Vzkříšení - Historie editací

Sysop: ++

2022-04-13T15:15:40Z

← Starší verze		Verze z 13. 4. 2022, 15:15
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	'''Vzkříšení''' značí v [[náboženství]] obnovené spojení [[duch]]a a [[tělo (anatomie)\|těla]] nebo přivedení někoho ze [[smrt]]i do [[život]]a. Vzkříšení se netýká pouze lidí, ale též různých božstev.		'''Vzkříšení''' značí v [[náboženství]] obnovené spojení [[duch]]a a [[tělo (anatomie)\|těla]] nebo přivedení někoho ze [[smrt]]i do [[život]]a. Vzkříšení se netýká pouze lidí, ale též různých božstev.

Řádka 34:		Řádka 33:
	== Křesťanství ==		== Křesťanství ==
	{{Viz též\|Zmrtvýchvstání Páně}}		{{Viz též\|Zmrtvýchvstání Páně}}
-	[[Soubor:~~Russian~~ Resurrection ~~icon~~.jpg\|thumb\|~~250px~~\|~~Ruská~~ ikona Zmrtvýchvstání Krista ~~z 16. století.~~]]	+	[[Soubor:Resurrection (24).jpg\|thumb\|240px\|Ortodoxní ikona Zmrtvýchvstání Krista]]
	'''Vzkříšení''' nebo též '''Zmrtvýchvstání''' (pouze u [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]) tvoří základní prvek [[křesťanství\|křesťanské]] víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]] z mrtvých po jeho [[kříž\|ukřižování]] a vzkříšení člověka na konci časů. Tuto událost křesťané oslavují každou neděli, zejména pak při největších svátcích [[liturgický rok\|liturgického roku]], jimiž jsou '''[[Velikonoce]]''' a jejich hlavní slavnost, [[Zmrtvýchvstání Páně]].		'''Vzkříšení''' nebo též '''Zmrtvýchvstání''' (pouze u [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]) tvoří základní prvek [[křesťanství\|křesťanské]] víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]] z mrtvých po jeho [[kříž\|ukřižování]] a vzkříšení člověka na konci časů. Tuto událost křesťané oslavují každou neděli, zejména pak při největších svátcích [[liturgický rok\|liturgického roku]], jimiž jsou '''[[Velikonoce]]''' a jejich hlavní slavnost, [[Zmrtvýchvstání Páně]].

	=== Vzkříšení (resp. Zmrtvýchvstání) Ježíšovo ===		=== Vzkříšení (resp. Zmrtvýchvstání) Ježíšovo ===
-	Podle líčení [[evangelium\|evangelií]] byl [[Ježíš]] třetího dne po své smrti vzkříšen/vstal z mrtvých. První zkušeností [[učedník]]ů je objevení prázdného hrobu ([[Evangelium podle Marka\|Mk]] 16,1-8), kterýžto příběh nesloužil podle biblické [[exegeze]] k [[apologie\|apologetickému]] důkazu Ježíšova vzkříšení, neboť hrob objevily ženy, podle práva neschopné svědecké výpovědi. Druhým relevantním bodem pro Ježíšovo vzkříšení jakožto nezfalšovanou událost je fakt, že protikřesťanská polemika nikdy nezpochybnila skutečnost prázdného hrobu. Další zkušeností učedníků je několikeré zjevování se Ježíše před vybranými svědky (nejstarší svědectví se nachází v [[1. list Korinťanům\|1 Kor]] 15,3b-5). Mezi raná svědectví patří též [[Petr]]ovy řeči ([[Skutky apoštolů\|Sk]] 2,22-40; 3,12-16; 5,29-32; 10,34-43).	+	Podle líčení [[evangelium\|evangelií]] byl [[Ježíš]] třetího dne po své smrti vzkříšen/vstal z mrtvých. První zkušeností [[učedník]]ů je objevení prázdného hrobu ([[Evangelium podle Marka\|Mk]] 16,1-8), kterýžto příběh nesloužil podle biblické [[exegeze]] k [[apologie\|apologetickému]] důkazu Ježíšova vzkříšení, neboť hrob objevily ženy, podle práva neschopné svědecké výpovědi. Druhým relevantním bodem pro Ježíšovo vzkříšení jakožto nezfalšovanou událost je fakt, že protikřesťanská polemika nikdy nezpochybnila skutečnost prázdného hrobu. Další zkušeností učedníků je několikeré zjevování se Ježíše před vybranými svědky (nejstarší svědectví se nachází v [[1. list Korinťanům\|1 Kor]] 15,3b-5). Mezi raná svědectví patří též [[Petr]]ovy řeči ([[Skutky apoštolů\|Sk]] 2,22-40; 3,12-16; 5,29-32; 10,34-43).

