Sysop: 1 revizi

2013-06-17T09:28:09Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 6. 2013, 09:28

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-18T21:59:13Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
[[Soubor:Wc1.jpg|thumb|Moderní splachovací záchod]]
'''Záchod''' ('''záchodové mísy''' či '''WC''' (z anglického ''water closet''), '''toaleta''' (z francouzského ''toilette'') či také česky hovorově '''hajzl''' (z německého ''Häusl'' – záchod)<ref name="hajzly">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cimburek
| jméno = Milan
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Není hajzl jako hajzl
| periodikum = Britské listy
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2007-10-12
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-6-6
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.blisty.cz/art/36654.html
| issn = 1213-1792
}}</ref>) je zařízení určené pro [[vyměšování|vylučování]] lidských tělesných odpadů, zejména [[moč]]i a stolice ([[výkal]]ů), a pro jejich ukládání (tzv. ''suchý záchod''), odvod (''splachovací záchod'') nebo i zpracování (''chemický záchod''). Slovo ''záchod'' může označovat samotné zařízení nebo i samostatnou malou stavbu nebo místnost, v níž se nachází.
== Slovo toaleta ==
I u nás se vžilo označování záchoda slovem '''toaleta'''.
Slovo ''toaleta'' (anglicky „toilet“) bylo převzato spolu s jinými [[Francouzština|francouzskými zvyky]] a původně označovalo [[kadeřnictví]] a péči o tělo.
Během 18. století v anglicky mluvících zemích označovala ''toaleta'' dámský stolek přikrytý látkou. Později bylo slovo „toaleta“ adaptováno jako ušlechtilá náhrada za termín ''vodní klozet'', asi následujíc [[francouzština|francouzské]] použití ''cabinet de toaletate'' (něco jako ''pokoj na pudrování''). To bylo napojeno na uvedení veřejných záchodů, např. v železničních [[vlak|vlacích]], které vyžadují tabulku na dveřích. Původní použití se stalo netaktním a bylo nahrazeno spojením „toaletní stolek“ (dressing-table).
Samotné slovo ''toilet'' může být považováno za [[slušnost|neslušné]] v USA (kde se používá výraz ''restroom''), zatímco jinde je jeho užití bez problémů. Obvyklé náhrady za slovo toaleta jsou WC (anglická zkratka Water Closet - vodní přístěnek), záchod, sociální zařízení (sice často používané, ale hrubě nepřesné "společenské", kvalitnější výraz je - když už - sanitární) atd.
== Typy záchodů ==
[[Soubor:Suchy zachod zastavka Vrbcany.jpg|thumb|Suchý záchod na železniční zastávce]]
Existuje mnoho různých typů záchodů, stejně jako mnoho způsobů hygienického očištění těla po jejich použití. Závisí to na národních [[zvyk|zvycích]] a lokálních zdrojích. Nejčastější prostředek v západním světě je [[toaletní papír]], někdy používaný spolu s [[bidet]]em, naopak v arabských zemích je používána výhradně voda a použití papíru je považováno za nehygienické.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Produkce odpadu v souvislosti s osobní hygienou
| url = http://www.dolceta.eu/ceska-republika/Mod5/spip.php?rubrique12
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-12-14
| vydavatel = www.dolceta.eu
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Některé toalety jsou speciálně upraveny pro [[imobilita|imobilní]] lidi. Jsou dost široké pro vstup osoby na [[invalidní vozík|vozíku]] a často obsahují držadla přišroubovaná ke stěně, umožňujíc osobě přidržet se na toaletě.
Na západě je nejčastějším typem záchodu [[splachovací záchod]], i když [[turecký záchod]] je stále používán v sociálních zařízeních v zemích jako [[Francie]], [[Řecko]], [[Itálie]] a [[Japonsko]]. Seznam různých typů toalet:
* [[Splachovací záchod]]
* [[Turecký záchod]]
* [[Chemický záchod]]
* Záchod s [[bidet]]em - tzv. sprchovací záchod
* [[Pisoár]]
