Sysop: 1 revizi

2013-06-23T11:50:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2013, 11:50

Sysop: Nahrazení textu „Louis Pasteur“ textem „Louis Pasteur“

2012-02-05T13:21:44Z

Nahrazení textu „Louis Pasteur“ textem „Louis Pasteur“

Nová stránka

'''Vznik života''' ('''biogeneze''') je v současnosti ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota [[život|živá]], jež se začala [[rozmnožování|rozmnožovat]], přeměňovat svoje okolí a [[vývoj|vyvíjela]] se. Jedná se o [[filosofie|filosoficko]]-[[náboženství|nábožensko]]-[[věda|vědecký]] problém, kdy se jednotlivé strany snaží předložit své [[teorie]] či [[důkaz]]y o tom, jak k této události došlo.
== Historické pohledy ==
[[File:Miller1999 no frame.jpg|thumb|[[Stanley L. Miller]], na fotografiii v roce 1999, se zapsal do historie [[Millerův-Ureyův experiment|svým experimentem]], jenž prokázal, že aminokyseliny mohou vznikat v poměrně jednoduchých fyzikálních podmínkách z anorganických látek]]
{{viz též|stvoření}}
Názory na vznik života se v lidské společnosti objevovaly odnepaměti. Ve starověkých dobách bylo stvoření života spojováno obvykle se samotným stvořením [[Země]] nebo [[vesmír]]u. Existovalo nepřeberné množství různých představ, které se například ve starověkém Egyptě lišily škola od školy. Velmi často však byly dávány do souvislosti s neživou přírodou, což koneckonců bylo typické i pro některé [[Řecko|starořecké]] [[filosofie|filosofy]]. Podle [[Bible]] i (poněkud mladšího) [[Korán]]u byl svět i život stvořen silou slova.<ref name=rauchfuss /> Ve středověku dominoval názor, že život spontánně vzniká z neživé hmoty („[[naivní abiogeneze]]“, teorie samoplození<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.biologie.webz.cz/www/evoluce/evoluce.html| titul = Vznik života| jméno=Richard |příjmení= Adamčík}}</ref>) – mnozí středověcí učenci předpokládali, že se například [[červi]] či [[žáby]] rodí z hnijícího materiálu.<ref name=rauchfuss />
== Pohledy moderní přírodovědy ==
=== Starší hypotézy ===
V rámci rozvoje moderní vědy se začaly objevovat pochybnosti o některých starších představách a důkazy proti nim. Spor eskaloval v polovině 18. století a otázka se stala natolik palčivou, že se [[Francouzská akademie věd]] rozhodla udělit cenu tomu, kdo definitivně rozřeší otázku vzniku života. Velmi slavné pokusy v této souvislosti provedl Louis Pasteur. Ač s ním mnoho vědců ve své době polemizovalo, přesvědčivě dokázal, že život nevzniká ve zkumavce z neživé hmoty, ale může se tam zanést kontaminací vzorku. Pasteurovi byla následně udělena zmíněná cena Francouzské akademie věd.<ref name=rauchfuss />
Ve stejné době se začaly objevovat myšlenky [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], ačkoliv ten se k otázce vzniku života stavěl velice opatrně. Nicméně brzy následovaly práce, které popisovaly vznik života z neživé hmoty, i když vědečtějším a reálnějším způsobem, než si to představovali lidé ve středověku. Zároveň se po celou dobu 19. a 20. století vydělovala skupina vědců, kteří se domnívali (či domnívají), že mikroskopický život mohl na Zem doputovat vesmírem – tato představa dnes známá jako [[teorie panspermie]] byla obhajována svého času např. [[Hermann von Helmholtz|H. von Helmholtzem]], [[ William Thomson|W. Thomsonem]], [[Svante Arrhenius|S. Arrheniem]] a v pozdější době [[Francis Crick|F. Crickem]]. Materialistický pohled na vznik života na Zemi se zrodil v roce [[1924]] v [[Sovětský svaz|SSSR]], kdy [[Alexandr Ivanovič