	Dalším bodem víry rané církve je ztotožnění Ukřižovaného se Vzkříšeným ([[Evangelium podle Lukáše\|Lk]] 24, [[Evangelium podle Jana\|Jan]] 20). Na slova vzkříšeného Ježíše se odkazuje i [[autorita]] Petra a ostatních apoštolů, stejně tak apoštola [[Pavel\|Pavla]]. O vzkříšení [[Nový zákon]] hovoří vždy jako o objektivní skutečnosti, nikoli pouze o „vzkříšení ve vědomí věřících”.		Dalším bodem víry rané církve je ztotožnění Ukřižovaného se Vzkříšeným ([[Evangelium podle Lukáše\|Lk]] 24, [[Evangelium podle Jana\|Jan]] 20). Na slova vzkříšeného Ježíše se odkazuje i [[autorita]] Petra a ostatních apoštolů, stejně tak apoštola [[Pavel\|Pavla]]. O vzkříšení [[Nový zákon]] hovoří vždy jako o objektivní skutečnosti, nikoli pouze o „vzkříšení ve vědomí věřících”.
Řádka 73:		Řádka 72:
	[[Ateismus]] považuje vzkříšení člověka za zkušenost [[přírodní vědy\|přírodních věd]]. S běžnou skutečností, jak ji věda vnímá, je vzkříšení neslučitelné, nelze jej učinit evidentním, opakovat. Přírodní vědy o vzkříšení nic nevypovídají. Výjimkou je záchrana ze stavu [[klinická smrt\|klinické smrti]].		[[Ateismus]] považuje vzkříšení člověka za zkušenost [[přírodní vědy\|přírodních věd]]. S běžnou skutečností, jak ji věda vnímá, je vzkříšení neslučitelné, nelze jej učinit evidentním, opakovat. Přírodní vědy o vzkříšení nic nevypovídají. Výjimkou je záchrana ze stavu [[klinická smrt\|klinické smrti]].

-	~~=== Reference ===~~	+	== Související články ==
-	~~<references />~~	+
-		+
-	=== Související články ===	+
	* [[Duše]]		* [[Duše]]
	* [[Nesmrtelnost]]		* [[Nesmrtelnost]]
Řádka 84:		Řádka 80:
	* RAHNER, Karl; VORGRIMMLER, Herbert. ''Teologický slovník''. Praha: Zvon, 1996. ISBN 80-7113-212-8.		* RAHNER, Karl; VORGRIMMLER, Herbert. ''Teologický slovník''. Praha: Zvon, 1996. ISBN 80-7113-212-8.
	* Dus J., Pokorný P., Neznámá evangelia – Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad, Praha 2001		* Dus J., Pokorný P., Neznámá evangelia – Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad, Praha 2001
		+	== Reference ==
		+	<references />
		+

	{{Commonscat\|Resurrection}}{{Článek z Wikipedie}}		{{Commonscat\|Resurrection}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Teologie]]		[[Kategorie:Teologie]]
	[[Kategorie:Křesťanství]]		[[Kategorie:Křesťanství]]

Sysop: 1 revizi

2013-06-23T11:49:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 11:49

Sysop: 1 revizi

2011-04-14T11:00:44Z

1 revizi

Nová stránka

'''Vzkříšení''' značí v [[náboženství]] obnovené spojení [[duch]]a a [[tělo (anatomie)|těla]] nebo přivedení někoho ze [[smrt]]i do [[život]]a. Vzkříšení se netýká pouze lidí, ale též různých božstev.

== Řecká a římská mytologie ==
V době kdy se vyvíjelo historické [[křesťanství]] panovala v řeckořímském světě doba slučování (synkreze) kultů a nauk. V jádru těchto učení bylo jednak poznání (gnose) určité skutečnosti, jejímž prostřednictvím dosáhl člověk (zasvěcenec) mimořádného stupně poznání, které se projevovalo jeho vyvázáním z dosavadního etického a společenského postavení. 
V jádru těchto kultů stáli bohové, kteří obětovali sami sebe smrti, aby jako zmrtvýchvstalí přinesli poznání a spásu lidem.
Zmrtvýchvstání boha bylo v jádru kultů
* Adonise
* Dionýsa
* Mythry

== Zoroastrismus ==
== Kynismus ==
== Židovství ==
Ústředním textem [[judaismus|židovského náboženství]] k vzkříšení je [[Ezechiel]]ova vize, o údolí suchých kostí.

Ezechiel 37

1 Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne uprostřed údolí, kteréž bylo plné kostí. 
2 I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché. 
3 I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš. 
4 V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo. 
5 Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily. 
6 A dám na vás žily, a učiním, že vzroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin. 
7 Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé. 
8 I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich. 
9 I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou. 
10 Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I vešel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký. 
11 I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás. 
12 Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevřu hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské. 

Bible Kralická

== Křesťanství ==
{{Viz též|Zmrtvýchvstání Páně}}
[[Soubor:Russian Resurrection icon.jpg|thumb|250px|Ruská ikona Zmrtvýchvstání Krista z 16. století.]]
'''Vzkříšení''' nebo též '''Zmrtvýchvstání''' (pouze u [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]) tvoří základní prvek [[křesťanství|křesťanské]] víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] z mrtvých po jeho [[kříž|ukřižování]] a vzkříšení člověka na konci časů. Tuto událost křesťané oslavují každou neděli, zejména pak při největších svátcích [[liturgický rok|liturgického roku]], jimiž jsou '''[[Velikonoce]]''' a jejich hlavní slavnost, [[Zmrtvýchvstání Páně]].

=== Vzkříšení (resp. Zmrtvýchvstání) Ježíšovo ===
Podle líčení [[evangelium|evangelií]] byl [[Ježíš]] třetího dne po své smrti vzkříšen/vstal z mrtvých. První zkušeností [[učedník]]ů je objevení prázdného hrobu ([[Evangelium podle Marka|Mk]] 16,1-8), kterýžto příběh nesloužil podle biblické [[exegeze]] k [[apologie|apologetickému]] důkazu Ježíšova vzkříšení, neboť hrob objevily ženy, podle práva neschopné svědecké výpovědi. Druhým relevantním bodem pro Ježíšovo vzkříšení jakožto nezfalšovanou událost je fakt, že protikřesťanská polemika nikdy nezpochybnila skutečnost prázdného hrobu. Další zkušeností učedníků je několikeré zjevování se Ježíše před vybranými svědky (nejstarší svědectví se nachází v [[1. list Korinťanům|1 Kor]] 15,3b-5). Mezi raná svědectví patří též [[Petr]]ovy řeči ([[Skutky apoštolů|Sk]] 2,22-40; 3,12-16; 5,29-32; 10,34-43).

Dalším bodem víry rané církve je ztotožnění Ukřižovaného se Vzkříšeným ([[Evangelium podle Lukáše|Lk]] 24, [[Evangelium podle Jana|Jan]] 20). Na slova vzkříšeného Ježíše se odkazuje i [[autorita]] Petra a ostatních apoštolů, stejně tak apoštola [[Pavel|Pavla]]. O vzkříšení [[Nový zákon]] hovoří vždy jako o objektivní skutečnosti, nikoli pouze o „vzkříšení ve vědomí věřících”.

[[Apoštol]]ská víra v Ježíšovo vzkříšení nalezla velmi krátké vyjádření jak při [[katecheze|katechezi]], tak v [[bohoslužba|bohoslužbě]]: Vzkříšení Ježíšovo je největším skutkem [[Bůh Otec|Otce]], sebedosvědčením [[Bůh Syn|Syna]], započetím posledního věku lidstva a [[spása|spásy]] a plným poznáním Ježíše jako [[Mesiáš]]e a Božího služebníka. Pouze [[Duch svatý|Duch]] vzkříšeného Ježíše ([[List Římanům|Řím]] 7,6; 8,9; 14,17) obnovuje věřícího k obrazu Božímu, tj. podle druhého [[Adam]]a, jímž je [[Kristus]] (1 Kor 15,47n.).

Ježíšovo vzkříšení je součástí všech [[vyznání víry]]. Je ústředním tématem též současné [[teologie]], neboť završuje jednání Boha vůči člověku ([[ekonomie spásy]]). Bůh se Ježíšovým vzkříšením neodvolatelně daruje světu, takže vše, co se má ještě stát, je pouze pokračováním a odhalením toho, co se již ve vzkříšení stalo.

Ježíš podle křesťanské víry vstal z mrtvých v celé své osobě, tj. i s tělem, k slavnému završení a [[nesmrtelnost]]i. Toto vzkříšení mu je zároveň darováno Bohem. Nejedná se pouze o [[mýtus|mýtickou]] výpověď, ale o výraz faktického stavu. [[Písmo svaté]] i [[tradice]] považují vzkříšení za skutečné přijetí Ježíšovy oběti ve smrti Otcem.

=== Apokryfy ===
O přímém způsobu Ježíšova vzkříšení pojednává apokryfní evangelium Petrovo. O kterém se zmiňuje Órigenés, [[Eusebius]], Hieronymus a kolem roku [[190]] Serapión z Antiochie. 
''IX.''
''34Když svítalo sobotní jitro, přišel dav z Jeruzaléma a z okolí, aby viděli zapečetěný hrob. 
35V noci, kdy svítal Den Páně, zatímco byli na stráži vždy dva vojáci, zazněl z nebe mocný hlas. 
36A spatřili, jak se otevřela nebesa a jak odtud sestupují dva muži ve veliké záři a blíží se k hrobu. 
37A onen kámen přivalený ke dveřím se sám odvalil stranou, hrob se otevřel a oba mladíci vešli.'' 

==== Předpokládané datum Ježíšova vzkříšení ====
{{Viz též|Velikonoce#Předpokládané datum Ježíšovy smrti a vzkříšení}}

=== Vzkříšení těla ===
Člověk v křesťanském pojetí je bytostí, která očekává budoucnost, v níž se má člověk završit. Člověk vnímá sebe jako jednotu, jeho plnost tedy nespočívá pouze v nesmrtelném životě [[duše]], avšak způsob této existence si člověk nedovede představit. Víra ve vzkříšení těla – a nikoli pouze duše, což bylo vlastní mnoha antickým filozofickým školám – patřila od počátku k ústředním bodům křesťanské víry, jak vyjadřuje s lapidární stručností křesťanský spisovatel [[Tertullianus]]:
:''Fiducia christianorum resurrectio mortuorum; illam credentes, sumus.'' (Naděje křesťanů je vzkříšení mrtvých – vše, co jsme, jsme v této víře.)<ref>TERTULLIANUS. ''De resurrectione carnis'' 1 ([[Patrologia latina|PL]] 2,795 B)</ref>

Prvním svědectvím [[Bible]] o víře ve vzkříšení je [[Kniha Daniel|Dan]] 12,1n.), vzkříšení je chápáno jako privilegium spravedlivých. V Ježíšově době vzkříšení popírali zvláště [[saducej|saduceové]], protože se o něm [[Tóra]] nevyjadřuje. Ježíš tyto názory vyvrací ([[Evangelium podle Marka|Mk]] 12,18-27). Pavel rozvádí tuto víru a odmítá [[helénismus|helénistický]] pohled na duši jako hrob těla. Celý [[Nový zákon]] si nedovede představit vzkříšení člověka bez vzkříšení těla. Vzkříšené tělo je podle Pavla duchovní a je podobné oslavenému tělu Ježíše Krista ([[List Filipanům|Flp]] 3,21; 1 Kor 15,35n.); analogicky k Ježíšovu tělu zachovává spojitost se svou pozemskou existencí.

Tato křesťanská víra se musela konfrontovat s řeckým pojetím, které tělo znevažuje a s antickou představou [[nebe]] jako prostoru, kam je možné odejít. Pro správné pochopení je však třeba si uvědomit, že se v Bibli tělem rozumí celý člověk v jeho tělesnosti. Takto jednolitý člověk existuje na více rovinách a jeho završení se musí podle křesťanské víry stát ve všech úrovních současně. Konečnému završení člověka a dějin se věnuje teologické odvětví [[eschatologie]].

== Islám ==
[[Smrt]] je zakončením života a přivádí člověka zpět k [[Bůh|Bohu]]. Smrti se nikdo vyhnout nemůže, ona je koncem Bohem stanoveného času daného člověku na zemi. Po smrti přichází duše podle islámských představ na soud, na němž se ukáže, zda je možné, aby duše vstoupila do [[ráj]]e. To je též důvodem, proč se v islámu pohřbívá velmi rychle. Smrtí tedy pro [[muslim]]a život nekončí, ale je přechodem k dalšímu životu.

== Ateismus ==
[[Ateismus]] považuje vzkříšení člověka za zkušenost [[přírodní vědy|přírodních věd]]. S běžnou skutečností, jak ji věda vnímá, je vzkříšení neslučitelné, nelze jej učinit evidentním, opakovat. Přírodní vědy o vzkříšení nic nevypovídají. Výjimkou je záchrana ze stavu [[klinická smrt|klinické smrti]].

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Duše]]
* [[Nesmrtelnost]]
* [[Reinkarnace]]

=== Literatura ===
* RAHNER, Karl; VORGRIMMLER, Herbert. ''Teologický slovník''. Praha: Zvon, 1996. ISBN 80-7113-212-8.
* Dus J., Pokorný P., Neznámá evangelia – Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad, Praha 2001

{{Commonscat|Resurrection}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Křesťanství]]