** Pisoár připevněný ke stěně
** Pisoár podél podlahy
** Kanálový pisoár
** Kapesní WC - pouze pro malou potřebu a v případech žaludeční nevolnosti
* Suchý záchod
** [[Jámový záchod]]: častý při kempincích a jiných provizorních akcích
** [[Kompost]]ový záchod: častý ve vesnicích, na venkově, ale též v některých moderních ekologicky navržených budovách.
** [[Prevét|Prevet]] - častý na starých hradech
** [[Latrína]] – v češtině znamenalo hromadný jámový záchod užívaný zejména armádou v polních podmínkách. Význam se později přenesl i na běžné jednomístné suché záchody, zejména na tzv. ''kadibudky'', samostatné dřevěné stavby. Slovo pochází z [[latina|latiny]] (zkrácením slova ''lavatrina'' = umývárna, odv. od ''lavare'' = mýt se) a dostalo se do češtiny přes [[němčina|němčinu]].
Záchod může být ve stejné místnosti jako [[sprcha]], [[vana]] a [[umyvadlo]], (to je zvyk v anglosaských zemích) nebo je odděleně.
=== Veřejné toalety ===
[[Soubor:Urinals Prasiva.JPG|thumb|Pisoáry umístěné na stěně v horské chatě [[Malá Prašivá|Na Prašivé]]]]
Veřejná zařízení mají často toalety odděleny v ''kabinách'' a umyvadla jsou společná. Zařízení pro muže mají často pisoáry připevněné na stěně, nebo tekoucí kanály pro kolektivní použití.
Venkovní veřejné toalety (na ulicích, kolem parků atd.) mají formu [[uliční vybavení|uličního vybavení]]. V úpravě pro ženy i muže existují kabiny od jednoduchého designu bez [[kanalizace]] až po luxusnější verze, které se automaticky očistí po každém použití.
Některá zařízení jsou mobilní a tedy se dají přemístit podle potřeby, např. v přírodě pro víkendové akce. Navíc některé mohou být ponořené do země (a tím vyřazené z provozu) na dobu, kdy jsou nepotřebné.
Některé venkovní veřejné toalety mají stěny, které mohou být napojeny na místní [[kanalizace|kanalizaci]] nebo odpad skladovat a provádět jeho odvoz podle potřeby. Mnoho toalet může být vyčištěno na místě nebo v centrálním místě v případě mobilních toalet a pisoárů.
S veřejně přístupnými toaletami se pojí zvláštní kultura, která sahá od specifických dekorací (pornografie, různá upozornění, vylepování různých nálepek) až ke specifickému chování (třeba i sexuálnímu). Veřejné záchodky se díky určitému soukromí, které poskytují, stávají také častým terčem [[graffiti]], které jsou dokonce předmětem sociologických a jazykovědních výzkumů<ref>http://relax.lidovky.cz/zachodove-graffiti-zeny-pisi-prevazne-o-vztazich-muzi-o-sexu-pt5-/ln-zajimavosti.asp?c=A091207_152338_ln-zajimavosti_glu</ref>.
==== Placené toalety ====
Některé veřejné toalety jsou bezplatné, jiné za poplatek. Způsoby platby za použití toalety:
* položení peněz na misku bez dozoru
* položení peněz na misku s dozorem
* položení peněz do krabice se štěrbinou
* položení peněz do štěrbiny turniketu nebo samozavíracích dveří
* podání peněz obsluze (která obvykle realizuje i [[úklid]])
Mnoho autobusových a železničních stanic instalovalo placené toalety v 50. a 60. létech [[20. století]].
==== Veřejné toalety a pohlaví ====
[[Pohlavní segregace|Separace podle pohlaví]] použitím [[piktogram]]ů - symbolů znázorňujících postavu ženy nebo muže - je charakteristické pro veřejné toalety.
Veřejné toalety separované podle pohlaví jsou zdrojem potíží pro některé lidi, např. pro lidi s dětmi opačného pohlaví, nebo pro muže s kojencem, když jen ženská toaleta má přebalovací pult.
Některé veřejné toalety (zvlášť ty provizorní v kempincích apod.) jsou pohlavně neutrální (pro ženy i muže). Mnoho zařízení má pohlavně neutrální toalety z různých důvodů - jsou označeny jako pro postižené osoby a jsou adekvátně vybaveny pro vozíčkaře.
Toalety v privátních obydlích nejsou prakticky nikdy separovány podle pohlaví.
==== Toalety ve [[veřejná doprava|veřejné dopravě]] ====