Oparin|A. I. Oparin]] využil poznatků o pravěké atmosféře a podmínkách na tehdejší Zemi a formuloval představu, že v takovém prostředí vznikla na organické látky bohatá „polévka“, z níž se vyvinul život. Podobnou představu předložil o několik let později [[J. B. S. Haldane]]. V padesátých letech provedl [[Stanley L. Miller]] pod dohledem [[Harold Urey|H. Ureyho]] experiment, který prokázal, že v redukční atmosféře (podobné té v prvotním období Země) je možné z jednoduchých látek uměle vytvořit [[aminokyseliny]], stavební bloky bílkovin (tzv. [[Millerův-Ureyův experiment]]).<ref name=rauchfuss>{{citace monografie| titul = Chemical Evolution and the Origin of Life| jméno = Horst | příjmení = Rauchfuss| vydavatel=Springer | rok=2008 | Počet stran= 339| url =http://books.google.com/books?id=aRkvNoDYtvEC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false}}</ref> Paralelně s biochemickým přístupem a abiogenezí byla v 20. i 21. století určitá skupina lidí přesvědčena, že některé okolnosti vzniku života se dají nejlépe vysvětlit existencí inteligentního principu – pro tyto názory se ujal termín [[inteligentní design]], aby byla [[kreacionismus|kreacionistická]] představa oproštěna od náboženství.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.discovery.org/csc/topQuestions.php#questionsAboutIntelligentDesign| titul = Top Questions - 1.What is the theory of intelligent design? | vydavatel=Discovery Institute| }}</ref>
=== Aktuální představa ===
Podle většinově uznávaných teorií vznikl život před 3,83 miliardami let.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/00926368.mp3
| titul = Monitor
| kapitola = Život mohl vzniknout už před 4 miliardami let
| vydavatel = Český rozhlas Leonardo
| datum vydání = 2009-05-22
| datum přístupu = 2009-5-26
| poznámka = Čas 16:30 od začátku stopáže
}}</ref> Způsob jeho vzniku je však dosud předmětem sporů.
Zásadních okamžiků při vzniku života je mnoho. Patří mezi ně například: přítomnost biogeních prvků - tzv. prvků života, vznik složitých organických látek a zejména aminokyselin - stavebních jednotek bílkovin, vznik selektivní ("polopropustné") membrány, vznik molekuly dědičnosti DNA - deoxyribonukleové kyseliny - reprodukční molekuly schopné přenosu genetické informace z mateřské buňky na dceřinou (replikace, transkripce, translace).
==== Teorie abiogeneze ====
Předpokládá se, že život vznikl na základě chemického procesu, při němž se jednodušší látky začaly spojovat do složitějších. Vzniklé primitivní biomolekuly se dále spojovaly a dávaly vzniknout složitějším formám. Věda zabývající se vznikem živých systémů z neživých se nazývá [[protobiologie]]. Hypotézy o vzniku života se dají rozdělit do čtyř kategorií. Podle první představy na počátku byly [[protein]]y. Druhá hypotéza je založena na představě, že nejprve byly [[nukleové kyseliny]]. Podle třetí skupiny hypotéz si od začátku dělili role oba typy biomolekul. Konečně čtvrtá představa abiogenetických teorií tvrdí, že byly původní organismy založeny na úplně jiném principu.<ref name=evbio>{{Citace monografie
| příjmení = Flegr
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Flegr
| titul = Evoluční biologie
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-200-1270-2
}}</ref>
* Vznik ze systému [[protein]]ů
** [[Oparin]]ova hypotéza [[koacervát]]ů - předpokládá vznik útvaru ohraničeného membránou, uvnitř kterého je zvýšená koncentrace látek, což umožňuje průběh reakcí, které by se jinak nemohly uskutečnit.
** Hypotéza mikrosfér - vznik polymeru kondenzací aminokyselin, po rozpuštění může vytvářet duté částice s enzymatickou aktivitou.
** Hypotéza hypercyklů - série cyklických chemických reakcí, výsledek jedné reakce je reaktant následující.
* Vznik ze systému nukleových kyselin
** [[Hypotéza RNA-světa]] - na počátku života mohly být sekvence ribonukleových kyselin s enzymatickou aktivitou.
* Vznik koevolucí systému proteinů a nukleových kyselin - přikládá zásadní důležitost vzniku [[genetický kód|genetického kódu]]
* Jiné způsoby vzniku
** Cairns-Smithova hypotéza založená na koexistenci nukleových kyselin a anorganické látky jílového typu.
==== Teorie panspermie ====
{{podrobně|Teorie panspermie}}
Podle této teorie život vznikl jinde ve [[vesmír]]u a byl posléze přenesen na planetu [[Země|Zemi]], což ale pouze odkládá obecně problém vzniku života na jiné místo.
== Filosofické, mytologické a náboženské pohledy ==
Ve velkých tradičních náboženstvích se vyskytují jak proudy, které se doslova drží starých mytologických výkladů, tak moderní myšlenkové proudy, které přiznávají přirodovědeckým teoriím plnou relevanci a snaží se historické texty [[exegeze|vykládat]] historicko-kritickou metodou jako dobové představy, jejichž výpověď má být primárně teologická či filosofická, jejímž smyslem není konkurovat moderní vědě. Některé směry se snaží historické představy obhajovat a interpretovat v diskursu moderní přírodovědy (např. vědecký [[kreacionismus]]) a vědeckými metodami vyhledávat slabá místa přírodovědeckých teorií, které původním náboženským představám odporují, nebo naopak klást důraz na takové interpretace historických textů i moderní vědy, které konstatují soulad (například spontánní evoluci života chápou jako formu aktu stvoření, který byl v historických textech popsán jen symbolicky či v kontextu dobového stavu poznání). Jednou z výrazných křesťanských osobností snažících se plně integrovat vědecké a náboženské pohledy byl francouzský geolog, paleontolog a teolog jezuita [[Pierre Teilhard de Chardin]], který svou syntézu biblických představ s vědeckými předložil ve svém hlavním díle ''Le Phénomène humain'' (česky ''Vesmír a lidstvo''), které vyšlo až po jeho smrti (1955); již od roku 1923 ale měl kvůli svým názorům problémy s řádovými představenými i Vatikánem. Na [[druhý vatikánský koncil|druhém vatikánském koncilu]] mělo Chardinovo pojetí mnoho příznivců, kteří prosadili do koncilních dokumentů vstřícnější přístup, nicméně římské Officium se ještě v roce 1981 pokoušelo svým prohlášením tento vývoj zvrátit. (Podrobněji v článku [[Pierre Teilhard de Chardin]]). Popularizace souladu mezi [[věda a víra|vědou a vírou]] není mezi vědci ani mezi věřícími nijak výjimečná (viz např. [[Věda a víra v Česku a na Slovensku|článek o situaci v Česku a na Slovensku]]).
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Vznik a vývoj vesmíru]]
* Biologická [[evoluce]]
* [[Ontogeneze]]
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace elektronického periodika
| periodikum = ideje.cz
| titul = Diamanty možna odstartovaly život na Zemi
| url = http://www.ideje.cz/cz/clanky/diamanty-pravdepodobne-odstartovaly-zivot-na-zemi
| datum přístupu = 2008-8-21
| vydavatel = Prague Media Group s.r.o.
}}
* Jaroslav Flegr: Evoluční biologie ISBN 80-200-1270-2 (kap. 10 - Vznik života)
[[Kategorie:Život]]
[[Kategorie:Evoluční biologie]]
{{Článek z Wikipedie}}

Vznik života - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „Louis Pasteur“ textem „Louis Pasteur“