''publikace'': Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9

== Externí odkazy ==
* [http://www.tatry.cz/ Turistika, Vysoké Tatry]
* (slovensky) [http://www.tatry.nfo.sk/ Vysoké Tatry, Horolezecký sprievodca]
* (slovensky) [http://www.hzs.sk/ Horská záchranná služba]
* (anglicky) [http://www.supervht.com/Vysoke%20Tatry-2428.htm Výstup na Východnou Vysokou a treking v Tatrách]
* [http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2008/vysoke-tatry-6-2008 Speciál časopisu Země světa a Vysokých Tatrách]

{{commonscat|High Tatra Mountains}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Tatranský národný park]]
[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]
[[Kategorie:Okres Poprad]]
[[Kategorie:Tatrzański Park Narodowy]]
[[Kategorie:Pohoří v Polsku]]
[[Kategorie:Malopolské vojvodství]]
[[Kategorie:Tatry]]
[[Kategorie:Vysoké Tatry| ]]