Toalety jsou obvykle v letadlech, [[železnice|železničních]] vlacích a často v dálkových autobusech a [[trajekt]]ech, ale ne v [[metro|metru]], [[tramvaj]]i a místních autobusech. Ve vlacích mohou mít nádrž nebo [[moč]] a [[Výkal|výkaly]] mohou jednoduše padat na trať, proto je ve většině vlakových toalet nápis: „Záchodu se nesmí používat, pokud je vlak ve stanici“. Poslední dobou se i u vlaků především z hygienickych důvodů prosazují toaltey s nádrží. Nejenom, že se nedaří zcela prosadit zákaz užívání ve stanicích, ale se zvyšující se rychlostí vlaků končí výkaly čím dál tím méně na kolejišti, nýbrž kromě na vlakových podvozcích formou [[aerosol]]u ve vzduchu. Dochází mj. ke stížnostem ze strany potravinářského průmyslu poblíž železničních tratí, kteréžto provozy jsou navíc novými předpisy omezovány v užívání chemickych protibiologickych látek ve svých výrobcích; tím se za dané situace jejich zdravotní nezávadnost a trvanlivost stáváji problematickými. Ale i jiné průmyslové provozy závislé na čistém vzduchu jsou s tímto problémem ve zvýšené míře konfrontovány.
Veřejnými záchody jsou obvykle vybavena železniční [[Železniční stanice|nádraží]] ([[železniční zastávka|zastávky]] jen někdy), [[stanice metra]], [[letiště]], [[autobusové nádraží|autobusová nádraží]] (na rozdíl od většiny [[autobusové stanoviště|autobusových stanovišť]]). Záchody pro služební potřebu (pro provozní personál) bývají vybavena obratiště a jiná odstavná a vyčkávací místa u výchozích a konečných stanic veřejné dopravy.
== Záchody v budovách ==
Z hlediska dispozice budov se řeší především rozměry místností se záchodem (běžné či nestandardní např. pro osoby se sníženou schopností pohybu), uspořádání "zařizovacích předmětů" v nich (WC, umyvadlo, popř. bidet, v koupelnách též sprcha, vana), způsob otvírání dveří (dovnitř, ven), počty záchodů v závislosti na počtu uživatelů budovy.<ref>Neufert, Ernst; Navrhování staveb; Consultivnest, Praha, 1995; str. 7 (rozměr wc), 222-225 (wc v koupelnách), 258 (wc ve školách), 480 (wc pro tělesně postižené), 499 (wc v nemocničním pokoji)</ref><ref>Skopec, Jan; Bartoš, František; Stavby bez bariér : pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace; Ministerstvo pro místní rozvoj odbor územního plánování a Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR, Praha, 1999; str. 14-19 (příklady dispozic bytů), 34 (manipulační prostor u wc), 49-51 (úpravy, vybavení a dispozice wc), 55 (dispozice koupelny s wc v hotelu), 83 (počty wc ve výrobních provozovnách)</ref>
== Historie ==
Toalety se objevily v historii brzo. Ve [[25. století př.n.l.]] lidé z oblasti [[Harappa]] ([[Pákistán]]) měli v každém domě vodní toalety spojené kanálem zakrytým pálenými hliněnými cihlami. Toalety byly i v starověkém [[Egypt]]ě a [[Čína|Číně]]. V [[Řím|Římské]] civilizaci byly někdy toalety částí veřejných [[lázně|lázní]], kde ženy a muži byli společně ve smíšené společnosti.
Za vynálezce splachovací toalety se považuje Sir [[John Harington]] (v roce 1596), i když během Viktoriánské éry nastala zlepšení regulace (pravděpodobněji to provedl [[Alexander Cummings]] než [[Thomas Crapper]], jak je obvykle uváděno) a použití splachovacích toalet se rozšířilo. Před a během tohoto přechodného období (v některých oblastech až do [[20. století]]) mnoho lidí používalo externí toalety, zvlášť v rolnických oblastech.

== Související články ==
* [[Splachovací záchod]]
* [[Hygiena]]
* [[Toaletní papír]]
* [[Vyměšování]], [[Močení]], [[Vyprazdňování stolice]]
* [[Japonská toaleta]]
* [[Prevét]]
* [[Bidet]], [[Domácí vodní systém]]
* [[Veřejné záchodky v Kawakawa]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=26271 O čem se nemluví]
* http://www.myrestroom.eu
* http://www.sprcha.net

{{commonscat|Toilets}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Záchody| ]]
[[Kategorie:Stavby]]
[[Kategorie:Prostory v domě]]
[[Kategorie:Kanalizace]]
[[Kategorie:Hygiena]]

Záchod - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu